Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65113x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53682x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51521x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47289x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40877x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39436x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35028x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34815x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34348x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33603x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33132x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 33001x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31741x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31514x)
Ze světa
Historie hostinců

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 2.


Milí čtenáři, dlouho jsem v náznacích nebo přímo mluvil o městě, o němž se v jedné místně známé lidové písničce pěje, že jeho "věž převyšuje kopce" (rozumějte o katedrále sv. Bartoloměje v Plzni). Po zastavení v Čeminech, kde se možná v blízké budoucnosti opět začne vařit pivo, se na okraje Plzně podíváme...






Čemínskou ulicí v Touškově se mírným a pak prudším kopcem přesouvám do asi dva kilometry vzdálených Čemin, dříve Čemín. Čeminy mají v dnešním povídání společnou jenom blízkost Města Touškova, od řeky Mže leží tak jako Úlice bokem, za terénním zlomem a mimo říční nivu. Místní pivovar, podle nejznámějšího majitelé též zvaný Starckův, z jihozápadu ukončující poměrně rozlehlý areál, byl založen koncem 17. století, pravděpodobně roku 1670. Ze všech, které dnes představuji, byl s největším výstavem – dlouhá léta přes 10 000 hl, maximálně pak dokonce 20 340 hl. I na něm se podepsaly světové války – ta pro císaře pána znamenala, že po ní už výstav klesal ke 4 tisícům hektolitrů, ve 30. letech potom ke dvěma. Ta proti Hitlerovi, která přinesla následně změnu poměrů, jeho uzavření v červnu 1949. Objekty pak sloužily místnímu státnímu statku, po roce 1989 pak bezprizorně chátraly a pustly. Roku 1998 zámeček se zázemím zakoupil pan Josef Vít s rodinou, postupně ho opravuje, přímo v zámku už bydlí, a jak jsem se dočetl v posledním čísle plzeňského čtvrtletníku „Vítaný host“ (letos v září), uvažuje v Čeminech o obnovení varu piva. Paráda, držím palce a ať se to časem povede!









































Bývalý pivovar bohužel zatím chátrá dál – v jeho části se ale bydlí, podle svinčíku zřejmě sociálně vyloučení občané. Takže bych to tipoval, pokud bych byl majitelem a opravdu chtěl začít vařit, na malý pivovar někde blíže u zámečku. Tento původní by měl u mě poněkud smůlu. Budov je tam dost.

Vzor by si mohli vzít z pěkně opraveného, v období baroka vystavěného statku Komberk, který míjím za chvíli, jedouc z Čemin dál. Pravda, ten je ale rozlohou a počtem budov výrazně menší.

Netrvá to dlouho a jsem v Plzni. Jak jsem psal počátkem tohoto článku, Plzeň se stále, pomalu, ale jistě rozrůstá. Zabírá okolní, dříve samostatné obce, které se referendem rozhodly připojit, a tak roku 2003 to „odnesly“ Malesice a Dolní Vlkýš (neplést s Vlkýší v Heřm. Huti!, a Lhota, kde se vaří pivo Žížák) a 30 let předtím Křimice, o nichž ještě bude řeč. Tím pádem tyto pivovárky bývalého okresu Plzeň-sever nyní lze nalézt pod Plzní-městem, i když okresy jsou formálně zrušeny. Původ názvu obce Malesice se traduje historkou, že jsou „malé sice, ale v krásné krajině položeny…“. Byla a je to obec převážně zemědělská a dříve i známá chovem dobytka. O jejich znamenitém ovčím sýru se po blahé zkušenosti z chebských selských trhů zmiňuje ve svých poznámkách i básník Goethe.









































Malesický pivovar stával na pravé straně silnice pod zámkem, kousek pod ní, pokud ves opouštíme směrem k Radčicím. Přímo u silnice po něm zbyly pivovarské sklepy, sloužící za minulého režimu ještě jako sklady státního statku. Samotná budova pivovaru byla zbořena někdy v 50. letech, teď tam místo něj stojí ohyzdné plechové monstrum připomínající časy, kdy všechno patřilo všem a nikomu zároveň. Měl jsem kvůlivá pivovaru slíbenou schůzku s bývalým místním kronikářem, panem Morgensternem, ale pro jeho velké zdravotní problémy k ní doteď nedošlo. Čili počet historických záběrů z Malesic se limitně blíží nule. Žádný nový poznatek mi nepřinesla ani kniha „Dějiny obce Malesice 1239-2009“ od Marie Hálové, kterou jsem si prolistoval na obecním úřadu. Snad ani nemá cenu psát historky o tom, že z několika náhodně oslovených osob po vsi ohledně lokace pivovaru nebo sklepů věděl jenom jeden starší pán…

Zámecký Schönbornův pivovar v Malesicích je poprvé připomínán v souvislosti s dědickým řízením roku 1594 spolu se sladovnou a chmelnicí a uzavřen byl roku 1906. V mezidobí vystavoval obvykle okolo 2 000 hl, v dobách své největší slávy téměř 4 500 hl. Po uzavření sloužila budova pivovaru jako maštale pro koně, protože rod Schönbornů pořádal počátkem 20. století na tzv. Ostrově u řeky Mže koňské dostihy.



A zbývají lobkowiczké Křimice. Tohle slovní spojení platí necelých 200 let, od roku 1830, ale platí opět. Cestou před Radčicemi, stále v Plzni, zatočím vpravo a po chvíli jsem tam. Vpravo hned vedle zámku stojí budova bývalého tzv. starého křimického pivovaru, který má jako datum svého založení rok 1694 – někdy se uvádí i 1550 - a ukončení provozu rok 1902, kdy jeho funkci v obci převzal pivovar nový, parostrojní. Výstav tohoto staršího pivovárku byl do 5 000 hl. Dnes je objekt částečně přestavěn a jeho východní půlka vypadá, že je občas obývaná. Pod pivovarem je restaurace místních rybářů U Mže, která využívá část sklepů pivovaru jako svoje zázemí.









































Pivovar novější byl postaven počátkem 20. století na druhém konci návsi, protilehle k zámku, díky tomu stavebně náves uzavírá. Roku 1902 počali křimičtí vařit pivo v Parostrojním pivovaru Křimice, tedy v té době progresivním, moderním způsobem. Pod tímto česky vyvedeným nápisem „Parostrojní pivovar“ ve fasádě, který je vidět ze silnice či z chodníku, bývával německý nápis „Dampfbrauerei“ - je sice ve štítu sloupnutý, ale jako na potvoru kazisvětům i tak stále čitelný. Výstav tohoto pivovaru parostrojního byl i 15 000 hl počátkem 20. let, pivovar přestal vařit po celkem krátké době existence již roku 1942 a o 6 let později byl zrušen. V pivovaru se vařilo světlé a tmavé pivo Königsquell (Králův nebo Králo- pramen či zdroj). Dnes slouží jako zelárna, tedy výrobna známého křimického zelí. Kdo ho nezná a jakživ neochutnal a je Západočech, nechť se prudce zastydí, zamyslí nad sebou a zjedná sobě nápravu. Už jenom proto, kde toto zelí zraje. Když jsem tam byl, zrovna probíhala zelinářská kampaň, vozily se hlávky, krouhalo a šlapalo zelí, ve vzduchu poletoval blahodárný a zdraví libý vitamín C.

Oslovil jsem asertivně jednoho pána, podle vzezření a způsobů chování předáka zelné kampaně, a ten mi dovolil vlézt i na dvůr, nakouknout dovnitř budov, zkrátka to tam trochu prošmejdit. Co z toho vzešlo lze popatřit v poslední sadě snímků. Bývalý pivovar by sice nějakou tu drobnou opravu zvenku možná potřeboval, ale stav uvnitř se jeví být i po letech velmi obstojným. Zelárna zjevně neprodělává, takže snad má tento stodesetiletý pivovarský staříček před sebou ještě mnoho let služby. I když - zde uvařené pivo by nám tu chutnalo jistě neméně dobře jako chutnává křimické zelí. A mohlo by se hezky z kulinářského pohledu vzájemně doplňovat.









































Po chvíli opouštím na svém kolmém oři i Křimice a mířím okolo Kalikovského mlýna a kilometrovkou k domovu. Být to před dvěmi staletími, mohl bych ochutnat na malém prostoru, pěšky či koňmo, několikero různých piv, pravda, asi i různých kvalit. V době současné budu rád, pokud se pivo začne vařit alespoň v Čeminech. Rád si počkám a pak se nechám mile překvapit!



fotogalerie pivovaru Čeminy >>>


fotogalerie sklepů pivovaru Malesice >>>


fotogalerie starého pivovaru Křimice >>>


fotogalerie nového pivovaru Křimice >>>



| Autor: Luděk Gasseldorfer | Vydáno dne 25. 11. 2010 | 8513 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz