Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65742x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55652x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53708x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49122x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42731x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41449x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36784x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36651x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36166x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35405x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34867x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34760x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33543x)
Ze světa
Historie hostinců

Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2.


Po potlačení husitských bouří se šlechtě podařilo v zemi nejen oslabit moc krále, ale také omezit práva poddanských měst. Oderská vrchnost nutila svobodné fojty ze svého panství, aby odebírali pivo nikoliv městské, ale vařené na zámku. Měšťané se proti těmto snahám bouřili a své stížnosti uplatnili až k zemskému soudu.






V roce 1555 byla vrchností sepsána smlouva, ve které byla potvrzena práva, jež měšťanům doposud náležela. Měšťané svým pivem mohli zavážet tyto vesnice: Jindřichov, Loučky, Jakubčovice, Heřmanice, Heřmánky, Kaménka, Véska, Vlkovice a Tošovice. Jiné než městské pivo rychtáři těchto obcí nesměli odebírat. Vrchnostenským pivem byly zásobovány vesnice Mankovice, Vražné, Veselí a Dobešov. Panské bílé pivo měli odebírat měšťané během zimy, kdy toto nevařili. Ve smlouvě je rovněž zmiňováno plánované vybudování nového panského pivovaru. Dosud se patrně vařilo přímo v budovách zámku. Měšťanský pivovar stával na západní straně radnice.

Spory mezi měšťany a oderskou vrchností neutichaly a posléze se opět dostaly k zemskému „právu“ v Opavě. V roce 1571 bylo tímto orgánem vydáno rozhodnutí ve sporu mezi „městskou obcí Odrami“ a majitelem panství Janem Tomášem ze Zvole. Píše se v něm, že „Pán ze Zvole nesmí v žádné vesnici, kromě čtyř, které si v listině z r.1555 ponechal, tedy ani v Loučkách, čepovat světlé pšeničné pivo“. Měšťané měli svůj slad nechávat mlít v zámeckém mlýně. Jan Tomáš ze Zvole měl zrušit nově postavený výčep na předměstí.

Majitel panství však i nadále hledal cesty, jak zvýšit prodej zámeckého piva na úkor měšťanského.

V roce 1578 pod záminkou získání volného prostoru před zámkem koupil Jan Tomáš ze Zvole tři šenkovní měšťanské domy. Využil práva, která se vztahovala k těmto domům v souvislosti s prodejem piva, a začal prodávat panské pivo do vesnic, jež dle smlouvy z roku 1555 přenechal měšťanům. Zemské právo v Opavě po stížnosti oderských měšťanů vydalo na počátku roku 1579 smlouvu. Píše se v ní, že Pán ze Zvole si ponechá zakoupené tři šenkovní domy, ale nesmí v nich čepovat pivo. Vrchnosti zároveň nebylo dovoleno kupovat další měšťanské domy v Odrách. Právo čepování a vaření piva z prodaných tří měšťanských domů bylo převedeno na tři jiné domy v Odrách. Počet šenkovních domů ve městě byl opět padesát.

Měšťané dále žádali Jana Tomáše ze Zvole, aby do rychtářských smluv devíti vesnic přiděleným měšťanům se přímo vepsala povinnost odebírat jejich pivo. Tomu nebylo vyhověno.

V roce 1600 si svobodní rychtáři z Mankovic, Vražného, Veselí a Dobešova (obce, které dle smlouvy z roku 1555 museli odebírat vrchnostenské pivo) stěžovali u zemského práva na tehdejšího pána Jana Bohuše ze Zvole, že jeho pivo musí kupovat dráže, než pivo měšťanů. Čtvrtka zámeckého moku měla stát 6 zlatých, v účtu však bylo uvedeno 7 zlatých. Ve městě se panské pivo čepovalo dokonce za 5 zlatých.

Období třicetileté války dolehlo neblaze na celou zemi a samozřejmě i Odry. Mnoho měšťanských šenkovních domů bylo, zejména po drancování města Švédy v listopadu 1646, poničeno, mnohé posléze v důsledku poválečné chudoby změnily majitele. Markrabě Michael Saluzzo nechal v roce 1650 založit nový urbář. V Odrách bylo tehdy stále 50 měšťanských domů s právem vařit a šenkovat pivo.

V urbáři byly popsány závazky a povinnosti měšťanů. Šenkovní měšťané byli povinni z každé várky, která se vařila z 24 korců (1 objemový korec byl asi 90 litrů), jeden korec odvádět vrchnosti. Ročně to průměrně vyšlo na 127 korců (1 korec měl hodnotu 18 grošů), ročně dávka vyšla na zhruba 63 tolarů. Z každé várky obecního piva museli měšťané na zámek odvádět 2 čtvrtiny mázu (máz byl asi 1,1 litru), což ročně udělalo 6 tolarů. Kromě toho ještě měšťané byli povinni z každé várky bílého (pšeničného) piva pánovi odevzdat 2 čtvrtky sladu, ročně v přepočtu 3 tolary. Panský pivovar dle urbáře vrchnosti ročně přinášel asi 300 tolarů.








































Zámek v Odrách v roce 1958. Po požáru byly budovy dne 7.7.1966 odstřeleny (snímek Jana Polakoviče)


V roce 1656 se stal sňatkem majitelem panství hrabě Jan Křtitel svobodný pán von Werdenberg. Začala doba zásahů vrchnostenských úředníků do dosavadních pivovarnických a výčepních pořádků panství. Aniž by o tom věděli vesničtí rychtáři, dal vrchnostenský hejtman v roce 1663 dovézt panské pivo do obcí, kde měli výčepní právo měšťané. Dne 26.ledna 1664 slíbili rychtáři těchto vesnic v Odrách měšťanům „výčepní věrnost“. Právovárečné měšťané začali určené vesnice hlídat.

Když se v únoru opět v devíti „měšťanských“ vesnicích objevily sudy s panským pivem, odvezli je dva šenkovní měšťané zpět do města a postavili je před sklepy zámeckého pivovaru. Vrchnostenský hejtman nechal oba měšťany uvěznit. Vzniklý spor se dostal v březnu na úřad zemského hejtmana Václava hraběte z Oppersdorfu. Dne 5.dubna 1664 vydal hejtman k celé záležitosti rozkaz, ve kterém požaduje uvězněné šenkovní měšťany propustit a nařizuje, aby napříště měšťané porušení svých práv neřešili sami, ale obrátili se s stížností přímo na zeměpanský úřad. Na počátku roku 1665 žádal oderský vrchnostenský hejtman Geissler náhradu za panské pivo, které se při akci šenkovních měšťanů zkazilo před sklepy zámeckého pivovaru. Po následné stížnosti zemské právo rozhodlo ve prospěch měšťanů a ti nemuseli škodu vrchnosti nahradit.

Třenice mezi oderským pánem a měšťany nastaly také u várek tzv.míchaného piva, které se vařilo z půlky ječného a z půlky pšeničného sladu. Vrchnost požadovala, aby se na tento produkt měšťanského pivovarnictví pohlíželo jak na čistě bílé pivo. Tedy aby měl odvod sladu (tzv. mýtný slad)formu pšeničného. Šenkovní měšťané se tomu na počátku bránili, avšak posléze (roku 1675) ustoupili a do sýpky dvora Oderského panství z várek míchaného piva vozili slad pšeničný.

V zámeckém pivovaru se rovněž vařilo míchané pivo a v situacích, kdy ho bylo ve městě nedostatek, odebíraly oderské hostince mok panský.



Prameny:
Dějiny města a soudního okresu Odry, Anton Rolleder, 1903 (překlad z roku 2002)

Poděkování Historicko-vlastivědnému spolku v Odrách za pomoc

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 06. 01. 2011 | 7937 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz