IPA je styl světlého piva, které bylo poprvé uvařeno v Anglii v 19. století. Jeho vznik byl dán potřebou vyrobit takové pivo, které by bez újmy na kvalitě vydrželo delší dobu i ve složitějších podmínkách. První známé použití výrazu "India Pale Ale" pochází z reklamy zveřejněné v novinách v lednu 1835 (do té doby bylo označováno jako „pale ale pro Indii“, „India Ale“ nebo také „Pale export India ale“).
V 18. století vládl mezi Velkou Británií a jejími koloniemi čilý provoz. Největší z kolonií – Indie, byla domovem obrovské armády britských vojáků a koloniálních úředníků, kteří by rádi pili nápoj pro svou kulturu tak obvyklý - pivo. Od pradávna bylo pivo navíc považováno za zdroj vitamínů a také za „bezpečnější“ náhradu závadné vody. Obrovským problémem však byla krátká trvanlivost piva, které se při dlouhých cestách na moři v tropických oblastech rychle kazilo. I ty nejrychlejší lodě zvládaly cestu z Anglie do Indie kolem Afriky za čtyři měsíce, přičemž ale průměrně tato cesta trvala až půl roku. Britská admiralita se pokusila hledat řešení a v polovině 18.století na pomoc přizvala i Královskou vědeckou společnost.
Bylo zvažováno několik možností, včetně vytvoření pivního koncentrátu tím, že by se pivo nechalo zmrznout a led by se odstranil. Nakonec však roku 1772 H.Pelham navrhl, aby pivovarníci „vyvařili“ většinu vody z mladiny a proces výroby by byl dokončen až na samotné lodi. V roce 1773 kapitán Cook ze své lodi Endeavour zpravoval, že koncentrát v kombinaci s kvasnicemi a smrkem funguje dobře. Nicméně od této metody se postupně stejně upustilo, protože v teplejších oblastech se pivo i nadále nedařilo uvařit s uspokojivým výsledkem a v chladnějších oblastech jeho kvalita dosti kolísala. Na nějakou dobu pak Admiralita dala přednost nápoji trvanlivějšímu – rumu.
Trh v Indii byl však obrovským lákadlem, než aby se již nikdo nepokusil problém trvanlivosti piva řešit. Pivovary se tudíž začaly pokoušet do Indie dovážet pivo lahvové, a to oblíbený londýnský Porter. Ani tady však neuspěly a pivo opět dorazilo do kolonie kyselé a ztuchlé.
S novým nápadem přišli až B.Wilson a S.Allsopp. Pokusili se využít toho, co v podstatě bylo jednou z příčin problematického dovozu piva po moři - neustálý kymácivý pohyb. Doporučili pivovarníkům, aby lahve s Porterem neuzavírali, nechali pivo nejdříve zvětrat a teprve pak, lahve zazátkovali. Během plavby pak díky nepřetržitému houpání docházelo ke druhé karbonizaci. Avšak problém s nedostatečnou trvanlivostí přetrval a navíc se ukázalo, že tmavý Porter nevyhovuje požadavkům Britů v tropické Indii.
Pivovary ve svém snažení neustaly. Vysoká poptávka a nízké přepravní sazby byly těmi nejdůležitějšími faktory i pro tak riskantní podnik.
George Hodgson, sládek z pivovaru Bow Brewery z východního Londýna začal do Indie dodávat pivo typu Ale v 90. letech 18.století. Na svou dobu toto pivo bylo velice světlé, mělo měděnou či bronzovou barvu. Hodgson upravil svůj recept na výrobu piva Pale Ale tak, že značně zvýšil obsah chmele, obilí i cukru a výsledkem bylo silné pivo s vysokým obsahem alkoholu. Využil tak jediné zbraně proti zkažení nápoje, které pivovarníci před příchodem chlazení a pasterizace měli, tj. alkohol a chmel. Hodgson také do sudů už v přípravné fázi přidával sušený chmel, jako další stupeň ochrany před infekcí. Pivo obsahovalo velké množství oxidu uhličitého, který ze sudů při plavbě částečně unikal, a jeho další velká část se ztratila, když bylo pivo stáčeno v Indii do lahví. Hodgson slavil obrovský úspěch. Jeho velmi hořké, alkoholicky silné, šumivé, světlé pivo se stalo legendou a jeho rapidní expanze podnítila další pivovarníky, aby se pokusili vstoupit na potencionálně lukrativní trh.
(Zpracováno ze zahraničních materiálů.)
