V rámci sborníku Práce a studie muzea Beskyd 2010, č. 22 vyšla ve Frýdku-Místku zajímavá monografie Milana Starce, která je věnována starým pivovarským provozům v regionu Karvinska.
V lehce delším úvodu autor nejprve systematizuje rozličné pohledy na pivo a pivovary jako obor bádání a uvádí nejzákladnější zdroje informací. Další odstavce jsou již věnovány historickému hledisku. Milan Starec dále oprávněně poukazuje na to, že historie pivovarnictví je stále u nás oborem opomíjeným. Což je vzhledem k tomu, jak ekonomicky významnou úlohu hrála výroba piva v dějinách Čech a Moravy, jistě přinejmenším škoda. Autor zdůrazňuje, že pro bádání je nezbytné propojit historický, architektonický a technologický pohled a studium archivů prokládat terénním průzkumem. V textu nechybí ani informace o činnosti Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými lesy.
V závěru úvodní kapitoly autor popisuje specifičnost regionu Karvinska, nejen z hlediska politického vývoje, ale také z pohledu hospodářského. Je konstatováno, že v regionu není v provozu žádný průmyslový pivovar, ani minipivovar. Z historického hlediska je však podstatně horší skutečnost, že na Karvinsku se do dnešních dnů nezachovala žádná budova pivovaru, ve které by bylo možné dohledat pivovarskou technologii či její pozůstatky.
Pouze u devíti míst, kde se na Karvinsku dříve vařilo pivo, se podařilo určit lokaci. Je uváděna souřadnicemi GPS.
V materiálu poté následuje výčet pivovarů v regionu. U každého provozu autor uvádí krátký náhled do historie obce a zdroje, ve kterých je fungování pivovaru zmiňováno. U větších provozů jsou uváděna zjištěná data o výrobě piva a rozsahu technologických zařízení.
Albrechtice (existence pivovaru ověřena, ale místo neurčeno)
Dolní Bludovice (provoz historicky potvrzen, ale nelokalizován)
Horní Bludovice (pouze strohé dobové zmínky o pivovaru, neupřesněno)
Prostřední Bludovice (dle autora totožný s předchozím)
Bohumín (první obsáhlejší kapitola, oba měšťanské pivovary byly lokalizovány)
Dolní Lutyně (zjištěna data o existenci, avšak místo nenalezeno)
Dolní Suchá (panský pivovar určen)
Prostřední Suchá (pravděpodobně pouze krčma s právem vařit pivo)
Horní Suchá (dobová zmínka o hospodě s várečným právem)
Doubrava (místo panského pivovaru nalezeno)
Fryštát (druhá nejrozsáhlejší kapitola, jediná částečně zachovalá pivovarská budova v regionu – Měšťanský pivovar)
Horní Žukov (jen jediná dobová zmínka o provozu)
Karviná (poněkud smutná rozsáhlá kapitola o neslavném konci slavného pivovaru, vrchnostenský provoz byl ve své době nejen největší a nejmodernější ve Slezsku, ale byl silným hráčem na pivním trhu v celé monarchii)
Orlová (klášterní pivovar v provozu asi jen do konce 16.století)
Rychvald (předpokládán panský pivovar)
Šumbark (doložen vrchnostenský provoz, bez lokace)
Těrlicko (pouze nejisté dobové zmínky o panském pivovaru)
Životice (předpoklad vaření piva v hospodářském dvoře zámku)
To, že se Karvinsko vymyká jiným regionům Čech, Moravy a Slezska, nelze než s autorem souhlasit. Je ocenitelné, že ač si Milan Starec tuto skutečnost uvědomoval, směle pustil se do bádání a pátrání po místních zaniklých pivovarských provozech. Je dobré, že autor nepovažuje svou práci za ukončenou a hodlá pokračovat ve sběru střípků mozaiky pivovarské historie slezského regionu.
Vzhledem k tomu, že zmíněný kraj byl v minulosti mnohokrát postižen značnou vlnou emigrace a imigrace, chybí zde mnohdy pamětníci minulých dob. O to více byla práce Milana Starce náročnější. Navíc krajina, v jejímž podzemí byla a jsou mohutná naleziště černého uhlí, je průmyslem významně negativně ovlivněna a natolik přetvořena, že průzkum a terénní lokalizace míst byly podstatně složitější.
Je možné, že pro mnohé je pojem „čtivý“ termínem poněkud zprofanovaným, ale já ho u statě Milana Starce použít musím. Text má lehkost, autor se neztrácí v nudných uličkách pseudodůležitých informací. Stať Milana Starce Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) je dalším autorovým počinem ve snaze uchovat historicko-pivovarnickou paměť našich zemí.
