Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65699x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55503x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53547x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 48984x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42596x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41296x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36649x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36489x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36033x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35269x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34735x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34629x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33413x)
Ze světa
Historie hostinců

Rozloučení se vsetínským pivovarem


V květnu 2011 se v tisku objevila zpráva o tom, že nový majitel budov bývalého vsetínského pivovaru má v úmyslu areál sanovat.








Za rok založení vsetínského pivovaru je často uváděn rok 1663. Toto však není zcela správně. První historicky doložená zmínka o jeho existenci totiž pochází z roku 1610. Zámecká paní Lukrécie Nekšovna z Landeka, provdaná za Arkleba z Víckova roku 1608 ovdověla. V květnu roku 1609 se provdala podruhé a jejím manželem se stal Albrecht
Václav Eusebius z Valdštejna a na Heřmanicích, pozdější slavný císařský vojevůdce. V zápise v zemských deskách v roce 1610, ve kterých byl určen Albrecht jako spolumajitel panství, je pivovar výslovně uváděn. Musel tedy již být v provozu. Rok založení vsetínského pivovaru tak zůstává věcí otevřenou. Valdštejnovi se tak dostal do rukou rozsáhlý majetek, který trpělivě vytvářely a střádaly tři generace Nekšů z Landeka.

Rozvoj vsetínského panství a celého kraje srazila třicetiletá válka. Na Valašsku převládalo protestantské obyvatelstvo. Albrecht z Valdštejna patrně neměl z nepokojného panství Vsetín od roku 1619 přílišné příjmy, a proto ho pro¬dal za 130 tisíc zlatých Zdeňku Žampachovi z Potštejna, majiteli panství Hodonín. Ve smlouvě z června 1623 je opět vrchnostenský pivovar zmíněn. Panství bylo po válečných útrapách v nedobrém stavu. Vrchnostenský majetek včetně pivovaru byl několikrát vyrabován přesunujícími se vojsky. Není proto divu, že zanedlouho opět došlo ke změně ve vlastnictví.

Dalším majitelem byl ostřihomský arcibiskup kardinál Petr Pázmány. Pro mapování historie vsetínského pivovaru má paradoxně význam až jeho smrt dne 19.března 1637. Následně byl totiž sepsán inventář jeho pozůstalosti. V tomto spise se zachoval ojedinělý a cenný soupis pivovarského vybavení z první poloviny 17.století.

Ve vsetínském pivovaru se tehdy nacházelo: jedna pánev, na níž se pražil slad, dvě velké a deset menších kádí na kvašení piva, tři džbery, dva korce, jedna nálevka, 30 pivních beček, kamenný stůl (štok), 2 lopatky a 17 lísek k sušení sladu. V pivovaru bylo uloženo 109 měřic sladu a v zámeckých sýpkách 68 měřic chmele.

Pivovar patřil neodmyslitelně k hospodářství zámku. Dvůr tehdy stával naproti nynějšímu pivovaru. Vrchnostenské hospodářství měnilo majitele dle vlastnictví panství. V dalších letech se panství a pivovar dostává do majetku hrabat z Illézházu. Poslední šlechtický majitel panství byl Josef Fridrich Michal Bernard rytíř z Wachtleru, který dal mj.vsetínskému zámku současnou klasicistní podobu.


V druhé polovině 19.století získává zámek a celé jeho hospodářství rodina Thonetů. Podnikavá rodina přispěla k průmyslovému rozvoji města i celého regionu. Známá i v Evropě byla továrna na nábytek z ohýbaného dřeva „ J. & J. Kohn a Gebrüder Thonet“. Thonetové rovněž úspěšně provozovali vrchnostenský velkostatek, v rámci kterého fungoval i panský pivovar. Thonetové provoz technologicky zmodernizovali. Pivo se tehdy prodávalo se značkou „Parostrojní pivovar velkostatku Vsetín“. Posléze se provoz osamostatnil a vznikla „Thonetova pivovarní společnost Vsetín“. Před zavedením strojního chlazení pivovar využíval jako zdroj ledu pro chlazení piva ve sklepích nedaleké Semetínské rybníky.

Na počátku 20.století pivovar vařil v průměru za rok 10 000 hektolitrů piva. Za působení Thonetů se výroba neustále zvyšovala až nad hranici 30 000 hl uvařeného chmelového moku ročně.

V roce 1945 byla na podnik jako na majetek Němců uvalena národní správa. Produkce pak již pravidelně překračovala třicetitisícovou hranici vyrobeného moku ročně.

Po znárodnění v roce 1948 byl provoz součástí společnosti Slovácké pivovary národní podnik se sídlem v Jarošově, v roce 1953 se dostal pod křídla národního podniku Valašské pivovary. V roce 1960 byly vytvořeny kraje a s touto změnou souvisel vznik uskupení Severomoravské pivovary a sodovkárny n.p.. Tehdy pivovar vyráběl sortiment: 8˚ světlé pivo sudové, Vsetínské světlé pivo 10˚, Vsetínské tmavé pivo 10˚, Vsetínský světlý ležák 12˚, Vsacan světlý ležák 11 %, Vsacan speciál světlý ležák 12 %. Na konci 80.let minulého století se vlastnící společnost přeměnila na státní podnik Pivovary Přerov.

Po privatizační vlně na počátku 90.let 20.století byl pivovar součástí firmy Moravskoslezské pivovary Přerov a.s.. V roce 1993 byla provedena v podniku rekonstrukce a modernizace technologie, byla například vybudována nová varna. Kapacita vystoupila až na 90 000 hektolitrů chmelového moku. Regionální vsetínská provozovna však do koncepce společnosti, která měla v úmyslu se soustředit pouze na tři středomoravské velkopivovary (Hanušovice, Litovel a Přerov) příliš nezapadala. Podobně jako Opava a Olomouc.


Smlouvou o prodeji části podniku ze dne 9.6.1995 byla část Moravskoslezských pivovarů Přerov a.s. - pivovar Vsetín, prodána společnosti Ostravia spol. s r.o. se sídlem v Ostravě. Od března roku 1995 byl pivovar samostatná firma s názvem Vsacan, pivovar Vsetín, s.r.o.. Pivovar v těch dobách zůstal u tradičního sortimentu. Změnily se pouze etikety. Ve vsetínských varnách se vařilo: Portáš 10 % (světlé výčepní; alk.: 4,2 %), Portáš 10 % (tmavé výčepní; alk.: 4,2 %), Portáš 11 % (světlé výčepní; alk.: 5,0 %) a Portáš 12 % (světlý ležák; alk.: 5,5 %).

Můžeme se dnes již jen dohadovat, proč došlo k úpadku vsetínského pivovaru. Na jedné straně se objevují názory o ztrátě kvality místního piva, na druhé straně zdejší patrioti nedali na světlou desítku dopustit. Těžko po letech soudit. Já jsem vsetínské pivo z těch dob ochutnal pouze v lahvové formě. Koupil jsem ho v nevelké prodejně potravin v Holešově. Nedokáži již popsat jeho chuť, ale pokud by mi vyloženě nechutnalo, zaznamenal bych si to. Nicméně dovedu připustit, že pokles kvality piva za panování nové společnosti, mohl být. Myslím si však, že firma Ostravia pravděpodobně spíše nepochopila tehdejší situaci na pivním trhu.

Faktem je, že výstav provozu klesal, pivovar ztrácel odbytiště i ve zdejším regionu, ve Vsetíně se prý místní pivo objevovalo jen v 5 hostincích. Majitelé restaurací houfně přecházeli k velkoznačkám.









































V roce 1997 pivovar uvařil pouze 10 000 hektolitrů chmelového moku. Podnik se dal označit jako krajně nerentabilní a společnosti Ostravia narůstaly nesplacené závazky. Proto se rozhodla výrobu vsetínského piva ukončit. V prosinci 1997 se pivo Portáš vařilo naposledy, v lednu 1998 byl pivovar uzavřen. Všech 29 pracovníků obdrželo zároveň výpověď. V konkurenci s giganty pivovaru nepomohla ani skutečnost, že se pivo na Valašsku vařilo už více než tři sta let.

Vsetínští hostinští se sice v místním tisku kasali o nezájmu pivařů o Portáše, že byli donuceni přejít k jiným značkám kvůli zákazníkům. Pravda bude asi trochu jinde. Ostravská firma nemohla do pivovaru nasypat tolik peněz, nezbytných pro „péči o zákazníka“ adekvátní té době. Tak obchodní zástupci velkopivovarů z Nošovic a Plzně měli v hospodách dveře otevřené. Přivezli s sebou sklenice, ubrusy, tácky a …nové pípy.

Majitelé společnosti Ostravia tvrdili, že již od srpna 1997 hledali potencionálního investora, který by finanční injekcí či majetkovým vstupem pozvedl upadající pivovar. Úspěšní ovšem nebyli. Zadlužená společnost Ostravia posléze upadla do konkurzu. Na technologii i budovy společnosti vypsal soud výběrové řízení a majetek získala firma, která předložila nejvyšší nabídku. Věřitelé byli vyplaceni.

Zajímavostí bylo, že ve vsetínském pivovaru pracoval od roku 1966 jako vedoucí výroby a v letech 1983-1995 jako ředitel Jan Dohnal, který v roce 2003 otevřel ve městě vlastní minipivovar. Když se Moravskoslezské pivovary rozhodly vsetínské provozovny zbavit, měl v úmyslu podnik koupit a pokračovat ve výrobě. Banky ovšem pro jeho podnikatelský záměr neměly pochopení.









































V lednu 2001 se v tisku objevilo vyjádření majitele firmy, která oživila pivovar v Brumově, o obnovení výroby piva ve Vsetíně. Měl se zde vařit chmelový mok pod názvem Valach. Zařízení v Brumově měli totiž jeho provozovatelé zatím jen v nájmu. Zprovoznění vsetínské varny, jak se ukázalo, bylo pro ně jen jednou z alternativ, jak udržet výrobu jejich světlého výčepního piva Valach v případě, že by provozovnu museli opustit.

V červenci 2002 areál vsetínského pivovaru sloužil jako sklad minerálních vod, jen u brány byla v provozu dřívější pivovarská prodejna se sortimentem různých nápojů. Místní pivaři tady na dřevěných lavicích u vychlazených lahváčů různých značek piv vzpomínali na časy, kdy se ze vsetínského pivovarského komína ještě kouřilo.

Dalším majitelem pivovaru byla podle katastrálního úřadu firma Goal Investment a.s. z Ostravy, jejíž stoprocentním vlastníkem byla společnost Elcom Trading, s.r.o.. Ta vyhledávala na realitních trzích vhodné příležitosti k investicím s cílem dosáhnout rychlého a maximálního výdělku. Nebylo proto překvapením, že pivovar v roce 2011 opět změnil vlastníka.

Na počátku května roku 2011 vyšlo najevo, že pivovar koupila společnost Tonercentrum s.r.o.. Byl zveřejněn také úmysl nového majitele budovy zbourat. Na jeho místě chtěl postavit moderní dům s parkovištěm, kde se měla prodávat kancelářská technika.









































Při naší květnové návštěvě bylo na první pohled evidentní, že areál chátral. Bylo zřejmé, že už odsud bylo odneseno vše, co mělo nějakou hodnotu. Prázdné budovy pivovaru prosté jakékoliv technologie vypadaly podivně. Zbyly jen stěny vyzdobené bílými kachlemi, ukončené vývody trubek, rozházené zbytky čehokoliv. Vyříznuté podlahy, odlámané kousky zdiva, rozdrolené schody. Budovu nové varny tehdejší majitelé nestihli ani omítnout. Po varních nádobách zbyl jen velký smutný prostor s kružnicí vyříznutého patra.









































Když jsme procházeli opuštěnými budovami vsetínského pivovaru, nechtělo se mi věřit, že před 14 lety zde ještě voněl chmelový mok, že zde vřelo dílo, že cinkaly lahve v plničce, že se do přistavených nákladních automobilů skládaly sudy. Zmizely i cedule na dveřích označující účel místnosti. Vše zde působilo neutěšeně, zaraženě, jakoby čekající na definitivní zánik. Prázdné místnosti, haly, sklepy osídlil hmyz a rozbitými výplněmi oken sem profukoval jarní větřík. Ten duch koloběhu zrození piva tu však jakoby ještě zůstal.

Děsily mě zároveň myšlenky na černou budoucnost areálu. Za několik málo měsíců sem přijde demoliční četa a všechny hmatatelné vzpomínky na starý pivovar definitivně zmizí. Na místě vyroste klimatizovaný office a genius loci místa bude nadobro ztracen. Časem již nebudou ani pamětníci, kteří by ukázali prstem na místo, kde stával vsetínský pivovar.

Je škoda, že to vše došlo tak daleko. Proč jinde vznikají nové a úspěšné pivovary tzv. na zelené louce a zde nebyla vůle, chuť nebo zájem vařit pivo v místech s pradávnou tradicí. Škoda !


videa areálu pivovaru z května 2011

fotogalerie pivovaru Vsetín >>>


Prameny a zdroje:
oficiální internetové stránky města Vsetín
Muzeum regionu Valašsko, Vsetín
Milan Krajča: Kde se pivo vaří
Zbyněk Likovský: Pivovary československého území 1901-1950
Historické snímky: publikace Vlastivěda moravská - Hospodářský rozmach Moravy, město Vsetín
Valašský deník

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 23. 05. 2011 | 9966 přečtení | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz