První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Sídlo bylo založeno Smilem z Lichtenburku při brodu přes řeku Sázavu na tzv.Haberské stezce spojující Čechy a Moravu. Jmenovalo se po svém zakladateli zpočátku Smilův Brod a bylo osídleno povětšinou českým obyvatelstvem. V souvislosti s rozšířením těžby cenných kovů na Jihlavsku byl do regionu přilákán německý prvek. Vznikl tak tzv. jihlavský národnostní ostrov s převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Okraj tohoto nečeského osídlení zasahoval až k Brodu. Proto se město od roku 1308 jmenovalo Německý Brod.
V roce 1333 udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli Německého Brodu Jindřichu z Lipé pro toto město soubor práv měst královských, který obsahoval i právo várečné. Nebylo běžné, aby poddanské městečko obdrželo tak značné výsady. To svědčí o významu Brodu vzhledem k těžbě stříbrné rudy a zájmu královské koruny o toto území. Po dobytí města husity v roce 1422 však těžba stříbra ustala.
Starý měšťanský pivovar byl umístěn v zadním traktu tehdejší budovy radnice. Jak už to tak v těch dobách bývalo v Čechách a na Moravě zvykem. Není známo, kdy byl první pivovar založen, tedy, kdy zdejší právovárečníci pochopili, že individuální výroba piva podle pořadí v jednotlivých měšťanských domech již není zcela vyhovující a že výhodnější bude vařit pivo na jednom místě ve větších objemech. Pivovar je písemně zmiňován v roce 1662, kdy vyhořel a po pár letech byl opět obnoven. Osudným se provozu stal rok 1834. Tehdy zachvátil město ničivý požár. Popelem lehla jak budova radnice, tak přilehlý pivovarský podnik.
budova tzv.Staré radnice, v jejímž zadním traktu Měšťanský pivovar sídlil
Budova radnice byla obnovena, pivovar již nikoliv. Dodnes se zachovaly pouze staré sklepy. Nalezneme se pod budovou v dolní části Havlíčkova náměstí č.p.27, ve které sídlí knihovna. Sklepy byly využívány jako vinárna. V červenci 2011 však bylo restaurační zařízení uzavřeno.
zadní trakt Staré radnice, kde Měšťanský pivovar stával
V sousedství Měšťanského pivovaru stával v rohu spodní části náměstí další pivovar. Šlo o starý panský pivovar. Původně jej vrchnost pronajímala městským rychtářům. Rychtáři v místě sídlili od 13.století, dá se tedy předpokládat velice stará pivovarská tradice. V roce 1533 koupil dům i s funkčním pivovarem starý brodský rychtář Václav Vacek.
budova tzv.Staré rychty , kde fungoval do 19.století pivovar
Od roku 1559 byl pivovar již v majetku brodských měšťanů. S podnikem souvisel známý hostinec U Zlatého jelena, který zde sídlil od 16.století do roku 1750 a čepoval místní pivo. Starý pivovarský provoz na ruční pohon v omezených prostorách budovy neměl v 19.století velkou šanci na úspěch a měšťané ho v roce 1836 uzavřeli.
Budovu tzv.Staré rychty nalezneme na Havlíčkově náměstí č.p.57 a dnes zde sídlí Městský úřad. Dům byl mnohokrát stavebně upravován, naposledy novobarokně na konci 19.století. Svědek dob, kdy zde ještě vonělo dílo, by mohla být snad jen vstupní klenutá síň, která se zachovala z 13.století.
vstupní prostor budovy tzv.Staré rychty
Právovárečníci se začali poohlížet po nových prostorách pro svůj podnik. Dne 18.října 1834 zakoupili od státu barokní dům na místě dvoru na Horním předměstí naproti kláštera a uvedli zde do provozu nevelký ruční pivovar. Budova je dnes známá jako Pivovarský hostinec Rebel, stojí na Dobrovského ulici č.p.27. Dům patřil původně rodu rytířů Bukovských z Hustířan, od kterého jej zakoupil řád augustinianů. Ti zde v letech 1740-1815 provozovali gymnázium, poté se dostal do majetku státu.
budova na ulici Dobrovského, kde sídlil předchůdce současného Měšťanského pivovaru
V druhé polovině 19.století přestal malý ruční provoz stačit zvyšující se poptávce po pivu. Měšťané se rozhodli přistoupit k vybudování modernějšího provozu v místech za budovou tehdejšího pivovaru. Slavnostní vysvěcení nové varny proběhlo 12.října 1880.
V prvních letech provozu pivovar ročně uvařil až 15 000 hektolitrů chmelového moku. Na přelomu 19. a 20.století došlo k další modernizaci pivovaru, tak že v roce 1905 se již dalo hovořit o průmyslovém podniku nejvyšší úrovně. Na počátku 20.století výstav pivovaru atakoval hranici 30 000 hektolitrů uvařeného piva za rok, ta byla překonána v době prvorepublikové konjunktury.
Kromě tradičního světlého piva se vařil i tmavý ležák Granát. V průběhu druhé světové války pivovar přímo řídili protektorátní úředníci. Vyhláškou ministerstva výživy ze dne 3.července 1948 byl pivovar znárodněn.
Prameny:
Měšťanské domy Havlíčkova Brodu (vydalo Městské informační centrum Havlíčkův Brod)
oficiální internetová prezentace společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův brod a.s.
