Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65712x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55531x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53579x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49014x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42622x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41328x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36676x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36535x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36059x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35295x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34760x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34654x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33439x)
Ze světa
Historie hostinců

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.2


Vracíme se opět do Rokycan. Protože tam pocítili místní obyvatelé nutnost v 1. polovině 18. století, ještě před průmyslovou revolucí či koncem propinačního práva, zhotovit sobě nový pivovar.
DOPLNĚNO O TABULKU - PIVOVARY ROKYCANSKA







Roku 1731 tak počali činit a již následující rok se v dnešní Pivovarské ulici, dříve Příbramské, cestou do Dobříva a jak bylo už v té době zvykem či nezbytností za městem, uvedl do provozu obecní pivovar. Stál a stojí u místního největšího vodního zdroje, říčky Klabavy, jež protíná město od jihu a míří k severu.

Pivovar při místním statku byl pronajímán, nejvýznamnějším nájemcem byla od roku 1854 rodina Kraftova, proto se můžeme v literatuře setkat i s pojmem Kraftův pivovar. Roku 1912 došlo k rozsáhlejší rekonstrukci a pivovar byl na souboj s pivním okolím připraven výrazně lépe, jsouc vybaven parostrojním pohonem. Bohužel již první světová válka znamenala postupný pokles výroby, úbytek hostinců, které místní pivo braly, a následkem toho byl pivovar nucen v roce 1928 s pivní produkcí skončit. Výstav se v nejúspěšnějším roce vyšplhal až na 12 860 hektolitrů.

Pivovar poté sloužil jako sklad pivovaru v Radnicích, po druhé světové válce zde fungovala prádelna, sklad ovoce a zeleniny, později velkoobchod s tímtéž a v současné době je skladem stavebního materiálu. Když jsem se tam v onom srpnovém dni pohyboval, jezdil dovnitř a ven jakýsi nerudný chlápek a na můj dotaz, jestli můžu nahlédnout do dvora nebo dokonce dovnitř, jej počaly chytat mimické křeče a nedůtklivost. Asi nedobré zkušenosti se zlodějíčky, vykuky a hledači starých pivních lahví. Z prohlídky tedy protentokrát nebylo nic. Ale povedlo se mi přece jen nakonec lehce drze nahlédnout, i když zvenku a ve chvíli, kdy byl onen pán zaměstnán převozem materiálu na tzv. ještěrce. Holt - někdy příště. Možná.








































foto pivovaru Rokycany Obecní


Stavba železničního koridoru Cheb-Plzeň-Praha znamenala, že díky protihlukovým stěnám se na tento pivovar, který se zachoval stavebně úplný, už téměř nepodíváte. Místo dříve nabízelo nostalgický pohled na pivovar před jízdou ku Svojkovicím.

Druhý rokycanský pivovar moderní doby, měšťanský, stojí na druhém konci Pivovarské ulice – oba od sebe dělí asi 200 metrů a důvodem je pochopitelně opět blízkost vhodného vodního zdroje, totiž Klabavy. Byl zkolaudován v roce 1901 a již 19. prosince byla k ochutnání první várka místního piva. Pivovárek byl projektován od počátku své existence jako parostrojní, leč nebylo mu dopřáno dlouhého provozu – už v roce 1924 byla navařena poslední várka a o rok později udělena rána z milosti v podobě uzavření. Příčinou bylo tentokrát odstranění konkurence pro pivovar ve Štěnovicích, který se stal většinovým majitelem mezi lety 1920-1923 a zahrál tradiční habaďůru o neziskovosti onoho převzatého do své správy. Tomu se věřit dá. Ale taky ne. Štěnovice si moc nepomohly, později fúzovaly s plzeňským Gambrinusem, a tak jak to chodí nejen v pivovarnictví, lovec se stal záhy loveným. Každopádně bývalý pivovar sloužil už jenom jako sklad piva uvedených podniků. A v podstatě slouží dodnes, protože při mé návštěvě jsem viděl velké množství soudků z pivovarů mého rodného města. Pivovar je kromě toho využíván jako místo státní technické kontroly, dále zde své rejdy činí autoškola a jsou zde nějaké kanceláře. Nejvyšší výstav dosáhl až 12 415 hl – za svým sousedem a rivalem za tratí tedy mnoho nezaostal.








































foto pivovaru Rokycany Měšťanský


Na vrátnici jsem sehrál před zpočátku sveřepou paní strážnou drobnou hereckou etudu, takže mě nakonec s radostí pustila dál. Ona by mě pustila asi i tak, ale takto jsem získal dostatečné krytí se pohybovat po areálu, u jehož bran se píše něco o zákazu vstupu pro nepovolané osoby. Měl jsem se na koho v případě nouze odvolat, že požívám jeho důvěry.

Tímto opouštím bývalé okresní město, kde od konce června U Stočesů funguje znovu var piva a mířím na sever, do Oseka (nebo Oseku – místní říkají do Voseka, jak se obec do roku 1881 zvala). Někdy se používá i přídomek „u Rokycan“, protože Oseků je vícero, stejně jako třeba Lhot nebo Újezdů. Kromě návštěvy v místním zemědělském družstvu, kde si úspěšně doplňuji informace o jakémsi domácím vařiči ze sousední vsi, mne čeká návštěva místního zámečku, v jehož západním křídle se svého času nacházel drobný pivovárek.



Osek (1 072 obyvatel) je kromě toho u Duchcova a Strakonic nejméně třetím, kde se v minulosti věnovali vaření piva. Obec je poprvé připomínána roku 1240, kdy místní tvrz je vystavěna jako součást kolonizační činnosti plaského kláštera. V okolí bylo 16 rybníků, těžilo se železo a dále zpracovávalo v hutích, vysokých pecích a hamrech. No a protože kováři a hutníci museli něco pít, máme už z roku 1521 zmínku o činnosti pivovaru při místní tvrzi, z níž se časem stal zámeček. V archivní zprávě, kterou jsem převzal z webu obce, čteme, že: „Jan Muchek r. 1541 učinil kšaft, jimž Horomyslice s Dýšinou odkazuje své druhé manželce Markétě. Krčmáři v Dýšině nařizuje, budou-li jeho synové v Oseku pivo vařiti, toto bráti a šenkovati.“ Jan Muchek zemřel r. 1548. Koupil Bušovice (10 osedlých), přidělil je k Oseku a psal se "z Bušovic, na Horomyslicích a Wosece". Jen upřesním, že do Bušovic půjdeme právě z Oseka a do Horomyslic někdy v příštích dílech, protože i tam se pivo, jak jinak, vařilo.








































foto pivovaru Osek


V majetku oseckého panství se vystřídaly rody Muchků z Bukové, dále Svárovští, Příchovičtí, Nosticové či Šternberkové. Konec vaření piva v Oseku se datuje rokem 1848. Výstav se mi zjistit nepovedlo.

Vstupuji do areálu zámku s rozlehlým statkem, obcházím objekt bývalého pivovaru a zámku a po chvíli se dávám do řeči s panem Kozlem, který na mne volá od brány ze své kanceláře. Povídáme asi čtvrt hodiny a pak už odcházím na oběd do místní restaurace, kde ke svému překvapení zjišťuji, že zde ještě mají v nabídce dobřanskou Modrou hvězdu v desítkovém provedení, která je jindy k mání jen o víkendech. Prolévám tedy ke krmi hrdlo, upravuji si pitný režim, neb mne čeká cesta do kaňonu Berounky, kde se budu muset spolehnout už jen na svoje zásoby.

Přesouvám se do Bušovic, což obnáší to, že míjím rybníky Labutinka, Nový rybník, Velký rybník, vesničku Vitinka a už vidím Bušovice.

Bušovice (296 obyvatel) jsou vesměs odpoledne a ve všední dny dostupné i z Plzně autobusem MHD. Leží asi sedm kilometrů severozápadně od Rokycan a poprvé o nich čteme roku 1115, kdy byly poplužím kladrubského kláštera. Pivovar zde existoval poměrně krátkou dobu, jistě krátce před rokem 1600, ale již před rokem 1650 zaniká. Podařila se mi zjistit pouze jeho poloha, protože z budov dávno nic nezůstalo, takže na fotografiích není zhola nic ke spatření kromě ovocného sadu a trávníku. I takový může být osud…








































místo, kde stával pivovar Bušovice


Bušovice opouštím a přes Sedlecko mířím k Berounce. Sedleckem prochází lokálka z Chrástu na Stupno a Radnice a v těchto místech celkem pětkrát křižuje silnici. Bez závor. Na úseku necelých dvou kilometrů. Tady se stavitelé železné a silniční trati při projektování trasy nějak nedomluvili. Copak místní, ti už si zvykli, ale přespolní si možná ťukají na čelo, hlavně když mají dávat stále přednost zrovna jedoucímu vláčku.

Scházím k řece Berounce a v dáli již vidím střechu statku Darovanský dvůr, v jehož prostorách také vařili pivo. Napojuji se na červenou turistickou značku, míjím bývalý Korečnický mlýn na Korečném potoce, kde probíhají příšerné stavební úpravy, nadrybský přívoz, bývalý Dírecký mlýn na stejnojmenném potoce a po chvíli a prudkém stoupání z údolí stanu v prostorách Darovanského dvora, když předtím ještě ztratím slovo s místním hajným, který po lese pojíždí v autě, bez psa a pušky.

Víska Darová (29 obyvatel) s dalším funkčním přívozem přes Berounku spadá pod východněji položené Břasy. V okolí se těžilo černé uhlí a břidlice a bývaly tu hostince „Na šoustalce“ či „U čamrdy“. Statek neleží u vody, ale jak už jsem naznačil dříve, výše nad řekou, prozíravě mimo záplavové území. Prvně je o Darovanském dvoře psáno v kronikách roku 1274, kdy jej zmiňuje královský komoří, majitel statku, pan Zdislav z Darové. Jako poplužní dvůr plaského kláštera střídá období lepší a období, kdy pustne. O pivovaru se pak poprvé mluví po roce 1650, ale již před rokem 1750 je výroba ukončena a zrušena. Výstav není znám.

V 90. letech je statek vrácen rodině Sinkulových, kteří jej proměňují na sportovní centrum a golfový areál. Ke stávajícím budovám jsou přistavěny nové.

Pivovárek stával ve východním křídle statku, takže mi nezbývá, než tuto budovu zdokumentovat, pořizuji foto rybníčku uprostřed nádvoří, druhého před statkem, a vyrážím k domovu.








































foto pivovaru Darová


Při zpáteční cestě chci zkontrolovat stav vodopádu Dírka. Vše víceméně OK, jen mě zarazí samovolné uzavření léta volné přístupové cesty, kterou si zahradili místní chalupáři a nutnost chodit jinudy – tedy pokud to v místě znáte, jinak je lepší se vrátit a zajít si asi 2 kilometry. Bývalým mlynářům courající poutníci či krajánci asi tolik nevadili. Z parcely na mne civí dvě paní a myslí si, že to budu celé jako jouda obcházet. Nenechám se zaskočit, obejdu to zkratkou pro znalé, po chvíli jim pohrdlivě mávám a trousím před nimi cosi o velké ochotě a věčné hlouposti lidské.

Blíží se pomalu večer, vodáci plují klidnou řekou, další táboří pod Nadrybami u Valentovského mlýna a pivovary, které vařívaly na území bývalého okresu Rokycany, jsi milý čtenáři tímto se mnou navštívil všechny. Ponejvíce jich bylo při Berounce a Zbirožském potoce a pak obvykle ve větších městečkách.

S historikem pivovarnictví Pavlem Jáklem jsem se při nedávném popíjení a povídání o našich poutích ve Zlých časech shodl, že další mohly možná existovat třeba na Březině, kam svého času z Radnic přesunuli centrum svého panství Šternberkové. Také Zbiroh je příběhem s otevřeným koncem. To už je ale spíše hudba budoucnosti, potvrdí-li nebo vyvrátí jejich existenci další objevy. Je namístě se ptát, jestli zrovna nám bude souzeno ji uslyšet.


další snímky Obecního pivovaru v Rokycanech >>>


další snímky Měšťanského pivovaru v Rokycanech >>>


další snímky pivovaru v Oseku >>>


další snímky místa, kde stával pivovar Bušovice >>>


další snímky pivovaru Darová >>>


Historické pivovary Plzeňského kraje - Rokycansko:

Obec – typ     Založen   Zrušen  Výstav  Adresa, poloha, zajímavost Stojí
Biskoupky – panský  před 1573 ? N/A Č.p.15, sladovna a spilka   A
Bušovice – panský    před 1600  do 1650  135 Naproti č.p.33, za zámkem N
Darová – panský  po 1650 do 1750 65 Č.p.3, Darovanský dvůr     A
Drahoňův Újezd – panský ? ? N/A Č.p.1, součást tvrze A
Hřešihlavy – panský před 1589 1890  875  Vedle č.p.49, naproti zámku A
Liblín – panský  ? 1590 1887 4 950  Č.p.2, sev. křídlo statku   A
Libštejn – panský před 1550 před 1600 N/A Vedle hradu, JV v předhradí N
Mirošov – panský *  po 1588 1926 12 000  Skořická 2, pod zámkem A
Mýto – akciový * 1870  1892  13 105 Vojtěšská 245 a 345, sladovna A
Osek – panský před 1521 1848 560 Č.p.1, součást zámku, záp. křídlo  A
Podmokly – panský * před 1717 1942 1 200 Vedle č.p.47, pod zámkem A
Prašný Újezd – panský  před 1750 1905 770 Č.e.19, SZ od rybníka A
Radnice – měšťanský * 1517  1942 10 530  Pivovarská 63   A
Radnice – panský * 1749 1959   23 950  Ul. U Marily. Bez č.p.  A
Rokycany – klášterní   1500 1731 900   U spilky 90, tzv. Podkostelní   A
Rokycany – měšťanský po 1390 1901 3 220 U spilky 90, tzv. Klincovský     A
Rokycany – městský po 1390 před 1700 N/A  Smetanova 50, tzv.Škodovský     A
Rokycany – městský  ? před 1788  N/A Malé nám. 219, nyní Česká spořitelna  A
Rokycany – měšťanský * 1901 1924  12 415 Pivovarská 624, nyní STK A
Rokycany – obecní * 1731 1928  12 860 Pivovarská 557, tzv. Kraftův   A
Svinná – panský  před 1700 do 1750  N/A Č.p.2, součást statku. Stará tvrz  A
Švabín – panský * 1397 1952  16 965 K Plískovu 8, na prodej za 16 mil. A
Terešov – panský *  1749  1949  5 600   Č.p.30, u rybníka pod OÚ A
Zbiroh – panský ? ? N/A Pivovar nedoložen, zřejmě na zámku ?
Zvíkovec – panský před 1543 1898 560 Č.p.98, na návsi nad zámkem A

             

  

 

Vysvětlivky:

Hvězdička za typem pivovaru: dochovaly nebo vyráběly se skleněné láhve s lisovaným názvem pivovaru.

Zrušen: rok poslední várky nebo výstavu piva – může se lišit od skutečného zrušení pivovaru.

Max. výstav (hl): N/A – není znám. Jinak uveden nejvyšší nebo nejvyšší známý výstav.

Stojí na místě pivovaru nějaká budova: A – ano, N – ne.


| Autor: Luděk Gasseldorfer | Vydáno dne 29. 09. 2011 | 8339 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz