Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65104x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53655x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51493x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47266x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40847x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39408x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35006x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34793x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34327x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33581x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33110x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32980x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31721x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31493x)
Ze světa
Historie hostinců

Panský pivovar Batelov


Batelov ležící na historických hranicích Čech a Moravy je připomínán díky faráři Leopoldovi již v 13. století, zatímco první zmínky o držitelích panství známe až o téměř sto let později. K roku 1400 mluvíme o pánech z Batelova. Ty vystřídal rod z Prostého, který vymřel roku 1543. Šlechta se dál střídala v rychlém sledu. Roku 1546 panství prodávají bratři Jindřich a Karel Radkovci Augustinu Mackovi z Čížova. Převod majetku se tak dostává do moravských zemských desek. Je zde zmiňována tvrz s dvorem, městečkem, mlýnem, mýtem a také pivovarem. K Batelovu také patřily tři vsi, u kterých můžeme očekávat povinný odběr batelovského piva.





Čížovští panství prodali po bitvě na Bílé Hoře Hynku Ladislavovi z Weitmile. Majitelé se v Batelově ovšem střídali dál. Roku 1735 je za 105.000 zl. získal dvorní rada Burkhard, svobodný pán z Klee. Jeho syn pak prodal panství hraběti z Blankenštejna.

Informace o pivovaru v Batelově jsou poměrně kusé. Z přelomu 18. a 19. století mj. víme, že zde sládkoval Jan Dvořák, který do Batelova přišel z Třeště a později odešel do blízké Horní Cerekve. Jan Dvořák je členem významného sladovnického rodu Dvořáků, který sládkoval v několika desítkách míst Vysočiny a jeho příbuzní následně od šlechty jednotlivé provozy i kupovali (Semín, Borová) či zakládali i pivovary zcela nové (Prostějov). Osoba Jana Dvořáka je také zajímavá tím, že byl dědem známého českého národního buditele a spisovatele Karla Havlíčka Borovského, neboť jeho dcera Josefa se roku 1818 provdala v Horní Cerekvi za Matěje Havlíčka a právě z tohoto manželství se roku 1821 v Borové u Přibyslavi narodil syn Karel. Zhruba ve stejné době, tedy někdy kolem začátku 19. století sládkoval v Batelově další z Dvořáků Karel – bratr Jana, který pak přešel do Jihlavy, kde i tragicky zemřel.









































V roce 1848 utrpělo městečko Batelov významně požárem, kdy přes 60 stavení v městečku lehlo popelem. Tato událost se však nijak nedotkla ani zámku, ani poblíž stojícího pivovaru, jehož výstav v roce 1880 činil 924 hektolitrů. Posledním sládkem byl v letech 1874-1907 František Krecht 1.

Představu o objemu výroby z posledních let existence batelovského pivovaru si můžeme udělat z dochovaných statistik. V roce 1895 byl výstav mírně větší než 1000 hektolitrů. K dispozici máme i jednotlivé nákladové položky. Například v srpnu se vyrobilo 192 hektolitrů piva. Evidováno je dále kromě sladu, 189 kilogramů chmele, 59 kg smoly, 90 hl kvasnic, dále mláto, dříví a další položky. V roce 1896 celkový výstav společnosti Batlelauer Bierbrauerei Graf Blankenstein činil 958 hektolitrů sudového a 243 hektolitrů lahvového piva. Naprostou většinu z cca 30 odběratelů obhospodařoval přímo batelovský sládek František Krecht, jehož prostřednictvím bylo prodáno 677 hektolitrů. List odběratelů zahrnuje patrně především provozovatele hostinců v regionu, mezi jmény s odběry nad 10 hektolitrů měsíčně najdeme jména jako Kadlec (hostinský č.p.55), Vondráček (nájemce Na Mýtě), Doležal (č.p. 71) či Stoklasa (č.p.33). Prostřednictvím sládka bylo pivo distribuováno i mezi „zedníky“ či „hudebníky“. Jednalo se zřejmě o příležitostné akce na panství. Pro zajímavost zedníci v červnu 1896 odebrali a patrně i vypili 2 a půl hektolitru piva a hudebníci ve stejném měsíci 25 litrů. Plných 100 hektolitrů piva bylo v roce 1896 vedeno jako deputát, určený pro pána a jeho hospodářské zaměstnance, mezi které patřil kromě sládka např. kovář, mlynář, zahradník a řada dalších. Nejvyššího výstavu dosahoval pivovar v letních měsících, kdy vyrobil přes 100 hektolitrů piva.









































Výroba batelovského provozu se v průběhu let mírně snižovala. V roce 1897 činila 878 hl sudového a 221 lahvového piva, za které majitel utržil 9243 rakouských korun. O rok později se výstav opět mírně zvýšil na 926 hl sudového a 151 lahvového piva v celkové ceně 11.488 korun. Deklarovaná prodejní cena za jeden hektolitr přitom byla 8,20 korun. Podle neúplných dokladů z roku 1900 činil výstav sudového i lahvového piva batelovského pivovaru opět kolem 1000 hektolitrů 2.

Panský provoz se držel ještě několik let nad vodou. V konkurenci s vznikajícími průmyslovými „kolosy“ v regionu pak definitivně skončil v roce 1907. Dále zde byl provozován sklad pelhřimovského piva.

Budova panského pivovaru je v obci známou stavbou tzv. Mýta, které se zde přestalo platit v roce 1783. Objekt se nachází v bezprostřední blízkosti zámku a byl tedy jeho přirozeným hospodářským zázemím. V období první republiky byla v objektu směrem k silnici otevřena restaurace Na Mýtě. Vlastní pivovar tvořilo křídlo směřující k dnešní železniční trati. Na jeho samotném konci při vstupu do areálu hospodářského dvora je také dodnes patrný komín varny. Protilehlé budovy tvořily maštale a obecně hospodářské zázemí dvora. Nad železniční tratí poblíž tzv. Stupníku se rozprostíraly batelovské chmelnice. Roku 1949 na Mýtě začalo působit strojnické družstvo, které se stalo základem pro JZD. V současné době je objekt stávajícím majitelem přestavován na byty, restaurace je stále v provozu.



Pozn.:
1 Likovský, Z. Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900, Praha 2000, s.5.
2MZA, F138 Velkostatek Batelov, ič.112.

| Autor: Filip Vrána | Vydáno dne 02. 01. 2012 | 7097 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz