Novinky
Pivní zajímavosti ze zahraničí
Pivní galerie


Galerie vánočních etiket
Galerie etiket piv Bazal
Galerie pivních otvíráků
Galerie etiket a tácků minipivovaru Miletín
Galerie etiket pivovaru Lanškroun
Galerie etiket pivovaru Březnice
Galerie etiket pivovaru Jarošov
Galerie etiket pivovaru Malý Rohozec
Galerie etiket pivovaru Polička
Galerie etiket pivovaru Trutnov
Galerie etiket pivovaru Zlatovar Opava

Monitoring pivních zpráv

Japonci uvaří české pivo, koupili slad od Bernarda
Na pivo mezi suť, náklaďáky a nafukovací medvědy




Japonci uvaří české pivo, koupili slad od Bernarda
Japonský pivovar Sapporo Breweries odebral z rajhradské sladovny první dodávku 250 tun humnového sladu pro výrobu speciálního českého piva, které chce letos uvařit. Japonští partneři sedm let vyjednávali a sledovali kvalitu jak během vegetačního období na poli, tak hlavně v rajhradské sladovně.Uvedl to mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek. Sladovna v jihomoravském Rajhradě patří pivovaru Bernard od roku 2000. „Požadovaný slad je stejné kvality, který Sladovna Bernard v Rajhradě vyrábí pro Rodinný pivovar Bernard v Humpolci,“ uvedl Mikulášek. Pro japonského partnera je podle něj důležité, že slad je částečně ručně zpracovaný a vyráběný na humnech. „Díky tomu vykazuje lepší senzorické vlastnosti v hotovém výrobku, uvařené pivo má plnější chuť,“ dodal mluvčí. Sapporo Breweries je japonská společnost založená v roce 1876, kdy byl také vyroben první Sapporo ležák. V Japonsku společnost vlastní pět pivovarů, mezi hlavní značky piva patří Sapporo. Bernard je největším producentem piva na Vysočině, vaří sedm druhů nepasterizovaného piva. Vyrábí také čtyři druhy nealkoholického piva. Loni Bernard uvařil přes 206 tisíc hektolitrů piva a o procento překonal svůj rekordní výstav z roku 2010. Tržby za pivo meziročně stouply o pět procent na 374,3 milionu korun. Obrat pivovaru za uplynulý rok převýšil 398 milionů korun proti 381,5 milionu v roce 2010. (zdroj: E15)

Na pivo mezi suť, náklaďáky a nafukovací medvědy
Berounský medvěd nabízí dobrá a zajímavá piva za lidové ceny v lehce bizarním prostředí. Zato výkon kuchyně je slabota. Za poslední roky se několikanásobně zvýšila poptávka po zajímavých a lokálních pivech, což zapříčinilo přímo „baby boom“ pivovárků. Soukromý domácí pivovar Berounský medvěd je však dítětem značně odrostlým – je mu už čtrnáct let. Tradice vaření piva ve městě byla obnovena manželi Mayerovými, když zrekonstruovali vyhořelou budovu truhlárny cukrovaru. „Novodobá historie pivovaru povstala z popela“ – chvilka poezie v jídelním lístku pivovarské restaurace. Pivovar stojí na dvoře, působícím jako něco mezi vrakovištěm a sběrnou surovinJenže než host dostane příležitost jídelníček otevřít, musí si k areálu na samém kraji města nejprve proklestit cestu. Od nádraží je pivovar vzdálen jen pár minut chůze, je to ale velké dobrodružství! Na nádraží nemá smyslu se zdržovat. (Leda že by někdo měl zálibu v architektuře počátku 70. let či v konverzaci s pochybnými existencemi v nádražní nálevně.) Za jedním rohem a mostem však návštěvník nalezne dvůr (slovy jedné recenzentky na Scuku je to „něco mezi vrakovištěm a sběrnou surovin“), kde jej uvítá obrovitý nafukovací medvěd, střežený rezivějícími náklaďáky. Na šedém dvoře působí jako jasná dominanta bíle natřená budova pivovaru s předzahrádkou. Uvnitř pivovaru naleznete typickou hospodu – prostorný lokál (při vyšší obsazenosti bohužel dost zakouřený) s masivními dřevěnými stoly a lavicemi, vyzdobený v pivovarském stylu. Na trámech jsou zavěšeny suché hlávky chmele, na stěnách plechové destičky s logy různých pivovarů, výzdobu doplňuje velkoformátový obraz znázorňující ležácký sklep a malá pivní kašna, z níž při uzavřené společnosti může téct pivo. Nad výčepem visí cedulky s popisem piv, jež jsou na čepu. Je možné usadit se též do „šalandy“, tedy salonku v prvním patře s vyhlídkou do varny pivovaru.

Cyklopivo místo radleru
Berounská piva jsou vyráběna z přírodních surovin a nejsou filtrována. Před pěti lety pivovar dokonce zrekonstruoval sladovnu v Suchomastech, tudíž si jednu z klíčových surovin vyrábí sám. V horkém dni jsme byli nadšeni nabízeným „cyklopivem“, což je hezká reminiscence na časy minulé, kdy se ve fabrikách k práci osmistupňové pivo běžně popíjelo. Místní verze má světlounce žlutou barvu a až překvapivě dobrou a plnou chuť s lehkým ovocným nádechem. Hlavně ale osvěží a díky pouhým dvěma procentům alkoholu se skvěle pije. Tuzemské pivovary by se možná mohly inspirovat a v horkých letních měsících nabízet levné, lehké a přitom chuťově výrazné pivo namísto všelijakých „radlerů“, přeslazených umělými sladidly. Kombinace klíčových slov letní, český, tradiční a osvěžující by pak jistě mohla fungovat i marketingově. Při všech našich návštěvách se potvrdilo, že nejpitelnějším kouskem z místní produkce je světlá jedenáctka Zlatý kůň. Má podobný ovocný nádech jako cyklopivo, chuť je svěží a jiskřivá – doporučujeme!Stálý jídelní lístek atakuje hranici třiceti stránek Přes poledne podnik nabízí standardní „hospodskou“ obědovou nabídku, jelikož však pivovarské restaurace tradičně navštěvujeme spíše navečer, nikdy se nám nepoštěstilo ji okusit. Stálý jídelní lístek, atakující hranici třiceti stránek, pak představuje opravdový labyrint. Vedle zajímavých a užitečných informací o historii pivovaru či postupech vaření místních tekutých skvostů totiž nabízí také opravdu hypertrofovanou nabídku rozličných pokrmů ve stylu „a ještě tohle tam dáme“.

Konfrontováni s kuchyní
Začněme ale pozitivně. Nabídka chuťovek k pivu je dobře poskládaná, nechybí žádná z pivovarských klasik. Provedení však někdy pokulhává. Nakládaný hermelín jistě nikoho neurazí, škvarková pomazánka ovšem zcela postrádá dochucení či, lépe řečeno, jakékoli ochucení. Sice má dobrou konzistenci a na stole se objevila v množství, které by člověk za pětadvacet korun skutečně nečekal, leč kuchař zřejmě neměl odvahu použít snad ani sůl a pepř, natož třeba najemno nakrájenou cibuli.„Mistr kuchař“ doporučuje nejhorší zážitek večera Snad na všech tabulích v blízkosti restaurace jsou hosté lákáni na buřty na černém pivu, obligátní položku na jídelníčku pivovarských hospod. Jídelníček dokonce tento pokrm uvádí jako jedinou položku rubriky „mistr kuchař doporučuje“. Ať se na nás nikdo nezlobí, ale za toto představení by maestro zasloužil leda ránu medvědí tlapou (která mimochodem v nabídce nechybí, byť připravená z krkovičky). Ze všeho nejvíc nám kreace na talíři připomínala dva nerozříznuté utopence v rozředěném kečupu – poněkud nakyslé buřty doplňovala řídká červená omáčka s naprosto nevýraznou chutí – naprosto tristní. Po konfrontaci se specialitou šéfkuchaře jsme byli plni obav, jak dopadne další slavné jídlo českých pivnic – knedlíky s vajíčkem. Na stole nám přistál talíř s hroudou knedlíků s chuchvalci míchaných vajec, jíž chuťově dominoval přepálený olej. Ani důkladné osolení a opepření pokrm neposunulo ani do kategorie „přijatelné“. Notně otráveni jsme si ovšem i nadále pochutnávali na výtvorech místních sládků – velice nám zachutnal i třináctistupňový speciál Berounský medvěd, příjemně hořké pivo s karamelovým, snad až kávovým dozněním, které se dobře hodí k jídlu. (Čímž nemyslíme jen fakt, že solidně neutralizuje nelibé chutě.) Vědouce, co v místní kuchyni dovedou vyvést s jednoduchými chuťovkami k pivu, jsme popravdě neměli náladu okusit místní hlavní chody. Nechtěli jsme ale podniku křivdit, aniž by nám byly předloženy všechny důkazy. Přiznáme ovšem bez mučení, že na některé speciality jsme prostě nesebrali odvahu. Na náš nevinný dotaz, co je „Švej-ču-žou“ se nám dostalo upřímné odpovědi, že „prostě čína“. (Nelze nevzpomenout na králíky z klobouku, kteří při svém angažmá v restauraci omlouvali nedostupnost tohoto pokrmu slovy, že „došlo ču“.) Nesmyslně rozsáhlý jídelníček navíc skrývá pár rébusů, kdy je host při luštění názvů jídel často odkázán na anglický překlad, jenž byl „kapes pana radního“ naštěstí ušetřen.

Dejte si vepřový steak a Grizzlyho
Hladovým žaludkům nicméně můžeme bez uzardění doporučit grilované vepřové steaky, které host dostane na dřevěném prkénku, přičemž je vhodné flákotu doprovodit nějakým tím dipem. Naopak se raději vyhněte vepřovému na pivu, které vedle nevalné chuti nabídlo také dosti skličující vizuální stránku, zhruba jako by pokrm již jednou někdo pojedl.„Grizzly“ je vynikající pivo na dlouhé zimní večery. Není moc sladké a jeho medvědí síla není příliš znát Pivní list uzavírá mimořádně silný „Grizzly“, osmnáctistupňový porter. Není příliš sladký a přesto na jeho chuti není příliš znát jeho medvědí síla, plných devět procent alkoholu. Jde o vynikající pivo, zejména na dlouhé zimní večery, je ovšem třeba jisté obezřetnosti. Poznamenejme ještě, že ve vrátnici při vstupu do areálu funguje nonstop prodej místního piva v plastových lahvích za bezkonkurenční ceny. Berounská pivovarská restaurace nabízí dost rozporuplný zážitek. Na jedné straně příjemné hospodské prostředí, rychlou a pozornou obsluhu, vynikající domácí pivo rozličných druhů, barev a chutí – a to vše za ceny v hlavním městě nevídané. Na straně druhé je evidentním slabým místem podniku večerní kuchyň, která s čestnou výjimkou vepřového steaku nabízí spíše depresivní nežli povzbudivé zážitky. Prostředí a okolí pivovaru včetně „pivního nonstopu“ lze nejlépe popsat slovem „bizarní“. Pokud máte rádi pivo a dokážete se přes to všechno přenést, neváhejte. Kdo to nezažije, jen těžko totiž uvěří.

Výběr piv:
„Cyklopivo“ 8° světlé – 15,- Kč (0,5 l)
„Zlatý kůň“ 11° světlé – 20,- Kč (0,5 l)
„Berounský medvěd“ 13° tmavé – 25,- Kč (0,5 l)
„Klepáček“ 14° polotmavé – 25,- Kč (0,5 l)
Grizzly“ 18° tmavé – 30,- Kč (0,5 l)
(zdroj: www.ceskapozice.cz)


| Autor: administrator | Vydáno dne 03. 07. 2012 | 314 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Tip článek

S Máchou na pivo aneb Bezděz a kraj tří piv








Cestou z Bakova nad Jizerou do Kláštera Hradiště nad Jizerou se nestalo nic zajímavého. Silnice se mírně klikatila, krajina se mírně vlnila, hlava se mírně motala. V Klášteře na kopci se tyčí pivovar a pod ním je hospoda Skála, vytesaná ve skále. Byl tam příjemný chládek, ale skoro žádní lidé. Naproti baru, hned vedle samoobslužného zařízení s pípami, seděl Karel Hynek Mácha. Dal jsem si pivo, pak se osmělil a přisedl si.
celý článek »»»
Ženy v pivní reklamě


»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 7.5.2013. Právě je zde 658 zajímavých snímků.
Historie pivovarnictví
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.7. – Kunčice nad Ostravicí Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 8. Pivovarská chasa 2. Slezský pivovar a sladovna Jindřichov Akciový pivovar Cheb (1871 – 1995) Pivovarská chasa 1. Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 7. Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.6. – Panský pivovar Šenov Nová publikace Filipa Vrány: Brtnické pivovary Zámecký pivovar Český Rudolec (před 1539 po 1885) Právovárečné domy v Kadani Horní Police a císařský pivovar Panský pivovar Dačice (před 1610 - po 1925) Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.5. – Radvanice Nové knihy o pivu: Jan Jirák – Chodská pivovarská chasa aneb Pivovary a pivovárky okresu Domažlice Pivovar Moravia změnil majitele Zakládání společných pivovarů právovárečníků Pivovarské muzeum v Černé Hoře Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 6. Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.4. – Zámecký pivovar Slezská Ostrava Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 5. Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.3. – Strassmannův pivovar Okolí Sedlce - Prčice 3. díl – Pivovar Jetřichovice ( před 1541 – 1913 ) Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.2. – Měšťanský pivovar Moravská Ostrava Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky Okolí Sedlce - Prčice 2. díl – Pivovar Uhřice (před 1617 – 1901) Pátrání po zaniklých pivovárcích bývalého okresu Odry Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 4. Pivní láhev NRW Okolí Sedlce - Prčice 1. díl – Pivovar Bolechovice (po 1704 – 1900)
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 33427x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 21010x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 16693x)
Historie hostinců
Tácky pivovarů

Dne 31.5.2011 přidány do galerie ukázky tácků pivovarů Vratislavice, Litovel, Nymburk, U Fleků, Novoměstský, Medlešice, Podkováň, Praha-Holešovice.
»»» galerie tácků českých pivovarů

Pivní kvíz
Vyzkoušejte si své znalosti z historie a současnosti českého a slovenského pivovarnictví.

13.9.2012 Pivní kvíz s tématem Minipivovary roku 2012.

29.10.2010 Pivní kvíz s tématem Nové minipivovary CZ.

23.09.2009 Pivní kvíz s tématem Zajímavosti ze světa zahraničních piv .

09.07.2008 Pivní kvíz s tématem Technologie starých pivovarů.

31.10.2007 Pivní kvíz s tématem Současné české pivní značky.

28.8.2007 Pivní kvíz s tématem Piva malých pivovarů.

vstupte do Pivního kvízu

WebArchiv - archiv českého webu Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2013

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz