Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65689x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55467x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53501x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 48944x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42560x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41255x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36618x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36457x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 35996x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35231x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34703x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34593x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33375x)
Ze světa
Historie hostinců

Pivovarská chasa 3.


Ve starých pivovarských provozech hrály zásadní roli ženy. S postupem času se ženský element z pivovarnictví víceméně vytratil a v pivovarech se vykrystalizovaly specificky zaměřené profese.








V pivovarech 17.století byl hlavní osobou tzv.mistr pivovar (tedy sládek). Měl k ruce chasu - mládka a obyčejně dva pomocníky. Všechno ostatní obstarávaly ženy. Nosívaly horké pivo do kádí (nosičky piv), dopravovaly vodu do pivovaru, opatřovaly úklid, myly kádě a ostatní pivovarské náčiní, čistily sudy před naplněním (sudomyjky). Právě ženy nejčastěji i pivo šenkovaly, protože muži se museli věnovat svým řemeslům a živnostem.

Pomahači byli placeni od várky, v pivovaru nebyli stále, přicházeli v den várek nebo k jiným pracím.

V 19.století se chasa řídila služebním řádem vyvěšeným každému k nahlédnutí ve varně. Podle tohoto služebního řádu se chasa rozdělovala dle svého služebního zaměstnání na sladáky, vařiče piva a chasníky pro sklepy, pak bednáře a pomahače.



Samozřejmostí na přelomu 19. a 20.století bylo deputátní pivo a strava pro chasu. V prosperujících pivovarech zaměstnanci dostávali také příděly uhlí a pracovní oděvy, někde jim bylo dokonce placeno pojištění na stáří.

Na počátku 20.století byly ve větších pivovarech vypracovány pracovní řády pro chasu a dělnictvo. Upravovaly postup při přijetí do práce, podmínky práce mladistvých (do 16 let) a žen, pracovní dobu, výplatu mzdy, postup při nemoci či úrazu, povinnosti při údržbě strojů a nářadí, možnosti ukončení pracovního poměru. Souviselo to se stále rostoucím odborovým hnutím.

Dělnictvo bylo v průmyslových pivovarech počátku 20.století roztříděno do šesti skupin: Sladovničtí (slaďáci, hvozdové, vařiči, spíleční a sklepníci), Bednáři, Strojníci, Topiči, Kočí a Pomahači (nádeníci).

V čele podniku stal správce (či ředitel), toho jmenoval přímo vlastník nebo správní rada v případě společnosti. Sládek byl považován za vedoucího výroby. Správce většinou bydlel stejně jako sládek v areálu pivovaru.

V období první Československé republiky se počet zaměstnanců ve středně velkých pivovarech se sladovnami navyšoval. V administrativě se objevují pozice ředitele, správce, účetního, popř.mladého praktikanta. Mezi technickými pracovníky vévodil samozřejmě sládek, poté tu byl podsládek, nadsladovní, kontrolor sklepů a mistři s předáky (spíleční, vařiči, sklepmistři). Dále tu pracovalo několik sladovníků, bednářů, strojníků. V pivovarech byli zaměstnáni řidiči, kovář, kolář, několik kočích (podle počtu koňů), domovník a ponocný (noční hlídač).

Šalanda byla místnost, v níž se pivovarská chasa v době odpočinku scházela a kde po dobu svého pracovního poměru přebývala. Svobodným dělníkům sloužila obyčejně za byt vůbec, ženatým za útulek k odpočinku při vykonávání pracovních úkolů. Podle toho také šalanda byla umístěna a zařízena. Nacházela se nejčastěji v samém sousedství jednotlivých technologických zařízení pivovaru a byla mnohdy přístupná buď přímo z nich nebo z chodby, která s nimi přímo souvisela. Zařízení šalandy bylo prosté, ale účelné. Nalezli jste tu sporák, na němž si mohla pivovarská chasa přinesené pokrmy ohřát, veliký stůl uprostřed místnosti a přiměřený počet prkenných lůžek, mnohdy i v patře nad sebou (tzv. palandy), žlab k mytí a skříně na oblečení a úložné truhly.

V prvních desetiletích 20.století byly zrušeny klasické šalandy a místo nich zřízeny moderní místnosti k mytí, převlékání a jídlu.



Pozn.: Úvodní historický snímek je z archivu Klubu za historickou Polnou.



Čtěte také:
Pivovarská chasa 1.
Pivovarská chasa 2.

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 29. 06. 2013 | 7679 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz