Pivovarské zajímavosti

Kniha Filipa Vrány mapuje historii pivovarnictví Slavkova u Brna od středověku po současnost. Dá se získat po domluvě s autorem na mailu filip.vrana(at)email.cz.

- Co bylo inspirací pro logo Zichoveckého pivovaru
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.6.2017. Právě je zde 1555 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 63418x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 48393x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 45894x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 42075x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 35769x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 34198x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 30104x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 29890x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 29200x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 28609x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 28268x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 28125x)
Sahti
(24. 08. 2009, 26810x)
Ze světa
Historie hostinců

Historie pivovarnictví v Rusku 1.


Výraz „pivo“ je společný pro všechny slovanské národy a svědčí o jeho dlouhé historii. Pro Rusy pivo bývalo v historii vždy spíše potravinou a ne alkoholickým nápojem.








První zmínky o pivu na území dnešního Ruska byly nalezeny během vykopávek ve starověkém Novgorodu na svitcích z březové kůry. Na jednom se psalo o silném, opojném nápoji připraveném z medu a piva, tzv. pěrevaru. Byl velmi ceněn a sloužil dokonce jako prostředek k úhradě daní.

Pivo společně s medovinou byly rituálními nápoji. Připravovaly se společně pro celou komunitu a následně se konzumovaly při větších náboženských svátcích. Vařilo se v měděných kotlích a hliněných hrncích především v březnu a listopadu a poté je v sudech uložili do ledu, aby vydrželo. Centry vaření piva se pak staly, podobně jako na katolickém západě, kláštery.

V 9. století bylo pivovarnictví rozšířeno v Kyjevské Rusi a v okolí Novgorodu. Legendy vypráví, že když za kyjevským velkoknížetem Vladimírem přijeli islámští misionáři s nabídkou konvertovat k islámu, ten odmítl, neboť Islám zakazuje pití alkoholických nápojů a svého oblíbeného chmelového moku se nechtěl vzdát.

První oficiální zmínka o pivu pochází z carské vyhlášky z doby panování Ivana III. (1462- 1505), kdy právo vařit pivo si přivlastnil stát, ostatním bylo zakázáno. Během jeho panování se pivo začalo prodávat v hospodách.

Car Boris Godunov (1598 - 1605) zavedl u chmele a sladu povinnost platit daň, ale také vyhlásil první prohibici v Rusku (tzv. "suchý zákon"). Zakázal využívat obilí na výrobu alkoholu kvůli hladomoru. Car Alexej Michajlovič (1645 - 1676) umožnil vařit a konzumovat pivo několikrát do roka – o Velikonocích, na Dmitrijevskou sobotu (poslední sobota v roce, kdy se uctívali předkové), na masopustní úterý a na Štědrý den a na křty a svatby. Petr I. byl velkým milovníkem piva, a to především holandského a anglického. Do hlavního města proto pozval vyhlášené zahraniční pivovarníky, aby přinesli nové zkušenosti a technologie a uvařili v Rusku dobré pivo holandského typu. Nechal vystavět pivovar s hlubokými sklepy a pivo bylo dodáváno nejen ke dvoru, ale i námořnictvu a do nemocnic, jako ochranný prostředek proti kurdějím. Pivo se záhy stalo nedílnou součástí všech slavností a shromáždění a po celém Petrohradu vznikaly nové hostince, hospody a taverny.

Za vlády Kateřiny Veliké byl v roce 1795 v Petrohradě Abrahamem Friedrichem Krohnem založen první průmyslový pivovar nesoucí jméno Alexandra Něvského. Produkoval pivo anglického typu, neboť právě takové bylo v té době velmi populární a na svou dobu to byla největší továrna, která každoročně vyprodukovala 1700 hl piva. O něco později byl založen Petrem Kazaletem Kalinkinský pivovar, který se specializoval na výrobu kvalitnějších druhů piva. V roce 1848 Krohn a Kazalet spojili své provozy a v roce 1923 tento závod dostal jméno Stěpan Razin.








































Kalinkinský pivovar (Калинкинский пивоваренный завод)


Na přelomu 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem průmyslu vznikaly v Rusku malé, soukromé pivovary, zejména v Moskvě jich bylo až dvěstě.

Za vlády Alexandra I. (1801- 1825) bylo povoleno prodávat v maloobchodě.

Ve 40. letech 19.století si získávalo čím dál větší popularitu bavorské pivo. Petrohradský pivovar okamžitě reagoval na změny na trhu a začal pracovat s kvasinkami spodního druhu kvašení.

V roce 1863 byl založen rusko-bavorský pivovar Bavorsko (Bavarija), který se stal dodavatelem pro carský dvůr. V roce 1872 vznikl rusko-rakouský pivovar Vídeň (Vjena) a v roce 1876 Slovanský pivovar (Slavjanskij), přejmenovaný v roce 1886 na Nové Bavorsko (Novaja Bavarija).

V roce 1875 začal příběh moskevského Tříhorního pivovaru (Trjochgornovo), v současnosti známého jako Badajevský. Moskevský kupec B.A.Givartovskij a mladý sládek A.A. Kempe se rozhodli vystavět nový, moderní pivovar. S pomocí několika bohatých investorů založili podnik, který již po roce produkoval své výrobky a na Národní průmyslové výstavě v roce 1882 v Moskvě se velkolepě prezentoval. Vláda pivovaru propůjčila nejvyšší ocenění – právo zobrazovat státní znak – dvouhlavého orla na jeho výrobcích. Nicméně revoluce v roce 1917 zasáhla i do osudu tohoto podniku.








































Tříhorní pivovar (Трехгорное пивоваренное товариществo)


V roce 1881 začal v Samaře rakouský šlechtic Alfred von Vacano vařit vídeňský ležák (Vjenskoje, které název na Žigulevskoje změnilo v roce 1934).To se stalo se nejprodávanějším pivem v zemi. Jeho syn Albert otcův podnik modernizoval a dále rozšiřoval. Jeho sklady se nacházely v 59 městech Povolží, Uralu, Střední Asie, Sibiře a pivo se dováželo dokonce do Persie. Suchý zákon z roku 1914 však na nějakou dobu produkci piva ukončil, neboť v prostorách závodu byl zřízen lazaret a spuštěna výroba granátů.









































Ke konci 19. století pak počet pivovarů v Rusku dosáhl čísla 1500. Zhruba třetina pivovarnických závodů byla vybavena parními stroji a některé z nich začaly také využívat elektřinu. Nicméně, v důsledku zvýšení spotřební daně po roce 1880 a malého odbytiště, množství vyprodukovaného piva klesalo. Pivo se konzumovalo především ve městech a továrnách, zatímco rolníci na venkově dávali přednost vodce.

Rok 1914 přinesl ránu pro pivovarnictví a alkoholový průmysl vůbec, neboť byl vydán další „suchý zákon“.


Pokračování….


(Zpracováno ze zahraničních materiálů.)

| Autor: Petra Krchňáková | Vydáno dne 21. 08. 2013 | 4457 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9766 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz