Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.10.2017. Právě je zde 1700 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65032x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53493x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51309x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47101x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40702x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39248x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34864x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34650x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34166x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33436x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 32966x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32840x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31578x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31350x)
Ze světa
Historie hostinců

Imperial Russian Stout


Dějiny tohoto typu piva mají své kořeny v anglických porterech, které se začaly objevovat na počátku 18. století a poměrně rychle si získaly značnou oblibu. Byla to tmavá piva se silným aroma praženého sladu.










Podle encyklopedie je Stout tmavé pivo typu ale, které se vyrábí z praženého sladu a ječmene, chmelu, vody a pivních svrchně kvasících kvasnic. Pro pivo Stout je charakteristická hustá pěna, tmavá barva a příchuť praženého sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i 8%). Historický vývoj byl Porteru a Stoutu byl podobný, nicméně Stout se odlišuje použitím praženého ječmene.


Existují dohady o tom, který panovník pivo Stout zpopularizoval v Rusku. Buď to byl car Petr I., vládnoucí v letech 1682 – 1725, který údajně pivo Porter objevil během své návštěvy Anglie v roce 1698 a nechal si je poslat k carskému dvoru. Jiná verze však hovoří o carevně Kateřině Veliké, vládnoucí v letech 1762-1796, která si pivo Porter oblíbila na své cestě do Anglie a nechala poslat do Ruska.

Bez ohledu na to, který z nich to byl (pravděpodobnějším se zdá být Kateřina), konečný výsledek byl stejný. První pokus dopravit oblíbené pivo Porter více jak 1000 mil námořní cestou napříč Severním a Baltským mořem ztroskotal. Porter v té době měl poměrně nízký obsah alkoholu a byl i minimálně chmelen, a tak zásilka nevydržela dlouhou cestu a dorazila zkažená. Aby se problém trvanlivosti nápoje vyřešil, bylo nutné změnit recept. Pivovarníci zvýšili podíl sladu, čímž se zvýšil i obsah alkoholu a nápoj začali více chmelit a využili konzervačních účinkům chmele. Některé prameny uvádí, že to vše bylo učiněno proto, aby nápoj cestou nezmrzl, jiné však, že pivovarníci chtěli vyjít vstříc chutím carevny a dalších pijáků. Ať tak či tak, vzniklo pivo, které se stalo senzací po celém Rusku (a nejen tam) - pivo tmavé až černé, silné a chuťově velice bohaté. Pivo se tehdy převáželo v sudech a do lahví se plnilo až v samotném Sankt-Petěrburgu.

S výrobou piva Imperial Stout počal londýnský pivovar Thrale´s, který je také začal exportovat do zahraničí (Asie, Pobaltí, Skandinávie), ale především pak na ruský carský dvůr.


Ralph Thrale přišel do Londýna v r. 1711, aby pracoval v pivovaru The Brewhouse (původní název- Anchor Brewery) svého strýce Edmunda Halseyho. Nepřející strýc měl Ralpha spíše za sluhu a poskoka, nepřál mu a choval se k němu hrubě. Ralph se ale naučil se řemeslu a podnikání a vedl si dobře. Nicméně když strýc zemřel, pivovar zdědil Halseyho zeť vévoda Cobham. Nebylo však možné, aby byl šlechtic jakkoli spojován s pivovarem, a tak jej prodal. Roku 1731 se stal majitelem pivovaru Ralph Thrale, který pivovar dále rozšiřoval, postavil vodovod zásobující provoz, zvýšil výstav na 46100 barelů, čímž se vyrovnal druhému největšímu pivovaru Benjamin Truman. Henry Thrale zdědil pivovar po svém otci v r. 1848 ve věku 28 let. Pivovar se rozkládal na ploše 9 akrů a jeho součástí byly kanceláře, sklady, sklepy i stáje pro téměř 100 koní. Téměř na konci osmnáctého století zde Henry Thrale vyvinul vynikající silný porter Thrale's Intire Porter. Po rodině Thraleových, se v r. 1781 majitelem pivovaru stala společnost Barclay & Perkins, která recept na Stout pozměňovala a s ním se změnil i název piva na Barclay Perkins Imperial Brown Stout. Z r. 1851 o receptuře pochází záznam- 63.6 % světlého sladu, 23 % tmavého sladu , 10,8 % jantarového sladu a 2,6 % praženého sladu, původní obsah extraktu 1085 s podílem 9 liber chmele na barel. Výstav společnosti se dosti snížil. Pivovar vlastnil ještě John Courage, který vařil pivo pod názvem Courage Imperial Russian Stout a jeho etikety se chlubily historickou souvislostí s ruskou carevnou.

Vaření piva avšak v r. 1962 zcela ustalo, v r. 1981 byl pivovar The Anchor Brewery definitivně uzavřen a následně zbourán. Na jeho místě dnes stojí obytné budovy.

Russian Imperial Stout byl v Rusku velice populární, dováželo se tam ohromné množství tohoto moku, a proto se místní pivovarníci snažili tento typ piva napodobit již v 18.století. Ve větším se Stout na území Ruska začal vařit v pivovaru v estonském městě Tartu (město tehdy patřilo carskému Rusku). Belgický obchodník Albert Le Coq nejdříve Russian Imperial Stout vařil v londýnském pivovaru a do Ruska exportoval, ale kvůli vysoké dani pivovar v Tartu koupil a pivo začal vařit tam. Závod byl velice úspěšný, a to až do roku 1917, kdy napaden ruskými anarchisty a nakonec i německými vojáky. Ačkoli se v 18. a 19. století pivo Stout těšilo obrovskému zájmu a oblibě, ve 20. století pak zájem o ně naprosto upadal a to až do doby, kdy tento styl v 80. letech znovu objevili američtí pivovarníci. Jejich snaha o hledání zajímavých a extrémních pivních zvláštností vedla k obrodě piva typu Stout a jeho opětovnému zpopularizování.

Zajímavosti, které se nevešly do článku
* Slovo Stout se původně používalo jako přídavné jméno označující velmi silné pivo typu ale.
* Slovo Porter označovalo zpočátku tmavé pivo obecně. Pivo Stout Porter se vařilo podle stejné receptury, jen s menším podílem vody, čímž bylo silnější.

* Zatímco carské Rusko mělo obrovský zájem o anglické pivo, Anglie z Ruska dovážela především vyzinu (látka získaná ze sušených plovacích měchýřů jeseterovitých ryb, která se používá zejména jako čiřidlo při výrobě kvasných nápojů).
* Ve druhé polovině 18. století začal s produkcí Stoutu Arthur Guinness a jeho jméno je s tímto typem piva spojováno dodnes.
* Má se za to, že k použití názvu Imperial Stout došlo až mnohem později než v době, kdy bylo toto pivo prvně uvařeno. Tento název byl používán bez spojitosti s Ruskem, zřejmě pouze s významem „náš nejlepší, největší“ (high gravity).
* Pokud jde o název Russian Imperial Stout, angličtí pivovarníci v 19. století zcela jistě nechtěli zmiňovat Rusko v názvu svých výrobků, neboť v polovině 19.století byla Anglie s Ruskem ve válce.
* V r. 1869 se jedna z lodí přepravujících "Imperial Stout"potopila v Baltském moři a lahve s cenným nápojem byly ze dna vyzdviženy až v r. 1974 během norské podmořské expedice.
* Zatímco v devatenáctém století byla původní stupňovitost stoutu v průměru 19,5 a klasického porteru asi 14,5, po první světové válce klesla u stoutu na cca 13,5 a u porteru na cca 9,5. Dnes Stout mívá nejčastěji přes 9% alkoholu, ale nezřídka kdy se přehoupne i přes 10%.
* Russian Imperial Stout je jedním z nejvýrazněji chutnajících moků na světě a jeho chuť po „spálených rozinkách“ hraničí s chutí dehtu. (M.Jackson)
* V dnešní době se Imperial Stout ponechává na teplé dokvášení několik týdnů, za stara to bývalo 18 měsíců.
* Pivovar Harvey v anglickém Sussexu vyprodukoval úspěšný a ceněný Imperial Russian Stout, jehož receptura vychází ze záznamů pivovaru A. Le Coq a podnětů lidí, kteří pracovali pro Barclay & Perkins , když se ještě vařil původní Ruský Imperial Stout.
* Existuje mnoho druhů stoutů, například baltský stout (baltic stout), suchý stout (dry stout, známý jako irský stout), imperial stout, ale řadí se sem i porter, mléčný stout (milk stout) a další.
* 15. května 2011 se 11 anglických pivovarů zúčastnilo pětitýdenní námořní plavby z Londýna do ruského St. Peterburgu a pokusili se tak jako před 200 lety doručit Russian Imperial Stout. Toto dobrodružstí neslo název The Great Baltic Adventure.
* Doporučená teplota pro servírování piva typu Imperial stout je mezi 14-16°C a pivo by mělo být podáváno ve sklenicích typu pint, tumbler, snifter. Ideálním pokrmem k tomuto pivu jsou pak vyzrálé sýry – čedar, gouda, rokfort.


(Zpracováno ze zahraničních materiálů.)

| Autor: Petra Krchňáková | Vydáno dne 12. 01. 2014 | 3408 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz