Pivovarské zajímavosti

Kniha Filipa Vrány mapuje historii pivovarnictví Slavkova u Brna od středověku po současnost. Dá se získat po domluvě s autorem na mailu filip.vrana(at)email.cz.

- Co bylo inspirací pro logo Zichoveckého pivovaru
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.6.2017. Právě je zde 1555 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 63431x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 48425x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 45928x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 42106x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 35806x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 34229x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 30137x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 29923x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 29236x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 28641x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 28299x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 28159x)
Sahti
(24. 08. 2009, 26843x)
Ze světa
Historie hostinců

Nealkoholické pivo v ČR


Nealkoholické pivo jako druh nápoje vzniklo z potřeby okolností, kdy se alkohol v pivu stal nepřípustným.








V posledních letech se zejména ochucené formy tohoto moku staly velice
oblíbené díky moderním trendům životního stylu. Faktem však zůstává, že většina pivařů přistupuje k nealkoholické podobě svého oblíbeného nápoje spíše jako k „nutnému zlu“. Přes veškerou snahu výrobců chuť nealkoholického piva za svým alkoholickým bratrem pokulhává.

Pokusy o výrobu kvašeného nápoje z obilného sladu s nízkým nebo žádným obsahem alkoholu se objevily v období prohibice ve dvacátých a třicátých letech minulého století v USA. Prohibiční zákon striktně přikazoval u nápojů obsah alkoholu nižší než 0,5 % obj. Pivovarnické společnosti, jako byly Anheuser-Busch, Miller či Schlitz, hledaly cestu jak obnovit ztracené odbyty, jak nabídnout americkým pivařům nealkoholický nápoj, jež by zachoval senzorické specifika piva. Veškeré hledání ideálních technologických postupů však skončilo u skutečnosti, že spolu s odstraněním alkoholu se z piva ztratila i chuť.

U spotřebitelů tyto nápoje úspěch nezaznamenaly. Postupem času našli v USA jinou cestu, našli způsob, jak propašovat alkohol zpět do láhve nebo sudu piva. V roce 1926 byla hranice alkoholu zvednuta na 2,75 % obj.. Prohibiční zákon však trval až do roku 1933.


K dalším pokusům o výrobu nealkoholického piva došlo po druhé světové válce ve Švýcarsku a Německu. Technologie spočívala v odstranění alkoholu z hotového piva.

Ve východní Evropě se nealkoholická forma piva začala vyvíjet v 70.letech minulého století. V roce 1972 bylo na veletrhu v německém Lipsku představeno tzv. motoristické pivo s názvem AUBI (složení slov automobile a bier). Nápoj vyprodukoval pivovar Engelhardt Brauerei VEB, který měl své sídlo v Berlíně, a byl zpočátku k dispozici pouze v dálničních servisních střediscích v tehdejší Německé demokratické republice.

Rozvoj motorismu v té době také přivedl pivovarnické odborníky v Československu k vývoji nealkoholického piva. S výzkumem a následně výrobou začal tým v Jihočeských pivovarech v Českých Budějovicích. Název PITO, který nový nápoj získalo, vznikl spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auTO. V roce 1975 byly vystaveny první 3 000 hl moku a v roce 1980 výstav Pita činil již 43 000 hl.


Pito se vyrábělo na rozdíl od západní Evropy metodou řízeného kvašení spočívající v přerušení kvasného procesu už v rané fázi, takže při něm vzniklo jen zanedbatelné množství alkoholu. Dodnes se tak vyrábí většina nealkoholických piv v České republice.

Název „pito“ se uchytilo jako obecné pojmenování nealkoholického piva v Československu.

Nealkoholické pivo začal vařit jako druhý v republice pivovar v Náchodě. Stalo se tak v roce 1983.

Přesto byla i v dalších letech spotřeba nealkoholického piva naprosto zanedbatelná. Domácí spotřeba tohoto nápoje výrazně stoupla až po roce 1990 a stejně tak došlo i k velké proměně pivního trhu.

Nealkoholické pivo se postupně dostalo do sortimentu většiny českých pivovarů.


Historie vaření nealkoholického piva v Pivovaru Litovel sahá až do roku 1991. Nealko pivo z Litovle bylo původně označeno Pito light. V letech 1992 až 1994 vařil pivovar dokonce i tmavé nealkoholické pivo pod názvem Pito dark. Pro malý odbyt byla však jeho výroba ukončena. Nealkoholické pivo se stáčelo původně jen do lahví. Od roku 1999 se také stáčí do sudů.

Historie Birellu se začala psát v roce 1991, kdy pracovníci nošovického pivovaru navázali kontakt s curyšským pivovarem Hürlimann. Zajímaly je kvasinky, které se v Hurlimannu pro vaření nealkoholického piva používaly. Jsou unikátní tím, že produkují minimum alkoholu. Díky tomu umožňují zachovat celý proces odděleného kvašení a dokvašování, jakým procházejí klasická alkoholická piva.

Od svých švýcarských kolegů převzali čeští pivovarníci technologii výroby nealkoholického piva, kterou přizpůsobili domácím podmínkám a potřebám tuzemských konzumentů. První várka Birellu byla v Nošovicích uvařena v květnu 1992. Postupně se Birell stal nejvýznamnější domácí značkou nealkoholického piva, jak co do objemu výroby, tak pokud jde o podíl na trhu. V lednu 2010 byla uvedena na trh nová varianta Birellu nazvaná Birell Polotmavý. Později přibyly i ochucené varianty.


V létě 2007 Pivovar Černá Hora zahájil výrobu nealkoholického piva Forman. Protože toto pivo neobsahuje alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bezalkoholové. Polotmavé pivo Forman se obdobně jako jeho světlá varianta vyrábí unikátní technologií šetrného odpaření (destilací) alkoholu z hotového piva, v tomto případě polotmavého výčepního piva Kern.

Nealkoholické pivo Zlatopramen N◦A se na českém pivním trhu poprvé objevilo v únoru 2013. Nahradilo tak značku Fríí, kterou Heineken svým spotřebitelům nabízel od roku 2010. Starobrno jako první pivovar v Česku začalo v roce 2011 stáčet nealkoholické pivo do plastových láhví o obsahu 1,5 litru.

Poprvé ve více než stopatnáctileté historii vaření piva v Nymburku přichystal v roce 2012 postřižinský pivovar pivo nealkoholické, které se jmenuje příznačně Střízlík.


Pivovar Nová Paka přišel na podzim 2008 na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk.

V prvním květnovém týdnu roku 2010 uvedl pivovar v Chotěboři na trh nealkoholické pivo Patron.

V červnu 2006 se poprvé dostal na trh nový Bernard Free. V roce 2007 následovalo polotmavé nealkoholické pivo Bernard Jantarové Free. V Humpolci nealkoholické pivo vaří podobně jako pivo alkoholické. Jen mají upravený postup na varně. Nedodržují technologické přestávky tam, kde se jinak enzymy štěpí na zkvasitelné cukry. Když se do budoucího piva vypustí kvasinky, najdou tu sice cukry, ale většina z nich je uspořádána do tak dlouhých molekul, že si s nimi tyto mikroorganismy neporadí. Tím se hladina alkoholu udrží v rozumných mezích.

V protivínských varnách se vaří kromě místní značky Platan Nealko také pivo Lobkowicz Premium Nealko.

Nealkoholické pivo Budweiser Budvar se vyrábí od roku 1992.

První várka nealkoholického piva Vratislavický Pilot byla v prodeji od září 2006.


Pivovar Svijany rozšířil v prosinci 2005 sortiment o nealkoholické pivo Svijanský vozka.

Ve svém produktovém portfoliu má přerovský pivovar nealkoholické pivo Zubr Free.

V roce 2001 začal pivovar ve Strakonicích vyrábět i nealkoholické pivo Nektar Driver.

V roce 2005 společnost Pivovary Staropramen přestala produkovat nealkoholické pivo Rallye, v segmentu nealkoholických piv bylo nahrazeno značkami Staropramen nealkoholický a Stella Artois nealkoholické.

Pivovar Vyškov prodává nealkoholické pivo Alkostop.


I v nealkoholické podobě piva bývá určité zanedbatelné množství alkoholu. Ve světě není přesně definována jednotná limitní hranice obsahu alkoholu, ale pohybuje se od 0,00 % po 0,5 %. Nad touto hranicí je již mok označován jako nízkoalkoholový.

Postupy ke vzniku nealkoholického piva jsou zjednodušeně v různých obměnách v podstatě dvě. První je odstranění alkoholu z již vyrobeného piva, druhá je úprava procesu kvašení.

K metodám patří například různé způsoby destilace (obvykle vakuové, kdy alkohol je odpařován za sníženého tlaku), nebo pivo je vháněno na speciální membránu, přes niž projdou pouze molekuly etanolu a vody, kterou je posléze třeba do piva doplnit či je alkohol z piva odváděn na principu rozdílné koncentrace prostředí.


Jiné postupy jsou například zkvašování sladiny s nízkým obsahem sacharidů, smíchávání piva s nezkvašenou sladinou či mladinou, znehybnění kvasinek, které pak nemohou produkovat etanol ve stejné míře jako při vaření normálních piv, nebo využití kvasinek speciálních, které už samy o sobě vytvářejí pouze nepatrné množství alkoholu.


Výstav nealkoholického piva v ČR:

2000 - 117 000 hl
2001 – 135 000 hl
2002 – 152 000 hl
2003 – 166 000 hl
2004 – 202 000 hl
2005 – 239 000 hl
2006 – 328 000 hl
2007 – 497 000 hl
2008 – 574 000 hl
2009 - 568 000 hl
2010 – 547 000 hl
2011 – 581 000 hl
2012 – 524 000 hl

(zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven)

| Autor: administrator | Vydáno dne 22. 04. 2014 | 5880 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9766 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz