Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65712x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55538x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53586x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49020x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42627x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41333x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36682x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36540x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36064x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35300x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34765x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34659x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33444x)
Ze světa
Historie hostinců

Počátky vstupu zahraničního kapitálu do českého pivovarnictví po roce 1989


Vstup zahraničního kapitálu do českého průmyslu, a tím pádem i pivovarnictví, byl přirozeným projevem přechodu ekonomiky k tržnímu hospodářství. Právě české pivovarnictví se svým věhlasem se stalo pro zahraniční společnosti velkým lákadlem.






Pro pivovarnictví byl vstup zahraničního kapitálu zásadním mezníkem. Tento proces byl v podstatě pokračováním etapy privatizace.

První zahraniční společností, která se objevila v prostředí českého pivovarnického průmyslu, byla britská Bass PLC. V listopadu 1993 bylo oznámeno, že korporace Bass Plc koupila 34 % akcií Pražských pivovarů za 9 milionů britských liber.

Společnost Pražské pivovary a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku dne 5. 5. 1992. Pražské pivovary, a.s. se staly právním nástupcem společností Pivovar Ostravar a.s. (akciová společnost Pivovar Ostravar vznikla 24. 2. 1993, rozhodnutím valné hromady z 27. 6. 1996 byla společnost zrušena bez likvidace sloučením se společnosti Pražské pivovary a.s.) a Pivovary Vratislavice n. Nisou a.s. (společnost existovala od 1. 5. 1992, na základě usnesení mimořádné valné hromady společnosti ze dne 27. 6. 1996 byla společnost sloučena s Pražskými pivovary a.s.), které byly zrušeny bez likvidace a z obchodního rejstříku vymazány ke dni 31. 1. 1997.

Společnost Pivovary Vratislavice nad Nisou vlastnila také svijanský pivovar. V květnu 1998 se jeho novým majitelem stala firma Pivovar Svijany, s. r. o. Jedním z jejích společníků byl tamní vrchní sládek František Horák.

Součástí společnosti Pražské pivovary byly rovněž pivovary v Braníku, na Smíchově a v Holešovicích.
V průběhu dvou let se pak britská firma stala majoritním vlastníkem české pivovarnické společnosti.

Pražské pivovary a.s. dne 25. 5. 1998 zavřely provoz pivovaru v Liberci-Vratislavicích s tím, že značku Vratislav začaly vyrábět v pražském pivovaru Braník.
Pivovar Praha-Holešovice vařil pivo do konce března 1998 a celý areál pivovaru se přestal využívat. Společnost Pražské pivovary ho zavřela, protože chtěla soustředit výrobu piva v metropoli pouze do dvou míst - na Smíchov a do Braníka.

Britská korporace však po několik let vykazovala ztrátové hospodaření.
Belgický výrobce piva Interbrew se dne 14. 6. 2000 dohodl s britským koncernem Bass na převzetí jeho pivovarnické divize za 2,3 miliardy liber, což bylo více než 130 miliard korun. Součástí nového pivního impéria se staly i Pražské pivovary a.s., které s 13 % trhu se řadily na druhé místo v tuzemsku.
Výroba značek branického pivovaru byla od roku 2006 převedena do pivovaru Staropramen.



Německý pivovarnický koncern Binding Brauerei AG, patřící do nadnárodního celku Dr.Oetker, vstoupil v roce 1994 do pivovaru v Krušovicích a postupně získal odkupy od investičních fondů a drobných akcionářů více než devadesát procent akcií firmy. V červenci 2002 byla skupina Binding-Gruppe přejmenována na Radeberger Gruppe.

V roce 2007 koupila pivovar v Krušovicích nizozemská společnost Heineken. Rázem se tak vyšvihnula na pozici místní trojky. Česko se tak tehdy zařadilo mezi okolní země, jako bylo Slovensko, Polsko nebo Rumunsko, kde většinou o prvenství na trhu bojoval Heineken se skupinou SABMiller.

Brněnský pivovar Starobrno získal nového zahraničního vlastníka v roce 1994. Šlo o rakouský koncern Brau-Betailigungs AG.

Na tuzemském pivním trhu se na podzim 2001 schylovalo k dalšímu přeskupení sil. Pivovar Starobrno se rozhodl fúzovat se znojemským pivovarem Hostan. Starobrno už koncem září 2001 odkoupilo podíly, které v Hostanu vlastnila skupina devíti podnikatelů.

V květnu 2003 převzal nizozemský pivovar Heineken většinový podíl ve svém rakouském rivalovi BBAG, jemuž patřilo Starobrno, a na středoevropském trhu s pivem tak vznikl nový klíčový hráč.

Pivovar Starobrno neplánoval investovat do výroby ve znojemském pivovaru. Naopak tamní produkci chmelového moku chtěl postupně snižovat. Vedení společnosti pak v říjnu 2008 potvrdilo neoficiální informace, že pivovar ve Znojmě skončí.

Drinks Union a.s., založená prvotně jako distribuční společnost, od 1. července 2000 převzala v plném rozsahu výrobu piva od své mateřské firmy Ústecké pivovary, a. s. (Pivovar Velké Březno a Pivovar Ústí nad Labem-Krásné Březno).
Na podzim 2001 oznámily spojení dvě největší severočeské pivovarnické firmy - Drinks Union a Pivovar Louny. Skupina Drinks Union se začátkem října 2002 rozrostla o Pivovar Kutná Hora.

Na jaře 2008 nápojovou firmu Drinks Union koupila nizozemská pivovarnická společnost Heineken.
Zahraniční majitelé dne 15. 6. 2009 oznámili, že kutnohorského výrobce značky Dačický uzavře.
Heineken následně dne 25. 1. 2010 zveřejnil, že ukončí výrobu piva také v pivovaru v Lounech.
Po důkladném zhodnocení stavu svých provozů v Krásném a Velkém Březně provedla společnost Heineken ČR integraci těchto pivovarů. Uvedla to v tiskové zprávě dne 21. září 2011. Integrovaný provoz ve Velkém Březně začal vyrábět pivní značky Zlatopramen a Březňák.

V roce 1994 vstoupil kapitálově do pivovaru ve Velkých Popovicích nošovický Radegast. Severomoravský pivovar na počátku roku 1995 držel 42,6 % popovických akcií, v květnu 1997 získal pozici majoritního akcionáře, v červnu 1998 již držel více než 85 % akcií.

V roce 1994 rovněž nošovický výrobce piva zvýšil svůj podíl v Pivovaru Most na 51 %. Od 12. 2. 1996 severočeský pivovar v rámci nošovické skupiny existoval pod názvem Pivovar Radegast Sedlec, a.s. Na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 20. 8. 1998 byl podán návrh na vyhlášení konkursu mosteckého pivovaru. Po vyhlášení konkursu soudem byl opět vrácen původní název Pivovar Most, a.s. Pivovar dne 30. 10. 1998 ukončil výrobu.

Společnost Plzeňský Prazdroj a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 9. 1994. Firma sdružovala pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Karlovy Vary, Domažlice a Cheb. Součástí skupiny byl i pivovar v Berouně, který od roku 1979 sloužil pouze jako stáčírna plzeňského piva a byl definitivně uzavřen k 31. 3. 1997.
Chebský pivovar jeho majitelé uzavřeli v roce 1995, domažlický roku 1996 a karlovarský v roce 1999.

V březnu 1998 odsouhlasila česká vláda vstup japonského peněžního ústavu Nomura Securities and Co. Ltd. do české Investiční a poštovní banky. Dceřiná společnost Nomura Europe plc tak získala od státu 51,36 % akcií české banky. Již dne 26. 2. 1998 na základě smlouvy o spolupráci se stala IPB a.s. (prostřednictvím dceřiné společnosti Bankovní holding, a.s.) jediným akcionářem společnosti České pivo, a.s., která vlastnila 87,86 % akcií společnosti Plzeňský Prazdroj. Došlo k nepřímé kontrole Prazdroje společností Nomura. Další dceřiná společnost japonské banky, Nomura International plc, uzavřela dne 29. 9. 1997 smlouvu o koupi dluhopisů s holandskou společností IMP Finance, B.V.. Na základě této smlouvy získala majoritní podíl (59,22 % akcií) v nošovickém pivovaru Radegast. Tak se stal bankovní dům Nomura majitelem majoritních podílů v obou pivovarech.

Záměr spojit Radegast a Prazdroj oznámila Nomura poprvé již v září 1997. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v prosinci 1997 fúzi zamítl. V srpnu 1998 ÚOHS opět fúzi zamítl a nařídil Nomuře odprodat do 6 měsíců jeden z jejich podílů v pivovarech. V listopadu 1998 Nomura stáhla žádost o fúzi a oznámila ochotu prodat svůj majoritní podíl v Pivovaru Radegast a.s. V březnu 1999 však úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil stanovisko, že právoplatnému spojení pivovarů již došlo v roce 1998 vstupem Nomury do IPB.

Akciová společnost České pivo se dohodla dne 22. 9. 1999 s britskou společností Bass International Brewers Overseas Hold. o nákupu 33,4 % akcií Pivovaru Radegast v jejím držení. České pivo a.s. tím pádem vlastnilo 94,1 % akcií Radegastu a 87,8 % základního kapitálu plzeňského Prazdroje. Pivovar Radegast (a Pivovar Velké Popovice) se staly součástí společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.

Dne 7. 10. 1999 bylo oznámeno uzavření smlouvy mezi japonskou společností Nomura a jihoafrickou společností South African Breweries o koupi pivovarů Radegast a Plzeňský Prazdroj zhruba za dvaadvacet miliard korun.

V důsledku těchto významných změn bylo v roce 2000 vyrobeno téměř 64 % celkové produkce piva v pivovarech ve vlastnictví zahraničních nadnárodních společností.

| Autor: administrator | Vydáno dne 03. 10. 2014 | 7238 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz