Pivovarské zajímavosti

Kniha Filipa Vrány mapuje historii pivovarnictví Slavkova u Brna od středověku po současnost. Dá se získat po domluvě s autorem na mailu filip.vrana(at)email.cz.

- Co bylo inspirací pro logo Zichoveckého pivovaru
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.6.2017. Právě je zde 1555 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 63417x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 48392x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 45893x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 42075x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 35769x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 34197x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 30104x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 29890x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 29200x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 28608x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 28268x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 28124x)
Sahti
(24. 08. 2009, 26810x)
Ze světa
Historie hostinců

Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Most


Budovy některých zaniklých pivovarů jsou ozdobou měst či vesnic, po jiných zbyly jen sladovny nebo různé provozní budovy, památkou na jiné jsou pouze podzemní sklepní prostory. Nejsmutnější je vzpomínka na ty, které z povrchu země zmizely zcela a navždy.







První velká vlna uzavírání pivovarů v českých krajích přišla na konci 19.století a souvisela s rostoucím počtem nových moderních průmyslových provozů. Staré drobné panské či měšťanské pivovárky, založené ještě povětšinou na ruční práci, nemohly v konkurenci uspět, odbyt jim již nezaručovala žádná privilegia.

První světová válka také řádně snížila počty pivovarů. Poválečnou ekonomiku, nevyjímaje pivovarnictví, pak záhy zabrzdila a srazila dolů hospodářská krize. Krátkou prvorepublikovou konjunkturu vystřídalo protektorátní válečné hospodářství.

Pivovary, které přežily hrůzy prvních čtyř desetiletí 20.století, pak čekalo centralizační běsnění KSČ řízeného hospodářství.

V polovině 19.století bylo v Čechách činných asi 1 000 pivovarů, na přelomu století se jejich počet snížil zhruba o třista. V roce 1945 existovalo na území tehdejšího Československa celkem 252 činných pivovarů, v roce 1990 již vařilo jen 71 provozů.

Budovy některých zaniklých pivovarů jsou ozdobou měst či vesnic, po jiných zbyly jen sladovny nebo jiné provozní budovy, památkou na jiné jsou jen sklepní prostory v zemi. Nejsmutnější je vzpomínka na ty, které z povrchu země zmizely zcela a navždy.



Příběh Měšťanského pivovaru v Mostě


Právo vařit pivo mělo královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. včetně práva mílového.

Nejstarší budova pivovaru právovárečníků byla postavena v roce 1470.

Obecným trendem 2. poloviny 19. století v pivovarnictví bylo zakládání průmyslových moderně vybavených provozů na okrajích měst. Nebylo tomu jinak ani v Mostě. Nový objekt měšťanského pivovaru byl vybudován na bývalém Pražském předměstí při tehdejší Žatecké ulici a pivo se v něm začalo vařit v roce 1899.




































V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách, zaměstnával 95 osob a vyráběl okolo 100 000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství povolilo, aby směl užívat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar zpočátku vyráběl jen výčepní pivo. Událostí se proto stalo, když dne 10. 12. 1905 uvedl na trh nový světlý ležák s názvem Goldquell (Zlatopramen), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu začal také vyrábět černé pivo. Zajímavostí je, že v převážně Němci osídleném městě bylo z propagačních důvodů nazváno podle mosteckého "vítěze nad husity" z roku 1421 - Gorenzbrau. Pivovar dosáhl v hospodářském roce 1912-1913 vrcholu předválečné výroby, když vyprodukoval celkem 105 843 hl piva.

Po druhé světové válce se produkce podniku rozšířila o výrobu sodové vody a limonád.

Osudem severočeského města bylo však uhlí.

První zpráva o uhlí v regionu je zaznamenána v Městské knize duchcovské z roku 1403. Na mocná ložiska uhlí u Mostu upozornil v roce 1591 mostecký měšťan Jan Weidlich, který roku 1613 dostal císařské privilegium na dobývání uhlí. Roku 1762 se začalo dolovat na svazích Hněvína a roku 1763 byl otevřen v blízskosti Mostu uhelný důl u obce Střimice. Ke skutečnému rozmachu těžby však dochází až v průběhu 19. století po proniknutí parního stroje do průmyslu a dopravy a vybudování železnic, které spojily uhelné zdroje s průmyslovými středisky. Namísto drobných majitelů dolů nastupují velké akciové společnosti, které do svých rukou soustřeďují většinu důlního majetku, zakládají nové hlubinné doly, vybavené moderními stroji. Mostecko se svými bohatými uhelnými zásobami se stává přirozeným centrem hornického regionu.
V období před 2. světovou válkou započala těžba uhlí povrchovým dobýváním a tím se začal výrazně měnit vzhled krajiny. V celém okrese vyrostly střídavě povrchové doly s jílovitými výsypkami. To se stalo osudným pro celou řadu hornických obcí, které byly likvidovány před postupující těžbou.

Po znárodnění těžebních společností v roce 1948 se povrchová těžba ještě zintenzivnila. Centrálně řízené hospodářství bylo zaměřeno na těžký průmysl a k tomu byl dostatek uhlí nezbytný.
V roce 1964 vláda rozhodla, že milionům tun uhlí musí ustoupit i historické město Most. Tisíce obyvatel bylo násilně přestěhováno do nově postavených sídlištních bytovek. Most si do svého zániku zachoval stavebně prvorepublikový charakter. Nenávratně tak zmizely nejen cenné památkové objekty, ale hlavně atmosféra starého královského města, které se později díky uhlí honosilo svou prosperitou.











































Areál pivovaru byl zbourán v roce 1972. Na odstřel budov prý padlo dvě a půl tuny střeliva a šedesát tisíc rozbušek.
Už o čtyři roky později ale vařil místní značku Kahan nový pivovar ve čtvrti Sedlec.

Starý Most je pryč, stejně jako uhelné ložisko pod ním. Na místě, kde stával mostecký pivovar, dnes nalezneme nevlídnou rekultivovanou plochu.









































Prameny a zdroje:
usti.idnes.cz
Městská knihovna Most




Čtěte také:
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Karviná
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Dolní Královice

| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 09. 2015 | 5648 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9766 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz