Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.10.2017. Právě je zde 1700 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65032x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53493x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51309x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47101x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40702x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39248x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34865x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34650x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34166x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33436x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 32966x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32840x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31578x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31350x)
Ze světa
Historie hostinců

Pivovar Černá v Pošumaví ( Schwarzbach ) 1568 - 1948


Vracím se zpět do poměrně teplého srpna roku 2016, kdy jsem měl tu možnost navštívit pivovar v Černé v Pošumaví.






V obci, ležící jen malinkatý kousíček od vodní nádrže Lipno v nadmořské výšce 728 m. n. m., žije kolem 800 obyvatel. Pivovar najdete na hlavní silnici z Horní Plané do Frýmburku u odbočky do Dolní Vltavice. Již z velké dálky je tento komplex nepřehlédnutelný. Největšími dominantami jsou dochované dva komíny, na východní straně volně stojící samostatný a na západní vyčnívající z hvozdu pivovaru. Silnice do Dolní Vltavice lemuje nejdelší budova, která dosahuje dobrých 70 metrů. Na jejím kraji je původní průjezd do dvora pivovaru. Polovičku délky objektu pokrývá ještě původní střecha porostlá letitým mechem a žlutou oprýskanou omítkou. Druhá část objektu je již bez omítek, avšak již se střechou, která dostala nový kabát po požáru z roku 2006. Rovněž budovu hvozdu s komínem zachvátil oheň. Na severní straně hvozdu sídlí párek čápů bílých, kteří se sem vrací hnízdit již padesát let a v České republice to je nejvýše položené hnízdo, co se týče nadmořské výšky. Bohužel je to jediná budova, kam se dostávám dovnitř. Je tu vidět původní plechový parník na sušení ječmene.









































Objekt je zpevněn novými traverzami. Nedá se nevšimnout černých stěn po zmíněném požáru. Dobré je, že aspoň částečně byla tato kulturní památka zabezpečena proti úplnému zchátrání. Architektura těchto pivovarnických budov nabízí pestrost a rozmanitost a poukazuje na stavitelské umění našich předků. Použili mnoho okének obdélníkových a kulatých tvarů, to mě nikdy nenechá v klidu. Navíc žlutá fasáda s bílými hranami přidává na výrazu. Další budovy pivovaru se nacházejí uprostřed dvora, jsou postaveny výhradně z kamene. A je na nich patrné, že nikdy nebyly omítnuté. Je vidět, s jakou pečlivostí do sebe kameny zapadají, jako když stavíte kamennou zídku. Bohužel ani tady se nevyhnuli různých zásahů, které byly učiněny po ukončení výroby piva. Myslím tím různě zazděná okna nebo nově vyzděné dveře a přistavěné další části, které sem zjevně nepatřily, jelikož pivovarnický komplex katastrálně od čísla 150 až 157 sloužil do roku 1995 jako sodovkárna. Nejvíce mě mrzelo, že po dobu mého průzkumu jsem tu nenarazil na jediného člověka, jelikož vnitřní prostory tak velkého pivovaru by určitě stály za to. Dvě budovy katastrálně pod číslem 150, 151 jsou vedeny jako (rozsáhlé chráněné území ) - Pivovar SCHWARZBACH S.R.O. Když obejdu celý komplex pivovaru, na východní straně mě zaujme již zmiňovaný dlouhý trakt s průjezdovou branou, který je tvořen nádhernými oblouky připomínající dětmi namalované obláčky. Nad nimi se nachází typická pavlač starých domů.









































Bohužel železné zábradlí, které tam je zabudováno, se tam už vůbec nehodí a původní rozhodně není. Budova pravděpodobně dříve sloužila jako administrativní, donedávna patrně jako bytový dům. Na jedné z budov je od severní strany prováděna rekonstrukce a je navýšena o jedno podlaží. To zjišťuji podle starých fotografií, které se liší od těch mých, co jsem tu pořídil já. Na závěr ještě přidávám trochu historie, kterou jsem čerpal z internetových stránek obce.




Knížecí Schwarzenberský pivovar založil a postavil roku 1568 Jakub Krčín z Jelčan, nejzdatnější úředník Viléma z Rožmberka. V roce 1605 odebíralo z tohoto pivovaru pivo 48 hospod. Až do 70. let 19. století byla v provozu sladovna systému "Poupě", i když systém výroby sladu zůstal až do konce výroby piva stejný. Proto mělo pivo kouřovou příchuť. Podstatné změny tehdy postihly pouze zkvašování zeleného sladu. Potřebné obracení sladu bylo od elektrifikace pivovaru v roce 1909 prováděno automatickými obraceči. Mlýn, který sloužil především potřebám pivovaru (sladovny) byl právě tak založen Jakubem Krčínem v roce 1568. V letech 1880 byl tento mlýn, včetně vodního práva, vyměněn za louku společného majetku a na této louce byl založen hořejší rybník pro těžbu ledu. Všichni poddaní museli v tomto mlýně nechat mlet svoje obilí, stejně tak odebírat svoje pivo z pivovaru z Černé, a to proti vysokým trestům za porušení této povinnosti. Chmelnice pro pivovar vznikly u Mokré a u Olšovského dvora, byly opuštěny koncem roku 1788. Palírna kořalky (knížecí) je uváděna v provozu v letech 1791 a 1841.









































Založení rybníků pro těžbu ledu: Po roce 1568 vyměnil Krčín pod pivovarem také dva rybníky, které měly velikostí překonat Olšovský rybník, tento plán se ale nerealizoval. Tehdy se právě vracel Olšovský rybník zpět zlatokorunskému klášteru, a proto nastala potřeba za něj pořídit náhradu pro získávání ledu. Před rokem 1880 byl založen dolní rybník o rozloze 1,150 m2 a v roce 1880 horní rybník o rozloze 1,650 m2. V roce 1931 bylo k dispozici šest sklepních prostor s obsahem 5,000 m3, které byly každý rok naplněny ledem z obou pivovarských rybníků. Potřebné množství činilo 400 až 500 železničních vagonů. K těžbě ledu bylo přijímáno až 40 dělníků a náklady na zásobení pivovaru ledem se pohybovaly od 10.000 do 20.000 Kč.

Výroba piva : Množství vyrobeného piva z jedné várky se postupně zvyšovalo, a to z 24 sudů ( cca 12 hl ) v roce 1603 až na 30 hl v roce 1880 a dalších.

Ročně bylo vyrobeno :
Ječné červené pivo, Pšeničné pivo, Patoky

1650 - 430 hl, 390 hl, 255 hl
1700 - 850 hl
1800 - 1490 hl
1900 - 19980 hl
1930 - 20500 hl









































K výrobě piva byla odebírána (a nadále i k výrobě šťáv a limonád) voda z "Bílé studny", která leží na "kostelní stezce" směrem na Jámy. Pramen této studny vyvrhuje bílý písek, odtud jméno "Bílá studna". Voda z ní je k výrobě piva vhodné, avšak o dva stupně tvrdší oproti ideálnímu stavu. Praměniště bylo zakoupeno od společného majetku obce Slavkovice. V roce 1879/80 byly vystavěny nové skladovací a kvasné sklepy. Tím se uvolnily staré, nevyhovující sklepy na frymburské silnici, do nichž byly v roce 1917 umístěny sklepy na ovocné šťávy. Výroba piva byla ukončena po druhé světové válce a nadále zde zůstala výroba ovocných šťáv a limonád.

Čtěte také:
Po stopách pivovarů Vimperka 2. díl - Panský, Zámecký, Schwarzenberský 1547 – 1957
Po stopách pivovarů Vimperka 1. díl Měšťanský 1549 ? - 1946 ?, Šumavský 2010

| Autor: Jiří Pertlík | Vydáno dne 29. 09. 2016 | 3454 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz