Pivovarské zajímavosti

Kniha Filipa Vrány mapuje historii pivovarnictví Slavkova u Brna od středověku po současnost. Dá se získat po domluvě s autorem na mailu filip.vrana(at)email.cz.

- Co bylo inspirací pro logo Zichoveckého pivovaru
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.6.2017. Právě je zde 1555 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 63416x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 48378x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 45877x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 42055x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 35754x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 34180x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 30089x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 29873x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 29183x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 28591x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 28251x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 28107x)
Sahti
(24. 08. 2009, 26794x)
Ze světa
Historie hostinců

Zámecký pivovar Hartenberg (1603 – 1945)


Když se jednoho krásného dne vydávám na další cyklistickou cestu z uhelného města Sokolova směrem na hrad Hartenberg podél řeky Svatavy, netuším, jaké dobrodružství na mě čeká.






Hrad Hartenberg nemusím dlouze představovat. Že v době své nejzářivější existence to byl velmi významný hrad, bylo napsáno už dost. Moje hlavní cílové místo se nachází o kousek dále, kam mě dovede nádherné značení v podobě ptáků rosomáků, neboli hartenberských havranů, které vyrobili žáci SŽS v Sokolově.

Když mě jejich zobáky - směrovky dovedly k pivovaru, každé srdce velkého průzkumníka musí zaplesat. Mezi vzrostlými stromy spatřuji nejdříve velký komín. Po chvilce začíná pomalinku z hvozdu vykukovat druhý komín (parník). Když vcházím pootevřenými vrátky do tohoto komplexu, naskýtá se mi dosti žalostný pohled na pivovar.









































Střechy jsou propadlé a kde ještě částečně zůstaly, zanedlouho už zřejmě také zmizí. Tak tomu je hned v první místnosti, do které vstupuji od východu. Dlouho se v ní ovšem zdržovat nebudu. Nachází se tu hezká klenbička s dvěma okny, která jsou hned viditelně zkažena dozděním na jiný tvar oken. Toho si opravdu nedá nevšimnout. Z východní části vcházím přes již chybějící stěny budov do nádherného sklepení, kde si všímám čtyř klenutých oblouků od jihu k severu a dvou od východu k západu. Cihlová skladba je propracována do nejmenších detailů.









































Dva pilíře jsou viditelně obnaženy od cihlového obkladu, jsou z betonu a nesou celé klenutí stropu. Na nich je patrná vysoká vlhkost. Ani tady si nedá nevšimnout různých zásahů, které tu byly učiněny až v pozdějších letech, například vyzděné dveře a nesmyslné příčky. Měl jsem již možnost navštívit hodně pivovarnických sklepení, toto mě však uchvátilo nejvíce. Přijde mi tak nějak nejkouzelnější. Nacházím tu dokonce dochovaný průduch komínu. Bohužel sklepení je již z jedné třetiny zcela propadlé a obávám se, že zbytek rovněž dlouho nevydrží pohromadě.

Odtud se vydávám k nejvyššímu komínu. Cestou mě ještě zaujme zazděné okno s klenbou, z kterého trčí ještě půlka dřevěného rámu okna. Je to takové působivé retro. Komín je postaven na velmi mohutné cihlové základně čtvercového tvaru o rozměru tři metry na tři metry. Dosahuje výšky čtyři až pět metrů. Na jedné straně základu komínu objevuji zajímavost, někdo ho prorazil. A když strčím ruku, prochází mým celým tělem příjemné proudění vzduchu. Tudy se dostávám přes vysoké křovisko blíže k hvozdu. Nabízí se opět nádherný pohled. Jeho spodní část tvoří velké čtvercové okno, později vzniklé vzájemným propojením původních dvou. Nad nimi jsou dvě patra oken s podobným řešením, avšak tato zůstala dochována. Klenot v podobě třetího podlaží, tři uzoučká okénka obdélníkového tvaru jsou zakončena půlkruhovým obloukem. Parník se dochoval s původním železným kloboučkem. Tady prostrkávám foťák do jednoho z okének, abych zdokumentoval totálně propadlé stropy, kde je životu nebezpečno. Tady opět se nacházejí zazděná místa, tentokrát ovšem kamením ne cihlami. Objevil jsem tady rovněž i zazděný trám, aby bylo zabráněno vyvalení zdiva.

Z dalších budov stojících na západní straně je částečně dochovaný štok, který má původní celý strop se sedmi oblouky, asi metr širokými, a původními traverzami. Místnost nyní slouží jako skladiště nepotřebného herberku. Architektonický ráz štoku ze západní části je dochován v celém rozsahu, velmi pečlivě si prohlížím detaily a nemohu z nich spustit oči. Cihlové provedení kleneb a sloupců ukončených stříškou na vrchní části s malým kulatým okénkem je architektonický skvost.

Od štoku se dostávám dále na západ k poslední budově volně stojící bez návaznosti k ostatním. Sloužila jako ledárna. Budova je postavena z kamenů a z cihel. Velká část střechy je propadlá, z ní již rostou stromy. Na kopečku nad ledárnou se rozprostírají dva rybníky. Byly strategickou zásobárnou vody k výrobě ledu a samozřejmě k výrobě piva. Tudy protéká Dolinský potok. Několikrát ho křižuji, teče přímo pod pivovarem a vlévá se do řeky Svatavy. Ledárna je zčásti ještě omítnuta, mimochodem je to jediný objekt, kde spatřuji dochovanou omítku v takovém rozsahu. Uvnitř ledárny se snažím mobilem nasvítit stěny, abych tu zdokumentoval stále opakující se cihlové stěny a vysoké stropy, postavené výhradně z červených pálených cihel kombinovaných s kamenem.









































Od bývalé ledárny se vracím pomalu zpátky podél Dolinského potoka, kde můžu ještě obdivovat pivovar z jižní strany, avšak už víceméně pouze obvodové zdivo ještě bojuje se zubem času. A tak se snažím svým foťákem zachytit zbylé detaily, jež stojí za to.

Když už jsem prakticky rozhodnutý, že odtud odcházím a loučím se se zbytkem pivovaru, na jižní straně mě zaujme cihlové zdivo ve svahu, kde bývala ještě jedna budova. Už tam dnes nestojí a nad ní je svah zpevněný kamennou zdí. Pak si teprve všímám otevřeného vstupu do útrob jeskyně vyztuženého kulatými trámy. Samozřejmě ihned jsem rozčílen sám na sebe, na tu nepřipravenost, nemám baterku. Zkrátka baterka na mobilu to nemůže zvládnout, jelikož sklepy vytesané ve skále, která je velmi dlouhá a ustupuje i do strany, nemůžu projít celou. To mě dost mrzí, nemíním ještě někam spadnout. I tak to byl velmi krásný závěr návštěvy Hartenberského pivovaru. Teplota v jeskyni ideálního sedmého schodu ze známé komedie tady funguje výborně. Na sklad piva nenajdete lepší místo.









































Z teplého domova se ještě vrhnu do pátraní po informacích z internetu a vybírám pro Vás, že na svou dobu byl opravdu hodně vpředu jak s výstavem hl. za rok, tak i s vlastními etiketami, což v té době nebyla naprostá samozřejmost a že piva byla oceňována na různých výstavách. Tu hlavní získala v Paříži, tak je vidět, že se jednalo opravdu o nadčasový pivovar. O to smutnější pohled je na jeho současný stav, který bohužel způsobil tehdejší odsun Němců po druhé světové válce a nástup totalitního režimu. Toto období dostalo region na samotné dno.









































Dodnes je patrné, že Karlovarský kraj si tuto tíhu nese do současnosti. Záchrana a revitalizace spousty objektů v malých obcích pokračují velmi pomalu a v některých případech se nedaří vůbec. Toto místo je tím výrazným důkazem. Zmiňovaný hrad má ovšem šanci se z toho dostat díky jedincům, kteří mají vůli, čas a nadšení devastaci těchto památek zastavit. Pivovar Hartenberk bohužel tento boj prohrává na plné čáře a záchrana toho mála, co zůstalo, je v nedohlednu.

Výstav v hl. za rok :
1868 - 5000 hl.
1875 - 8948 hl.
1897 - 15024 hl.
1900 - 20947 hl.
1901 - 22480 hl.

1900 - Hlavní cena na výstavě v Paříži, 1914 - Londýn.

obsáhlá fotoreportáž z pivovaru Hartenberg >>>




Čtěte také:
Pivovar Černá v Pošumaví ( Schwarzbach ) 1568 - 1948
Po stopách pivovarů Vimperka 2. díl - Panský, Zámecký, Schwarzenberský 1547 – 1957
Po stopách pivovarů Vimperka 1. díl Měšťanský 1549 ? - 1946 ?, Šumavský 2010

| Autor: Jiří Pertlík | Vydáno dne 14. 11. 2016 | 11774 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9766 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz