Novinky
Pivovarské zajímavosti
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 12.5.2019. Právě je zde 2392 zajímavých snímků.
Top články
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 73347x)
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 72570x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 71341x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 63496x)
Historie pivovaru Heineken *
(23. 02. 2010, 59225x)
Bohové piva *
(17. 04. 2010, 56826x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 50599x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 50596x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 50465x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 50327x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 48934x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 48318x)
Sahti
(24. 08. 2009, 47237x)

Osudy zaniklých pivovarů - Tábor

Na strategicky položeném ostrohu chráněném od jihu hlubokým údolím řeky Lužnice a podél severní a západní strany stejně hlubokým údolím Tismenického potoka je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské (asi od 7. století před n. l. až do přelomu letopočtu).






Ve třináctém století zde nechal král Přemysl Otakar II. postavit hrad nazývaný Hradiště, kolem kterého vznikla osada. Ve 14. století však místo zůstalo opuštěno a po dalších téměř 150 let zůstalo neobydleno. Významná poloha přesto neupadla do zapomnění a plocha nad řekou s pozůstatky hradu a sídla poskytla útočiště stoupencům kalicha k vytvoření mocenského střediska husitského hnutí. Osada byla založena na jaře roku 1420 a pojmenována podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory.

Zakladatelé města byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byl život bez soukromého majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Táborský „komunismus“ vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak „táboři“ začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.



Už v průběhu husitských válek se Tábor přeměnil v klasické feudální město. Nedlouho po bitvě u Lipan, v lednu 1437 se stal Tábor královským městem a získal od Zikmunda Lucemburského celou řadu významných městských práv, včetně práva vařit pivo.

V roce 1547 odmítlo město vojenskou pomoc českému králi Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům. Habsburský panovník měšťany tvrdě potrestal zejména konfiskací rozsáhlého pozemkového majetku, jenž do té doby tvořil základ prosperity města. I díky tomu se od druhé poloviny 16. století hospodářská situace města stále více zhoršovala.

Na konci 16. století radní přemýšleli, jak naplnit prázdnou městskou pokladnu a rozhodli, že obec začne sama vařit pivo a bude ho prodávat poddaným. Dosavadním sousedským várkám v domech měšťanů tím vznikla konkurence. Rok 1594 je uváděn jako počátek obecních várek. Je pravděpodobné, že si pro svoje várky radnice některý z táborských pivovarů pronajímala.

Na počátku 16. století bylo ve čtyřech městských čtvrtí 13 pivovarů. V okolí Tábora existovalo několik chmelnic. Sladovny stávaly podél řeky z důvodu velké spotřeby vody. Situace se zdrojem vody ve městě se zlepšila až po vybudování rybníku Jordán. Odtud byla voda čerpána do kašen ve městě.

Zisky z prodeje městského piva přivedly konšely k myšlence vybudování vlastního pivovaru. V roce 1612 se začal v areálu zbytku hradu budovat pivovar.

Během stavby varny a spilky byla zbořena druhá válcová věž hradu. Hvozd nové sladovny zedníci postavili mezi věží zvanou Kotnov a obytným domem; humno vzniklo pod touto budovou.

Obecní táborské pivo se pak začalo popíjet v krčmách poddanských vsí. Příjmy z prodeje piva plnily obecní pokladnu.

Provoz však časem začal zastarávat. Radní chtěli zachovat příjem z prodeje piva, ale nedokázali se na potřebných investicích domluvit. Od roku 1726 v Táboře platil zákaz vaření piva mimo městský pivovar. V roce 1767 se konšelé rozhodli pivovar poprvé pronajmout.

Dalším podstatným datem byl rok 1844. Areál hradu i s pivovarem převzalo od města sdružení právovárečných měšťanů. Roku 1863 byla zahájena velká přestavba pivovaru. Byla rekonstruována varna, vyrostla nová sladovna.









































Budování sklepů v roce 1868 znamenalo nenahraditelné ztráty kulturní. Podle archeologických výzkumů i názorů historiků se v prostoru dnešních sklepů pravděpodobně nacházelo jádro přemyslovského hradu s palácem, tzv. rytířským sálem. S průběhem stavebních prací je také spojován nález vzácné bronzové sošky kance, která je keltského původu.

Roku 1882 proběhla v pivovaru kompletní změna technologie z ručního na parostrojní provoz. Další zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1907-1909. Tehdy z bran táborského městského pivovaru vyjíždělo v sudech přes 40 000 hektolitrů piva ročně, před první světovou válkou výstav překonal hranici 50 000 hl. V období první Československé republiky se produkce pohybovala pod čtyřicetitisícovou hranicí.























Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar do roku 1948. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar "Pravovárečného měšťanstva v Táboře".

Táborský provoz byl zprvu včleněn na období 1948-1952 do společnosti Jihočeské pivovary n.p., poté na dva roky (1953-1954) fungoval pod hlavičkou Třeboňský pivovar n.p., další reorganizací se táborské varny vrátily do uskupení Jihočeské pivovary n.p. (1955-1980). V dobách národních podniků se na ostrohu nad Lužnicí vařilo 10 pivo, 11 světlý ležák Parkán, světlý ležák Kotnov 12.

Od roku 1953 se historické centrum Tábora včetně pivovaru objevilo na bankovkách. Článek zde: Český pivovar na bankovce

Výstav začal dle centrálně vytvořených plánů narůstat. Nicméně táborský podnik byl řídícími orgány socialistického pivovarnictví shledán jako neperspektivní, stejně jako například na jihu Čech Blatná či Volyně. Znamenalo to omezení investic pouze ta ty nejnutnější obměny a pouhé udržování technologie. Jedinou schválenou investicí té doby byla nová lahvárenská linka. Naštěstí stroje pořízené právovárečníky na počátku století fungovaly zdárně a produkce z „hradu Kotnov“ se zvyšovala. V roce 1959 byla překročena hranice šedesátitisícového výstavu, roku 1961 uvařili 66 593 hektolitrů piva. Nejvyšší výroby dle dostupných materiálů bylo v Táboře dosaženo v roce 1965, bylo to 85 799 hl piva.























Roku 1978 byl zastaven provoz sladovny. Vaření piva bylo definitivně ukončeno k 1. lednu 1981. Následně byla využívána nová stáčírna pro piva Jihočeských pivovarů, zejména třeboňského Regenta. Osudu táborského pivovaru jistě nepomohla nevýhodná poloha v centru historického města. Připomeňme si podobné příběhy měšťanských pivovarů v Sušici či Klatovech.

Areál ve značném stupni rozkladu zakoupila v červenci 2001 firma Dvořák, která přebudovala pivovar na kulturní centrum - v původních objektech byl vybudován hotel, restaurace, výstavní síň.
























Galerie pivovaru >>>


Prameny:
Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, II. díl - Jižní Čechy
https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7785/tabor/historie/
http://www.taniassecret.cz/tabor/historie-tabora/
Josef Musil: Městský  pivovar  v hradě  vyrostl  ze 70 tisíc  cihel (https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/mestsky-pivovar-v-hrade-vyrostl-ze-70-tisic-cihel-20121124.html)
https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/den-ceskeho-piva-tabor-byval-pivni-velmoci-20140926.html


Čtěte také:
Osudy zaniklých pivovarů – Dobříš
Osudy zaniklých pivovarů – Jarošov
Osudy zaniklých pivovarů – Teplice
Osudy zaniklých pivovarů – Lanškroun
Osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou
Osudy zaniklých pivovarů – Zámecký pivovar Jindřichův Hradec 2.
Osudy zaniklých pivovarů – Zámecký pivovar Jindřichův Hradec 1.
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Chomutov
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Jirkov
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Most
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Dolní Kralovice
Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Karviná

| Autor: administrator | Vydáno dne 28. 03. 2019 | 1019 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Ze světa
Galerie pivních etiket



Právě je zde 12 429 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Historie hostinců

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2019

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz