Novinky
Pivovarské zajímavosti
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články



Top články
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 86375x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 85737x)
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 81696x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 75485x)
Historie pivovaru Heineken *
(23. 02. 2010, 71445x)
Bohové piva *
(17. 04. 2010, 69576x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 63041x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 62383x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 62029x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 61481x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 60339x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 59679x)

Osudy zaniklých pivovarů - Karlovy Vary


Město Karlovy Vary se proslavily nejen lázeňstvím, ale také svým pivem.











Někdy v první polovině 14.století je zaznamenáno stálé osídlení okolo pramenů termální vody na březích řeky Teplé. Osada se rozvíjela pomalým tempem. Příkré svahy a nevhodné klimatické podmínky hlubokého údolí neposkytovaly vhodné podmínky pro pěstování plodin. V roce 1370 byla „Teplým lázním u Lokte“ udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města. Nežilo zde zpočátku mnoho obyvatel, jejich nejdůležitější úlohou bylo pečovat o prameny. Z postupně rozvíjejícím se lázeňstvím, zejména od konce 17.století, začalo město bohatnout.

Z písemných pramenů vyčteme, že první ještě dřevěný pivovar vybudovali měšťané v bezprostřední blízkosti Vřídla (největšího pramene) v roce 1520. Po devastujícím požáru v roce 1604 měšťané obnovili výrobu piva na stejném místě, ale již ve zděném provozu. Rozvoj lázeňství, nepříznivý vliv na hosty, přinutil měšťané uzavřít podnik v roce 1729. Radnice následně umožnila právovárečným měšťanům postavit nový pivovar na horním okraji obce. V provozu byl od června 1732.









































Byla to velká patrová budova na obdélném půdorysu s krátkými bočními křídly a průčelím, směřujícím k toku Teplé. Vzhledem k blízkosti řeky byly pivovarské sklepy vybudovány ve svahu naproti přes ulici. Pivovar měl i sladovnu a sladovnický mlýn. Voda pro pivovar byla získávána ze studny u pravého břehu toku Teplé.

Lázeňský provoz se neustále rozrůstal a tak i tento pivovar začal postupně dělat právovárečníkům problémy. Spory s městskou radou, hájící zájmy lázeňské veřejnosti, se hromadily, pivovar zastarával. Kolem roku 1890 prohrávají právovárečníci konkurenční boj s pivovarem v nedalekých Rybářích. Počátkem roku 1893 byl měšťanský podnik zbourán a na jeho místě vyrostl obrovský komplex Císařských lázní. V květnu 2020 dělníci odhalili při rekonstrukci lázeňských budov torza zděných konstrukcí bývalého pivovaru.












































V roce 1878 podnikatel a sládek Anton Weber začal se souhlasem městské rady stavět nový pivovar. Lokalita byla vybrána zcela mimo město v tehdy samostatné vsi Rybáře. První várka byla uvařena dne 13.prosince 1879 a už v tomto roce vystavil pivovar 12 430 hl. Produkce neustále stoupala, podnik byl průběžně modernizován a rozšiřován a již na přelomu století dosáhl ročního výstavu téměř 90 000 hl.

Weberův pivovar postupně likvidoval konkurenci v blízkém okolí. Pivo nosívalo označení Karlsbader. Podnik měl obchodní zastoupení v mnohých zemích světa. Po roce 1918 vedli pivovar 3 synové Webera (Robert, Paul a Siegfried). Rodinný podnik prosperoval i nadále, nicméně produkce předválečné již nedosahoval. Problémy přinesla hospodářská krize a poté nástup fašismu v kraji s převahou německého obyvatelstva. Zlatá "weberovská" éra skončila.

Od roku 1938, kdy se staly Karlovy Vary součástí Německé říše, byl vedením pivovaru pověřen nacista sládek Wolf a pivovar spadl pod národní správu Velkoněmecké říše. Za 2.světové války byl v pivovaru dokonce zřízen koncentrační tábor.

Po roce 1945 došlo k obměně zaměstnanců v souvislosti s odsunem německých obyvatel. Po vydání Benešových dekretů fungoval pivovar pod národní správou československého státu. V roce 1948 byl pivovar znárodněn.

Poté byl součástí společností:
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1953-1954 Karlovarské pivovary n.p.
1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1960-1964 Plzeňské pivovary n.p.
1965-1990 Západočeské pivovary n.p.
1990-1999 Plzeňský Prazdroj a.s.

Poválečné výstavy, které se nejprve pohybovaly na hranici 50 000 hl, se postupně zvyšovaly a v roce 1956 byl docílen historický rekord - 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem bylo pouze splnění plánu vystavených hl. Zásadní rekonstrukce a modernizace byly neustále odkládány. Až roku 1969 se začal pivovar modernizovat.

V roce 1966, u příležitosti jubilejního XX.Mezinárodního filmového festivalu, byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s názvem Karel. Novinku karlovarského sortimentu spotřebitelé uvítali, posléze se stala stěžejním pivem podniku.

Z brány pivovaru tehdy vycházelo: Karlovarský Dukát 12 % světlý ležák, Karlovarské výčepní světlé 10 %, Karel IV. 11 % světlý ležák, příležitostně Lord 11 % tmavý ležák, Karlovarský Dukát 14 % světlý ležák. Později experimenty: Dr.Bier - Karlovarské minerální pivo (světlé výčepní), Baltazar (tmavé výčepní pivo pro diabetiky).

Po dalších modernizacích se výstav zvyšoval přes hranici 200 000 hl a v 90.letech 20.století kolem 250 000 hl.









































Výroba piva Starovar a Valdštejn byla z uzavřeného pivovaru Cheb převedena začátkem roku 1995 včetně vrchního sládka do pivovaru v Karlových Varech. V druhé polovině 90.let zájem o pivo Karel ochaboval a pivaři na Karlovarsku se stále častěji přikláněli k preferované značce Gambrinus. Karlovarský pivovar byl posledním mimoplzeňským závodem a.s. Plzeňský Prazdroj. Převážnou část jeho kapacit využívali k vaření plzeňských piv, zejména levné značky Primus.

Na konci listopadu 1999 v Karlových Varech ukončili výrobu piva Primus a veškerá jeho produkce byla přesunuta do Plzně. Varny definitivně vychladly a pivovar v Rybářích byl zakonzervován.

Důvodem rozhodnutí prodat karlovarský pivovar, který v roce 1998 vystavil 300 000 hl pěnivého moku, byl nezájem o regionální značku Karel a hlavně centralizace výroby do západočeské metropole.

Technické zařízení karlovarského pivovaru bylo již z větší části demontováno a po částech rozprodáno.

Nikdo ze zájemců o pronájem areálu bývalého karlovarského pivovaru v roce 2001 neučinil společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou finanční a podnikatelskou nabídku, a tak opuštěný objekt stále jen chátral.









































Pět českých subjektů se vážně v březnu 2002 zajímalo o koupi nemovitostí ve tříhektarovém areálu pivovaru. K realizaci prodeje však nakonec nedošlo. Novým majitelem areálu bývalého pivovaru se stala od prosince 2004 karlovarská společnost Upmann style, která plánovala ve tříhektarovém areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory.

V létě 2019 areál koupila společnost AF Company, za níž stál podnikatel Alisher Kasymov. Město Karlovy Vary na konci roku 2019 ladilo společně s investorem podobu zcela nové obytné čtvrti, která měla vyrůst na místě bývalého pivovaru v Rybářích.

Přestavba pivovaru se však dostala do skluzu.

V červenci 2020 byl stále areál opuštěn a dále chátral.









































další fotografie pivovaru >>>


Zdroje:
https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/obnova-lazni-i-odhalila-stary-mestansky-pivovar-20200504.html
Jaroslav Fikar: Weberové
https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/pivovar-obytna-ctvrt-rybare-nove-centrum-byty-domy-vystavba-karlovy-vary.A191128_517020_vary-zpravy_ba

| Autor: administrator | Vydáno dne 21. 07. 2020 | 1086 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Ze světa
Mapa historických pivovarů

Pivovary činné na území Čech, Moravy a Slezska v 19.století. Zatím je lokalizováno 816 provozů. »»» vstupte
Galerie pivních etiket



Právě je zde 13 650 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 157 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Historie hostinců

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2020

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist