Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993

V Plzni se pivo začalo vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Toto privilegium, finančně velmi výnosné, povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné – později se vztahovalo na domy a jejich pozemky.
Velmi brzy se však začaly stavět ve městech společné pivovary, ve kterých byla výroba výhodnější. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307. Vařily se várky tzv.červeného piva z pšenice a bílého z ječmene. Pivo se vyrábělo „po řadě“, tzn. pro každého měšťana zvlášť a uvařený nápoj se stáčel do velkých sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, v nichž se nechával zrát.

Pivo se stávalo stále oblíbenějším nápojem a v 16.století se jeho výroba stala i předmětem vědeckého zkoumání. Všeobecný hospodářský a kulturní úpadek, který nastal v českých zemích během třicetileté války, se projevil i ve výrobě
piva. Sládci bez potřebného vzdělání a znalostí nedbali na tradiční technologické postupy a často várky upravovali pro
zlepšení chutě nejrůznějšími přísadami. Od 70.let 19.století se v pivovarech začaly objevovat laboratoře a vaření piva, založené dosud pouze na zkušenosti sládků, se stalo přísně sledovaným chemickým procesem.
Patronem sladovnického cechu se stal nejznámější český světec sv.Václav a kromě něho uznávali pivovarníci za patrona i krále Gambrina – vévodu Brabantského Jana I. (1251 – 1294), který byl podle pověsti prvním sládkem. Název Gambrinus vznikl zkomolením slov Jan Primus.

V únoru roku 1838 spatřila plzeňská veřejnost neobvyklé divadlo. Na náměstí před radnicí bylo vylito 36 sudů plzeňského piva, které nebylo uznáno k pití. Velmi proměnlivá kvalita plzeňského piva, známá od středověku, dávala stále více
vyniknout konkurenčním pivům z Bavorska, vyráběným metodou spodního kvašení. V Čechách se do té doby používalo tzv.svrchní kvašení, které probíhalo rychleji, pět až šest dnů za teploty 20 až 25 stupňů. Spodní kvašení, které probíhá při teplotě 15 stupňů delší dobu a kvasinky po prokvašení sedají ke dnu, se začalo používat u bavorských ležáků.

Podnětem k postavení nového pivovaru v Plzni se stalo „Vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastnické výroby“ z roku 1839, v němž se apelovalo na nutnost zlepšení kvality plzeňského piva. Místo pro stavbu nového pivovaru bylo vybráno na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží pro vybudování sklepů. Se stavbou se začalo 15.září 1839 a 5.října 1842 byl v novém pivovaru zahájen provoz uvařením první várky spodně kvašeného piva. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě tzv.bavorského piva a proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Tomu se ale pravděpodobně díky domácím surovinám podařilo vyrobit úplně jiné pivo než jaké zamýšlel. Výsledný produkt byl doslova geniální, protože nový ležák měl skvělou chuť, kterou si Pilsner Urquell udržel dodnes. První sudy byly načaty, kronikář té doby píše: „Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek„. Sláva zde vyrobeného žlutého moku se šířila na svoji dobu neuvěřitelnou rychlostí. Ještě v roce 1842 ochutnali pivo v Praze. V roce 1853 plzeňské pivo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 doslova dobylo Paříž. Sláva, kterou si pivo z Plzně vydobylo svoji nenapodobitelnou chutí, začala lákat spousty napodobitelů, kteří chtěli vydělat na věhlasu tohoto piva. A právě proto si pivovar již 1.března 1859 nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. Tím se ovšem mnozí napodobitelé nenechali odradit. Nelze se tedy divit, že v archívech nalezneme doklady o řadě soudních sporů o zneužití světoznámé plzeňské ochranné známky. Největší spory nastaly však poté, co v roce 1898 si plzeňský pivovar nechal zapsat, a tím ochránit, novou známku Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell.
Profesor doktor C.J.Lintner, ředitel výzkumného ústavu pivovarského v Mnichově a jeden z největších badatelů v kvasné chemii a biologii v 30.letech 20.století napsal: „Právě plzeňské pivo, vařené v Plzni, vyznačuje se oproti ostatním
pivům stejného druhu rozdíly v chuti, které nelze analyticky zachytit a které snad nemohou být ani vědecky definovány. Ale pivo je má. Lze však tvrdit, že tyto faktory jsou dány místním charakterem, tj. v žádné jiné pivovarské
provozovně se nemohou vyskytovat

Úspěch Měšťanského pivovaru se stal podnětem pro stavbu dalších pivovarů v Plzni, které však povětšinou podlehly silné konkurenci. V roce 1869 vznikl První akciový pivovar, známý dnes pod názvem Gambrinus.

V roce 1892 byl založen Plzeňský společenský pivovar Prior , který však v roce 1925 splynul
s hospodářsky silnějším Měšťanským pivovarem.

Posledním založeným pivovarem byl Český plzeňský pivovar akciové společnosti v Plzni Světovar , který byl v roce 1934 začleněn do pivovaru Gambrinus a po druhé světové válce v něm byla výroba zrušena.

Plzeňské pivovary po roce 1948
Oba plzeňští výrobci zlatavého moku byly po roce 1948 součástí těchto společností:
– Západočeské pivovary koncernový podnik Plzeň
– Západočeské pivovary národní podnik Plzeň
– Plzeňský Prazdroj n.p.
– Plzeňské pivovary s.p.
– Plzeňské pivovary a.s. (1.5. 1992 do 1.9. 1994)
– Plzeňský Prazdroj a.s. (od 1.9. 1994)

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Technologie se mění kvalita piva zůstává. Proces kvašení a
dokvašování se přestěhoval ze sklepů a dřevěných kádí a sudů v roce 1993 do moderních velkokapacitních cylindrokónických tanků. Změně předcházel rok praktických zkoušek i laboratorních analýz. Nespoléhalo se ovšem jen na
laboratoř, byl ustaven tým penzistů – bývalých sládků, kteří po celý rok degustovali pivo ze sklepů i nových tanků. Po roce dolaďování nové technologie bylo konstatováno, že tradiční specifickou chuť Plzeňského Prazdroje se podařilo udržet. Devět kilometrů sklepů vyhloubených v pískovci pod plzeňským pivovarem osiřelo. Avšak pro srovnání se stále malá část produkce piva nechá kvasit a dokvašovat v dřevěných kádích a sudech ve sklepních prostorách.

Dne 22.6. 1994 byla dokončena privatizace a společnost Plzeňský Prazdroj, akciová společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1.9. 1994.