-
- V polovině srpna 2022 na čepu Zlatá labuť 11 světlý ležák, Zlatá labuť 13 tmavý ležák, 12 Ale Best Bitter, 11 pšeničné, 11 pšeničné malinové, Královská labuť 26 tmavý speciál.
- Na konci srpna 2021 na čepu Zlatá labuť 11 světlý ležák, Zlatá labuť 13 tmavý ležák, Zvíkovský rarášek 11 světlé pšeničné, Zvíkovský rarášek 11 pšeničné malinové, Ale Best Bitter 12, Královská labuť 26 tmavý speciál.
- V říjnu 2018 na čepu polotmavý vídeňský 12° Císařsko-královský ležák uvařený ke stému výročí založení republiky.
Starší info:
Pivovarský dvůr Zvíkov byl postaven na zelené louce a první pivo z něj vyšlo 18.7.1994. Areál je v blízkosti Orlické přehrady a tvoří ho kromě minipivovaru také pekárna, výrobna uzenin a restaurace (otevřena od 11:00 do 23:00) . Celé zařízení pro pivovar dodala rakouská firma O.SALM & Co., pivovar má kapacitu maximálně 5 000 hl piva ročně. Pivo se plnilo i do 1,5 l speciálních skleněných lahví. Pivo dostalo název dle labutě ve znaku rodu Švamberků, za jehož panování v 16.století dosáhlo pivovarství v původním pivovaru na hradě Zvíkov největšího rozkvětu. Interiéru restaurace vévodila měděná varna a byl dotvořen malbou s pivovarským námětem a stylovým nábytkem. Pivovar vznikl pod patronátem a.s. Pražské pivovary. Plánovalo se využití jejich distribuční sítě při překlenutí odbytově slabého zimního období.
Minipivovar na konci roku 2001 nabízel 15° Vánoční speciál Zlatá labuť, který čepoval do speciálních keramických korbelů. Jednalo se o kvasnicové tmavé pivo, spodně kvašené. Prodávalo se za 23,50 Kč/pivo. Stáčené do sudů bylo za 12,00 Kč/0,5 l. Otevírací dova Pivovarského dvora Zvíkov byla na konci roku 2001 od čtvrtka do neděle od 11.00 – 23.00 hodin. Pondělí, úterý a středa bylo otevřeno pouze pro předem plánované akce. O vánočních svátcích bylo otevřeno od 26.12. 2001 do 1.1.2002. V období ledna a února 2002 bylo zavřeno.
Ceny piva v dubnu 2003, květnu 2003 v restauraci (13 % a 14 %): čepované 0,5 l za 28,50 Kč; 0,3 l za 19 Kč; v 1,5 l lahví za 145 Kč.
Cena piva v minipivovaru byla v červenci 2004: 31,50 Kč. K ochutnání tu byla i tmavá spodně kvašená třináctka.
V listopadu 2004 jste v pivovarské restauraci mohli ochutnat světlou třináctku a tmavou čtrnáctku (0,5 l za 31,50 Kč). Na konec roku 2004 tu nepřipravili žádný pivní speciál.
Minipivovar od 21.dubna 2005 změnilí otevírací dobu. Dosavadní, tzv.zimní, zabrala pouze 4 dny v týdnu (ČT až NE od 11:00 hod). Poté již mohli zájemci zajít na zdejší pivo celý týden. Zvíkovské pivo Zlatá labuť bylo na jaře 2005 nabízeno ve dvou druzích: světlá 13 % a tmavá 14 %. Vše za jednotnou cenu 31,50 Kč za 0,5 l. Do vlastního skla zde netočili, měli klasické půllitry s uchem.
Minipivovar v roce 2005 plnil světlý ležák do 0,5 l lahví s porcelánovým uzávěrem a etiketou. Cena za láhev byla 95 Kč.
Minipivovar na jaře 2006 nabízel 26% speciál v limitované sérii 150 lahví v dárkové kazetě.
„Provozovat pivovar, to byl nápad kamaráda, který tuto myšlenku brzo opustil, a my jsme v ní pokračovali sami,“ vysvětlil v září 2006 Michal Voldřich, jednatel společnosti, která ve Zvíkovském Podhradí provozovala areál nazvaný Pivovarský dvůr Zvíkov, jehož součástí byl kromě pivovaru ještě pekárna, řeznictví, restaurace a penzion. Pivovarnictví mělo na Zvíkově tradici. Naproti vchodu do královského paláce na hradě byla polorozbořená budova hradního pivovaru, který dosáhl největší slávy za vlády pánů ze Švamberka. Ti měli ve znaku labuť, proto současní pivovarníci zvolili název Zlatá labuť. Kdo by chtěl pivo z místního pivovaru ochutnat, musel vyrazit do pivovarského dvora. Nikde jinde totiž Zlatou labuť netočili. „Dříve jsme ho rozváželi, ale měli jsme problémy s kvalitou u hostinských, a hlavně se nám to finančně nevyplácelo. Našim hostům pivovar rádi ukážeme. Součástí prohlídky je odborný výklad a ochutnávka,“ doplnil Voldřich, který býval sládkem Pražských pivovarů. Hosté si mohli v restauraci vybrat světlé a tmavé kvasnicové pivo. V létě se vařilo lehčí světlé jedenácti stupňové a tmavé třinácti stupňové a v zimě silnější světlé třinácti stupňové a tmavé čtrnácti stupňové. Kromě toho se lidé dočkali každý rok nějakého speciálního piva. V roce 2006 to byla tmavá šestadvaceti stupňová Královská Zlatá labuť. „Lidé si mohou naše pivo odnést s sebou v sudech a lahvích. Mělina výběr z půl a jedenapůllitrových lahví, znovu plnitelných dvoulitrových džbánků nebo luxusních souprav Královské Zlaté labutě,“ upřesnil Voldřich a dodal, že zvíkovský pivovar byl v provozu od léta 1994 a ročně uvařil zhruba 300 hl piva. O jeho výrobu se staral pouze jeden člověk.
Nejen sběratelé vín se mohou chlubit exkluzivními lahvemi za tisíce i desetitisíce korun. Podobné skvosty se najdou i mezi pivy. Na výrobu exkluzivních piv vsadil Pivovarský dvůr Zvíkov. „V září 2006 se nám podařilo vyrobit historicky první várku unikátního tmavého piva, kterému jsme dali jméno Královská zlatá labuť. Snažili jsme se vytvořit takové pivo, které by se vyjímalo stejně jako portské mezi víny,“ vyprávěla jednatelka pivovaru Dagmar Voldřichová. Pivo bylo unikátní nejen svým mahagonovým odstínem, ale také především vysokým obsahem alkoholu. Zatímco běžná piva jsou deseti nebo dvanáctistupňová, Královská zlatá labuť dosahuje šestadvaceti stupňů. „Pivo zrálo ve sklepích jeden rok. Museli jsme použít speciální typ kvasnic,“ prozradila Voldřichová. Tento typ piva byl přitažlivý hlavně pro sběratele. Byla vyrobena jen jedna várka 150 lahví. Každá měla své identifikační číslo a byla prodávána spolu se dvěma skleničkami ve speciálním balení. Zákazníci si mohli vybrat libovolné číslo lahve a byli zapsáni v kronice prodeje tohoto piva. Cena jedné lahve Královské zlaté labutě, tisíc korun, takřka vyrážela dech. Přesto bylo v únoru 2007 k mání už jen třicet lahví a pivovar připravoval další pokračování tohoto projektu. „V budoucnu bychom chtěli udělat stříbrnou nebo hradní Královskou labuť. Jsme rodinný podnik a snažíme se dělat pivo srdcem, uvidíme, co nás napadne,“ řekla Voldřichová. Milovníci piva, kteří měli hlouběji do kapsy, se mohli jako každý rok těšit ze Zvíkova na speciální Velikonoční ležák. Piva ze zvíkovského pivovaru se nedala nikde koupit. Zákazníci je mohli ochutnat jedině v přilehlé restauraci. Rodinný pivovar se snažil navázat na tradici vaření piva na hradě Zvíkov. Od rodu Švamberků, za jejichž vlády dosáhlo vaření piva na Zvíkově největšího rozmachu, byly také odvozeny názvy speciálních kvasnicových piv. „Tento rod měl ve znamení labuť, naše piva je mají ve svém názvu. Naším cílem je vyplnit mezeru na trhu a vařit pivo pro ty, kterým naše speciality chutnají. Proto také všechny návštěvníky restaurace bereme na prohlídku pivovaru. Chceme, aby nasáli ducha toho, co budou nasávat nahoře v restauraci,“ mínila s úsměvem Voldřichová.
Dne 24.3.2007 se ve Zvíkovském Podhradí uskutečnila historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Třetí místo v extra speciálech náležela domácímu Pivovarskému dvoru.
Nejdražší české pivo se asi jmenuje Královská Zlatá Labuť. Půllitrová pozlacená láhev v balení se dvěma skleničkami stála tisíc korun. A na nezájem si jeho výrobce nestěžoval. „Samozřejmě, že to je především dárek, ale potvrzuje, že lidé vzali rodinné mikropivovary na vědomí,“ řekl v březnu 2007 Michal Voldřich, spolumajitel pivovárku, který ležel jen pár set metrů od hradu Zvíkov. Vysvětlil to rostoucí kupní silou spotřebitelů. „Ale lidi vědí, že svá piva děláme s láskou. To není konkurence velkým pivovarům. S nimi nejde soutěžit. To je o udržení české pivní tradice,“ vysvětlil Voldřich, který kdysi býval i sládkem ve Staropramenu.
V roce 2007 slavil Pivovarský dvůr 13-ti leté výročí od svého založení. Při této příležitosti uvařili pivo podle starodávné receptury svrchně kvašeného piva, které pojmenovali Zvíkovský Rarášek. Rarášek se dle pověsti zjevoval na starobylém hradě Zvíkov již za panování rodu Švamberků, kdy se Mistr Vlach, jenž řídil rozsáhlou přestavbu hradu, zmiňoval o tajemných silách a rejdech působících na hradě. Podle Vladislava Linčmana, sládka tamního pivovaru, byl Zvíkovský Rarášek pivo světlé, jedenáctistupňové s lehkým specifickým aroma. V chuti se snoubily tóny ječného sladu a jemného žateckého chmele s tóny zázvoru a speciální kvasničné kultury, vyznívající v jeden lahodný a řízný akord. Svrchně kvašený Zvíkovský Rarášek se stáčel na pípě od 1.června 2007 a také se plnil do patentních lahví o objemu 0,75 l. Lahve byly opatřeny ručně navrženou etiketou od věhlasného výtvarníka.
Dne 15.3.2008 minipivovar hostil soutěž Jarní cena českých sládků. Do pivovarského dvora se sjeli zástupci jednatřiceti malých pivovarů z Čech, Moravy, ale také ze Slovenska. Degustátoři posuzovali pěnivý mok v šesti kolech. Komise hodnotila vždy pět vzorků. Sledovala barvu, chuť i vůni. Druhého ročníku soutěže se mohly účastnit jen malé pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. „Vyrábíme přibližně šest set padesát hektolitrů piva, jsme malý podnik. Víme, že není možné konkurovat velkým pivovarům, tak se snažíme zákazníky zaujmout netradičním sortimentem,“ vysvětloval jednatel pivovaru Michal Voldřich. Na trh uvedl Královskou Zlatou Labuť, šestadvacetistupňové pivo, jedno z nejsilnějších, jaké je vůbec možné v České republice koupit. Vyrábí také jedenáctku Zvíkovského Raráška, výjimečně i desítku. Zvíkovská Zlatá Labuť skončila na druhém místě v kategorii Světlá výčepní piva.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Čest jihočeských pivovarů zachraňoval Pivovarský dvůr Zvíkov v kategorii minipivovary – světlé pivo se jedenáctistupňovou Zlatou labutí a třináctka stejné značky skončila ještě třetí v tmavých pivech.
V minipivovaru šlo v červenci 2008 ochutnat 11° světlou Zlatou labuť, 11° světlého Zvíkovského raráška (svrchně kvašeného), 12° zázvorovou Zlatou labuť a 13° tmavou Zlatou labuť, všechna piva 0,5l/34 Kč. Stále šlo možné koupit 26° tmavou Královskou zlatou labuť, která byla v omezeném množství 150 lahví se 2 sklenicemi v dřevěné dárkové kazetě za 1 000 Kč. Tácky nedělali, měli několik druhů pivních etiket a několik druhů sklenic (s raráškem nebo s labutí) pro sběratele. Točilo se do nelogovaného skla.
Nejsilnější mok na táborském pivním festivalu v únoru 2009 nabízel k ochutnání Pivovarský dvůr. Jeho stánku vévodila šestadvacetistupňová Královská Zlatá labuť. V odborných degustacích zaujal dvůr tmavou třináctkou, jež ve své kategorii vybojovala páté místo. „Výhoda nás malých výrobců je, že si můžeme s pivem hrát,“ řekl jednatel minipivovaru Michal Voldřich:
* Které vaše pivo by si podle vás zasloužilo ocenění?
Určitě zajímavý je Zvíkovský rarášek. Je to světlé zázvorové pivo. Z části ho děláme podle principů, které se využívaly v historii.
* Připravujete v nejbližší době nějakou novinku?
Letos oslavíme patnácté výročí otevření, takže nějaká speciální piva k této příležitosti mít určitě budeme.
* Lidé si u vašeho stánku mohou koupit i nejsilnější pivo na festivalu.
Ano, to je šestadvacetistupňová Královská Zlatá labuť. Většinou ji nabízíme v decilitrových skleničkách. Obsahem alkoholu už odpovídá vínu.
* Mají minipivovary oproti velkým podnikům nějakou výhodu?
Určitě. Třeba v tom, že nemusíme vařit velké množství. My máme třeba dvacetihektolitrovou varnu, ale můžeme udělat třeba jen poloviční dávku. Tak můžeme experimentovat s různými kmeny kvasnic, sladu a dalšími ingrediencemi. Zkrátka si s pivem hrát.
* Vaříte pivo na přání?
Třeba loni a předloni jsme ho dělali pro slavnosti dřeva ve Volarech. I tam byl totiž kdysi pivovar, teď si nechali udělat pivo u nás. Bylo zvláštní v tom, že leželo na jalovcových výhoncích.
* Slavíte patnáct let, jak se pivovarskému dvoru daří?
Loni jsme měli největší výstav v historii. Pohybuje se ve stovkách hektolitrů. Přesné číslo ale neřeknu.“
Do jarní degustační soutěže sládků se v roce 2009 přihlásil rekordní počet minipivovarů. Dne 21.3.2009 v Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí mezi sebou soupeřilo 38 výrobců, kteří přivezli celkem 130 druhů piv. V kategorii světlý speciál zvítězila Zlatá labuť 13.
V září 2009 bylo v pivovaru mj.uvařeno i malinové pivo.
Jak funguje pivovar, prozradila na počátku roku 2010 jednatelka Dagmar Voldřichová:
* Jakou má váš pivovar tradici?
Jsme malý pivovar. Pivo jsme začali vařit před patnácti lety. Když jsme začínali, vařili jsme pouze spodně kvašená piva. Navazovali jsme na tradici, která byla na hradě Zvíkov.
* Kolik piva vaříte?
Vaříme hlavně pro svojí restauraci. Chceme, aby to co uvaříme, vypili lidé u nás. Jezdí k nám právě za naším pivem. Ale ozývají se nám i hospody, které chtějí točit naše pivo.
* Jaké pivní speciality nabízíte?
Pivovarnictví na Zvíkově nejvíce vzkvétalo za panování rodu Švamberků.Ti měli ve znaku labuť a podle nich jsme jedno z našich piv pojmenovali Zlatá labuť. Také vaříme takový bonbónek – Královskou zlatou labuť. To je druhé nejsilnější pivo v republice, které má 12 procent alkoholu. Pije se ledově vychlazené. Točíme jej ze speciální pípy obložené ledem. Když jsme slavili třinácté výročí založení pivovaru, uvařili jsme si Zvíkovského Raráška. To je svrchně kvašené pivo. Červený Rarášek má malinovou příchuť.
Pro Slavnosti piva v Táboře v únoru 2010 minipivovar uvařil ležák Jublák.
Při prohlídce hradu Zvíkov se sice návštěvníci dozvědí, že ze středověkého pivovaru zbyla jen ruina a znak labutě, který zdobí hlavní věž hradu, potěší je ale zjištění, že o kus dál stojí nový. „Nápad postavit ho měl Pavel Jákl, který míval na Štědroníně sportovní soustředění. Hledal někoho, kdo by mu pomohl a přes nynějšího sládka se dostal na mého manžela. Byl tehdy vrchním sládkem pražských pivovarů,“ vzpomínala Dagmar Voldřichová. Dvě rodiny se nakonec daly dohromady a vznikl nový pivovar. Filozofií stavby byla snaha obnovit pivovarskou tradici na hradě Zvíkov. Na počest Pánů ze Švanberka, za jejichž éry pivovarnictví nejvíc vzkvétalo, dostalo pivo, které tu vaří, jméno Zlatá labuť. Dominantou hlavní restaurační pivnice je funkční měděná dvacetihektolitrová varna, gril a otevřené ohniště. „Snažíme se navázat na atmosféru hradu. Lidé na něm byli soběstační, měli co jíst, pít i kde spát. I tady bychom se v případě dobývání mohli zavřít a přežijeme. Pečeme tu třeba prasata, dopékáme chleba. Pivo a jídlo patří k sobě. Takže jsou tu často hody,“ vysvětlila Voldřichová. Pod celou restaurací je pivní sklep, spilka a stáčírna. To vše zájemcům ukáže sládek. Stačí sejít přímo z pivnice po točitých schůdcích do pivovaru. K prohlídce patří i degustace. „Říkáme, že lidé nasají při prohlídce ducha pivovaru a pak vědí, co nasávají na pípě,“ usmívala se Voldřichová. Na Zvíkově vařili dva základní typy piva. Spodně kvašená – ležák speciál, dvanáctka a třináctka světlá, třináctka speciál světlá a třináctka, čtrnáctka tmavá a pak svrchně kvašená pšeničná piva. K dostání je i šestadvacítka s etiketou Královská zlatá labuť. „Má dvanáct procent objemového alkoholu a zrála přes rok ve sklepě, než byla k pití. Je to pivo určené spíše pro sběratele. Každá lahev má své číslo,“ řekla spolumajitelka. Když slavil pivovar třinácté výročí, vyrobili tu další pivo. Svrchně kvašeného Zvíkovského raráška. Vaří také malinové, červeného raráška, do kterého se přidává malinová báze. Je voňavější a barevnější. Výstav je zhruba do tisíce hektolitrů. „Na to, že jsme restaurační pivovar, a co si tady uvaříme, to si taky vypijeme, je to dost. Pro pivo si k nám ale jezdí lidé a někteří restauratéři z Prahy. Zájem je hlavně o Raráška, protože je to specialita,“ dodala Voldřichová. Před pivovarem rostlo šestnáct rostlin chmelu. Každý rok poslední víkend v srpnu pořádal Pivovarský dvůr chmelobraní. „Je to sláva, v ten den vaříme i pivo speciál, který přichmelujeme za studena sebraným chmelem. Jinak používáme granulát,“ vysvětlil sládek Vladimír Ličman. Akce je připomínkou dob, kdy studenti jezdili na brigády česat chmel. „Dokonce jsme tu měli paní, která v roce 1967 získala ocenění mistryně v česání chmele a přinesla nám ukázat diplom,“ popsla sládek. Pivovar měl také svou kroniku z ručně dělaného papíru z Velkých Losin, zabalenou v kozí kůži. Tam se podepisují známé osobnosti, které pivovar navštívili. Politici, zpěváci i herci. Byl tu i bývalý prezident Václav Havel, muzikanti z kapely Žlutý pes nebo poslanec Karel Schwarzenberg.
V září 2010 minipivovar uvařil kromě tradiční světlé jedenáctky a tmavé třináctky i pšeničnou 11% a malinovou jedenáctku.
Na konci října 2010 šlo v minipivovaru ochutnat i novinku – Imperial Stout.
V prosinci 2010 minipivovar nabízel pivo Zvíkovský stout 21°.
Pivovarský dvůr vyráběl i v roce 2011 pivo s příchutí divoká malina. Zájem o něj byl tak velký, že jej í vyráběli 80 hl ročně, ačkoli původní předpoklad byl pět hektolitrů. „Hlavní důvod vidíme v tom, že piva jsou stále více univerzálnější. Mládež, vyrůstající na přeslazených limonádách, tolik nepreferuje přechod na pití piva, ale vybere si raději jiný alkohol. V ochuceném pivu teď vidí další alternativu,“ řekl v březnu 2011 Michal Voldřich z minipivovaru.
Pivovarský dvůr Zvíkov si vaří pivo, peče chléb a udí maso. „Máme filozofii jako kdysi na hradě Zvíkov – být úplně soběstační. Původně jsme měli i vlastní řeznictví, ale kvůli směrnicím EU jsme ho ukončili a nechali jen udírnu,“ popsala v březnu 2011 jednatelka pivovaru Dagmar Voldřichová. Pivovarský dvůr zde byl založen v roce 1993 a v jižních Čechách je tak mezi malými pivovary nejstarší. Výstav činí necelých 1 000 hl, čímž byl v regionu i největší. V roce 2011 vařil minipivovar světlou jedenáctku a třináctku, tmavou třináctku a čtrnáctku. Specialitou byla svrchně kvašená piva. „Ta máme všichni v genech, protože jsou to původní piva, která vařili naši předci. Mají odlišnou chuť, jsou voňavá a nasládlá,“ vyprávěla Voldřichová. Mezi tato piva patřily Zvíkovský rarášek a Červený rarášek, který byl dochucován divokou malinou. Dále to byla anglosaská piva. „Největším unikátem je u nás 26stupňová Královská zlatá labuť,“ chlubila se Voldřichová a dodala: „Obsahuje 12 procent alkoholu a točíme ji do malých sklenic.“
Průměrný roční výstav se pohyboval kolem 1 000 hektolitrů.
Na výtečnou a chvalitebnou známku si v boji o Zlatou pivní pečeť na slavnostech v Táboře v únoru 2012 vedl Pivovarský dvůr Zvíkov v kategorii sladové ochucené nápoje. (zdroj: pisecky.denik.cz)
Na Velikonoce roku 2012 v pivovárku měli standardní výběr piv, tj. spodně kvašený ležák 11° světlý a 13° tmavý speciál zn. „Zlatá labuť“, svrchně kvašené pšeničné pivo 11° zn. „Zvíkovský Rarášek“, svrchně kvašené pšeničné pivo malinové 11° zn. „Červený Rarášek“, piva anglosaského typu: 15° Pale Ale Zvíkov a 20° Stout Zvíkov, vlastní kvasnicové Nealko Zvíkov, extra speciál 26° zn. „Královská Zlatá labuť“ a novinkou byl Zvíkovský Radler.
Pivovarský dvůr Zvíkov v roce 2013 slavil 20 let od založení. Dne 27. 8. 1993 byl položen základní kámen ke stavbě tohoto minipivovaru. Už v prosinci 2012 byla v prodeji limitovaná série (200 ks) 2 l lahví s Výročním 13° světlým speciálem. Láhev se prodávala za 490 Kč, výroční speciál na pípě stál 35 Kč za 0,5 l a samotná etiketa „Výroční“ (přední i zadní etiketa) stála dohromady 50 Kč
Výstav piva:
rok 1997: 1 500 hl
rok 1998: 1 500 hl
rok 2001: 300 hl
rok 2002: 250 hl
rok 2004: 298 hl
rok 2005: 278 hl |
fotogalerie
etikety
Vše vlastně začalo, jako u mnoha jiných nadšenců, vařením piva doma v kuchyni na plotně. Po úspěšných ochutnávkách pokusů homebrewingu… 
