Osudy zaniklých pivovarů – Karlovy Vary

Město Karlovy Vary se proslavily nejen lázeňstvím, ale také svým pivem.
Někdy v první polovině 14.století je zaznamenáno stálé osídlení okolo pramenů termální vody na březích řeky Teplé. Osada se rozvíjela pomalým tempem. Příkré svahy a nevhodné klimatické podmínky hlubokého údolí neposkytovaly vhodné podmínky pro pěstování plodin. V roce 1370 byla „Teplým lázním u Lokte“ udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města. Nežilo zde zpočátku mnoho obyvatel, jejich nejdůležitější úlohou bylo pečovat o prameny. Z postupně rozvíjejícím se lázeňstvím, zejména od konce 17.století, začalo město bohatnout.

Čtěte také:  Severočeský akciový pivovar v Bohušovicích nad Ohří

Z písemných pramenů vyčteme, že první ještě dřevěný pivovar vybudovali měšťané v bezprostřední blízkosti Vřídla (největšího pramene) v roce 1520. Po devastujícím požáru v roce 1604 měšťané obnovili výrobu piva na stejném místě, ale již ve zděném provozu. Rozvoj lázeňství, nepříznivý vliv na hosty, přinutil měšťané uzavřít podnik v roce 1729. Radnice následně umožnila právovárečným měšťanům postavit nový pivovar na horním okraji obce. V provozu byl od června 1732.

Byla to velká patrová budova na obdélném půdorysu s krátkými bočními křídly a průčelím, směřujícím k toku Teplé. Vzhledem k blízkosti řeky byly pivovarské sklepy vybudovány ve svahu naproti přes ulici. Pivovar měl i sladovnu a sladovnický mlýn. Voda pro pivovar byla získávána ze studny u pravého břehu toku Teplé.

Lázeňský provoz se neustále rozrůstal a tak i tento pivovar začal postupně dělat právovárečníkům problémy. Spory s městskou radou, hájící zájmy lázeňské veřejnosti, se hromadily, pivovar zastarával. Kolem roku 1890 prohrávají právovárečníci konkurenční boj s pivovarem v nedalekých Rybářích. Počátkem roku 1893 byl měšťanský podnik zbourán a na jeho místě vyrostl obrovský komplex Císařských lázní.
V květnu 2020 dělníci odhalili při rekonstrukci lázeňských budov torza zděných konstrukcí bývalého pivovaru.


V roce 1878 podnikatel a sládek Anton Weber začal se souhlasem městské rady stavět nový pivovar. Lokalita byla vybrána zcela mimo město v tehdy samostatné vsi Rybáře.
První várka byla uvařena dne 13.prosince 1879 a už v tomto roce vystavil pivovar 12 430 hl. Produkce neustále stoupala, podnik byl průběžně modernizován a rozšiřován a již na přelomu století dosáhl ročního výstavu téměř 90 000 hl.

Weberův pivovar postupně likvidoval konkurenci v blízkém okolí. Pivo nosívalo označení Karlsbader. Podnik měl obchodní zastoupení v mnohých zemích světa. Po roce 1918 vedli pivovar 3 synové Webera (Robert, Paul a Siegfried). Rodinný podnik prosperoval i nadále, nicméně produkce předválečné již nedosahoval. Problémy přinesla hospodářská krize a poté nástup fašismu v kraji s převahou německého obyvatelstva. Zlatá „weberovská“ éra skončila.

Od roku 1938, kdy se staly Karlovy Vary součástí Německé říše, byl vedením pivovaru pověřen nacista sládek Wolf a pivovar spadl pod národní správu Velkoněmecké říše. Za 2.světové války byl v pivovaru dokonce zřízen koncentrační tábor.

Po roce 1945 došlo k obměně zaměstnanců v souvislosti s odsunem německých obyvatel. Po vydání Benešových dekretů fungoval pivovar pod národní správou československého státu. V roce 1948 byl pivovar znárodněn.

Poté byl součástí společností:
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1953-1954 Karlovarské pivovary n.p.
1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1960-1964 Plzeňské pivovary n.p.
1965-1990 Západočeské pivovary n.p.
1990-1999 Plzeňský Prazdroj a.s.

Poválečné výstavy, které se nejprve pohybovaly na hranici 50 000 hl, se postupně zvyšovaly a v roce 1956 byl docílen historický rekord – 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem bylo pouze splnění plánu vystavených hl. Zásadní rekonstrukce a modernizace byly neustále odkládány. Až roku 1969 se začal pivovar modernizovat.

V roce 1966, u příležitosti jubilejního XX.Mezinárodního filmového festivalu, byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s názvem Karel. Novinku karlovarského sortimentu spotřebitelé uvítali, posléze se stala stěžejním pivem podniku.

Z brány pivovaru tehdy vycházelo: Karlovarský Dukát 12 % světlý ležák, Karlovarské výčepní světlé 10 %, Karel IV. 11 % světlý ležák, příležitostně Lord 11 % tmavý ležák, Karlovarský Dukát 14 % světlý ležák. Později experimenty: Dr.Bier – Karlovarské minerální pivo (světlé výčepní), Baltazar (tmavé výčepní pivo pro diabetiky).

Po dalších modernizacích se výstav zvyšoval přes hranici 200 000 hl a v 90.letech 20.století kolem 250 000 hl.

Výroba piva Starovar a Valdštejn byla z uzavřeného pivovaru Cheb převedena začátkem roku 1995 včetně vrchního sládka do pivovaru v Karlových Varech.
V druhé polovině 90.let zájem o pivo Karel ochaboval a pivaři na Karlovarsku se stále častěji přikláněli k preferované značce Gambrinus. Karlovarský pivovar byl posledním mimoplzeňským závodem a.s. Plzeňský Prazdroj. Převážnou část jeho kapacit využívali k vaření plzeňských piv, zejména levné značky Primus.

Na konci listopadu 1999 v Karlových Varech ukončili výrobu piva Primus a veškerá jeho produkce byla přesunuta do Plzně. Varny definitivně vychladly a pivovar v Rybářích byl zakonzervován.

Důvodem rozhodnutí prodat karlovarský pivovar, který v roce 1998 vystavil 300 000 hl pěnivého moku, byl nezájem o regionální značku Karel a hlavně centralizace výroby do západočeské metropole.

Technické zařízení karlovarského pivovaru bylo již z větší části demontováno a po částech rozprodáno.

Nikdo ze zájemců o pronájem areálu bývalého karlovarského pivovaru v roce 2001 neučinil společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou finanční a podnikatelskou nabídku, a tak opuštěný objekt stále jen chátral.

Pět českých subjektů se vážně v březnu 2002 zajímalo o koupi nemovitostí ve tříhektarovém areálu pivovaru. K realizaci prodeje však nakonec nedošlo.
Novým majitelem areálu bývalého pivovaru se stala od prosince 2004 karlovarská společnost Upmann style, která plánovala ve tříhektarovém areálu prozatím zřídit sklady a obchodní prostory.

V létě 2019 areál koupila společnost AF Company, za níž stál podnikatel Alisher Kasymov. Město Karlovy Vary na konci roku 2019 ladilo společně s investorem podobu zcela nové obytné čtvrti, která měla vyrůst na místě bývalého pivovaru v Rybářích.

Přestavba pivovaru se však dostala do skluzu.

V červenci 2020 byl stále areál opuštěn a dále chátral.

K velkému požáru došlo dne 4. října 2022 v opuštěném areálu pivovaru v karlovarských Rybářích. Zchátralý areál vlastnila společnost AF Company, za níž stál podnikatel Alisher Kasymov. S demolicí se podle informací z minulého roku mělo začít na podzim 2022.