Historie vývozu budějovického piva do USA

Historie vývozu budějovického piva do Severní Ameriky sahá do roku 1875. Tehdy měli možnost poprvé ochutnat obyvatelé USA mok z budějovického Měšťanského pivovaru.
Nadějný americký vývoz však neměl zůstat bez problémů a záhy ho očekávaly potíže.

Německý přistěhovalec Carl Conrad, obchodník s nápoji, požádal majitele nevelkého pivovaru ve městě Saint Louis zda by nevyrobil z čistě komerčních důvodů pivo českého typu. Obliba evropských piv v USA byla totiž tehdy značně vysoká. V roce 1876 se panu Buschovi podařilo vyrobit pivo podobné chutí a barvou původnímu z města „Budweis“. Adolf Bush byl zetěm pivovarníka E.Anheusera. Dne 16.7 1878 si firma Conrad nechala v USA registrovat ochrannou známku Budweiser Lager Bier a tuto ochrannou známku si nakonec propůjčil notářským zápisem i vznikající koncern Anheuser-Busch dne 27.1.1891.

Němečtí vlastníci Měšťanského pivovaru v Budějovicích hrozící nebezpečí zatím nepostřehli a spíše se soustředili na domácí trh, kde jim vyrostla konkurence přímo v „rodném“ městě v podobě Českého akciového pivovaru. Ten začal do Spojených států amerických exportovat v roce 1906.

Je zajímavé, že přes dlouholetý vývoz do USA se Měšťanský pivovar nikdy neucházel o získání vlastní známkoprávní registrace. Zřejmě tehdejší obchodníci podcenili význam rodícího se amerického trhu.

Dne 23. červenec 1907 si koncern Anheuser-Busch nechal pro území USA poprvé na sebe zaregistrovat obchodní označení Budweiser Beer. Budějovický měšťanský pivovar proti tomuto kroku okamžitě protestoval, k protestu se následně připojil i Český akciový pivovar. Americká firma byla donucena k jednání. To se uskutečnilo až v roce 1911 s výsledkem, že budějovické pivovary se smířily s americkou registrací Budweiser Beer (s výjimkou spojení se slovem Original) za zajímavé finanční vyrovnání a zároveň se nevzdaly svého označení Original Budweiser Bier, které jim náleželo jako označení místa původu piva.

Vývoz budějovického piva do USA přerušila prohibice. Prohibice byla Senátem schválena 28. října 1919 (tzv. Volsteadův zákon o zákazu alkoholu) s účinností od konce ledna 1920. Účinek byl ovšem přesně opačný – místo snížení zločinnosti a abstinence se začalo pít ještě víc a zločinnost narůstala nevídaným tempem. Prohibice byla zrušena 5. prosince 1933 ratifikací 21. dodatku Ústavy Spojených států.

Na počátku roku 1933 se objevily za mořem první zkušební vzorky piva z Českého akciového pivovaru. Srpen 1934 pak znamenal obnovení exportu tohoto výrobce do Spojených států. V letech 1934 – 1938 vyvážel tento pivovar na severoamerický kontinent třináctistupňové pivo. Celkový objem exportu do USA tehdy činil 4 000 hektolitrů.

Export budějovických pivovarů měl za mořem nečekaný úspěch, kterého si nemohl nevšimnout americký konkurent. Jiskrou, jež zažehla sérii sporů, byla registrace ochranné známky Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City Českým akciovým pivovarem dne 10. srpna 1937. Právní úkon byl v souladu se smlouvou z roku 1911.

V roce 1938 předložila společnost Anheuser-Busch s prvními požadavky, „podle kterých se Budějovický pivovar měl vzdát pro celý svět mimo Evropu práva k označení svého výrobku všemi složeninami a odvozeninami od slova Bud, Budweiser a Budweis.“

Zástupci Českého akciového pivovaru označili návrhy za nepřijatelné a zásadně o nich odmítli jednat. To však bylo ještě v době, kdy za budějovickým pivem stála prosperující a průmyslově vyspělá ekonomika prvorepublikového Československa. Následný politický vývoj v souvislosti s Mnichovským diktátem a okupací republiky nacistickým Německem pozici ve známkoprávních sporech značně oslabil.

V roce 1939, těsně před okupací Československa, byla uzavřena další dohoda. Pro budějovické pivovary nevýhodná. Jejich zástupci ji tehdy podepsali pod silným tlakem, kdy jim hrozily nákladné soudní spory na území USA. Touto smlouvou jihočeští výrobci piva přišli o možnost používat označení Bud, Budweis a Budweiser na území celé Severní Ameriky od Panamy na sever.

V důsledku smlouvy byl vývoz budějovického piva do USA zcela zastaven.

K obnovení exportu chmelového moku z Českobudějovického pivovaru, národního podniku (bývalý Akciový) do USA došlo až v roce 1947, kdy dne 12.července byla odeslána za moře první zásilka nápoje. Na rozdíl od mnoha jiných zemí z Evropy, Asie či Afriky se pivo ve Spojených státech amerických neuchytilo. V následujícím roce již vývoz nepokračoval. Pivo z tehdy již Budvaru jako Závodu 01 Jihočeských pivovarů n.p. se na desítky let do USA nedostalo.

Budějovický měšťanský pivovar, zkonfiskovaný na základě Benešových dekretů v roce 1945, nebyl vybrán jako vývozní podnik a po druhé světové válce za moře nevyvážel vůbec.

Českobudějovické pivo se do USA opět vrátilo v roce 1994. První českobudějovický pivovar Samson uzavřel s americkými odběrateli pro rok 1994 kontrakt na 2000 hl. Samson v dobývání zámořského trhu tak předstihl svého konkurenta Budvar, který z důvodu známkoprávních sporů nesměl vůbec do USA vyvážet. Bývalý Měšťanský pivovar začal na severoamerický kontinent vyvážet světlou dvanáctku a tmavou desítku s označením Crystal.

Chmelový mok z Budvaru se do Spojených států amerických vrátil až v roce 2001, kdy byly v březnu odeslány první kontejnery se světlým ležákem. Národní podnik Budějovický Budvar známkoprávní bariéry obešel tím, že své pivo na export za moře pojmenoval Czechvar. Na obalech či etiketách piva Czechvar nesmí být uvedeno jméno výrobce – národního podniku Budějovický Budvar. Místo něho je zde jen zaregistrované exportní jméno společnosti B.B.N.P. To představuje první písmena názvu podniku. Dokonce i jméno místa původu piva České Budějovice může být na etiketách lahví a kartonů vyvedeno jen v „nenápadné“ podobě.

Jedinými ostrůvky piva s názvem Budvar v USA jsou jen ambasády některých zemí, na nichž bylo možné na základě rozhodnutí Federální komise pro mezinárodní obchod z února 2000 nabízet lahvové pivo Budvar.