{"id":102294,"date":"2000-01-01T00:01:00","date_gmt":"1999-12-31T23:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=102294"},"modified":"2026-01-27T13:01:12","modified_gmt":"2026-01-27T12:01:12","slug":"pivovary-uzemi-dnesni-ostravy-2-2-2-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=102294","title":{"rendered":"Historick\u00e9 pivovary C,\u010c"},"content":{"rendered":"\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\n
Cerekvice nad Byst\u0159ic\u00ed<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar ryt\u00ed\u0159e Kleeborna Cerekvice<\/strong>
\n2 000 hl; HK
\nV kv\u011btnu 1889 vyho\u0159el cerekvick\u00fd pivovar, kter\u00fd byl zalo\u017een ji\u017e za Z\u00e1rub\u016f z Hust\u00ed\u0159an. Nebyl obnoven a nahradil ho sklad smi\u0159ick\u00e9ho piva.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Cerhenice<\/h5>\n

  
\n <\/td>\n

\n <\/a>Terezi\u00e1nsk\u00fd pivovar Cerhenice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZalo\u017een \u00fadajn\u011b v roce 1118, ale pravd\u011bpodobn\u011b to bylo pozd\u011bji; zru\u0161en 1937; max. 4 100 hl
\nMajitelem v letech 1458-1926 byl Terezi\u00e1nsk\u00fd \u00fastav \u0161lechti\u010den v Praze na Hrad\u010danech, kter\u00fd pivovar od 19.stol. pronaj\u00edmal, v letech 1927-1937 byl vlastn\u00edkem Jaroslav Liska.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Cerhonice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nKl\u00e1\u0161tern\u00ed pivovar Cerhonice<\/strong>
\nZru\u0161en asi 1890; 1 000 hl; PI<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Cerhovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Mayer\u016fv parostrojn\u00ed pivovar a sladovna v Cerhovic\u00edch ; Nov\u00fd pivovar ; 1.parostrojn\u00ed pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nMajitelem byla rodina Mayer\u016f, po ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby sklad plze\u0148sk\u00fdch pivovar\u016f; Pivovar vznikl v dob\u011b hosp.o\u017eiven\u00ed obce na konci 19.stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n\u0160illinger\u016fv star\u00fd pivovar v Cerhovic\u00edch ; M\u011bstsk\u00fd pivovar ; Star\u00fd pivovar <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1516 – 1943 zastaven provoz, 1949 zru\u0161en; max.4 700 hl; BE
\nMajitel\u00e9: rod \u0160illinger\u016f, kte\u0159\u00ed tu i sl\u00e1dkovali, do roku 1945, va\u0159il m.j. piva 20o<\/sup> Ale, 20o<\/sup> Dobrod\u011bj Pov\u00fd\u0161en\u00edm na m\u011bste\u010dko privilegiem kr\u00e1le Vladislava II. 24. \u00fanora  1516 z\u00edskala obec i pr\u00e1vo va\u0159it pivo. V t\u00e9to dob\u011b vznikl jeden ze dvou ji\u017e zanikl\u00fdch pivovaru. Star\u00fd pivovar sehr\u00e1l d\u016fle\u017eitou \u00falohu v odboji za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po rozdrcen\u00ed vojensk\u00e9 organizace Obrana n\u00e1roda na Berounsku a Ho\u0159ovicku v \u00fanoru a\u017e \u010dervnu roku 1940 zde majitel
\npivovaru b\u00fdval\u00fd legion\u00e1\u0159 \u010cen\u011bk \u0160illinger udr\u017eoval st\u0159edisko odporu s ileg\u00e1ln\u00ed vys\u00edla\u010dkou. Dne 30.\u010dervna 1942 p\u0159epadlo pivovar, \u010c.\u0160illinger zast\u0159elil jednoho gestap\u00e1ka a jednoho t\u011b\u017ece post\u0159elil, kdy\u017e se pokou\u0161eli p\u0159el\u00e9zt vrata pivovaru.
\nPot\u00e9 vysko\u010dil z okna a dal se na \u00fat\u011bk p\u0159es pole sm\u011brem na Drozdov. Gestap\u00e1ci odv\u00e1zali jeho psa, kter\u00fd se vydal po stop\u011b sv\u00e9ho p\u00e1na a v tomto sm\u011bru post\u0159elovali pole z kulometu. \u010cenka \u0160illingera jedna ze st\u0159el zas\u00e1hla, ran\u011bn\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed \u00faniku, ale ne\u017e padnout do sp\u00e1ru gestapa volil smrt vlastn\u00ed zbran\u00ed. Jeho man\u017eelku Bohdanu gestapo popravilo na Pankr\u00e1ci.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Cetviny<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nObecn\u00ed pivovar Cetviny ; Cetvina ; Zettwing<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nkonec 16.stol. – 1928; max. 800 hl; CK
\nV roce 1577 Vil\u00e9m z Ro\u017emberka dal Cetvinsk\u00fdm pr\u00e1vo va\u0159it pivo, kter\u00e9 se zde va\u0159ilo je\u0161t\u011b v roce 1930. Obec vlastnila pivovar do roku 1907 ; pronaj\u00edm\u00e1n (Wenzl Schoisser, Otto Hawelka).
\nV roce 1956 bylo z d\u016fvodu pohrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma prakticky cel\u00e9 m\u011bste\u010dko zbour\u00e1no, mimo kostela a celnice. <\/td>\n<\/tr>\n
\n
C\u00edrkvice u Uhl. Janovic<\/h5>\n

  
\n <\/td>\n

\nPivovar C\u00edrkvice u Uhl. Janovic<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1902; 900 hl
\nHrab\u011b Leopold ze \u0160tenberka p\u0159ipojil ke dvoru pivovar. V roce 1855 pat\u0159il hrab\u011bti Gottfriedu Rummenskrirchovi a uva\u0159ilo se asi 900 hl piva. Po roce 1895 se stal majitelem hrab\u011b Sternberg Leopold a ten ho pronajal Karlu Linhartovi.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
C\u00edtoliby<\/h5>\n

  
\n 
\n 
\n <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar C\u00edtoliby<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPodle z\u00e1pis\u016f v zemsk\u00fdch desk\u00e1ch do\u0161lo v roce 1562 na d\u011blen\u00ed majetku. Mj. se d\u011blil i pivovar. Jan Kune\u0161 z Lukovce se zaslou\u017eil o zalo\u017een\u00ed vrchnostensk\u00e9ho pivovaru. Pivovar byl z\u00e1sobov\u00e1ny vodou z vodovodu. V roce 1879 byly C\u00edtoliby pov\u00fd\u0161eny na m\u011bstys. V t\u00e9to dob\u011b tu p\u016fsobilo 14 druh\u016f \u0159emesel, pivovar, t\u0159i hostince, p\u011bt v\u00fd\u010dep\u016f lihovin, dv\u011b trafiky, koloni\u00e1l, z\u00e1lo\u017ena a obchody s ovocem, obil\u00edm a prasaty. V roce 1879 se ve zdej\u0161\u00edm pivovaru bohu\u017eel tak\u00e9 p\u0159estalo va\u0159it pivo. Zbour\u00e1n v 70. letech 20.stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
C\u00edtov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar barona Vodinansk\u00e9ho C\u00edtov ; Zittow<\/strong>
\nZru\u0161en v roce 1886; max. 1 500 hl; PR
\nPosl.majitel: Paulina Hevin de Navarre, ale provoz byl pronaj\u00edm\u00e1n.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Cvikov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Cvikov ; Pivovar pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165anstva<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na \u010ceskolipsku >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Cvikov >>><\/a>
\n1560 – 1968; max.20 000 hl; CL
\nPr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo bylo majitelem do roku 1948, v letech 1945-19148 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va.
\nOd 16. stolet\u00ed m\u00e1 ve Cvikov\u011b tradici i va\u0159en\u00ed piva, kdy\u017e pivovar st\u00e1val p\u0159\u00edmo na n\u00e1m\u011bst\u00ed do roku 1731. Dne\u0161n\u00ed stavba za m\u011bstem je z let 1867, ale provoz byl ukon\u010den roku 1968.
\nP\u016fvodn\u00ed pivovar se sladovnou, kter\u00fd st\u00e1val od po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed v dne\u0161n\u00ed \u017ditavsk\u00e9 ulici, byl zru\u0161en a v letech 1866\u20131882 byl na v\u00fdchodn\u00edm okraji m\u011bsta p\u0159i silnici do Jablonn\u00e9ho postaven pivovar nov\u00fd. V roce 1909 byl roz\u0161\u00ed\u0159en o nov\u00e9 sklepy, mechanizov\u00e1n a p\u0159estav\u011bn. Po skon\u010den\u00ed II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pro\u0161el dal\u0161\u00ed modernizac\u00ed (varna, parn\u00ed kotel, strojn\u00ed my\u010dka sud\u016f a lahv\u00ed, strojn\u00ed po\u017eahova\u010dka, sladovna s humny a dvoul\u00edskov\u00fdm hvozdem, sac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed na slad). P\u0159ilehl\u00fd tzv. Hoffmann\u016fv rybn\u00edk byl vysu\u0161en ji\u017e kolem roku 1938. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo pivovar vlastnilo do roku 1948, po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed n. p. Severo\u010desk\u00e9 pivovary. Jeho provoz byl ukon\u010den roku 1968 a budovy slou\u017eily ke skladov\u00e1n\u00ed. V roce 2014 v budov\u00e1ch obnovena v\u00fdrova piva.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Cvr\u010dov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Cvr\u010dov<\/strong>
\nZru\u0161en 1899; 800 hl; PR
\np\u0159i hosp.dvoru<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00e1bov\u00e1 (Moravsk\u00fd Beroun)<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar p\u0159i statku \u010c\u00e1bov\u00e1 ; Pivovar kn\u00ed\u017eete Lichtensteina \u010c\u00e1bov\u00e1 ; Brockersdorf<\/strong>
\nZru\u0161en po roce 1880; max. 900 hl; BR
\nV majetku rodu Lichtenstein\u016f, kte\u0159\u00ed ho pronaj\u00edmali (Josef Tittman)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cachrov<\/h5>\n

  
\n <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar \u010cachrov ; Parostrojn\u00ed pivovar v \u010cachrov\u011b<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1380 – 1943; 5 000 hl; KT
\nPosl.maj.: Bohumil Jerman, va\u0159il mj. pivo 10\u00b0 a 12\u00b0 Sv\u011btlozdroj<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00e1slav<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u010c\u00e1slav ; Pravov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo v \u010c\u00e1slavi<\/strong>
\n\"\"
\n\u010c\u00e1slav M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd nejstar\u0161\u00ed foto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010c\u00e1slav M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd star\u00fd foto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010c\u00e1slav M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd nov\u00fd foto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\netikety<\/u><\/a>
\n1260 – 1951; max. 14 000 hl; KH
\nPr\u00e1vovare\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo pivovar vlastnilo do roku 1948; v letech 1943-1945 provoz nevyr\u00e1b\u011bl.
\nKonkuren\u010dn\u00ed tlak vedl v roce 1523 k zalo\u017een\u00ed spole\u010denstv\u00ed pravov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f a nakonec roku 1654 vznik\u00e1 prvn\u00ed centr\u00e1ln\u00ed pivovar v \u010c\u00e1slavi, kter\u00fd dodnes stoj\u00ed na sv\u00e9m m\u00edst\u011b v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed Pivovarsk\u00e9 ulici, dnes v ulici Jana Karafi\u00e1ta p\u0159i Kosteln\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed. V\u00fdstav pivovaru byl v polovin\u011b 18. stolet\u00ed kolem 1 400 hektolitr\u016f. Postupem \u010dasu jednotliv\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 prod\u00e1vali \u010di pronaj\u00edmali sv\u00e9 pr\u00e1vo a doch\u00e1zeli t\u00edm k rozm\u011bln\u011bn\u00ed \u010d\u00e1slavsk\u00fdch pravov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f. To nakonec vedlo m\u011bsto roku 1834 k ustanoven\u00ed samostatn\u00e9ho spole\u010denstva v\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f, \u010d\u00edm\u017e se stalo va\u0159en\u00ed piva soukromou z\u00e1le\u017eitost\u00ed.
\nT\u00edmto obdob\u00edm za\u010d\u00edn\u00e1 dal\u0161\u00ed etapa \u010d\u00e1slavsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed. P\u016fvodn\u00ed pivovar ji\u017e nedosta\u010doval, a\u0165 u\u017e d\u00edky omezen\u00fdm prostor\u016fm, nebo d\u00edky zastaral\u00e9 technologii. Proto bylo p\u0159istoupeno ke stavb\u011b pivovaru nov\u00e9ho, na T\u00e1borsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed p\u0159i Podm\u011bstsk\u00e9m rybn\u00edce. Jeho z\u00e1kladem se stala st\u0159edov\u011bk\u00e1 sladovna, kter\u00e1 zde st\u00e1la ji\u017e od roku 1383, ke kter\u00e9 bylo p\u0159istav\u011bno dvojk\u0159\u00eddl\u00ed se st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti ve klasicistn\u00edm slohu. V r\u00e1mci podniku byli dva provozy \u2013 provoz sladovn\u00ed a provoz pivovarn\u00ed. Nedaleko pivovaru, ve str\u00e1ni, byly z\u0159\u00edzeny sklepy s lednicemi. V tuto dobu tak\u00e9 vznikl m\u00edstn\u00ed park Vodranty, k libosti m\u00edstn\u00edch. Prvn\u00edm sl\u00e1dkem a n\u00e1jemcem pivovaru byl Josef \u010cern\u00fd, tehdej\u0161\u00ed sl\u00e1dek star\u00e9ho pivovaru. Kolem roku 1870, ji\u017e za sl\u00e1dkov\u00e1n\u00ed Jana Kr\u00e1tk\u00e9ho, vystavoval zdej\u0161\u00ed pivovar kolem 5 000 hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b. Zde se z\u0159ejm\u011b projevila technologick\u00e1 zastaralost pivovaru, nebo\u0165 p\u0159i stavb\u011b se po\u010d\u00edtalo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b s ru\u010dn\u00edmi pracemi, p\u0159i\u010dem\u017e ji\u017e p\u0159ich\u00e1zela doba p\u00e1ry. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem z\u0159ejm\u011b byl i fakt, \u017ee pravov\u00e1re\u010dn\u00edci pivovar pronaj\u00edmali, m\u00edsto aby se ho sami ujali. Proz\u0159en\u00ed v\u0161ak p\u0159i\u0161lo, tak\u017ee si rokem 1895 pivovar p\u0159evzali do sv\u00e9 spr\u00e1vy a v\u00fdsledek byl zn\u00e1t \u2013 sice ji\u017e v tu dobu produkoval 9 000 hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b, tak p\u0159ed koncem stolet\u00ed ji\u017e produkoval p\u0159es 12 000 hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b. V\u00fdsledek byl zn\u00e1t, po za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed pivovar dok\u00e1zal vyprodukovat 13 800 hektolitr\u016f piva. V tu dobu byl obl\u00edben\u00fd 13\u00b0 gran\u00e1t. Technologick\u00e1 zaostalost vedla k v\u00fdstavb\u011b t\u0159et\u00edho a modern\u00edho pivovaru.
\nStavba pivovaru zapo\u010dala v roce 1908 a o dva roky pozd\u011bji z n\u011bj vy\u0161lo prvn\u00ed pivo. Kapacita pivovaru byla stanovena na 15 000 hektolitr\u016f. Produkce v prvn\u00edm roce byla jen 12 610 hektolitr\u016f piva a nejlep\u0161\u00ed v\u00fdsledek druh\u00e9ho pivovaru se nikdy nepoda\u0159ilo p\u0159ekonat. Ten ostatn\u011b u\u017e z\u016fstal jen v z\u00e1loze a d\u00e1le fungoval jen jako sladovna. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v\u00fdstavba pivovaru p\u0159i\u0161la p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b a nedok\u00e1zal se prosadit jak v konkurenci velk\u00fdch pivovar\u016f, tak p\u0159edev\u0161\u00edm v konkurenci okoln\u00edch pivovar\u016f, jako byli t\u0159eba Tupadly \u010di Gol\u010d\u016fv Jen\u00edkov. Nicm\u00e9n\u011b pivo se va\u0159ilo d\u00e1l a v 20. letech se produkce ust\u00e1lila na p\u0159ibli\u017en\u00fdch 10 000 hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b. D\u00e1le se v pivovaru vyr\u00e1b\u011bli sodov\u00e9 vody a limon\u00e1dy, \u010d\u00edm\u017e pravov\u00e1re\u010dn\u00edci kompenzovali ni\u017e\u0161\u00ed produkci. T\u011b\u017ek\u00e1 l\u00e9ta p\u0159i\u0161la b\u011bhem okupace, kdy byla v\u00fdroba piva zastavena a d\u00e1le b\u011b\u017eela jen produkce sodovek. Produkce byla obnovena v roce 1946, nicm\u00e9n\u011b pivovar byl v roce 1948 zn\u00e1rodn\u011bn a jeho \u010dinnost skon\u010dila definitivn\u011b v roce 1950.
\n(zdro: www:\/\/www.geocaching.com\/geocache\/GC3F46Y_po-stopach-zaniklych-pivovaru-caslav)
\nVyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 3. \u010dervence 1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m podle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28. dubna 1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m byl dnem 1. ledna 1948 zn\u00e1rodn\u011bn pivovar „Pravov\u00e1re\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165anstva v \u010c\u00e1slavi“. 1948-1950 V\u00fdchodo\u010desk\u00e9 pivovary n.p.
\nStar\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar se sladovnou byl zbour\u00e1n v roce 1985. Budovy nov\u00e9ho je\u0161t\u011b v roce 2003 existovaly.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010castolovice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>\u0160ternbersk\u00fd pivovar \u010castolovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1410 – 1949; max. 13 500 hl
\nMajitel\u00e9 byl rod \u0160ternberk\u016f; va\u0159il mj.pivo 14\u00b0 Kastel\u00e1n. V letech 1588 a\u017e 1615 p\u016fvodn\u00ed vodn\u00ed tvrz rodina Opr\u0161torf\u016f p\u0159ebudovala na renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek. Za n\u00edm st\u00e1ly s\u00e1dky a ryb\u00e1rna, o kus d\u00e1l ml\u00fdn, pr\u00e1delna, pivovar, p\u00e1lenka a \u0161pit\u00e1l s kapl\u00ed. Dnes u\u017e tam stoj\u00ed jen pivovar a pr\u00e1delna.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cecht\u00edn<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar Josefa hrab\u011bte Waldsteina \u010cecht\u00edn ; Czechtin<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en po roce 1884; max. 1 200 hl; TR
\nMajitelem byl rod Waldstein-Wartenberg (posl.-Josef Walsdstein), kte\u0159\u00ed ho pronaj\u00edmali
\nB\u00fdval\u00fd pansk\u00fd pivovar v \u010cecht\u00edn\u011b se stal kulturn\u00ed pam\u00e1tkou. Pivovar byl zalo\u017een\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b okolo roku 1560, poprv\u00e9 byl p\u00edsemn\u011b zm\u00edn\u011bn roku 1591. V polovin\u011b 18. stolet\u00ed byl v produkci piva z celkem 25 pivovar\u016f na katastru sou\u010dasn\u00e9ho okresu T\u0159eb\u00ed\u010d na druh\u00e9m m\u00edst\u011b. Na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed ale doch\u00e1zelo k poklesu v\u00fdroby piva a v roce 1884 byla jeho \u010dinnost ukon\u010dena. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed se do pivovarsk\u00fdch budov nast\u011bhovala strojn\u00ed a traktorov\u00e1 stanice a od konce 50. let 20. stolet\u00ed v objektech hospoda\u0159ilo m\u00edstn\u00ed JZD. V t\u00e9 dob\u011b prob\u011bhly velmi necitliv\u00e9 adaptace budov. I kdy\u017e se pivovarnick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed ji\u017e prakticky nedochovalo, pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016fm se poda\u0159ilo lokalizovat b\u00fdval\u00e9 \u010d\u00e1sti technologie provozu: m\u00e1\u010d\u00edrnu, sladovnu, hvozdy, varnu, chladic\u00ed \u0161toky, spilku i sklepy. V objektu se zachovaly i drobn\u00e9 relikty technologie, jako je nap\u0159\u00edklad poz\u016fstatek kore\u010dkov\u00e9ho v\u00fdtahu \u010di ocelov\u00e9 z\u00e1klopy p\u00e1rn\u00edku a dymn\u00edku. \u201eZa pozornost mimo jin\u00e9 stoj\u00ed i dob\u0159e zachovan\u00e9 krovy, opomenout nelze ani hodnotn\u00e9 star\u00e9 sklepy zaklenut\u00e9 valen\u00fdmi klenbami,“ upozornila \u0159editelka \u00fazemn\u00edho odborn\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b N\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu v Tel\u010di Martina Indrov\u00e1. Na jednom z pil\u00ed\u0159\u016f v b\u00fdval\u00e9 spilce se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed cenn\u00fd \u010desky psan\u00fd n\u00e1pis z roku 1644 vztahuj\u00edc\u00ed se k p\u0159estavb\u011b pivovaru. Kompozi\u010dn\u011b ucelen\u00fd are\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho pivovaru je hodnotn\u00fdm dokladem a uk\u00e1zkou architektonick\u00e9 podoby velk\u00e9ho venkovsk\u00e9ho vrchnostensk\u00e9ho pivovaru.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cekyn\u011b<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cekyn\u011b ; \u010ceky\u0148<\/strong>
\n1581 – zru\u0161en p\u0159ed 1900; max. 1 000 hl; PR
\nPosl.maj. byl Josef svobodn\u00fd pan Eichhoff st.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cel\u00e1kovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>\u0160ulc\u016fv pivovar \u010cel\u00e1kovice ; M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar ; Tschelakowitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1938; max. 3 000 hl; PAV
\nV \u010cel\u00e1kovic\u00edch m\u011blo pr\u00e1vo v\u00e1re\u010dn\u00e9 50 usedl\u00fdch, kte\u0159\u00ed si postavili pivovar p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed. Majitel\u00e9 pr\u00e1vov\u00e1r.m\u011b\u0161\u0165anstvo do roku 1912 (pronaj\u00edm\u00e1n); pot\u00e9 jej vlastnila rodiny \u0160ulc\u016f, kte\u0159\u00ed tu p\u016fsobili jako sl\u00e1dci; 1925-1929 nevyr\u00e1b\u011bl.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010celechovice na Han\u00e9<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nKl\u00e1\u0161tern\u00ed pivovar \u010celechovice<\/strong>
\nV roce 1500 koupil \u010celechovice olomouck\u00fd kl\u00e1\u0161ter. V 17. stolet\u00ed zde majitel\u00e9 kl\u00e1\u0161tera vybudovali pivovar, kter\u00fd st\u00e1l na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho cukrovaru.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010celina<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\nKu\u010der\u016fv pivovar \u010celina<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en asi 1890; 500 hl; PB
\nPosl. maj: svobodn\u00fd p\u00e1n Ku\u010dera. Sou\u010d\u00e1st mansk\u00e9ho statku. Doba vzniku nen\u00ed zn\u00e1ma. Lenn\u00ed dv\u016fr v\u010detn\u011b pivovaru z\u00edskali v polovin\u011b 18. stolet\u00ed Machtov\u00e9 z L\u00f6wenmachtu. V roce 1820 prod\u00e1n do majetku svobodn\u00e9ho p\u00e1na Ku\u010dery, jeho\u017e rodin\u011b pat\u0159il do konce 19. stolet\u00ed. Pivovar va\u0159il cca 400 hl piva ro\u010dn\u011b. Zru\u0161en okolo roku 1890. Sestupn\u011b \u0159azen\u00fd, troj\u010d\u00e1stn\u00fd objekt b\u00fdval\u00e9ho pivovaru, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed b\u00fdvala i hospoda.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010ceminy<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  
\n <\/td>\n

\nMa\u0161k\u016fv parostrojn\u00ed pivovar a sladovna \u010ceminy ; Parostrojn\u00ed pivovar \u010cem\u00edny u Plzn\u011b ; Brauerei Tschemin ; Freiherrl. Starck`sches Br\u00e4uhaus in Tschemin ; Dampfbrauerei Tschemin bei Pilsen<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1949; 3 000 hl; PS
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm M\u011bsta Tou\u0161kova d\u00edl 2. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cermn\u00e1 ve Slezsku<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nObecn\u00ed pivovar \u010cermn\u00e1<\/strong>
\nV polovin\u011b 19. st. obec zalo\u017eila vlastn\u00ed pivovar . OP<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cern\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cern\u00e1 ; Tscherna<\/strong>
\nZru\u0161en v roce 1884; max. 1 000 hl; ZS
\nPosl.majitel byl Emanuel kn\u00ed\u017ee Collalto, kter\u00fd ho pronaj\u00edmal.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cern\u00e1 Hora<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nRolnick\u00fd akciov\u00fd pivovar \u010cern\u00e1 Hora ; \u010cernohorsk\u00fd pivovar, rolnick\u00e1 akciov\u00e1 spole\u010dnost pivovarn\u00ed a sladovn\u00ed v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar \u010cern\u00e1 Hora >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cern\u00e1 v Po\u0161umav\u00ed<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nSchwarzenbersk\u00fd pivovar \u010cern\u00e1 v Po\u0161umav\u00ed<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar \u010cern\u00e1 v Po\u0161umav\u00ed >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cernovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cernovice<\/strong>
\nZru\u0161en 1912; 500 hl; PE
\nPosl.maj.: hrab\u011bnka Reichenbach-Lessonitzov\u00e1
\nZ\u00e1mek byl postaven roku 1641 tehdej\u0161\u00edm majitelem panstv\u00ed Martinem Jind\u0159ichem Paradysem de la Saga, kter\u00fd se do n\u011bho t\u00e9ho\u017e roku nast\u011bhoval. \u010cernovice si zvolil za sv\u00e9 s\u00eddlo a proto tam postavil z\u00e1mek na m\u00edst\u011b, kde st\u00e1val pivovar.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cern\u00fd Dub<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar \u010cern\u00fd Dub<\/strong>
\nV roce 1645 je zmi\u0148ov\u00e1n pivovar se sladovnou, nach\u00e1zel se p\u0159i zdej\u0161\u00ed tvrzi CB<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00e1 Lhota u Ji\u017en\u00e9<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cerven\u00e1 Lhota<\/strong>
\nZru\u0161en asi 1896; 900 hl; JH
\nPosl.maj.: kn\u00ed\u017ee Sch\u00f6nburg<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00e1 \u0158e\u010dice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nArcibiskupsk\u00fd pivovar \u010cerven\u00e1 \u0158e\u010dice <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1903; max. 3 000 hl; PE
\nMajitelem bylo Kn\u00ed\u017eec\u00ed arcibiskupstv\u00ed pra\u017esk\u00e9.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00e9 Janovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cerven\u00e9 Janovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1900; 2 000 hl; KH
\nVlastn\u00edk m\u011bsto Kutn\u00e1 Hora (1725-1900).<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00e9 Pe\u010dky<\/h5>\n

 <\/p>\n

 
\n 
\n <\/td>\n

\nJosefa svobodn\u00e9ho p\u00e1na Hrub\u00e9ho z Gelenj, parostrojn\u00ed pivovar, sladovna a tov\u00e1rna na hlin\u011bn\u00e9 a \u0161amotov\u00e9 zbo\u017e\u00ed v \u010cerven\u00fdch Pe\u010dk\u00e1ch, se s\u00eddlem v \u010cerven\u00fdch Pe\u010dk\u00e1ch, spr. okr. Kol\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1613 – 1945; 15 000 hl; KO
\nPosl.maj.: J. Hrub\u00fd-Gelenj; Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 zn\u00e1rodn\u011bn zest\u00e1tn\u011bn\u00edm Vyhl\u00e1\u0161kou ministra pr\u016fmyslu ze dne 27.6.1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed podnik\u016f podle z\u00e1kona \u010d. 114\/1948 Sb. Podle \u00a7 1, odst. 4 z\u00e1kona ze dne 28. dubna 1948, \u010d. 114 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f a o \u00faprav\u011b n\u011bkter\u00fdch pom\u011br\u016f zn\u00e1rodn\u011bn\u00fdch a n\u00e1rodn\u00edch podnik\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Spole\u010dn\u00fd pivovar \u010cerven\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed (Korunn\u00ed Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed) ; St\u00e1tn\u00ed pivovar \u010cerven\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1932; 5 000 hl; KT
\nV 18. stolet\u00ed se v \u00fa\u010detn\u00edch materi\u00e1lech po\u0159\u00ed\u010dsk\u00e9ho velkostatku objevuj\u00ed v\u00fdkazy o v\u00fdnosu pivovaru, kter\u00fd k n\u011bmu p\u0159in\u00e1le\u017eel. Byl zalo\u017een roku 1715. Tehdy ho vlastnila Rakousko-uhersk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e. Podle n\u011bkter\u00fdch pov\u011bst\u00ed na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00ed stavby pivovaru st\u00e1val ve st\u0159edov\u011bku kl\u00e1\u0161ter. Pivovar hned v prvn\u00edch dokladech uv\u00e1d\u00ed ro\u010dn\u00ed v\u00fdnos 2800 zlat\u00fdch, co\u017e nebylo rozhodn\u011b m\u00e1lo a souviselo to s \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm hospoda\u0159en\u00edm Jana Ji\u0159\u00edho von Hauben. To znamenalo v\u00fdrobu 700 sud\u016f piva ro\u010dn\u011b (cca 1736 hl). V 18. stolet\u00ed zde v\u00fdrobu piva \u0159\u00edd\u00ed sl\u00e1dci z rodiny Chmel\u00ed\u010dk\u016f. Posl\u00e9ze se na po\u0159\u00ed\u010dsk\u00e9m pivovaru st\u0159\u00eddaj\u00ed sl\u00e1dci z r\u016fzn\u00fdch rodin, v\u011bt\u0161inou i z jin\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed panstv\u00ed. Produkce se neust\u00e1le zvy\u0161uje. Na podzim roku 1873 byl roz\u0161\u00ed\u0159en m\u00edstn\u00ed z\u00e1meck\u00fd pivovar o nov\u00e9 sklepy a lednici. Pr\u00e1ci d\u011blala firma klatovsk\u00e9ho stavitele Josefa Mayera. Od nov\u00e9ho roku se tak\u00e9 va\u0159ilo jakostn\u011b lep\u0161\u00ed pivo a cena byla stanovena na 15 krejcar\u016f za m\u00e1z. Na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed \u010din\u00ed u\u017e 7047 hl ro\u010dn\u011b. V\u00fdznamn\u00fdm obdob\u00edm v historii pivovaru v Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed se stalo 21 let trvaj\u00edc\u00ed p\u016fsoben\u00ed sl\u00e1dka Franti\u0161ka Tich\u00e9ho, kter\u00fd sem p\u0159i\u0161el v roce 1903 z dal\u0161\u00edho pivovaru pod c\u00edsa\u0159skou spr\u00e1vou v Bu\u0161t\u011bhradu. V t\u011bchto letech jsou zrekonstruov\u00e1ny le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy a v\u00fdstav piva dosahuje nejvy\u0161\u0161\u00ed hranice (nap\u0159. v obdob\u00ed 1909 \/ 1910 to bylo 9130 hl). V roce 1922 se pivovar st\u00e1v\u00e1 st\u00e1tn\u00edm podnikem. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce odch\u00e1z\u00ed Franti\u0161ek Tich\u00fd do pivovaru ve Smi\u0159ic\u00edch. Na jeho m\u00edsto p\u0159ich\u00e1z\u00ed obratem ze Smi\u0159ic Zden\u011bk Pavelka. Do historie pivovaru pak zas\u00e1hl pozemkov\u00fd \u00fa\u0159ad, kter\u00fd v roce 1925 St\u00e1tn\u00ed velkostatek \u010cerven\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed zabral. Od pozemkov\u00e9ho fondu pak pivovar z\u00edsk\u00e1v\u00e1 Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v \u010cachrov\u011b).
\nOd roku 1927 se pivovar jmenuje \u201eSpole\u010dn\u00fd pivovar\u201c a vystavuje pivo pod zna\u010dkou Regent.
\nV roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto v\u00fddaje ov\u0161em znamenaly finan\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee. Bern\u00ed \u00fa\u0159ad dokonce prodal v roce 1932 sl\u00e1dkovi Jermanovi dv\u011b kr\u00e1vy a jednu svini pro nezaplacen\u00ed dan\u011b. Z probl\u00e9m\u016f se u\u017e Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z P\u0159e\u0161tic. Ten pivovar pronajal V\u00e1clavu Ku\u017eelkovi a Franti\u0161ku Rub\u00e1\u0161ovi, kte\u0159\u00ed jej provozovali a\u017e do roku 1935, kdy byla po uva\u0159en\u00ed pouh\u00fdch 602 hl za rok v\u00fdroba k 1.1. 1936 zastavena.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00e9 Z\u00e1ho\u0159\u00ed<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cerven\u00e9 Z\u00e1ho\u0159\u00ed<\/strong>
\nZru\u0161en 1903; 2 000 hl; TA
\nPosl.maj.: baron N\u00e1dhern\u00fd<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek (Jirkov)<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nKn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek ; Rothenhaus<\/strong>
\nZru\u0161en 1923; 10 000 hl
\nMaj.: Hohenlohe-Langeberg, Spole\u010densk\u00fd pivovar hostinsk\u00fdch, Gasteria
\nV pansk\u00e9m \u010dervenohr\u00e1deck\u00e9m pivovaru, jeho\u017e ruina st\u00e1la do 60. let v m\u00edstech dne\u0161n\u00ed Edeky, podnikatel Samel z Chomutova v roce 1917 vyr\u00e1b\u011bl su\u0161enou zeleninu pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dely.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek (Be\u010dv\u00e1ry)<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cerven\u00fd Hr\u00e1dek<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nVrchnostensk\u00fd pivovar je poprv\u00e9 dolo\u017een a\u017e v roce 1595, kdy se zde uv\u00e1d\u00ed i sladovna a chmelnice. V Terezi\u00e1nsk\u00e9m katastru se uv\u00e1d\u00ed produkce 393 hl piva ro\u010dn\u011b, v roce 1873 ji\u017e 1 233 hl. Pivovar zanikl pravd\u011bpodobn\u011b v roce 1879 a jeho budovy byly p\u0159estav\u011bny na obytn\u00e9 \u00fa\u010dely.
\nBudovy byly opraveny do sou\u010dasn\u00e9 podoby v roce 2003.
\nPosl.maj.: svobodn\u00fd p\u00e1n Vra\u017eda<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cerven\u00fd \u00dajezdec<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cerven\u00fd \u00dajezdec<\/strong>
\nZru\u0161en 1892; 1 000 hl; PI
\nPosl.maj.: kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 B\u011bl\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cesk\u00e1 B\u011bl\u00e1<\/strong>
\nZru\u0161en asi 1890; 600 hl; HB
\nPosl.maj.: Jan Seifert; Budovy v roce 2003 je\u0161t\u011b existovaly.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 (N\u011bmeck\u00e1) B\u0159\u00edza<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cesk\u00e1 B\u0159\u00edza<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Plas d\u00edl.2. >>><\/a>
\nZalo\u017eeno 1885. Majitel a sl\u00e1dek Jarom\u00edr Dyk v letech 1893 – 1908 kr\u010dm\u00e1\u0159-mlyn\u00e1\u0159 v \u017divotic\u00edch, N\u011bmeck\u00e9 B\u0159\u00edze a v Bu\u010d\u00ed. Zn\u00e1m\u00fd v\u00fdstav: 1893\/94 – 1800 hl; 1897 \u2013 1404 hl; 1908 pivovar zanikl.
\nAsi 10 km severn\u011b od Plzn\u011b. Dnes je na jeho m\u00edst\u011b rekrea\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, na map\u00e1ch je ozna\u010den jako Star\u00fd pivovar (budova stoj\u00ed bl\u00edzko silnice \u010cesk\u00e1 B\u0159\u00edza-Hromnice p\u0159i \u0159\u00ed\u010dce T\u0159emo\u0161n\u00e9). PS<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 Kamenice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar hrab\u011bte Kinsk\u00e9ho v \u010cesk\u00e9 Kamenici ; Kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Kotou\u010d \u010cesk\u00e1 Kamenice >>><\/a>
\n1640 – 1951; 30 000 hl; CL
\n1948-1951 Severo\u010desk\u00e9 pivovary n.p. V objektu byly v roce 2003 skladovac\u00ed prostory a v\u00fdrobna krmiv pro zem\u011bd\u011blce.
\nO\u017eivit v obci v\u00fdrobu piva cht\u011bl nov\u00fd majitel zdej\u0161\u00edho pivovaru. Jeho vlastn\u00edkem se stal na konci roku 2006 Jaroslav \u010capek, pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1stupce Franti\u0161ka Old\u0159icha Kinsk\u00e9ho, kter\u00fd se s m\u011bstem soudil o pozemky a dal\u0161\u00ed rodov\u00fd majetek. V roce 2015 v povozu minipivovar.<\/td>\n<\/tr>\n
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u010cesk\u00e1 Kamenice ; Spole\u010densk\u00fd pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1394 -1929; 10 000 hl
\nV roce 1552 zakoupilo m\u011bsto novou pivn\u00ed p\u00e1nev v Pirn\u011b a zapo\u010dalo s v\u00fdstavbou prvn\u00edho pivovaru. Nen\u00ed v\u0161ak jist\u00e9, zda se prvn\u00ed varna ztoto\u017e\u0148ovala s nejstar\u0161\u00edm pivovarem, kter\u00fd zn\u00e1me a o n\u011bm\u017e v\u00edme, \u017ee st\u00e1val u z\u00e1padn\u00ed br\u00e1ny a nesl \u010dp. 277. Dnes ji\u017e tato budova neexistuje. M\u011bstsk\u00e9 pivo se zde va\u0159ilo a\u017e do poloviny 18. stolet\u00ed, kdy byla zah\u00e1jena stavba nov\u00e9ho pivovaru. V roce 1929 kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd vykupuje M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a st\u00e1v\u00e1 se v\u00fdhradn\u00edm v\u00fdrobcem. Zbytek budov st\u00e1ly v roce 2018 pod dne\u0161n\u00edm koupali\u0161t\u011bm, kter\u00e9 je vlastn\u011b jedn\u00edm z pivovarsk\u00fdch rybn\u00edk\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 L\u00edpa<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

  <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u010cesk\u00e1 L\u00edpa<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na \u010ceskolipsku >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Kter\u00fd pivovar m\u011bl ve znaku rozesm\u00e1t\u00e9ho trpasl\u00edka s \u010dervenou \u010depic\u00ed >>><\/a>
\n1381 – 1948; 40 000 hl
\n1948 Severo\u010desk\u00e9 pivovary n.p. Pivovar je ve m\u011bst\u011b zmi\u0148ov\u00e1n ji\u017e roku 1381, ale dne\u0161n\u00ed budova je z roku 1698. Podle ujedn\u00e1n\u00ed z roku 1660 se v \u010deskolipsk\u00e9m m\u011bstsk\u00e9m pivovaru (za radnic\u00ed) m\u011blo ro\u010dn\u011b va\u0159it 12 v\u00e1rek piva po 19 sudech, ka\u017ed\u00fd sest\u00e1val ze \u010dty\u0159 v\u011bder, p\u0159i\u010dem\u017e jedno v\u011bdro m\u011blo 60,6 litr\u016f, co\u017e podle tehdej\u0161\u00edho po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed bylo 40 m\u00e1z\u016f. V \u010cesk\u00e9
\nL\u00edp\u011b postavili pivovar v roce 1698 Kounicov\u00e9. \u0160lechtick\u00fd rod z\u00e1hy na to vedl spory s m\u011bstskou spr\u00e1vou kv\u016fli pivov\u00e1re\u010dn\u00e9mu pr\u00e1vu. Od roku 1901 slul pivovar M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd, zam\u011bstn\u00e1val \u0159adu lid\u00ed a pokra\u010doval v tradici (celkem t\u00e9m\u011b\u0159 250 let) va\u0159en\u00ed dobr\u00e9ho \u010deskolipsk\u00e9ho piva, nap\u0159. des\u00edtky nebo \u0161estn\u00e1ctky. Budovy v roce 2003 je\u0161t\u011b existovaly. V technologick\u00e9 \u010d\u00e1sti pivovaru je sklad ovoce-zelenina, v b\u00fdval\u00fdch administrativn\u00edch prostor\u00e1ch s\u00eddl\u00ed auto\u0161kola, v\u00fdroba raz\u00edtek a dal\u0161\u00ed drobn\u00e9 firmy. Proti budov\u011b stoj\u00ed barokn\u00ed sloup Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Krista. B\u00fdval\u00fd pivovar stoj\u00ed v Moskevsk\u00e9 ulici p\u0159\u00edmo u kruhov\u00e9ho objezdu pod \u010deskolipskou nemocnic\u00ed. \u00a8Na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 L\u00edpy se ale pivo va\u0159ilo u\u017e mnohem d\u0159\u00edve, a to v roce 1371, kdy se pivo va\u0159ilo v m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m pivovaru v zadn\u00edm traktu budovy radnice. To byl ale pivovar zalo\u017een\u00fd m\u011b\u0161\u0165any a va\u0159it pivo cht\u011bla i vrchnost, tedy Kounicov\u00e9. Od roku 1680 tedy byly v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b pivovary hned dva, a to a\u017e do roku 1905. V ten rok se toti\u017e vrchnost s m\u011b\u0161\u0165any spojila a vytvo\u0159ila pivovar ve form\u011b akciov\u00e9 spole\u010dnosti. Do budovy v dne\u0161n\u00ed Moskevsk\u00e9 ulici tak p\u0159itekl velk\u00fd kapit\u00e1l a \u010deskolipsk\u00fd pivovar se stal velkou konkurenc\u00ed v\u0161ech men\u0161\u00edch pivovar\u016f v kraji a konkurenci se mu v brzk\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 poda\u0159ilo zni\u010dit. V prvn\u00ed polovin\u011b dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed tak zanikly mal\u00e9 pivovary v Zahr\u00e1dk\u00e1ch, Jezv\u00e9, Dub\u00e9, v Horn\u00ed Polici a probl\u00e9my m\u011bl i pivovar ve Cvikov\u011b, ze kter\u00e9ho se stala jen st\u00e1\u010d\u00edrna a pivo se zde tak\u00e9 va\u0159it p\u0159estalo.
\nV roce 1948 pak i \u010deskolipsk\u00fd pivovar kon\u010d\u00ed. Ne proto, \u017ee by se nedok\u00e1zal u\u017eivit, ale proto, \u017ee va\u0159it pivo nedaleko n\u011bmeck\u00fdch hranic n\u011bkolik let po v\u00e1lce prost\u011b nebylo \u017e\u00e1douc\u00ed. Zav\u0159en\u00ed pivovaru inicioval p\u0159edev\u0161\u00edm rusk\u00fd rod\u00e1k Lip\u00e1jev, kter\u00fd m\u011bl jako p\u0159edseda Svazu p\u0159\u00e1tel Sov\u011btsk\u00e9ho svazu na m\u011bstsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdboru velk\u00fd vliv.
\nV pivova\u0159e se do t\u00e9 doby tradi\u010dn\u011b va\u0159ilo osmi a desetistup\u0148ov\u00e9 pivo a o V\u00e1noc\u00edch a na konci roku i dvan\u00e1ctka a \u010dtrn\u00e1ctka.
\nO m\u00edstn\u00edm pivu se zmi\u0148uje v jednom sv\u00e9m dopisu i Jakub Arbes, kter\u00fd byl v letech 1873 a 1874 v\u011bzn\u011bn\u00fd pr\u00e1v\u011b v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b a jemu\u017e do \u017eal\u00e1\u0159e lid\u00e9 pivo nosili. V dopise p\u00ed\u0161e, \u017ee zdej\u0161\u00ed pivo je kysel\u00e9. T\u011b\u017eko \u0159\u00edci, zda mu p\u0159ipadalo kysel\u00e9, proto\u017ee jej musel p\u00edt v \u017eal\u00e1\u0159i \u010di proto, \u017ee mu skute\u010dn\u011b nechutnalo. V\u00edce pravd\u011bpodobn\u00e1 je ale verze, \u017ee mu opravdu nechutnalo. Jakub Arbes je toti\u017e rod\u00e1kem ze Sm\u00edchova, kde se va\u0159ilo jedno z nejlep\u0161\u00edch piv v Evrop\u011b, a kdy\u017e je n\u011bkdo zvykl\u00fd na nejlep\u0161\u00ed, jen t\u011b\u017eko se spokoj\u00ed s \u010deskolipskou osmi\u010dkou.
\nZa\u010d\u00e1tkem sedmdes\u00e1t\u00fdch let pak zanikla i pivn\u00ed st\u00e1\u010d\u00edrna ve Cvikov\u011b a \u010ceskolipsko se tak definitivn\u011b ocitlo bez pivovaru.
\nPr\u00e1vo va\u0159it pivo z\u00edskala \u010cesk\u00e1 L\u00edpa ji\u017e v roce 1381, p\u0159\u00edmo ve m\u011bst\u011b a\u017e do konce 17. stolet\u00ed fungovaly pivovary hned t\u0159i, dva pansk\u00e9 a jeden m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd. Jeden z pivovar\u016f byl p\u0159\u00edmo na hrad\u011b Lip\u00fd, dal\u0161\u00ed v dne\u0161n\u00ed Berkov\u011b ulici, m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar pak fungoval na dvo\u0159e \u010deskolipsk\u00e9 radnice. Stejn\u011b tak jako m\u011bsto v\u0161ak i pivovary za dobu jejich fungov\u00e1n\u00ed decimovaly po\u017e\u00e1ry.
\nPot\u00e9, co ohe\u0148 zcela zni\u010dil pivovar, kter\u00fd st\u00e1l v dne\u0161n\u00ed Berkov\u011b ulici, rozhodl se tehdej\u0161\u00ed majitel zdej\u0161\u00edho panstv\u00ed Jan Vil\u00e9m hrab\u011b Kounic postavit pivovar nov\u00fd. Ten se za\u010dal budovat v roce 1698 na vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b m\u011bstsk\u00fdch hradeb, aby stavba byla chr\u00e1n\u011bn\u00e1 p\u0159ed \u010dast\u00fdmi po\u017e\u00e1ry. Tato filosofie se vyplatila, are\u00e1l pivovaru stoj\u00ed v dne\u0161n\u00ed Moskevsk\u00e9 ulici dodnes.
\nA\u017e do konce 19. stolet\u00ed, kdy se spot\u0159eba piva v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b vy\u0161plhala na 137 litr\u016f na hlavu, se pansk\u00e9mu pivovaru da\u0159ilo. Na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed v\u0161ak z\u0159ejm\u011b kv\u016fli \u0161patn\u00e9mu hospoda\u0159en\u00ed pivovar p\u0159estal prosperovat a tehdej\u0161\u00ed majitelka se ho rozhodla prodat. V roce 1901 byl pivovar koupen m\u011bstem za p\u016fl milionu korun. Vznikla akciov\u00e1 spole\u010dnost s nadpolovi\u010dn\u00ed v\u011bt\u0161inou akci\u00ed v dr\u017een\u00ed m\u011bsta a za\u010dala zlat\u00e1 \u00e9ra pivovaru, kter\u00fd byl ro\u010dn\u011b schopen uva\u0159it a\u017e 27 000 hl piva, kter\u00e9 se rozv\u00e1\u017eelo i do \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed, tento objem nav\u00edc ka\u017edoro\u010dn\u011b stoupal.
\nAre\u00e1l se do\u010dkal modernizace, v roce 1912 nav\u00edc v are\u00e1lu vyhloubili 207 metr\u016f hlubok\u00fd vrt, aby se pivo va\u0159ilo z kvalitn\u00ed vody. V zim\u011b se led pro chlazen\u00ed l\u00e1mal z p\u011bti rybn\u00ed\u010dk\u016f, kter\u00e9 st\u00e1ly na svahu za pivovarem (v m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edch slune\u010dn\u00edch hodin v Purky\u0148ov\u011b ulici). V pivovaru se va\u0159ilo pivo sv\u011btl\u00e9 i tmav\u00e9, 10\u00b0, 12\u00b0 i 16\u00b0. V roce 1939 bylo dosa\u017eeno nejv\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdstavu v mno\u017estv\u00ed 41 391 hl piva. Ve znaku m\u011bl pivovar rozesm\u00e1t\u00e9ho trpasl\u00edka s \u010dervenou \u010depic\u00ed a se sklenic\u00ed piva v ka\u017ed\u00e9 ruce.
\nBezprost\u0159edn\u011b po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se je\u0161t\u011b poda\u0159ilo v\u00fdrobu piva zd\u00e1rn\u011b obnovit. Pot\u00e9 byl ale pivovar zn\u00e1rodn\u011bn a n\u00e1sledn\u00e9 rozhodnut\u00ed Krajsk\u00e9 odborov\u00e9 rady ze 16. prosince 1948 v\u00fdrobu piva v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b zastavilo. Ve\u0161ker\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed bylo z are\u00e1lu odvezeno pry\u010d nebo zni\u010deno. Vstupn\u00ed budova k obrovsk\u00e9mu are\u00e1lu je od roku 1958 chr\u00e1n\u011bnou kulturn\u00ed pam\u00e1tkou, co\u017e pln\u011b respektuje i sou\u010dasn\u00fd vznikaj\u00edc\u00ed projekt.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 Ole\u0161n\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cesk\u00e1 Ole\u0161n\u00e1<\/strong>
\nZru\u0161en asi 1880; JH
\nPosl.maj.: K.Brdl\u00edk<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 Skalice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar prince Schaumburg-Lippe \u010cesk\u00e1 Skalice ; Skalice ; Velk\u00e1 Skalice ; B\u00f6hmisch Skalitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1750 – 1955; max. 36 400 hl; NA
\nRoku 1707 vyho\u0159ela v \u010cesk\u00e9 Skalici radnice, m\u011bstsk\u00fd pivovar na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Roku 1723 za\u010dala vrchnost stav\u011bt u \u0159eky pod \u0161pit\u00e1lem vlastn\u00ed pivovar a sladovnu s be\u010dk\u00e1rnou. Pivovar do roku 1945 v majetku rodu Schaumburg-Lippe; 1946-1948 \u010ds.st\u00e1t; 1948-1952 Hradeck\u00e9 pivovary n.p., 1953-1955 Krkono\u0161sk\u00e9 pivovary n.p. Pr\u00e1zdn\u00fd a nevyu\u017e\u00edvan\u00fd are\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho pivovaru v \u010cesk\u00e9 Skalici, majetek ZD Dolany, za\u010dal 19.4.2008 vyho\u0159el.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar \u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1 >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n\u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice ; Bud\u011bjovick\u00fd Budvar ; Budweis<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Bud\u011bjovick\u00fd Budvar >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie bud\u011bjovick\u00e9ho piva >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n1.m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice ; Pivovar Samson<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Bud\u011bjovick\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie bud\u011bjovick\u00e9ho piva >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00fd Brod<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u010cesk\u00fd Brod ; Pravov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar \u010cesk\u00fd Brod >>><\/a>
\n1437 – 1969; max. 54 000 hl
\nPr\u00e1vov\u00e1r.m\u011b\u0161\u0165anstvo pivovar vlastnilo do roku 1948; Vyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 3. \u010dervence 1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m podle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28. dubna 1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m bylo dnem 1. ledna 1948 zn\u00e1rodn\u011bno „Pravov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b“. 1948-1952 St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary n.p., 1953-1954 Bene\u0161ovsk\u00e9 pivovary n.p.,1955-1969 St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary n.p.; vyr\u00e1b\u011bl mj. 10\u00b0 <\/sup>v\u00fd\u010depn\u00ed sv\u011btl\u00e9, 12\u00b0 <\/sup>sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k, 14\u00b0 <\/sup>tmav\u00fd specieln\u00ed Gran\u00e1t <\/b> Sladovna v are\u00e1lu \u010deskobrodsk\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd v roce 1994 zakoupila soukrom\u00e1 spole\u010dnost, by se m\u011bla brzy rekonstruovat. Majitel by ch\u00e1traj\u00edc\u00ed budovu n\u011bkdej\u0161\u00ed sladovny r\u00e1d vyu\u017eil v oblasti cestovn\u00edho ruchu. Sladovna je architektonicky zaj\u00edmavou stavbou. Jde o skv\u011blou uk\u00e1zku pr\u016fmyslov\u00e9 architektury z roku 1933, jej\u00ed\u017e fas\u00e1da je zdobena dobov\u00fdmi prvky, d\u0159ev\u011bn\u00fdmi obloukov\u00fdmi vazn\u00edky, jej\u00ed dominantou je vysok\u00fd kom\u00edn a v\u011b\u017e s kopul\u00ed. Firma Noveta pivovar zakoupila v 90. letech v r\u00e1mci takzvan\u00e9 velk\u00e9 privatizace za n\u011bkolik milion\u016f korun. V opraven\u00fdch budov\u00e1ch pivovaru dnes s\u00eddl\u00ed n\u011bkolik m\u00edstn\u00edch firem. Krom\u011b rekonstrukce sladovny by vlastn\u00edk r\u00e1d nav\u00e1zal na dlouhou tradici \u010deskobrodsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed, kter\u00e1 se datuje ji\u017e od st\u0159edov\u011bku. P\u016fvodn\u00ed \u010deskobrodsk\u00fd pivovar st\u00e1val vedle dne\u0161n\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu, ale byl v polovin\u011b 80. let 20. stolet\u00ed zbo\u0159en. Nov\u00fd are\u00e1l pivovaru se za\u010dal stav\u011bt postupn\u011b od roku 1861 na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho kamenn\u00e9ho lomu. Nejprve byly dokon\u010deny le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy, pivovar samotn\u00fd byl otev\u0159en v roce 1884. V roce 1912 byla p\u0159istav\u011bna varna a kone\u010dn\u011b v roce 1933 sladovna a tak\u00e9 administrativn\u00ed budova. Po v\u00e1lce byl pivovar zn\u00e1rodn\u011bn a v\u00fdroba se zde udr\u017eovala a\u017e do roku 1968. Sladovna fungovala a\u017e do konce 70. let.
\n\u010ceskobrodsk\u00fd pivovar, zalo\u017een\u00fd p\u0159ed polovinou 17. stolet\u00ed jako spole\u010dn\u00fd podnik m\u011b\u0161\u0165an\u016f vlastn\u00edc\u00edch domy s takzvan\u00fdm v\u00e1re\u010dn\u00fdm pr\u00e1vem, navazoval na p\u0159edb\u011blohorsk\u00e9 soukrom\u00e9 pivovary, jejich\u017e tradice sahala a\u017e do 14. stolet\u00ed, a kter\u00fdch ve m\u011bst\u011b bylo n\u011bkolik des\u00edtek. Zhruba do po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed jej m\u011b\u0161\u0165anstvo provozovalo se st\u0159\u00eddav\u00fdmi \u00fasp\u011bchy samo, posl\u00e9ze se o zisky i ztr\u00e1ty plynouc\u00ed z t\u00e9to \u010dinnosti d\u011blilo s dlouhou \u0159adou n\u00e1jemc\u016f. Posledn\u00edm z nich byla koncem 19. stolet\u00ed, kdy se ji\u017e podnik ze sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho s\u00eddla v centru m\u011bsta p\u0159est\u011bhoval do nov\u00e9, prostorn\u011bj\u0161\u00ed lokality \u201epod sk\u00e1lou\u201c, Akciov\u00e1 spole\u010dnost pro v\u00fdrobu piva a sladu, kter\u00e1 se roku 1904 s m\u011b\u0161\u0165any spojila do nov\u00e9 spole\u010dnosti s n\u00e1zvem Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed roku 1949 byl pivovar, kter\u00fd je\u0161t\u011b za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky dod\u00e1val pivo do oblasti sahaj\u00edc\u00ed od v\u00fdchodn\u00edho okraje Prahy a\u017e do Kol\u00edna a Lys\u00e9 nad Labem, nejprve siln\u011b posti\u017een takzvanou rajonizac\u00ed odbyti\u0161\u0165, kter\u00e1 b\u011bhem 50. let sn\u00ed\u017eila po\u010det odb\u011bratel\u016f piva z p\u016fvodn\u00edch 160 na 97. Tedy tak\u0159ka o polovinu, co\u017e znamenalo postupn\u00fd pokles produkce, kter\u00e1 se na p\u0159elomu 40. a 50. let pohybovala okolo 35 000 hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b, zhruba o 10 000 hektolitr\u016f. To nejhor\u0161\u00ed v\u0161ak m\u011blo teprve p\u0159ij\u00edt. Na \u00fasvitu \u0161edes\u00e1t\u00fdch let si \u010cesk\u00fd Brod p\u0159ipomn\u011bl 600. v\u00fdro\u010d\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed. Navzdory optimistick\u00fdch progn\u00f3z\u00e1m doprov\u00e1zej\u00edc\u00edm oslavy velk\u00e9ho jubilea se v\u0161ak nad \u010deskobrodsk\u00fdm pivovarem, jen\u017e byl jako sou\u010d\u00e1st kol\u00ednsk\u00e9ho pivovaru za\u010dlen\u011bn do n\u00e1rodn\u00edho podniku St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary s centr\u00e1lou ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch, ji\u017e stahovala mra\u010dna. Po\u010d\u00e1tek 60. let byl pro n\u011bj toti\u017e dobou krajn\u011b nep\u0159\u00edznivou \u2013 k d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm probl\u00e9m\u016fm se p\u0159idru\u017eily nov\u00e9, ohro\u017euj\u00edc\u00ed nakonec ji\u017e samu jeho existenci. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b lze jmenovat zejm\u00e9na dal\u0161\u00ed pokles po\u010dtu odb\u011bratel\u016f \u2013 hostince v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b a okol\u00ed se postupn\u011b zav\u00edraly a zav\u00e1d\u011bl se prodej lahvov\u00e9ho piva do potravin\u00e1\u0159sk\u00fdch prodejen, co\u017e ov\u0161em vznikl\u00e9 ztr\u00e1ty nemohlo nahradit. Roku 1962 tak pivovar z\u00e1soboval 8 hostinc\u016f \u2013 byly to hospody \u201eNa Bul\u00e1nce\u201c V Palack\u00e9ho ulici, \u201ePra\u017esk\u00e1\u201c u nemocnice, \u201eU Prokopa Velik\u00e9ho\u201c na Husov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed, \u201eModr\u00e1 hv\u011bzda\u201c tamt\u00e9\u017e, \u201eSport\u201c u dnes ji\u017e zru\u0161en\u00e9ho fotbalov\u00e9ho h\u0159i\u0161t\u011b, \u201eU Steiner\u016f\u201c na Havl\u00ed\u010dkov\u011b p\u0159edm\u011bst\u00ed za drahou, \u201eLidov\u00fd d\u016fm\u201c a n\u00e1dra\u017en\u00ed restaurace. Lahvov\u00e9 pivo pak odeb\u00edralo je\u0161t\u011b 10 prodejen s\u00edt\u011b \u201ePramen\u201c a 2 z\u00e1vodn\u00ed j\u00eddelny. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed hrozbu v\u0161ak p\u0159edstavovaly pl\u00e1ny rozvoje n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00e9 zahrnovaly i rozvoj pivovarsk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Ve v\u00fdhledov\u00e9m pl\u00e1nu bylo ji\u017e v z\u00e1v\u011bru 50. let po\u010d\u00edt\u00e1no s omezen\u00edm po\u010dtu pivovar\u016f a jejich soust\u0159ed\u011bn\u00edm do v\u011bt\u0161\u00edch, ekonomicky l\u00e9pe vyhovuj\u00edc\u00edch celk\u016f. Pivovary byly proto rozd\u011bleny do t\u0159\u00ed kategori\u00ed, a to na pivovary v\u00fdvojov\u00e9, pivovary na do\u017eit\u00ed a pivovary k uzav\u0159en\u00ed. \u010ceskobrodsk\u00fd pivovar byl za\u0159azen do druh\u00e9 jmenovan\u00e9 skupiny \u2013 na do\u017eit\u00ed, v d\u016fsledku \u010deho\u017e nem\u011bl do budoucna dost\u00e1vat z Velk\u00fdch Popovic \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed investice nebo prost\u0159edky na pot\u0159ebn\u00e9 opravy. N\u011bkolik dal\u0161\u00edch let tak jen \u017eivo\u0159il a byl v p\u0159\u00edpad\u011b oprav odk\u00e1z\u00e1n jen na to, co si s\u00e1m zajistil, respektive zaplatil. Vzhledem k zastar\u00e1vaj\u00edc\u00edmu za\u0159\u00edzen\u00ed, od jeho\u017e posledn\u00ed velk\u00e9 renovace uplynulo p\u016fl stolet\u00ed, se tak st\u00e1valo st\u00e1le obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edm udr\u017eet pln\u00fd provoz, aby bylo mo\u017eno plnit podm\u00ednky st\u00e1tn\u00edho pl\u00e1nu a uspokojovat odb\u011bratele v\u010dasn\u00fdmi dod\u00e1vkami, ale i jakost\u00ed produkt\u016f. V pozd\u011bj\u0161\u00edch letech sice do\u0161lo k \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9mu zlep\u0161en\u00ed, ale hlavn\u00ed probl\u00e9my, p\u0159edstavovan\u00e9 \u0161patnou energetickou vybavenost\u00ed a zastaral\u00fdm strojn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm, nad\u00e1le z\u016fst\u00e1valy. Veden\u00ed z\u00e1vodu se br\u00e1nilo a poukazovalo p\u0159edev\u0161\u00edm na dlouhou tradici pivovarnictv\u00ed v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b, v\u00fdhodnou polohu podniku vzhledem k \u017eelezni\u010dn\u00ed a silni\u010dn\u00ed s\u00edti, jako\u017e i na jin\u00e9 v\u00fdhody, plynouc\u00ed z pokra\u010dov\u00e1n\u00ed \u010dinnosti pivovaru, nap\u0159\u00edklad zam\u011bstn\u00e1n\u00ed pro zdej\u0161\u00ed obyvatelstvo. P\u0159esto\u017ee tyto argumenty m\u011bly nesporn\u011b racion\u00e1ln\u00ed j\u00e1dro, bylo ji\u017e p\u0159i prvn\u00edch jedn\u00e1n\u00edch na podzim 1959 po\u010d\u00edt\u00e1no s uzav\u0159en\u00edm pivovaru k roku 1962 a veden\u00ed podniku bylo sd\u011bleno, \u017ee se do budoucna nepo\u010d\u00edt\u00e1 s pivovary o ro\u010dn\u00edm v\u00fdstavu pod 100 000 hektolitr\u016f, a \u017ee by v \u010cesk\u00e9m Brod\u011b m\u011bla z\u016fstat jen st\u00e1\u010d\u00edrna lahvov\u00e9ho piva, pop\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdrobna sladu. \u010ceskobrod\u0161t\u00ed se v\u0161ak nehodlali vzd\u00e1t bez boje a postupn\u011b se obr\u00e1tili na kompetentn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed i stranick\u00e9 org\u00e1ny a jin\u00e9 odpov\u011bdn\u00e9 \u010dinitele s dopisy, kde \u017e\u00e1dali zachov\u00e1n\u00ed existence z\u00e1vodu a nasti\u0148ovali i mo\u017enosti jeho dal\u0161\u00edho rozvoje. Ty byly podmi\u0148ov\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm investicemi do technick\u00e9ho vybaven\u00ed. S\u00e1zka na aktivn\u00ed odpor se jim vyplatila \u2013 dot\u00e1zan\u00e9 instance p\u0159ik\u00e1zaly v\u011bc vy\u0161et\u0159it a nakonec bylo p\u016fvodn\u00ed rozhodnut\u00ed nov\u00fdm veden\u00edm St\u0159edo\u010desk\u00fdch pivovar\u016f anulov\u00e1no a uzav\u0159en\u00ed pivovaru odsunuto na pozd\u011bj\u0161\u00ed dobu \u2013 optimistick\u00e9 varianty po\u010d\u00edtaly minim\u00e1ln\u011b se zachov\u00e1n\u00edm do roku 1970. V\u00fdrobna a st\u00e1\u010d\u00edrna lahvov\u00e9ho piva byla sice roku 1963 p\u0159esunuta do Kostelce nad \u010cern\u00fdmi lesy, na druh\u00e9 stran\u011b v\u0161ak byly pivovaru p\u0159i\u0159\u010deny dod\u00e1vky sudov\u00e9ho piva na Slovensko \u2013 roku 1964 to bylo 15 000 hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b. Roku 1966 \u010dinil ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav 42 130 hektolitr\u016f piva, p\u0159i\u010dem\u017e \u010dty\u0159icetitis\u00edcov\u00e1 hranice byla p\u0159ekon\u00e1na naposledy roku 1929. To byl v\u0161ak posledn\u00ed \u00fasp\u011bch \u010deskobrodsk\u00e9ho pivovaru. Od 1. ledna 1967 byla toti\u017e v r\u00e1mci liber\u00e1ln\u00edch ekonomick\u00fdch reforem zru\u0161ena rajonizace odbyti\u0161\u0165 v potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m pr\u016fmyslu a p\u0159ikro\u010dilo se k zaveden\u00ed voln\u00e9 sout\u011b\u017ee podnik\u016f, kde hlavn\u00edm ukazatelem m\u011bla b\u00fdt jakost piva. Na to ov\u0161em podnik, po str\u00e1nce investic do vybaven\u00ed po l\u00e9ta St\u0159edo\u010desk\u00fdmi pivovary v\u00edce m\u00e9n\u011b zanedb\u00e1van\u00fd, ji\u017e nem\u011bl s\u00edly a z\u00e1hy za\u010dal ztr\u00e1cet sv\u00e1 \u010desk\u00e1 odbyti\u0161t\u011b \u2013 z 39 odb\u011bratel\u016f na po\u010d\u00e1tku roku jich na podzim t\u00e9ho\u017e roku zb\u00fdvalo ve 27 obc\u00edch ji\u017e jen 33. Tak\u00e9 s dod\u00e1vkami na Slovensko to \u0161lo od des\u00edti k p\u011bti. Fakticky jedinou ekonomicky ziskovou \u010dinnost\u00ed z\u00e1vodu tak byla v\u00fdroba sladu, z \u010deho\u017e pak velkopopovick\u00fd n\u00e1rodn\u00ed podnik vych\u00e1zel p\u0159i dal\u0161\u00edch jedn\u00e1n\u00edch o jeho zru\u0161en\u00ed, kter\u00e1 se op\u011bt rozb\u011bhla. Ji\u017e od poloviny 60. let mohli ostatn\u011b \u010deskobrod\u0161t\u00ed pozorovat varovn\u00e9 sign\u00e1ly, \u017ee se situace bude d\u00e1le zt\u011b\u017eovat, kdy\u017e byly po cel\u00e9 republice zav\u00edr\u00e1ny mal\u00e9 pivovary, nucen\u00e9 ustoupit nov\u00fdm, modern\u00edm velkokapacitn\u00edm z\u00e1vod\u016fm, stav\u011bn\u00fdm p\u0159edev\u0161\u00edm na Slovensku. Bylo tak nevyhnuteln\u011b ji\u017e jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy bude na \u0159ad\u011b i pivovar \u010deskobrodsk\u00fd. Do roku 1980 bylo \u00fadajn\u011b ve St\u0159edo\u010desk\u00e9m kraji po\u010d\u00edt\u00e1no se 7 \u010dinn\u00fdmi pivovary, k nim\u017e byl je\u0161t\u011b s otazn\u00edkem po\u010d\u00edt\u00e1n osm\u00fd Kol\u00edn. Ofici\u00e1ln\u011b za\u010dal proces sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k uzav\u0159en\u00ed pivovaru na informativn\u00ed porad\u011b, konan\u00e9 15. listopadu 1967 v pivovarsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, kter\u00e1 byla svol\u00e1na za \u00fa\u010delem objasn\u011bn\u00ed odbytu \u010deskobrodsk\u00e9ho piva v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce. Bilance byla neradostn\u00e1 \u2013 z\u00e1vod ztratil pozice v Mrzk\u00e1ch, Rostoklatech, Velimi, Pe\u010dk\u00e1ch a Tatc\u00edch. Ale ani zbyl\u00e1 odbyti\u0161t\u011b nebyla jist\u00e1 \u2013 z\u00e1stupci ciz\u00edch pivovar\u016f (nap\u0159\u00edklad Bran\u00edk) je soustavn\u011b obj\u00ed\u017ed\u011bli a sna\u017eili se je z\u00edskat. Z\u00e1stupci n\u00e1rodn\u00edho podniku poukazovali na \u0161patnou kvalitu piva \u2013 doch\u00e1zelo pr\u00fd k mnoha reklamac\u00edm. K tomu se p\u0159idalo tak\u00e9 neseri\u00f3zn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed ze strany RaJ a prodejen Jednoty, kter\u00e9 nedodr\u017eovaly vyhl\u00e1\u0161ku o \u010dtvrtletn\u00ed v\u00fdpov\u011bdn\u00ed lh\u016ft\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch smluv a d\u00e1le tak zvy\u0161ovaly nejistotu veden\u00ed pivovaru, zda se podle pl\u00e1nu vyroben\u00e9 pivo v\u016fbec prod\u00e1.
\nPro rok 1968 bylo nakonec napl\u00e1nov\u00e1no 20 000 hektolitr\u016f piva na Slovensko a alespo\u0148 15 000 hektolitr\u016f pro m\u00edstn\u00ed okruh, aby mohl b\u00fdt z\u00e1vod udr\u017een v provozu. Pokud \u0161lo o dlouhodob\u011bj\u0161\u00ed perspektivu ohro\u017een\u00e9ho pivovaru, n\u00e1zory nad\u0159\u00edzen\u00fdch instanc\u00ed se r\u016fznily. Zat\u00edmco veden\u00ed St\u0159edo\u010desk\u00fdch pivovar\u016f navrhovalo, aby byl v provozu do roku 1972, kdy bude m\u00edt velkopopovick\u00fd pivovar dostatek vody z n\u00e1dr\u017ee \u017delivky, aby mohl zv\u00fd\u0161it v\u00fdrobu a p\u0159evz\u00edt \u010deskobrodsk\u00e1 odbyti\u0161t\u011b, po\u017eadovali z\u00e1stupci kol\u00ednsk\u00e9ho z\u00e1vodu nekompromisn\u011b jeho okam\u017eit\u00e9 uzav\u0159en\u00ed pro n\u00edzkou kvalitu piva. Sami \u010deskobrod\u0161t\u00ed nebyli ve sv\u00e9m postoji jednotn\u00ed \u2013 vedouc\u00ed provozovny Old\u0159ich Mal\u00fd s uzav\u0159en\u00edm z odbytov\u00fdch d\u016fvod\u016f souhlasil, z\u00e1stupci \u010deskobrodsk\u00e9ho MNV se ob\u00e1vali dopadu takov\u00e9ho rozhodnut\u00ed na obecn\u00ed volby v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce. Druh\u00e9 kolo jedn\u00e1n\u00ed prob\u011bhlo 6. prosince 1967 a jeho \u00fa\u010dastn\u00edci dosp\u011bli k z\u00e1v\u011bru, \u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdroba piva je zde naprosto nerentabiln\u00ed, nedojde-li k investic\u00edm do technick\u00e9ho vybaven\u00ed. V\u00fdsledky byly ve\u0161ker\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 – bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee si nikdo nechce vz\u00edt na zodpov\u011bdnost jeho uzav\u0159en\u00ed, ale nikdo se tak\u00e9 nehodlal anga\u017eovat pro zlep\u0161en\u00ed jeho situace. Do v\u00fdrobn\u00edho roku 1968 vstupovali \u010deskobrod\u0161t\u00ed s obavami, jak bude rozhodnuto o osudu jejich pivovaru. Nejistota ale nem\u011bla m\u00edt dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed. Ji\u017e 4. ledna rozhodl n\u00e1rodn\u00ed podnik St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary o definitivn\u00edm zastaven\u00ed v\u00fdroby k 1. \u00fanoru 1968, vyjma sladovny; uvoln\u011bn\u00e1 odbyti\u0161t\u011b byla p\u0159i\u0159\u010dena Kol\u00ednu, dod\u00e1vky na Slovensko p\u0159evzaly pivovary v Beroun\u011b a Kru\u0161ovic\u00edch. Posledn\u00ed v\u00e1rka v \u010deskobrodsk\u00e9m pivovaru prob\u011bhla 4. ledna a jej\u00edm v\u00fdsledkem bylo 160 hektolitr\u016f desetistup\u0148ov\u00e9ho piva, kter\u00e9 se do sud\u016f naposledy st\u00e1\u010delo 6. \u00fanora a o t\u0159i dny pozd\u011bji bylo odebr\u00e1no \u010deskobrodskou restaurac\u00ed \u201eProkop Velik\u00fd\u201c, spadaj\u00edc\u00ed pod podnik RaJ Kol\u00edn, a hostinci ve \u0160tolm\u00ed\u0159i a Tuchorazi. Podle z\u00e1znamu v pivovarsk\u00e9 kronice byl posledn\u00ed p\u016fllitr \u010deskobrodsk\u00e9ho piva na\u010dat 4. dubna t\u00e9ho\u017e roku. (zdroj: www.kolinsky.denik.cz\/zpravy_region\/ko_pivovar_cesky_brod20080102.html)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00fd Dub<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar \u010cesk\u00fd Dub ; B\u00f6hmisch Aicha<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en asi 1900; 2 000 hl; LB
\nPivovar dal v jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti are\u00e1lu postavit n\u011bkdy po roce 1552 Jan z Opr\u0161torfu. Slou\u017eil do roku 1886. V dob\u011b jeho provozu slou\u017eil jako pivovarsk\u00fd sklep i hlavn\u00ed polosuter\u00e9nn\u00ed prostor johanitsk\u00e9 komendy, jako sou\u010d\u00e1st pivovaru vyu\u017e\u00edv\u00e1no i podkrov\u00ed sousedn\u00ed kaple sv. Jana. Budova pivovaru je dodnes dochovan\u00e1, ov\u0161em v podob\u011b z po\u010d. 20. stol. – exteri\u00e9rov\u011b pivovar ji\u017e nic nep\u0159ipom\u00edn\u00e1. Posl.maj.: kn\u00ed\u017ee Rochan<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00fd Krumlov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 
\n 
\n <\/td>\n

\nM\u011bstsk\u00fd pivovar \u010cesk\u00fd Krumlov ; M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie pivovarnictv\u00ed \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b >>><\/a>
\n1578 – 1949; max. 22 000 hl
\nPr\u00e1vov\u00e1r.m\u011b\u0161\u0165anstvo m\u011blo pivovar v majetku do roku 1946; 1946-1949 jej vlastnila obec.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPrel\u00e1tsk\u00fd pivovar \u010cesk\u00fd Krumlov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie pivovarnictv\u00ed \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b >>><\/a>
\nZru\u0161en asi 1900; 2 000 hl
\nV roce 1596 byl v lev\u00e9m k\u0159\u00eddle budovy prelatury vystav\u011bn prel\u00e1tsk\u00fd pivovar, kter\u00fd fungoval a\u017e do roku 1865. Pr\u00e1v\u011b tento pivovar byl p\u0159\u00ed\u010dinou \u010detn\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f budovy. T\u0159et\u00ed, b\u00e9\u017eov\u00e1 deska na lev\u00e9 fas\u00e1d\u011b oznamuje obnovu \u010dinnosti prel\u00e1tsk\u00e9ho
\npivovaru z\u00e1sluhou prel\u00e1ta Dr. Loberschinera roku 1865. Sou\u010d\u00e1st\u00ed prelatury byl tak\u00e9 pivovar, kde se va\u0159ilo tmav\u00e9 a
\npozd\u011bji i p\u0161eni\u010dn\u00e9 pivo. Od roku 1763 zde byl i v\u00fd\u010dep piva, kter\u00fd ov\u0161em fungoval na \u00fakor m\u011bsta, proto jej od roku 1770 sm\u011bli vyu\u017e\u00edvat pouze zam\u011bstnanci a poddan\u00ed prelatury. Od roku 1782 byl pak pivovar pronaj\u00edm\u00e1n. (www.ckrumlov.info\/docs\/cz\/mesto_objekt_hor155.xml)<\/td>\n<\/tr>\n
\nSchwarzenbersk\u00fd pivovar \u010cesk\u00fd Krumlov ; Z\u00e1meck\u00fd pivovar ; Kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar \u010cesk\u00fd Krumlov >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historick\u00fd minipivovar \u010cesk\u00fd Krumlov >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cesk\u00fd Rudolec<\/h5>\n

  <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\nPivovar \u010cesk\u00fd Rudolec<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Z\u00e1meck\u00fd pivovar \u010cesk\u00fd Rudolec (p\u0159ed 1539 po 1885) >>><\/a>
\nZru\u0161en po roce 1884; max.1 200 hl; JH
\nPosl.majitel byl Angelo ryt\u00ed\u0159 Picchioni; pronaj\u00edm\u00e1n.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cejkovice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar hrab\u011bte \u0160ternberka \u010cejkovice ; Tschejkowitz <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Putov\u00e1n\u00ed po historick\u00fdch pivovarech Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed II. >>><\/a>
\nvideo: Historick\u00e9 pivovary Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed >>><\/a>
\nV roce 1899 vyho\u0159el a n\u00e1sledn\u011b znovuobnoven, roku 1902 definitivn\u011b zru\u0161en; max. 900 hl; KH
\nMajitelem byl rod \u0160ternberk\u016f; po ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby m\u011bl are\u00e1l v n\u00e1jmu hole\u0161ovick\u00fd pivovar (sklad piva). Na z\u00e1kladech pivovaru postaveno rekrea\u010dn\u00ed st\u0159edisko. I toto bylo zbo\u0159eno.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cestice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nWaldstein\u016fv hrab\u011bc\u00ed pivovar \u010cestice<\/strong>
\nZru\u0161en 1900; 1 000 hl; ST
\nV \u010cestic\u00edch je v\u00edce historick\u00fdch staveb, jak v majetku obce, tak c\u00edrkve. Z jedn\u00e9 strany s\u00fdpky se nach\u00e1z\u00ed z\u00e1mek a z druh\u00e9 n\u011bkdej\u0161\u00ed pivovar, kter\u00fd u\u017e tak\u00e9 pro\u0161el rekonstrukc\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00edm<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010c\u00edm – Mor\u00e1\u0148<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1900; 500 hl; PB
\nPosl.maj.: V\u00e1clav Hotovec. M\u00edsto je pod hladinou Slapsk\u00e9 p\u0159ehrady<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cimelice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar kn\u00ed\u017eete Schwarzenberga \u010cimelice<\/strong>
\nzru\u0161en 1900; 3 000 hl; PI
\nPo t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161edes\u00e1tilet\u00e9m panstv\u00ed Tluks\u016f z Vr\u00e1b\u00ed se stal v roce 1531 dal\u0161\u00edm dr\u017eitelem \u010cimelic rod Deym\u016f ze St\u0159\u00edte\u017ee a z\u016fstal j\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 sto let. Po polovin\u011b 16. stolet\u00ed provedli Deymov\u00e9 renesan\u010dn\u00ed p\u0159estavbu tvrze, vystav\u011bli nov\u00fd pivovar a ke konci stolet\u00ed nechali n\u00e1kladn\u011b p\u0159estav\u011bt a vyzdobit kostel.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00edsovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010c\u00edsovice<\/strong>
\nZru\u0161en 1875; PAZ<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cist\u00e1<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u010cist\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1531 – 1939; max. 2 000 hl; RA
\nV roce 1526 se st\u00e1v\u00e1 obec m\u011bste\u010dkem s pr\u00e1vem pivovaru a sladovny. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011bs\u0165anstvo v \u010cist\u00e9 zalo\u017eilo pivovar ji\u017e v roce 1531, pozd\u011bji od roku 1904 p\u0159evzat m\u011bstskou obc\u00ed, kter\u00e1 jej vlastnila do roku 1948. St\u00e1val i s nezbytn\u00fdm v\u00fd\u010depem v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti radnice na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho prostoru p\u0159ed obchodn\u00edm st\u0159ediskem. Jako n\u00e1jemci a v\u011bt\u0161inou z\u00e1rove\u0148 sl\u00e1dci se zde vyst\u0159\u00eddali Jan Svoboda (1899-1911), V\u00e1clav Ou\u0159ada (1911-1918), Jan Woldan (1918-1920), Emil Jakubec (1920-1927), Jan Padev\u011bt (1927-1938) a Franti\u0161ka Padev\u011btov\u00e1 (1938-1939). Objem v\u00fdroby od po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed neust\u00e1le klesal, v roce 1939 byl provoz pivovaru zastaven.
\nV letech 1871 a\u017e 1876 nechal postavit starosta Mat\u011bj Stanislav pivovarsk\u00e9 sklepy, kter\u00e9 zde z\u016fstaly a\u017e do roku 1982, kdy bylo na jejich m\u00edst\u011b postaveno n\u00e1kupn\u00ed st\u0159edisko.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010cist\u00e1 u Horek<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nSpole\u010densk\u00fd pivovar \u010cist\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nZru\u0161en 1945; 3 000 hl; SM
\nPosl.maj.: J. Marks
\nK po\u017e\u00e1ru star\u00e9ho pivovaru v \u010cist\u00e9 u Horek vyjeli 27.2.2006 r\u00e1no hasi\u010di z Libereck\u00e9ho kraje. P\u0159i p\u0159\u00edjezdu na m\u00edsto byla ji\u017e cel\u00e1 st\u0159echa budovy v plamenech. V prostor\u00e1ch star\u00e9ho pivovaru v roce 2006 s\u00eddlila stavebn\u00ed firma Setter a.s.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00ed\u017ekov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u010c\u00ed\u017ekov ; Czischkow ; Tschischkow<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n17.stol. – 1907 ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby; max. 1 000 hl; PE
\nposl.majitel: Franti\u0161ek Liebzeit ; 1907-1911 sklad humpoleck\u00e9ho pivovaru
\nDne 3. \u010dervence 1879 v budov\u011b b\u00fdval\u00e9ho pansk\u00e9ho pivovaru spat\u0159ila poprv\u00e9 sv\u011btlo sv\u011bta Marie Hoppe-Teinitzerov\u00e1, majitelka gobelin\u00e1\u0159sk\u00fdch d\u00edlen. Pam\u011btn\u00ed deska na zdech pivovaru ale p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jin\u00e9ho rod\u00e1ka, prvn\u00edho \u010desk\u00e9ho humoristu Franti\u0161ka Jarom\u00edra Rube\u0161e.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00ed\u017ekovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Z\u00e1meck\u00fd pivovar \u010c\u00ed\u017ekovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1623 – 1935; 6 000 hl; LT
\nPosl.maj.: E. Karsch.
\nPo roce 1529 pak byla postavena i doln\u00ed renesan\u010dn\u00ed tvrz a pozd\u011bji zalo\u017een pivovar. T\u011bsn\u011b p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou byl roku 1937 zav\u0159en m\u00edstn\u00ed pivovar – k velk\u00e9 l\u00edtosti znalc\u016f, kte\u0159\u00ed \u010d\u00ed\u017ekovick\u00e9 pivo pova\u017eovali za velice chutn\u00e9 a kvalitn\u00ed. Pivovar va\u0159il mj. pivo B\u0159ez\u0148\u00e1k nebo Kapuc\u00ednsk\u00e9 pivo a vyd\u00e1val sv\u00e9 vlastn\u00ed pivn\u00ed etikety a t\u00e1cky. Budovy zbo\u0159eny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010c\u00ed\u017eov\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar \u010c\u00ed\u017eov\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u0160lechtick\u00fd pivovar (dnes \u010dp. 20) postavil v 2. polovin\u011b 17. stolet\u00ed V\u00e1clav Mikul\u00e1\u0161 Deym. \u0160lechtick\u00fd pivovar m\u011bl dv\u011b velk\u00e9 v\u00fdhody – m\u011bl zaji\u0161t\u011bn odbyt mezi poddan\u00fdmi, pro kter\u00e9 byl n\u00e1kup piva z pansk\u00e9ho pivovaru v\u00edcem\u00e9n\u011b povinnost\u00ed a na \u0161lechtick\u00e9 pivo se nevztahovala ochrann\u00e1 cla m\u011bst. Tak se stalo, \u017ee roku 1674 p\u00edseck\u00fd d\u011bkan Jan \u0160ebastian Schindteler po\u0159\u00e1dal oslavu nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed trojice a po\u017e\u00e1dal V\u00e1clava Mikul\u00e1\u0161e, aby mu v\u011bnoval sud piva. Pivo bylo v m\u011bstsk\u00e9 br\u00e1n\u011b zabaveno a na radnici zape\u010det\u011bno. D\u011bkan pivo dostal teprve t\u0159et\u00ed den a tak si st\u011b\u017eoval. M\u011bsto obdr\u017eelo z Prahy d\u016ftku a pou\u010den\u00ed, \u017ee z\u00e1kaz dovozu ciz\u00edch piv se vztahuje pouze na m\u011bsta. Budova p\u0159estav\u011bna do dne\u0161n\u00ed podoby v roce 1924, kdy byla prav\u00e1 polovina objektu sn\u00ed\u017eena. PI<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u010ckyn\u011b<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Dr. Claudiho \u010ckyn\u011b<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 500 hl; PT<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Seznam historick\u00fdch pivovar\u016f \u00fazem\u00ed \u010cech, Moravy a Slezska.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":102579,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":8849,"footnotes":""},"categories":[242],"tags":[],"class_list":["post-102294","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie-seznamy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/102294","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=102294"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/102294\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/102579"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=102294"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=102294"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=102294"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}