{"id":104782,"date":"2021-09-06T10:47:00","date_gmt":"2021-09-06T08:47:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=104782"},"modified":"2022-11-28T14:04:22","modified_gmt":"2022-11-28T13:04:22","slug":"historie-pivovaru-gambrinus-1869-1969-a-historie-plzenskeho-pivovarnictvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=104782","title":{"rendered":"Historie pivovaru Gambrinus 1869-1969 a historie plze\u0148sk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed"},"content":{"rendered":"<p>Koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 19.stolet\u00ed m\u011bla Plze\u0148 24 000 obyvatel a zdej\u0161\u00ed pr\u016fmysl se zd\u00e1rn\u011b rozv\u00edjel. \u017delezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed<br \/>\nd\u00e1valo mo\u017enost levn\u00e9ho dovozu surovin a odbytu hotov\u00fdch v\u00fdrobk\u016f. Tento rozvoj nebylo mo\u017eno nad\u00e1le brzdit zastaral\u00fdmi<br \/>\nv\u00fdsadami. Proto doch\u00e1z\u00ed mimo jin\u00e9 k zru\u0161en\u00ed tzv. propina\u010dn\u00edho pr\u00e1va, st\u0159edov\u011bk\u00e9 to v\u00fdsady c\u00edrkve, \u0161lechty a m\u011b\u0161\u0165anstva kr\u00e1lovsk\u00fdch m\u011bst, podle kter\u00e9ho jedin\u011b tito sm\u011bli va\u0159it a prod\u00e1vat pivo. Vy\u0161el nov\u00fd zemsk\u00fd z\u00e1kon, kter\u00fd umo\u017enil voln\u00e9 zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed pivovar\u016f a v\u00fd\u010depn\u00edck\u00fdch \u017eivnost\u00ed podle \u017eivnostensk\u00e9ho \u0159\u00e1du.<br \/>\nJi\u017e \u010dtvrt roku p\u0159ed t\u00edm se sch\u00e1z\u00ed 20 finan\u010dn\u011b siln\u00fdch podnikatel\u016f (v \u010dele <strong>Adolf H\u00fdra<\/strong>, spolumajitel parn\u00edho ml\u00fdna v Plzni, ryt\u00ed\u0159 <strong>Emil \u0160koda<\/strong>, majitel stroj\u00edrny, <strong>Josef Giebisch<\/strong>, inspektor ml\u00fdna v Plzni, <strong>Josef Folbrecht<\/strong> a stavitel <strong>Martin Stelzer<\/strong>), aby ustavili v\u00fdbor, kter\u00fd by dal podn\u011bt k zalo\u017een\u00ed druh\u00e9ho modern\u00edho pivovaru. Prvn\u00ed sch\u016fze se konala dne 24.ledna 1869 v hostinci &#8222;U c\u00edsa\u0159e rakousk\u00e9ho&#8220;, p\u0159edsedal j\u00ed dr.Vendel\u00edn Rhiza, advok\u00e1t z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic, a byla na n\u00ed ups\u00e1na akciov\u00e1 jistina v \u010d\u00e1stce 1 milion zlat\u00fdch. Na dal\u0161\u00ed sch\u016fzi 24.\u00fanora 1869 za stejn\u00e9ho p\u0159edsednictv\u00ed byla ji\u017e schv\u00e1lena koup\u011b pozemku i p\u0159edlo\u017een\u00fd pl\u00e1n na stavbu pivovaru, kter\u00fd vypracoval pivovarsk\u00fd technik Gustav Noback v Praze. Byly tak\u00e9 vypracov\u00e1ny stanovy a ustavena spr\u00e1vn\u00ed rada.<\/p>\n<p>Z\u00edskan\u00e9 pozemky m\u011b\u0159ily 18,6 ha a st\u00e1ly 75 000 zlat\u00fdch, stavba zad\u00e1na staviteli Martinu Stelzerovi a ing.V\u00e1clavu Danielovi za 48 000 zlat\u00fdch. \u0160kodova tov\u00e1rna dodala kotle a strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed za 53 951 zlat\u00fdch. B\u011bhem stavby se projevil nedostatek cihel, byla proto pronajata cihelna na Lochot\u00edn\u011b a zakoupena dal\u0161\u00ed v Lobz\u00edch, kde se vyr\u00e1b\u011bly cihly ve vlastn\u00ed re\u017eii. Spole\u010dnost m\u011bla vydat 200 akci\u00ed po 500 zlat\u00fdch. Zalo\u017een\u00ed pivovaru bylo povoleno 17.kv\u011btna 1869 a 25.\u010dervna 1869 zaps\u00e1na do obchodn\u00edho rejst\u0159\u00edku firma <strong>Prvn\u00ed plze\u0148sk\u00fd akciov\u00fd pivovar v Plzni<\/strong>.<br \/>\n<img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-gambrinus-plzen\/Gambrinus-05.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\nSe stavbou bylo zapo\u010dato je\u0161t\u011b v l\u00e9t\u011b 1869 a po\u010d\u00e1tkem roku 1870 se ji\u017e neprodlen\u011b p\u0159ikro\u010dilo k vnit\u0159n\u00edmu za\u0159izov\u00e1n\u00ed pivovaru, kter\u00fd byl zalo\u017een zna\u010dn\u011b velkoryse, na 70-80 000 v\u011bder, to je 40-45 000 hl piva.S jeho prodejem se za\u010dalo 10.prosince 1870 a v prvn\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce se prodalo 26 000 hl. Dne 18.prosince 1870 se registruje prvn\u00ed ochrann\u00e1 zn\u00e1mka <strong>Erste Pilsner Actien Braurei &#8211; Pilsner Bier<\/strong>. Prvn\u00edm vrchn\u00edm sl\u00e1dkem byl A. H\u00e1jek, dosavadn\u00ed sl\u00e1dek v Roudnici nad Labem, \u0159editelem se stal \u00fa\u010detn\u00ed Karel Eckart.V roce 1871 se odbyt zv\u00fd\u0161il na 70 000 hl, co\u017e dokazuje, \u017ee nov\u00e9 pivo se ujalo. Tento \u00fasp\u011bch dal podn\u011bt k zalo\u017een\u00ed skladu ve V\u00eddni, pozd\u011bji tak\u00e9 v Praze, Karlov\u00fdch Varech, Chebu a Teplic\u00edch. Z n\u00e1rodn\u00ed slavnosti v Linci si odn\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 pivo v roce 1871 Velkou st\u0159\u00edbrnou medaili a o dva roky pozd\u011bji z\u00e1slu\u017enou medaili ze Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy ve V\u00eddni. V roce 1872 zkusil pivovar p\u0159ekvapivou novinku &#8211;  18<sup>o<\/sup> tmav\u00fd Kozel, kter\u00fd se prod\u00e1val v lahv\u00edch, ale pro vysokou cenu nem\u011blo toto pivo \u00fasp\u011bch.<\/p>\n<p>\u00dasp\u011b\u0161n\u00fd rozvoj prvn\u00edch let byl p\u0159eru\u0161en katastrof\u00e1ln\u00ed kriz\u00ed, kter\u00e1 vypukla v dubnu <strong>1873 <\/strong>a trvala a\u017e do roku 1879. V t\u00e9to krizi obst\u00e1l \u00fasp\u011b\u0161n\u011b jen M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a \u0160kodova stroj\u00edrna, proto\u017ee nebyly odk\u00e1z\u00e1ny na bankovn\u00ed<br \/>\n\u00fav\u011bry. V nov\u00e9m pivovaru prudce klesal v\u00fdstav a ani kvalita piva nebyla p\u0159i nepravideln\u00e9m odbytu stejnom\u011brn\u00e1. Vina byla<br \/>\nd\u00e1v\u00e1na sl\u00e1dkovi Karlu Petzlbauerovi. P\u0159itom se d\u011blala v\u0161emo\u017en\u00e1 opat\u0159en\u00ed proti poklesu prodeje a zisk\u016f. Sni\u017eoval se po\u010det zam\u011bstnanc\u016f, redukovaly se mzdy a platy. V roce 1877 byl z\u00edsk\u00e1n vedouc\u00ed technick\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk z ciz\u00edho pivovaru,<br \/>\nkter\u00fd m\u011bl v podniku konat inspekce. Nad\u011bji na o\u017eiven\u00ed p\u0159inesla n\u00e1v\u0161t\u011bva pivovaru arciv\u00e9vodou Ludv\u00edkem a m\u00edstodr\u017eitelem sv.p\u00e1nem von Weber a skute\u010dnost, \u017ee na doporu\u010den\u00ed osobn\u00edho l\u00e9ka\u0159e bylo pivo pod\u00e1v\u00e1no p\u0159i tabuli n\u011bmeck\u00e9ho c\u00edsa\u0159e za jeho pobytu v Teplic\u00edch. Na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b obdr\u017eelo pivo st\u0159\u00edbrnou medaili a od Svazu n\u011bmeck\u00fdch hostinsk\u00fdch v Magdeburku diplom a medaili. Tyto \u00fasp\u011bchy v\u0161ak nezastavily dal\u0161\u00ed pokles odbytu a v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce 1879-1880 pivovar vyrobil u\u017e jen 43 600 hl piva. Pivo, zejm\u00e9na le\u017e\u00e1k, nebylo ji\u017e d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed jakosti, co\u017e bylo zavin\u011bno hlavn\u011b poklesem popt\u00e1vky krizov\u00fdch let a nepravideln\u00fdm odbytem. Spr\u00e1vn\u00ed rada \u0159e\u0161ila v\u0161e odvol\u00e1n\u00edm sl\u00e1dka, m\u00edsto Petzlbauera byl p\u0159ijat Anton\u00edn Haller z \u017datce, kter\u00fd se po t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed dob\u011b dob\u0159e osv\u011bd\u010dil. Sou\u010dasn\u011b byl ustaven i jin\u00fd podsl\u00e1dek a nov\u011b obsazena m\u00edsta v\u0161ech p\u0159ed\u00e1k\u016f. D\u0159\u00edve nava\u0159en\u00e9 pivo bylo pod\u0159adn\u00e9 jakosti a muselo b\u00fdt prod\u00e1no za zlevn\u011bnou cenu, tak\u017ee tento spr\u00e1vn\u00ed rok skon\u010dil ztr\u00e1tou 27 432 zlat\u00fdch.<\/p>\n<p>N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok byl odbytov\u011b p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159i\u010dinil se o to i z\u00e1stupce Elbert &amp; Weisspflug z Hamburku, kter\u00fd otev\u0159el 15<sup>0<\/sup> pivu cestu do z\u00e1mo\u0159\u00ed, a pozd\u011bji tak\u00e9 v\u00edde\u0148sk\u00e1 firma Schwer &amp; Co. v\u00fdvozem do Indie a jin\u00fdch z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch zem\u00ed. V d\u016fsledku \u0161patn\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdsledk\u016f nebyla od roku 1874 a\u017e do roku 1879 vypl\u00e1cena \u017e\u00e1dn\u00e1 dividenda, a\u017e v roce 1880 se vypl\u00e1cela 2 %, t.j. 3 zlat\u00e9 na akcii. Vnit\u0159n\u00ed situace pivovaru z\u016fst\u00e1vala i nad\u00e1le v\u00e1\u017en\u00e1. Zaznamen\u00e1v\u00e1 se poprv\u00e9 zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ochrann\u00e9 zn\u00e1mky v N\u011bmecku, kter\u00e9 po\u0161kozovalo zejm\u00e9na odbyt lahvov\u00e9ho piva. Pivovar zde podnikl energick\u00e9 obrann\u00e9 kroky. V roce <strong>1884<\/strong> obeslal pivovar v\u00fdstavu kucha\u0159sk\u00e9ho um\u011bn\u00ed ve V\u00eddni, na tuto akci povolil na tehdej\u0161\u00ed dobu zna\u010dnou \u010d\u00e1stku 719 zlat\u00fdch. Ocen\u011bn\u00ed v\u0161ak nedos\u00e1hl. Valn\u00e1 hromada se vyslovila uspokojiv\u011b nad v\u00fdsledkem uplynul\u00e9ho obchodn\u00edho roku 1884-1885. Ten v\u0161ak pr\u00fd mohl b\u00fdt je\u0161t\u011b p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed, kdyby pivovar nemusel n\u00e1sledovat p\u0159\u00edkladu konkurence M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru a sn\u00ed\u017eit cenu v\u00fd\u010depn\u00edho piva o 1 zlat\u00fd a le\u017e\u00e1ku o 50 krejcar\u016f na hektolitr. V porovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi pivovary v \u010cech\u00e1ch nebyl v\u00fdnos pivovaru \u0161patn\u00fd, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e p\u0159ihl\u00e9dneme k prov\u00e1d\u011bn\u00fdm zna\u010dn\u00fdm investic\u00edm. Rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se v\u00fdroba si vy\u017e\u00e1dala roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed provozn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, zejm\u00e9na \u00fapravu sklepa, byl z\u0159\u00edzen dal\u0161\u00ed hvozd a humno, d\u00e1le byla provedena rekonstrukce vodovodu tak, \u017ee byla zaji\u0161t\u011bna pot\u0159ebn\u00e1 voda i p\u0159i stoupaj\u00edc\u00ed v\u00fdrob\u011b. Z\u00e1vady a vy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1klady dosavadn\u00edho zp\u016fsobu osv\u011btlen\u00ed byly odstran\u011bny zaveden\u00edm elektrick\u00e9ho sv\u011btla. Oba plze\u0148sk\u00e9 pivovary dosahovaly zna\u010dn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f zejm\u00e9na v exportu piva, co\u017e inspirovalo i pivovar v Plzenci (majitel\u00e9 byli Anton\u00edn Weber, Karl Wolf, Arno\u0161t Wolf), kter\u00fd za\u010dal pou\u017e\u00edvat firmy Staroplzeneck\u00fd pivovar a n\u00e1zvu &#8222;plze\u0148sk\u00e9 pivo&#8220;. Proti tomuto ozna\u010den\u00ed ost\u0159e vystoupil M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a dos\u00e1hl jeho v\u00fdmazu. M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar toti\u017e v\u017edy zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee piva dal\u0161\u00edch m\u00edstn\u00edch pivovar\u016f napodobuj\u00ed jeho vlastn\u00ed v\u00fdrobek. Na z\u00e1sah M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho<br \/>\npivovaru nepovolilo ministerstvo vnitra ani zm\u011bnu n\u00e1zvu obce Plzenec na Starou Plze\u0148.<br \/>\n<img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-gambrinus-plzen\/Gambrinus-autor-M.Kostov-05.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\nV lednu <strong>1889<\/strong> byli p\u0159izv\u00e1ni sl\u00e1dci ze Stoda a Libo\u010dan, aby podali vhodn\u00e9 n\u00e1vrhy na dokonalej\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed sladovny a sklepu. V hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce 1888-1889 bylo toti\u017e prod\u00e1no 157 541 hl piva, co\u017e se p\u0159ibli\u017eovalo k hranici nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enosti v\u00fdroby. Tohoto zv\u00fd\u0161en\u00ed dos\u00e1hli dosavadn\u00ed odb\u011bratel\u00e9, tak\u017ee se ani nemohlo uva\u017eovat o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed nov\u00fdch obchodn\u00edch spojen\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b doporu\u010den\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00fdch odborn\u00edk\u016f doch\u00e1z\u00ed v roce 1890 k rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed modernizaci, stav\u00ed se<br \/>\ndruh\u00e9 dynamo. Elektrick\u00e9 sv\u011btlo se zav\u00e1d\u00ed i do kancel\u00e1\u0159\u00ed a byt\u016f. Kolem pivovarsk\u00e9ho are\u00e1lu bylo provedeno d\u016fkladn\u00e9<br \/>\nohrazen\u00ed s novou vstupn\u00ed branou. Byla roz\u0161\u00ed\u0159ena varna a chlad\u00edrny, rekonstruov\u00e1na um\u00fdv\u00e1rna sud\u016f a na pivn\u00ed n\u00e1dobu<br \/>\nbyla postavena k\u016flna. Na dopravu piva bylo zakoupeno 10 vag\u00f3n\u016f. V investi\u010dn\u00ed \u010dinnosti bylo pokra\u010dov\u00e1no je\u0161t\u011b i v<br \/>\nroce 1891, kdy byly roz\u0161\u00ed\u0159eny sklepy a dal\u0161\u00ed provozn\u00ed prostory. Roz\u0161\u00ed\u0159ena humna, zv\u011bt\u0161eny s\u00fdpky, zakoupena<br \/>\npo\u017eahova\u010dka a my\u010dka sud\u016f a strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro budovu chlad\u00edren a um\u011bl\u00e9ho chlazen\u00ed. V hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce 1880-1881 \u010dinil v\u00fdstav 58 799 hl, za deset let na to ji\u017e 162 876 hl. Dividenda stoupla na 16 %. jako kuriozita, kter\u00e1 pr\u00fd<br \/>\nvzbudila velkou pozornost v tisku, se v pivovarsk\u00fdch an\u00e1lech zaznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee v listopadu 1891 spr\u00e1vn\u00ed rada zvolila na<br \/>\nm\u00edsto sv\u00e9ho zem\u0159el\u00e9ho \u010dlena evagelick\u00e9ho far\u00e1\u0159e Felixe Moln\u00e1ra.<\/p>\n<p>V roce <strong>1892<\/strong> vedl pivovar spor se sl\u00e1dkem Haasem z Reibachu, kter\u00fd prod\u00e1val sv\u016fj v\u00fdrobek do \u0160v\u00fdcarska s ozna\u010den\u00edm &#8222;Haas-Pilsner-Bier&#8220;. Spor dopadl pro pivovar nep\u0159\u00edzniv\u011b, je\u017eto cury\u0161sk\u00fd soud se postavil na stanovisko,<br \/>\n\u017ee slovo &#8222;Pilsner&#8220; je ozna\u010den\u00edm druhov\u00fdm. V roce 1893 bylo provedeno dal\u0161\u00ed zv\u011bt\u0161en\u00ed sklepn\u00edho prostoru, jeho\u017e kapacita t\u00edm stoupla na um\u00edst\u011bn\u00ed 20 000 hl piva, d\u00e1le n\u00e1sledovala stavba po\u017eahovny, jej\u00ed\u017e dokon\u010den\u00ed bylo term\u00ednov\u00e1no a podm\u00edn\u011bno pen\u00e1lem ve v\u00fd\u0161i 25 zlat\u00fdch za ka\u017ed\u00fd den p\u0159ekro\u010den\u00ed. Pro srovn\u00e1n\u00ed: plat sladmistra v t\u00e9 dob\u011b d\u011blal 90 zlat\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, bedn\u00e1\u0159 dost\u00e1val za zhotoven\u00ed hektolitrov\u00e9ho sudu 80 krejcar\u016f a za le\u017e\u00e1ck\u00fd sud 40 krejcar\u016f za hektolitr obsahu. Akcie nebyly znamen\u00e1ny na burze, ale p\u0159\u00edzniv\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdvoj pivovaru se projevoval i v cen\u00e1ch akci\u00ed na voln\u00e9m trhu. Tak v letech 1871-1872 se prod\u00e1vala akcie b\u011b\u017en\u011b po 20 zlat\u00fdch, jednu dobu dokonce za 10 zlat\u00fdch, v roce 1890 st\u00e1ly kolem 500 zlat\u00fdch, koncem roku 1892 ji\u017e 800 zlat\u00fdch a podle zpr\u00e1vy v\u00edde\u0148sk\u00fdch list\u016f ze 7.2.1893 vystoupily tehdy ji\u017e na 1 010 zlat\u00fdch.<\/p>\n<p>Tyto \u00fasp\u011bchy l\u00e1kaly m\u00edstn\u00ed i ciz\u00ed podnikatele a tak se vyno\u0159ila my\u0161lenka zalo\u017een\u00ed t\u0159et\u00edho pivovaru, pro kter\u00fd bylo ups\u00e1no 1 336 000 zlat\u00fdch. Mezi velk\u00fdmi pod\u00edln\u00edky m\u011bli p\u0159evahu N\u011bmci, drobn\u011bj\u0161\u00ed upisovatel\u00e9 byli v\u011bt\u0161inou n\u00e1rodnosti \u010desk\u00e9. Pro stavbu pivovaru byla z\u00edsk\u00e1na usedlost zvan\u00e1 Beranovka. Spr\u00e1vy obou star\u0161\u00edch pivovar\u016f se sna\u017eily zabr\u00e1nit vzniku dal\u0161\u00edch pivovarsk\u00fdch z\u00e1vod\u016f, ale marn\u011b, a tak ji\u017e v listopadu <strong>1895<\/strong> se objevila v novin\u00e1ch zpr\u00e1va o snah\u00e1ch bavorsk\u00e9ho komer\u010dn\u00edho rady Reichla z Kulmbachu o zalo\u017een\u00ed \u010dtvrt\u00e9ho pivovaru v Plzni. V lednu 1896 se dokonce objevil projekt tov\u00e1rn\u00edka Ludv\u00edka Pietta na zalo\u017een\u00ed p\u00e1t\u00e9ho pivovaru, k n\u011bmu\u017e v\u0161ak ministerstvo vnitra v dohod\u011b<br \/>\ns ministerstvem obchodu nedalo souhlas.V roce 1897 byla zam\u00edtnuta i \u017e\u00e1dost Reichlova o z\u0159\u00edzen\u00ed \u010dtvrt\u00e9ho pivovaru,<br \/>\nkter\u00fd se t\u00edm v\u0161ak nedal odradit a pokou\u0161el se o jeho zalo\u017een\u00ed d\u00e1le, vlastn\u011b a\u017e do vzniku \u010cs.republiky. Tehdy skon\u010dily v\u016fbec v\u0161echny snahy o rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed po\u010dt\u016f pivovar\u016f v Plzni, proto\u017ee vyhl\u00eddky na zv\u00fd\u0161en\u00fd odbyt v Rakousku-Uhersku a N\u011bmecku definitivn\u011b zanikly. V t\u00e9 dob\u011b, t.j. okolo roku 1895, bylo v Plzni 137 hostinc\u016f a v\u00fd\u010dep\u016f, z toho 8 lep\u0161\u00edch podnik\u016f, tak\u017ee jeden hostinec p\u0159ipadl na 377 obyvatel. Ve spot\u0159eb\u011b piva v\u0161ak v\u017edy do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry rozhodovala jeho cena, a tak se do Plzn\u011b dov\u00e1\u017eela i piva ciz\u00ed, jak vypl\u00fdv\u00e1 ze statistiky z roku 1895, sestaven\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00edkem Jaroslavem  Schieblem. Podle n\u00ed v m\u011bst\u011b vypilo asi 60 000 obyvatel celkem kolem 115 000 hl r\u016fzn\u00fdch piv. Na t\u00e9to spot\u0159eb\u011b se pod\u00edlely jednotliv\u00e9 pivovary takto:<br \/>\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar &#8211; 4 000 hl<br \/>\nPrvn\u00ed plze\u0148sk\u00fd akciov\u00fd pivovar &#8211; 4 500 hl<br \/>\nPlzeneck\u00fd pivovar &#8211; 4 000 hl<br \/>\n\u0160t\u011bnovick\u00fd pivovar &#8211; 18 000 hl<br \/>\nKladrubsk\u00fd pivovar &#8211; 8 000 hl<br \/>\nVlk\u00fd\u0161sk\u00fd pivovar &#8211; 18 000 hl<br \/>\nDob\u0159ansk\u00fd pivovar &#8211; 1 800 hl<br \/>\nStodsk\u00fd pivovar &#8211; 2 000 hl<br \/>\nNekn\u00ed\u0159sk\u00fd pivovar &#8211; 12 000 hl<br \/>\nLukavick\u00fd pivovar &#8211; 1 200 hl<\/p>\n<p>Krom\u011b uveden\u00fdch podnik\u016f dov\u00e1\u017eela do Plzn\u011b men\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed piva \u0159ada dal\u0161\u00edch pivovar\u016f, tak\u017ee se zde v t\u00e9 dob\u011b \u010depovalo pivo celkem z 26 venkovsk\u00fdch pivovar\u016f.<\/p>\n<p>V t\u00e9to konkurenci se spr\u00e1vn\u00ed rada Prvn\u00edho plze\u0148sk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru orientovala st\u00e1le v\u00edce na n\u011bmeckou \u010d\u00e1st<br \/>\nobyvatelstva v Plzni, v Praze i v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Kdy\u017e v obecn\u00edch volb\u00e1ch v Plzni v roce 1897 doc\u00edlili \u010de\u0161t\u00ed<br \/>\nkandid\u00e1tu v\u011bt\u0161inu i v prv\u00e9m sboru, \u010d\u00edm\u017e se spr\u00e1va dostala do \u010desk\u00fdch rukou, dalo to p\u0159\u00edle\u017eitost ke kampani v<br \/>\n\u0159\u00ed\u0161skon\u011bmeck\u00fdch listech, v n\u00ed\u017e byla z\u00e1libn\u011b zd\u016fraz\u0148ov\u00e1na n\u011bmeckost Prvn\u00edho plze\u0148sk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru a Spole\u010densk\u00e9ho pivovaru (Beranovka) v Plzni a vedeny \u00fatoky proti M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9mu pivovaru, kter\u00fd byl ozna\u010dov\u00e1n<br \/>\njako podnik vysloven\u011b \u010desk\u00fd.<\/p>\n<p>Na \u017e\u00e1dost akcion\u00e1\u0159\u016f byly od 1.7.<strong>1899<\/strong> akcie pivovaru znamen\u00e1ny v \u00fa\u0159edn\u00edm burzovn\u00edm listu v\u00edde\u0148sk\u00e9 burzy. Snaz\u0161\u00ed obchodn\u00ed manipulace s akciemi p\u0159inesla dal\u0161\u00ed vzestup jejich hodnoty, nebo\u0165 kurs 1 640 zlat\u00fdch, kter\u00fd m\u011bly<br \/>\nv roce 1900, stoupl v roce 1901 na 2 870 zlat\u00fdch. Na vzestup m\u011bla samoz\u0159ejm\u011b vliv v prvn\u00ed \u0159ad\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 situace<br \/>\npodniku a stoupaj\u00edc\u00ed odbyt. V roce 1899-1900 stoupla v\u00fdroba na 250 770 hl. P\u0159\u00edzniv\u00fdch v\u00fdsledk\u016f nebylo dosa\u017eeno n\u00e1hodou,<br \/>\nnaopak, bylo nutno se t\u011b\u017ece prosazovat proti konkurenci, a to zejm\u00e9na v N\u011bmecku, kter\u00e9 p\u0159edstavovalo v\u00fdznamn\u00fd trh a kde<br \/>\ndom\u00e1c\u00ed pivovary v\u017edy br\u00e1nily zna\u010dn\u00e9mu dovozu piva z Plzn\u011b.V roce <strong>1900<\/strong> hledalo N\u011bmecko \u00fahradu v\u00fddaj\u016f na budov\u00e1n\u00ed siln\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva a jednou cestou bylo i zv\u00fd\u0161en\u00ed cla na dov\u00e1\u017een\u00e9 pivo. Aby udr\u017eela obchod s N\u011bmeckem, spr\u00e1vn\u00ed rada zlevnila cenu piva p\u0159i v\u00fdvozu do N\u011bmecka od 6.\u010dervence o 1 marku na hl. Do r\u00e1mce celkov\u00e9 n\u00e1rodnostn\u00ed politiky vhodn\u011b zapad\u00e1 zpr\u00e1va z 15.10.1901, podle kter\u00e9 bylo akciov\u00e9mu pivovaru povoleno pou\u017e\u00edvat ve znaku a pe\u010deti rakousko-uhersk\u00e9ho orla. Od listopadu <strong>1902<\/strong> byl zvolen nov\u00fdm p\u0159edsedou spr\u00e1vn\u00ed rady dr.Karel Urban, jeho\u017e funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed se vyzna\u010duje ur\u010dit\u00fdmi reformami ve spr\u00e1v\u011b podniku, kter\u00e9 m\u011bly za \u00fa\u010del, aby spr\u00e1vn\u00ed rada nabyla pronikav\u011bj\u0161\u00edho vlivu na jeho veden\u00ed. Ve spr\u00e1vn\u00ed rad\u011b byla toti\u017e zavedena forma refer\u00e1t\u016f a ka\u017ed\u00e9mu ze \u010dlen\u016f byl p\u0159ik\u00e1z\u00e1n ur\u010dit\u00fd obor, kter\u00fd m\u011bl spravovat. Proto\u017ee v zim\u011b 1902 byl v Plzni nedostatek ledu, bylo nutno led pro pot\u0159ebu pivovaru dov\u00e1\u017eet ze \u0160\u0165\u00e1hlav, Nepomuku a a\u017e ze \u017delezn\u00e9 Rudy.<br \/>\n <script async src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- zpravy -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\"\r\n     style=\"display:block\"\r\n     data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\"\r\n     data-ad-slot=\"3541247592\"\r\n     data-ad-format=\"auto\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script><br \/>\nV roce <strong>1906<\/strong> do\u0161lo v r\u00e1mci tehdej\u0161\u00ed v\u0161eobecn\u00e9 st\u00e1vkov\u00e9 vlny v obou pivovarech k v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm soci\u00e1ln\u00edm nepokoj\u016fm, kter\u00e9 tak\u00e9 vyvrcholily ve st\u00e1vce. Po\u017eadavek d\u011blnictva zn\u011bl na t\u0159icetiprocentn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd, proti \u010demu\u017e spr\u00e1vn\u00ed rada nab\u00eddla jen 15 %. Tato nab\u00eddka byla z\u00e1stupc\u016fm d\u011bln\u00edk\u016f vyj\u00e1d\u0159ena v ultimativn\u00ed form\u011b s lh\u016ftou jedn\u00e9 hodiny na rozmy\u0161len\u00ed. D\u011bln\u00edci s nab\u00eddkou nesouhlasili, na\u010de\u017e c.k.okresn\u00ed komisa\u0159 dal souhlas k okam\u017eit\u00e9mu propu\u0161t\u011bn\u00ed 498 d\u011bln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed byli ze z\u00e1vodu b\u011bhem dvou hodin vyhn\u00e1ni \u010detn\u00edky. Pro udr\u017een\u00ed po\u0159\u00e1dku si spr\u00e1vn\u00ed rada vy\u017e\u00e1dala setninu voj\u00e1k\u016f. I kdy\u017e toto jedn\u00e1n\u00ed pova\u017eovalo ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed ve m\u011bst\u011b za ukvapen\u00e9, nebyly proti n\u011bmu provedeny \u017e\u00e1dn\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed kroky, spr\u00e1vn\u00ed rada p\u0159ijala 70 ciz\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b N\u011bmc\u016f, jeden z n\u011bmeck\u00fdch spr\u00e1vn\u00edch rad\u016f dal k dispozici pivovaru 14 d\u011bln\u00edk\u016f ze St\u0159\u00edbra. V t\u00e9 dob\u011b ji\u017e venkovsk\u00e9 pivovary skon\u010dily sladovac\u00ed kampa\u0148, tak\u017ee pracovn\u00edch sil byl dostatek a v\u00fdsledek byl, \u017ee spr\u00e1vn\u00ed rada nep\u0159ijala zp\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e9ho z propu\u0161t\u011bn\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f. Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to zku\u0161enosti se<br \/>\nv\u0161echny plze\u0148sk\u00e9 pivovary pokusily v \u010dervnu 1906 o vytvo\u0159en\u00ed ochrann\u00e9ho svazu pivovar\u016f v Plzni proti st\u00e1vk\u00e1m, ale k dohod\u011b nedo\u0161lo.V roce <strong>1907<\/strong> se o v\u00fdrobku prvn\u00edho akciov\u00e9ho pivovaru pochvaln\u011b vyj\u00e1d\u0159il c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. p\u0159i sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b na severo\u010desk\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Liberci a na po\u010dest toho zvolila spr\u00e1vn\u00ed rada pro sv\u00e9 pivo zn\u00e1mku <strong>Pilsner Kaiserquell<\/strong>, v \u010desk\u00e9m zn\u011bn\u00ed <strong>Plze\u0148sk\u00fd c\u00edsa\u0159sk\u00fd zdroj<\/strong>. Jako zaj\u00edmavost mo\u017eno uv\u00e9st, \u017ee od t\u00e9 doby se \u010d\u00e1st\u00ed sklep\u016f v Gambrinusu v m\u00edstn\u00edm n\u00e1zvoslov\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 &#8222;na kaisru&#8220;. V roce 1907 byl tak\u00e9 z\u0159\u00edzen pro zam\u011bstnance pivovaru zvl\u00e1\u0161tn\u00ed penzijn\u00ed fond, na kter\u00fd p\u0159isp\u00edvala i spr\u00e1va z\u00e1vodu, a to nejprve pro \u00fa\u0159edn\u00edky a p\u0159edn\u00ed s\u00edly z\u00e1vodu, pozd\u011bji i pro d\u011bln\u00edky.<\/p>\n<p>Ji\u017e v roce <strong>1908<\/strong> o\u017eivly v Plzni snahy o zalo\u017een\u00ed dal\u0161\u00edho pivovaru. Tentokr\u00e1t to byla \u017divnostensk\u00e1 banka, kter\u00e1 tajn\u011b zakoupila pro nov\u00fd pivovar pozemky na Pra\u017esk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed. Vliv \u017divnobanky byl tak velk\u00fd, \u017ee nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00e9mu ve\u0159ejn\u00e9mu odporu. P\u016fvodn\u00ed akciov\u00fd kapit\u00e1l 3 miliony korun byl rozvr\u017een na 7 500 akci\u00ed, ale ji\u017e b\u011bhem stavby bylo rozhodnuto vybudovat pivovar v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e se p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lelo, a z toho d\u016fvodu byl i akciov\u00fd kapit\u00e1l zv\u00fd\u0161en na<br \/>\n6 mil.korun a rozvr\u017een na 15 000 akci\u00ed. Pivovar m\u011bl firmu <strong>\u010cesk\u00fd plze\u0148sk\u00fd pivovar akc.apol. &#8211; Sv\u011btovar<\/strong> a zah\u00e1jil v\u00fdrobu v lednu 1913. Pivo z prvn\u00edch v\u00e1rek bylo mnohem tmav\u0161\u00ed, bylo tak\u00e9 m\u00e9n\u011b chmelen\u00e9 ne\u017e dosavadn\u00ed plze\u0148sk\u00e1<br \/>\npiva a spr\u00e1va pivovaru proto z rozpak\u016f mluvila o &#8222;nov\u00e9m typu plze\u0148sk\u00e9ho piva&#8220;. Ve skute\u010dnosti se v\u0161ak sna\u017eila velmi rychle vr\u00e1tit ke star\u00e9mu typu. Jinak v\u0161ak po tomto kr\u00e1tk\u00e9m po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm intermezzu pivovar znamenit\u011b prosperoval a vyskytl se proto dal\u0161\u00ed podnikatel V\u00edt Perg\u00e1l, kter\u00fd z\u00edskal povolen\u00ed ke z\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru na sv\u00fdch pozemc\u00edch J\u00edkalka v Plzni. Pivovar m\u011bl b\u00fdt akciovou spole\u010dnost\u00ed pod n\u00e1zvem Plze\u0148sk\u00fd v\u00fdvozn\u00ed pivovar a.s.. Tohoto projektu m\u011bla vyu\u017e\u00edt firma zalo\u017een\u00e1 v Budape\u0161ti, organizovat odbyt piva hlavn\u011b do Ma\u010farska a do sousedn\u00edch zem\u00ed, a zejm\u00e9na pak pl\u00e1novit\u011b budovat v\u00fdvoz do mimoevropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f, hlavn\u011b do Ameriky. Ma\u010farsk\u00e1 spole\u010dnost se v\u0161ak dostala hned na po\u010d\u00e1tku s Pergaelm do<br \/>\nsporu a z pivovaru se\u0161lo.<\/p>\n<p>Po intenzivn\u00edm stup\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u00fdroby v Prvn\u00edm plze\u0148sk\u00e9m akciov\u00e9m pivovaru doch\u00e1zelo pom\u011brn\u011b \u010dasto k poruch\u00e1m kvality, kter\u00e9 m\u011bly ohlas i v cizin\u011b a jim\u017e se pro jejich velk\u00fd rozsah musela op\u011btovn\u011b zab\u00fdvat i spr\u00e1vn\u00ed rada, kter\u00e1 nakonec dala<br \/>\npodsl\u00e1dka a bedn\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra p\u0159ed\u010dasn\u011b do penze a sl\u00e1dka p\u00edsemn\u011b napomenula, \u017ee podobn\u00e9 z\u00e1vady se ji\u017e nesm\u011bj\u00ed opakovat. Aby na druh\u00e9 stran\u011b napravil sv\u016fj presti\u017e, vy\u017e\u00e1dal si pivovar honosn\u00fd titul <strong>k. und k. Hoflieferantin<\/strong> &#8211; <strong>c.k. dvorn\u00ed dodavatel<\/strong>, kter\u00fd mu byl c.k.hofmistrovsk\u00fdm \u00fa\u0159adem ve<br \/>\nV\u00eddni v \u00fanoru <strong>1912<\/strong> prop\u016fj\u010den, ov\u0161em za poplatek 25 000 korun.<\/p>\n<p>V roce 1912 koupila Plze\u0148sk\u00e1 banka <strong>\u0161t\u011bnovick\u00fd pivovar<\/strong>, kter\u00fd byl zalo\u017een v roce 1765 a byl nejstar\u0161\u00edm pivovarem na Plze\u0148sku. P\u0159em\u011bnila jej v akciovou spole\u010dnost, ve kter\u00e9 m\u011bla sama rozhoduj\u00edc\u00ed slovo. Zalo\u017een\u00edm Sv\u011btovaru dos\u00e1hl po\u010det pivovar\u016f v Plzni \u010dty\u0159, ale v\u0161echny dob\u0159e prosperovaly. P\u0159esto\u017ee v posledn\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce 1913-1914 p\u0159ed v\u00e1lkou poklesla v\u00fdroba piva v \u010cech\u00e1ch o 171 154 hl, dos\u00e1hly plze\u0148sk\u00e9 pivovary do t\u00e9 doby nejvy\u0161\u0161\u00edch<br \/>\nv\u00fdstav\u016f:<br \/>\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;1 019 646 hl<br \/>\nPrvn\u00ed akciov\u00fd pivovar&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;&#8230;272 181 hl<br \/>\nSpole\u010densk\u00fd pivovar (Prior)&#8230;&#8230;&#8230;..196 665 hl<br \/>\n\u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar (Sv\u011btovar)&#8230;.39 449 hl<\/p>\n<p>Prvn\u00ed plze\u0148sk\u00fd akciov\u00fd pivovar je do velikosti t\u0159et\u00edm pivovarem v \u010cech\u00e1ch a dividenda stoupla v roce 1913 ji\u017e na 46<br \/>\n%.<\/p>\n<p>Pro ilustraci tehdej\u0161\u00edch pom\u011br\u016f v pivovaru budi\u017e zde uvedena vzpom\u00ednka zam\u011bstnance, pozd\u011bji vrchn\u00edho va\u0159i\u010de Karla Nov\u00e9ho: &#8222;Pivovar nikdy nem\u00edval u\u010dn\u011b. Do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed byli p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed jen vyu\u010den\u00ed chasn\u00edci v mal\u00fdch pivovarech. J\u00e1 nastoupil v pivova\u0159e po vyu\u010den\u00ed na sladovn\u00ed kampa\u0148 v z\u00e1\u0159\u00ed 1913. Pracovalo se tehdy 12 hodin, re\u017eim byl tvrd\u00fd, ale piva<br \/>\nbylo dost. P\u0159espoln\u00ed bydleli v pivova\u0159e na \u0161aland\u00e1ch, kde byla polovina \u010cech\u016f a polovina N\u011bmc\u016f. Na sladovn\u00e1ch tehdy<br \/>\npracovalo 40 sla\u010f\u00e1k\u016f, mlad\u00fd sladovnick\u00fd d\u011blal jen pr\u00e1ce pomocn\u00e9. Slady se v t\u00e9 dob\u011b d\u011blaly dev\u00edtidenn\u00ed.&#8220;<\/p>\n<p>Vstupem Rakouska-Uherska do v\u00e1lky ko\u010d\u00ed zlat\u00e1 doba plze\u0148sk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed. Postupn\u011b odch\u00e1zej\u00ed do v\u00e1lky kvalifikovan\u00e9<br \/>\npracovn\u00ed s\u00edly (na prvn\u00ed v\u00fdzvu hned 70 sladovnick\u00fdch), na jejich m\u00edsta se p\u0159ij\u00edmaj\u00ed \u017eeny. Byli rekv\u00edrov\u00e1ny v\u0161ichni kon\u011b, nastaly pot\u00ed\u017ee s telefonem a telegrafem, objedn\u00e1vky nebylo mo\u017eno vy\u0159\u00eddit p\u0159es zt\u00ed\u017eenou dopravu na \u017eeleznici, v z\u00e1vod\u011b bylo nutno p\u0159echodn\u011b ubytovat vojsko v po\u010dtu 157 mu\u017e\u016f.O roku <strong>1915<\/strong> nast\u00e1vaj\u00ed pot\u00ed\u017ee surovinov\u00e9, pivovar je nucen odv\u00e1d\u011bt nejprve postradateln\u00e9 sou\u010d\u00e1sti z barevn\u00fdch kov\u016f, ale koncem roku ji\u017e mus\u00ed demontovat celou varn\u00ed soupravu a odv\u00e9st ji na v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu. V\u00fdroba se podstatn\u011b omezuje pro nedostatek surovin, slad se nahrazuje postupn\u011b p\u00fdrem, \u010dirokem, \u0159epou ba dokonce i medem, ale ani to nesta\u010d\u00ed. V srpnu <strong>1917<\/strong> bylo nutno \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zastavit v\u00fdrobu. Sou\u010dasn\u011b v tomto roce vznikaj\u00ed v Plzni hladov\u00e9 nepokoje, kter\u00e9 vedly i ke sr\u00e1\u017ek\u00e1m s vojskem. V roce 1917-1918 klesl v\u00fdstav na 31 800 hl t\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e9ho piva a sou\u010dasn\u011b bylo vyrobeno 10 900 hl pivn\u00ed n\u00e1hra\u017eky, tzv. pivol\u00ednu, kter\u00fd lidov\u00fd vtip p\u0159ejmenoval na &#8222;slzy Gambrinovy&#8220;.<\/p>\n<p>Vznik \u010cR v roce <strong>1918<\/strong> se projevuje i v z\u00e1pisech spr\u00e1vn\u00ed rady pivovaru. Tak nap\u0159.: 24.11.1918 po v\u0161ech d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch darech n\u011bmeck\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm a upisov\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u016fj\u010dky, se projevuje prvn\u00ed dar fondu \u010desk\u00fdch legion\u00e1\u0159\u016f 20 000 K\u010d, na \u010deskou v\u00e1le\u010dnou p\u016fj\u010dku bylo ups\u00e1no 2 400 000 K\u010d, nebo\u0165 i ostatn\u00ed plze\u0148sk\u00e9 pivovary v\u011bnovaly t\u011bmto \u00fa\u010del\u016fm zna\u010dn\u00e9 prost\u0159edky. bylo nutno dr\u017eet krok s dobou.Zm\u011bn\u011bn\u00e9 politick\u00e9 pom\u011bry se projevovaly i v tom, \u017ee na vedouc\u00ed m\u00edsta byli p\u0159ij\u00edm\u00e1ni \u010de\u0161t\u00ed zam\u011bstnanci. Po\u010d\u00e1tkem roku <strong>1919<\/strong> byl jmenov\u00e1n \u0159editelem pivovaru Josef Brych z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic. Proto\u017ee dosavadn\u00ed zn\u00e1mka Kaiserquell byla nad\u00e1le ne\u00fanosn\u00e1, byla zvolena nov\u00e1 ochrann\u00e1 zn\u00e1mka  <strong>Plze\u0148sk\u00fd Gambrinus<\/strong>, kter\u00e1 byla poprv\u00e9 registrov\u00e1na 23.7.1919 a zaps\u00e1na tak\u00e9 n\u011bmecky, francouzsky, anglicky a italsky. Vnit\u0159n\u00ed \u00fa\u0159edn\u00ed \u0159e\u010d\u00ed v\u0161ak z\u016fstala nad\u00e1le n\u011bm\u010dina. Hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdvoj v nov\u00e9m st\u00e1t\u011b neprob\u00edhal klidn\u011b, nebo\u0165 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed bylo zcela vy\u010derp\u00e1no v\u00e1lkou. Ceny z\u00e1kladn\u00edch potravin stoupaly, doch\u00e1zelo ke st\u00e1vk\u00e1m a demonstrac\u00edm. V prosinci 1919 do\u0161lo k velk\u00e9 st\u00e1vce horn\u00edk\u016f v N\u00fd\u0159anech, v d\u016fsledku kter\u00e9 pivovar musel 19.1.<strong>1920<\/strong> zastavit provoz pro nedostatek uhl\u00ed. Nov\u00e9 politick\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ovlivnilo nep\u0159\u00edzniv\u011b v\u0161echny plze\u0148sk\u00e9 pivovary, kter\u00e9 ztratily velk\u00fd trh Rakouska-Uherska, velk\u00fd export do N\u011bmecka, ale tak\u00e9 v\u00fdvoz do \u0160v\u00fdcarska, Holandska, Belgie a Francie. K tomu je\u0161t\u011b p\u0159istoupilo zaveden\u00ed prohibice v USA od 16.1.1620, tak\u017ee i tento trh se pro v\u00fdvoz piva uzav\u0159el. Za t\u00e9to situace doch\u00e1zelo k ostr\u00e9 konkurenci plze\u0148sk\u00fdch pivovar\u016f na dom\u00e1c\u00edm trhu, kter\u00e1 se projevovala v r\u016fzn\u00e9 form\u011b. Tak<br \/>\nnap\u0159.v dubnu <strong>1922<\/strong> ozn\u00e1mil Sv\u011btovar, \u017ee v letn\u00ed sez\u00f3n\u011b od kv\u011btna do srpna 1922 bude poskytovat sv\u00fdm<br \/>\nodb\u011bratel\u016fm ledn\u00e9 5 K\u010d z hektolitru. Akciov\u00fd pivovar na to reagoval t\u00edm, \u017ee za\u010dal d\u00e1vat plze\u0148sk\u00fdm hostinsk\u00fdm zdarma 20 kg ledu na hektolitr, u mimoplze\u0148sk\u00fdch zavedl rovn\u011b\u017e ledn\u00e9 5 K\u010d na hl. V minulosti bylo v\u017edy b\u011b\u017enou prax\u00ed plze\u0148sk\u00fdch pivovar\u016f, \u017ee zachov\u00e1valy stejnou \u00farove\u0148 cen i v drobn\u00e9m prodeji. Z t\u00e9to ofici\u00e1ln\u00ed ceny ov\u0161em poskytovaly hostinsk\u00fdm v<br \/>\nn\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech slevy, p\u0159i\u010dem\u017e v\u0161ak cena v drobn\u00e9m p\u0159i v\u00fd\u010depu z\u016fst\u00e1vala na stejn\u00e9 \u00farovni s nejdra\u017e\u0161\u00ed cenou piva z M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru, tak\u017ee diference p\u0159ipadla ve prosp\u011bch hostinsk\u00e9ho.V roce <strong>1923<\/strong> se pokusil \u0159editel Brych zlevnit ceny piva s poukazem na to, \u017ee krom\u011b Sv\u011btovaru, oba zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed plze\u0148sk\u00e9 pivovary vyr\u00e1b\u011bj\u00ed dr\u00e1\u017ee ne\u017e  akciov\u00fd. P\u0159ece jen se v\u0161ak neodv\u00e1\u017eil sn\u00ed\u017eit tuto cenu autonomn\u011b a m\u011blo se p\u0159ece jen vy\u010dkat dohody s ostatn\u00edmi pivovary. V roce 1921 se va\u0159\u00ed tak\u00e9 14<sup>0<\/sup> tmav\u00e9 pivo pod zna\u010dkou <strong>Gran\u00e1t.<\/strong> O\u010dek\u00e1valo se od n\u011bj, \u017ee vytla\u010d\u00ed dov\u00e1\u017een\u00e1 tmav\u00e1 piva mnichovsk\u00e1, zejm\u00e9na ze z\u00e1pado\u010desk\u00fdch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch m\u011bst. Od 20.listopadu 1921 se p\u0159est\u00e1v\u00e1 vystavovat slab\u0161\u00ed pivo 8<sup>0 <\/sup>a za\u010d\u00edn\u00e1 se vystavovat norm\u00e1ln\u00ed 10<sup>0 <\/sup>a 12<sup>0 <\/sup>pivo. P\u0159es stagnuj\u00edc\u00ed odbyt neopomenula spr\u00e1va pivovaru renovaci za\u0159\u00edzen\u00ed a po\u0159\u00eddila v roce 1921 kompletn\u00ed novou varnu ze \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. V roce 1921 byla tak\u00e9 zavedena v\u00fdroba v\u00e1re\u010dn\u00fdch kvasnic nejen pro vlastn\u00ed pot\u0159ebu, ale i na prodej. Dohledem na pr\u00e1ci ve spilce byl pov\u011b\u0159en laborant Rudolf Hrab\u011b.<br \/>\n<br \/>\nV roce 1923 m\u011blo doj\u00edt k vytvo\u0159en\u00ed Velk\u00e9 Plzn\u011b p\u0159ipojen\u00edm okoln\u00edch obc\u00ed Doudlevec, Skvr\u0148an, Bolevce, Doubravky, Lobez a Bo\u017ekova. V\u0161echny plze\u0148sk\u00e9 pivovary se proti tomu ost\u0159e ohradily z obavy, \u017ee se \u00fazem\u00ed Plzn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed a \u017ee v okrajov\u00fdch<br \/>\n\u010dtvrt\u00edch by mohly vzniknout dal\u0161\u00ed konkuren\u010dn\u00ed pivovary. Tento spor byl definitivn\u011b vy\u0159e\u0161en z\u00e1konem z 19.12. <strong>1924<\/strong>, kter\u00fd stanovil, \u017ee na \u00fazem\u00ed obc\u00ed Bolevce, Bo\u017ekova, Doubravky, Lobez a Skvr\u0148an nelze po dobu dvaceti let z\u0159izovat a roz\u0161i\u0159ovat pivovarsk\u00fdch podnik\u016f. Toto omezen\u00ed se nevztahovalo na st\u00e1vaj\u00edc\u00ed pivovary, kter\u00e9 mohly roz\u0161i\u0159ovat v\u00fdrobu neomezen\u011b. Ustanoven\u00ed z\u00e1kona m\u011blo ov\u0161em platnost jen teoretickou, proto\u017ee odbytov\u00e9 pom\u011bry u\u017e nel\u00e1kaly \u017e\u00e1dn\u00e9ho dal\u0161\u00edho podnikatele k zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho pivovaru. Odbytov\u00e1 krize plze\u0148sk\u00fdch pivovar\u016f byla p\u0159ekon\u00e1na a\u017e po\u010d\u00e1tkem roku <strong>1925<\/strong>, kdy zase za\u010dal v\u00fdstav v Plzni stoupat.<\/p>\n<table border=\"2\" width=\"500\" bordercolor=\"#800000\">\n<tbody>\n<tr>\n<td width=\"150\">\n<p align=\"center\"><b>v hl<\/b><\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\"><b>1922<\/b><\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\"><b>1923<\/b><\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\"><b>1924<\/b><\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td width=\"150\">M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd<br \/>\npivovar<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">412 568<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">486 251<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">640 614<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td width=\"150\">Gambrinus<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">120 349<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">117 437<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">136 681<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td width=\"150\">Sv\u011btovar<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">84 739<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">91 454<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">91 292<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td width=\"150\">Prior<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">87 883<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">82 376<\/p>\n<\/td>\n<td>\n<p align=\"center\">77 174<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>V\u00fdvoz plze\u0148sk\u00fdch piv se v\u0161ak ani nyn\u00ed nezlep\u0161il a pokles trval je\u0161t\u011b v roce <strong>1926<\/strong>. Ostr\u00e1 konkurence<br \/>\n\u010dty\u0159 pivovar\u016f v exportu i na dom\u00e1c\u00edm trhu vedla nakonec k tomu, \u017ee zat\u00edm neofici\u00e1ln\u011b v \u00fazk\u00fdch odborn\u00fdch kruz\u00edch<br \/>\nza\u010dala objevovat my\u0161lenka spojen\u00ed v\u0161ech pivovar\u016f v Plzni do jednoho koncernu. tato my\u0161lenka zakotvila hlavn\u011b v nejstar\u0161\u00edm a finan\u010dn\u011b nejsiln\u011bj\u0161\u00edm M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m pivovaru. Jako prvn\u00ed p\u0159i\u0161el na \u0159adu Plze\u0148sk\u00fd spole\u010densk\u00fd pivovar Prior, kter\u00fd zejm\u00e9na v exportu byl ochoten podb\u00edzet ceny ostatn\u00edch plze\u0148sk\u00fdch piv a dokonce i na vnit\u0159n\u00edm trhu prod\u00e1val sv\u00e9<br \/>\npivo levn\u011bji a poskytoval odb\u011bratel\u016fm zna\u010dn\u00e9 \u00fav\u011bry. T\u00edm se dostal do finan\u010dn\u00ed t\u00edsn\u011b a byl proto v roce 1925 p\u0159evzat<br \/>\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdm pivovarem. V\u00fdroba v Prioru byla zastavena, \u010d\u00e1st st\u00e1l\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f p\u0159evedena do slu\u017eeb M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru, ostatn\u00ed propu\u0161t\u011bni. V Prioru z\u016fstala v provozu jen sladovna, firma sama byla v roce 1928 vymaz\u00e1na z obchodn\u00edho rejst\u0159\u00edku. Tvrd\u00fdm o\u0159\u00ed\u0161kem byla pro M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar <strong>f\u00faze<\/strong> Prvn\u00edho akciov\u00e9ho pivovaru. Byl to velk\u00fd pivovar, m\u011bl \u0159adu technick\u00fdch novinek, tak\u017ee mohl vyr\u00e1b\u011bt levn\u011bji a kvalita jeho piva byla v\u00fdborn\u00e1. Byla proto volena cesta vykoupen\u00ed akci\u00ed Gambrinu, za t\u00edm \u00fa\u010delem bylo jedn\u00e1no s majoritn\u00ed skupinou akcion\u00e1\u0159\u016f. Bylo dosa\u017eeno dohody, podle kter\u00e9 se Gambrinus m\u011bl nejprve slou\u010dit se Star\u00fdm Plzencem a se \u0160t\u011bnovicemi, m\u011bl p\u0159evz\u00edt v\u00fdrobu sv\u011btl\u00e9 des\u00edtky a<br \/>\ntmav\u00e9ho Sen\u00e1tora, zat\u00edmco v\u00fdrobu 12<sup>0<\/sup> piva m\u011bl monopoln\u011b obstar\u00e1vat M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar. F\u00faze t\u011bchto t\u0159\u00ed<br \/>\npivovar\u016f byla provedena v\u00fdm\u011bnou akci\u00ed Gambrinu za akcie \u0160t\u011bnovic a Star\u00e9ho Plzence. M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar pak po cel\u00e9<br \/>\ntransakci odkoupil od p\u016fvodn\u00edch akcion\u00e1\u0159\u016f celkem 71 % (9 000) akci\u00ed f\u00fazovan\u00e9ho pivovaru Gambrinus a t\u00edm prakticky<br \/>\nz\u00edskal celou kontrolu nad n\u00edm. Ji\u017e v lednu <strong>1929<\/strong> bylo ujedn\u00e1no, \u017ee v\u0161ichni odb\u011bratel\u00e9 10<sup>0<\/sup> piva budou p\u0159evedeni do Gambrinu. byla projedn\u00e1na vz\u00e1jemn\u00e1 ochrana odb\u011bratel\u016f a u\u010din\u011bna tak v\u0161echna opat\u0159en\u00ed k vylou\u010den\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9 konkurence, jak byla p\u0159edem dohodnuta. V \u00fanoru 1929 pak byly provedeny organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny, vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed ze zm\u011bny majetkopr\u00e1vn\u00ed pom\u011br\u016f t\u00edm, \u017ee do nov\u00e9 spr\u00e1vn\u00ed rady byla kooptov\u00e1na \u0159ada \u010deln\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru a byla provedena p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 zm\u011bna stanov. V \u010dervnu 1929 ji\u017e m\u011bl M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar pln\u00fdch 80 % v\u0161ech akci\u00ed Gambrinu. Proto byly akcie v prosinci 1929 vy\u0159azeny z burzovn\u00edch listin a p\u0159estaly b\u00fdt podle rozhodnut\u00ed spr\u00e1vn\u00ed<br \/>\nrady na burze znamen\u00e1ny. Podnik tehdy va\u0159il Pilsner Export, Pilsner Bock, Lagerbier, Schankebier.<\/p>\n<p>Rokem 1929 kon\u010d\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e1 konjunktura a cel\u00fd sv\u011bt zachv\u00e1tila hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize. Postihla i plze\u0148sk\u00e9 pivovary, tak\u017ee od druh\u00e9ho pololet\u00ed <strong>1930<\/strong> nast\u00e1v\u00e1 op\u011bt citeln\u00fd pokles v\u00fdstavu piva, kter\u00fd ji\u017e v roce 1931 d\u011blal v\u00edce ne\u017e 18 %; sou\u010dasn\u011b poklesl i v\u00fdvoz, a to do N\u011bmecka o 54 %, Rakouska o 50 %, Polska o 46 %, \u0160v\u00fdcarska o 33 %, Francie o 28 %, Holandska o 20 %. Pokles v Plzni \u010dinil 19 %. V roce <strong>1932<\/strong> byl likvidov\u00e1n pivovar v Rokycanech, ve\u0161ker\u00e1 aktiva a pas\u00edva p\u0159evzal Gambrinus, v\u00e1re\u010dn\u00e1 pr\u00e1va rokycansk\u00e9ho pivovaru byla majitel\u016fm vym\u011bn\u011bna za akcie Gambrinu. Z\u016fst\u00e1val tedy v Plzni a okol\u00ed ji\u017e jen jeden konkuren\u010dn\u00ed pivovar &#8211; Sv\u011btovar, za kter\u00fdm st\u00e1la \u017divnostensk\u00e1 banka. Proto\u017ee to byl sou\u010dasn\u011b nejmodern\u011bji za\u0159\u00edzen\u00fd pivovar v cel\u00e9m b\u00fdval\u00e9m Rakousku-Uhersku, byla jeho likvidace pro M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar zl\u00fdm probl\u00e9mem. Pl\u00e9num spr\u00e1vn\u00ed rady Gambrinu schv\u00e1lilo 27.\u0159\u00edjna 1932 f\u00fazi se Sv\u011btovarem. Slou\u010den\u00edm pivovaru vznikl podnik s n\u00e1zvem <strong>Plze\u0148sk\u00e9 akciov\u00e9 pivovary (PAP)<\/strong>. Do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b stanov a zv\u00fd\u0161en\u00ed akciov\u00e9ho kapit\u00e1lu o 2 250 000 K\u010d. V Plzni vznikl nejmohutn\u011bj\u0161\u00ed pivovarsk\u00fd koncern v republice, kter\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm dosahem se stal jedn\u00edm z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch pivovar\u016f ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.V roce <strong>1933<\/strong> byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zru\u0161ena prohibice v USA, pivovar Gambrinus poslal do Ameriky \u0159adu z\u00e1silek slab\u00e9ho piva (celkem 1 256 hl), kter\u00e9 se v\u0161ak kazilo v p\u0159\u00edstavech. Krom\u011b toho pro vysok\u00e9 clo a cenu ne\u0161lo na odbyt tak, jak se p\u0159edpokl\u00e1dalo, a muselo b\u00fdt nakonec ve ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eb\u011b prod\u00e1no za nepatrnou cenu. Americk\u00fd obchod tedy nep\u0159inesl pivovaru tak dlouho tou\u017eebn\u011b o\u010dek\u00e1van\u00e9 o\u017eiven\u00ed. Krize pokra\u010dovala, v\u00fdstav d\u00e1le klesal. V l\u00e9t\u011b 1933 do\u0161lo ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed \u00fa\u0159ednick\u00fdch plat\u016f i d\u011blnick\u00fdch mezd, byla omezov\u00e1na pracovn\u00ed doba a propou\u0161t\u011bni zam\u011bstnanci, krom\u011b toho bylo d\u00e1no asi 30 d\u011bln\u00edk\u016f na nucenou dovolenou. V listopadu a prosinci 1933 pak do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu propou\u0161t\u011bn\u00ed a ke sn\u00ed\u017een\u00ed mezd. V d\u016fsledku neust\u00e1le klesaj\u00edc\u00edho odbytu byla koncem roku 1933 zastavena ve\u0161ker\u00e1 v\u00fdroba ve Sv\u011btovaru s t\u00edm, \u017ee pro odb\u011bratele Sv\u011btovaru bude Gambrinus d\u00e1le vystavovat sv\u00e9 pivo pod zna\u010dkou Sv\u011btovar, co\u017e od\u016fvodnil t\u00edm, \u017ee p\u0159evzal jednu varn\u00ed soupravu a \u010d\u00e1st dal\u0161\u00edho v\u00fdrobn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed ze Sv\u011btovaru.Tato praxe se udr\u017eela a\u017e do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, hlavn\u011b v odbytov\u00e9 oblasti Klatovska. Sn\u00ed\u017een\u00e1 kupn\u00ed s\u00edla plze\u0148sk\u00e9ho obyvatelstva se projevila i v tom, \u017ee se v Plzni op\u011bt rozm\u00e1hal prodej levn\u00fdch  mimoplze\u0148sk\u00fdch piv asi z 11 pivovar\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm z \u010c.Bud\u011bjovic, ze Sm\u00edchova, Dob\u0159an, ze Stoda, T\u0159ebele, Plan\u00e9 u Plzn\u011b, St\u0159\u00edbra. V t\u00e9to dob\u011b se p\u0159\u00edjmy vrchn\u00edho \u0159editele Brycha staly svou v\u00fd\u0161i pro podnik t\u011b\u017eko \u00fanosn\u00e9. Spr\u00e1vn\u00ed rasa s n\u00edm sjednala, aby ve sv\u00fdch 57 letech ode\u0161el za v\u00fdhodn\u00fdch podm\u00ednek na odpo\u010dinek. Ve veden\u00ed pivovaru do\u0161lo k z\u00e1va\u017en\u00fdm zm\u011bn\u00e1m. Do \u010dela byl spr\u00e1vn\u00ed radou dne 14.prosince 1933 postaven jako vrchn\u00ed \u0159editel Franti\u0161ek Pl\u00e1\u0161il, kter\u00fd byl sou\u010dasn\u011b<br \/>\ngener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru. Komer\u010dn\u00edm \u0159editelem koncernov\u00fdch podnik\u016f byl jmenov\u00e1n Karel Hackl, \u0161\u00e9fem administrativy dr.Ji\u0159\u00ed Elmer, technick\u00fdm veden\u00edm byl pov\u011b\u0159en Franti\u0161ek Hlav\u00e1\u010dek, dosavadn\u00ed sl\u00e1dek M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd byl od 1.5.<strong>1934<\/strong> jmenov\u00e1n vrchn\u00edm \u0159editelem PAP. Dne 18.\u0159\u00edjna 1934 byla registrov\u00e1na nov\u00e1 obrazov\u00e1 ochrann\u00e1 zn\u00e1mka PAP se t\u0159emi kou\u0159\u00edc\u00edmi hvozdov\u00fdmi kom\u00edny. Pokles odbytu, kter\u00fd za\u010dal v roce 1930 se nezastavil ani v roce <strong>1936<\/strong> a zhor\u0161en\u00e1 situace se p\u0159enesla i do obchodu s chmelem. Na \u017datecku doch\u00e1zelo ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed osevn\u00ed plochy, pro nedostate\u010dnou p\u00e9\u010di o chmelnice a pokles cen doch\u00e1zelo i k poklesu hektarov\u00fdch v\u00fdnos\u016f, p\u0159ebytky chmele se p\u00e1lily a tak bylo v\u00e1\u017en\u011b naru\u0161ov\u00e1no \u010desk\u00e9 chmela\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p>O\u017eiven\u00ed v odbytu nastalo a\u017e v roce <strong>1937<\/strong>, kdy se v\u00fdstav Gambrinu zv\u00fd\u0161il asi o 46 000 hl. V\u00fdvoz v\u0161ak<br \/>\nprudce poklesl na nejmen\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed, jak\u00e9 kdy pivovar exportoval, t.j. na pouh\u00fdch 195 hl. V\u00fdvoz piva \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce p\u0159ech\u00e1zel do Prazdroje. V roce <strong>1938<\/strong> se vzd\u00e1vaj\u00ed sv\u00fdch m\u00edst ve spr\u00e1vn\u00ed rad\u011b v\u0161ichni \u017eidov\u0161t\u00ed funkcion\u00e1\u0159i. V b\u0159eznu <strong>1939<\/strong> po okupaci se \u010desk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed postupn\u011b zapojuje na organizaci n\u011bmeckou. Do spr\u00e1vn\u00ed rady jsou kooptov\u00e1ni ihned n\u011bme\u010dt\u00ed z\u00e1stupci a v\u016fbec byly tak\u00e9 oba pivovary v Plzni pod\u0159\u00edzeny n\u011bmeck\u00e9mu \u0159\u00edzen\u00e9mu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed z\u0159\u00edzen\u00edm Svazu pro chmel, slad a pivo (Pivosvaz) a Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 skupiny pr\u016fmyslu pivovarsk\u00e9ho. Ji\u017e v roce <strong>1940<\/strong> doch\u00e1z\u00ed ke kontingentaci v\u00fdroby piva, sni\u017euje se jeho stup\u0148ovitost na 8<sup>0<\/sup> v cel\u00e9m protektor\u00e1t\u011b, sni\u017euj\u00ed se p\u0159\u00edd\u011bly surovin na 80 % spot\u0159eby roku 1939, stanoveny jednotn\u00e9 ceny a upravena sout\u011b\u017e<br \/>\nmezi pivovary. V\u00fdroba sladu v pivovarsk\u00fdch sladovn\u00e1ch byla omezena, pivovary musely nucen\u011b nakupovat p\u0159id\u011blen\u00fd slad z<br \/>\nobchodn\u00edch sladoven za stanovenou cenu. Omezen\u00ed sladov\u00e1n\u00ed m\u011blo za n\u00e1sledek propou\u0161t\u011bn\u00ed zam\u011bstnanc\u016f. Byly tak\u00e9 nucen\u011b sjednoceny odborov\u00e9 organizace do N\u00e1rodn\u00ed odborov\u00e9 \u00fast\u0159edny zam\u011bstnaneck\u00e9, kter\u00e1 sdru\u017eovala d\u011bln\u00edky i \u00fa\u0159edn\u00edky. Za velk\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed byla roku 1940 dokon\u010dena stavba lahvovny s nov\u00fdm strojn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm na 6 000 lahv\u00ed za hodinu. V\u00e1le\u010dn\u00e9 pom\u011bry s sebou p\u0159in\u00e1\u0161ely mimo\u0159\u00e1dn\u00fd pohyb zam\u011bstnanc\u016f. Pivovar musel d\u00e1vat \u010desk\u00e9 d\u011bln\u00edky a \u00fa\u0159edn\u00edky k dispozici pro pr\u00e1ci v jin\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch pivovarech nebo pr\u016fmyslov\u00fdch oborech pro v\u00e1lku d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch, postupn\u011b byli povol\u00e1v\u00e1ni do vojensk\u00e9 slu\u017eby n\u011bme\u010dt\u00ed zam\u011bstnanci, tak\u017ee stav pracovn\u00edk\u016f v pivovaru st\u00e1le klesal. Nechyb\u011bly ani tragick\u00e9 p\u0159\u00edpady<br \/>\nperzekuce zam\u011bstnanc\u016f gestapem pro ileg\u00e1ln\u00ed politickou \u010dinnost. Na pam\u00e1tku politick\u00fdch ob\u011bt\u00ed okupace byl v roce<br \/>\n1945 postaven v pivovaru p\u00e9\u010di zam\u011bstnanc\u016f pam\u00e1tn\u00edk. Nedostatek surovin se d\u00e1le zhor\u0161oval , od kv\u011btna  <strong>1942<\/strong> byla zastavena v\u00fdroba piva ve \u0160tenovic\u00edch, zam\u011bstnanci byli \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159evedeni do hlavn\u00edho z\u00e1vodu, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b posl\u00e1ni na pr\u00e1ci do N\u011bmecka. Do veden\u00ed pivovaru byli ji\u017e d\u0159\u00edve dosazeni na \u0159editelsk\u00e1 a technick\u00e1 vedouc\u00ed m\u00edsta N\u011bmci, jejich\u017e \u00fakolem bylo h\u00e1jit nacion\u00e1ln\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1jmy n\u011bmeck\u00e9ho celku. V roce  <strong>1944<\/strong> po p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed fronty bylo prov\u00e1d\u011bno zv\u00fd\u0161en\u00e9 bombardov\u00e1n\u00ed N\u011bmecka a obsazen\u00fdch \u00fazem\u00ed letectvem<br \/>\nz\u00e1padn\u00edch spojenc\u016f. Tak do\u0161lo 20.prosince 1944 k prvn\u00edmu v\u011bt\u0161\u00edmu n\u00e1letu na Plze\u0148, p\u0159i kter\u00e9m byl siln\u011b posti\u017een i<br \/>\npivovarsk\u00fd komplex, zejm\u00e9na v\u0161ak z\u00e1vod Prazdroj, kde p\u0159i\u0161lo o \u017eivot celkem 18 lid\u00ed. Koncem ledna <strong>1945<\/strong> byla pro nedostatek surovin a rozvr\u00e1cen\u00e9 dopravn\u00ed pom\u011bry zastavena v\u00fdroba v dal\u0161\u00edch 64 pivovarech \u010cech a Moravy. Mezi nimi m\u011bl b\u00fdt i Gambrinus, ale proto\u017ee by nebylo zaji\u0161t\u011bno z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed \u0160kodovky pivem, bylo toto rozhodnut\u00ed dodate\u010dn\u011b<br \/>\nzru\u0161eno, v provozu z\u016fstaly Prazdroj i Gambrinus, ale oba s podstatn\u00fdm omezen\u00edm v\u00fdroby. Dne 17.dubna 1945 v \u010dasn\u00fdch<br \/>\nrann\u00edch hodin\u00e1ch do\u0161lo k velmi prudk\u00e9mu n\u00e1letu na Plze\u0148, p\u0159i n\u011bm\u017e byl asi 80 bombami r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed v\u00e1\u017en\u011b<br \/>\nposti\u017een i pivovar Gambrinus. Byla zna\u010dena nebo velmi po\u0161kozena asi polovina provozn\u00edch budov. V\u0161echny \u0161kody byly<br \/>\nodhadnuty na 63 mil. p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch korun.<br \/>\n<img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-gambrinus-plzen\/Gambrinus-1945-01.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\nAmerick\u00e1 arm\u00e1da p\u0159ijela do Plzn\u011b dne 6.5.1945. Tak jako v Prazdroji, tak i v<br \/>\nGambrinu vznikla revolu\u010dn\u00ed z\u00e1vodn\u00ed rada, v n\u00ed\u017e bylo 5 d\u011bln\u00edk\u016f a 2 \u00fa\u0159edn\u00edci, kter\u00e1 p\u0159evzala prakticky v\u0161echnu moc v z\u00e1vod\u011b. Dne 1.6.1945 z\u0159\u00eddil Zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Praze n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vu pro podniky koncernu M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru v Plzni, je\u017e byly postaveny pod veden\u00ed t\u0159\u00ed\u010dlenn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vy. Dekretetem prezidenta republiky \u010d.101\/45 Sb. bylo ke dni 28.10.1945 vyhl\u00e1\u0161eno zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru v Plzni a Plze\u0148sk\u00fdch akciov\u00fdch pivovar\u016f. T\u00edm nastalo nov\u00e9 obdob\u00ed historick\u00e9ho v\u00fdvoje plze\u0148sk\u00e9ho pivovarsk\u00e9ho pr\u016fmyslu.<\/p>\n<p>Gamrinus musel pro t\u011b\u017ek\u00e9 n\u00e1letov\u00e9 \u0161kody na konci v\u00e1lky zastavit v\u00fdrobu, kterou za n\u011bj p\u0159evzaly do\u010dasn\u011b \u0160t\u011bnovice, tak\u017ee na \u00fast\u0159edn\u00edch m\u00edstech v Praze se vyskytovaly n\u00e1zory, \u017ee nen\u00ed t\u0159eba budovat po\u0161kozen\u00fd Gambrinus, a tak i tato nejistota zt\u011b\u017eovala konsolidaci pom\u011br\u016f v pivovaru. Tehdej\u0161\u00ed \u0159editel Franti\u0161ek Hlav\u00e1\u010dek spolu se v\u0161emi pracovn\u00edky neochv\u011bjn\u011b zast\u00e1vali stanovisko, \u017ee Gambrinus m\u00e1 sv\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 od\u016fvodn\u011bn\u00ed a \u017ee je proto nutno jej obnovit. Tento n\u00e1zor nakonec p\u0159evl\u00e1dl a tak mohlo doj\u00edt spole\u010dnou prac\u00ed v\u0161ech zam\u011bstnanc\u016f za \u00fa\u010dinn\u00e9 pomoci Prazdroje, \u0160t\u011bnovic, mont\u00e9r\u016f ze \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 a \u0159ady odborn\u00fdch \u0159emesln\u00edk\u016f plze\u0148sk\u00fdch firem k tomu, \u017ee ji\u017e v roce <strong>1946<\/strong> mohl b\u00fdt d\u00e1n Gambrinus aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b do provozu a bylo zde vyrobeno ji\u017e 327 000 hl piva. Pivovar ve \u0160t\u011bnovic\u00edch, kter\u00fd do t\u00e9 doby va\u0159il za Gambrinus, byl ov\u0161em znovu a definit\u00edvn\u011b uzav\u0159en. Kdy\u017e do\u0161lo k vytvo\u0159en\u00ed gener\u00e1ln\u00edho \u0159editelstv\u00ed v Praze, byl v jeho \u010delo jmenov\u00e1n \u0159editel Franti\u0161ek Hlav\u00e1\u010dek a v Plzni bylo nov\u011b obsazeno m\u00edsto podnikov\u00e9ho \u0159editele. St\u00e1l se j\u00edm ing. Jan \u0160ebl\u00edk, kter\u00fd byl instalov\u00e1n 7.\u00fanora <strong>1947<\/strong>. Dne 1.\u010devence 1947 dost\u00e1v\u00e1 organizace ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev <strong>Plze\u0148sk\u00e9 pivovary, n.p. v Plzni<\/strong>. Ani to v\u0161ak nevedlo k vnit\u0159n\u00ed stabilizaci, kde mezi zam\u011bstnanci, resp. jednotliv\u00fdmi skupinami, nad\u00e1le trvaly spory a rivalita, co\u017e se projevovalo mj. v obt\u00ed\u017en\u00e9m obsazov\u00e1n\u00ed funkc\u00ed v odborov\u00e9 organizaci. Tak nap\u0159. je\u0161t\u011b v roce 1947 musely b\u00fdt volby do z\u00e1vodn\u00ed rady opakov\u00e1ny, a kdy\u017e navrhovan\u00e1 kandid\u00e1tka ani v opakovan\u00e9 volb\u011b nepro\u0161la, do\u0161lo k jmenov\u00e1n\u00ed n\u00e1hradn\u00edho org\u00e1nu krajskou odborovou radou. P\u0159\u00ed\u010dina nebyla v z\u00e1sadn\u00edch v\u011bcech, ale osobn\u00edch sporech jednotliv\u00fdch skupin. \u00danor <strong>1948<\/strong> prob\u011bhl v pivovaru celkem hladce, nebylo t\u0159eba v\u011bt\u0161\u00edch opat\u0159en\u00ed ak\u010dn\u00edho v\u00fdboru, kter\u00fd jako v jin\u00fdch z\u00e1vodech do\u010dasn\u011b p\u0159evzal v t\u00e9to dob\u011b moc a rozhodov\u00e1n\u00ed. Po men\u0161\u00edch organiza\u010dn\u00edch \u00faprav\u00e1ch ve veden\u00ed podniku, byly provedeny n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed ne p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fle\u017eit\u00e9 person\u00e1ln\u00ed zm\u011bny a chod pivovaru se zase vr\u00e1til do norm\u00e1ln\u00edch kolej\u00ed. \u0158editelem Gambrinu se stal n\u00e1m\u011bstek V\u00e1clav Pra\u017e\u00e1k. Za\u010d\u00e1tkem b\u0159ezna 1948 byl v pivovaru ustaven odd\u00edl Lidov\u00e9 milice.<br \/>\n<br \/>\nPo doporu\u010den\u00ed vy\u0161\u0161\u00edch org\u00e1n\u016f do\u0161lo 29.4. <strong>1950<\/strong> k ustaven\u00ed jednotn\u00e9 z\u00e1vodn\u00ed rady pro cel\u00e9 Plze\u0148sk\u00e9<br \/>\npivovary. Koncem \u0159\u00edjna <strong>1951<\/strong> doch\u00e1z\u00ed ke zm\u011bn\u011b ve veden\u00ed n\u00e1rodn\u00edho podniku, do jeho\u017e \u010dela byl postaven prvn\u00ed tzv. d\u011blnick\u00fd \u0159editel V\u00e1clav Frank, vedouc\u00edm Gambrinu jmenov\u00e1n Franti\u0161ek Z\u00e1hejsk\u00fd. V roce <strong>1952<\/strong><br \/>\nbylo do pivovaru p\u0159est\u011bhov\u00e1no u\u010d\u0148ovsk\u00e9 st\u0159edisko z dosavadn\u00edho proviz\u00f3ria v Litic\u00edch a um\u00edst\u011bno v administrativn\u00ed budov\u011b, kter\u00e1 se uvolnila slou\u010den\u00edm spr\u00e1vn\u00ed agendy Gambrinu a Prazdroje. I kdy\u017e Gambrinus byl v provozu ji\u017e od roku 1946, p\u0159ece jen nebyly v\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161kody ani zdaleka v\u0161echny odstran\u011bny a dokon\u010dov\u00e1n\u00ed jeho v\u00fdstavby se st\u00e1le protahovalo.\u00b4Um\u00fdv\u00e1rna sud\u016f, po\u017eahovna a st\u00e1\u010d\u00edrna tzv. &#8222;kaiser&#8220;, zah\u00e1jena 1947, m\u011bla b\u00fdt p\u016fvodn\u011b dokon\u010dena do roku 1954, nebyla v\u0161ak dodr\u017eena ani prodlou\u017een\u00e1 lh\u016fta a stavba se prot\u00e1hla a\u017e do pozdn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f roku <strong>1956<\/strong>. Stejn\u011b tak muselo b\u00fdt odlo\u017eeno po\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00e9ho kompresoru na vzduch, pneumatick\u00e1 doprava popela, instalace myc\u00edho stroje na sudy Bothner apod. P\u0159es tyto pot\u00ed\u017ee po celou tu dobu vzr\u016fstala v\u00fdroba, co\u017e vy\u017eadovalo v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasil\u00ed lid\u00ed na nevyhovuj\u00edc\u00edm strojn\u00edm<br \/>\nza\u0159\u00edzen\u00ed. Situace se podstatn\u011b zlep\u0161ila, kdy\u017e bylo d\u00e1no do provozu odd\u011blen\u00ed tzv. &#8222;kaiser&#8220; v listopadu  <strong>1958<\/strong> a kdy\u017e byla uvedena do provozu dal\u0161\u00ed velk\u00e1 investice ve sklep\u011b &#8211; 20 ocelov\u00fdch tank\u016f o obsahu 3 600 hl. Obt\u00ed\u017en\u00e1 situace byla i ve v\u00fdrob\u011b sladu. Sladovna v Gambrinu byla n\u00e1letem t\u011b\u017ece po\u0161kozena, tak\u017ee v\u00fdroba mohla b\u00fdt zah\u00e1jena a\u017e po\u010d\u00e1tkem roku 1946. V t\u00e9to kampani se vyrobilo 30 vag\u00f3n\u016f sladu za provizorn\u00edch podm\u00ednek. Podm\u00ednky se postupn\u011b zlep\u0161ovaly rok od roku, definit\u00edvn\u00ed oprava skon\u010dila vlastn\u011b a\u017e v roce 1951, kdy byla v provozu prakticky cel\u00e1 p\u016fvodn\u00ed sladovna a\u017e na \u010dty\u0159i humna, kter\u00e1 ji\u017e nebyla obnovena. V\u00fdroba sladu dos\u00e1hla v roce 1951 p\u0159es 500 vag\u00f3n\u016f, co\u017e byla maxim\u00e1ln\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e1 \u00farove\u0148. Obnova byla provedena vlastn\u00edmi silami, zejm\u00e9na stavebn\u00edmi a strojn\u00edmi \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159sk\u00fdmi \u010detami.<\/p>\n<p>V roce 1958 byly k Plze\u0148sk\u00fdm pivovar\u016fm p\u0159i\u010dlen\u011bny dosavadn\u00ed <strong>Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p.<\/strong> a slou\u010deny v jednu hospod\u00e1\u0159skou jednotku (<strong>Prazdroj, Gambrinus, B\u011bl\u00e1 nad Radbuzou, Blatn\u00e1, B\u0159eznice, Doma\u017elice, Kout na \u0160umav\u011b, Plasy, Radnice, Stod, Sta\u0148kov, Tachov, \u017delezn\u00e1 Ruda<\/strong>). V roce 1958 byl jmenov\u00e1n \u0159editelem Gambrinu V\u00e1clav Jaro\u0161.Dnem 1. dubna <strong>1959<\/strong> byl zru\u0161en samostatn\u00fd z\u00e1vod Gambrinus a slou\u010den se z\u00e1vodem Prazdroj. Byla utvo\u0159ena nov\u00e1 jednotka pod n\u00e1zvem <strong>z\u00e1vod Plze\u0148.<\/strong> Dne 3.b\u0159ezna <strong>1960<\/strong> vyjela z<br \/>\npivovaru prvn\u011b autocisterna s pivem do deta\u0161ovan\u00e9 st\u00e1\u010d\u00edrny v Klatovech. Tento zp\u016fsob hromadn\u00e9 p\u0159epravy se dob\u0159e<br \/>\nosv\u011bd\u010dil a byl roz\u0161\u00ed\u0159en na ob\u011b st\u00e1\u010d\u00edrny. V investi\u010dn\u00ed \u010dinnosti bylo d\u00e1le pokra\u010dov\u00e1no, zejm\u00e9na byla modernizov\u00e1na<br \/>\na dopln\u011bna novou kapacitou lahvovna v Gambrinu instalac\u00ed belgick\u00e9 st\u00e1\u010dec\u00ed kolony, kter\u00e1 byla d\u00e1na do provozu za\u010d\u00e1tkem roku <strong>1961<\/strong>. Ve spilce bylo zavedeno j\u00edm\u00e1n\u00ed CO<sub>2 <\/sub>v nov\u00fdch kovov\u00fdch uzav\u0159en\u00fdch k\u00e1d\u00edch. Byla tak\u00e9 obnovena kotelna v Gambrinu pro \u00fa\u010dely jak varny pivovaru, tak i sousedn\u00ed provozovny masn\u00e9ho pr\u016fmyslu. V \u010dervnu 1961 bylo v Gambrinu zase poprv\u00e9 po dlouh\u00fdch letech od doby f\u00faze plze\u0148sk\u00fdch pivovar\u016f st\u00e1\u010deno 12<sup>o <\/sup>pivo<br \/>\nsv\u011btl\u00e9 vlastn\u00ed v\u00fdroby pod zna\u010dkou <strong>Plze\u0148sk\u00fd Gambrinus<\/strong>, j\u00edm\u017e se pivovar znovu p\u0159ihl\u00e1sil ke sv\u00e9<br \/>\nstar\u00e9 exportn\u00ed tradici. Prvn\u00ed 3 vag\u00f3ny tohoto piva byly odesl\u00e1ny do Rumunska. Krom\u011b tohoto piva se ov\u0161em ji\u017e od roku<br \/>\n1950 v Gambrinu vyr\u00e1b\u00ed tmav\u00e9 pivo pod zna\u010dkou <strong>Sen\u00e1tor<\/strong>, p\u016fvodn\u011b 17<sup>o <\/sup>, od roku 1951 pak 18<sup>o <\/sup>. Bylo ur\u010deno pro export do SSSR a v prvn\u00edm roce se ho vystavilo 1 000 hl. Proto\u017ee p\u0159i dal\u0161\u00edm roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed odbytu narazil pivovar v roce <strong>1962<\/strong> na odpor jednoho z\u00e1padon\u011bmeck\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd m\u011bl zna\u010dku Senator registrovanou ji\u017e d\u0159\u00edve, zvolil pivovar na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledk\u016f celost\u00e1tn\u00ed sout\u011b\u017ee pro toto pivo novou zna\u010dku <strong>Diplomat<\/strong>, kter\u00e1 byla n\u00e1rodn\u011b i mezin\u00e1rodn\u011b zaregistrov\u00e1na. Za\u010d\u00e1tkem \u010dervna  <strong>1964<\/strong> byla dokon\u010dena mont\u00e1\u017e 54 ocelov\u00fdch le\u017e\u00e1ck\u00fdch tank\u016f o celkov\u00e9m obsahu 7 966 hl, \u010d\u00edm\u017e byla podstatn\u011b zv\u00fd\u0161ena kapacita sklepa. Neust\u00e1l\u00fd r\u016fst odbytu byl naru\u0161en jedin\u011b ve 4.\u010dtvrtlet\u00ed <strong>1966<\/strong>, kdy se projevila citeln\u00e1 stagnace vlivem zna\u010dn\u00e9ho zv\u00fd\u0161en\u00ed cen piva centr\u00e1ln\u00edmi org\u00e1ny. V\u00fdkyv se vyrovnal ji\u017e p\u0159ed v\u00e1no\u010dn\u00edmi sv\u00e1tky a pak v pr\u016fb\u011bhu roku <strong>1967<\/strong>, kdy prodeje zase dost\u00e1vaj\u00ed sv\u016fj obvykl\u00fd vzestupn\u00fd trend. Z<br \/>\nnejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch akc\u00ed let 1965 a\u017e 1967 bylo vybudov\u00e1n\u00ed hlavn\u00edho parovodu z \u00fast\u0159edn\u00ed tepl\u00e1rny pro kryt\u00ed nar\u016fstaj\u00edc\u00ed spot\u0159eby p\u00e1ry. Byl instalov\u00e1n prototyp nov\u00e9 \u00fasporn\u00e9 varny na var 315 hl studen\u00e9 mladiny v\u010detn\u011b chlad\u00edc\u00ed k\u00e1d\u011b, mlatov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, \u0161rotovny a sladov\u00fdch sil. Byly dopln\u011bny v\u00fdrobn\u00ed kapacity spilky a semikontinu\u00e1ln\u00ed linky na v\u00fdkon 100 000 hl piva ro\u010dn\u011b. Ve sklep\u011b byla vybavena dal\u0161\u00ed le\u017e\u00e1ck\u00e1 odd\u011blen\u00ed tanky o kapacit\u011b v\u00edce ne\u017e 10 000 hl le\u017e\u00e1ck\u00e9ho prostoru. V t\u011bchto letech bylo investov\u00e1no v hlavn\u00edch akc\u00edch v\u00edce ne\u017e 12 milion\u016f korun pro zlep\u0161en\u00ed celkem neut\u011b\u0161en\u00e9ho technick\u00e9ho<br \/>\nstavu po roce 1945. V roce <strong>1968 <\/strong>dos\u00e1hl Gambrinu rekordn\u00edho v\u00fdstavu 749 941 hl. Odbytov\u011b mu v tom pom\u00e1hala obchodn\u00ed st\u0159ediska v Klatovech a Rokycanech, kter\u00e1 sama rozvezla asi 250 000 hl.<br \/>\n<img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-gambrinus-plzen\/Gambrinus-02.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\nV lednu roku <strong>1982<\/strong> chyb\u011blo m\u00e1lo k tomu, aby milovn\u00edci plze\u0148sk\u00e9ho piva v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch st\u00e1li na sv\u016fj obl\u00edben\u00fd Gambrinus tak dlouh\u00e9 fronty, jako b\u00fdvaly u zelin\u00e1\u0159\u016f na ban\u00e1ny. O nedostatek plze\u0148sk\u00e9ho piva na trhu se mohl postarat obrovsk\u00fd po\u017e\u00e1r, kter\u00fd vypukl 17.1.1982 ve sladovn\u011b. Plameny u\u017e u\u017e sahaly po sousedn\u00ed varn\u011b, kter\u00e1 byla srdcem v\u00fdroby piva. Hasi\u010di bitvu o varnu nakonec vyhr\u00e1li, kdy\u017e ohni dovolili spolykat jen budovu plnou sladu a je\u010dmene. Ho\u0159\u00edc\u00ed sladovny si v\u0161iml no\u010dn\u00ed vr\u00e1tn\u00fd. Jen\u017ee to u\u017e byl ohe\u0148 p\u0159\u00edli\u0161 mocn\u00fd. P\u0159ivolan\u00ed hasi\u010di v\u011bd\u011bli, \u017ee mu jeho sousto t\u011b\u017eko seberou. &#8222;Tehdy byla mraziv\u00e1 noc, minus osmn\u00e1ct stup\u0148\u016f. Proudnice i hadice zamrzaly. J\u00e1 s\u00e1m jsem n\u011bkolikr\u00e1t upadl na ledu, kter\u00fd se okam\u017eit\u011b tvo\u0159il z rozlit\u00e9 vody kolem hydrant\u016f,&#8220; vzpom\u00edn\u00e1 b\u00fdval\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed hasi\u010d Miloslav Sedl\u00e1k. Sladovna byla postavena u\u017e za Rakouska-Uherska. Star\u00e9 vyschl\u00e9 tr\u00e1mov\u00ed zdol\u00e1val ohe\u0148 velice snadno. Nejdivo\u010deji ov\u0161em polykal slad na su\u0161ic\u00edch l\u00edsk\u00e1ch. &#8222;Kdy\u017e se propadla st\u0159echa sladovny, ud\u011blala vlastn\u011b poklop na ho\u0159\u00edc\u00edm sladu a je\u010dmenu. Nebylo mo\u017en\u00e9 se tam s vodou dostat,&#8220; vzpom\u00edn\u00e1 Ladislav T\u00f6r\u00f6k, kter\u00fd pracoval u plze\u0148sk\u00fdch hasi\u010d\u016f jako<br \/>\nvy\u0161et\u0159ovatel. Hasi\u010di brzy vzdali souboj s \u017eivlem o sladovnu a soust\u0159edili se na ochlazov\u00e1n\u00ed st\u011bny, za n\u00ed\u017e byla varna.<br \/>\n&#8222;Sladovna lehla popelem, ale ohe\u0148 na varnu nep\u0159esko\u010dil. Mysleli jsme si, \u017ee ve sladovn\u011b uho\u0159ely \u017eeny, kter\u00e9 tam byly<br \/>\nna no\u010dn\u00ed sm\u011bn\u011b. Na\u0161t\u011bst\u00ed se uk\u00e1zalo, \u017ee utekly z pr\u00e1ce dom\u016f a jsou proto na\u017eivu,&#8220; \u0159\u00edk\u00e1 tehdej\u0161\u00ed \u0159editel plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru Ivo Hlav\u00e1\u010dek. Proto\u017ee \u017eeny nebyly na pracovi\u0161ti a nekontrolovaly su\u0161en\u00ed sladu, nikdo nevid\u011bl z\u00e1rodek ohn\u011b, kter\u00fd bylo mo\u017en\u00e9 ze za\u010d\u00e1tku je\u0161t\u011b p\u0159emoci. V pivovaru se na\u0161li lid\u00e9, kter\u00fdm byla zastaral\u00e1 sladovna trnem v oku a jej\u00ed ohnivou zk\u00e1zu ml\u010dky uv\u00edtali. &#8222;Proto jsme zpo\u010d\u00e1tku m\u011bli podez\u0159en\u00ed, \u017ee budovu n\u011bkdo zap\u00e1lil. Ale to se nepotvrdilo,&#8220; dopl\u0148uje T\u00f6r\u00f6k. Podle n\u00e1zoru n\u011bkdej\u0161\u00edho \u0159editele pivovaru souvisela p\u0159\u00ed\u010dina po\u017e\u00e1ru, kter\u00fd nap\u00e1chal n\u011bkolikamilionovou \u0161kodu, se st\u00e1\u0159\u00edm budovy i technologie. &#8222;Z jednoho z kom\u00edn\u016f, kter\u00e9 odv\u00e1d\u011bly hork\u00fd vzduch, se uloupl roz\u017ehaven\u00fd chom\u00e1\u010d ne\u010distoty a spadl na horn\u00ed l\u00edsku s nakl\u00ed\u010den\u00fdm je\u010dmenem. Ten se vz\u0148al. Proto\u017ee v are\u00e1lu nikdo nebyl, ohe\u0148 se mohl rozho\u0159et tak, \u017ee u\u017e nebylo mo\u017en\u00e9 sladovnu zachr\u00e1nit,&#8220; vysv\u011btluje Hlav\u00e1\u010dek, jak z\u0159ejm\u011b vznikl po\u017e\u00e1r, kter\u00fd je nejv\u011bt\u0161\u00edm v historii plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru. Na sp\u00e1leni\u0161ti u\u017e nikdy nevyrostla nov\u00e1 sladovna. Ta byla vystav\u011bna v jin\u00e9 \u010d\u00e1sti pivovarsk\u00e9ho are\u00e1lu.<\/p>\n<p>Zdroj: Ev\u017een Vogeltanz a Karel Mo\u0161na: Plze\u0148sk\u00fd Gambrinus<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 19.stolet\u00ed m\u011bla Plze\u0148 24 000 obyvatel a zdej\u0161\u00ed pr\u016fmysl se zd\u00e1rn\u011b rozv\u00edjel. \u017delezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed d\u00e1valo mo\u017enost levn\u00e9ho dovozu surovin a odbytu hotov\u00fdch v\u00fdrobk\u016f. Tento rozvoj nebylo mo\u017eno nad\u00e1le brzdit zastaral\u00fdmi v\u00fdsadami.&#46;&#46;&#46;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":104812,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":18559,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-104782","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/104782","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=104782"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/104782\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/104812"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=104782"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=104782"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=104782"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}