{"id":104954,"date":"2020-09-07T08:18:00","date_gmt":"2020-09-07T06:18:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=104954"},"modified":"2025-01-20T10:41:24","modified_gmt":"2025-01-20T09:41:24","slug":"trebonske-pivovary","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=104954","title":{"rendered":"T\u0159ebo\u0148sk\u00e9 pivovary"},"content":{"rendered":"

\u201eSlovo T\u0159ebo\u0148 m\u00e1 i v n\u011bmeck\u00e9m zn\u011bn\u00ed tak \u0159\u00edzn\u00fd zvuk, \u017ee p\u0159i n\u011bm mus\u00ed \u010dlov\u011bk mysliti na pive\u010dko, kter\u00e9 tam va\u0159\u00ed.\u201c
\nTo prohl\u00e1sil n\u011bmeck\u00fd spisovatel O. Jetner v Draussen im Walde roku 1909.
\nT\u0159ebo\u0148sk\u00e9 pivo m\u011blo v minulosti skute\u010dn\u011b v\u017edy dobr\u00fd zvuk a po nedobr\u00e9 \u00e9\u0159e v r\u00e1mci Jiho\u010desk\u00fdch pivovar\u016f jej m\u00e1 i dnes, kdy je jeho majitelem ing. Ferdinand Stasek. Koupil pivovar 4.8.2000 a 7.8.2000 si jej fyzicky p\u0159evzal. Vyt\u00fd\u010dil si za c\u00edl zastavit p\u00e1d pivovaru a postupn\u011b ho p\u0159em\u011bnit na ryze rodinn\u00fd podnik. Cht\u011bl p\u0159itom nav\u00e1zat na tradici a siln\u00fd zn\u00e1mkopr\u00e1vn\u00ed potenci\u00e1l Regentu. Vedle va\u0159en\u00ed piva a zlep\u0161en\u00ed jeho kvality se v\u0161ak ud\u00e1la velk\u00e1 zm\u011bna i se samotn\u00fdm are\u00e1lem pivovaru. Nov\u00fd majitel se pustil do radik\u00e1ln\u00edch stavebn\u00edch oprav. Ty se v\u0161ak
\nneodehr\u00e1vaj\u00ed nijak nahodile, ale ve spolupr\u00e1ci se St\u00e1tn\u00edm oblastn\u00edm archivem v T\u0159eboni. Zde jsou toti\u017e ulo\u017eeny unik\u00e1tn\u00ed pl\u00e1ny, kter\u00e9 zachycuj\u00ed dlouh\u00fd stavebn\u00ed v\u00fdvoj cel\u00e9ho are\u00e1lu. D\u00edky tomu dnes m\u016f\u017eeme na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bt, jak vypadal pivovar v dob\u011b sv\u00e9ho vzniku. V dob\u00e1ch sv\u00e9 n\u011bkdej\u0161\u00ed sl\u00e1vy. Bude proto jist\u011b zaj\u00edmav\u00e9, p\u0159ipomenout si stru\u010dn\u011b historii t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed i v\u00fdvoj stavebn\u00ed.
\n
\nKl\u00e1\u0161tern\u00ed, pansk\u00fd a m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar
\nHistoricky nejstar\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed na v\u00fdrobu piva v T\u0159eboni vlastnila augustini\u00e1nsk\u00e1 \u0159eholn\u00ed kanonie velice brzy – v roce
\n1367. Zhruba ve stejn\u00e9 dob\u011b se pak p\u0159ipom\u00edn\u00e1 i pansk\u00e1 varn\u00ed p\u00e1nev na t\u0159ebo\u0148sk\u00e9m hrad\u011b, kter\u00e1 slou\u017eila pro pot\u0159eby vrchnosti i obyvatel m\u011bsta. Pr\u00e1v\u011b od n\u00ed odvozuje sv\u016fj vznik i dne\u0161n\u00ed pivovar Bohemia Regent a.s. Samo datum 1367, v\u0161ak nemus\u00ed a ani nem\u016f\u017ee b\u00fdt datem vzniku pivovaru. Lze se opr\u00e1vn\u011bn\u011b domn\u00edvat, \u017ee pivo se va\u0159ilo v T\u0159eboni kr\u00e1tce po jej\u00edm zalo\u017een\u00ed, tedy o dobr\u00fdch 100 let d\u0159\u00edve. Nelze to v\u0161ak dok\u00e1zat \u017e\u00e1dn\u00fdm historick\u00fdm z\u00e1pisem. I tak je historick\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed pivovaru v Evrop\u011b skute\u010dn\u011b obdivuhodn\u00e9.
\n\"\"<\/p>\n

Jak\u00e9 tehdej\u0161\u00ed pivo bylo, jakou m\u011blo chu\u0165, to zjist\u00edme jenom t\u011b\u017eko. Z archivn\u00edch pramen\u016f v\u00edme, \u017ee z\u00e1meck\u00fd pivovar vlastnil p\u0159ed koncem 1. poloviny 16. stolet\u00ed m\u011bd\u011bnou varn\u00ed p\u00e1nev, m\u00edsn\u00ed k\u00e1\u010f a 16 kvasn\u00fdch k\u00e1d\u00ed. P\u0159ipo\u010dteme-li k tomu i n\u011bkolik sud\u016f, n\u00e1levek, korbel\u016f a lopat, m\u00e1me tu pravd\u011bpodobn\u011b cel\u00e9 jeho technick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed. Aby p\u0159i sladov\u00e1n\u00ed zrno \u0159\u00e1dn\u011b vykl\u00ed\u010dilo, bylo t\u0159eba dodr\u017eovat vlhkost, teplotu i dobu a tot\u00e9\u017e platilo i o su\u0161en\u00ed sladu. Obil\u00ed se m\u00e1\u010delo v k\u00e1di, z n\u00ed\u017e se pak rozprost\u0159elo na humno, aby vykl\u00ed\u010dilo. Po vykl\u00ed\u010den\u00ed se slad
\np\u0159epravil na hvozd, kde se su\u0161il na d\u0159ev\u011bn\u00fdch l\u00edsk\u00e1ch tak, aby se nep\u0159ip\u00e1lil. Su\u0161ilo se kou\u0159ov\u00fdmi plyny. Usu\u0161en\u00fd slad se semlel ve ml\u00fdn\u011b a v pytl\u00edch se dopravoval do pivovaru. Umlet\u00fd slad se nejprve v m\u00edsn\u00ed i vyst\u00edrac\u00ed k\u00e1di extrahoval za tepla vodou. Sladk\u00fd extrakt, zvan\u00fd sladina, se odd\u011blil od nerozpustn\u00e9ho ml\u00e1ta, kter\u00e9ho se u\u017e\u00edvalo jako krmen\u00ed pro dobytek. Odd\u011blen\u00ed sladiny od ml\u00e1ta se prov\u00e1d\u011blo ve vyst\u00edrac\u00ed k\u00e1di p\u0159es prout\u011bn\u00e9 pletivo. Z\u00edskan\u00e1 sladina se va\u0159ila s chmelem v m\u011bd\u011bn\u00e9 varn\u00ed p\u00e1nvi, pod n\u00ed\u017e se topilo d\u0159ev\u011bn\u00fdmi \u0161t\u011bpinami. P\u0159i su\u0161en\u00ed se u\u017e\u00edvalo d\u0159\u00edv\u00ed „hvozdov\u00e9“ a p\u0159i va\u0159en\u00ed „varov\u00e9“. Tak vznikla mladina, kter\u00e1 se p\u0159evedla do m\u011blk\u00fdch k\u00e1d\u00ed, zvan\u00fdch stoky. Teprve vychladl\u00e1 mladina se v dal\u0161\u00edch k\u00e1d\u00edch, ulo\u017een\u00fdch v klenut\u00e9 spilce, zakva\u0161ovala. Po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm vykva\u0161en\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e bylo tehdy u n\u00e1s obvykl\u00e9 tzv.svrchn\u00ed kva\u0161en\u00ed, se pivo st\u00e1\u010delo do sud\u016f, aby v le\u017e\u00e1ck\u00fdch sklep\u00edch dokvasilo a vyp\u011bnilo. T\u00edm byl proces v\u00fdroby piva ukon\u010den.<\/p>\n

Mohu-li se dohadovat, asi by n\u00e1m tehdej\u0161\u00ed pivo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nechutnalo. Ale ka\u017ed\u00e1 doba m\u00e1 sv\u00e9 a tak se i toto pivo velice dob\u0159e prod\u00e1valo a pilo. V T\u0159eboni bylo vedle pansk\u00e9ho pivovaru i za\u0159\u00edzen\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 a kl\u00e1\u0161tern\u00ed. Na mal\u00e9 m\u011bsto to byl docela slu\u0161n\u00fd po\u010det pivovar\u016f. Nav\u00edc byl vedle m\u011bstsk\u00e9ho i dobr\u00fd vrchnostensk\u00fd pivovar v nedalek\u00e9 Lomnici, tak\u017ee ro\u017ember\u0161t\u00ed poddan\u00ed na tom nebyli v tomto ohledu nijak zle.<\/p>\n

Pansk\u00fd pivovar dnes Bohemia Regent
\nP\u016fvodn\u00ed pansk\u00fd pivovar st\u00e1l v objektu dne\u0161n\u00edho z\u00e1mku a va\u0159il v\u011bt\u0161inou pro pot\u0159eby p\u00e1n\u016f z Ro\u017emberka b\u00edl\u00e9 a n\u011bkdy i \u010derven\u00e9 pivo. Byl dvakr\u00e1t roz\u0161i\u0159ov\u00e1n (v roce 1482 o nov\u00e9 sklepy a v roce 1522 se upravovala spilka a st\u0159echy. P\u0159esto v\u0161ak st\u00e1le nebyl schopen kr\u00fdt ve\u0161kerou pot\u0159ebu ur\u010den\u00e9 \u010d\u00e1sti tehdej\u0161\u00edho panstv\u00ed a vytla\u010dit z t\u011bchto odbyti\u0161\u0165 m\u011bstsk\u00e9 pivo. Proto povolal vlada\u0159 Vil\u00e9m z Ro\u017emberka v roce 1560 n\u011bkolik italsk\u00fdch stavitel\u016f (nap\u0159 . Ond\u0159eje Vlacha z Lomnice, Pavla a Alexandra dell Aqua, Jana Bernarta z Voltelina a dal\u0161\u00ed), kte\u0159\u00ed v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b
\nvybudovali v doln\u00ed \u010d\u00e1sti are\u00e1lu nov\u00fd pivovar. Vrchnost potom od\u0148ala t\u0159ebo\u0148sk\u00fdm m\u011b\u0161\u0165an\u016fm pr\u00e1vo va\u0159it b\u00edl\u00e9 pivo, tak\u017ee mohli vystavovat pouze \u010derven\u00e9 a sm\u00ed\u0161en\u00e9 pivo, a sama za\u010dala z\u00e1sobovat poddansk\u00e9 vesnice, nebo\u0165 nov\u00fd pansk\u00fd pivovar va\u0159il a\u017e t\u0159i v\u00e1rky t\u00fddn\u011b. Kdy\u017e se za\u010dal v roce 1584 stav\u011bt rybn\u00edk Ro\u017emberk, muselo m\u011bsto dokonce postoupit vrchnosti za n\u00e1hradu sv\u016fj pivovar, nebo\u0165 pansk\u00fd nesta\u010dil z\u00e1sobovat tak velk\u00fd po\u010det d\u011bln\u00edk\u016f. V obecn\u00edm pivova\u0159e pak vlada\u0159 Vil\u00e9m va\u0159il jen \u010derven\u00e9 a star\u00e9 pivo, a to ro\u010dn\u011b 30 var\u016f po 21 v\u011brtel\u00edch piva. P\u016fvodn\u00ed lh\u016fta t\u0159\u00ed let se prot\u00e1hla a\u017e do roku 1592. Tehdy Petr Vok z Ro\u017emberka obecn\u00ed pivovar m\u011bstu op\u011bt vr\u00e1til.<\/p>\n

T\u0159ebo\u0148sk\u00e9 panstv\u00ed, hlavn\u00ed surovinov\u00e1 z\u00e1kladna a odbyti\u0161t\u011b pansk\u00e9ho pivovaru, utrp\u011blo v dob\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky zna\u010dn\u00e9 \u0161kody. Je proto z\u0159ejm\u00e9, \u017ee za tohoto stavu nemohl dob\u0159e prosperovat ani vrchnostensk\u00fd pivovar, kter\u00fd v letech 1613- 1622 patrn\u011b v\u016fbec neva\u0159il. Po vyplen\u011bn\u00ed, kdy v n\u011bm z\u016fstalo pouze n\u011bkolik velk\u00fdch k\u00e1d\u00ed, zah\u00e1jil provoz n\u011bkdy v roce 1623 a va\u0159il b\u00edl\u00e9, star\u00e9 a sm\u00ed\u0161en\u00e9 pivo. Podle stavu panstv\u00ed se zd\u00e1, \u017ee
\nmusel neust\u00e1le z\u00e1pasit s nedostatkem surovin a patrn\u011b i s odbytem. Nedobr\u00fd stav pivovaru donutil majitele panstv\u00ed ke stavb\u011b nov\u00e9ho objektu pod hr\u00e1z\u00ed rybn\u00edka Sv\u011bt pobl\u00ed\u017ee Zlat\u00e9 stoky. V 90.letech 17. stolet\u00ed ji\u017e byly postaveny z\u00e1klady a \u010d\u00e1st hlavn\u00edch zd\u00ed. Stavba se zde v\u0161ak nerealizovala. P\u0159\u00ed\u010dina byla prozaick\u00e1. Za v\u0161\u00edm st\u00e1la obava z toho, \u017ee odlehlost budovy m\u016f\u017ee pozd\u011bji zavd\u00e1vat person\u00e1lu p\u0159\u00ed\u010dinu k nepoctiv\u00fdm manipulac\u00edm s pivem a
\nt\u00edm by doch\u00e1zelo k okr\u00e1d\u00e1n\u00ed vrchnosti. Proto byla stavba zastavena.
\n
\nNovou \u00e9ru vrchnostensk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed p\u0159edznamen\u00e1v\u00e1 stavba modern\u00edho pansk\u00e9ho pivovaru na m\u00edst d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ro\u017embersk\u00e9 zbrojnice mezi Svinenskou a Novohradskou branou. Italsk\u00e9mu staviteli Giacomo de Maggi byl zad\u00e1n \u00fakol, aby navrhl takov\u00fd objekt, v n\u011bm\u017e by se mohl vyrobit a uskladnit slad na 9 m\u011bs\u00edc\u016f pro 110 a\u017e 112 var\u016f a kapacita sklepa m\u011bla dos\u00e1hnout 30-40 sud\u016f. Kdy\u017e Ferdinand kn\u00ed\u017ee ze Schwarzenbergu vydal 9. dubna 1698
\npovolen\u00ed k zah\u00e1jen\u00ed stavby, za\u010dal ji realizovat ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Giacomo de Maggi se sv\u00fdm synem Janem. Stavba byla pro z\u00e1va\u017en\u00e9 nedostatky n\u011bkolikr\u00e1t zastavena a chyby odstran\u011bny podle n\u00e1vrh\u016f v\u00edde\u0148sk\u00e9ho stavitele Martinelliho a jeho pra\u017esk\u00e9ho kolegy Pavla Ign\u00e1ce Bayera, kter\u00fd objekt v letech 1706-1712 dokon\u010dil v celkov\u00e9m n\u00e1kladu 31 540 zlat\u00fdch a 39 krejcar\u016f. Budova byla d\u00e1le roz\u0161i\u0159ov\u00e1na i v pozd\u011bj\u0161\u00edch stalet\u00edch a\u017e dos\u00e1hla dne\u0161n\u00edch impozantn\u00edch rozm\u011br\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Rozhoduj\u00edc\u00ed pro dne\u0161n\u00ed podobu cel\u00e9ho are\u00e1lu byla 2. polovina 19. stolet\u00ed, kdy byl schwarzenbersk\u00fd pivovar p\u0159em\u011bn\u011bn v modern\u00ed pr\u016fmyslov\u00fd podnik, kter\u00fd se v 90. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed svou v\u00fd\u0161\u00ed v\u00fdroby za\u0159adil mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed tuzemsk\u00e9 velkopivovary. Z\u00e1klady t\u00e9to prom\u011bny byly polo\u017eeny v letech 1861-1864, kdy byla provedena rozs\u00e1hl\u00e1 rekonstrukce, kterou pivovar z\u00edskal lep\u0161\u00ed vnit\u0159n\u00ed dispozi\u010dn\u00ed rozlo\u017een\u00ed, tak jak je zn\u00e1me ze sou\u010dasnosti. Tehdej\u0161\u00ed pivovar m\u011bl tak\u00e9 jako jeden z prvn\u00edch v \u010cech\u00e1ch parn\u00ed pohon a byl v\u016fbec velice modern\u011b vybaven. Od
\nroku 1861 zde byla zavedena metoda spodn\u00edho kva\u0161en\u00ed piva. Prvn\u00ed v\u00e1rka piva na parn\u00ed pohon byla v nov\u00e9m pivova\u0159e uva\u0159ena v b\u0159eznu 1864 a prvn\u00ed le\u017e\u00e1k se m\u011bl vystavovat od 1. \u010dervna 1864. Na \u0161ir\u0161\u00ed trhy mimo r\u00e1mec velkostatku pronikl pivovar a\u017e prodejem le\u017e\u00e1ku do okoln\u00edch m\u011bst (\u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, T\u00e1bor, T\u00fdn nad Vltavou) a n\u011bkolika m\u011bst v sousedn\u00edm Rakousku – Gm\u00fcnd, Schrems, Zwettl, Linec a dokonce i V\u00edde\u0148 . Pom\u011brn\u011b st\u00e1lou kvalitu dok\u00e1zal pivovar d\u00e1t sv\u00fdm v\u00fdrobk\u016fm od 90. let 19. stolet\u00ed, kdy byl dobudov\u00e1n na modern\u00ed pr\u016fmyslov\u00fd podnik, kter\u00fd vyu\u017e\u00edval v\u0161ech vymo\u017eenost\u00ed soudob\u00e9 techniky a kvasn\u00e9 chemie. Pomoci zajistit v\u00fdrobu piva se stabiln\u00ed kvalitou bylo \u00fakolem chemika z vlastn\u00ed chemicko-fyziologick\u00e9 laborato\u0159e p\u016fsob\u00edc\u00ed v pivovaru od roku
\n1897.<\/p>\n

Koncem 80. a 90. let 19. stolet\u00ed zaznamenal t\u0159ebo\u0148sk\u00fd le\u017e\u00e1k nejv\u011bt\u0161\u00ed vzestup v\u00fdroby a odbytu. V roce 1894 ho bylo vyrobeno t\u00e9m\u011b\u0159 50 tis\u00edc hektolitr\u016f. Odbyt se roz\u0161\u00ed\u0159il hlavn\u011b do Prahy a do Brna a stouply i jeho dod\u00e1vky do V\u00eddn\u011b. V letech 1897-1902 p\u0159edstavovaly dod\u00e1vky le\u017e\u00e1ku do V\u00eddn\u011b v\u00edce ne\u017e polovinu jeho ro\u010dn\u00ed produkce v t\u0159ebo\u0148sk\u00e9m pivovaru. K nejstar\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm odb\u011bratel\u016fm t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho piva ve V\u00eddni n\u00e1le\u017eely dr\u00e1hy – Lebensmittelmagazin der k.k. Staatsbahnen, spole\u010dnost s r.o., s kterou t\u0159ebo\u0148sk\u00fd velkostatek nav\u00e1zal obchodn\u00ed spojen\u00ed brzy po otev\u0159en\u00ed dr\u00e1hy Franti\u0161ka Josefa. Sv\u00e9ho \u010dasu ve V\u00eddni platilo, \u017ee t\u0159ebo\u0148sk\u00fd le\u017e\u00e1k je po pivu M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru v Plzni nejlep\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivem.
\n\"\"
\nPivovarsk\u00fd komplex budov pat\u0159il v t\u00e9to dob k neodmysliteln\u00fdm stavebn\u00edm dominant\u00e1m m\u011bsta. A pr\u00e1v\u011b do t\u00e9to podoby se t\u0159ebo\u0148sk\u00fd pivovar v sou\u010dasnosti navrac\u00ed. Zmizely k\u016flny a p\u0159\u00edstavby p\u0159ilepen\u00e9 na historick\u00e9 stavby, vysokou ze\u010f u pr\u016f\u010del\u00ed pivovaru nahradil um\u011bleck\u00fd plot a br\u00e1na. P\u0159esn\u011b podle star\u00fdch archivn\u00edch pl\u00e1n\u016f se pak prov\u00e1d\u011bj\u00ed opravy i uvnit\u0159 are\u00e1lu. M\u011bn\u00ed se okna, fas\u00e1dy i okol\u00ed Zlat\u00e9 stoky. Br\u00e1na do pivovaru a cel\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed je opraveno tak, jak vypadalo v dob sv\u00e9ho vzniku (pol .18. stol.). Vid\u00edme ji tedy v t\u00e9 podob\u011b, kterou ji vtiskl de
\nMaggi, Martinelli a Bayer. Prvn\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed m\u00e1 zachov\u00e1n p\u016fvodn\u00ed r\u00e1z, p\u0159i\u010dem\u017e objekt nalevo od br\u00e1ny zachycuje situaci z 18.stolet\u00ed a prav\u00e1 strana pak stolet\u00ed 19. Betonov\u00e9 rampy miz\u00ed a jsou nahrazeny p\u016fvodn\u00edm materi\u00e1lem, stejn\u011b tak i n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Tam by m\u011bla b\u00fdt podle historick\u00fdch pl\u00e1n\u016f uprost\u0159ed um\u00edst\u011bna ka\u0161na. Druh\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed je tak\u00e9 zbaveno zbyte\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edstaveb. Opravy si vy\u017eaduj\u00ed i ba\u0161ty unik\u00e1tn\u00ed poz\u016fstatky m\u011bstsk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed. Vzhled fas\u00e1d, podoba oken a dve\u0159\u00ed, cimbu\u0159\u00ed, okapy a r\u016fzn\u00e9 ozdoby, jsou uvedeny do p\u016fvodn\u00edho stavu, tak jak je vyobrazeno na dobov\u00fdch pl\u00e1nech. Unik\u00e1tn\u00ed stavebn\u00ed pam\u00e1tka se tak d\u00edky majiteli pivovaru ing. Ferdinandu Staskovi a St\u00e1tn\u00edmu
\noblastn\u00edmu archivu vrac\u00ed op\u011bt do sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed kr\u00e1sy. M\u011bstu T\u0159eboni to jenom prosp\u011bje.<\/p>\n

autor: PhDr. V\u00e1clav Rame\u0161, St\u00e1tn\u00ed oblastn\u00ed archiv<\/b><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u201eSlovo T\u0159ebo\u0148 m\u00e1 i v n\u011bmeck\u00e9m zn\u011bn\u00ed tak \u0159\u00edzn\u00fd zvuk, \u017ee p\u0159i n\u011bm mus\u00ed \u010dlov\u011bk mysliti na pive\u010dko, kter\u00e9 tam va\u0159\u00ed.\u201c To prohl\u00e1sil n\u011bmeck\u00fd spisovatel O. Jetner v Draussen im Walde roku 1909. T\u0159ebo\u0148sk\u00e9...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":104966,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-104954","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/104954","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=104954"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/104954\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/104966"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=104954"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=104954"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=104954"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}