{"id":108305,"date":"2000-01-01T00:01:00","date_gmt":"1999-12-31T23:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=108305"},"modified":"2023-11-29T13:09:27","modified_gmt":"2023-11-29T12:09:27","slug":"test-2-3-2-2-9-28-2-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=108305","title":{"rendered":"Pivovar Velk\u00e9 Popovice"},"content":{"rendered":"<table style=\"height: 763px;\" border=\"0\" width=\"483\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\" bgcolor=\"#ffffff\">\n<tbody>\n<tr>\n<td colspan=\"2\" align=\"center\" width=\"100%\" height=\"24\"><img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepic ngg-center\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-velke-popovice\/Velk%C3%A9-Popovice-autor-Filip-Vr%C3%A1na-l%C3%A9to-2009-04.jpg\" alt=\"\"><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td style=\"text-align: center;\" bgcolor=\"#ffffff\" width=\"50%\" height=\"87\">&nbsp;<img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepic ngg-center\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-velke-popovice\/logokozel.jpg\" alt=\"\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">&nbsp;<a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\" href=\"https:\/\/www.pivovary.info\/?page_id=75019\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-velke-popovice\/Velk%C3%A9-Popovice-02.jpg\" alt=\"\" width=\"54\" height=\"38\" align=\"absmiddle\" border=\"0\">&nbsp; fotogalerie<\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">&nbsp;<a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\" href=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/index.php?\/category\/737\">&nbsp;<img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone  wp-image-152001\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/uploads\/2000\/01\/20210506100414-fe50ac05-th.jpg\" alt=\"\" width=\"89\" height=\"58\"> etikety<\/a><\/p>\n<\/td>\n<td bgcolor=\"#ffffff\" width=\"50%\" height=\"87\">\n<p style=\"text-align: center;\"><a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium ico-fa fasc-ico-before fa-envelope-o\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\"><strong>adresa:<\/strong> Ringhofferova 1<br \/>\n251 69 Velk\u00e9 Popovice<\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium fasc-ico-before dashicons-desktop\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\"><strong>www.<\/strong>kozel.cz<\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium ico-fa fasc-ico-before fa-keyboard-o\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\"><strong>e-mail:<\/strong> info@prazdroj.cz<\/a><\/p>\n<p align=\"center\"><iframe loading=\"lazy\" style=\"border: none;\" src=\"https:\/\/frame.mapy.cz\/s\/hohuzanela\" width=\"300\" height=\"500\" frameborder=\"0\"><\/iframe><\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td colspan=\"2\" align=\"center\" bgcolor=\"#ffffff\" width=\"100%\" height=\"24\"> <script async src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- zpravy -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\"\r\n     style=\"display:block\"\r\n     data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\"\r\n     data-ad-slot=\"3541247592\"\r\n     data-ad-format=\"auto\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td style=\"text-align: left;\" colspan=\"2\" bgcolor=\"#ffffff\" width=\"100%\" height=\"24\">\n<ul>\n<li>TEXT<\/li>\n<\/ul>\n<p><u>Star\u0161\u00ed info:<\/u><br \/>\nStar\u00fd popovick\u00fd pivovar<br \/>\nO v\u00fdrob\u011b piva v Popovic\u00edch jsou p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky ji\u017e ve XIV.stolet\u00ed. Z doby pozd\u011bj\u0161\u00edch majitel\u016f Hyrsl\u016f z Chod\u016f v polovin\u011b XVI.stolet\u00ed je zn\u00e1m dokument, podle n\u011bho\u017e panstv\u00ed obn\u00e1\u0161elo mimo jin\u00e9 &#8222;tvrz Popovice, p\u0159i t\u00e9\u017ee tvrzi pivovar se sladovnou, hvozdem, spilkou&#8220;. Kde pivovar st\u00e1l, nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1mo, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee v bl\u00edzkosti pansk\u00e9ho dvora. Podle z\u00e1znamu v archivech kl\u00e1\u0161tera u sv.Mikul\u00e1\u0161e zam\u011bstn\u00e1val opat Vlach od roku 1727 barokn\u00edho stavitele Kili\u00e1na Dienzenhoffera, kter\u00fd vypracoval pl\u00e1n na p\u0159estavbu popovick\u00e9ho pivovaru. P\u0159estavba se v\u0161ak z\u0159ejm\u011b neuskute\u010dnila a pivovar po vp\u00e1du prusk\u00e9ho vojska kr\u00e1le Bed\u0159icha II. v roce 1744 zpustl a zanikl.<\/p>\n<p>Zakladatel\u00e9<br \/>\nV roce 1870 z\u00edskal od Erv\u00edna, hrab\u011bte z Nostic-Rhinek\u016f, popovick\u00e9 panstv\u00ed Franti\u0161ek Ringhoffer, starosta Sm\u00edchova a zakladatel Ringhofferov\u00fdch z\u00e1vod\u016f, t\u0159et\u00ed z pokolen\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 pr\u016fmyslov\u011b podnikatelsk\u00e9 rodiny.<br \/>\nProto\u017ee bylo kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm rozhodnuto o zru\u0161en\u00ed star\u00e9ho pivovaru v nedalek\u00e9m \u0160ti\u0159\u00edn\u011b, rozhodl se v roce 1871 Ringhoffer postavit nov\u00fd pivovar ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch. D\u016fvodem k p\u0159enesen\u00ed v\u00fdroby piva do t\u00e9to vsi byla p\u0159edev\u0161\u00edm jakost a vydatnost pramen\u016f vody, dan\u00e1 p\u0159\u00edzniv\u00fdmi geologick\u00fdmi podm\u00ednkami.<br \/>\nPo smrti Franti\u0161ka Ringhoffera v roce 1873 panstv\u00ed i s nov\u011b zalo\u017een\u00fdm pivovarem zd\u011bdili jeho synov\u00e9, baroni Franti\u0161ek, Emanuel a Viktor z Ringhoffer\u016f. Jejich potomci pozd\u011bji zalo\u017eili rodinnou ve\u0159ejnou obchodn\u00ed spole\u010dnost, kter\u00e1 spravovala v\u0161echny pr\u016fmyslov\u00e9 z\u00e1vody a statky firmy. P\u016fvodn\u011b mal\u00e1 obec, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed asi 300 obyvatel, z\u00e1sluhou rozvoje pivovaru rychle rostla. V roce 1890 zde v sedmdes\u00e1ti domech bydleli ji\u017e 603 lid\u00e9.<\/p>\n<p>Po\u010d\u00e1tky nov\u00e9ho pivovaru<br \/>\nPrvn\u00ed v\u00e1rku uva\u0159ili v nov\u00e9m pivovaru v prosinci 1874, prvn\u00edm \u0159editelem pivovaru byl Josef W\u00fcnsch (a\u017e do roku 1911), prvn\u00edm sl\u00e1dkem J.R\u016f\u017ei\u010dka (do roku 1888), kter\u00fd p\u0159edt\u00edm p\u016fsobil ve \u0160ti\u0159\u00edn\u011b. V roce 1875 bylo vystaveno, tj. uva\u0159eno a prod\u00e1no, 18 000 hl piva. Lep\u0161\u00edc\u00ed se kvalita a tak\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00fd vliv rodiny Ringhofferovy vedly v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech k trval\u00e9mu r\u016fstu odbytu. V roce 1897 byl pivovar zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en, postavena byla druh\u00e1 varna, zavedeno elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed a z\u0159\u00edzeny nov\u00e9 studny. Proto\u017ee sladovna pivovaru ji\u017e nedosta\u010dovala, sladovalo se v Koutnic\u00edch u \u010cesk\u00e9ho Brodu, pozd\u011bji v Brodku na Morav\u011b, pak v Karstenov\u011b sladovn\u011b v Praze a v Pakom\u011b\u0159ic\u00edch. Le\u017e\u00e1ck\u00e9 sudy se tehdy je\u0161t\u011b chladily ledem a nefiltrovan\u00e9 pivo se st\u00e1\u010delo do sud\u016f pomoc\u00ed st\u0159\u00edvek.<br \/>\nSyn vrchn\u00edho popovick\u00e9ho sl\u00e1dka z let 1889 a\u017e 1907 Franti\u0161ka Kone\u010dn\u00e9ho vzpom\u00edn\u00e1:<br \/>\nTehdy sice bylo v pivova\u0159e d\u0159iny dosti, ale p\u0159itom bylo veselo, p\u0159ich\u00e1zela vandrovn\u00ed \u0159emesla se zelenou dekou na z\u00e1dech, na \u0161aland\u011b ve\u010der bylo \u017eivo, hlaholil zp\u011bv a hr\u00e1la harmonika; finan\u010dn\u00edci se &#8222;svatoj\u00e1nsk\u00fdm chlebem&#8220; po boku, doch\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u011b\u0161ky z okresn\u00edho m\u011bsta J\u00edlov\u00e9ho do Popovic, p\u0159\u00edsn\u011b doz\u00edrali, aby se &#8222;ne\u0161m\u00edzovalo&#8220;, kohouty chlad\u00edc\u00edch stok\u016f se pe\u010dliv\u011b pe\u010detily, ale ve\u010der se sch\u00e1z\u00edvali v pansk\u00e9m hostinci U Hor\u00e1\u010dk\u016f, kde hr\u00e1vali s m\u00edstn\u00edm far\u00e1\u0159em Charv\u00e1tem, u\u010ditelem Holubem nebo s \u00fa\u010detn\u00edm Kalistou obl\u00edben\u00e9 taroky. Ka\u017ed\u00fdm rokem p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edval do pivovaru na inspekci \u0159editel Taussig z V\u00eddn\u011b, v\u011bhlasn\u00fd odborn\u00edk a velk\u00fd znalec piva.<\/p>\n<p>Popovick\u00fd pivovar v prvn\u00edch letech 20.stolet\u00ed<br \/>\nV roce 1900 vystavil pivovar p\u0159es 77 000 hl piva, o dva roky pozd\u011bji ji\u017e 90 000 hl. V d\u016fsledku st\u00e1le stoupaj\u00edc\u00edho odbytu byl v letech 1903 a\u017e 1905 podnik d\u00e1le roz\u0161\u00ed\u0159en. Vyrostla nov\u00e1 kotelna a strojovna s um\u011bl\u00fdm chlazen\u00edm (samoz\u0159ejm\u011b ji vybudovala firma F.Ringhoffera), z\u0159\u00edzeny byly nov\u00e9 spilky a le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy. Do z\u00e1vodu byla zavedena z 6 kilometr\u016f vzd\u00e1len\u00fdch Str\u00e1n\u010dic \u017eelezni\u010dn\u00ed vle\u010dka, po n\u00ed\u017e se tehdy z\u00e1sobovala tak\u00e9 Praha. V letech 1908 a\u017e 1909 postavili majitel\u00e9 t\u0159et\u00ed varnu (300 hl) s m\u011bd\u011bn\u00fdmi n\u00e1dobami, kter\u00e1 byla vybavena nejmodern\u011bj\u0161\u00edmi za\u0159\u00edzen\u00edm, vystaven\u00e9m na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Praze. D\u00e1le se roz\u0161\u00ed\u0159ila s\u00ed\u0165 lesn\u00edch studn\u00ed. Ji\u017e tehdy se velkopopovick\u00fd podnik \u0159adil k n\u011bkolika nejv\u011bt\u0161\u00edm pivovar\u016fm v \u010desk\u00fdch zem\u00edch.<br \/>\n\u010cesk\u00e9 pivovary byly citeln\u011b poznamen\u00e1ny prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. Kvalita piva klesala pro nedostatek surovin. Proto\u017ee bylo zak\u00e1z\u00e1no va\u0159it je z jak\u00e9hokoliv obil\u00ed, musely b\u00fdt vyu\u017e\u00edv\u00e1ny n\u00e1hra\u017eky jako cukrovka, \u0161krobov\u00e9 cukry, med, tu\u0159\u00edn, divok\u00e9 proso i p\u00fdr. Ve prosp\u011bch arm\u00e1dy byly rekv\u00edrov\u00e1ny dopravn\u00ed prost\u0159edky, ba i barevn\u00e9 kovy ze stroj\u016f.<br \/>\nPro mnoho mal\u00fdch pivovar\u016f se v\u00e1lka stala osudnou, nebo\u0165 se jim v tvrd\u00e9 konkurenci &#8211; zejm\u00e9na po vypr\u0161en\u00ed smlouvy na ochranu odb\u011bratel\u016f v roce 1921 &#8211; nepoda\u0159ilo v\u016fbec obnovit v\u00fdrobu.<br \/>\nZ 633 pivovar\u016f v roce 1913 na \u00fazem\u00ed pozd\u011bj\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska jich koncem roku 1928 existovalo jen 473. Nep\u0159\u00edzniv\u011b po v\u00e1lce tak\u00e9 p\u016fsobil ochromen\u00fd v\u00fdvoz &#8211; je\u0161t\u011b v roce 1928 vyv\u00e1\u017eely \u010desk\u00e9 pivovary 18% z \u00factyhodn\u00e9ho p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho exportu 1,5 milion\u016f hektolitr\u016f. Sni\u017eov\u00e1n\u00ed po\u010dtu pivovar\u016f souviselo v\u0161ak tak\u00e9 s modernizac\u00ed v\u00fdroby, s r\u016fstem produkce a kvality piva ve velk\u00fdch podnic\u00edch.<\/p>\n<p>Pro velkopopovick\u00fd pivovar znamenaly roky 1916 a\u017e 1918 pokles v\u00fdroby a\u017e na osminu p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho v\u00fdstavu. Ekonomick\u00e1 ztr\u00e1ta v\u0161ak podnik vzhledem k vy\u0161\u0161\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 a pov\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00fdrob\u011b Ringhofferovy vag\u00f3nky neohrozila. Uvoln\u011bn\u00ed trhu v roce 1921 umo\u017enilo prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst v\u00fdroby a ji\u017e o t\u0159i roky pozd\u011bji dos\u00e1hla produkce pivovaru 142 000 hl piva, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekonala nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed roky p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9. Se stoupaj\u00edc\u00ed popt\u00e1vkou po pivu souviselo i roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed pivovaru. Novou velkokapacitn\u00ed varnou byla nahrazena varna p\u016fvodn\u00ed, byla zru\u0161ena cesta mezi pivovarem a pansk\u00fdm dvorem s lihovarem, na b\u00fdval\u00e9m zem\u011bd\u011blsk\u00e9m dvo\u0159e vyrostly gar\u00e1\u017ee a strojn\u00ed d\u00edlny. D\u00edky sv\u00e9 parn\u00ed strojovn\u011b se st\u0159\u00eddav\u00fdm gener\u00e1torem byl pivovar, v roce 1927 p\u0159ipojen\u00fd k elektrick\u00e9 s\u00edti, ve spot\u0159eb\u011b elektrick\u00e9 energie nad\u00e1le \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b sob\u011bsta\u010dn\u00fd. I v t\u00e9to dob\u011b m\u011bl velkopopovick\u00fd podnik vlastn\u00ed sladovnu, kter\u00e1 v\u0161ak slou\u017eila p\u0159edev\u0161\u00edm k v\u00fdzkumn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.<br \/>\nPo m\u00edrn\u00e9m poklesu v dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize dos\u00e1hl pivovar v roce 1939 v\u00fdstavu 354 000 hl, nejvy\u0161\u0161\u00edho ve sv\u00e9 dosavadn\u00ed historii. P\u0159esto\u017ee ji\u017e tehdy vlastnil st\u00e1\u010d\u00edrnu lahv\u00ed v\u010detn\u011b pasteriza\u010dn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed a etiketovac\u00edho stroje, jednu z prvn\u00edch a v t\u00e9 dob\u011b nejmodern\u011bj\u0161\u00edch, naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina piva produkovan\u00e9ho do druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla expedov\u00e1na v sudech. Pivovar m\u011bl lednice a skaldy v mnoha m\u00edstech republiky, krom\u011b Prahy nap\u0159\u00edklad v Kol\u00edn\u011b, Jind\u0159ichov\u011b Hradci, u T\u00e1bora, v M\u011bln\u00edku a Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b. Do roku 1933 m\u011bl pivovar sv\u016fj sklad i v Dr\u00e1\u017e\u010fanech. Extern\u00ed sklady a st\u00e1\u010d\u00edrny piva v t\u00e9 dob\u011b znamenaly v konkuren\u010dn\u00edm boji velmi mnoho, nebo\u0165 neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 administrativn\u011b ur\u010den\u00e1 rajonizace. Tu zavedli a\u017e nacisti\u010dt\u00ed okupanti a platila i pozd\u011bji v dob\u011b socialistick\u00e9ho centr\u00e1ln\u011b \u0159\u00edzen\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p>Zabr\u00e1n\u00edm Sudet velice utrp\u011blo tak\u00e9 \u010desk\u00e9 pivovarnictv\u00ed. Celkem bylo zabr\u00e1no 32,2 % \u010dinn\u00fdch pivovar\u016f, velk\u00e9 obt\u00ed\u017ee zp\u016fsobil z\u00e1bor uheln\u00fdch dol\u016f a skl\u00e1ren. Pro velkopopovick\u00fd pivovar byla l\u00e9ta 1939 a\u017e 1945 t\u011b\u017ek\u00fdm obdob\u00edm zejm\u00e9na pro nedostatek surovin, kter\u00fd vedl ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed stup\u0148ovitosti a kvality piva. Od \u010dervence 1942 se sm\u011blo vyr\u00e1b\u011bt pouze pivo o 4 a\u017e 4,5 stupn\u00edch, od srpna 1943 jen o 3,5 a\u017e 4 stupn\u00edch a od ledna 1944 dokonce o 3,2 a\u017e 3,7 stup\u0148\u016f. Lahvov\u00e9 pivo bylo t\u00e9ho\u017e roku povoleno pouze pro vojsko a nemocnice.<\/p>\n<p>Pivovar ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch po roce 1945<br \/>\nP\u0159es v\u0161echny nep\u0159\u00edzniv\u00e9 historick\u00e9 okolnosti se pivovaru, kter\u00fd ji\u017e roku 1945 dost\u00e1v\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vu, da\u0159\u00ed i v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech. D\u00edky tradici u soudr\u017enosti zam\u011bstnanc\u016f se dobr\u00e9 jm\u00e9no velkopopovick\u00e9ho piva poda\u0159ilo zachovat.<\/p>\n<p>V kv\u011btnu 1945 byly podle dekretu prezidenta Edvarda Bene\u0161e zavedeny n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vy do pivovar\u016f v majetk\u016f N\u011bmc\u016f (posledn\u00ed z baron\u016f Ringhoffer\u016f byl odsunut do Rakouska). K 1.lednu 1946 pak bylo v\u00fdnosem ministerstva v\u00fd\u017eivy zn\u00e1rodn\u011bno dev\u011bt \u010deskoslovensk\u00fdch pivovar\u016f s v\u00fdstavem vy\u0161\u0161\u00edm ne\u017e 150 000 hl (podle \u00fadaj\u016f z roku 1937). Tyto pivovary pak byly v letech 1946 a\u017e 1947 postupn\u011b zest\u00e1t\u0148ov\u00e1ny.<br \/>\n\u010cleny n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vy velkopopovick\u00e9ho pivovaru se stali dr. Milo\u0161 Hynie, ing. V\u00e1clav Mejst\u0159\u00edk a Jan V\u00e9honek; slo\u017een\u00ed n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vy bylo ur\u010deno se z\u0159etelem na majetkovou podstatu firmy Ringhoffer, kter\u00e1 vlastnila krom\u011b pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f tak\u00e9 majetek lesn\u00ed a zem\u011bd\u011blsk\u00fd.<br \/>\nPo \u00fanoru 1948 neunikly ov\u0161em stejn\u011b tak vyvlastn\u011bn\u00ed pivovary men\u0161\u00ed. V\u0161echny pak v pl\u00e1novit\u011b \u0159\u00edzen\u00e9m hospod\u00e1\u0159stv\u00ed rychle pozbyly zbytku ekonomick\u00e9 samostatnosti. Jako jin\u00e9 oblasti ani pivovarnictv\u00ed neuniklo postupn\u00e9 centralizaci. P\u0159edev\u0161\u00edm v 50. a 60.letech doch\u00e1zelo k mnoha reorganizac\u00edm v \u010dlen\u011bn\u00ed pivovarsk\u00fdch podnik\u016f.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd pivovar, n\u00e1rodn\u00ed podnik, se stal posl\u00e9ze z\u00e1vodem n\u00e1rodn\u00edho podniku Pivovary, sladovny a sodovk\u00e1rny St\u0159edo\u010desk\u00e9ho KNV Praha, pak St\u0159edo\u010desk\u00fdch pivovar\u016f n\u00e1rodn\u00edho, pozd\u011bji st\u00e1tn\u00edho podniku, spadaj\u00edc\u00edho pod celost\u00e1tn\u00ed VHJ (V\u00fdrobn\u011b hospod\u00e1\u0159skou jednotku) Pivovary a sladovny, \u0159\u00edzenou oborov\u00fdm \u0159editelstv\u00edm v Praze. Ke St\u0159edo\u010desk\u00fdm pivovar\u016fm, jejich\u017e podnikov\u00e9 s\u00eddlo bylo ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch, pat\u0159ily tak\u00e9 z\u00e1vody v Bene\u0161ov\u011b, Chlumci, Kl\u00e1\u0161teru Hradi\u0161ti, Kralupech nad Vltavou, Kru\u0161ovic\u00edch, Kol\u00edn\u011b, Kutn\u00e9 Ho\u0159e, Nymburku, Podkov\u00e1ni, P\u0159\u00edbrami a Rakovn\u00edku. Po p\u0159echodn\u00e9 existenci st\u00e1tn\u00edho podniku Pivovary Velk\u00e9 Popovice (v roce 1989) z\u00edskal velkopopovick\u00fd pivovar v roce 1991 znovu samostatnost.<\/p>\n<p>P\u0159\u00edzna\u010dn\u00fd pro v\u00fdvoj v oboru v pades\u00e1t\u00fdch letech byl n\u00e1zor ministryn\u011b potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu Jankovcov\u00e9, \u017ee pivovary nen\u00ed t\u0159eba obnovovat, proto\u017ee sv\u011bt se postupn\u011b p\u0159eorientuje na nealkoholick\u00e9 n\u00e1poje.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd z\u00e1vod byl v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech sice nad\u0159\u00edzen\u00fdmi slo\u017ekami za\u0159azen mezi pivovary v\u00fdvozn\u00ed, za\u010dalo se s modernizac\u00ed, zam\u00fd\u0161len\u00e1 velkorys\u00e1 p\u0159estavba pivovaru v 70.letech v\u0161ak ustrnula. Nepravideln\u00fd v\u00fdvoz do Polska, Ma\u010farska, NDR, Rumunska a Sov\u011btsk\u00e9ho svazu po roce 1970 tvo\u0159il nepodstatnou \u010d\u00e1st produkce. Pomal\u00e1 modernizace, neposta\u010duj\u00edc\u00ed r\u016fstu popt\u00e1vky na vnit\u0159n\u00edm trhu, vedla v dal\u0161\u00edch letech k p\u0159et\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed v\u00fdrobn\u00ed kapacity. V roce 1964 dos\u00e1hl pivovar v\u00fdstavu 495 289 hl. Pr\u00e1v\u011b v tomto roce za\u010dala v\u00fdstavba samostatn\u00e9 haly pro st\u00e1\u010d\u00edrnu piva o v\u00fdkonu 15 000 lahv\u00ed za hodinu; uvedena do provozu byla v srpnu 1968. V roce 1972 si rozvoj vynutil instalaci nov\u00e9 st\u00e1\u010dec\u00ed linky, zat\u00edm bez pasterizace (pr\u016ftokov\u00fd past\u00e9r byl uveden do provozu v roce 1986). Sklepy byly vybaveny nov\u00fdmi le\u017e\u00e1ck\u00fdmi tanky. V roce 1978 zah\u00e1jila provoz nov\u00e1 varna s varem, tj. objemem jedn\u00e9 v\u00e1rky, 600 hl piva. za\u010d\u00e1tkem 70.let byly tak\u00e9 ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch nahrazeny d\u0159ev\u011bn\u00e9 sudy hlin\u00edkov\u00fdmi &#8211; d\u016fvodem byl nejen p\u0159\u00edklon ke sv\u011btov\u00e9mu trendu, ale rovn\u011b\u017e z\u00e1nik bedn\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159emesla). Za\u010dalo se s distribuc\u00ed v cistern\u00e1ch. Postupn\u011b se upustilo od v\u00fdroby sedmi a osmistup\u0148ov\u00e9ho piva, v letech osmdes\u00e1t\u00fdch se za\u010dalo s pivem jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00fdm, kter\u00e9 se v\u0161ak va\u0159ilo jen n\u011bkolik let. Velk\u00fd v\u00fdznam pro pivovar m\u011bla v\u00fdstavba prvn\u00edho \u00faseku d\u00e1lnice Praha &#8211; Brno, nedaleko n\u00ed\u017e obec le\u017e\u00ed. Do Prahy, kter\u00e1 se pivovaru p\u0159ibl\u00ed\u017eila nov\u00fdmi s\u00eddli\u0161ti, bylo v roce 1973 z celkov\u00e9 v\u00fdroby<br \/>\n662 000 hl dod\u00e1no asi 400 000 hl, z toho 50 % v lahv\u00edch.<br \/>\nPivovary Velk\u00e9 Popovice, s.p. byl zalo\u017een zakl\u00e1dac\u00ed listinou ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v\u00fd\u017eivy \u010cR ze dne 15.12.1988 (zapsan 30.12.1988) a zru\u0161en 26.4.1991. Dnem 1.ledna 1989 p\u0159e\u0161el ve\u0161ker\u00fd majetek, pr\u00e1va a z\u00e1vazky v oblasti hospoda\u0159sk\u00fdch, pracovn\u00edch a jin\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch vztah\u016f koncernov\u00e9ho podniku Pivovary a sladovny, koncernov\u00e9ho podniku St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary na zalo\u017een\u00fd st\u00e1tn\u00ed podnik Pivovary Velk\u00e9 Popovice. Podle rozhodnut\u00ed ministra zem\u011bd\u011blstvi \u010cR ze dne 29.4. 1992 byla p\u0159evedena \u010d\u00e1st majetku st\u00e1tn\u00edho podniku na Fond n\u00e1rodn\u00edho majetku \u010cR na z\u00e1klad\u011b privatiza\u010dn\u00edho projektu schv\u00e1len\u00e9ho ministerstvem pro spr\u00e1vu n\u00e1rodn\u00edho majetku a jeho privatizaci \u010cR dne 26.4.1992<br \/>\nPivovar Velk\u00e9 Popovice, st\u00e1tn\u00ed podnik byl zaps\u00e1n v Obchodn\u00edho rejst\u0159\u00edku ode dne 27. 12. 1990 do 4. 5. 1992. Od tohoto data je zaps\u00e1n jako Pivovar Velk\u00e9 Popovice a.s.. Podnik byl za\u0159azen do prvn\u00ed vlny privatizace s t\u00edm, \u017ee 65 % jeho z\u00e1kladn\u00edho kapit\u00e1lu bylo nab\u00eddnuto kup\u00f3novou formou a dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st zam\u011bstnanc\u016fm ve form\u011b zam\u011bstnaneck\u00fdch akci\u00ed. Pivovar m\u011bl v roce 1993 asi 430 zam\u011bstnanc\u016f, kte\u0159\u00ed vesm\u011bs \u017eili ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch nebo bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed. Proto tak\u00e9 z\u00edskala obec bez\u00faplatn\u00fdm p\u0159evodem 3 % akci\u00ed. Jako prvn\u00ed v \u010ceskoslovensku zah\u00e1jila v pivovaru v roce 1991 provoz linka na v\u00fdrobu nealkoholick\u00e9ho piva, kterou dodala firma Alfa Laval. O rok pozd\u011bji byla uvedena do provozu filtra\u010dn\u00ed stanice od firmy Filtrox. V prostor\u00e1ch b\u00fdval\u00e9 sladovny se vybudovalo dal\u0161\u00ed odd\u011blen\u00ed le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa o kapacit\u011b 20 000 hl. V roce 1993 za\u010dala pracovat nov\u00e1 \u010dist\u00edrna odpadn\u00edch vod. V roce 1993 do\u0161lo k ups\u00e1n\u00ed 300 000 akci\u00ed zn\u011bj\u00edc\u00edch na majitele se jmenovitou hodnotou 1 000 K\u010d, \u010d\u00edm\u017e se zv\u00fd\u0161ilo z\u00e1kladn\u00ed jm\u011bn\u00ed spole\u010dnosti o 300 mil. K\u010d.<br \/>\nPivovar dos\u00e1hl v roce 1994 rekordn\u00edho v\u00fdstavu 931 tis\u00edc hl (z toho 60 000 hl byl export). Atraktivnost firmy v roce 1994 potvrdilo i \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 nav\u00fd\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00ed jm\u011bn\u00ed z 325 mili\u00f3n\u016f na 625 mili\u00f3n\u016f K\u010d. Maxim\u00e1ln\u00ed cena t\u00e9to spole\u010dnosti na burze dos\u00e1hla v roce 1994 nejv\u00fd\u0161e 2460 K\u010d, minim\u00e1ln\u00ed 1605 K\u010d. Po\u010d\u00e1tkem roku 1995 v\u0161ak valn\u00e1 hromada odvolala p\u0159edstavenstvo i management spole\u010dnosti. Nov\u00fdm gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem jmenovala Du\u0161ana Balaju. Pro\u010d byl p\u0159edchoz\u00ed management odvol\u00e1n? Kr\u00e1sn\u00e9mu obchodn\u00edmu v\u00fdsledku roku 1994 neodpov\u00eddala finan\u010dn\u00ed situace. Pivovar dokonce za rok 1994 vyk\u00e1zal sice nevelkou, ale p\u0159esto ztr\u00e1tu. Krom\u011b toho prost\u0159edky z nav\u00fd\u0161en\u00ed jm\u011bn\u00ed b\u00fdval\u00e9 veden\u00ed nevyu\u017eilo nejvhodn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem a nevytvo\u0159ilo pro rok 1995 dobrou v\u00fdchoz\u00ed pozici. Hodn\u011b se hovo\u0159ilo o nevyrovnan\u00e9 kvalit\u011b Kozla, zvl\u00e1\u0161t\u011b des\u00edtky. V roce 1994 tvo\u0159ila asi 85 % v\u00fdstavu des\u00edtka, 13,5 % dvan\u00e1ctka a zbytek nealkoholick\u00fd Kozel. V roce 1994 do Popovic vstoupil Radegast. Radegast na po\u010d\u00e1tku roku 1995 dr\u017eel 42,6 % popovick\u00fdch akci\u00ed. Dal\u0161\u00edmi akcion\u00e1\u0159i byly FNM s 28,3 %, IPF s 8 %, zbytek tvo\u0159ily drobn\u00e9 pr\u00e1vnick\u00e9 a fyzick\u00e9 osoby.<br \/>\nV roce 1995 firma dos\u00e1hla v\u00fdnos\u016f 856,5 mili\u00f3nu K\u010d a vyk\u00e1zala ztr\u00e1tu 127 mili\u00f3n\u016f korun.<br \/>\nZtr\u00e1tu roku 1996 ve v\u00fd\u0161i 149 mil.K\u010d cht\u011bl pivovar vypo\u0159\u00e1dat ze zisku v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm obdob\u00ed. Celkov\u00e9 v\u00fdnosy roku 1996 byly 750,5 milionu K\u010d a poklesly meziro\u010dn\u011b o 13 %. Obrat byl v\u0161ak v meziro\u010dn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed t\u011b\u017eko porovnateln\u00fd, proto\u017ee obchod pivovaru byl p\u0159eveden do obchodn\u00edho spole\u010dnosti Radegast-ex spol.s r.o.. Nejv\u011bt\u0161\u00edmi akcion\u00e1\u0159i v roce 1996 byly Pivovar Radegast (49,9 %) a Fond n\u00e1rodn\u00edho majetku (28,6 %). Gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem byl ing. Du\u0161an Balaja. Dividendy ani tanti\u00e9my za rok 1996 pivovar nevyplatil. Rozhodla o tom \u0159\u00e1dn\u00e1 valn\u00e1 hromada. V\u00fdstav pivovaru v roce 1996 &#8211; 592 tis\u00edc hl meziro\u010dn\u011b poklesl o 218 tis\u00edc hl. P\u0159\u00ed\u010dinou byl zes\u00edlen\u00fd konkuren\u010dn\u00ed tlak v z\u00e1kladn\u00edm odbytov\u00e9m regionu, nedostate\u010dn\u00e1 v\u00fdrobn\u00ed a odbytov\u00e1 aktivita a sez\u00f3nn\u00ed z\u00e1vislost prodeje poznamenan\u00e1 nep\u0159\u00edzn\u00ed letn\u00edho po\u010das\u00ed. Bronzovou sochu kozla, zn\u00e1m\u00e9ho symbolu m\u00edstn\u00edho piva, odhalili v \u010dervnu 1996 v pivovaru. Odhalen\u00ed sochy bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed tradi\u010dn\u00edho Dne Kozla. Nezn\u00e1m\u00fd milovn\u00edk velkopopovick\u00e9ho piva odcizil v prosinci 1996 so\u0161ka kozla ze soklu p\u0159ed branou pivovaru. Cenu kozla, kter\u00fd byl vyroben z prysky\u0159ice, pivovar vy\u010d\u00edslil na 115 tis\u00edc korun. Velkopopovi\u010dt\u00ed ji\u017e sice vyhl\u00e1sili sb\u00edrku na novou sochu pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se kozel nena\u0161el, policie p\u0159esto po\u017e\u00e1dala milovn\u00edky chmelov\u00e9ho n\u00e1poje i ostatn\u00ed ob\u010dany o spolupr\u00e1ci p\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po so\u0161e, jej\u00ed\u017e podoba je v\u011bt\u0161in\u011b lid\u00ed dostate\u010dn\u011b zn\u00e1ma.<br \/>\nDo ledna 1997 jen \u010dty\u0159i restaurace vlastnily certifik\u00e1t kvalitn\u00edho \u010depov\u00e1n\u00ed piva, kter\u00fd ud\u011bluje pivovar Velk\u00e9 Popovice. Gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Du\u0161an Balaja tvrdil, \u017ee na kvalit\u011b piva se pivovar pod\u00edl\u00ed pouze z poloviny. &#8222;O druhou p\u016flku se mus\u00ed postarat hospod\u0161t\u00ed kvalitn\u00edm \u010depov\u00e1n\u00edm,&#8220; dodal. Pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed certifik\u00e1tu, kter\u00fd za\u010dal pivovar ud\u011blovat v b\u0159eznu 1996, bylo t\u0159eba splnit 17 krit\u00e9ri\u00ed. K nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm pat\u0159ilo, \u017ee pod\u00e1van\u00e9 pivo muselo m\u00edt teplotu sedm a\u017e deset stup\u0148\u016f Celsia, \u017ee muselo b\u00fdt to\u010deno bez p\u0159\u00edstupu vzduchu. Jednou za t\u0159i a\u017e \u010dty\u0159i t\u00fddny muselo b\u00fdt \u010depovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed vy\u010di\u0161t\u011bno p\u0159\u00edstrojem Bubllecraft. Pivn\u00ed trubky, kter\u00e9 nebyly v provozu v\u00edc ne\u017e dvan\u00e1ct hodin, musely b\u00fdt napln\u011bny vodou. Certifik\u00e1t pivovar ud\u011bloval po t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed zku\u0161ebn\u00ed lh\u016ft\u011b a platil rok. Prodlou\u017een\u00ed jeho platnosti bylo podm\u00edn\u011bno pr\u016fb\u011b\u017enou kontrolou. Cetifik\u00e1t do ledna roku 1997 z\u00edskaly krom\u011b firemn\u00ed Hospody u Kozla tak\u00e9 restaurace Herna &#8211; Kozel v Chebu, Pod Viktorkou v Praze 3 a U K\u0159e\u010dk\u016f v \u0158\u00ed\u010danech. Ka\u017ed\u00fd hostinsk\u00fd musel absolvovat instrukt\u00e1\u017e v pivovaru. Na zcela pr\u016fhledn\u00e9m modelov\u00e9m v\u00fd\u010depn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00ed lze n\u00e1zorn\u011b demonstrovat, jak spr\u00e1vn\u011b pe\u010dovat o \u010distotu pivn\u00edho potrub\u00ed, a dos\u00e1hnout tak stoprocentn\u00ed kvality \u010depovan\u00e9ho piva. O mo\u017enost vyu\u017e\u00edt za\u0159\u00edzen\u00ed k odborn\u00fdm \u0161kolen\u00edm po\u017e\u00e1dal pivovar i okresn\u00ed hygienik. Pivovar Radegast z\u00edskal v kv\u011btnu 1997 pozici majoritn\u00edho akcion\u00e1\u0159e v Pivovaru Velk\u00e9 Popovice, ve kter\u00e9m dosud dr\u017eel 49,1 % akci\u00ed. Podle \u00fadaj\u016f St\u0159ediska cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f Praha zv\u00fd\u0161il Radegast sv\u016fj dosavadn\u00ed pod\u00edl ve velkopopovick\u00e9m pivovaru na 53,9 %. Nov\u00fdm gener\u00e1ln\u00edm \u0159editelem a. s. Pivovar Velk\u00e9 Popovice byl od 1. 1. 1997 Tom\u00e1\u0161 Lejsek, kter\u00fd sou\u010dasn\u011b zast\u00e1val i funkci p\u0159edsedy p\u0159edstavenstva. Dosavadn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Du\u0161an Balaja byl pov\u011b\u0159en \u0159\u00edzen\u00edm obchodn\u00edho centra spole\u010dnosti Radegast-ex, s. r. o., ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch. Tom\u00e1\u0161 Lejsek byl mana\u017eerem kapit\u00e1lov\u00fdch \u00fa\u010dast\u00ed skupiny Radegast a \u010dlenem p\u0159edstavenstva a. s. Pivovar Velk\u00e9 Popovice.<br \/>\nPivovar v roce 1997 p\u0159i celkov\u00fdch v\u00fdnosech 594,6 mil. K\u010d vytvo\u0159il ztr\u00e1tu 159,8 mil. K\u010d. Jeho v\u00fdstav poklesl na 494 tis\u00edc hl piva proti 592 tis\u00edc\u016fm hl v roce 1996, tedy t\u00e9m\u011b\u0159 o 20 %. Pot\u00ed\u017ee na tuzemsk\u00e9m trhu zp\u016fsobily, \u017ee se pivovar propadl na 8. m\u00edsto mezi v\u00fdrobci piva v \u010cR, kdy\u017e je\u0161t\u011b za\u010d\u00e1tkem 90. let m\u011bl v\u00fdstav dvakr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e v roce 1997. Ztr\u00e1ta roku 1997 z\u016fstala jako neuhrazen\u00e1 k vypo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ze zisku v dal\u0161\u00edm obdob\u00ed. Rozhodla o tom valn\u00e1 hromada v \u010dervnu 1998, na n\u00ed\u017e byli zastoupeni akcion\u00e1\u0159i vlastn\u00edc\u00ed 85,94 % ze z\u00e1kladn\u00edho jm\u011bn\u00ed 625,7 mil. K\u010d. Hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdsledek negativn\u011b ovlivnil p\u0159echod na nov\u00fd druh obal\u016f, kter\u00fd zv\u00fd\u0161il n\u00e1klady. Prom\u00edtly se do n\u011bj r\u016fst cen z\u00e1kladn\u00edch surovin a energi\u00ed, p\u0159ehodnocen\u00ed pen\u011bz vkl\u00e1dan\u00fdch do marketingu i zv\u00fd\u0161en\u00ed \u00farok\u016f z \u00fav\u011br\u016f. Firma vytvo\u0159ila opravnou polo\u017eku 84,7 mil. K\u010d na ztr\u00e1ty z neuhrazen\u00fdch pohled\u00e1vek z let 1994 a\u017e 1996. Rozhoduj\u00edc\u00edm vlastn\u00edkem Pivovaru Velk\u00e9 Popovice byl Pivovar Radegast, kter\u00e9mu pat\u0159ilo na konci roku 1997 celkem 84,21 % akci\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed konkurenti Radegastu vy\u010d\u00edtali, \u017ee firmu z\u00e1m\u011brn\u011b vede k \u00fapadku, \u017ee ji vyu\u017e\u00edval k p\u0159el\u00e9v\u00e1n\u00ed trh\u016f, v\u00fdrobn\u00edch kapacit a tok\u016f pen\u011bz. S obdobn\u00fdmi probl\u00e9my se pot\u00fdkal i dal\u0161\u00ed \u010dlen t\u00e9\u017ee skupiny &#8211; Pivovar Radegast Sedlec.<br \/>\nRadegast za\u010dal od ledna 1998 vykupovat od drobn\u00fdch vlastn\u00edk\u016f akcie pivovaru v Popovic\u00edch. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bli tyto akcie prodat sice museli p\u0159ijet do No\u0161ovic, za jednu v\u0161ak dostali asi o \u0161edes\u00e1t korun v\u00edce ne\u017e na burze. Star\u00fd kozel ve znaku Velkopopovick\u00e9ho pivovaru mohl v roce 1998 u\u017e jen nostalgicky vzpom\u00ednat na doby, kdy byl o jeho pivo neutuchaj\u00edc\u00ed z\u00e1jem v hospod\u00e1ch i obchodech. Za posledn\u00ed \u010dty\u0159i roky, kdy se Velk\u00e9 Popovice za\u0159adily do skupiny no\u0161ovick\u00e9ho Radegastu, toti\u017e klesl prodej pivovaru na polovinu. Velk\u00e9 Popovice ztratily v\u00fdrazn\u011b hlavn\u011b ve sv\u00e9m tradi\u010dn\u00edm prost\u0159ed\u00ed, kter\u00fdm byla Praha. Tam se konkurence velmi p\u0159iost\u0159ila a popovi\u010dt\u00ed nesta\u010dili s dechem. \u0158ada odborn\u00edk\u016f p\u0159itom upozor\u0148ovala na klesaj\u00edc\u00ed v\u00fdkonnost pivovaru od doby, kdy ho pohltil Radegast, kter\u00fd v \u010dervnu 1998 dr\u017eel v\u00edce ne\u017e 85 % akci\u00ed. &#8222;Veden\u00ed Radegastu sice obm\u011bnilo p\u00e1r lid\u00ed ve veden\u00ed pivovaru, ale nechali jen na nich, aby uk\u00e1zali, co um\u011bj\u00ed. Sou\u010dasn\u00e9mu stavu v Popovic\u00edch nep\u0159isp\u00edv\u00e1 ani bezvl\u00e1d\u00ed, kter\u00e9 panovalo v No\u0161ovic\u00edch,&#8220; m\u00ednili odborn\u00edci. Z\u00e1stupci Radegastu nav\u00edc nebyli p\u0159\u00edli\u0161 spokojeni s vyu\u017eit\u00edm pen\u011bz, kter\u00e9 spole\u010dnost z\u00edskala nav\u00fd\u0161en\u00edm z\u00e1kladn\u00edho jm\u011bn\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ed vstupem Radegastu. V pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch i ve veden\u00ed Radegastu odm\u00edtali spekulace o \u0161patn\u00e9m vlivu hlavn\u00edho akcion\u00e1\u0159e na hospoda\u0159en\u00ed spole\u010dnosti komentovat. &#8222;Ztr\u00e1tu roku 1997 zavinily p\u0159edev\u0161\u00edm neo\u010dek\u00e1van\u00e9 n\u00e1klady spojen\u00e9 s p\u0159echodem na nov\u00fd typ lahv\u00ed a negativn\u00ed vliv \u00farok\u016f z \u00fav\u011br\u016f,&#8220; vysv\u011btlila finan\u010dn\u00ed \u0159editelka Velk\u00fdch Popovic Alena Ku\u0159ov\u00e1. Dodala, \u017ee spolu s n\u00e1r\u016fstem cen surovin ovlivnilo nep\u0159\u00edzniv\u011b v\u00fd\u0161i ztr\u00e1ty, kter\u00e1 v roce 1997 dos\u00e1hla tak\u0159ka 160 milion\u016f korun, i zapo\u010dten\u00ed star\u00fdch neuhrazen\u00fdch pohled\u00e1vek z minul\u00fdch let v hodnot\u011b p\u011btaosmdes\u00e1t milion\u016f korun. Podle rozhodnut\u00ed valn\u00e9 hromady dne 24.6.1998 by m\u011bl b\u00fdt propad uhrazen z budouc\u00edch zisk\u016f. Akcion\u00e1\u0159i se v\u0161ak se\u0161li v roce 1998 je\u0161t\u011b jednou &#8211; na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 hromad\u011b. Zva\u017eovali \u00fapravu z\u00e1kladn\u00edho jm\u011bn\u00ed. P\u0159es probl\u00e9my, kter\u00e9 m\u011bla spole\u010dnost na dom\u00e1c\u00edm trhu, odborn\u00edci pivovar nezatracovali a upozornili na jeho siln\u00e9 str\u00e1nky. Tento v\u00fdrobce toti\u017e dok\u00e1zal v roce 1997 zv\u00fd\u0161it sv\u016fj export o t\u0159etinu a vyv\u00e9zt t\u00e9m\u011b\u0159 devades\u00e1t tis\u00edc hektolitr\u016f piva. Za\u0159adil se tak mezi p\u011bt tuzemsk\u00fdch pivovar\u016f s nejv\u011bt\u0161\u00edm exportem.<\/p>\n<p>Ztr\u00e1tu p\u0159ibli\u017en\u011b 114 mili\u00f3n\u016f korun zaznamenala v roce 1998 akciov\u00e1 spole\u010dnost Pivovar Velk\u00e9 Popovice. Firm\u011b se tak meziro\u010dn\u011b poda\u0159ilo sn\u00ed\u017eit propad v hospoda\u0159en\u00ed o v\u00edce ne\u017e \u010dtvrtinu. Kv\u016fli \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 ztr\u00e1t\u011b rusk\u00e9ho trhu poklesl v roce 1998 export pivovaru. Mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 valn\u00e1 hromada obchodn\u00ed spole\u010dnosti Pivovar Velk\u00e9 Popovice, a. s. konan\u00e1 dne 22. 12. 1998 rozhodla o sn\u00ed\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho jm\u011bn\u00ed z dosavadn\u00ed v\u00fd\u0161e 625 701 000 K\u010d na 62 570 100 K\u010d. D\u016fvodem tohoto sn\u00ed\u017een\u00ed byla \u00fahrada ztr\u00e1t z minul\u00fdch let a p\u0159evod do rezervn\u00edho fondu na \u00fahradu budouc\u00ed ztr\u00e1ty. Jako zp\u016fsob sn\u00ed\u017een\u00ed bylo navr\u017eeno pom\u011brn\u00e9 sn\u00ed\u017een\u00ed jmenovit\u00e9 hodnoty v\u0161ech akci\u00ed bez\u00faplatn\u011b na hodnotu 100 K\u010d. Nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed reklamou vys\u00edlanou v tuzemsk\u00fdch televiz\u00edch v roce 1998 byl spot o &#8222;divn\u00e9m vrchn\u00edm&#8220;, kter\u00fd propagoaval pivo Velkopopovick\u00fd Kozel. V \u010dervencov\u00e9m (1998) pr\u016fzkumu agentury Sofres-Factum ho z 1059 dot\u00e1zan\u00fdch star\u0161\u00edch osmn\u00e1cti let ozna\u010dila za nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed desetina z nich, do pov\u011bdom\u00ed se nejv\u00edce zapsal osmi procent\u016fm. Mezi nejlep\u0161\u00ed za\u0159adili tuto reklamu v \u010dervnov\u00e9m (1998) hodnocen\u00ed i odborn\u00edci v presti\u017en\u00edm \u010dasopisu Strategie, kter\u00fd se specializuje na reklamu a m\u00e9dia. &#8222;Kozel se te\u010f v\u0161em l\u00edb\u00ed, proto\u017ee je to vtipn\u00e1 reklama. Proti tradi\u010dn\u00edm monot\u00f3nn\u00edm reklam\u00e1m na pivo, na kter\u00e9 jsou u n\u00e1s v\u0161ichni zvykl\u00ed, je odv\u00e1zan\u00e1. Vn\u00e1\u0161\u00ed do reklamy o pivu jin\u00fd prvek, ne\u017e jsou klasick\u00e1 pivn\u00ed kli\u0161\u00e9,&#8220; tvrdila Ivana Vajnerov\u00e1 ze Strategie<br \/>\nF\u00faze Radegastu s Prazdrojem pro Velk\u00e9 Popovice znamenal vyu\u017eit\u00ed obchodn\u00ed s\u00edt\u011b plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru a t\u00edm i pos\u00edlen\u00ed pozic v tuzemsku i zahrani\u010d\u00ed.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd kozel se po roce 1998 zase vracel do \u010desk\u00fdch hospod<br \/>\nKdy\u017e v hospod\u011b padne slovo kozel &#8211; je ka\u017ed\u00e9mu okam\u017eit\u011b jasno &#8211; vybav\u00ed si pivovar ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch. &#8222;O tom, kdy se kozel poprv\u00e9 objevil na pivn\u00ed popovick\u00e9 etiket\u011b, existuje mnoho teori\u00ed. P\u0159esn\u011b to v\u0161ak asi nev\u00ed nikdo. Ale u\u017e ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech kozel na popovick\u00fdch etiket\u00e1ch byl,&#8220; \u0159ekl Tom\u00e1\u0161 Lejsek, \u0161\u00e9f pivovaru v srpnu roku 1998. Jeden z nejstar\u0161\u00edch dom\u00e1c\u00edch producent\u016f piva, se honosil pro \u0161tamgasty patrn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed reklamou &#8211; s pivem jako k\u0159en a divn\u00fdm vrchn\u00edm. &#8222;Je p\u0159ece kouzeln\u00e9, kdy\u017e si i po des\u00e1t\u00e9m pivu m\u016f\u017ee ka\u017ed\u00fd zanad\u00e1vat na sv\u00e9ho vrchn\u00edho, ani\u017e by ho t\u00edm n\u011bjak moc urazil,&#8220; tvrdil sl\u00e1dek Josef Z\u00e1kravsk\u00fd.<\/p>\n<p>P\u0159esto\u017ee velkopopovick\u00e9 pivo bylo p\u016fvodn\u011b nejv\u00edce doma v pra\u017esk\u00fdch hospod\u00e1ch, za posledn\u00ed \u010dty\u0159i roky (1993-1997) se z nich pomalu vytr\u00e1celo. &#8222;Do Prahy se nahrnuly v\u0161echny pivovary a tady asi je nutn\u00e9 p\u0159iznat, \u017ee n\u00e1m tehdy trochu doch\u00e1zel dech,&#8220; \u0159ekl Lejsek. To potvrdilo i nep\u0159\u00edzniv\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed spole\u010dnosti roku 1997. Popovi\u010dt\u00ed skon\u010dili se ztr\u00e1tou 160 milion\u016f korun a dal\u0161\u00edm poklesem produkce. \u010cervenec roku 1998 v\u0161ak znamenal nejen pro kozly Oldu a Edu &#8211; dva \u017eiv\u00e9 popovick\u00e9 maskoty &#8211; vyhl\u00eddky na lep\u0161\u00ed budoucnost. Oproti stejn\u00e9mu obdob\u00ed roku 1997 prodali Popovi\u010dt\u00ed o 80 % v\u00edce sv\u00e9ho piva. &#8222;Z\u00e1sluhu na tom m\u00e1 ur\u010dit\u011b n\u00e1vrat do Prahy, ale bez zaj\u00edmavosti nen\u00ed ani v\u011bt\u0161\u00ed uplatn\u011bn\u00ed na ji\u017en\u00ed Morav\u011b a v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch,&#8220; \u0159ekl Lejsek. Po ztr\u00e1t\u011b roku 1997 se tak pivovar pomalu obracel k \u010dern\u00fdm \u010d\u00edsl\u016fm. &#8222;Roku 1998 se povedlo v\u0161e dob\u0159e na\u010dasovat. Nov\u00e9 etikety i znovuobnoven\u00ed reklamy s kozlem,&#8220; vysv\u011btlil n\u00e1r\u016fst produkce marketingov\u00fd \u0161\u00e9f pivovaru Leo\u0161 Vysko\u010dil. Dodal, \u017ee ztoto\u017en\u011bn\u00ed se s histori\u00ed a tradic\u00ed kozla bylo nezbytnou podm\u00ednkou pro zv\u00fd\u0161en\u00ed prodeje. &#8222;Jsem r\u00e1d, \u017ee se k n\u00e1m vracej\u00ed i hostin\u0161t\u00ed, kte\u0159\u00ed u\u017e s n\u00e1mi zku\u0161enost m\u011bli. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b to hlavn\u011b proto, \u017ee j\u00e1 nem\u00e1m na to, abych kupoval a draze vybavoval hospody, kter\u00e9 by to\u010dily na\u0161e pivo,&#8220; doplnil ho Lejsek. Podle n\u011bho spole\u010dnosti pomohlo tak\u00e9 to, \u017ee kozel byl pova\u017eov\u00e1n dlouh\u00e1 l\u00e9ta za nejlep\u0161\u00ed pra\u017esk\u00e9 pivo, i kdy\u017e Velk\u00e9 Popovice v Praze nejsou. &#8222;Nechceme ani n\u00e1hodou zanedb\u00e1vat sv\u016fj podkom\u00ednov\u00fd trh, z\u00e1jem o n\u011bj m\u00e1me velik\u00fd,&#8220; \u0159ekl Lejsek.<\/p>\n<p>P\u0159\u00e1telsk\u00e1 pohoda pivovaru, kde se na dvo\u0159e v\u00e1l\u00ed dva \u017eiv\u00ed kozlov\u00e9, na ka\u017ed\u00e9ho d\u00fdchne, u\u017e kdy\u017e projde branou. Krom\u011b jedin\u00e9ho nelidsk\u00e9ho z\u00e1sahu ze sedmdes\u00e1t\u00fdch let &#8211; \u017eelezobetonov\u00e9 varny se p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm objev\u00ed stejn\u011b elegantn\u00ed Ringhoffer\u016fv objekt, jako p\u0159i jeho otev\u0159en\u00ed v roce 1874. P\u0159\u00edjemn\u00fdm staromilstv\u00edm d\u00fdchaj\u00ed nejen le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy, ale hlavn\u011b spilky, kde vlastn\u00ed popovick\u00e9 kvasinky teprve s dom\u00e1c\u00edm n\u00e1rodn\u00edm n\u00e1pojem d\u011blaj\u00ed ty spr\u00e1vn\u00e9 divy. &#8222;J\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d klasickou technologii pr\u00e1v\u011b pro tohle,&#8220; \u0159ekl v srpnu 1998 sl\u00e1dek. &#8222;Tady je\u0161t\u011b m\u016f\u017eete d\u011blat s pivem kouzla, kter\u00e1 si v modern\u00edch provozech u\u017e nem\u016f\u017eete dovolit,&#8220; dodal. Popovick\u00fd provoz je jedn\u00edm z posledn\u00edch v\u011bt\u0161\u00edch pivovar\u016f, kde zat\u00edm klasickou technologii va\u0159en\u00ed piva neopustili. V\u011bt\u0161ina dom\u00e1c\u00edch producent\u016f, v\u010detn\u011b Prazdroje, toti\u017e u\u017e vyr\u00e1b\u011bly pivo v takzvan\u00fdch cylindrokonick\u00fdch tanc\u00edch, kde cel\u00fd kvasn\u00fd proces \u0159\u00edd\u00ed po\u010d\u00edta\u010d a na sl\u00e1dka, jen\u017e se proch\u00e1z\u00ed od k\u00e1d\u011b ke k\u00e1di a chutn\u00e1 sv\u016fj v\u00fdtvor, u\u017e nenaraz\u00edte. P\u0159esto se o zaveden\u00ed nov\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho procesu uva\u017eovali i v Popovic\u00edch. &#8222;Je samoz\u0159ejm\u011b trochu levn\u011bj\u0161\u00ed, ale zat\u00edm nejsme stoprocentn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010deni o tom, \u017ee bychom cht\u011bli na ck-tanky p\u0159ej\u00edt,&#8220; \u0159ekl Lejsek v l\u00e9t\u011b roku 1998. Jedn\u00edm dechem p\u0159itom dodal, \u017ee pr\u00e1v\u011b star\u00fd syst\u00e9m v\u00fdroby se dok\u00e1\u017ee dokonale p\u0159izp\u016fsobit pro v\u00fdrobu jak\u00e9hokoliv speci\u00e1lu nebo p\u0159\u00e1n\u00ed odb\u011bratele v men\u0161\u00edm mno\u017estv\u00ed. To pova\u017euje za v\u00fdhodu, kterou velkokapacitn\u00ed pivovary dnes u\u017e ztratily. Jednou z dal\u0161\u00edch zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je nealkoholick\u00e9 pivo. &#8222;Nejsme samo sebou jedin\u00ed, kdo takov\u00e9 pivo d\u011bl\u00e1, ale m\u00e1m pocit, \u017ee z dvan\u00e1ctky &#8211; jako my &#8211; ho nevyr\u00e1b\u00ed nikdo,&#8220; \u0159ekl sl\u00e1dek. Pro klasick\u00e9ho piva\u0159e, kter\u00e9mu se p\u0159i vysloven\u00ed bezalkoholick\u00e9ho piva d\u011bl\u00e1 mdlo, m\u011bl sl\u00e1dek jednoduchou radu. &#8222;Kdy\u017e nen\u00ed nic jin\u00e9ho a mus\u00edte jet, nen\u00ed \u010das na hrdinstv\u00ed. Nejhor\u0161\u00ed pivo je \u017e\u00e1dn\u00e9 pivo,&#8220; tvrdil sl\u00e1dek.<\/p>\n<p>O tom, \u017ee kozel chutn\u00e1 i jinde ne\u017e v dom\u00e1c\u00edch hosp\u016fdk\u00e1ch, \u0159editel pivovaru vypr\u00e1v\u011bl r\u00e1d. &#8222;T\u0159eba ve Finsku jsme \u010deskou jedni\u010dkou,&#8220; \u0159ekl Lejsek. Podle n\u011bho je v\u0161ak v zahrani\u010d\u00ed kozel v rukou dovozc\u016f. A p\u0159esto\u017ee si lze p\u0159edstavit, \u017ee zv\u00ed\u0159e ve znaku je jednozna\u010dn\u011b prvotn\u00edm znakem popovick\u00e9ho piva, Finsko tuto teorii vyvrac\u00ed. &#8222;M\u00edstn\u00ed dovozce obr\u00e1til na\u0161i teorii naruby. Tam \u0159\u00edkaj\u00ed na\u0161emu pivu velko a ze zbytku maj\u00ed legraci, proto\u017ee nedok\u00e1\u017e\u00ed vyslovit popovick\u00fd,&#8220; vysv\u011btlil Lejsek. V Anglii a Rusku ov\u0161em podle n\u011bho zase jednozna\u010dn\u011b kozel v\u00edt\u011bz\u00ed. &#8222;Rusov\u00e9 mu \u0159\u00edkaj\u00ed zalatoj kozel, proto\u017ee korunku p\u0159ebalujeme zlatou f\u00f3li\u00ed,&#8220; \u0159ekl Lejsek. Jeho slova p\u0159itom nejsou \u017e\u00e1dn\u00fdm chv\u00e1st\u00e1n\u00edm &#8211; firma je p\u00e1t\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm dom\u00e1c\u00edm export\u00e9rem piva. v roce 1997 dok\u00e1zala zv\u00fd\u0161it v\u00fdvoz o t\u0159etinu na t\u00e9m\u011b\u0159 devades\u00e1t tis\u00edc hektolitr\u016f piva. O zlatav\u00fd mok pe\u010duje ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch necel\u00e1 pades\u00e1tka zam\u011bstnanc\u016f, cel\u00fd podnik m\u00e1 asi dv\u011b st\u011b pades\u00e1t lid\u00ed. &#8222;Zcela regul\u00e9rn\u00edm jedn\u00edm zam\u011bstnancem je kozlovod,&#8220; \u0159ekl \u0161\u00e9f pivovaru. &#8222;Kdy\u017e jsem to poprv\u00e9 vid\u011bl, tv\u00e1\u0159il jsem se asi jako vy. To je ten chlap\u00edk, co se star\u00e1 o Oldu a Edu,&#8220; dodal s \u00fasm\u011bvem. Proto\u017ee ani jeden z nich nevypadal na to, \u017ee by trp\u011bl podv\u00fd\u017eivou nebo jinak str\u00e1dal, d\u011bl\u00e1 patrn\u011b kozlovod svou pr\u00e1ci dob\u0159e. Ostatn\u011b &#8211; m\u00edstn\u00ed pivo jim chutn\u00e1.<br \/>\nPivovar z\u00edskal v \u010dervnu 1999 na Pivn\u00edm mistrovstv\u00ed sv\u011bta v Chicagu po\u0159\u00e1dan\u00e9 americk\u00fdm Beverage Testing Institute takzvan\u00fd titul vyj\u00edme\u010dnosti &#8222;Exceptional&#8220;. Velkopopovick\u00fd sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Premium zde zv\u00edt\u011bzil v kategorii piv plze\u0148sk\u00e9ho typu. Pivovar b\u011bhem prvn\u00edho \u010dtvrtlet\u00ed roku 1999 vyrobil 144 552 hl piva, co\u017e bylo o 59 % v\u00edce ne\u017e ve stejn\u00e9m obdob\u00ed roku 1998. Za prvn\u00ed t\u0159i m\u011bs\u00edce r.1999 prodal pivovar na tuzemsk\u00e9m trhu 138 143 hl proti 70 911 hl roku 1998, co\u017e byl n\u00e1r\u016fst o 94,8 %. Ve v\u00fdsledc\u00edch se projevila reklamn\u00ed kampa\u0148 a nov\u00e1 obchodn\u00ed a marketingov\u00e1 strategie, kter\u00e1 byla odstartov\u00e1na v roce 1998. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u v\u011bt\u0161iny sv\u00fdch zna\u010dek zvednout ceny. D\u016fvodem byla snaha udr\u017eet si ur\u010dit\u00fd cenov\u00fd odstup od konkurence.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel<br \/>\n1-6\/1998<\/p>\n<p>1-6\/1999<\/p>\n<p>Prodej celkem<br \/>\n242 000 hl<\/p>\n<p>282 000 hl<\/p>\n<p>Prodej v \u010cR<br \/>\n197 000 hl<\/p>\n<p>265 000 hl<\/p>\n<p>Export<br \/>\n45 000 hl<\/p>\n<p>17 000 hl<\/p>\n<p>V z\u00e1\u0159\u00ed 1999 ukon\u010dil pivovar v\u00fdrobu piva Staro\u010dech Premium (sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k; alk.: 4,4 %; pln\u011bno do 0,5 l lahv\u00ed; vyr\u00e1b\u011bno pro s\u00ed\u0165 obchod\u016f Penny Market). &#8222;Vyr\u00e1b\u011bli jsme Staro\u010decha des\u00edtku i dvan\u00e1ctku, ale d\u016fvodem bylo p\u0159edev\u0161\u00edm vyu\u017eit\u00ed v\u00fdrobn\u00ed kapacity,&#8220; \u0159ekl obchodn\u00ed z\u00e1stupce Velk\u00fdch Popovic. &#8222;Kdy\u017e jsme ud\u011blali novou cenovou nab\u00eddku, obchodn\u00ed \u0159et\u011bzec od n\u00e1s ode\u0161el. Siln\u011bj\u0161\u00ed pivo n\u00e1m sice p\u0159ibli\u017en\u011b pokr\u00fdvalo n\u00e1klady, ale des\u00edtka slou\u017eila jen k rozpou\u0161t\u011bn\u00ed fixn\u00edch n\u00e1klad\u016f,&#8220; dodal s t\u00edm, \u017ee vyr\u00e1b\u011bt levn\u00e9 pivo lze pouze jako dopln\u011bk.<br \/>\nPivovar za\u010dal po chud\u00fdch letech op\u011bt vyd\u011bl\u00e1vat. Jeho hospoda\u0159en\u00ed skon\u010dilo v roce 1999 ziskem 90,924 milionu K\u010d oproti ztr\u00e1t\u011b roku 1998 ve v\u00fd\u0161i 114,828 milionu. Rovn\u011b\u017e provozn\u00ed v\u00fdsledek byl kladn\u00fd &#8211; 129,829 milionu K\u010d ve srovn\u00e1n\u00ed s minusem 50,748 milionu v roce 1998. Podle hlavn\u00edch \u00fadaj\u016f \u00fa\u010detn\u00ed z\u00e1v\u011brky, kter\u00e9 firma dne 24.5.2000 zve\u0159ejnila, stouply v\u00fdkony a prodej pivovaru meziro\u010dn\u011b o 125,309 milion\u016f na 545,073 milionu korun roku 1999. Tr\u017eby pak vzrostly o 130,304 milionu na 544,882 milionu K\u010d. Pivovar vyrobil v roce 1999 celkem 642 552 hl piva, co\u017e p\u0159edstavovalo meziro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst o 12,5 %. Na tuzemsk\u00fd trh dodal 607 064 hl, tedy o 21,4 % v\u00edce ne\u017e v roce 1998.<br \/>\nU p\u0159\u00edle\u017eitosti po\u010d\u00e1tku roku 2000 uva\u0159il pivovar speci\u00e1ln\u00ed formu sv\u00e9ho tradi\u010dn\u00edho le\u017e\u00e1ku &#8211; Velkopopovick\u00fd kozel Special 2000. Z\u00e1kladn\u00ed jm\u011bn\u00ed firmy se zv\u00fd\u0161ilo na po\u010d\u00e1tku roku 2000 o 62,57 milionu korun na 125,14 milionu. Ve dvou kolech bylo nov\u011b ups\u00e1no 625 701 akci\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e nejv\u011bt\u0161\u00edm upisovatelem byl Radegast s 610 695 akciemi.<br \/>\nZkvalitn\u011bn\u00ed v\u00fdroby a p\u0159edev\u0161\u00edm \u00fasporu energi\u00ed p\u0159inesla pivovaru rekonstrukce chlazen\u00ed mladiny, teplovodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a v\u00fdroby vody, jejich\u017e zku\u0161ebn\u00ed provoz vrcholil v b\u0159eznu 2000. V r\u00e1mci t\u00e9to nejv\u011bt\u0161\u00ed investice posledn\u00ed doby byla opravena tak\u00e9 budova varny 2, a to p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed stavebn\u00edho stylu z doby zakladatele pivovaru Franti\u0161ka Ringhoffera. V\u00fdstav pivovaru se za prvn\u00ed pololet\u00ed 2000 propadl o 17 % na 274,09 tis\u00edce hl.<br \/>\nDo konce roku 2000 se v pivovaru vyr\u00e1b\u011blo i pivo Pivrnec (sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k; alk.: 4,6 %; pln\u011bno do 0,5 l lahv\u00ed a sud\u016f) Podstatou humorn\u00e9ho lad\u011bn\u00ed piva byly kreslen\u00e9 vtipy kresl\u00ed\u0159e a karikaturisty Petra Urbana. P\u0159edn\u00ed etikety s t\u011bmito vtipy byly v pravideln\u00fdch intervalech obm\u011b\u0148ov\u00e1ny. Pivo bylo p\u016fvodn\u011b va\u0159eno v pivovaru Most, po uzav\u0159en\u00ed tohoto pivovaru se rozhodla skupina Radegastu p\u0159en\u00e9st jeho v\u00fdrobu do Velk\u00fdch Popovic. V roce 2000 se skupina Prazdroje rozhodla vy\u0159adit pivo ze sortimentu.<br \/>\nAkcion\u00e1\u0159i spole\u010dnosti 30. \u010dervna 2000 mimo jin\u00e9 schv\u00e1lili projekt slou\u010den\u00ed popovick\u00e9ho podniku s Plze\u0148sk\u00fdm Prazdrojem a Pivovarem Radegast.<br \/>\nV roce 2000 byla v souvislosti s f\u00fazi ukon\u010dena v\u00fdroba piva Velkopopovick\u00fd kozel Free (sv\u011btl\u00e9 nealkoholick\u00e9; alk.: 0,5 %; pln\u011bno do 0,5 l lahv\u00ed\u00ed; obsahovalo n\u00e1hradn\u00ed sladidlo E 954; bylo vyr\u00e1b\u011bno z hotov\u00e9ho sv\u011btl\u00e9ho 12 % le\u017e\u00e1ku destilac\u00ed na speci\u00e1ln\u00edm za\u0159\u00edzen\u00ed, na n\u011bm\u017e byl odstran\u011bn alkohol)<br \/>\nKapacita pivovaru na konci roku 2000:<br \/>\nB\u011b\u017en\u00e1 trvanlivost piva byla p\u016flro\u010dn\u00ed, podm\u00ednkou dlouh\u00e9 trvanlivosti je naprost\u00e1 absence kysl\u00edku v hotov\u00e9m pivu. Pivo p\u0159i st\u00e1\u010den\u00ed je chr\u00e1n\u011bno atmosf\u00e9rou inertn\u00edho plynu. Kapacita nov\u00e9 varny byla 3 000 hl mladiny za 24 hodin. Za 24 hodin uva\u0159ili v nov\u00e9 varn\u011b 5 v\u00e1rek piva, 1 v\u00e1rka = 600 hl. Ve star\u00e9 varn\u011b se uva\u0159\u00ed rovn\u011b\u017e 5 d\u00e1vek po 300 hl. Na 1 hl vyroben\u00e9ho piva bylo pot\u0159eba t\u00e9m\u011b\u0159 12 hl vody. V le\u017e\u00e1ck\u00fdch sklep\u00edch byly 4 patra nerezov\u00fdch tank\u016f, ka\u017ed\u00fd m\u011bl kapacitu t\u00e9m\u011b\u0159 500 hl. Do z\u00e1sobn\u00edch sil a hr\u00e1d\u00ed se ve\u0161lo 90 vagon\u016f sladu. St\u00e1\u010dec\u00ed linka plnila 105 lahv\u00ed najednou, byla schopna naplnit 48 000 lahv\u00ed za hodinu. Nejproduktivn\u011bj\u0161\u00ed studna d\u00e1vala a\u017e 12 l vody za vte\u0159inu.<br \/>\nPivovar v roce 2000 vystavil 748 733 hl, t\u00edm by jeho pod\u00edl v \u010cR asi 4,18 %. Na export \u0161lo 96 055 hl, co\u017e bylo 6,04 % z celkov\u00e9ho v\u00fdvozu \u010cR.<br \/>\nV roce 2000 byla ukon\u010dena v\u00fdroba piva Velkopopovick\u00fd kozel Special (speci\u00e1ln\u00ed tmav\u00fd le\u017e\u00e1k; alk.: 5,5 %; pln\u011bno do 0,5 l lahv\u00ed a sud\u016f; obsahuje n\u00e1hradn\u00ed sladidlo E 954). \u0160lo o siln\u00e9 tmav\u00e9 pivo.<br \/>\nZna\u010dku Velkopopovick\u00fd kozel \u017ea\u010dala skupina PP od kv\u011btna 2001 vyr\u00e1b\u011bt licen\u010dn\u011b i v pivovaru \u0160ari\u0161 na Slovensku. J\u00edzdy historick\u00e9ho parn\u00edho vlaku, exkurze do pivovaru, pivovarsk\u00e1 tombola ani sout\u011b\u017e v pit\u00ed piva nechyb\u011bly na 9. Dni Kozla, kter\u00fd pivovar po\u0159\u00e1dal 3.\u010dervna 2001. Do m\u00edst, kde se vyr\u00e1b\u00ed pivo s kozlem ve znaku, vedly trasy turistick\u00fdch pochod\u016f a cyklistick\u00fdch j\u00edzd. Po cel\u00fd den byly pro z\u00e1jemce otev\u0159eny br\u00e1ny pivovaru a pivovarsk\u00e9 \u010dist\u00edrny odpadn\u00edch vod. K dobr\u00e9 pohod\u011b hraly folkov\u00e9 a country kapely. Pivovar dividendy ze zisku roku 2000 ve v\u00fd\u0161i 130,460 mili\u00f3nu nevyplatil a v pln\u00e9 v\u00fd\u0161i ho p\u0159evedl do dal\u0161\u00edch let. Rozhodla o tom \u0159\u00e1dn\u00e1 valn\u00e1 hromada spole\u010dnosti dne 15.\u010dervna 2001. P\u0159edseda p\u0159edstavenstva Garth Saunders uvedl, \u017ee dividendy nemohou vyplatit kv\u016fli posunu pr\u00e1vn\u00ed f\u00faze se spole\u010dnostmi Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj a Pivovar Radegast, jej\u00edmu\u017e dokon\u010den\u00ed br\u00e1n\u00ed \u017ealoby n\u011bkter\u00fdch akcion\u00e1\u0159\u016f. Datum f\u00faze zat\u00edm nen\u00ed zn\u00e1mo, dodal Saunders. Prodej piva z Popovic meziro\u010dn\u011b vzrostl o 17 % na 748 733 hl. V\u00fdstav ovlivnila licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba Primusu. Design etiket lahvov\u00e9ho piva zm\u011bnil pivovar po\u010d\u00e1tkem l\u00e9ta 2001. Sou\u010dasn\u011b s etiketou p\u0159edstavil rovn\u011b\u017e novou grafickou podobu loga. Dom\u00e9nou nov\u00e9 grafick\u00e9 podoby etiket byl cit\u00e1t &#8222;Pivo jako k\u0159en&#8220; a z\u00e1jemci se s n\u00edm mohli sezn\u00e1mit p\u0159edpremi\u00e9rov\u011b na dev\u00e1t\u00e9m ro\u010dn\u00edku Dne Kozla (2.6.2001).<br \/>\nNejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed zna\u010dkou na Slovensku se v roce 2001 stal Velkopopovick\u00fd Kozel, kter\u00e9ho spolu s Gambrinusem Prazdroj licen\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bl v Pivovaru \u0160ari\u0161. &#8222;Letos o\u010dek\u00e1v\u00e1me stoprocentn\u00ed n\u00e1r\u016fst prodeje kozla. Velkou popt\u00e1vku si vysv\u011btluji zejm\u00e9na t\u00edm, \u017ee spot\u0159ebitel\u00e9 tuto zna\u010dku znaj\u00ed je\u0161t\u011b z dob spole\u010dn\u00e9ho st\u00e1tu,&#8220; vysv\u011btlil Tom\u00e1\u0161 Alf\u00f6ldi, obchodn\u00ed \u0159editel Pivovaru \u0160ari\u0161. Na popularitu kozla m\u011bla jist\u011b vliv i skute\u010dnost, \u017ee p\u016fllitr des\u00edtky Pivovar \u0160ari\u0161 prod\u00e1val za 9,90 Sk, tedy o 2,50 koruny m\u00e9n\u011b ne\u017e u Gambrinusu.<br \/>\nZe v\u0161ech t\u0159\u00ed pivovar\u016f skupiny Prazdroje zaznamenal pivovar v roce 2001 historicky rekordn\u00ed prodej piva p\u0159es 943,5 tis\u00edce hl. Jeho v\u00fdstav se proti roku 2000 zv\u00fd\u0161il o 26 %, co\u017e p\u0159edstavovalo n\u00e1r\u016fst t\u00e9m\u011b\u0159 200 tis\u00edc hl.<br \/>\nO dev\u011bt procent na 648 milion\u016f K\u010d se v porovn\u00e1n\u00ed s rokem 2000 zv\u00fd\u0161ily tr\u017eby z v\u00fdrobn\u00ed a obchodn\u00ed \u010dinnosti Pivovaru Velk\u00e9 Popovice, a. s. Uvedl to Garth Saunders, finan\u010dn\u00ed \u0159editel Prazdroje a p\u0159edseda p\u0159edstavenstva Pivovaru Velk\u00e9 Popovice. Provozn\u00ed zisk pivovaru meziro\u010dn\u011b vzrostl o 9 % na 165 milion\u016f korun, \u010dist\u00fd zisk se zv\u00fd\u0161il meziro\u010dn\u011b o 1 % na 132 milion\u016f K\u010d, objem prodeje na dom\u00e1c\u00edm trhu vzrostl o 26 % a export poklesl o 31 %. Pokles exportu \u0161lo podle Saunderse p\u0159i\u010d\u00edst na vrub \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu zaveden\u00ed licen\u010dn\u00ed v\u00fdroby zna\u010dky Kozel v Pivovaru \u0160ari\u0161, kter\u00e1 nahradila klasick\u00fd v\u00fdvoz na Slovensko. Produktivita pr\u00e1ce se v d\u016fsledku reorganizace provozu a vznikl\u00fdch \u00faspor v podniku zv\u00fd\u0161ila o p\u011bt procent. V roce 2001 byly podle Saunderse splaceny v\u0161echny bankovn\u00ed \u00fav\u011bry a spole\u010dnost byla zcela oddlu\u017eena.<br \/>\nJubilejn\u00ed des\u00e1t\u00fd Den Kozla po\u0159\u00e1dan\u00fd pivovarem se konal 8.\u010dervna 2002. V jeho r\u00e1mci se uskute\u010dnila tak\u00e9 jedna v\u00fdjime\u010dn\u00e1 sout\u011b\u017e &#8211; Kozl\u016fv sil\u00e1ck\u00fd desetiboj. Nejv\u00edce z\u00e1bavy si div\u00e1ci u\u017eili p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed neohraban\u00fdch pohyb\u016f kozl\u00edch z\u00e1pasn\u00edk\u016f sumo. L\u00e1kav\u00e9 byly i dal\u0161\u00ed discipl\u00edny, jako nap\u0159\u00edklad kozl\u00ed p\u00e1ka \u010di b\u011bh s kozl\u00ed kl\u00e1dou.<br \/>\nPrazdroj st\u00e1le v\u00edce vyu\u017e\u00edval cestu licen\u010dn\u00ed v\u00fdroby piva. Pot\u00e9, co se firma definitivn\u011b rozhodla za\u010d\u00edt va\u0159it zna\u010dku Pilsner Urquell v polsk\u00e9m pivovaru Tychy, do konce roku 2002 hodlal vyr\u00e1b\u011bt i Velkopopovick\u00e9ho Kozla v Rusku. &#8222;Po technick\u00e9 str\u00e1nce je ji\u017e v\u0161e p\u0159ipraveno, \u010dek\u00e1 se jen na uveden\u00ed na trh,&#8220; informoval v z\u00e1\u0159\u00ed 2002 gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Prazdroje Tony van Kralingen. Jeho firma pl\u00e1novala v rusk\u00e9m pivovaru v Kaluze ro\u010dn\u011b uva\u0159it mezi 50 a\u017e 70 000 hl Kozla. Tamn\u00ed pivovar pat\u0159\u00ed do skupiny SABMiller, kter\u00e1 je i vlastn\u00edkem Prazdroje. Licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba Kozla se ji\u017e Prazdroji osv\u011bd\u010dila ve slovensk\u00e9m Pivovaru \u0160ari\u0161, kde se tato zna\u010dka stala nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm zahrani\u010dn\u00edm pivem. V roce 2000 se tam uva\u0159ilo jen kolem 50 000 hl Kozla, v roce 2002 by to podle odhad\u016f Kralingena m\u011blo b\u00fdt ji\u017e zhruba 300 tis\u00edc. Pivovar \u0160ari\u0161 v roce 2002 rovn\u011b\u017e vyrobil asi 150 000 hl Gambrinusu.<br \/>\nV sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9 pivo roku 2002, kterou vyhla\u0161uje \u010cesk\u00fd svaz pivovar\u016f a sladoven spole\u010dn\u011b s V\u00fdzkumn\u00fdm \u00fastavem pivovarnick\u00fdm a slada\u0159sk\u00fdm, z\u00edskal v kategorii sv\u011btl\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f druh\u00e9 m\u00edsto Velkopopovick\u00fd kozel-Premium. V kategorii sv\u011btl\u00fdch v\u00fd\u010depn\u00edch piv t\u0159et\u00ed m\u00ed\u00edsto z\u00edskal Velkopopovick\u00fd kozel, v\u00fd\u010depn\u00ed sv\u011btl\u00fd.<br \/>\nV roce 2002 poprv\u00e9 od sv\u00e9ho vzniku uva\u0159il pivovar p\u0159es jeden mili\u00f3n hektolitr\u016f piva. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u011bti lety podnik vyr\u00e1b\u011bl zhruba polovinu sou\u010dasn\u00e9 produkce. P\u0159edstavitel\u00e9 firmy tento v\u00fdvoj vysv\u011btlili p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdrazn\u011b zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se tuzemskou popt\u00e1vkou po zna\u010dce Kozel. Pivovar se tak stal vedle Prazdroje, Radegastu, Staropramenu a Budvaru p\u00e1t\u00fdm v\u00fdrobcem, kter\u00fd mili\u00f3novou hranici p\u0159ekro\u010dil. &#8222;Letos se prodej v tuzemsku odhadem zvedne o p\u011btinu. Velkou roli v tom hraje i v\u011bt\u0161\u00ed propagace zna\u010dky a obecn\u011b pr\u00e1ce s n\u00ed,&#8220; \u0159ekl Alexej Bechtin, mluv\u010d\u00ed Prazdroje, kter\u00fd pivovar vlastnil. Necelou t\u0159etinu v\u00fdstavu tvo\u0159ily zna\u010dky Primus a Klasik. Pivovar se kv\u016fli naprosto napln\u011bn\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed kapacit\u011b v roce 2003 chystal investovat do jej\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, a to o p\u016fl mili\u00f3nu hektolitr\u016f. &#8222;Jedn\u00e1 se o vybudov\u00e1n\u00ed cylindro-k\u00f3nick\u00fdch tank\u016f pro fermentaci, nov\u00fdch syst\u00e9m\u016f pro p\u0159\u00edpravu kvasnic a nov\u00fdch kapacit pro mlet\u00ed a chlazen\u00ed,&#8220; uvedl Bechtin. Od roku 2000 se pivo Kozel licen\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011blo ve slovensk\u00e9m Pivovaru \u0160ari\u0161, kter\u00fd pat\u0159il spole\u010dnosti SABMiller. Ro\u010dn\u011b se ho tam uva\u0159ilo p\u0159es 200 000 hl a velkopopovick\u00e9 pivo tak bylo neprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed zna\u010dkou na Slovensku. Prazdroj chystal licen\u010dn\u00ed produkci Kozla i v rusk\u00e9m pivovaru Kaluga.<br \/>\nBur\u00e1cen\u00ed motorov\u00fdch pil, klapot seker i zru\u010dnost siln\u00fdch mu\u017e\u016f doplnil program tradi\u010dn\u00edho Dne Kozla ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch dne 7.\u010dervna 2003. Jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed byla toti\u017e d\u0159evorubeck\u00e1 sportovn\u00ed show v pod\u00e1n\u00ed vicemistra Evropy Martina Kom\u00e1rka. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed\u00edci se tak budou mohli poprv\u00e9 v \u010cR setkat se sportem, kter\u00fd si raz\u00ed cestu Evropou. Vedle Kom\u00e1rka p\u0159edvedli sv\u00e9 um\u011bn\u00ed tak\u00e9 dal\u0161\u00ed \u010de\u0161t\u00ed &#8222;d\u0159evorubci&#8220; Pavel Veverka, Jan Wawr\u016f a Jan Pr\u016f\u0161a. Sout\u011b\u017eili v p\u0159esek\u00e1v\u00e1n\u00ed le\u017e\u00edc\u00edho kmene, v \u0159ez\u00e1n\u00ed motorovou pilou, v p\u0159e\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed ru\u010dn\u00ed pilou, v p\u0159esek\u00e1v\u00e1n\u00ed stoj\u00edc\u00edho kmene a v sek\u00e1n\u00ed \u0161palku. Vyvrcholen\u00edm tohoto kl\u00e1n\u00ed bylo \u0159ez\u00e1n\u00ed kotou\u010d\u016f z le\u017e\u00edc\u00edho kmene pilou s obzvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00fdm motorem. Na 11. Dni Kozla \u010dekala na n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky vedle zlatav\u00e9ho i tmav\u00e9ho moku i pivovarsk\u00e1 tombola a d\u00e1le nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed sout\u011b\u017ee, jako nap\u0159\u00edklad rodeo, sumo, ku\u017eelky a dal\u0161\u00ed. Cenami byly \u017eetony na pivo zdarma. Pivovar rovn\u011b\u017e organizoval b\u011bhem cel\u00e9ho dne exkurze do pivovaru s odborn\u00fdm v\u00fdkladem. O dobrou pohodu se staraly skupina Yo Yo Band, Ivan Hlas, Taxmeni, Sl\u00e1vek Janou\u0161ek, Poutn\u00edci, Banjo gang, Semtex a dal\u0161\u00ed. Byla tu i burza sb\u011bratel\u016f pivn\u00edch suven\u00fdr\u016f a z\u00e1bavu zpest\u0159ilo fotbalov\u00e9 utk\u00e1n\u00ed mezi t\u00fdmy pivovar\u016f Velk\u00fdch Popovic a Plzn\u011b. Pij\u00e1ci Velkopopovick\u00e9ho Kozla mohli na podzim 2003 vyhr\u00e1t jednu z 50 000 origin\u00e1ln\u00edch sad pivn\u00edch podt\u00e1ck\u016f a 100 minilednic. Sout\u011b\u017e prob\u00edhala od 15.10. do 30.11.2003. Pod z\u00e1tkou sv\u011btl\u00e9 des\u00edtky piva\u0159i nalezli symboly 2kg, 3 kg nebo 4 kg, pod z\u00e1tkou tmav\u00e9 des\u00edtky a dvan\u00e1ctky zase symbol 5 kg. Ze sout\u011b\u017en\u00edch kup\u00f3n\u016f bylo nutno sestavit metr\u00e1k, tedy 100 kg. Pot\u00e9 se t\u011bsn\u011bn\u00ed vyjmulo ze z\u00e1tek a odeslalo na uvedenou adresu. Prvn\u00edch 50 000 sout\u011b\u017e\u00edc\u00edch z\u00edskalo origin\u00e1ln\u00ed sadu t\u0159ech podt\u00e1ck\u016f pivn\u00edho fajn\u0161mekra. Sto nejpiln\u011bj\u0161\u00edch sb\u011bratel\u016f s nejv\u011bt\u0161\u00edm celkov\u00fdm sou\u010dtem kilogram\u016f zaslan\u00fdch v pr\u016fb\u011bhu sout\u011b\u017ee z\u00edskalo stylovou kozl\u00ed minilednici.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel, nejv\u00edce rostouc\u00ed zna\u010dka z portfolia Prazdroje, potvrdil v roce 2003 svou pozici jedni\u010dky na trhu tmav\u00fdch piv. Podle v\u00fdzkumu spole\u010dnosti ACNielsen, monitoruj\u00edc\u00ed prodej piva v obchodn\u00ed s\u00edti, vzrostl tr\u017en\u00ed pod\u00edl t\u00e9to zna\u010dky ve sledovan\u00e9m segmentu b\u011bhem roku 2003 o v\u00edce ne\u017e 3 % a oproti roku 2000 se v\u00edce ne\u017e zdvojn\u00e1sobil. \u010cern\u00fd Velkopopovick\u00fd Kozel byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd tak\u00e9 v restaurac\u00edch. Po\u010det provozoven, kde se toto pivo \u010depuje, narostl od roku 2000 o 40 %. Pro uspokojen\u00ed rostouc\u00ed popt\u00e1vky zv\u00fd\u0161il Prazdroj v\u00fdrobu tmav\u00e9ho piva ve sv\u00e9m pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 o 100 % v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edch t\u0159\u00ed let. Velkopopovick\u00fd Kozel \u010cern\u00fd potvrdil svou v\u00fdjime\u010dnou kvalitu v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch. V prosinci 2003 ji\u017e pop\u00e1t\u00e9 za sebou obdr\u017eel ocen\u011bn\u00ed &#8222;Tmav\u00e9 pivo roku&#8220; pro rok 2004, kter\u00e9 je ud\u011blov\u00e1no na z\u00e1klad\u011b ankety \u010dten\u00e1\u0159\u016f \u010dasopisu Pivn\u00ed kur\u00fdr. Ve stejn\u00e9 anket\u011b se Pivovar Velk\u00e9 Popovice um\u00edstil na druh\u00e9m m\u00edst\u011b v kategorii &#8222;Pivovar roku&#8220;. V \u00fanoru 2004 za\u010dal Prazdroj s dod\u00e1vkou speci\u00e1ln\u00ed sady reklamn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f do restaurac\u00ed a nav\u00edc v souladu s reklamn\u00edm sloganem \u201eKozel se h\u0159eje na v\u00fdslun\u00ed\u201c po dobu t\u0159\u00ed t\u00fddn\u016f p\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed na TV Nova ohla\u0161oval maskot pivovaru. \u0160lo o kampa\u0148 na podporu zna\u010dky Velkopopovick\u00e9mu Kozlu, kter\u00fd je v sou\u010dasnosti nejv\u00edce rostouc\u00ed zna\u010dkou z portfolia.<br \/>\nSlavnostn\u00edm p\u0159est\u0159i\u017een\u00edm p\u00e1sky zah\u00e1jil ofici\u00e1ln\u011b gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Steve Woodward provoz nov\u00fdch cylindro-k\u00f3nick\u00fdch tank\u016f pro kva\u0161en\u00ed piva v nejmen\u0161\u00edm pivovaru Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje. Investice ve v\u00fd\u0161i 100 milion\u016f korun umo\u017e\u0148uje p\u0159ekonat nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed dosavadn\u00ed omezen\u00ed kapacity, dos\u00e1hnout zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdroby o 50 % a posunout tento st\u0159edo\u010desk\u00fd pivovar mezi dom\u00e1c\u00ed \u0161pi\u010dku. \u0160est 18metrov\u00fdch tank\u016f o pr\u016fm\u011bru 5,4 metru bylo vybudov\u00e1no v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti velkopopovick\u00e9 varny za necel\u00fd rok a po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m zku\u0161ebn\u00edm provozu u\u017e slou\u017e\u00ed v\u00fdrob\u011b.<br \/>\nV\u00fdroba piva ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch p\u0159ekro\u010dila hranici 1 milionu hl u\u017e v listopadu roku 2002 a udr\u017eela se na stejn\u00e9 \u00farovni tak\u00e9 v roce 2003. V t\u00e9m\u011b\u0159 130let\u00e9 historii pivovaru jde o rekordn\u00ed objemy. Stabiln\u00ed r\u016fst produkce p\u0159i dodr\u017een\u00ed nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edch standard\u016f kvality je odrazem rostouc\u00ed popt\u00e1vky po velkopopovick\u00e9m piv\u011b. V r\u00e1mci pru\u017en\u00e9ho vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v\u00fdrobn\u00edch kapacit vyr\u00e1b\u00ed pivovar Velk\u00e9 Popovice tak\u00e9 pivo jin\u00fdch zna\u010dek z portfolia Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje (Gambrinus, Primus, Klasik). Gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Steve Woodward vid\u00ed pr\u00e1v\u011b v tom v\u00fdhodu za\u010dlen\u011bn\u00ed do v\u011bt\u0161\u00edho celku, kter\u00e1 zaru\u010duje rozvoj a vyu\u017eit\u00ed v\u00fdrobn\u00edch i lidsk\u00fdch kapacit jednotliv\u00fdch pivovar\u016f. Gavin Millar, mana\u017eer pivovaru, dopl\u0148uje: &#8222;Je pravda, \u017ee po vstupu zahrani\u010dn\u00edho investora do Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje a po p\u0159evzet\u00ed pivovaru Velk\u00e9 Popovice existovaly ur\u010dit\u00e9 obavy o budoucnosti tohoto podniku. Spole\u010dnost SABMiller v\u0161ak jasn\u011b deklarovala sv\u016fj strategick\u00fd z\u00e1m\u011br jeho dal\u0161\u00edho rozvoje a rozhodla se investovat do dal\u0161\u00edho zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacity pivovaru. V t\u011bchto dnech jsme zavr\u0161ili n\u00e1ro\u010dn\u00fd proces vybudov\u00e1n\u00ed cylindro-k\u00f3nick\u00fdch tank\u016f. D\u00edky t\u00e9to investici se pivovar Velk\u00e9 Popovice definitivn\u011b stal kl\u00ed\u010dovou sou\u010d\u00e1st\u00ed l\u00eddra \u010desk\u00e9ho trhu pivovarnictv\u00ed a je pln\u011b schopen n\u00e1ro\u010dn\u00e9 a efektivn\u00ed v\u00fdroby podle modern\u00edch technologi\u00ed.&#8220; Pivovar Velk\u00e9 Popovice pat\u0159\u00ed k d\u016fle\u017eit\u00fdm zam\u011bstnavatel\u016fm v regionu &#8211; v\u010detn\u011b obchodn\u011b distribu\u010dn\u00edho centra a sklad\u016f zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 245 lid\u00ed. S obc\u00ed Velk\u00e9 Popovice aktivn\u011b spolupracuje p\u0159i realizaci soci\u00e1ln\u00edch, vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch, kulturn\u00edch a sportovn\u00edch projekt\u016f a tak\u00e9 p\u0159i ochran\u011b a zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v regionu. Velkou popularitu z\u00edskal tradi\u010dn\u00ed \u010dervnov\u00fd Den Kozla, kter\u00fd ka\u017edoro\u010dn\u011b p\u0159il\u00e1k\u00e1 do pivovaru tis\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f.<br \/>\nP\u0159ehled investic v letech 2000-2004 (od vstupu nov\u00e9ho vlastn\u00edka -zlep\u0161en\u00ed kvality, \u00faspory energie a n\u00e1klad\u016f, zv\u00fd\u0161en\u00ed ekologick\u00fdch standard\u016f v\u00fdroby):<br \/>\n2000 &#8211; rekonstrukce a navy\u0161ov\u00e1n\u00ed kapacity v \u00faseku teplovodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a chlazen\u00ed<br \/>\n2001 &#8211; rekonstrukce scezovac\u00ed k\u00e1d\u011b a rmuto-vyst\u00edrac\u00ed p\u00e1nve<br \/>\n2001 &#8211; zah\u00e1jen\u00ed provozu nov\u00e9ho vlastn\u00edho vrtu na dod\u00e1vku pitn\u00e9 vody<br \/>\n2001 &#8211; za\u0159\u00edzen\u00ed na \u00fapravu vody pro lahv\u00e1renskou m\u00fd\u010dku<br \/>\n2002 &#8211; z\u00edsk\u00e1n\u00ed certifik\u00e1tu ISO 9002:2000<br \/>\n2002 &#8211; modernizace propaga\u010dn\u00ed stanice (p\u0159\u00edprava kvasnic)<br \/>\n2002 &#8211; zaveden\u00ed nep\u0159etr\u017eit\u00e9ho provozu<br \/>\n2003 &#8211; potvrzen\u00ed certifik\u00e1tu ISO 9002:2000 a z\u00edsk\u00e1n\u00ed ISO 14 001 (kvalita a ekologie)<br \/>\n2004 &#8211; nov\u00e9 kapacity pro fermentaci a p\u0159\u00edpravu kvasnic.<br \/>\nZ\u00e1kladn\u00ed fakta o projektu v\u00fdstavby CKT Velk\u00e9 Popovice a souvisej\u00edc\u00ed technologie:<br \/>\nStudie mo\u017enosti zv\u00fd\u0161it kapacitu pivovaru &#8211; srpen 2002<br \/>\nV\u00fdb\u011br dodavatel\u016f &#8211; jaro 2003<br \/>\nDodavatel tank\u016f &#8211; ZVU Hradec Kr\u00e1lov\u00e9<br \/>\nDoprava tank\u016f z Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 do Velk\u00fdch Popovic &#8211; 4. z\u00e1\u0159\u00ed 2003<br \/>\nDodavatel stavebn\u00edch prac\u00ed &#8211; Zl\u00ednstav<br \/>\nZah\u00e1jen\u00ed stavebn\u00edch prac\u00ed pro budovu CKT &#8211; jaro 2003<br \/>\nDodavatel technologie a v\u00fdrobn\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed &#8211; Alfa Laval:<br \/>\nCylindro-k\u00f3nick\u00e9 tanky (CKT) &#8211; 6 ks<br \/>\nCelkov\u00fd objem jednoho tanku &#8211; 3 300 hektolitr\u016f, pln\u00edc\u00ed objem &#8211; 2 500 hl (5 v\u00e1rek)<br \/>\nV\u00fd\u0161ka tanku 18 m, vnit\u0159n\u00ed pr\u016fm\u011br 5,4 m, v\u00e1ha cca 20 tun, chlad\u00edc\u00ed plocha 83,5 m<br \/>\nRozkvasn\u00e9 tanky (RT) &#8211; 2 ks<br \/>\nCelkov\u00fd objem jednoho tanku 300 hl, pln\u00edc\u00ed objem 250 hl<br \/>\nVnit\u0159n\u00ed pr\u016fm\u011br 2,6 m, v\u00fd\u0161ka 7,1 m, chlad\u00edc\u00ed plocha 9,5 m<br \/>\nTechnologie: umo\u017e\u0148uje libovolnou kombinaci pln\u011bn\u00ed star\u00e9 spilky a CKT a tak\u00e9 vyu\u017eit\u00ed zakva\u0161ovac\u00ed jednotky CKT pro mladinu ze star\u00e9 spilky<br \/>\nPropaga\u010dn\u00ed stanice, kvasni\u010dn\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, rozkvasn\u00e1 spilka<br \/>\nSanita\u010dn\u00ed stanice a \u00fasek \u010di\u0161t\u011bn\u00ed modern\u00ed metodou CIP<br \/>\nObsluha CKT &#8211; 2 zam\u011bstnanci (modern\u00ed vel\u00edn vybaven\u00fd v\u00fdpo\u010detn\u00ed technikou) + vlastn\u00ed laborato\u0159 pro on-line anal\u00fdzy<br \/>\nKrom\u011b v\u00fdstavby budovy, instalace za\u0159\u00edzen\u00ed CKT a \u00fapravy ter\u00e9nu v\u010detn\u011b p\u0159elo\u017eky kanalizace, prob\u011bhla v pivovaru Velk\u00e9 Popovice rekonstrukce sladov\u00fdch cest a \u0161rotov\u00e1n\u00ed, kegov\u00e9 linky a j\u00edm\u00e1n\u00ed oxidu uhli\u010dit\u00e9ho a byla tak\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00e1 kapacita chlazen\u00ed.<br \/>\nJaroslav Gubi\u0161 (42), dosavadn\u00ed mana\u017eer v\u00fdroby plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru, vedl pivovar od 1. dubna 2004. Vyst\u0159\u00eddal Jihoafri\u010dana Gavina Millara, kter\u00fd za t\u0159i roky p\u016fsoben\u00ed v tomto nejmen\u0161\u00edm z pivovar\u016f Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje dos\u00e1hl vynikaj\u00edc\u00edch v\u00fdsledk\u016f: stabilizaci parametr\u016f kvality, efektivnosti v\u0161ech v\u00fdrobn\u00edch \u00fasek\u016f a za\u0159\u00edzen\u00ed, certifikace ISO 9002 a 14 001.<\/p>\n<p>Vyp\u00edt n\u011bkolik piv, poslechnout si \u017eivou kapelu a zasm\u00e1t se s p\u0159\u00e1teli u pln\u011bn\u00ed n\u011bjak\u00e9 z\u00e1bavn\u00e9 sout\u011b\u017ee. Nic v\u00edc si v dne 5. \u010dervna 2004 r\u00e1no lid\u00e9 m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do Velk\u00fdch Popovic na 12. ro\u010dn\u00edk Dnu Kozla nep\u0159\u00e1li. Kdy\u017e se v\u0161ak v poledne nad oslavuj\u00edc\u00edm pivovarem, kter\u00fd si v roce 2004 p\u0159ipomn\u011bl 130 let vzniku, zat\u00e1hla obloha a za\u010dalo siln\u011b pr\u0161et, p\u0159ibylo p\u0159\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed: &#8222;Kdyby tak bylo vedro a slunce jako minul\u00fd rok.&#8220; I p\u0159es nep\u0159\u00edze\u0148 po\u010das\u00ed se v\u0161ak do Velk\u00fdch Popovic sjelo n\u011bkolik tis\u00edc lid\u00ed. U\u017e p\u0159i romantick\u00e9 j\u00edzd\u011b parn\u00edm vlakem ze Stran\u010dic k pivovaru bylo vid\u011bt na tv\u00e1\u0159\u00edch lid\u00ed nad\u0161en\u00ed. To, co odli\u0161uje slavnosti zdej\u0161\u00edho pivovaru od ostatn\u00edch, bylo pro tento ro\u010dn\u00edk skryto. Rozlehl\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed s parkem a p\u0159ilehl\u00e9 rybn\u00edky, jindy pln\u00e9 bav\u00edc\u00edch se lid\u00ed, zely pr\u00e1zdnotou. N\u00e1valy de\u0161t\u011b s ob\u010dasn\u00fdm zah\u0159m\u011bn\u00edm vyhnaly v\u0161echny slav\u00edc\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky do velk\u00fdch stan\u016f. Kapely po v\u011bt\u0161inu \u010dasu hr\u00e1ly jen pro &#8222;de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky&#8220;.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel se v roce 2004 stal na z\u00e1klad\u011b dohody se Sdru\u017een\u00edm hasi\u010d\u016f \u010cech, Moravy a Slezska partnerem hasi\u010dsk\u00e9ho sportu. Krom\u011b spole\u010dn\u00e9 z\u00e1liby v ha\u0161en\u00ed \u017e\u00edzn\u011b spojovalo pivo z Velk\u00fdch Popovic a dobrovoln\u00e9 hasi\u010de tak\u00e9 oslava v\u00fdznamn\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed. Pivovar oslavil u\u017e \u00factyhodn\u00fdch 130 let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed. Dobrovoln\u00ed hasi\u010di si v roce 2004 p\u0159ipomn\u011bli 140 let vzniku 1. \u010desk\u00e9ho dobrovoln\u00e9ho hasi\u010dsk\u00e9ho sboru. Jako d\u00e1rek ke spole\u010dn\u00e9mu jubileu p\u0159ipravil Kozel v r\u00e1mci sv\u00e9 celost\u00e1tn\u00ed spot\u0159ebitelsk\u00e9 sout\u011b\u017ee speci\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st jen pro hasi\u010de. V sout\u011b\u017ei Has \u017e\u00edze\u0148 Kozlem a vyhraj!, kter\u00e1 za\u010dala v \u0159\u00edjnu 2004.<br \/>\nV\u00fdroba piva v pivovaru p\u0159es\u00e1hla v roce 2004 hranici 1 200 000 hl. Tento \u00fasp\u011bch p\u0159i\u0161el p\u0159esn\u011b po 130 letech od zalo\u017een\u00ed pivovaru. Prvn\u00ed v\u00e1rka 60 hl piva byla ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch uva\u0159ena 15. prosince roku 1874. Stabiln\u00ed r\u016fst produkce p\u0159i dodr\u017een\u00ed nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edch standard\u016f kvality byla odrazem rostouc\u00ed popt\u00e1vky po velkopopovick\u00e9m piv\u011b: zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel pat\u0159ila mezi nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed doma i v zahrani\u010d\u00ed. Jaroslav Gubi\u0161, mana\u017eer pivovaru, v prosinci 2004 \u0159ekl: &#8222;V minul\u00fdch letech jsme investovali 120 milion\u016f korun do dal\u0161\u00edho zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacity, o p\u016fl milionu hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b. Vybudovali jsme &#8211; poprv\u00e9 v historii pivovaru &#8211; cylindro-k\u00f3nick\u00e9 tanky pro kva\u0161en\u00ed, nov\u00e9 syst\u00e9my pro p\u0159\u00edpravu kvasnic a nov\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed pro \u0161rotov\u00e1n\u00ed sladu a pro chlazen\u00ed mladiny. \u010cekaj\u00ed n\u00e1s nov\u00e9 investice v \u0159\u00e1du stamilion\u016f korun. Zajist\u00ed dal\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst celkov\u00e9 kapacity pivovaru, povedou ke zkvalitn\u011bn\u00ed v\u00fdroby a k tomu, aby spl\u0148ovala nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed ekologick\u00e9 po\u017eadavky. Z\u00e1sadn\u00ed rekonstrukce \u010dist\u00edrny odpadn\u00edch vod za 60 milion\u016f korun u\u017e za\u010dala. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch letech pl\u00e1nujeme zv\u00fd\u0161it v\u00fdkon varny z 10 na 12 v\u00e1rek denn\u011b, n\u00e1r\u016fst kapacit kva\u0161en\u00ed a le\u017een\u00ed piva i flexibility st\u00e1\u010den\u00ed. Nezapom\u00edn\u00e1me ani na zam\u011bstnance a na n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky pivovaru. Postav\u00edme centr\u00e1ln\u00ed \u0161atnu se soci\u00e1ln\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm a n\u00e1dvo\u0159\u00ed pivovaru prom\u011bn\u00edme na ja\u0159e v mal\u00fd park.&#8220; Ide\u00e1ln\u00ed poloha z hlediska distribuce piva po cel\u00e9 \u010cR i v Evrop\u011b, stejn\u011b jako rostouc\u00ed popularita zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel p\u0159edur\u010dily dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj pivovaru. Gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Prazdroje Steve Woodward zd\u016fraznil: &#8222;Pivovarnick\u00e1 skupina SABMiller, do kter\u00e9 pivovar pat\u0159\u00ed, st\u00e1le v\u00edce pohl\u00ed\u017e\u00ed na Velkopopovick\u00e9ho Kozla jako na zna\u010dku se skute\u010dn\u011b mezin\u00e1rodn\u00edm potenci\u00e1lem. D\u016fkazem toho je mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba na Slovensku a v Rusku a tak\u00e9 rostouc\u00ed export zna\u010dky.&#8220;<br \/>\nK p\u0159\u00edle\u017eitosti 130 let od zalo\u017een\u00ed pivovaru vydal Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj a.s. Pivovar Velk\u00e9 Popovice knihu Velkopopovick\u00e1 legenda. \u010cten\u00e1\u0159 zde na\u0161el nejen ve\u0161ker\u00e1 dostupn\u00e1 historick\u00e1 data, ale tak\u00e9 spoustu zaj\u00edmavost\u00ed a velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed dobov\u00fdch i sou\u010dasn\u00fdch fotografi\u00ed.<br \/>\nPivo Primus (sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed; alk.: 4,2 %; pln\u011bno do 0,5 l lahv\u00ed) se vyr\u00e1b\u011blo v pivovaru od podzimu 2000 pro spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj a.s., zna\u010dka byla vyr\u00e1b\u011bna rovn\u011b\u017e No\u0161ovic\u00edch, Plzni, d\u0159\u00edve byla vyr\u00e1b\u011bna i v Karlov\u00fdch Varech. V roce 2004 jeho v\u00fdroba p\u0159esunuta do Protiv\u00edna. Pivo Klasik (sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed; alk.: 3,6 %; pln\u011bno do 0,5 l lahv\u00ed) bylo vyr\u00e1b\u011bno od roku 2001 pro spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj a.s. D\u0159\u00edve va\u0159eno v No\u0161ovic\u00edch. V roce 2004 jeho v\u00fdroba p\u0159esunuta do Protiv\u00edna.<\/p>\n<p>S masivn\u00ed podporou v off-trade po\u010d\u00edtal na l\u00e9to 2005 Prazdroj. \u201eL\u00e9to je nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00edm pro prodej nap\u0159\u00edklad plechovek. Proto je nejaktivn\u011bj\u0161\u00ed v promotion t\u011bchto balen\u00ed zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel \u2013 vzhledem k jej\u00edmu zam\u011b\u0159en\u00ed na ur\u010denou c\u00edlovou skupinu a na jej\u00ed segment trhu,\u201c tvrdil v kv\u011btnu 2005 Alexej Bechtin. Kozel zm\u011bnil p\u0159ed l\u00e9tem svou \u201eplechovkovou tv\u00e1\u0159\u201c. V reg\u00e1lech obchod\u016f byl ji\u017e od 1. kv\u011btna 2005 nov\u00fd obal: speci\u00e1ln\u011b pro tuto letn\u00ed promotion byl pozm\u011bn\u011bn design plechovky. Nav\u00edc zna\u010dka p\u0159ipravila celon\u00e1rodn\u00ed spot\u0159ebitelskou sout\u011b\u017e \u201eZakotvi u Kozla a vyhraj!\u201c Spot\u0159ebitel\u00e9 se tak mohli po zakoupen\u00ed sout\u011b\u017en\u00edho balen\u00ed plechovek zapojit prost\u0159ednictv\u00edm SMS do sout\u011b\u017ee o netradi\u010dn\u00ed ceny. Akce prob\u00edhala do 31. 7. 2005. Sou\u010dasn\u011b se uvedl na trh \u201e\u0159ezan\u00fd\u201c multipack se sedmi lahvemi piva Velkopopovick\u00fd Kozel Sv\u011btl\u00fd, dv\u011bma lahvemi Velkopopovick\u00fd Kozel \u010cern\u00fd a d\u00e1rkem: novou origin\u00e1ln\u00ed sklenic\u00ed Velkopopovick\u00e9ho Kozla. Limitovan\u00e1 edice sezonn\u00edho multipacku byla od za\u010d\u00e1tku kv\u011btna 2005 v nab\u00eddce v obchodn\u00ed s\u00edti po cel\u00e9 \u010cR. V\u00fdrobek v obchod\u011b tak\u00e9 zv\u00fdraznila sada speci\u00e1ln\u00edch POS materi\u00e1l\u016f.<br \/>\nT\u0159in\u00e1ct\u00fd ro\u010dn\u00edk velkopopovick\u00fdch pivn\u00edch slavnost\u00ed se dne 4.\u010dervna 2005 nesl ve znamen\u00ed hasi\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ipravili velkou \u010d\u00e1st programu. V r\u00e1mci Dne Kozla byla slavnostn\u011b otev\u0159ena nov\u00e1 prohl\u00eddkov\u00e1 trasa pivovaru, kterou pro\u0161lo v\u00edce ne\u017e 2600 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. P\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti Velk\u00e9 hasi\u010dsk\u00e9 show bylo tak\u00e9 \u010depov\u00e1no unik\u00e1tn\u00ed pivo, Velkopopovick\u00fd Kozel Florian. Jednalo se o speci\u00e1l, kter\u00fd byl, jak prav\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed charakteristika, \u201ekvasnicov\u00fd, nefiltrovan\u00fd a nepasterizovan\u00fd, se stup\u0148ovitost\u00ed na \u00farovni le\u017e\u00e1k\u016f.\u201c<br \/>\n\u010ce\u0161i pij\u00ed plechovkov\u00e9 pivo nej\u010dast\u011bji na p\u011b\u0161\u00edch v\u00fdletech, cest\u00e1ch a na dovolen\u00e9, vyplynulo to z pr\u016fzkumu TNS AISA pro Velkopopovick\u00fd Kozel. Podle mana\u017eera t\u00e9to pivn\u00ed zna\u010dky Petra Pol\u00e1ka v letn\u00edm obdob\u00ed, tedy mezi kv\u011btnem a srpnem, vzr\u016fstal prodeje piva v plechovce t\u00e9m\u011b\u0159 dvojn\u00e1sobn\u011b oproti ostatn\u00edm m\u011bs\u00edc\u016fm. Plechovkov\u00e9 pivo je obl\u00edbeno zejm\u00e9na mezi mu\u017ei a ve v\u011bkov\u00e9 kategorii 20 a\u017e 29 let. Zaj\u00edmavost\u00ed byla tak\u0159ka dvojn\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed konzumace z tohoto obalu na ji\u017en\u00ed a severn\u00ed Morav\u011b ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edmi \u010d\u00e1stmi \u010cR, uvedl Pol\u00e1k. Nej\u010dast\u011bji jej \u010de\u0161t\u00ed spot\u0159ebitel\u00e9 kupovali v hypermarketech a na \u010derpac\u00edch stanic\u00edch, kter\u00e9 p\u0159edstihly a\u017e t\u0159et\u00ed supermarkety. V\u00edce ne\u017e t\u0159etina \u010cech\u016f kupovala multibalen\u00ed po 6 \u010di 24 kusech, dodal Pol\u00e1k.<br \/>\nPrazdroj roz\u0161i\u0159il v l\u00e9t\u011b 2005 sv\u00e9 portfolio o jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo. Nov\u00e1 varianta obl\u00edben\u00e9 zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel &#8211; 11\u00b0 Medium &#8211; pronikalo do perspektivn\u00edho segmentu pivn\u00edho trhu, kter\u00fdm byly jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e1 piva. Nov\u00e9 pivo se objevilo v nab\u00eddce \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch hospod od poloviny \u010dervna. &#8222;Segment jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9ho piva je na \u010desk\u00e9m trhu trvale rostouc\u00ed. Po d\u016fkladn\u00e9m pr\u016fzkumu jsme jej vyhodnotili jako vhodn\u00fd prostor pro dal\u0161\u00ed rozvoj portfolia zna\u010dek a jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 t\u00edm vych\u00e1z\u00edme vst\u0159\u00edc po\u017eadavk\u016fm a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm spot\u0159ebitel\u016f, a t\u00edm i z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro toto roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed byla vybr\u00e1na dynamicky rostouc\u00ed zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel. Toto velmi kvalitn\u00ed pivo s tradic\u00ed, kter\u00e9 je z\u00e1rove\u0148 cenov\u011b dostupn\u00e9, m\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159edpoklady pro realizaci dlouhodob\u00e9ho r\u016fstu tak\u00e9 v segmentu \u00b4jeden\u00e1ctek\u00b4 ,&#8220; vysv\u011btlil Alexej Bechtin. &#8222;Jsme p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee zna\u010dce Velkopopovick\u00fd Kozel nov\u00e1 varianta 11\u00b0 Medium pom\u016f\u017ee d\u00e1le roz\u0161\u00ed\u0159it svou pozici na \u010desk\u00e9m trhu a poda\u0159\u00ed se ji z\u00edskat v\u00fdrazn\u00fd pod\u00edl na trhu jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00fdch piv. V\u011b\u0159\u00edme, \u017ee se m\u016f\u017eeme st\u00e1t l\u00eddrem tohoto segmentu. Velkopopovick\u00fd Kozel 11\u00b0 Medium je sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k s obsahem alkoholu 4,6 %, je \u010dtvrtou variantou v portfoliu zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel, dopl\u0148uj\u00edc\u00ed ostatn\u00ed varianty Sv\u011btl\u00fd, Premium a \u010cern\u00fd. Velkopopovick\u00fd Kozel 11\u00b0 Medium bude mimo jin\u00e9 prezentov\u00e1n na akc\u00edch podporovan\u00fdch Velkopopovick\u00fdm Kozlem v r\u00e1mci folk&amp;country festival\u016f L\u00e9to s Kozlem.<br \/>\nPrazdroj jmenoval s \u00fa\u010dinnost\u00ed od 1.\u010dervence 2005 nov\u00e9ho mana\u017eera pivovaru Velk\u00e9 Popovice. Stal se j\u00edm Pavel \u0160em\u00edk, dosavadn\u00ed sl\u00e1dek pivovaru Plze\u0148.<br \/>\nNejv\u011bt\u0161\u00ed ma\u010farsk\u00fd pivovar Dreher za\u010dal v l\u00e9t\u011b 2005 vyr\u00e1b\u011bt v licenci pivo Velkopopovick\u00fd Kozel. Ma\u010farsko tak bylo po Slovensku a Rusku t\u0159et\u00ed zahrani\u010dn\u00ed zem\u00ed, kde se Kozel licen\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bl. Dreher byl stejn\u011b jako Prazdroj sou\u010d\u00e1st\u00ed glob\u00e1ln\u00ed pivovarnick\u00e9 skupiny SABMiller.. Prodej Kozla za posledn\u00edch 12 m\u011bs\u00edc\u016f dos\u00e1hl t\u00e9m\u011b\u0159 jednoho mili\u00f3nu hektolitr\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky licen\u010dn\u00ed v\u00fdrob\u011b, dodal. Kozel se tak\u00e9 exportoval, p\u0159edev\u0161\u00edm do skandin\u00e1vsk\u00fdch a pobaltsk\u00fdch zem\u00ed &#8211; nap\u0159\u00edklad ve Finsku byl nejv\u011bt\u0161\u00ed importovanou zna\u010dkou piva. Na ma\u010farsk\u00fd trh uvedl Prazdroj sv\u011btl\u00e9 pivo v p\u016fllitrov\u00e9 lahvi a v plechovce. Kozel byl podle Bechtina na pe\u010dliv\u011b vybran\u00fdch trz\u00edch silnou konkurenc\u00ed importovan\u00fdm i dom\u00e1c\u00edm zna\u010dk\u00e1m. Licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu v sestersk\u00e9m pivovaru Dreher kontrolovali nejzku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed sl\u00e1dci z Prazdroje, dodal.<br \/>\n\u201eObliba tmav\u00e9ho piva mezi nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi spot\u0159ebitelsk\u00fdmi skupinami m\u00edrn\u011b, ale vytrvale stoup\u00e1. Tento trend se nejv\u00fdrazn\u011bji projevuje v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b a ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel m\u00e1 v tomto pivn\u00edm segmentu vedouc\u00ed pozici na \u010desk\u00e9m trhu. Pozitivn\u00ed trendy pozorujeme nejen u lahvov\u00e9ho tmav\u00e9ho piva, ale tak\u00e9 u \u010depovan\u00e9ho: jen za posledn\u00edch p\u011bt let vzrostl po\u010det restaurac\u00ed, kter\u00e9 je maj\u00ed v nab\u00eddce, o 40 %,\u201c \u0159ekl v prosinci 2005 Martin Kud\u011bla, mana\u017eer zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 prodeje podpo\u0159ila v\u00e1no\u010dn\u00ed reklamn\u00ed kampa\u0148 \u201eKozeln\u00e1 chvilka\u201c. Reklamn\u00ed aktivity tmav\u00e9 varianty Velkopopovick\u00e9ho Kozla m\u011bly velkou tradici. Ji\u017e v roce 1937 realizoval velkopopovick\u00fd pivovar jednu z prvn\u00edch modern\u011b pojat\u00fdch reklamn\u00edch kampan\u00ed pr\u00e1v\u011b na toto pivo. Jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed byly tehdy i speci\u00e1ln\u00ed \u201ekozl\u00ed\u201c korbely. \u201eLeto\u0161n\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed kampa\u0148 na tmav\u00e9ho Kozla prob\u011bhne v m\u00edstech prodeje a bude zahrnovat tak\u00e9 reklamu v tisku,\u201c up\u0159esnil Martin Kud\u011bla, mana\u017eer zna\u010dky.<br \/>\nPivovar, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed skupiny Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, v roce 2005 zv\u00fd\u0161il v\u00fdstav o v\u00edc ne\u017e 17 % a bl\u00ed\u017eil se k historick\u00e9 hranici 1,5 milionu hektolitr\u016f. Po Plzni a Radegastu byl t\u0159et\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivovarem. Ke zlep\u0161en\u00ed v\u00fdsledk\u016f p\u0159isp\u011blo mimo jin\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed portfolia v\u00fdrobk\u016f se zna\u010dkou Velkopopovick\u00fd Kozel o jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo Medium nebo zah\u00e1jen\u00ed licen\u010dn\u00ed v\u00fdroby v Ma\u010farsku. D\u00edky rostouc\u00edmu exportu a licen\u010dn\u00ed v\u00fdrob\u011b byl Velkopopovick\u00fd Kozel nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivem v zahrani\u010d\u00ed. V roce 2005 z\u00edskal tituly \u010cesk\u00e9 pivo roku, Tmav\u00e9 pivo roku a medailov\u00e1 ocen\u011bn\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei kvality Monde Selection v Bruselu, \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Pavel \u0160em\u00edk. Pivovar v roce 2005 vystavil 70 000 hl \u010dern\u00e9ho piva a v tomto segmentu m\u011bl vedouc\u00ed, 46procentn\u00ed pozici na \u010desk\u00e9m trhu. V porovn\u00e1n\u00ed s rokem 2002 se tohoto v\u00fdrobku v roce 2005 prod\u00e1valo v pr\u016fm\u011bru o \u010dtvrtinu v\u00edc. Firma v roce 2005 nap\u0159\u00edklad opravila historick\u00e9 pivovarsk\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed podle p\u016fvodn\u00edch v\u00fdkres\u016f a otev\u0159ela novou n\u00e1v\u0161t\u011bvnickou trasu. Do \u010dist\u00edrny odpadn\u00edch vod investovala u\u017e kolem 50 milion\u016f K\u010d.<br \/>\nNejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm pivem roku 2005 v cizin\u011b nebyl Budvar ani Prazdroj. Nejv\u00edc \u0161el na odbyt p\u0159ekvapiv\u011b Velkopopovick\u00fd Kozel &#8211; hlavn\u011b proto, \u017ee se u\u017e t\u0159et\u00edm rokem va\u0159il v Rusku, Ma\u010farsku a na Slovensku. Kozla se v zahrani\u010d\u00ed prodalo 1,3 milionu hektolitr\u016f. To bylo dokonce v\u00edc, ne\u017e se uva\u0159ilo jen ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch. &#8222;Celkem se Kozel prod\u00e1v\u00e1 ve 24 zem\u00edch sv\u011bta od Finska a\u017e po Austr\u00e1lii. Podle pr\u016fzkum\u016f je nap\u0159\u00edklad v Rusku Kozel nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm a nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivem a z\u00e1rove\u0148 nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed licen\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bnou zna\u010dkou v Rusku,&#8220; \u0159ekl Alexej Bechtin, mluv\u010d\u00ed Prazdroje, kter\u00e9mu Kozel pat\u0159il.<br \/>\nPrazdroj zdra\u017eil od 1. \u00fanora 2006 n\u011bkter\u00e1 to\u010den\u00e1 piva. O \u0161edes\u00e1t hal\u00e9\u0159\u016f se zvedla cena p\u016fllitru \u010dern\u00e9ho Velkopopovick\u00e9ho kozla. V r\u00e1mci organiza\u010dn\u00edch zm\u011bn ve v\u0161ech z\u00e1vodech v Plzni, No\u0161ovic\u00edch a Velk\u00fdch Popovic\u00edch propustil Prazdroj k posledn\u00edmu b\u0159eznu 2006 necel\u00fdch p\u011bt procent ze sou\u010dasn\u00fdch 2650 zam\u011bstnanc\u016f. \u0160lo zejm\u00e9na o administrativn\u00ed person\u00e1l, pracovn\u00edky technick\u00e9 podpory a st\u0159edn\u00ed mana\u017eery; redukce se net\u00fdkala p\u0159\u00edmo v\u00fdroby piva. Organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny zv\u00fd\u0161\u00ed v\u00fdkonnost firmy, \u0159ekl mluv\u010d\u00ed podniku Alexej Bechtin. &#8222;O redukc\u00edch v technick\u00e9m \u00faseku jsme rozhodli po dlouhotrvaj\u00edc\u00ed a d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdze v\u0161ech \u010dinnost\u00ed a proces\u016f,&#8220; dodal. Firma t\u00edm naplnila mezin\u00e1rodn\u00ed pivovarnick\u00e9 standardy. Ke dni 25.dubna 2006 dos\u00e1hl pivovar historick\u00e9ho v\u00fdstavu 1,5 milionu hl za obdob\u00ed posledn\u00edch 12 m\u011bs\u00edc\u016f. V roce 2006 byl jedin\u00fdm z velk\u00fdch pivovar\u016f, jeho\u017e v\u00fdstav rostl dvojcifern\u011b, a z\u00e1rove\u0148 se stal nejv\u011bt\u0161\u00edm pivovarem na \u00fazem\u00ed Prahy a st\u0159edn\u00edch \u010cech. Za posledn\u00ed t\u0159i roky zaznamenal n\u00e1r\u016fst v\u00fdstavu, kter\u00fd p\u0159edstavoval 38 %. \u201eDlouh\u00e1 a bohat\u00e1 tradice pivovaru Velk\u00e9 Popovice n\u00e1s sama motivuje k dal\u0161\u00edmu \u00fasil\u00ed \u2013 a letos se n\u00e1m dokonce poda\u0159ilo dos\u00e1hnout historick\u00e9ho rekordu. Dlouhodob\u011b vzr\u016fst\u00e1 mno\u017estv\u00ed vystaven\u00e9ho piva, ji\u017e b\u011bhem roku 2005 se jednalo o v\u00edce ne\u017e 17% n\u00e1r\u016fst. Nyn\u00ed jsme p\u0159ekro\u010dili 1,5 milionu hektolitr\u016f piva ro\u010dn\u011b, kter\u00e9 \u0159ad\u00ed pivovar v Popovic\u00edch na t\u0159et\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku v \u010cR, a to hned za sestersk\u00fd pivovar v Plzni a v No\u0161ovic\u00edch,\u201c \u0159ekl Jozef \u0160pirko, mana\u017eer v\u00fdroby pivovaru. \u201eK tomuto rozvoji jist\u011b sv\u00fdm d\u00edlem p\u0159isp\u011blo i \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 uveden\u00ed nov\u00e9ho produktu, jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 varianty Velkopopovick\u00fd Kozel 11\u00b0 Medium, ke kter\u00e9mu do\u0161lo v l\u00e9t\u011b 2005,\u201c doplnil Martin Kud\u011bla, mana\u017eer zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel. \u201eObliba Kozla nav\u00edc prokazateln\u011b posiluje i v zahrani\u010d\u00ed, kde v roce 2005 jeho prodej vzrostl o 45 % a oproti p\u0159edchoz\u00edmu roku stoupl o 400 000 hl. Krom\u011b exportu se na tomto v\u00fdvoji pod\u00edlela i licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba, kter\u00e1 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b fungovala na Slovensku, v Rusku a nejnov\u011bji tak\u00e9 v Ma\u010farsku. Nap\u0159\u00edklad v Rusku je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm a nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivem,\u201c \u0159ekl d\u00e1le Kud\u011bla.Krom\u011b vlastn\u00edho r\u016fstu pivovar sou\u010dasn\u011b rozv\u00edjel tak\u00e9 investice do aktivit regionu. \u201eVedle ekologick\u00fdch projekt\u016f vynakl\u00e1d\u00e1me prost\u0159edky na kulturn\u00ed rozvoj, nap\u0159\u00edklad v r\u00e1mci aktivit sdru\u017een\u00ed obc\u00ed Lad\u016fv kraj. P\u0159\u00edkladem je mj. nov\u011b otev\u0159en\u00e1 nau\u010dn\u00e1 stezka Krajinou barona Ringhoffera, kter\u00e1 p\u0159edstavila dominanty Velkopopovicka v\u010detn\u011b pivovaru,\u201c dodal Pavel \u0160em\u00edk, mana\u017eer pivovaru<br \/>\nSt\u0159\u00edbrnou medaili si Velkopopovick\u00fd Kozel odvezl za svou jeden\u00e1ctistup\u0148ovou variantu Velkopopovick\u00fd Kozel 11\u00b0 Medium z australsk\u00e9ho Melbourne. V kv\u011btnu 2006 zde prob\u011bhlo slavnostn\u00ed p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch ocen\u011bn\u00ed Australian International Beer Awards, kter\u00e1 ud\u011blili odborn\u00ed porotci t\u011bm nejlep\u0161\u00edm z celkov\u00e9ho po\u010dtu 969 p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch pivn\u00edch vzork\u016f, kter\u00e9 reprezentovaly 31 zem\u00ed sv\u011bta. Ji\u017e od po\u010d\u00e1tku dubna 2006 prob\u00edhal proces odborn\u00e9ho posuzov\u00e1n\u00ed kvality sout\u011b\u017en\u00edch pivn\u00edch vzork\u016f, kter\u00fdch bylo v roce 2006 registrov\u00e1no neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 969. Plody sv\u00e9 pr\u00e1ce vyslalo k odborn\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edmu posouzen\u00ed 31 zem\u00ed v\u010detn\u011b \u010cR, jej\u00ed\u017e barvy \u00fasp\u011b\u0161n\u011b obh\u00e1jil Kozel, kdy\u017e za svou jeden\u00e1ctistup\u0148ovou variantu Velkopopovick\u00fd Kozel 11\u00b0 Medium z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili: \u201ePo lo\u0148sk\u00e9m uveden\u00ed nov\u00e9, jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 varianty Kozel 11\u00b0 Medium na \u010desk\u00fd trh jsme zaznamenali velk\u00fd \u00fasp\u011bch. Jsme r\u00e1di, \u017ee se nyn\u00ed potvrzuje jej\u00ed \u00fasp\u011b\u0161nost i v n\u00e1ro\u010dn\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed. Kozel zm\u011b\u0159il sv\u00e9 s\u00edly v konkurenci 30 dal\u0161\u00edch zem\u00ed sv\u011bta a dok\u00e1zal, \u017ee jeho tradi\u010dn\u00ed kvalita obstoj\u00ed i v krit\u00e9ri\u00edch n\u00e1ro\u010dn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017ee,\u201c uvedl Martin Kud\u011bla, mana\u017eer zna\u010dky Kozel. Australian International Beer Award byla t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017e na sv\u011bt\u011b. Po\u0159\u00e1dal ji Royal Agricultural Society of Victoria (Kr\u00e1lovsk\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 spole\u010dnost ve Victorii) ve spolupr\u00e1ci s University of Ballarat, kter\u00e1 jako jedin\u00e1 na ji\u017en\u00ed polokouli nab\u00edzela akreditovan\u00e9 kurzy pivovarnictv\u00ed. Sout\u011b\u017e byla zalo\u017eena roku 1987, aby odm\u011b\u0148ovala vynikaj\u00edc\u00ed v\u00fdkony na poli pivovarnictv\u00ed a pom\u00e1hala podporovat toto odv\u011btv\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni. Registrovan\u00e9 vzorky byly v r\u00e1mci posuzov\u00e1n\u00ed odbornou porotou podrobeny v\u00edce ne\u017e osmidenn\u00ed anal\u00fdze, p\u0159i n\u00ed\u017e byly zkoum\u00e1ny z hlediska sv\u00fdch chu\u0165ov\u00fdch vlastnost\u00ed, aromatu, vzhledu a stylu, ale tak\u00e9 technick\u00e9 kvality. U balen\u00ed bylo pak krit\u00e9riem jeho estetick\u00e1 \u00farove\u0148, kvalita informac\u00ed o produktu, kter\u00e9 poskytuje, a \u00fa\u010delnost balen\u00ed.<br \/>\nDne 3.\u010dervna 2006 se uskute\u010dnil ji\u017e 14. ro\u010dn\u00edk Dne Kozla, setk\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edznivc\u016f Velkopopovick\u00e9ho Kozla, kter\u00e9 se tradi\u010dn\u011b konalo v pivovaru. Program roku 2006 ve stylu rozmarn\u00fdch pivn\u00edch slavnost\u00ed, potuln\u00fdch artist\u016f a kejkl\u00ed\u0159\u016f. Pro v\u0161echny \u00fa\u010dastn\u00edky m\u011bl Kozel p\u0159ipravenou v\u00fdjime\u010dnou odm\u011bnu. Krom\u011b Velkopopovick\u00e9ho Kozla Sv\u011btl\u00e9ho, Tmav\u00e9ho a 11\u00b0 Medium si mohli n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci toti\u017e vyzkou\u0161et kvasnicov\u00fd nefiltrovan\u00fd a nepasterizovan\u00fd speci\u00e1l Velkopopovick\u00fd Kozel Sl\u00e1dek. Velkopopovi\u010dt\u00ed mist\u0159i sl\u00e1dci jej na z\u00e1klad\u011b odborn\u00fdch degustac\u00ed stvo\u0159ili zvl\u00e1\u0161\u0165 pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky Dne Kozla. Velkopopovick\u00fd Kozel Sl\u00e1dek byl p\u0159ipraven\u00fd klasickou technologi\u00ed a st\u00e1\u010den\u00fd speci\u00e1ln\u011b do cisterny, m\u011bl v\u00fdrazn\u00e9 karamelov\u00e9 aroma d\u00edky pou\u017eit\u00ed speci\u00e1ln\u00edch slad\u016f a mohl se pochlubit harmonickou plnou chut\u00ed, v n\u00ed\u017e byla vyv\u00e1\u017eena sladkost i ho\u0159kost.<br \/>\nMilovn\u00edci piva skupiny Prazdroje si od listopadu 2006 p\u0159iplatili. Prazdroj toti\u017e ozn\u00e1mil zv\u00fd\u0161en\u00ed cen sudov\u00e9ho piva od 1. listopadu. U Velkopopovick\u00e9ho kozla se ceny nem\u011bnily.<br \/>\nPivovar v roce 2006 vyrobil piva, nejv\u00edce ve sv\u00e9 historii. Velkou z\u00e1sluhu na tom m\u011blo l\u00e9to. V srpnu 2006 se uva\u0159ilo rekordn\u00edch 158 000 hl piva. &#8222;V roce 2006 se n\u00e1m op\u011bt poda\u0159ilo dos\u00e1hnout historick\u00e9ho rekordu. Dlouhodob\u011b vzr\u016fst\u00e1 mno\u017estv\u00ed vystaven\u00e9ho piva &#8211; prvn\u00ed milion hektolitr\u016f byl ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch sto\u010den v roce 2002. Nyn\u00ed jsme p\u0159ekro\u010dili hranici 1,5 milionu hektolitr\u016f piva ro\u010dn\u011b, kter\u00e9 \u0159ad\u00ed pivovar v Popovic\u00edch na t\u0159et\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku v \u010cesku, a to hned za sestersk\u00e9 pivovary v Plzni a v No\u0161ovic\u00edch,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Pavel \u0160em\u00edk. Za posledn\u00ed \u010dty\u0159i roky v\u00fdstav pivovaru vzrostl o 40 %, to je nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst mezi \u010desk\u00fdmi pivovary. Pivovar v roce 2006 investoval 50 milion\u016f korun, zejm\u00e9na do modernizace strojn\u00edho vybaven\u00ed a projekt\u016f souvisej\u00edc\u00edch s ochranou \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Dokon\u010dil investice do j\u00edm\u00e1n\u00ed kvasn\u00e9ho oxidu uhli\u010dit\u00e9ho, co\u017e p\u0159isp\u011blo ke sn\u00ed\u017een\u00ed emise tohoto plynu do ovzdu\u0161\u00ed prakticky na nulu. &#8222;Vedle ekologick\u00fdch projekt\u016f vynakl\u00e1d\u00e1me prost\u0159edky tak\u00e9 na kulturn\u00ed rozvoj regionu, nap\u0159\u00edklad v r\u00e1mci aktivit sdru\u017een\u00ed obc\u00ed Lad\u016fv kraj,&#8220; dodal \u0160em\u00edk. Jako p\u0159\u00edklad uvedl novou nau\u010dnou stezku Krajinou barona Ringhoffera, pojmenovanou po zakladateli pivovaru.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel znovu slavil \u00fasp\u011bchy na zahrani\u010dn\u00edch trz\u00edch. Od roku 2002, kdy byl v r\u00e1mci licen\u010dn\u00ed v\u00fdroby uveden na rusk\u00fd trh, dos\u00e1hl pozice nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho a podle pr\u016fzkum\u016f ji\u017e tak\u00e9 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho piva. Objem v\u00fdroby zaznamen\u00e1val obrovsk\u00fd n\u00e1r\u016fst a za obdob\u00ed roku 2006 p\u0159ekro\u010dil historickou hranici 1 000 000 hl. Velkopopovick\u00fd Kozel m\u011bl na rusk\u00e9m trhu nejvy\u0161\u0161\u00ed objemov\u00fd tr\u017en\u00ed pod\u00edl ze v\u0161ech importovan\u00fdch zna\u010dek. Po \u010dty\u0159ech letech byl k dost\u00e1n\u00ed ji\u017e na 50 % mo\u017en\u00fdch prodejn\u00edch m\u00edst. Tato \u010desk\u00e1 zna\u010dka byla dnes v\u016fbec nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivem v zahrani\u010d\u00ed. &#8222;Je to pro n\u00e1s velk\u00e9 uspokojen\u00ed, \u017ee i v Rusku dosahuje zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel v\u00fdsledk\u016f, kter\u00e9 potvrzuj\u00ed, \u017ee chutn\u00e1 tak\u00e9 zahrani\u010dn\u00edm spot\u0159ebitel\u016fm. D\u00edky sv\u00fdm kvalit\u00e1m a marketingov\u00e9 podpo\u0159e dok\u00e1\u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u011b konkurovat jak m\u00edstn\u00edm, tak i importovan\u00fdm piv\u016fm. Velkopopovick\u00fd Kozel je dnes, po \u010dty\u0159ech letech sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed na rusk\u00e9m trhu , v\u016fbec nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm pivem v Rusku,\u201c uvedl Martin Kud\u011bla, mana\u017eer zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel. Na rusk\u00e9m trhu byl Kozel k dost\u00e1n\u00ed ve dvoj\u00edm 0,5l balen\u00ed \u2013 v lahvov\u00e9 a plechovkov\u00e9 variant\u011b. Velkopopovick\u00fd Kozel se v zahrani\u010d\u00ed (krom\u011b Ruska tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad v Ma\u010farsku) licen\u010dn\u011b vyr\u00e1b\u011bl podle tradi\u010dn\u00ed \u010desk\u00e9 receptury pod dohledem \u010desk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f a z dovezen\u00fdch \u010desk\u00fdch surovin. Celkem se Kozel prod\u00e1val ve 24 zem\u00edch sv\u011bta od Finska a\u017e po Austr\u00e1lii. Velk\u00e9 popularity ji\u017e tradi\u010dn\u011b dosahoval na Slovensku, ve skandin\u00e1vsk\u00fdch a pobaltsk\u00fdch zem\u00edch a t\u0159eba ve Finsku byl nejv\u011bt\u0161\u00ed importovanou zna\u010dkou piva.<br \/>\nS projektem na vlastn\u00ed hospody pivovar p\u0159i\u0161el na ja\u0159e 2007. Pivovar za\u010dal budovat vlastn\u00ed hospody podle fran\u0161\u00edzinkov\u00e9ho konceptu, ro\u010dn\u011b cht\u011bl otev\u0159\u00edt p\u011bt pivnic. Cht\u011bl tak p\u0159il\u00e1kat nov\u00e9 hosty. Prvn\u00ed hospodu otev\u0159el v Byst\u0159ici nad Pern\u0161tejnem. &#8222;Interi\u00e9r Kozlovny navozuje tradi\u010dn\u00ed hospodskou atmosf\u00e9ru,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel Martin Kud\u011bla.&#8220;Kozel je v na\u0161\u00ed oblasti obl\u00edben\u00fd a chceme vytvo\u0159it pro jeho stoupence tradi\u010dn\u00ed p\u0159\u00edjemnou pivnici s restaurac\u00ed odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed modern\u00edm po\u017eadavk\u016fm,&#8220; \u0159ekl majitel byst\u0159ick\u00e9 Kozlovny Bohumil Kobza. Interi\u00e9rov\u00e9 prvky byly dopln\u011bny stylov\u00fdmi motivy, jako byla kopyta, r\u016f\u017eky a majest\u00e1tn\u00ed socha kozla dominuj\u00edc\u00ed hospod\u011b.<br \/>\nU Velkopopovick\u00e9ho kozla, kter\u00fd pat\u0159il tak\u00e9 do skupiny Prazdroje, se ceny b\u011bhem zdra\u017een\u00ed v listopadu 2007 nem\u011bnily.<br \/>\nPrazdroj p\u0159istoupil na podzim 2007 k v\u00fdm\u011bn\u011b \u0159editel\u016f dvou sv\u00fdch pivovar\u016f. Do Plzn\u011b se p\u0159esunul dosavadn\u00ed \u0159editel pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch Pavel \u0160em\u00edk (33). Opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem se vydal Jaroslav Gubi\u0161 (45). Zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed Gubi\u0161 pivovar Prazdroj \u0159\u00eddil od roku 2005. V bran\u017ei za\u010d\u00ednal v polovin\u011b osmdes\u00e1t\u00fdch let. Pracoval v pivovarech Prost\u011bjov a Strakonice. Do Plzn\u011b p\u0159i\u0161el roku 1990.<br \/>\nPivovar v roce 2007 dokon\u010dil projekt, kter\u00fd sn\u00ed\u017eil energetickou spot\u0159ebu provozu a zlep\u0161il ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Instalac\u00ed ekonomiz\u00e9ru na kotel u\u0161et\u0159il ro\u010dn\u011b 5 % zemn\u00edho plynu. Pivovar se zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch ekologick\u00fdch parametr\u016f v\u011bnoval soustavn\u011b \u2013 nap\u0159\u00edklad ve spot\u0159eb\u011b energie na v\u00fdrobu jednoho hektolitru piva u\u017e dosahoval skv\u011bl\u00e9ho \u010d\u00edsla, pouh\u00fdch 33,15 kWh. Pro srovn\u00e1n\u00ed, u n\u011bmeck\u00fdch pivovar\u016f to bylo pr\u016fm\u011brn\u011b 38,05 kWh. V pivovaru se v roce 2007 zav\u00e1d\u011blo hned n\u011bkolik opat\u0159en\u00ed zam\u011b\u0159en\u00fdch na sn\u00ed\u017een\u00ed spot\u0159eby energie. Jedn\u00edm z nich byla mont\u00e1\u017e ekonomiz\u00e9ru na kotel pro v\u00fdrobu p\u00e1ry, kter\u00e1 byla dokon\u010dena v z\u00e1\u0159\u00ed 2007 a vy\u017e\u00e1dala si investici 1,65 milionu K\u010d. Ekonomiz\u00e9r byl v podstat\u011b tepeln\u00fd v\u00fdm\u011bn\u00edk, kter\u00fd vyu\u017e\u00edval odpadn\u00edho tepla, je\u017e by norm\u00e1ln\u011b ode\u0161lo kom\u00ednem, pivovar ho ale vyu\u017eil na p\u0159edeh\u0159\u00e1t\u00ed vody do kotle. \u201eT\u00edm u\u0161et\u0159\u00edme ro\u010dn\u011b tolik zemn\u00edho plynu, kolik by spot\u0159eboval b\u011b\u017en\u00fd rodinn\u00fd domek za zhruba 100 let,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Pavel \u0160em\u00edk.<br \/>\nMezi sv\u011btl\u00fdmi le\u017e\u00e1ky v sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9 pivo roku 2007 se na druh\u00e9m m\u00edst\u011b se um\u00edstil Kozel Medium. V dvoukolov\u00e9m testov\u00e1n\u00ed vyb\u00edrali nejlep\u0161\u00ed dom\u00e1c\u00ed moky odborn\u00edci z 24 pivovar\u016f, sladoven i \u0161kol p\u0159ipravuj\u00edc\u00edch budouc\u00ed pivovarsko-slada\u0159sk\u00e9 experty. V\u00fdsledky byly vyhl\u00e1\u0161eny p\u0159i Svatov\u00e1clavsk\u00e9 slavnosti \u010desk\u00e9ho piva, na kter\u00e9 na kter\u00e9 se v p\u0159edve\u010der sv\u00e1tku svat\u00e9ho V\u00e1clava se\u0161li pivovarn\u00edci z cel\u00e9 zem\u011b.<br \/>\nPivovar na konci roku 2007 slavil. Radoval se z toho, \u017ee \u010de\u0161t\u00ed piva\u0159i vypili miliont\u00fd hektolitr Velkopopovick\u00e9ho Kozla. Tato zna\u010dka si v \u010desku z\u00edsk\u00e1vala st\u00e1le v\u00edce p\u0159\u00edznivc\u016f. Jubilejn\u00edm soudkem spl\u00e1chli \u017e\u00edze\u0148 m\u00edstn\u00ed dobrovoln\u00ed hasi\u010di. &#8222;Obliba kozla neust\u00e1le roste, co\u017e mimo jin\u00e9 dokazuje i jej\u00ed leto\u0161n\u00ed rekordn\u00ed prodej. Meziro\u010dn\u011b jeho prodej stoupl o v\u00edce ne\u017e patn\u00e1ct procent,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer zna\u010dky Pavel Km\u00ednek. Za rok 2007 vzrostl prodej \u010depovan\u00e9ho kozla o v\u00edce ne\u017e p\u011btinu. &#8222;Velkopopovick\u00fd Kozel pat\u0159\u00ed mezi zna\u010dkami Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje k t\u011bm, kter\u00e9 rostou nejdynami\u010dt\u011bji jak na \u010desk\u00e9m, tak i na zahrani\u010dn\u00edch trz\u00edch,&#8220; prohl\u00e1sila spole\u010dnost.<br \/>\nI p\u0159esto, \u017ee spot\u0159eba \u010dern\u00e9ho piva byla v roce 2007 stejn\u00e1 jako v p\u0159edchoz\u00edch letech, \u010dinila p\u0159ibli\u017en\u011b 2 % celkov\u00e9 spot\u0159eby, prodeje \u201e\u010dern\u00e9ho\u201c Velkopopovick\u00e9ho Kozla v roce 2007 vzrostly o 8 %. Upevnil si t\u00edm sv\u00e9 postaven\u00ed jedni\u010dky mezi tmav\u00fdmi pivy v \u010cR, jeho tr\u017en\u00ed pod\u00edl je 35 %. Bylo to zp\u016fsobeno i t\u00edm, \u017ee v\u00fdznamn\u011b rostl po\u010det restaurac\u00ed, kde jste si mohli d\u00e1t toto \u010dern\u00e9 \u010depovan\u00e9 pivo. Velkopopovick\u00fd Kozel \u010cern\u00fd zaznamenal v\u00fdznamn\u00fd \u00fasp\u011bch i v exportu, kde prodeje vzrostly dokonce o 56 %. Nejv\u00edce se mu da\u0159ilo ve Finsku a Rusku, celkem se vyv\u00e1\u017eel do 25 zem\u00ed. \u201eCelkov\u011b roste z\u00e1jem o piva se zna\u010dkou Velkopopovick\u00fd Kozel a je tomu tak i u \u010dern\u00e9ho piva, kter\u00e9 je vyrobeno z unik\u00e1tn\u00ed sm\u011bsi speci\u00e1ln\u00edch a kvalitn\u00edch tmav\u00fdch slad\u016f dod\u00e1vaj\u00edc\u00ed pivu osobit\u00fd vzhled a chu\u0165. Ka\u017ed\u00e9 t\u0159et\u00ed \u010dern\u00e9 pivo prodan\u00e9 v \u010cR tak nese na\u0161i zna\u010dku. Pozitivn\u00ed trendy pozorujeme nejen u lahvov\u00e9ho tmav\u00e9ho piva, ale tak\u00e9 u \u010depovan\u00e9ho: jen za posledn\u00edch p\u011bt let vzrostl po\u010det restaurac\u00ed, kter\u00e9 jej maj\u00ed v nab\u00eddce, o 40 procent,\u201c \u0159ekl Pavel Km\u00ednek, mana\u017eer zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel. Celkem se Velkopopovick\u00fd Kozel \u010cern\u00fd prod\u00e1val v 25 zem\u00edch sv\u011bta, naj\u00edt jste ho mohli i v exotick\u00fdch zem\u00edch jako je Honduras \u010di Austr\u00e1lie. Nejv\u011bt\u0161\u00ed popularity dosahoval ve skandin\u00e1vsk\u00fdch a pobaltsk\u00fdch zem\u00edch, nap\u0159\u00edklad ve Finsku se prodala p\u0159ibli\u017en\u011b \u010dtvrtina prodej\u016f v \u010cR.<br \/>\nV mezin\u00e1rodn\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017ei Australian International Beer Awards v b\u0159eznu 2008 Velkopopovick\u00fd Kozel tmav\u00fd z\u00edskal st\u0159\u00edbro v kategorii \u010dern\u00fdch piv.<br \/>\nPivovar nav\u0161t\u011bvovalo tolik turist\u016f, \u017ee investoval v roce 2008 n\u011bkolik milion\u016f korun do nov\u00e9 prohl\u00eddkov\u00e9 trasy. Dne 27.5.2008 slavnostn\u011b otev\u0159el prvn\u00ed \u010d\u00e1st. \u201eReagujeme t\u00edm na rostouc\u00ed z\u00e1jem nejen spot\u0159ebitel\u016f, ale i turist\u016f,\u201c uvedl Tom\u00e1\u0161 Raboch, mana\u017eer n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9ho provozu Prazdroje, jeho\u017e byl Velkopopovick\u00fd Kozel sou\u010d\u00e1st\u00ed od roku 2002. Zat\u00edmco v roce 2006 nav\u0161t\u00edvilo pivovar p\u0159es sedm tis\u00edc lid\u00ed, v roce 2007 to bylo deset tis\u00edc, co\u017e byl n\u00e1r\u016fst o 45 %, a do kv\u011btna 2008 u\u017e pivovarem pro\u0161ly t\u00e9m\u011b\u0159 dva tis\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem o prohl\u00eddku pivovaru m\u011bly skupiny z Ruska, Ma\u010farska a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, tedy ze zem\u00ed, kde po pivu Kozel rostla popt\u00e1vka. Od 27.5. byla ve\u0159ejnosti nov\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 projek\u010dn\u00ed m\u00edstnost, kde kr\u00e1tk\u00fd film n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm p\u0159ibl\u00ed\u017eil historii pivovaru a\u017e po sou\u010dasnost a tak\u00e9 proces v\u00fdroby piva. Pivovar ale pl\u00e1noval n\u00e1v\u0161t\u011bvnickou trasu je\u0161t\u011b d\u00e1l roz\u0161i\u0159ovat a hodlal do toho vlo\u017eit a\u017e deset milion\u016f korun. \u201eV tuto chv\u00edli je dokon\u010dena teprve prvn\u00ed f\u00e1ze. V r\u00e1mci projektu dojde tak\u00e9 k \u0159ad\u011b zm\u011bn v dosavadn\u00edm p\u016fdorysu are\u00e1lu, novinkou bude tak\u00e9 zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9ho parku na \u00fazem\u00ed pivovaru,\u201c doplnila Eva Kr\u0161\u0148\u00e1kov\u00e1, vedouc\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9ho centra pivovaru. Otev\u0159e se tady tak\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9 centrum a prodejna suven\u00fdr\u016f. Prvn\u00ed zast\u00e1vkou na trase devades\u00e1timinutov\u00e9 exkurze, na kterou se musej\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci den p\u0159edem objednat, bylo n\u00e1dvo\u0159\u00ed. V\u00fdklad byl zam\u011b\u0159en na historii. Pak se postoupilo k nov\u00e9 varn\u011b, kde byla p\u0159ipravena uk\u00e1zka surovin, z nich\u017e se pivo va\u0159\u00ed. Od varny se p\u0159e\u0161lo k le\u017e\u00e1ck\u00e9mu sklepu, v n\u011bm\u017e pivo dokva\u0161uje ve v\u00edce ne\u017e 300 tanc\u00edch. Sou\u010d\u00e1st\u00ed exkurze je prohl\u00eddka st\u00e1\u010d\u00edren, n\u00e1v\u0161t\u011bva maskota kozla Oldy a ochutn\u00e1vka piva. \u201ePivovar se st\u00e1v\u00e1 d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm turistick\u00fdm c\u00edlem nejen pro milovn\u00edky piva,\u201c upozornil Raboch.<br \/>\nNa 12 000 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f se z\u00fa\u010dastnilo 16. ro\u010dn\u00edku Dne Kozla, tradi\u010dn\u00edch pivn\u00edch oslav v pivovaru Velk\u00e9 Popovice. V roce 2008 pat\u0159il profesion\u00e1ln\u00edm rekordn\u00edm kl\u00e1n\u00edm, na Dni Kozla byly p\u0159ekon\u00e1ny t\u0159i \u010desk\u00e9 a jeden sv\u011btov\u00fd rekord. Nechyb\u011bly ani Kozl\u00ed sout\u011b\u017ee a celodenn\u00ed \u0161\u0148\u016fra koncertn\u00edch vystoupen\u00ed folk &amp; country skupin. P\u0159\u00edznivci velkopopovick\u00e9ho piva tak\u00e9 ocenili unik\u00e1tn\u00ed speci\u00e1l Velkopopovick\u00fd Kozel Machr, kter\u00fd byl uva\u0159en pouze pro tuto p\u0159\u00edle\u017eitost.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel znovu slavil \u00fasp\u011bchy na zahrani\u010dn\u00edch trz\u00edch. Od roku 1995, kdy byl uveden na finsk\u00fd trh, dos\u00e1hl pozice nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho importovan\u00e9ho piva. Jeho vysokou oblibu potvrdil i kvalitativn\u00ed pr\u016fzkum proveden\u00fd p\u0159\u00edmo mezi finsk\u00fdmi spot\u0159ebiteli z pov\u011b\u0159en\u00ed spole\u010dnosti TNS AISA. Z pr\u016fzkumu d\u00e1le vyplynulo, \u017ee zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel vyk\u00e1zala nejvy\u0161\u0161\u00ed spont\u00e1nn\u00ed znalost spot\u0159ebitel\u016f mezi \u010desk\u00fdmi pivy. Objem prodeje ve Finsku zaznamenal 20% n\u00e1r\u016fst a za prvn\u00ed polovinu roku 2008 dos\u00e1hl rekordn\u00edch 17 000 hl. Na \u00fazem\u00ed Finska byla k dispozici ve v\u00edce ne\u017e 2000 restaura\u010dn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00edch. V\u016fbec nejsevern\u011bj\u0161\u00edm m\u00edstem, kde se Kozel \u010depoval, byla restaurace ve finsk\u00e9m m\u011bst\u011b Kittil\u00e4 le\u017e\u00edc\u00edm 150 km od severn\u00edho pol\u00e1rn\u00edho kruhu. Jako prvn\u00ed \u010deskou pivn\u00ed zna\u010dku pak Finov\u00e9 spont\u00e1nn\u011b jmenuj\u00ed Velkopopovick\u00e9ho Kozla. &#8222;Kozel je ve Finsku dlouhodob\u011b vn\u00edm\u00e1n jako kvalitn\u00ed pr\u00e9miov\u00e9 pivo. Vysokou oblibu tohoto piva dokazuj\u00ed hlavn\u011b rostouc\u00ed prodeje, Kozel je ve Finsku v\u016fbec nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed importovanou pivn\u00ed zna\u010dkou &#8211; a v leto\u0161n\u00edm roce se jeho pozice znovu pos\u00edlila,&#8220; uvedl Robert Lobovsk\u00fd, mana\u017eer odpov\u011bdn\u00fd za prodej zna\u010dek Prazdroje ve Finsku. Krom\u011b Finska byl Kozel k dost\u00e1n\u00ed v dal\u0161\u00edch 24 zem\u00edch sv\u011bta v\u010detn\u011b nap\u0159. Austr\u00e1lie nebo Hondurasu.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel z\u00edskal v Brit\u00e1nii titul Beer of the World 2008. V sout\u011b\u017ei World Beer Awards, po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b presti\u017en\u00edm magaz\u00ednem Beers of the World, usp\u011bl mezi zna\u010dkami piv z Evropy, USA a Austr\u00e1lie. V sout\u011b\u017ei pivo hodnotil mezin\u00e1rodn\u00ed panel rozhod\u010d\u00edch pod veden\u00edm Rogera Protze, p\u0159edn\u00edho sv\u011btov\u00e9ho degust\u00e1tora piva a autora mnoha odborn\u00fdch knih. World Beer Awards m\u011bla \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed kategorie: Lager (Le\u017e\u00e1k), Ale, Stout\/Porter a p\u0161eni\u010dn\u00e1 piva. Kozel z\u00edskal titul za Premium Standard Lager, co\u017e odpov\u00eddalo na\u0161im sv\u011btl\u00fdm le\u017e\u00e1k\u016fm. &#8222;Kozel je nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed \u010deskou pivn\u00ed zna\u010dkou v zahrani\u010d\u00ed a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee zpr\u00e1va o tomto \u00fasp\u011bchu jeho popularitu je\u0161t\u011b zv\u00fd\u0161\u00ed,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Jaroslav Gubi\u0161.<br \/>\nPivovar p\u0159ipravoval v roce 2008 pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky novou prohl\u00eddkovou trasu s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi expozicemi o historii a v\u00fdrob\u011b piva. M\u011bla vzniknout postupn\u011b b\u011bhem roku a m\u011bla st\u00e1t p\u0159es deset milion\u016f korun. Hlavn\u00edmi prvky nov\u00e9 trasy m\u011bly b\u00fdt expozice historie, surovin a v\u00fdrobn\u00edho procesu. Historick\u00e1 expozice, um\u00edst\u011bn\u00e1 ve star\u00e9 varn\u011b se zachovanou varn\u00ed n\u00e1dobou z roku 1928, se bude v\u011bnovat d\u011bjin\u00e1m pivovaru v\u010detn\u011b podnikatelsk\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu jeho zakladatele barona Franti\u0161ka Ringhoffera. Sou\u010d\u00e1st\u00ed projektu byl i nov\u00fd program kina, kter\u00e9 se nach\u00e1zelo pod varnou. Expozice o v\u00fdrobn\u00edm procesu byla um\u00edst\u011bna v prostoru nad sou\u010dasnou varnou, odkud \u0161lo sledovat va\u0159en\u00ed piva.<br \/>\nPivovar p\u0159il\u00e1kal v roce 2008 rekordn\u00ed po\u010det n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Na prohl\u00eddkovou trasu se vydalo v roce 2008 t\u00e9m\u011b\u0159 11 500 z\u00e1jemc\u016f o prohl\u00eddku, co\u017e bylo o 13 % v\u00edce ne\u017e o rok d\u0159\u00edve. Pivovar se t\u011b\u0161il velk\u00e9 oblib\u011b tak\u00e9 u zahrani\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, atraktivn\u00ed destinac\u00ed byl zejm\u00e9na pro Rusy, Angli\u010dany nebo Ma\u010fary. Jen z t\u011bchto t\u0159\u00ed n\u00e1rodnost\u00ed se rekrutovalo v\u00edce ne\u017e 2800 host\u016f.<br \/>\nObliba Kozla v zahrani\u010d\u00ed meziro\u010dn\u011b op\u011bt stoupla. Na ciz\u00edch trz\u00edch se prodalo celkem 1,8 milionu hl. Kozla, co\u017e bylo o 5,6 % v\u00edce ne\u017e v roce 2007. Licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba narostla o 4,7 % na 1,7 milionu hl. Nejv\u00edce piva se prodalo na rusk\u00e9m trhu, kde m\u00edstn\u00ed konzumenti vypili 1,2 milionu hl. Nejv\u00edce vzrostl export na Ukrajinu (+ 79 %), do B\u011bloruska (+ 37 %), Izraele (+ 35 %) a Finska (+ 21 %), spot\u0159eba zde loni \u010dinila 37,5 tis\u00edce hl. \u201eJsme r\u00e1di, \u017ee obliba zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel v zahrani\u010d\u00ed roste. Prokazuje se tak kvalita piva z Velk\u00fdch Popovic a p\u0159\u00ednos marketingov\u00e9 a distribu\u010dn\u00ed podpory SABMiller ve sv\u011bt\u011b. Nap\u0159\u00edklad v Rusku dok\u00e1\u017eeme \u00fasp\u011b\u0161n\u011b konkurovat jak m\u00edstn\u00edm, tak importovan\u00fdm piv\u016fm v pr\u00e9miov\u00e9m segmentu. Velkopopovick\u00fd Kozel tak op\u011bt potvrdil svou pozici nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho piva v zahrani\u010d\u00ed,\u201c \u0159ekl Lud\u011bk Baumruk, mana\u017eer zna\u010dky . Kozel byl v roce 2008 nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed \u010deskou pivn\u00ed zna\u010dkou za hranicemi \u010cR. Byl k dost\u00e1n\u00ed ve 24 zem\u00edch sv\u011bta v\u010detn\u011b nap\u0159. Austr\u00e1lie, Hondurasu nebo zakavkazsk\u00fdch republik.<br \/>\nObm\u011bnu \u0161atn\u00edku prod\u011bl\u00e1val Kozel na ja\u0159e 2009, kter\u00fd inovoval 54 obal\u016f pro \u010cesko i zahrani\u010d\u00ed. Nov\u00e1 podoba m\u011bla bl\u00ed\u017ee k p\u0159\u00edrodn\u00edm materi\u00e1l\u016fm a \u0159emesln\u00e9 tradici. &#8222;Jedn\u00edm z c\u00edl\u016f je konzistentn\u00ed komunikace nap\u0159\u00ed\u010d Evropou. Spr\u00e1vn\u00fdm odrazov\u00fdm m\u016fstkem jsou pr\u00e1v\u011b obaly, kter\u00e9 se hrd\u011b hl\u00e1s\u00ed k Velk\u00fdm Popovic\u00edm a hodnot\u00e1m spojen\u00fdm s poctivou lidskou prac\u00ed,&#8220; p\u0159ibl\u00ed\u017eil prom\u011bnu mana\u017eer zna\u010dky Lud\u011bk Baumruk. Novou, \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159 dostal Kozel na etiket\u00e1ch, zv\u00fdraznily se barvy, kter\u00e9 od sebe odli\u0161ovaly jednotliv\u00e9 varianty obl\u00edben\u00e9ho n\u00e1poje.<br \/>\nCelkem 24 pivovarsk\u00fdch odborn\u00edk\u016f, sl\u00e1dk\u016f, v\u011bdeck\u00fdch a pedagogick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f vybralo z nab\u00eddky 64 zna\u010dek nejlep\u0161\u00ed piva v degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9 pivo 2008. V tradi\u010dn\u011b nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed kategorii sv\u011btl\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f, kter\u00fdch bylo posuzov\u00e1no 23 zna\u010dek, vyhr\u00e1l Velkopopovick\u00fd kozel Medium na druh\u00e9m m\u00edst\u011b skon\u010dil Velkopopovick\u00fd kozel Premium.<br \/>\nT\u0159\u00edprocentn\u00edm n\u00e1r\u016fstem prodeje v prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed roku 2009 se mohl pochlubit Velkopopovick\u00fd Kozel. \u201eJe to \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd v\u00fdsledek, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e zv\u00e1\u017e\u00edme, \u017ee celkov\u00fd prodej piva na \u010desk\u00e9m trhu poklesl ve stejn\u00e9m obdob\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 o 10 %t,\u201c \u0159ekl za velkopopovick\u00fd pivovar Vladim\u00edr Jurina.<br \/>\nDo pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch dorazilo na po\u010d\u00e1tku \u010dervence 2009 \u010dtrn\u00e1ct nov\u00fdch kvasn\u00fdch n\u00e1dob (tzv. tank\u016f) k v\u00fdrob\u011b piva, kter\u00e9 umo\u017en\u00ed lep\u0161\u00ed mikrobiologickou \u010distotu p\u0159i hlavn\u00edm kva\u0161en\u00ed mladiny. Dokva\u0161ov\u00e1n\u00ed (le\u017een\u00ed) piva bude nad\u00e1le prob\u00edhat ve st\u00e1vaj\u00edc\u00edch le\u017e\u00e1ck\u00fdch sklep\u00edch. \u201eTradi\u010dn\u00ed recepty a varn\u00ed postupy nezm\u011bn\u00edme, jsou ov\u011b\u0159eny des\u00edtkami let praxe a stoj\u00ed na nich obl\u00edbenost na\u0161ich piv. Nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technika pom\u016f\u017ee na\u0161im sl\u00e1dk\u016fm p\u0159\u00edsn\u011b zachov\u00e1vat chu\u0165ov\u00e9 parametry Velkopopovick\u00e9ho Kozla tak, jak jsou piva\u0159i zvykl\u00ed.\u201c \u0159ekl Jaroslav Gubi\u0161, mana\u017eer pivovaru. Na spilce z\u016fst\u00e1valo v provozu jedno odd\u011blen\u00ed nerezov\u00fdch k\u00e1d\u00ed na pivn\u00ed speci\u00e1ly Master 13\u00b0 a 18\u00b0, kter\u00e9 bylo tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9 trasy. Z\u00e1rove\u0148 zde m\u011blo kvasit mal\u00fd objem piva Velkopopovick\u00fd Kozel, aby bylo mo\u017en\u00e9 kontrolovat, \u017ee pivo z tank\u016f je senzoricky stejn\u00e9.<br \/>\nNa spilce z\u016fst\u00e1valo v provozu jedno odd\u011blen\u00ed nerezov\u00fdch k\u00e1d\u00ed na pivn\u00ed speci\u00e1ly Master 13\u00b0 a 18\u00b0, kter\u00e9 bylo tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9 trasy. Z\u00e1rove\u0148 zde m\u011blo kvasit mal\u00fd objem piva Velkopopovick\u00fd Kozel, aby bylo mo\u017en\u00e9 kontrolovat, \u017ee pivo z tank\u016f je senzoricky stejn\u00e9.<br \/>\nV\u00edt\u011bzem sout\u011b\u017ee \u010cesk\u00e9 pivo roku 2009 se mezi sv\u011btl\u00fdmi le\u017e\u00e1ky stal Velkopopovick\u00fd Kozel Premium. V nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed kategorii sout\u011b\u017ee za sebou nechal 20 konkurent\u016f. Vav\u0159\u00edny sklidil i Velkopopovick\u00fd Kozel sv\u011btl\u00fd, kdy\u017e se mezi v\u00fd\u010depn\u00edmi pivy um\u00edstil na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b. V\u00fdsledky sout\u011b\u017ee byly vyhl\u00e1\u0161eny na dev\u00e1t\u00e9m ro\u010dn\u00edku Svatov\u00e1clavsk\u00fdch slavnost\u00ed \u010desk\u00e9ho piva. Celkem 21 degust\u00e1tor\u016f, sl\u00e1dk\u016f a pivovarsk\u00fdch odborn\u00edk\u016f, mezi nimi t\u00e9\u017e 4 d\u00e1my, v dubnu a v \u010dervnu hodnotilo 53 piv, kter\u00e1 pivovary p\u0159ihl\u00e1sily do \u010dty\u0159 kategori\u00ed. Experti zkoumali senzorick\u00e9 vlastnosti piva a kontrolovali p\u016fvodn\u00ed extrakt (stup\u0148ovitost), tedy zda pivo odpov\u00edd\u00e1 p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00e9 kategorii.<br \/>\nNa p\u0159ehl\u00eddce sv\u011btov\u00e9ho designu Designblok 2009 p\u0159edstavil \u010desk\u00fd design\u00e9r Jan \u010capek sv\u016fj nejnov\u011bj\u0161\u00ed produkt \u2013 Kozl\u016fv rohat\u00fd p\u016fllitr. Unik\u00e1tn\u00ed pivn\u00ed sklenice byla v\u00fdjime\u010dn\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u00fdm designem a v\u00fdrobn\u00ed technologi\u00ed, p\u0159i kter\u00e9 dosahovala a\u017e t\u0159etinov\u00e9 \u00faspory na hmotnosti. Kozl\u016fv rohat\u00fd p\u016fllitr byl vyroben ve speci\u00e1ln\u00ed edici 50 000 kus\u016f, kter\u00e9 byly ve spot\u0159ebitelsk\u00e9 sout\u011b\u017ei nab\u00eddnuty z\u00e1kazn\u00edk\u016fm.<br \/>\nZa prvn\u00edch deset m\u011bs\u00edc\u016f roku 2010 se za hranice vyvezlo p\u0159es 25 000 hl nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho tmav\u00e9ho piva, Velkopopovick\u00e9ho Kozla \u010cern\u00e9ho. T\u00e9m\u011b\u0159 polovina exportu p\u0159itom putovala pouze do jednoho st\u00e1tu, Finska. Celkov\u00fd n\u00e1r\u016fst proti stejn\u00e9mu obdob\u00ed p\u0159edchoz\u00edho roku \u010dinil t\u00e9m\u011b\u0159 22%, co\u017e p\u0159edstavovalo 4500 hl. Nejv\u011bt\u0161\u00edm nov\u00fdm odbyti\u0161t\u011bm se stala Ji\u017en\u00ed Korea, kam putovalo t\u00e9m\u011b\u0159 600 hl. Zdaleka nejvy\u0161\u0161\u00ed exportn\u00ed prodeje byly tradi\u010dn\u011b ve Finsku, kde se v roce 2010 doposud prodalo p\u0159es 12 000 hl Kozla \u010cern\u00e9ho. Ve Finsku bylo toto pivo dokonce nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed importovanou zna\u010dkou a p\u0159edstavovalo symbol cel\u00e9 kategorie tmav\u00fdch piv. V\u00fdznamn\u00fdm trhem pro pivovar bylo tak\u00e9 Rusko s t\u00e9m\u011b\u0159 3 000 hl. Mezi dal\u0161\u00ed zem\u011b s odbytem v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e 1 000 hl pat\u0159ilo N\u011bmecko, Izrael, Ukrajina a B\u011blorusko. Celkem se \u010cern\u00fd Kozel exportoval do 23 zem\u00ed na t\u0159ech kontinentech. \u201eV leto\u0161n\u00edm roce jsme za\u010dali Velkopopovick\u00e9ho Kozla \u010cern\u00e9ho vyv\u00e1\u017eet do n\u011bkolika dal\u0161\u00edch zem\u00ed. Nov\u00fdmi odbyti\u0161ti se staly nap\u0159\u00edklad Chorvatsko, \u0160v\u00e9dsko, \u0160v\u00fdcarsko, nebo Ji\u017en\u00ed Korea. Ta se stala tak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00edm nov\u00fdm a celkov\u011b dev\u00e1t\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm odb\u011bratelem tmav\u00e9ho popovick\u00e9ho piva,\u201c vypo\u010d\u00edt\u00e1val Ji\u0159\u00ed Fusek, vrchn\u00ed sl\u00e1dek. P\u0159i pohledu na procentu\u00e1ln\u00ed n\u00e1r\u016fst export\u016f byla pomysln\u00fdm skokanem roku ve spot\u0159eb\u011b \u010dern\u00e9ho popovick\u00e9ho piva Litva. Prodejn\u00ed \u010d\u00edsla se zde proti p\u0159ede\u0161l\u00e9mu roku zdvojn\u00e1sobila.<br \/>\nVelkopopovick\u00fd Kozel v roce 2010 zaznamenal n\u00e1r\u016fst exportu o 28,6 %. \u201eV\u00fdrazn\u00fd propad exportu je d\u016fsledkem pokra\u010duj\u00edc\u00ed recese a u zahrani\u010dn\u00edch piva\u0159\u016f se projevuje omezov\u00e1n\u00edm spot\u0159eb. Jsme r\u00e1di, \u017ee zahrani\u010dn\u00ed piva\u0159i nep\u0159estali oce\u0148ovat kvalitu Kozla ani v t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch,\u201c \u0159ekl Jaroslav Hacko, manager Velkopopovick\u00e9ho pivovaru. V roce 2010 se do zahrani\u010d\u00ed vyvezlo p\u0159es 67 470 hl piva Kozel, co\u017e p\u0159edstavovalo n\u00e1r\u016fst o 15 018 hl proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zem\u00ed sv\u011bta, mezi nov\u00e1 odbyti\u0161t\u011b se za\u0159adily \u010cern\u00e1 hora, Ji\u017en\u00ed Korea. Nejv\u011bt\u0161\u00ed exportn\u00ed prodeje byly tradi\u010dn\u011b ve Finsku, kde se prodalo p\u0159es 29 070 hl Kozla, tedy 43% z celkov\u00e9ho v\u00fdvozu.Nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed byl v zahrani\u010d\u00ed desetistup\u0148ov\u00fd Kozel Sv\u011btl\u00fd. Do 25 zem\u00ed cel\u00e9ho sv\u011bta se jej vyvezlo p\u0159es 43 tis\u00edc hektolitr\u016f. Na p\u0159\u00edjemn\u011b naho\u0159kl\u00e9m le\u017e\u00e1ku Kozel Premium si mohli pochutn\u00e1vat v 19 zahrani\u010dn\u00edch zem\u00edch, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hl. Kozel Medium se na exportu pod\u00edlel v\u00edce ne\u017e 7 tis\u00edci hektolitry, prod\u00e1val se p\u0159itom pouze ve t\u0159ech exportn\u00edch destinac\u00edch. Mezi zem\u011b, do kter\u00fdch se vyv\u00e1\u017eely v\u0161echny t\u0159i varianty, pat\u0159ily tradi\u010dn\u00ed odbyti\u0161t\u011b Kozla Finsko a Rusko.<br \/>\n\u010cepovan\u00e9mu Kozlovi se v roce 2010 da\u0159ilo. Prodalo se jej o 11,6 % v\u00edce ne\u017e v roce p\u0159edchoz\u00edm, a to navzdory odhad\u016fm \u010cesk\u00e9ho svazu pivovar\u016f a sladoven o propadu \u010desk\u00e9ho pivn\u00edho trhu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed oblib\u011b mezi piva\u0159i se p\u0159itom t\u011b\u0161il Kozel Medium. Sv\u011btl\u00e1 jeden\u00e1ctka v roce 2010 zaznamenala n\u00e1r\u016fst o 22,5 % a dos\u00e1hla tak nejv\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdstavu v historii. Zv\u00fd\u0161en\u00e1 spot\u0159ebn\u00ed da\u0148 m\u011bla v roce 2010 dopad mimo jin\u00e9 tak\u00e9 na konzumaci \u010depovan\u00e9ho piva. Podle \u00fadaj\u016f \u010cesk\u00e9ho svazu pivovar\u016f a sladoven se u n\u00e1s v roce 2010 vypilo o 4% m\u00e9n\u011b piva, p\u0159i\u010dem\u017e celkov\u00fd pokles v\u00fdroby piva byl p\u0159es 8%. Jeden\u00e1ctce z Velk\u00fdch Popovic se ale da\u0159ilo. \u201eRostouc\u00ed v\u00fdto\u010d Kozla Medium koresponduje s po\u017eadavky pij\u00e1k\u016f piva, u kter\u00fdch obliba jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00fdch piv dlouhodob\u011b nar\u016fst\u00e1 a zvy\u0161uje se tak i pod\u00edl jeden\u00e1ctek na trhu,\u201c vysv\u011btlil mana\u017eer zna\u010dky Velkopopovick\u00fd Kozel Vladim\u00edr Van\u011bk. Stoupaj\u00edc\u00ed obl\u00edbenost Velkopopovick\u00e9ho Kozla, jeho\u017e v\u00fdto\u010d rostla ji\u017e 11 let za sebou, potvrdily i v\u00fdsledky sout\u011b\u017ee Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex \u2013 Pivo 2011. V n\u00ed nejmlad\u0161\u00ed z popovick\u00fdch piv, Kozel Medium, zabodoval jako nejlep\u0161\u00ed jeden\u00e1ctka v nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed kategorii sv\u011btl\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f, kdy\u017e za sebou zanechal dal\u0161\u00edch 14 konkurent\u016f. Kozel Medium se st\u00e1\u010dela do lahv\u00ed, plechovek, 30l a 50l sud\u016f a 10hl cisteren.<br \/>\nNejlep\u0161\u00ed jeden\u00e1ctkou sout\u011b\u017ee Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex \u2013 Pivo 2011 na brn\u011bnsk\u00e9m V\u00fdstavi\u0161ti se stal Velkopopovick\u00fd Kozel Medium. \u00dasp\u011bchu dos\u00e1hl v nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed kategorii sv\u011btl\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f, ve kter\u00e9 se utkal spolu s dal\u0161\u00edmi 15 konkurenty. V\u00fdsledky byly vyhl\u00e1\u0161eny v \u00fater\u00fd 1.b\u0159ezna 2011. Zlatav\u00fd mok degustovala profesion\u00e1ln\u00ed porota slo\u017een\u00e1 ze sl\u00e1dk\u016f a pivovarsk\u00fdch odborn\u00edk\u016f z V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pivovarsk\u00e9ho a slada\u0159sk\u00e9ho. \u201eOcen\u011bn\u00ed, kter\u00e9 jsme z\u00edskali, je odm\u011bnou p\u0159edev\u0161\u00edm pro v\u0161echny lidi z pivovaru, jejich\u017e pr\u00e1ce stoj\u00ed za \u00fasp\u011bchem tohoto v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho piva. Obl\u00edbili si jej tak\u00e9 spot\u0159ebitel\u00e9 &#8211; Kozel Medium je jednou z neprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edch lahvov\u00fdch jeden\u00e1ctek,\u201c komentoval v\u00edt\u011bzstv\u00ed Jaroslav Hacko, mana\u017eer pivovaru Velk\u00e9 Popovice.<br \/>\nKozel p\u0159ivezl z australsk\u00e9ho Ballaratu dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile. Z osmn\u00e1cti ro\u010dn\u00edk\u016f Australian International Beer Awards bylo pivo ze st\u0159edn\u00edch \u010cech ocen\u011bno hned desetkr\u00e1t. Za dobu kon\u00e1n\u00ed sout\u011b\u017ee si odv\u00e1\u017e\u00ed ji\u017e 20. medaili. V jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch mezin\u00e1rodn\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed tak\u0159ka pades\u00e1ti\u010dlenn\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed odborn\u00e1 porota porovn\u00e1vala 1 195 piv od 241 pivovar\u016f z 33 zem\u00ed cel\u00e9ho sv\u011bta. Ocen\u011bn\u00ed z\u00edskal Kozel v presti\u017en\u00ed kategorii piv plze\u0148sk\u00e9ho typu pro Kozel Medium a Kozel Premium. 34 australsk\u00fdch a 13 mezin\u00e1rodn\u00edch porotc\u016f, mezi nimi\u017e byly i dv\u011b novoz\u00e9landsk\u00e9 a dv\u011b australsk\u00e9 odbornice, hodnotilo vzorky v celkem 17 kategori\u00edch v pr\u016fb\u011bhu dvou t\u00fddn\u016f. Kozel Premium mohli ochutnat hned v devaten\u00e1cti st\u00e1tech. Kozla Medium se v roce 2010 vyvezlo p\u0159es 7 000 hl, p\u0159i\u010dem\u017e se exportoval do pouh\u00fdch t\u0159\u00ed destinac\u00ed.<br \/>\nZa posledn\u00edch 12 m\u011bs\u00edc\u016f roku 2011 zaznamenal pivovar n\u00e1r\u016fst prodej\u016f \u010cern\u00e9ho Kozla p\u0159edev\u0161\u00edm v zem\u00edch b\u00fdval\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy skl\u00edzel v Rusku. \u010c\u00edm d\u00e1l popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed tmav\u00e9 varianty se tu vypilo t\u00e9m\u011b\u0159 desetkr\u00e1t tolik co v \u010cech\u00e1ch. Ze v\u0161ech zem\u00ed b\u00fdval\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho svazu byly prodeje nejvy\u0161\u0161\u00ed v Rusku, kde se za posledn\u00edch 12 m\u011bs\u00edc\u016f vypilo t\u00e9m\u011b\u0159 600 tis\u00edc hl \u010cern\u00e9ho Kozla. Obliba tmav\u00e9ho piva zde p\u0159itom st\u00e1le stoupala. Za posledn\u00ed dva roky vzrostl pod\u00edl t\u00e9to zna\u010dky v\u016f\u010di jin\u00fdm piv\u016fm na reg\u00e1lech obchod\u016f a z\u00e1rove\u0148 stoupl po\u010det distribu\u010dn\u00edch m\u00edst v cel\u00e9m Rusku. D\u00edky tomu do\u0161lo k 10 % n\u00e1r\u016fstu spot\u0159eby oproti stejn\u00e9mu obdob\u00ed p\u0159edchoz\u00edho roku. Spokojenost ve velkopopovick\u00e9m pivovaru vl\u00e1dla i d\u00edky oblib\u011b v dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch trz\u00edch. Po \u010cR, kde se vypilo p\u0159es 12 milion\u016f \u010cern\u00fdch Kozl\u016f ro\u010dn\u011b, bylo druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm trhem Finsko. Tam se ro\u010dn\u011b dovezlo t\u00e9m\u011b\u0159 2,5 milionu piv t\u00e9to varianty p\u0159ipraven\u00e9 ze sm\u011bsi speci\u00e1ln\u00edch tmav\u00fdch slad\u016f. \u201eVe Finsku je Kozel nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed \u201enedom\u00e1c\u00ed\u201c zna\u010dkou a p\u0159edstavuje symbol cel\u00e9 kategorie tmav\u00fdch piv,\u201c vypo\u010d\u00edt\u00e1vala brand mana\u017eer Vladim\u00edr Van\u011bk. Celkem se \u010cern\u00fd Kozel exportoval do 30 zem\u00ed na t\u0159ech kontinentech. Oproti roku 2010 p\u0159ibylo 7 zem\u00ed, do kter\u00fdch se za\u010dalo velkopopovick\u00e9 pivo v n\u00e1vaznosti na \u00fasp\u011bchy v jin\u00fdch zem\u00edch nov\u011b vyv\u00e1\u017eet. Mezi nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed destinace pat\u0159ily nap\u0159\u00edklad Izrael, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n a Ji\u017en\u00ed Korea. Nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst prodej\u016f evidovali Velkopopovi\u010dt\u00ed ve \u0160v\u00fdcarsku, na paty jim ale \u0161lapaly zem\u011b z d\u00e1ln\u00e9ho v\u00fdchodu \u2013 Kyrgyzst\u00e1n, Kazachst\u00e1n a Korea. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nP\u0159edev\u0161\u00edm pro milovn\u00edky grilov\u00e1n\u00ed, t\u00e1bor\u00e1k\u016f a posezen\u00ed s p\u0159\u00e1teli pod \u0161ir\u00fdm nebem p\u0159ipravila zna\u010dka Kozel na ja\u0159e 2012 novinku v podob\u011b jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9ho piva, balen\u00e9ho v origin\u00e1ln\u00ed PET 1,25l lahvi. Novinku ocen\u00ed v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed se r\u00e1di odm\u011bn\u00ed obl\u00edben\u00fdm Kozlem 11\u00b0 nejen o v\u00edkendov\u00e9m grilov\u00e1n\u00ed, ale t\u0159eba i v c\u00edli sv\u00fdch turistick\u00fdch v\u00fd\u0161lap\u016f. Lahev toti\u017e d\u00edky optimalizovan\u00e9mu objemu 1,25 l skv\u011ble padla do ruky. Za poveden\u00fdm vzhledem nov\u00e9ho obalu st\u00e1la poctiv\u00e1 pr\u00e1ce design\u00e9ra Jana \u010capka. \u201eLahev pojme dv\u011b piva a je\u0161t\u011b zbude na podlit\u00ed grilovan\u00e9ho masa. Pr\u00e1v\u011b grilov\u00e1n\u00ed, op\u00e9k\u00e1n\u00ed a ro\u017en\u011bn\u00ed jsou nej\u010dast\u011bji zmi\u0148ovan\u00e9 aktivity, kter\u00e9 uv\u00e1d\u011bj\u00ed spot\u0159ebitel\u00e9 jako ide\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti pro n\u00e1kup piva v PET l\u00e1hvi\u201c, vysv\u011btlil neobvyklou velikost lahve mana\u017eer zna\u010dky Kozel, Vladim\u00edr Van\u011bk. Balen\u00ed piva do plastu m\u00e1 mnoho v\u00fdhod, je praktick\u00e9, lehk\u00e9, nerozbitn\u00e9 a dobr\u00e9 pro manipulaci. Obliba piva v plastov\u00fdch lahv\u00edch u \u010desk\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f rostla, na konci roku 2011 \u010dinil jeho pod\u00edl ji\u017e 16 % z celkov\u00fdch prodej\u016f balen\u00e9ho piva, co\u017e bylo v\u00edce ne\u017e pod\u00edl piva v plechovk\u00e1ch. Prodeje stoupaly v p\u0159\u00edm\u00e9 \u00fam\u011b\u0159e s p\u011bkn\u00fdm po\u010das\u00edm a grilovac\u00ed sez\u00f3nou. Stabiln\u011b rostouc\u00ed byl u n\u00e1s tak\u00e9 trh jeden\u00e1ctistup\u0148ov\u00fdch piv. Kozel tak vy\u0161el znovu vst\u0159\u00edc p\u0159\u00e1n\u00edm sv\u00fdch spot\u0159ebitel\u016f. Velkopopovick\u00fd Kozel na zm\u011bny pru\u017en\u011b reaguje a d\u00edky tomu zaznamenala obliba Kozla 11\u00b0 mezi \u010desk\u00fdmi milovn\u00edky piva v posledn\u00edch l\u00e9tech v\u00fdrazn\u00fd n\u00e1r\u016fst. Jeho perfektn\u011b vypilovan\u00e1 chu\u0165 z\u00edskala rovn\u011b\u017e \u0159adu ocen\u011bn\u00ed v \u010desk\u00fdch i mezin\u00e1rodn\u00edch presti\u017en\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed:<br \/>\n\u2022 2011 \u2013 V\u00edt\u011bz testu MF Dnes v kategorii 11\u00b0 piv<br \/>\n\u2022 2011 \u2013 V\u00edt\u011bz poh\u00e1ru Pivex v kategorii 11\u00b0 piv<br \/>\n\u2022 2010 \u2013 2. m\u00edsto Australian Beer Awards<br \/>\n\u2022 2. m\u00edsto v sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9 pivo roku<br \/>\n(tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nTradi\u010dn\u00ed slavnosti pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch v roce 2012 p\u0159ekvapily n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky unik\u00e1tn\u00ed v\u00e1rkou piva. Pro jubilejn\u00ed 20. ro\u010dn\u00edk Dne Kozla 16. \u010dervna 2012 p\u0159ipravili popovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci limitovanou edici piva Medov\u00fd Kozel. Pivn\u00ed novinka, kter\u00e1 nebyla v b\u011b\u017en\u00e9 distribuci, \u010dekala na n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky Dne Kozla ka\u017ed\u00fd rok. I v roce 2012 byla jedn\u00edm z hlavn\u00edch l\u00e1kadel pivovarsk\u00fdch slavnost\u00ed limitovan\u00e1 edice uva\u0159en\u00e1 speci\u00e1ln\u011b pro Den Kozla. Velkopopovick\u00fd Kozel propojil svou tradi\u010dn\u00ed chu\u0165 s lahodn\u011b jemnou a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchut\u00ed medu. \u201eVybrat tu spr\u00e1vnou odm\u011bnu pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky Dne Kozla n\u00e1m i letos zabralo trochu \u010dasu. S kolegy sl\u00e1dky jsme nakonec uva\u0159ili Medov\u00e9ho Kozla. Jedn\u00e1 se o le\u017e\u00e1k s dob\u0159e vybalancovanou chut\u00ed a p\u0159\u00edjemnou v\u016fn\u00ed, kterou mu dod\u00e1v\u00e1 aromatick\u00fd extrakt z medu.\u201c, p\u0159edstavil speci\u00e1l sl\u00e1dek Velkopopovick\u00e9ho Kozla Ji\u0159\u00ed Bernat. Vychutnat Medov\u00e9ho Kozla mohli z\u00e1jemci v\u00fdjime\u010dn\u011b i mimo br\u00e1ny pivovaru. Pivo z limitovan\u00e9 edice se \u010depovalo p\u0159ibli\u017en\u011b po dobu jednoho m\u011bs\u00edce v Kozlovn\u00e1ch a 300 pe\u010dliv\u011b vybran\u00fdch restaurac\u00edch a hospod\u00e1ch se znakem Kozla, a to a\u017e do vyprod\u00e1n\u00ed z\u00e1sob. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nDo pivovaru Velk\u00e9 Popovice zav\u00edtalo v roce 2012 tak\u0159ka 28 tis\u00edc turist\u016f. K nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm pat\u0159\u00ed tradi\u010dn\u011b \u010ce\u0161i, tvo\u0159\u00edc\u00ed v\u00edce ne\u017e polovinu celkov\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti. Zahrani\u010dn\u00ed host\u00e9 sem p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli hlavn\u011b ze zem\u00ed, v nich\u017e je Kozel rovn\u011b\u017e popul\u00e1rn\u00edm pivem. Nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed skupinu tvo\u0159\u00ed Rusov\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b turist\u00e9 z Ma\u010farska. Velkopopovick\u00fd pivovar, jedno z nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst v regionu, l\u00e1k\u00e1 st\u00e1le v\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f ze vzd\u00e1len\u00fdch zem\u00ed, nap\u0159\u00edklad z Japonska, Kanady a Tchaj\u2013wanu. V roce 2012 byla ve velkopopovick\u00e9m pivovaru dokon\u010dena nov\u00e1 prohl\u00eddkov\u00e1 trasa, kter\u00e1 byla pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159ena o n\u00e1v\u0161t\u011bvu sklep\u016f s ochutn\u00e1vkou piva Velkopopovick\u00fd Kozel a p\u0159edev\u0161\u00edm o unik\u00e1tn\u00ed tunel, spojuj\u00edc\u00ed sklepy se st\u00e1\u010d\u00edrnou. U vstupu do sklep\u016f bylo mo\u017eno zhl\u00e9dnout nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd pivovarsk\u00fd sud o objemu 96 hl, v budov\u011b st\u00e1\u010d\u00edrny p\u0159ibyla nov\u011b expozice v\u00fdvozu piva Velkopopovick\u00fd Kozel do cel\u00e9ho sv\u011bta.<br \/>\nDvac\u00e1t\u00fd prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk pivn\u00ed slavnosti Den Kozla, kter\u00e1 se konal 8. \u010dervna 2013, p\u0159inesl krom\u011b dobr\u00e9 z\u00e1bavy i pivn\u00ed specialitu \u2013 Nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k. Nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k byl k dost\u00e1n\u00ed nejen na Dni Kozla, ale n\u00e1sledn\u011b tak\u00e9 po dobu jednoho m\u011bs\u00edce ve v\u0161ech Kozlovn\u00e1ch a vybran\u00fdch restaurac\u00edch. \u201eNefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k od Kozla je charakteristick\u00fd vy\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed pivovarsk\u00fdch kvasinek a dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch l\u00e1tek, kter\u00e9 dod\u00e1vaj\u00ed pivu pln\u011bj\u0161\u00ed chu\u0165.\u201c \u0159ekl obchodn\u00ed sl\u00e1dek Vojt\u011bch Homolka. Pivo se st\u00e1\u010delo v pivovaru p\u0159\u00edmo z le\u017e\u00e1ck\u00fdch tank\u016f bez dal\u0161\u00edch \u00faprav, proto vy\u017eaduje mimo\u0159\u00e1dnou p\u00e9\u010di mistra v\u00fd\u010depn\u00edho.<br \/>\nV roce 2014 pivovar oslavil 140 let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed. V r\u00e1mci oslav uvedl pivovar na trh limitovanou edici \u0161esti lahv\u00ed s retro etiketami. Ty se objevily na lahv\u00edch piva velkopopovick\u00fd Kozel Sv\u011btl\u00fd, 11\u00b0 a \u010cern\u00fd. Limitovanou edici bylo mo\u017en\u00e9 zakoupit do poloviny \u010dervna.<br \/>\nPivovar uvedl dne 4.7.2014 na \u010desk\u00fd trh Velkopopovick\u00e9ho Kozla \u010cern\u00e9ho v plechovk\u00e1ch. \u010cern\u00fd Kozel, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd podle p\u016fvodn\u00ed receptury ze speci\u00e1ln\u00ed sm\u011bsi tmav\u00fdch slad\u016f, m\u00e1 ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch dlouholetou tradici. \u010cern\u00e9 pivo bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed sortimentu velkopopovick\u00e9ho pivovaru ji\u017e od jeho zalo\u017een\u00ed v roce 1874. Doporu\u010den\u00e1 cena 0,5litrov\u00e9 plechovky \u010dern\u00e9ho Kozla byla 15,90 K\u010d.<br \/>\nPivovar po\u0159\u00e1dal dne 28.5. 2015 tiskov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed za \u00fa\u010delem p\u0159edstaven\u00ed nov\u00e9ho piva s n\u00e1zvem Velkopopovick\u00fd Kozel Kvasni\u010d\u00e1k. Tiskov\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnil i pivovarsk\u00fd sl\u00e1dek Vojta Homolka.<\/p>\n<p>V\u00fdstav:<br \/>\nRok V\u00fdstav v hl<br \/>\n1875 18 000<br \/>\n1876 17 640<br \/>\n1877 18 000<br \/>\n1878 17 400<br \/>\n1879 23 820<br \/>\n1880 26 700<br \/>\n1881 28 200<br \/>\n1882 28 620<br \/>\n1883 29 400<br \/>\n1884 27 780<br \/>\n1885 22 260<br \/>\n1886 24 600<br \/>\n1887 26 820<br \/>\n1888 31 380<br \/>\n1889 34 800<br \/>\n1890 36 090<br \/>\n1891 40 384<br \/>\n1892 45 003<br \/>\n1893 45 200<br \/>\n1894 49 565<br \/>\n1895 55 623<br \/>\n1896 60 827<br \/>\n1897 58 291<br \/>\n1898 63 274<br \/>\n1899 76 266<br \/>\n1900 77 087<br \/>\n1901 77 355<br \/>\n1902 90 150<br \/>\n1903 90 125<br \/>\n1904 109 613<br \/>\n1905 130 339<br \/>\n1906 153 001<br \/>\n1907 186 090<br \/>\n1908 196 746<br \/>\n1909 179 460<br \/>\n1910 194 416<br \/>\n1911 212 480<br \/>\n1912 228 858<br \/>\n1913 230 039<br \/>\n1914 199 127<br \/>\n1915 181 145<br \/>\n1916 130 638<br \/>\n1917 36 792<br \/>\n1918 25 180<br \/>\n1919 37 912<br \/>\n1920 78 645<br \/>\n1921 142 215<br \/>\n1922 156 865<br \/>\n1923 196 536<br \/>\n1924 242 971<br \/>\n1925 263 110<br \/>\n1926 263 450<br \/>\n1927 270 218<br \/>\n1928 307 626<br \/>\n1929 320 413<br \/>\n1930 331 943<br \/>\n1931 320 549<br \/>\n1932 313 455<br \/>\n1933 267 905<br \/>\n1934 271 580<br \/>\n1935 272 495<br \/>\n1936 262 760<br \/>\n1937 303 734<br \/>\n1938 329 303<br \/>\n1939 354 028<br \/>\n1940 315 352<br \/>\n1941 333 317<br \/>\n1942 357 827<br \/>\n1943 346 677<br \/>\n1944 340 001<br \/>\n1945 214 634<br \/>\n1946 276 834<br \/>\n1947 317 846<br \/>\n1948 284 000<br \/>\n1949 318 000<br \/>\n1950 330 000<br \/>\n1951 330 000<br \/>\n1952 334 000<br \/>\n1953 323 058<br \/>\n1954 296 000<br \/>\n1955 303 000<br \/>\n1956 318 000<br \/>\n1957 372 000<br \/>\n1958 368 622<br \/>\n1959 379 384<br \/>\n1960 392 000<br \/>\n1961 440 000<br \/>\n1962 444 000<br \/>\n1963 461 987<br \/>\n1964 495 289<br \/>\n1965 524 000<br \/>\n1966 542 000<br \/>\n1967 568 000<br \/>\n1968 584 000<br \/>\n1969 600 000<br \/>\n1970 606 545<br \/>\n1971 643 503<br \/>\n1972 628 672<br \/>\n1973 662 242<br \/>\n1974 683 657<br \/>\n1975 717 606<br \/>\n1976 732 643<br \/>\n1977 713 403<br \/>\n1978 710 288<br \/>\n1979 722 893<br \/>\n1980 728 632<br \/>\n1981 727 499<br \/>\n1982 766 631<br \/>\n1983 779 503<br \/>\n1984 733 536<br \/>\n1985 712 370<br \/>\n1986 730 592<br \/>\n1987 784 395<br \/>\n1988 775 416<br \/>\n1989 784 048<br \/>\n1990 812 030<br \/>\n1991 811 685<br \/>\n1992 791 894<br \/>\n1993<br \/>\n1994 931 147<br \/>\n1995 811 307<br \/>\n1996 572 409<br \/>\n1997 456 187<br \/>\n1998 571 180<br \/>\n1999 642 552<br \/>\n2000 748 733<br \/>\n2001 943 500<br \/>\n2002 1 107 762<br \/>\n2003 1 083 686<br \/>\n2004 1 242 528<br \/>\n2005<br \/>\n2006 1 527 000 hl<br \/>\n2009 export: 52 452 hl<br \/>\n2010 export: 67 470 hl<\/p>\n<p>V\u00fdkaz zisk\u016f a ztr\u00e1t (tis.K\u010d)<\/p>\n<p>rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999<\/p>\n<p>Provozn\u00ed HV 46 464 &#8211; 35 956 &#8211; 79 288 &#8211; 91 913 &#8211; 50 748 129 829<br \/>\nHV z fin.operac\u00ed &#8211; 46 043 &#8211; 57 116 &#8211; 59 435 &#8211; 67 610 &#8211; 66 177 &#8211; 23 783<br \/>\nHV za b\u011b\u017enou \u010dinnost 421 &#8211; 96 571 &#8211; 139 566 &#8211; 159 523 &#8211; 116 925 106 046<br \/>\nMimo\u0159. HV &#8211; 3 942 &#8211; 30 449 &#8211; 9 467 &#8211; 308 2 097 &#8211; 15 122<br \/>\nHV za \u00fa\u010d.obdob\u00ed &#8211; 3 521 &#8211; 127 020 &#8211; 149 033 &#8211; 159 831 &#8211; 114 828 90 924<\/p>\n<p>Rozvaha (tis. K\u010d)<\/p>\n<p>rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999<br \/>\nAktiva 1 112 518 1 009 605 947 774 797 724 685 429 660 513<br \/>\nSt\u00e1l\u00e1 aktiva 856 088 840 119 758 622 663 176 599 737 559 747<br \/>\nOb\u011b\u017en\u00e1 aktiva 242 352 160 156 187 276 133 156 81 184 89 134<br \/>\nOstatn\u00ed aktiva 14 045 9 330 1 876 1 392 4 508 11 632<br \/>\nPasiva 1 112 518 1 009 605 947 774 797 724 685 429 660 513<br \/>\nVlastn\u00ed kapit\u00e1l 666 445 533 452 384 419 224 588 109 722 200 691<br \/>\nCiz\u00ed zdroje 436 403 463 374 538 913 543 106 572 261 446 257<br \/>\nOstatn\u00ed pasiva 9 670 12 779 24 442 30 030 3 446 13 565<\/p>\n<p>rok tr\u017eby<br \/>\n1995 856,5 mil. K\u010d<br \/>\n1996 750,5 mil. K\u010d<br \/>\n1997 594,6 mil. K\u010d<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V roce 1871 se baron Ringhoffer rozhodl postavit nov\u00fd pivovar ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":108356,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-108305","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pivovary"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/108305","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=108305"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/108305\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/108356"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=108305"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=108305"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=108305"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}