{"id":110256,"date":"2000-01-01T00:01:00","date_gmt":"1999-12-31T23:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.pivovary.info\/?p=110256"},"modified":"2025-09-09T10:40:53","modified_gmt":"2025-09-09T08:40:53","slug":"pivovary-uzemi-dnesni-ostravy-2-2-2-2-2-2-2-2-2-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=110256","title":{"rendered":"Historick\u00e9 pivovary K"},"content":{"rendered":"\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\n
Kace\u0159ov<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kace\u0159ov ; Katzengr\u0171n<\/strong>
\nzru\u0161en 1915; 2 500 hl; SO
\nPosl.maj.: E. Popper. Byl postaven v pozdn\u011b barokn\u00ed dob\u011b spolu se z\u00e1me\u010dkem a are\u00e1lem hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov. Budovy ji\u017e neexistuj\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kace\u0159ov u Plzn\u011b<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kace\u0159ov<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Plas d\u00edl.2. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u00e1cov<\/h5>\n

 <\/td>\n

St\u00e1tn\u00ed pivovar K\u00e1cov ; C.a K. Pivovar v K\u00e1cov\u011b n. S.<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nV provozu.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Hubertus K\u00e1cov >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Putov\u00e1n\u00ed po historick\u00fdch pivovarech Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed II. >>><\/a>
\nvideo: Historick\u00e9 pivovary Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kada\u0148<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

Franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd pivovar Kada\u0148<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1682 – zru\u0161en asi 1890; 500 hl
\nV kr\u00e1lovsk\u00e9m m\u011bst\u011b se pivovar\u016fm da\u0159ilo, v pol. 17. stolet\u00ed jich bylo \u0161est. kl\u00e1\u0161tern\u00ed vydr\u017eel a\u017e do otev\u0159en\u00ed parostrojn\u00ed konkurence.<\/td>\n<\/tr>\n
<\/a> M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kada\u0148 ; Prvn\u00ed parostrojn\u00ed kada\u0148sk\u00fd pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 domy v Kadani >>><\/a>
\n1890 – 1948 provoz ukon\u010den, 1949 zru\u0161en; max.18 000 hl
\nv majetku rodiny Meissner\u016f do 2.sv.v\u00e1lky; 1945-1948 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va; 1948-1949 Chebsko-karlovarsk\u00e9 pivovary n.p.; budovy pozd\u011bji slou\u017eily jako konzerv\u00e1rna a sklady ovoce a zeleniny, v roce 2001 byly zachov\u00e1ny.
\nPrvn\u00ed parostrojn\u00ed pivovar Kada\u0148, kter\u00fd zah\u00e1jil v\u00fdrobu piva roku 1891 a zaujal m\u00edsto zanikl\u00e9ho kada\u0148sk\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru, vybudoval a v letech 1890-1898 vlastnil Johann Meissner.
\nPozd\u011bj\u0161\u00edmi majiteli byli Karl Meissner star\u0161\u00ed (1898-1932), Karl Meissner mlad\u0161\u00ed (1932-1937) a Erwin Meissner, kter\u00fd je jako spolumajitel a pozd\u011bji jako jedin\u00fd vlastn\u00edk uv\u00e1d\u011bn v letech 1932-1945.
\nPo v\u00e1lce byl zn\u00e1rodn\u011bn, v roce 1948 byl ukon\u010den provoz. Jeho za\u0159\u00edzen\u00ed bylo pot\u00e9 demontov\u00e1no a \u017eeleznic\u00ed p\u0159evezeno na Slovensko, kde m\u011blo b\u00fdt op\u011bt uvedeno do provozu. K tomu v\u0161ak ji\u017e nedo\u0161lo. Te\u010dkou za
\nexistenc\u00ed pivovaru byl rok 2001, kdy budova pivovaru ustoupila modern\u00ed z\u00e1stavb\u011b. Dnes stoj\u00ed na jeho m\u00edst\u011b jeden ze \u010dl\u00e1nk\u016f obchodn\u00edho \u0159et\u011bzce LIDL.
\nM\u00edsto dom\u00e1c\u00edho piva dovezen\u00e9 lahvov\u00e9. Tak by se dal ve zkratce postihnout osud kada\u0148sk\u00e9ho pivovaru.
\nNeudr\u017eovan\u00e1 budova v roce 2001 ustoupila v\u00fdstavb\u011b supermarketu Lidl, kam chod\u00ed Kada\u0148\u00e1ci nakupovat dodnes.
\nOd roku 1890 tam ale st\u00e1le modern\u00ed budova Prvn\u00edho kada\u0148sk\u00e9ho parostrojn\u00ed ho pivovaru. Nejl\u00e9pe se mu da\u0159ilo v roce 1943, kdy se uva\u0159ilo nejv\u00edce piva.
\nO rok pozd\u011bji se jeho technologie odvezly na Slovensko, kde m\u011bl b\u00fdt pivovar znovu sestaven, ale k tomu nikdy nedo\u0161lo.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u00e1men<\/h5>\n

 <\/td>\n

Hradn\u00ed pivovar K\u00e1men<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV roce 2003 bylo ve\u0159ejnosti zp\u0159\u00edstupn\u011bno sklepen\u00ed zanikl\u00e9ho pivovaru. V roce 2021 z\u016fstalo z b\u00fdval\u00e9ho pivovaru jen n\u011bkolik zd\u00ed.
\nZdroj: https:\/\/havlickobrodsky.denik.cz\/zpravy_region\/byla-to-ruina-ted-ma-kamen-ze-stareho-pivovaru-kavarni-20211205.htmlPE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamenec u Poli\u010dky<\/h5>\n<\/td>\n
Pivovar Kamenec u Poli\u010dky ; Steindorf<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Kapitoly z pivovarsk\u00e9 historie m\u011bsta Poli\u010dky >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamenice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar p\u0159i statku Kamenice ; Kamenitz<\/strong>
\nzru\u0161en kolem roku 1900; max 100 hl; JI
\nmajetek obce<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamenice nad Lipou<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar velkostatku Kamenice nad Lipou<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\nV roce 2017 zprovozn\u011bn v are\u00e1lu minipivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Kamenice nad Lipou >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamenn\u00e1 Lhota<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kamenn\u00e1 Lhota ; Stein-Lhota<\/strong>
\nzru\u0161en 1890; BN
\nmaj.: V. Roth<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamenn\u00e1 Lhota<\/h5>\n<\/td>\n
Dominantou vsi je z\u00e1me\u010dek, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed asi z poloviny 18.stolet\u00ed. Byl p\u0159i n\u011bm poplu\u017en\u00ed dv\u016fr a v n\u011bm pivovar, kter\u00fd ale v roce 1912 vyho\u0159el a u\u017e nebyl obnoven. TA<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamenn\u00fd \u00dajezd u \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Kamenn\u00fd \u00dajezd byl zalo\u017een p\u0159ed rokem 1263 jako m\u011bste\u010dko. M\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo bylo odm\u011b\u0159eno od kostela sv. Prokopa v Budivojovic\u00edch (Bud\u011bjovice je\u0161t\u011b neexistovaly). Vzd\u00e1lenost vych\u00e1zela na p\u0159edepsan\u00fdch 11 km. Dodr\u017een\u00ed m\u00edlov\u00e9ho pr\u00e1va umo\u017e\u0148ovalo rozv\u00edjet obchod, usazov\u00e1n\u00ed \u0159emesln\u00edk\u016f a mo\u017enost va\u0159it pivo apod. Pot\u00e9, co bylo zalo\u017eeno nov\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto Bud\u011bjovice, nastal spor o m\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo, kter\u00e9 Kamenn\u00fd \u00dajezd v roce 1464 definitivn\u011b prohr\u00e1l (vzd\u00e1lenost nebyla nutn\u00fdch 11 km, ale jen 9 km). Skute\u010dnost, \u017ee Kamenn\u00fd \u00dajezd byl star\u0161\u00ed ne\u017e Bud\u011bjovice, nehr\u00e1la roli, proto\u017ee Bud\u011bjovice byly kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto. Omezen\u00ed obchodu a \u0159emesel znamenalo mimo jin\u00e9 i to, \u017ee v obci va\u0159ili a prod\u00e1vali pivo Bud\u011bjovi\u010dt\u00ed. Ro\u017emberkov\u00e9 je\u0161t\u011b \u201ebojovali\u201c se spr\u00e1vou kr\u00e1lovstv\u00ed, podali v roce 1552 \u017e\u00e1dost o pov\u00fd\u0161en\u00ed Kamenn\u00e9ho \u00dajezdu na m\u011bsto, ale neusp\u011bli. Jakub Kr\u010d\u00edn pot\u00e9 v roce 1564 nechal postavit pivovar v Plavnici, co\u017e ji\u017e m\u00edlov\u00e9mu pr\u00e1vu vyhovovalo.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kamon\u00edn<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kamon\u00edn (N\u011bmeck\u00e9, Velk\u00e9 Chvojno)<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1917; 2 500 hl; UL
\nmaj.: Anton\u00edn Kirschner<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kam\u00fdk<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pansk\u00fd pivovar Kam\u00fdk ; Kamaik<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1901; 2 500 hl; LT
\nmaj.: JUDr.O. Pollak (1895); W.Wojta (1901)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kam\u00fdk nad Vltavou<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kam\u00fdk nad Vltavou<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a>
\nzru\u0161en 1935; 1 000 hl; PB
\nmaj.: V. \u0160r\u00e1mek<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kanice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kanice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1898; 600 hl; DO
\nmaj.: svobodn\u00fd p\u00e1n K. Skal<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kaplice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

<\/a> Hrab\u011bc\u00ed pivovar Kaplice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historick\u00e9 pivovary v Kaplici >>><\/a>
\n16.stol. – 1929; max.6 200 hl
\nPosl.majitel\u00e9 byli hrabata Bouquoy de Longueval, kte\u0159\u00ed ho od 19.stol. pronaj\u00edmali; posl.n\u00e1jemci a sl\u00e1dci byla rodiny
\nVane\u010dk\u016f; od roku 1926 jen jako sklad Schwarzenbersk\u00e9ho pivovaru v \u010c.Krumlov\u011b.
\nN\u00e1ro\u010dn\u00e1 rekonstrukce b\u00fdval\u00e9ho pansk\u00e9ho pivovaru na B\u011blidle pokra\u010dovala i v roce 2008.<\/td>\n<\/tr>\n
M\u011bstsk\u00fd pivovar Kaplice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historick\u00e9 pivovary v Kaplici >>><\/a>
\n1382 – kv\u011bten 1945, od roku 1942 ji\u017e nevyr\u00e1b\u011bl; max. 10 000 hl
\nmajitelem byla obec do roku 1949<\/td>\n<\/tr>\n
Pivovar Kaplice – Vracov<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 100 hl
\nmaj.: Franti\u0161ek \u010cech<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Karda\u0161ova \u0158e\u010dice<\/h5>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

Paar\u016fv pivovar Karda\u0161ova \u0158e\u010dice ; Kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1517 – 1927; max.11 500 hl; JH
\nmajitelem byl rod kn\u00ed\u017eat Paar\u016f do roku 1926; v roce 1927 ve vlastnictv\u00ed rodu Schwarzenberk\u016f, kte\u0159\u00ed jej uzav\u0159eli; va\u0159il m.j. 15\u00b0 dvojsladov\u00e9 pivo
\nFirma Moritz Schulz, prvn\u00ed v\u00fdrobce ovocn\u00fdch a dezertn\u00edch v\u00edn v Rakousko – Uhersku, koupila zdej\u0161\u00ed pivovar, kam byla pozd\u011bji p\u0159em\u00edst\u011bna lisovna barevn\u00e9ho ovoce<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Karlovy Vary<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Karlovy Vary<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar KV va\u0159il a\u017e do konce 19. stolet\u00ed. Pak musel ustoupit kv\u016fli rozr\u016fstaj\u00edc\u00edmu se l\u00e1ze\u0148stv\u00ed v tomto m\u011bst\u011b. Na m\u00edst\u011b pivovaru nyn\u00ed stoj\u00ed obrovsk\u00fd komplex C\u00edsa\u0159sk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
Pivovar Karlovy Vary – Ryb\u00e1\u0159e ; Karlsbad – Fischern<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Osudy zanikl\u00fdch pivovar\u016f \u2013 Karlovy Vary >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Karvin\u00e1<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar Karvin\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a>
\nstar\u00fd pivovar do r.1830
\n\u010dl\u00e1nek: Historie pivovarnictv\u00ed v Karvin\u00e9 >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Starec Milan: Po stop\u00e1ch zanikl\u00fdch a existuj\u00edc\u00edch pivovar\u016f severn\u00ed Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
Larisch-M\u00f6nnich\u016fv pivovar Karvin\u00e1 ; Browar i Slodowna Dr.Jana Hr.Larisch-M\u00f6nnicha w Karwinie ; Gr\u00e4ftlich Larisch  M\u00f6nnichsche Bierbrauerei und Malzfabrik Karwin<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Neobvykl\u00e9 osudy zanikl\u00fdch pivovar\u016f \u2013 Karvin\u00e1 >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Fry\u0161t\u00e1t<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie pivovarnictv\u00ed v Karvin\u00e9 >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ka\u0161persk\u00e9 Hory<\/h5>\n

 <\/td>\n

M\u011bstsk\u00fd pivovar Ka\u0161persk\u00e9 Hory<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u> <\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: M\u011bstsk\u00fd pivovar Ka\u0161persk\u00e9 Hory >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar a minipivovar v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch >>><\/a>
\n16.stol. – 1947; max.7 000 hl; KT<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kate\u0159inice<\/h5>\n<\/td>\n
V obci byl z\u00e1mek se z\u00e1meck\u00fdm pivovarem (nyn\u00ed h\u00e1jenka). Lesy i pivovar byly majetkem c\u00edrkve (olomouck\u00e1 diecese).NJ<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kel\u010d<\/h5>\n<\/td>\n
Arcibiskupsk\u00fd pivovar Kel\u010d<\/strong>
\nzru\u0161en 1885; 200 hl; VS<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kladky<\/h5>\n<\/td>\n
Arcibiskupsk\u00fd pivovar Kladky<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 100 hl; PO<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kladno<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Parostrojn\u00ed pivovar a sladovna v Kro\u010dehlavech<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nV roce 2021 v are\u00e1lu zprovozn\u011bn minipivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Kladno-Kro\u010dehlavy >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
M\u011bstsk\u00fd pivovar Kladno<\/strong>
\n1705-1880; p\u016fvodn\u00ed star\u00fd pivovar vedle star\u00e9 radnice (dnes SOA Kladno) byl v roce 1705 zru\u0161en a prom\u011bn\u011bn v obydl\u00ed lesn\u00edka.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kladruby<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kladruby ; B\u00fcrgerliche Brauerei Kladrau<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1389 – \u0159\u00edjen 1946; max. 2 200 hl
\nve vlastnictv\u00ed pr\u00e1vov\u00e1r.m\u011b\u0161\u0165anstva do roku 1945 (pronaj\u00edm\u00e1n) , pak n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va
\nR. 1389 ud\u011blena m\u011bstu v\u00fdsada, \u017ee nesm\u011bl nikdo do m\u011bsta ciz\u00ed pivo p\u0159iv\u00e1\u017eeti ani \u010depovati. Z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st n\u00e1m\u011bst\u00ed zcela zab\u00edral kdysi m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar, dnes v\u0161ak na jeho m\u00edst\u011b stoj\u00ed modern\u00ed n\u00e1kupn\u00ed st\u0159edisko, postaven\u00e9 v roce 1975 sv\u00e9pomoc\u00ed m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
Z\u00e1meck\u00fd pivovar a sladovna Kladruby<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1935; 17 000 hl; TC
\nR. 1389 ud\u011blena m\u011bstu v\u00fdsada, \u017ee nesm\u011bl nikdo do m\u011bsta ciz\u00ed pivo p\u0159iv\u00e1\u017eeti ani \u010depovati. V r. 1825 koupil cel\u00fd are\u00e1l Alfr\u00e9d Windischgr\u00e4tz, jeho\u017e syn zni\u010dil ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed architektonicky v\u00fdznamn\u00fd Dienzenhofer\u016fv nov\u00fd konvent p\u0159estavbou na pivovar. Fid. panstv\u00ed Kladruby se z\u00e1mkem, dvorem, parostr. pivovarem a sladovnou n\u00e1le\u017eelo na konci 19.stol. Alfredu kn.Windisch-Gr\u00e4tzovi. Windischgr\u00e4tzov\u00e9 se o Kladruby mnoho nestarali, nebo\u0165 jejich hlavn\u00edm
\npanstv\u00edm a s\u00eddlem byl nedalek\u00fd Tachov. V n\u011bkdej\u0161\u00edm konventu z\u0159\u00eddili roku 1864 pivovar. Windischgr\u00e4tz\u016fm pat\u0159ily Kladruby a\u017e do roku 1945, kdy se staly majetkem st\u00e1tu.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kl\u00e1\u0161ter Hradi\u0161t\u011b nad Jizerou<\/h5>\n

 <\/td>\n

Akciov\u00fd pivovar a sladovna Kl\u00e1\u0161ter Hradi\u0161t\u011b nad Jizerou ; Kl\u00e1\u0161ter, akciov\u00e1 spole\u010dnost spojen\u00fdch pivovar\u016f a v\u00fdvozn\u00ed sladovny, Kl\u00e1\u0161ter Hradi\u0161t\u011b nad Jizerou, se z\u00e1vody v Kl\u00e1\u0161te\u0159e Hradi\u0161ti n. J. a v Dobrovici<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nUzav\u0159en roku 2020.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Kl\u00e1\u0161ter Hradi\u0161t\u011b nad Jizerou >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kl\u00e1\u0161terec nad Oh\u0159\u00ed<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Pansk\u00fd pivovar Kl\u00e1\u0161terec <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n17.stol. – 1934; max.20 000 hl; CV
\nv majetku hrabat Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid
\nKl\u00e1\u0161terec je jedn\u00edm z m\u00e1la m\u011bst, kde je\u0161t\u011b budovy pivovaru stoj\u00ed. Pivo se tam u\u017e d\u00e1vno neva\u0159\u00ed, ale uvnit\u0159 are\u00e1lu podnikaj\u00ed firmy, je tam nap\u0159\u00edklad pneuservis. Pivovar nepat\u0159\u00ed m\u011bstu, ale soukromn\u00edk\u016fm. Pansk\u00fd pivovar byl zalo\u017een v 17. stolet\u00ed, postupn\u011b p\u0159est\u011bhov\u00e1n ke \u0161p\u00fdcharu. Pat\u0159il \u0161lechtick\u00e9 rodin\u011b Thun\u016f, provoz v n\u011bm byl ukon\u010den u\u017e v roce 1934. Nejv\u00edce piva se v n\u011bm uva\u0159ilo v prvn\u00edm desetilet\u00ed 20. stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kl\u00e1\u0161terec<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Klatovy<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Pivovar pravov\u00e1re\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165anstva v kr\u00e1l.m\u011bst\u011b Klatovech ; M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar v Klatovech<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie v\u00fdroby piva v Klatovech >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary a minipivovar v Klatovech >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
Parostrojn\u00ed pivovar a sladovna Klatovy ; Akciov\u00fd pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1879 – 1939, st\u00e1\u010d\u00edrna Gambrinusu; 15 000 hl
\nmaj.: F. Lenner<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Klecany<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Z\u00e1meck\u00fd pivovar brat\u0159\u00ed Bennies\u016f Klecany<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nP\u0159ipom\u00edn\u00e1n je sice a\u017e v polovin\u011b 18.stol., vznikl v\u0161ak podstatn\u011b d\u0159\u00edve. Nach\u00e1zel se ve svahu pod klecansk\u00fdm z\u00e1mkem. V pol.18.stolet\u00ed ho vlastnil rod Gallas\u016f. V dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho rozkv\u011btu podnik uva\u0159il a\u017e 5 000 hl piva ro\u010dn\u011b. Posledn\u00ed
\nmajitel\u00e9 byli brat\u0159i Benniesov\u00e9. Z\u00e1nik kolem roku 1900 zp\u016fsobil konkuren\u010dn\u00ed tlak modernizovan\u00e9ho pivovaru v Pakom\u011b\u0159ic\u00edch.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Klimkovice<\/h5>\n<\/td>\n
M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Klimkovice ; K\u00f6nigsberg i. Schl.<\/strong>
\nzru\u0161en asu 1892; NJ
\nst\u00e1val na n\u00e1m\u011bst\u00ed<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Klobouky<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Klobouky<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1892; 1 000 hl; BV
\nmaj.: Josef Duffek<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Klobuky<\/h5>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

Pivovar metropolitn\u00ed kapituly u Sv. V\u00edta ; Schwarzenbergsk\u00fd pivovar ; Akciov\u00fd pivovar v Klobuk\u00e1ch <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1657-zru\u0161en asi 1875; 5 000 hl; KL
\nmaj.: Kapitula pra\u017esk\u00e1; Pivovar pat\u0159il k vransk\u00e9nu panstv\u00ed, zalo\u017een byl v roce 1657 a pivo se zde va\u0159ilo do 80. let 19. stolet\u00ed. Sladovna zde pracovala je\u0161t\u011b v prvn\u00ed republice. Pivovar zauj\u00edmal dv\u011b k\u0159\u00eddla hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora. V roce 1906 byl pivovar roz\u0161\u00ed\u0159en o sladovnu, jej\u00ed\u017e p\u0159i n\u00e1ro\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00ed hvozd je dominantou obce. Z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 podoba bo\u010dn\u00edho k\u0159\u00eddla se skladovou s\u00fdpkou. V\u00fdroba piva byla zastavena v roce 1921, sladovna v provozu do roku 1938. \u010celn\u00ed k\u0159\u00eddlo barokn\u00edho p\u016fvodu m\u00e1 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zachovan\u00e9 zbytky barokn\u00edho \u010dlen\u011bn\u00ed s vysok\u00fdm \u0159\u00e1dem. Dominuje mu p\u0159i n\u00e1ro\u017e\u00ed stoj\u00edc\u00ed v\u011b\u017eovit\u00fd hvozd, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z p\u0159estavby na konci 19. stolet\u00ed. Objekt je vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako sklad obil\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kloko\u010dov<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kloko\u010dov ; Gross Glockersdorf<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 200 hl; OP
\nmaj.: V\u00e1clav Kohout<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Klu\u010denice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Klu\u010denice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 500 hl; PB
\nmaj.: k\u0159\u00ed\u017eovn\u00edci v Praze<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kluky<\/h5>\n<\/td>\n
Pivovar p\u0159i velkostatku Kluky<\/strong>
\nzru\u0161en 1880; 50 hl; KH<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kn\u011b\u017eice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kn\u011b\u017eice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 200 hl; KT
\nmaj.: ryt\u00ed\u0159 z Kotnova<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Knov\u00edz ; K\u0148ovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar Knov\u00edz (K\u0148ovice)<\/strong>
\nzru\u0161en 1903; 700 hl; PB
\nmaj.: Dr. E. Meixner
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kobyl\u00e1 nad Vidnavkou<\/h5>\n<\/td>\n
V 16.stol. je zde uv\u00e1d\u011bn pivovar. JE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kobyl\u00ed<\/h5>\n<\/td>\n
V 2. polovin\u011b 16. stolet\u00ed se v Kobyl\u00ed us\u00eddlili novok\u0159t\u011bnci – hab\u00e1ni. M\u011bli zde silnou komunitu a spole\u010dn\u011b u\u017e\u00edvali d\u016fm, \u0161kolu, sklep, pivovar. BV<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kobyln\u00edky<\/h5>\n<\/td>\n
Pivovar zde fungoval od 16.stol do roku 1706. Byl p\u0159evzat svatov\u00edtskou kapitolou a uzav\u0159en. V\u00fdroba byla p\u0159evedena do pivovaru Klobuky v \u010cech\u00e1ch. KL<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kojet\u00edn<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kojet\u00edn ; Kojetein<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> video<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary v Kojet\u00edn\u011b \u2013 minulost a sou\u010dasnost >>><\/a>
\n1556 -1913; max.6 000 hl; PR
\npr\u00e1vov\u00e1r.m\u011b\u0161\u0165anstvo jej vlastnilo do roku 1880; od roku 1882 rod Rosenfeld\u016f
\nV roce 1541 tehdej\u0161\u00ed dr\u017eitel Kojet\u00edna Jan z Pern\u0161tejna ud\u011blil m\u011b\u0161\u0165an\u016fm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0159\u00e1d \u010depov\u00e1n\u00ed v\u00edna a piva. Pivo bylo va\u0159eno pouze v tzv. pivov\u00e1re\u010dn\u00fdch domech. V roce 1556 z\u00edskalo m\u011bsto pr\u00e1vo va\u0159it pivo od dal\u0161\u00edho z Pern\u0161tejn\u016f Vojt\u011bcha v pivovaru M\u011bstsk\u00e9m (zvan\u00e9m t\u00e9\u017e horn\u00ed). Tento se nach\u00e1zel v m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho hotelu Pivovar a \u010dinnost ukon\u010dil v roce 1913.
\nBudova b\u00fdval\u00e9ho pivovaru v Kojet\u00edn\u011b, postaven\u00e1 v 17. stolet\u00ed, z\u00edskala svou dne\u0161n\u00ed podobu p\u0159estavbou v roce 1904. Je sou\u010d\u00e1st\u00ed kojet\u00ednsk\u00e9 pam\u00e1tkov\u00e9 z\u00f3ny.<\/td>\n<\/tr>\n
Kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar Kojet\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> video<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary v Kojet\u00edn\u011b \u2013 minulost a sou\u010dasnost >>><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; max.4 500 hl
\nmajitel\u00e9: rod Metternich-Winneburg; v n\u00e1jmu rodu Rosenfeld\u016f (M\u011b\u0161\u0165.pivovar)
\nRoku 1720 byl vystav\u011bn a zprovozn\u011bn na dne\u0161n\u00edm Tr\u017en\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed Pansk\u00fd pivovar (zvan\u00fd rovn\u011b\u017e doln\u00ed), jen\u017e m\u011bl i svoji sladovnu. Zde se pivo va\u0159ilo do roku 1884, tedy po dobu p\u016fl druh\u00e9ho stolet\u00ed p\u016fsobily v Kojet\u00edn\u011b pivovary dva.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kokory<\/h5>\n<\/td>\n
Pivovar Kokory ; Kokor ; Koko\u0159<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Jezuitsk\u00fd pivovar Kokory >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kokovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Pivovar zde fungoval od 16.stol. Po roce 1700 byl p\u0159evzat svatov\u00edtskou kapitolou a uzav\u0159en. V\u00fdroba byla p\u0159evedena do pivovaru Klobuky v \u010cech\u00e1ch. KL<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kole\u0161ovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

Kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar Kole\u0161ovice ; Kolleschowitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Kole\u0161ovice >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kold\u0161t\u00fdn (Brann\u00e1)<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

<\/a> Pivovar Kold\u0161t\u00fdn (Brann\u00e1) ; Goldenstein<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 300 hl; SU
\nhistorie pivovarnictv\u00ed v Brann\u00e9 sah\u00e1 daleko za rod \u017derot\u00edn\u016f, a to a\u017e do obdob\u00ed let 1325 a\u017e 1351. \u201ePr\u00e1v\u011b v tomto obdob\u00ed se pivo za\u010dalo va\u0159it p\u0159\u00edmo v budov\u011b dne\u0161n\u00ed restaurace, kter\u00e1 historicky plnila \u00falohu fojtstv\u00ed.
\nPo t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce se stal z\u00e1mek pouh\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm s\u00eddlem spr\u00e1vy panstv\u00ed, ov\u0161em s postupuj\u00edc\u00ed centralizac\u00ed lichten\u0161tejnsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v 18. a 19. stolet\u00ed nezadr\u017eiteln\u011b klesal i v\u00fdznam zdej\u0161\u00edho vrchnostensk\u00e9ho \u00fa\u0159adu. V k\u0159\u00eddle vpravo od v\u011b\u017ee byl um\u00edst\u011bn kn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar (po roce 1850 byl zru\u0161en a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b demolov\u00e1n), a kdy\u017e v r.1866 byla spojena spr\u00e1va kol\u0161tejnsk\u00e9ho a rudsk\u00e9ho velkostatku, kter\u00e1 se us\u00eddlila v Rud\u011b n. Moravou, byly rozs\u00e1hl\u00e9 prostory z\u00e1mku pronaj\u00edm\u00e1ny k nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. Historick\u00e9 prameny uv\u00e1d\u00ed, \u017ee prvn\u00ed zm\u00ednka o pivovaru se dochovala z dob
\np\u00e1n\u016f ze \u017derot\u00edna. V roce 1575 se obec uv\u00e1d\u00ed jako m\u011bste\u010dko s hradem, pansk\u00fdm dvorem, t\u0159emi ml\u00fdny, pivovarem a m\u00fdtnic\u00ed. N\u00e1sledn\u011b pak, roku 1591, se ji\u017e obec uv\u00e1d\u00ed jako m\u011bste\u010dko se z\u00e1mkem Goldstejn, poplu\u017en\u00edm dvorem, pivovarem, ml\u00fdnem, hamry, kostelem a m\u00fdtem. N\u00e1zev vznikl po\u010de\u0161t\u011bn\u00edm n\u011bmeck\u00e9ho Goldenstein (zlat\u00fd k\u00e1men). Obec Brann\u00e1 se d\u0159\u00edve jmenovala Goldstejn z \u010deho\u017e, postupem \u010dasu, vznikl \u010desk\u00fd n\u00e1zev Kol\u0161tejn. Lichtenstein; Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce se zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek stal pouze hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm s\u00eddlem spr\u00e1vy panstv\u00ed, v \u010d\u00e1sti byl z\u0159\u00edzen pivovar. V letech 1770 a 1926 are\u00e1l vyho\u0159el, pot\u00e9 byl pouze nouzov\u011b opraven.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kol\u00edn<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kol\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary v Kol\u00edn\u011b >>><\/a>
\n1261-1911; max. 6 800 hl
\nVe 20.stol. pivovar v majetku rodiny Ra\u0161\u016f, kte\u0159\u00ed tu i sl\u00e1dkovali; po roce 1911 splynul se Z\u00e1meck\u00fdm pivovarem.<\/td>\n<\/tr>\n
Z\u00e1meck\u00fd pivovar a sladovna, akciov\u00e1 spol., Kol\u00edn ; Akciov\u00e1 spole\u010dnost z\u00e1meck\u00fd pivovar, v\u00fdroba sodov\u00e9 vody, \u0161umiv\u00fdch limon\u00e1d a obchod v\u00ednem ve velk\u00e9m v Kol\u00edn\u011b<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary v Kol\u00edn\u011b >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kolinec<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

Pivovar Kolinec<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1923; 3 000 hl; KT
\nmaj.: F. Koudelka
\nNyn\u011bj\u0161\u00ed obytn\u00fd d\u016fm \u010dp. 57 jsou zbytky pansk\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd zde byl vystaven v r. 1778. P\u0159ed rokem 1562 pat\u0159il zdej\u0161\u00ed pivovar m\u011b\u0161\u0165an\u016fm a toho roku byl jimi prod\u00e1n kolineck\u00e9mu feud\u00e1ln\u00edmu p\u00e1novi V\u00e1clavu Vint\u00ed\u0159i z Vl\u010dkovic. Pozd\u011bji podali m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 pon\u00ed\u017eenou supliku ke sv\u00e9mu p\u00e1nu o navr\u00e1cen\u00ed pivovaru, ale pivovar i pr\u00e1vo va\u0159it pivo z\u016fstal ji\u017e i nad\u00e1le v rukou vrchnosti, kter\u00e1 pivovar pronaj\u00edmala nebo dosazovala sl\u00e1dky. Tento pivovar st\u00e1val v m\u00edst\u011b pozd\u011bj\u0161\u00edho lihovaru. P\u0159i parcelaci kolineck\u00e9ho velkostatku v r. 1921 koupil pivovar Franti\u0161ek Koudelka s man\u017eelkou Emanuelou rozenou \u0160t\u011bp\u00e1novou ze Slan\u00e9ho \u010dp. 99 za 200000,- K\u010d. I za soukrom\u00e9ho majitele se v kolineck\u00e9m pivova\u0159e va\u0159ilo d\u00e1le. Pivem v sudech i lahv\u00edch se z\u00e1sobovalo \u0161ir\u00e9 okol\u00ed a\u017e daleko za Pl\u00e1nici voz\u00edval ko\u010d\u00ed Jan Bene\u0161 z \u010dp. 131 zdej\u0161\u00ed pivo na pln\u011b nalo\u017een\u00fdch vozech ta\u017een\u00fdch p\u00e1rem siln\u00fdch kon\u00ed. V r. 1937 koupil \u010deskobud\u011bjovick\u00fd pivovar cel\u00fd zdej\u0161\u00ed podnik. Pozemky rozprodal a z pivovaru z\u0159\u00eddil sklad sv\u00e9ho piva, kter\u00e9 se zde st\u00e1\u010delo i do lahv\u00ed a rozv\u00e1\u017eelo n\u00e1kladn\u00edm autem do m\u00edst spot\u0159eby.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kolod\u011bje nad Lu\u017enic\u00ed<\/h5>\n

 <\/td>\n

Z\u00e1meck\u00fd pivovar Kolod\u011bje ; Kalladey ; Kalladai<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie pivovaru Mitrowicz Kolod\u011bje nad Lu\u017enic\u00ed >>><\/a>
\nzru\u0161en 1909; max.1 200 hl; CB
\nv majetku hrabat Wratislav\u016f z Mitrovic, od 19.stol. pronaj\u00edm\u00e1n.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kom\u00e1rno<\/h5>\n<\/td>\n
Pivovar p\u0159i statku Kom\u00e1rno<\/strong>
\np\u0159ipom\u00edn\u00e1n roku 1712 – zru\u0161en asi 1880; max. 100 hl; KM<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Koma\u0159ice<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Koma\u0159ice ; Komaritz<\/strong>
\n1561 – 1907; max.600 hl; CB
\nmaj.: Cisterci\u00e1ck\u00fd konvent ve Vy\u0161\u0161\u00edm Brod\u011b; O Koma\u0159ick\u00e9m piv\u011b se tradovalo, \u017ee se ho \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee naj\u00edst i nap\u00edt, tak pr\u00fd bylo hust\u00e9. Pivovar zanikl v roce 1904.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Komorn\u00ed Hr\u00e1dek<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Komorn\u00ed Hr\u00e1dek<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Putov\u00e1n\u00ed po historick\u00fdch pivovarech Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed I. >>><\/a>
\nvideo: Historick\u00e9 pivovary Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kon\u011b\u0161\u00edn<\/h5>\n<\/td>\n
\nZm\u00ednka o pivovaru v roce 1556 TR<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Konice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar a sladovna v Konic\u00edch<\/strong>
\nzru\u0161en 1900; 1 300 hl; PO
\nCel\u00e1 budova byla zbour\u00e1na. Na m\u00edst\u011b se v roce 2002 nach\u00e1zel are\u00e1l VD Mod\u011bva Konice. Byla zachov\u00e1na pouze \u010d\u00e1st sklepn\u00edch prostor, ve kter\u00fdch byla vybudov\u00e1na pivnice.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Konojedy<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Konojedy<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1912; 1 500 hl; LT
\nmaj.: MUDr. J. Delhaes<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Konopi\u0161t\u011b<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Konopi\u0161t\u011b<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1895; 2 000 hl
\nPivovar pod hradn\u00edm vrchem byl zalo\u017een n\u011bkdy v 16.stolet\u00ed rodem ze \u0160ternberk\u016f. M\u011bnil majitele podle vlastn\u00edk\u016f tvrze (hradu). Provoz uva\u0159il a\u017e 2 000 hektolitr\u016f moku ro\u010dn\u011b. V roce 1895 byla v\u00fdroba p\u0159evedena Franti\u0161kem Ferdinandem d\u00b4Este do Bene\u0161ova. P\u016fvodn\u00ed objekt z\u00e1meck\u00e9ho pivovaru ji\u017e neexistuje, na jeho m\u00edst\u011b dnes stoj\u00ed restaurace. Zachov\u00e1ny byly pouze zbytky sklep\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kop\u0159ivn\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar velkostatku Kop\u0159ivn\u00e1 ; Geppersdorf <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1902; 200 hl; SU
\nNa konci 19.stol. zde byl n\u00e1jemce a sl\u00e1dek Josef M\u00fcllschitzk\u00fd, pozd\u011bj\u0161\u00ed zakladatel hanu\u0161ovick\u00e9ho pivovaru.; maj.: J.Ka\u0161par<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kory\u010dany<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kory\u010dany<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar v Kory\u010danech >>><\/a>
\nzru\u0161en asi 1910; 4 000 hl; KM
\nmaj.: hrab\u011b Trauttmannsdorf
\nV roce 2002 na m\u00edst\u011b pivovaru zbylo p\u00e1r sutin a zch\u00e1tral\u00e1 jedna z budov.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kosmonosy<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kosmonosy (Podhrad)<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1927; 5 000 hl; MB
\nmaj.: E. Pordes
\nNach\u00e1zel se na mladoboleslavsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed na Pt\u00e1ku.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Koso\u0159<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Koso\u0159<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1895; 200 hl; PAZ
\nmaj.: Kapitula na Vy\u0161ehrad\u011b<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kosova Hora<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kosova Hora ; Pivovar Franti\u0161ka Mladoty ze Solopysk<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a>
\nzru\u0161en 1905; 700 hl; PB
\nmaj.: Mladota ze Solopisk
\nStar\u00fd pivovar je dokl\u00e1d\u00e1n u\u017e v 16. stolet\u00ed ve v\u00fd\u010dtu zabaven\u00e9ho majetku Vil\u00e9ma Mlad\u0161\u00edho z \u0158\u00ed\u010dan. St\u00e1l naproti b\u00fdval\u00e9 tvrze p\u0159es potok Mastn\u00edk. V roce 1837 se novou vrchnost\u00ed v Kosov\u011b Ho\u0159e stali Mladotov\u00e9 ze Solopysk, kte\u0159\u00ed z\u00e1hy zapo\u010dali s p\u0159estavbou star\u00e9ho z\u00e1mku a v ji\u017en\u00edm k\u0159\u00eddle z\u0159\u00eddili nov\u00fd pivovar. Zru\u0161en okolo roku 1905.
\nPivovar o v\u00fdstavu 2000 – 3000 hektolitr\u016f ro\u010dne byl situov\u00e1n v k\u0159\u00eddle kosohorsk\u00e9ho z\u00e1mku. Sladovna – d\u0159\u00edve pravd\u011bpodobn\u011b star\u00fd pivovar – st\u00e1la na prot\u011bj\u0161\u00ed b\u0159ehu potoka a je z n\u00ed dochov\u00e1no pouze suter\u00e9nn\u00ed podla\u017e\u00ed. Star\u00e9 sklepy se nach\u00e1zej\u00ed v \u00fabo\u010d\u00ed silnice naproti mostku p\u0159es potok mezi b\u00fdvalou sladovnou a b\u00fdvalou radnic\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kost<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kost<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch historick\u00fdch pivovar\u016f Ji\u010d\u00ednska >>><\/a>
\nvideo: Po stop\u00e1ch historick\u00fdch pivovar\u016f Ji\u010d\u00ednska >>><\/a>
\n1506 – 1929; 3 000 hl
\nmaj.: hrab\u011b Dalborgo-Netolick\u00fd
\nK d\u016fle\u017eit\u00fdm stavebn\u00edm zm\u011bn\u00e1m na Kosti do\u0161lo kolem r. 1576 (Kry\u0161tof z Lobkovic). V podhrad\u00ed byl postaven pansk\u00fd pivovar, ozdoben\u00fd pam\u011btn\u00ed deskou s n\u00e1pisem, a tak vzniklo nov\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed, kter\u00e9 bylo uzav\u0159eno branami sm\u011brem k Sobotce i k Turnovu. Pivovar byl opat\u0159en om\u00edtkou se sgrafity. Pivovar stoj\u00ed vpravo vedle Turnovsk\u00e9 br\u00e1ny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kostelec nad \u010cern\u00fdmi Lesy<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nHostinsk\u00fd pivovar, akciov\u00e1 spole\u010dnost, Kostelec nad \u010cern\u00fdmi Lesy<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nV roce 2013 v are\u00e1lu zprovozn\u011bn minipivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar \u0160najdr Kostelec nad \u010cern\u00fdmi lesy >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kostelec nad Labem<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kostelec nad Labem<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\npo 1486-1929; 5 000 hl; ME
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 v\u00fdroba piva byla v p\u0159edb\u011blohorsk\u00e9m obdob\u00ed provozov\u00e1na i v Kostelci, kde se postupn\u011b soust\u0159edila do jedin\u00e9ho pivovaru. Maj.: Franti\u0161ek \u0160ulc<\/td>\n<\/tr>\n
\nVrchnostensk\u00fd pivovar v Kostelci nad Labem<\/strong>
\nPansk\u00fd pivovar se sladovnou pracoval v Kostelci. Podobn\u011b jako m\u00edstn\u00ed tvrz \u010dasem zpustl, a proto byl po p\u0159ipojen\u00ed m\u011bsta ke komo\u0159e u\u010din\u011bn pokus zdej\u0161\u00ed pivovarskou v\u00fdrobu obnovit, ale bez \u00fasp\u011bchu.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kostelec nad Orlic\u00ed<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Kostelec nad Orlic\u00ed ; Adlerkosteletz<\/strong>
\n1833 – 1890; 1 000 hl
\nmaj.: hrab\u011b Kinsk\u00fd<\/td>\n<\/tr>\n
\n<\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kostelec nad Orlic\u00ed<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1929; 5 000 hl
\nMajitel panstv\u00ed Adam Hrz\u00e1n v roce 1545 slavnostn\u011b potvrdil 18 m\u011bstsk\u00fdch privilegi\u00ed, ke kter\u00fdm pat\u0159ilo nap\u0159. pr\u00e1vo va\u0159it a prod\u00e1vat pivo. Roku 1585 m\u011bsto m\u011blo dva svobodn\u00e9 pivovary a svobodn\u00fd \u0161enk piva. Jeden st\u00e1l uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed, druh\u00fd za radnic\u00ed v nyn\u011bj\u0161\u00edm dom\u011b \u010dp. 15. Va\u0159ila se piva b\u00edl\u00e1 ze slad\u016f p\u0161eni\u010dn\u00fdch nebo piva ho\u0159k\u00e1 ze slad\u016f je\u010dn\u00fdch. Z jedn\u00e9 v\u00e1rky platila obec 1 kopu gro\u0161\u016f \u010desk\u00fdch vrchnosti. Za to m\u011bla pr\u00e1vo dohl\u00ed\u017eet na mlet\u00ed slad\u016f a podle pot\u0159eby d\u00e1t ztrestat pansk\u00e9ho mlyn\u00e1\u0159e. V\u00fdhradn\u00ed prodej piva a v\u00edna n\u00e1le\u017eel m\u011bstu. Velk\u00fd po\u017e\u00e1r vy\u0161el 30.7.1777 z pansk\u00fdch stodol. Ohe\u0148 trval pouze \u010dty\u0159i hodiny, ale sho\u0159el mj. i m\u011bstsk\u00fd pivovar.Do roku 1955 zde byla st\u00e1\u010d\u00edrna.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kostelec u Kyjova<\/h5>\n<\/td>\n
\nO p\u016fvodu pivovaru se nic nev\u00ed, jeho existence je zmi\u0148ov\u00e1na jen v jedn\u00e9 listin\u011b z roku 1885.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kosteln\u00ed B\u0159\u00edza<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kosteln\u00ed B\u0159\u00edza ; Kirchenbirk<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1910; 2 000 hl; SO
\nmaj.: baronka Heneberg-Spiegel<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kostomlaty pod Mile\u0161ovkou<\/h5>\n

 
\n 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kostomlaty ; Kostenblatt<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; max.1 000 hl; TP
\nposl.maj.: hrab\u011b Ledebour-Wicheln, pronaj\u00edm\u00e1n
\nPivovar, v podstat\u011b nevelk\u00e1 varna, musel b\u00fdt v roce 1654 ji\u017e mimo tvrz. Kdy tento pivovar vznikl, se neuv\u00e1d\u00ed. Dal\u0161\u00edm vod\u00edtkem k pivovaru je n\u00e1hrobn\u00edk, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed v rom\u00e1nsk\u00e9m port\u00e1lu na\u0161eho kostela sv. Vav\u0159ince, kde je v n\u011bm\u010din\u011b uveden n\u00e1pis. N\u00e1pis \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee zde byl 23. srpna roku 1732 pochov\u00e1n Franti\u0161ek Krati\u0161, kter\u00fd dlouh\u00e1 l\u00e9ta va\u0159il bo\u017esk\u00e9 pivo. Dal\u0161\u00ed zpr\u00e1va o n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm pansk\u00fdm sl\u00e1dkovi Christophu Habelovi je z roku 1734 v souvislosti se z\u00e1zra\u010dn\u00fdm uzdraven\u00edm a pozd\u011bj\u0161\u00edho vzniku poutn\u00edho m\u00edsta v Kostomlatech. Pro nedostatek m\u00edsta a ji\u017e nevyhovuj\u00edc\u00edch prostor na
\nva\u0159en\u00ed piva rozhodl hrab\u011b von Ledebour v roce 1842 o postaven\u00ed nov\u00e9ho pivovaru. Tento objekt byl postaven\u00fd severn\u011b od
\nkostela. Voda byla p\u0159iveden\u00e1 z prameni\u0161t\u011b, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed pod sou\u010dasn\u00fdm h\u0159i\u0161t\u011bm. Do kdy se v tomto objektu va\u0159ilo pivo nen\u00ed zn\u00e1mo. Naposledy tento objekt slou\u017eil jako s\u00fdpka pro zem\u011bd\u011blsk\u00e9 dru\u017estvo. (zdroj: Ladislav Faigl, Kostomlatsk\u00fd zpravodaj, duben 2019)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ko\u0161\u00e1tky<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Ko\u0161\u00e1tky<\/strong>
\nzru\u0161en 1905; 1 500 hl; MB
\nVrchnostensk\u00fd pivovar v Ko\u0161\u00e1tk\u00e1ch, stoj\u00edc\u00ed v p\u0159\u00edzem\u00ed z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti z\u00e1meck\u00e9ho traktu ji\u017e od poloviny 16. stolet\u00ed, pro\u0161el obdobn\u00fdm v\u00fdvojem. Po roce 1850 byl v rukou n\u011bkolika n\u00e1jemc\u016f s t\u00edm, \u017ee majitel panstv\u00ed nad\u00e1le hradil rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed opravy a rekonstrukce. Nen\u00ed divu, \u017ee n\u00e1jemci se o \u00fadr\u017ebu objektu p\u0159\u00edli\u0161 nestarali a \u017ee n\u00e1klady majitele se t\u00e9m\u011b\u0159 rovnaly zisku z n\u00e1jmu. Hrab\u011b Hanu\u0161 Krakovsk\u00fd z Kolowrat se zaslou\u017eil na konci 19.stol. o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed pivovaru.  Pivovar fungoval do l. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed se proto rodina \u010capk\u016f, kter\u00e1 tehdy panstv\u00ed vlastnila, rozhodla pivovar uzav\u0159\u00edt. Ch\u00e1traj\u00edc\u00ed objekt byl posl\u00e9ze v roce 1924 zbo\u0159en.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ko\u0161etice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Ko\u0161etice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 3 500 hl; PE
\nmaj.: Josef Stangler<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ko\u0161umberk<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar v Ko\u0161umberku<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Ko\u0161umberk >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Ko\u0161umberk (1556 \u2013 1949) >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kounice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar a sladovna Kounice ; Pivovar kn\u00ed\u017eete Lichtensteina; F. Klus\u00e1\u010dek, n\u00e1jemce pivovaru; Kaunitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1907; 3 500 hl; NB
\nObec se py\u0161n\u00ed star\u00fdm z\u00e1mkem. Koncem 16. stolet\u00ed zm\u011bnilo kounick\u00e9 panstv\u00ed sv\u00e9ho majitele. Prokop Dvo\u0159eck\u00fd z Olbramovic ho vym\u011bnil s Janem Rudolfem Tr\u010dkou z L\u00edpy za panstv\u00ed \u017eelivsk\u00e9. Sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00edskan\u00e9ho majetku byla tvrz, poplu\u017en\u00ed dv\u016fr s polnostmi a pastvinami, pivovar, sladovna, ov\u010d\u00edn a cel\u00e1 ves.
\nposl.maj.hrab\u011b Lichtenstein 
\nObjekt sladovny je situov\u00e1n na ji\u017en\u00ed stran\u011b dvora pivovaru. P\u016fvodn\u00ed rozvrh objektu byl na p\u016fdorysu p\u00edsmene „T“ a obsahoval varnu, spilku, kolmo p\u0159ipojen\u00e9 sklepy, sladovnu a hvozd. Do dne\u0161n\u00ed podoby sladovna p\u0159estav\u011bna pozdn\u011b barokn\u011b s vyu\u017eit\u00edm star\u0161\u00ed stavby roku 1779. Dal\u0161\u00ed \u00fapravy prob\u011bhly v 19. stolet\u00ed, kdy byl p\u0159estav\u011bn pivovar p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed ke sladovn\u011b a p\u0159istav\u011bn v\u011b\u017eov\u00fd hvozd. Na konci 19. stolet\u00ed \u010dinila ro\u010dn\u00ed kapacita pivovaru 4400 hl p\u0159i v\u00e1rce 48 hl. P\u0159ed rokem 1896 pivovar zanikl a v provozu z\u016fstala jedin\u011b sladovna. V z\u00e1v\u011bru 19. stolet\u00ed byla varna a spilka vyu\u017eita rovn\u011b\u017e pro pot\u0159eby sladovny jako dal\u0161\u00ed humna. Posledn\u00ed \u00fapravy provedeny roku 1930.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kou\u0159im<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a sladovna Kou\u0159im<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1713 – 1925; 3 000 hl
\nV roce 2003 zde fungovala sladovna.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kout na \u0160umav\u011b<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nParn\u00ed pivovar hrab\u011bte Stadiona Kout na \u0160umav\u011b ; St\u00e1tn\u00ed pivovar Kout na \u0160umav\u011b ; Gr\u00e4f. Sch\u00f6nbornsche Brauerei Kauth ; Brauerei Kauth in B\u00f6hmerwald<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nV letech 2006-2020 v are\u00e1lu v provozu minipivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Pansk\u00fd pivovar Kout na \u0160umav\u011b >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Kout na \u0160umav\u011b >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kovalovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar p\u0159i statku Kovalovice ; Kavalovice<\/strong>
\nzru\u0161en 1885; max.300 hl; PO
\nmaj. rod Metternich-Winneburg\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kovanice<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Kovanice<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kozolupy<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kozolupy<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm M\u011bsta Tou\u0161kova d\u00edl 1. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ko\u017elany<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Ko\u017elany ; Kozlany ; Kozlan<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1472 – 1909; max.1 500 hl; PS
\nv majetku pr\u00e1v.m\u011b\u0161\u0165anstva
\nPr\u00e1vo va\u0159it pivo je dolo\u017eeno ji\u017e r. 1472 v privilegiu kr\u00e1le Vladislava II. Jagellonsk\u00e9ho. V roce 1653 je va\u0159eno 18 v\u00e1rek po 4 sudech. V\u00fdstav r. 1887 je 1.081 hl. V\u00fdroba zru\u0161ena roku 1909, posl\u00e9ze slou\u017e\u00ed objekt jako sklad pivovaru Rakovn\u00edk. Pivovar je postaven na p\u016fdorysu p\u00edsmene U, hlavn\u00edm pr\u016f\u010del\u00edm k silnici. V h\u0159ebeni st\u0159echy je v\u00ed\u017eka s hodinami, zhotoven\u00e1 r. 1853 kov\u00e1\u0159em ze Slabec (Slabce je nedalek\u00e1 obec) a zvonic\u00ed, kterou se svol\u00e1valo pro ml\u00e1to. D\u016fm byl opravov\u00e1n kolem r. 1900 a v 60. letech 20. stol. V budov\u011b je knihovna, kade\u0159nictv\u00ed, zezadu mo\u0161t\u00e1rna a byty. Za pivovarem sm\u011brem k muzeu jsou pivovarsk\u00e9 sklepy .
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Kralovic >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krajkov\u00e1<\/h5>\n<\/td>\n
\nObecn\u00ed pivovar Krajkov\u00e1 ; Gossengr\u0171n<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 4 000 hl; SO
\nJi\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b 15 st. byl vybudov\u00e1n pivovar, kter\u00fd vrchnost dala do spr\u00e1vy m\u011bstu. To muselo vrchnosti platit za ka\u017edou v\u00e1rku piva nejd\u0159\u00edve v gro\u0161\u00edch pozd\u011bji v kop\u00e1ch. Odbyt piva si vrchnost zajistila t\u00edm, \u017ee na\u0159\u00eddila odb\u011br ve v\u0161ech vesnic\u00edch sv\u00e9ho panstv\u00ed. Pozd\u011bji ovl\u00e1dla pivovar skupina pod\u00edln\u00edk\u016f, mezi nimi a m\u011bstem do\u0161lo v roce 1832 k dohod\u011b a m\u011bsto dost\u00e1valo 20% z v\u00fdt\u011b\u017eku. V roce 1890 se p\u0159est\u00e1v\u00e1 v pivova\u0159e va\u0159it pivo a d\u016fm je p\u0159estav\u011bn na bytov\u00e9 jednotky. V roce 1934 byl d\u016fm koupen obc\u00ed. Pivovar, kter\u00fd m\u011bl \u010d.p. 160 se nal\u00e9zal vedle b\u00fdval\u00e9ho chudobince-\u0161pit\u00e1lu, sm\u011brem na Kv\u011btnou. V pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n St\u00e1tn\u00edmi statky jako skladov\u00fd prostor.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krakovec<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Krakovec<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 500 hl; PO<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kralice na Han\u00e9<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Kralice<\/strong>
\n18.stol.-zru\u0161en p\u0159ed rokem 1880; max. 400 hl; PO
\nmaj. rodu hrabat Seilern-Aspang, pronaj\u00edm\u00e1n<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kr\u00e1l\u00edky<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kr\u00e1l\u00edky ; Grulich<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary v Kr\u00e1l\u00edk\u00e1ch v minulosti a dnes >>><\/a>
\nzru\u0161en 1916; 8 000 hl; UO
\nmaj.: Anderl\u00edk-Hueber
\nJi\u017e v roce 1609 byl v \u00fadol\u00ed nazvan\u00e9 Stud\u00e1nka zalo\u017een vodojem, kter\u00fd z\u00e1soboval vodovod vedouc\u00ed k pivovaru, je\u017e st\u00e1l uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed. V 50-t\u00fdch letech 20.stol. p\u0159estav\u011bli pivovar na bytovky, na \u010deln\u00ed zdi z\u016fstal pouze architektonick\u00fd prvek.
\nKr\u00e1l\u00edky v roce 2007 s podporou EU p\u0159estavovaly zch\u00e1tralou budovu, ve kter\u00e9 v osmn\u00e1ct\u00e9m a devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed s\u00eddlil pivovar. Od kv\u011btna 2007 z n\u00ed bude takzvan\u00fd Evropsk\u00fd d\u016fm. P\u0159esto\u017ee \u0161lo o rekonstrukci, z p\u016fvodn\u00ed stavby z\u016fstala jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st. D\u016fm v historick\u00e9m j\u00e1dru m\u011bsta toti\u017e \u0159adu let ch\u00e1tral a v \u00fanoru 2006 jeho st\u0159echa povolila pod t\u00edhou sn\u011bhu. P\u00e1d st\u0159echy po\u0161kodil i ty vnit\u0159n\u00ed zdi, kter\u00e9 se p\u016fvodn\u011b nem\u011bly ani bourat. Z p\u016fvodn\u00edho domu z\u016fstala jen bo\u010dn\u00ed a \u010deln\u00ed ze\u010f a n\u011bkter\u00e9 klenby. Pr\u00e1v\u011b klenby v n\u011bkdej\u0161\u00edm pivovaru spolu s jeho \u010dernou kuchyn\u00ed pova\u017euj\u00ed pam\u00e1tka\u0159i za cenn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, kv\u016fli kter\u00e9mu nedovolili d\u016fm zbourat.
\nKr\u00e1li\u010dt\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 pivovar vybudovali po roce 1708, kdy p\u016fvodn\u00ed pivovar na n\u00e1m\u011bst\u00ed vyho\u0159el. Pivovar v dom\u011b existoval a\u017e do roku 1852, kdy do\u0161lo k jeho zru\u0161en\u00ed z d\u016fvodu z\u00e1niku zvl\u00e1\u0161tn\u00edch privilegi\u00ed pivov\u00e1re\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ana.
\nOd t\u00e9 doby a\u017e do konce minul\u00e9ho stolet\u00ed slou\u017eil d\u016fm k obytn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.
\nV roce 2008 byl po rekonstrukci otev\u0159en Evropsk\u00fd d\u016fm v pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9m b\u00fdval\u00e9m M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m pivovaru.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPansk\u00fd pivovar hrab\u011bte Althana Kr\u00e1l\u00edky<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovary v Kr\u00e1l\u00edk\u00e1ch v minulosti a dnes >>><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 4 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kralovice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kralovice ; Kralowitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Kralovic >>><\/a>
\n1400 – 1934; max.1 500 hl; PS
\nOd 19.stol. jej vlastnila rodina Soukup\u016f (V\u00e1clav Soukup), kte\u0159\u00ed tu i sl\u00e1dkovali. Do roku 1940 zde fungoval pivovar. Nyn\u00ed Ml\u00e9k\u00e1rna Kralovice.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kralupy nad Vltavou<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nBohemia – pivovar Friedrich Wilhelm M\u00f6ller, Kralupy nad Vltavou; Pivovar a sladovna Kralupy<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Osudy zanikl\u00fdch pivovar\u016f \u2013 Pivovar Kralupy nad Vltavou >>><\/a>
\n1872 – 1979; max. 61 000 hl
\nv maj.rodiny Fischer\u016f do roku 1948 (Ing. Josef Fischer); 1940-45 jej vlastnil Friedrich Wilhelm M\u00f6ller; 
\nVyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 3. \u010dervence 1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f
\na z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m podle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28. dubna 1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch
\npr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m byl dnem 1. ledna 1948 zn\u00e1rodn\u011bn
\n„Bohemia – pivovar Friedrich Wilhelm M\u00f6ller, Kralupy nad Vlt.“, Kralupy nad Vltavou (majitel Ing. Josef Fischer).
\nr. 1948-1950 Rakovnicko-kladensk\u00e9 pivovary n.p, 1951-1952 Berounsko-rakovnick\u00e9 pivovary n.p., 1953-1957 Kru\u0161ovick\u00e9 pivovary n.p., 1958-1959 Berounsko-rakovnick\u00e9 pivovary n.p., 1960-1979 St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary n.p.
\nvyr\u00e1b\u011bl mj. pivo Kralupsk\u00fd le\u017e\u00e1k 12o ; Kralupsk\u00fd \u010cern\u00fd Kozel 10o , Bohemia 12o (sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k); po r. 1979 st\u00e1\u010d\u00edrna Velk\u00fdch Popovic, \u00dasteck\u00fdch pivovar\u016f; na konci 20.stolet\u00ed byla v pivovaru instalov\u00e1na linka na pln\u011bn\u00ed do plechovek, kterou vyu\u017e\u00edvaly mnoh\u00e9 men\u0161\u00ed pivovary<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kralupy u Chomutova (N\u011bmeck\u00e9 Kralupy)<\/h5>\n<\/td>\n
\nvznik pivovaru: 1520, z\u00e1nik pivovaru: 1668, majitel: Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo, obec zru\u0161ena 1976 – t\u011b\u017eba uhl\u00ed<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kraselov<\/h5>\n<\/td>\n
\nZdej\u0161\u00ed tvrz byla roku 1619 vyp\u00e1lena. Po pozd\u011bj\u0161\u00ed obnov\u011b z n\u00ed vznikl pivovar s obytnou \u010d\u00e1st\u00ed, ale ani ten nez\u016fstal natrvalo. Roku 1710 z n\u011bj byla ud\u011bl\u00e1na s\u00fdpka a pevn\u00e1 stavba pozd\u011bji slou\u017eila k je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kras\u00edkov<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kras\u00edkov ; F\u00fcrstliche Brauerei Schwannberg<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1712 – 1947; 15 000 hl; TC
\nDal\u0161\u00ed p\u0159estavba hradu Kras\u00edkov prob\u011bhla v 1. polovin\u011b 16. stolet\u00ed za panov\u00e1n\u00ed Kry\u0161tofa ze \u0160vamberka \u2013 ten nechal hrad roz\u0161\u00ed\u0159it a p\u0159estav\u011bt do podoby reprezentativn\u00ed rodov\u00e9 rezidence, v t\u00e9\u017ee dob\u0159e byl u\u017e na hrad\u011b i pivovar s vlastn\u00ed sladovnou. V p\u0159edhrad\u00ed st\u00e1valy hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy (v\u010detn\u011b ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9ho pivovaru).
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee L\u00f6wenstein<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kraslice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nObecn\u00ed pivovar Kraslice ; Graslitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1923; max.15 000 hl; SO
\nposl.maj.: Jan B\u0151hm do roku 1920 (i sl\u00e1dek); pak akc.spol.
\nVe star\u00fdch p\u00edsemnostech se na\u0161la zpr\u00e1va o p\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele waldsask\u00fdmi mnichy n\u011bkde na Kraslicku ji\u017e ve 13. stolet\u00ed.
\nRoku 1887 ho koupila rodina B\u00f6hm\u016f, za nich roku 1888 pivovar p\u0159estav\u011bn a zmodernizov\u00e1n na strojn\u00ed pohon a \u0161edes\u00e1tihektolitrov\u00fd var. Vystavovalo se t\u00e9m\u011b\u0159 15 000 hektolitr\u016f piva ro\u010dn\u011b. Kr\u00e1tce po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u00edskala kriz\u00ed posti\u017een\u00fd pivovar akciov\u00e1 spole\u010dnost, ta je\u0161t\u011b nechala roz\u0161\u00ed\u0159it lednici podle projektu kraslick\u00e9ho stavitele Antona Schmidta, p\u0159esto zanedlouho zkrachoval a roku 1925 byl zru\u0161en. Budovy byly v letech 1926\u20131929 postupn\u011b upraveny pro bydlen\u00ed podle projektu kraslick\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Hierath & Lehrer, dal\u0161\u00ed adaptace prob\u011bhly roku 1933 a 1940 m\u00edstn\u00edm stavitelem Josefem Hochsiederem. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce objekty dlouh\u00e1 l\u00e9ta p\u0159e\u017e\u00edvaly, postupn\u011b v\u0161ak doch\u00e1zelo k jejich destrukci a zbytek podlehl demolici roku 2008. Stoj\u00ed pouze obytn\u00fd d\u016fm \u010d. 318 z roku 1899. (zdroj: Daniel Fron\u011bk \u2013 Pavel J\u00e1kl \u2013 Milan Starec, Pivo & cukr.)
\nPod budovami pivovaru se nach\u00e1zely rozs\u00e1hl\u00e9 podzemn\u00ed prostory, kter\u00e9 vzaly za sv\u00e9, dochovaly se pouze sklepy ve sk\u00e1le za restaurac\u00ed ,,\u010cerven\u00fd ml\u00fdn“.<\/td>\n<\/tr>\n
\nHrab\u011bc\u00ed pivovar Kraslice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzal.p\u0159ed 1575 – 1904 ; max.4 000 hl
\nposl.maj.: hrab\u011b Erv\u00edn Nostic-Rienech do roku 1904, pak Kristian Breinl.
\nPivovar byl str\u017een okolo roku 1912 a nahrazen budovou sou\u010dasn\u00e9 \u010cesk\u00e9 spo\u0159itelny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kr\u00e1sn\u00e1 u A\u0161e<\/h5>\n<\/td>\n
\nU z\u00e1mku st\u00e1val vrchnostensk\u00fd pivovar (va\u0159il asi do roku 1907), po p\u0159ipojen\u00ed k A\u0161i byl zde vybudov\u00e1n Akciov\u00fd pivovar. viz A\u0161<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa ; Sch\u00f6nlinde<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1877 – 1949; 5 000 hl; DC
\nposl. maj.: Kornelius H\u00e4usler
\nPivovar fungoval v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b mezi l\u00e9ty 1877 – 1949. Va\u0159ila se zde des\u00edtka zvan\u00e1 Schanfbier. V 70. letech byl cel\u00fd objekt srovn\u00e1n se zem\u00ed. Trochu jako p\u0159izrak se vyno\u0159il v roce 1997, kdy stavebn\u00edci po\u010dali kopat z\u00e1klady pro prvn\u00ed z nov\u00fdch bytov\u00fdch dom\u016f. Tehdy byly kompletn\u011b odkryty z\u00e1klady b\u00fdval\u00e9ho pivovaru a \u0159ada mlad\u0161\u00edch obyvatel m\u011bsta se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee zde b\u00fdval pivovar. Star\u00e9 z\u00e1klady sice p\u0159inesly p\u00e1r probl\u00e9m\u016f p\u0159i v\u00fdstavb\u011b nov\u00e9ho domu, p\u0159esto byl dokon\u010den a po pivovaru tak definitivn\u011b nez\u016fstalo jedin\u00e9 pam\u00e1tky.
\nNa historii pivovarnictv\u00ed v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b nav\u00e1zal a\u017e v roce 2013 otev\u0159en\u00fd minipivovar Falken\u0161tejn, kter\u00fd za\u010dal va\u0159it o p\u00e1r des\u00edtek metr\u016f jinde, na K\u0159inick\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa ; Sch\u0151nlind<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 2 000 hl; SO
\nmaj.: Eifler<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kr\u00e1sno<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kr\u00e1sno ; Sch\u0151nfeld<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1935; 1 000 hl; SO
\nmaj.: J. Kern<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kr\u00e1sn\u00fd Les<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nVrchnostensk\u00fd pivovar v Kr\u00e1sn\u00e9m Lese ; Brauerei Sch\u00f6nwald<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en b\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, asi 1914; 3 000 hl
\nmaj.: hrab\u011b Westphalen<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kra\u0161ov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kra\u0161ov<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 200 hl; PS
\nmaj.: M. Piddolov\u00e1
\nPivovar souvisel s hradem a byl sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho rozs\u00e1hl\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed (spolu s ml\u00fdny, rybn\u00edky a n\u00e1hony, kov\u00e1rnou).<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kra\u0161ovice<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Kra\u0161ovice<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kra\u0161ovice u Plzn\u011b<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Kra\u0161ovice<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Plas >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kratonohy<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kratonohy ; Kratenau<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 2 700 hl; HK
\nmaj.: hrab\u011b Kinsk\u00fd<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krava\u0159e<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Krava\u0159e ; Brauerei G. K\u00f6sel Deutsch Krawarn<\/strong>
\nzru\u0161en 1878; OP<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar Krava\u0159e ; Brauerei E. M\u00fcller Deutsch Krawarn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1918; OP
\nPrvn\u00ed podrobn\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1va o obci je a\u017e z roku 1550. Tehdy v Krava\u0159\u00edch st\u00e1la tvrz a dv\u016fr, p\u0159i n\u00ed pivovar a sladovna. D\u00e1le zde byl druh\u00fd dv\u016fr, kter\u00e9mu se \u0159\u00edkalo ov\u010d\u00ed\u0159sk\u00fd. P\u0159i n\u011bm byly chmelnice a ml\u00fdn. Dnes ji\u017e z pivovaru nic nen\u00ed, vyho\u0159el v dubnu 1945.Z\u016fstala jen p\u0159ebudovan\u00e1 restaurace na Opavsk\u00e9 ulici naproti kostelu.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krava\u0159e<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Krava\u0159e<\/strong>
\nKrava\u0159e m\u011bly pivovar, zn\u00e1m\u00fd od roku 1561. CL
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na \u010ceskolipsku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kravsko<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar p\u0159i statku Kravsko ; Kl\u00e1\u0161tern\u00ed premonstr\u00e1tsk\u00fd pivovar<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1899; 60 hl; ZN
\nRoku 1547 se tehdej\u0161\u00ed louck\u00fd opat zav\u00e1zal, \u017ee nebude va\u0159it a \u010depovat pivo v okruhu jedn\u00e9 m\u00edle od m\u011bsta Znojma. To poru\u0161il hned roku 1579 nejslavn\u011bj\u0161\u00ed z louck\u00fdch opat\u016f \u0160ebesti\u00e1n Freytag z \u010cepirohu (opatem od roku 1573), kter\u00fd zalo\u017eil nov\u00fd pivovar ve sv\u00e9m letn\u00edm s\u00eddle v Kravsku. I kdy\u017e Kravsko le\u017e\u00ed p\u0159es m\u00edli daleko, sna\u017eili se kon\u0161el\u00e9 opatovi ve
\nva\u0159en\u00ed piva zabr\u00e1nit a dokonce si st\u011b\u017eovali u Rudolfa II.. V Kravsku ov\u0161em jejich m\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo neplatilo a tak opata ke zru\u0161en\u00ed pivovaru nedonutili. Pivovar va\u0159il a\u017e do roku 1899, budova stoj\u00ed dodnes. V roce 2016 s\u00eddlo obecn\u00edho \u00fa\u0159adu.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krhov u Moravsk\u00fdch Bud\u011bjovic<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Krhov<\/strong>
\nzmi\u0148ov\u00e1n v letech 1511-1515; TR<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krnov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nM\u011bstsk\u00fd pivovar Krnov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1951; 15 000 hl
\nBudovy pivovaru byly v roce 2002 zachov\u00e1ny na Pivovarsk\u00e9 ulici v centru m\u011bsta. V roce 2002 do\u0161lo se zm\u011bn\u011b majitel\u016f objektu, prob\u011bhly velk\u00e9 rekonstrukce, budovy byly komer\u010dn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1ny (sklad n\u00e1poj\u016f, posilovna apod.).<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krnsko<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar hrab\u011bte \u0160porka Krnsko ; Pivovar Van\u010dur\u016f z \u0158ehnic<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 100 hl; MB
\nPivovar zanikl pod konkuren\u010dn\u00edm tlakem pivovaru v Kl\u00e1\u0161te\u0159e-Hradi\u0161ti. Zachovala se budova sladovny zna\u010dn\u011b p\u0159estav\u011bn\u00e1 na obytn\u00fd d\u016fm a \u010d\u00e1st sklep\u016f v obo\u0159e.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1278 – 1925; max.14 000 hl
\npr\u00e1v.me\u0161\u0165anstvo ho vlastnilo do r.1925, od 19.stol.pronaj\u00edm\u00e1n
\nBudova pivovaru pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f vznikla v obdob\u00ed renesance, pr\u00e1vo va\u0159it pivo je v\u0161ak v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei zhruba tak star\u00e9 jako m\u011bsto samo. V letech 1540-1567 se ve m\u011bst\u011b setk\u00e1v\u00e1me s osmi domy n\u00e1kladnick\u00fdmi, kter\u00e9 m\u011bly pr\u00e1vo na vlastn\u00edch p\u00e1nv\u00edch va\u0159it pivo a dod\u00e1vat je \u0161enkovn\u00edm dom\u016fm, to je v\u011bt\u0161in\u011b dom\u016f na n\u00e1m\u011bst\u00ed a p\u0159ilehl\u00fdch ulic\u00edch. \u0160enkovn\u00ed domy mohly ve sv\u00fdch m\u00e1zhauzech, to je v \u0161irok\u00fdch p\u0159\u00edzemn\u00edch chodb\u00e1ch \u0161enkovat, kdy\u017e na n\u011b p\u0159i\u0161la \u0159ada. B\u00fdvalo to n\u011bkolikr\u00e1t do roka. Nejd\u00e9le se udr\u017eelo n\u00e1kladn\u00edck\u00e9 pr\u00e1vo v dom\u011b, kde je dnes hotel Han\u00e1. Roztrou\u0161en\u00e9 dom\u00e1c\u00ed pivovary nebyly hospod\u00e1rn\u00e9, proto se \u0161enkovn\u00ed domy koncem 16.stolet\u00ed sdru\u017eily a vybudovaly spole\u010dn\u00fd pivovar vedle radnice. Pivovar pat\u0159il pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdm m\u011b\u0161\u0165an\u016fm a i zde d\u00e1vali va\u0159it p\u0159edepsan\u00fd po\u010det v\u00e1rek, kter\u00e9 pak doma \u0161enkovali. Pivko\u0161t\u00e9\u0159i \u010dili l\u00edzn\u00edci ochutn\u00e1vali piva, ne\u017e byla p\u0159ivezena k \u0161enkov\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e tento hostinsk\u00fd zp\u016fsob za\u010dal odum\u00edrat, p\u0159ivlastnilo si pivovar m\u011bsto a va\u0159ilo v n\u011bm je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku 20.stolet\u00ed. Pivovarsk\u00e1 budova, renesan\u010dn\u00ed, s kr\u00e1sn\u011b klenut\u00fdmi stropy, pomalu pustla, dole byla \u0159ada kr\u00e1mk\u016f, ve dvo\u0159e uheln\u00e9 skladi\u0161t\u011b. V roce 1953 byla budova renovov\u00e1na dle n\u00e1vrhu architekta Capou\u0161ka na spole\u010densk\u00e9 centrum se s\u00e1lem.<\/td>\n<\/tr>\n
\nArcibiskupsk\u00fd pivovar Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e ; Pivovar a sladovna Ing.Rostislav Regentik, Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e, Na Kope\u010dku \u010d. 61\/63 <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1226 – 1985-87; 40 000 hl
\nmajitel fy Ing. Franti\u0161ek Regent\u00edk, vlastn\u00edk podniku Arcibiskupstv\u00ed olomouck\u00e9, 1948-1953 Slov\u00e1ck\u00e9 pivovary n.p, 1954 P\u0159erovsk\u00e9 pivovary n.p., 1955-1959 Slov\u00e1ck\u00e9 pivovary n.p., 1960-19?? Jihomoravsk\u00e9 pivovary k.p.Brno z\u00e1vod 06 Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e va\u0159il mj. Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed sv\u011btl\u00e9 pivo 10\u00b0, Podz\u00e1meck\u00e9 sv\u011btl\u00e9 pivo
\n11\u00b0<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krompach<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Krompach ; Krombach<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na \u010ceskolipsku >>><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 3 000 hl; CL
\nmaj.: c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krsy<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Krsy<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm \u00dater\u00fd >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krucemburk<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar Krucemburk<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krukanice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Krukanice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm \u00dater\u00fd >>><\/a>
\nzru\u0161en 1946; 2 500 hl; PS
\nmajetek Kl\u00e1\u0161tera Tepl\u00e1
\nPivovar st\u00e1l v are\u00e1lu rozs\u00e1hl\u00e9ho dvora pozdn\u011b barokn\u00edho zalo\u017een\u00ed, jen\u017e p\u0159il\u00e9hal k z\u00e1mku.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kru\u0161ovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nF\u00fcrstenbersk\u00fd pivovar Kru\u0161ovice ; St\u00e1tn\u00ed pivovar Kru\u0161ovice <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV provozu.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Kru\u0161ovice >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Krupka<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Krupka<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1477 – 1941; 2 000 hl; TP
\nn\u00e1jemce A. Kraus; Roku 1884 byl posledn\u00edm z 950 \u010desk\u00fdch pivovar\u016f, kter\u00fd va\u0159il na \u201esvrchn\u00ed kvasnice\u201c, kdy\u017e ostatn\u00ed z\u00e1vody, po p\u0159\u00edkladu plze\u0148sk\u00e9ho, p\u0159e\u0161ly na \u201espodn\u00ed kva\u0161en\u00ed po bavorsk\u00e9m zp\u016fsobu\u201c.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kryry<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kryry ; Kriegern<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1929; 2 500 hl; LN
\nmaj.: Schulthes
\nPivovar nechal roku 1875 postavit Franz Thoman. Od roku 1890 ho vlastnil Karl Mocker. Po dal\u0161\u00edch \u010dty\u0159 v\u00fdm\u011bn vlastn\u00edk\u016f ho v roce 1924 koupil \u017eidovsk\u00fd obchodn\u00edk s dobytkem Arthur Abeles. Posledn\u00edm vlastn\u00edkem pivovaru byl pravd\u011bpodobn\u011b J.Wenig. Dochovaly se i lahve s n\u00e1pisem vlastn\u00edk\u016f pivovaru. Naturbier Karl Mockers Brauerei Kriegern a Brauerei J.Wenig Kriegern. Budovu Mockerova pivovaru pozd\u011bji adaptovan\u00e1 na su\u0161\u00e1rnu chmele.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159em\u00fd\u017e<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar K\u0159em\u00fd\u017e<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 300 hl; TP
\nmaj.: hrab\u011b Ledebour<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159et\u00edn u Letovic<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar K\u0159et\u00edn<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pansk\u00fd pivovar v K\u0159et\u00edn\u011b >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159esetice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar a sladovna Arno\u0161ta Babka v K\u0159esetic\u00edch u Kutn\u00e9 Hory<\/strong>
\n1749 – 1904; max.2 000 hl
\nmajitel\u00e9: Kristi\u00e1n a Johanna Sch\u00e4ffer; Arno\u0161t Babka; posl.sl\u00e1dkem byl Arno\u0161\u0165 Babka<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159\u00eddla<\/h5>\n<\/td>\n
\nVrchnostensk\u00fd pivovar K\u0159\u00eddla <\/strong> ZS<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159inec<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar K\u0159inec<\/strong>
\nzru\u0161en 1890; 800 hl; NB
\nsvobodn\u00fd p\u00e1n Bethman
\nPivovar se sladovnou existoval p\u0159i p\u0159i k\u0159ineck\u00e9m pansk\u00e9m dvo\u0159e. Byl postaven v 16.stolet\u00ed z materi\u00e1lu, kter\u00fd poch\u00e1zel z nedalek\u00e9ho rozebran\u00e9ho hradu Kunstberk.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159ivokl\u00e1t<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nF\u00fcrstenbersk\u00fd pivovar K\u0159ivokl\u00e1t ; St\u00e1tn\u00ed pivovar v K\u0159ivokl\u00e1t\u011b<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a> video<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar na K\u0159ivokl\u00e1t\u011b >>><\/a>
\n1517 – 1951; max. 18 700 hl
\nmaj. rodu F\u00fcrstenberg\u016f do roku 1929, pot\u00e9 do r.1948 st\u00e1tn\u00edm pivovarem; 1948-1951 Kladensko-rakovnick\u00e9 pivovary n.p.; va\u0159il m.j. jeden\u00e1ctiprocentn\u00ed pivo K\u0159ivokl\u00e1tsk\u00fd kastel\u00e1n i Kastel\u00e1n 20\u00b0.
\nKdy\u017e byla roku 1735 dokon\u010dena nov\u00e1 m\u011bd\u011bn\u00e1 varna na 35 sud\u016f piva, hradn\u00ed studna u\u017e nesta\u010dila. Byl vybudov\u00e1n vodovod samosp\u00e1dem ze dvora Po\u017e\u00e1ry. Voda byla tak\u00e9 vedena provrtan\u00fdmi kmeny, ale i \u017eelezn\u00fdmu rourami do \u017eelezn\u00e9 hranat\u00e9 ka\u0161ny na hradn\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Jedin\u00fd pivovar v okrese Rakovn\u00edk, kter\u00fd vedle kru\u0161ovick\u00e9ho a rakovnick\u00e9ho p\u0159e\u017eil druhou sv\u011btovou v\u00e1lku. D\u016fvod uzav\u0159en\u00ed byla bezpe\u010dnost hradu. \u010c\u00e1st za\u0159\u00edzen\u00ed byla demontov\u00e1na, \u010d\u00e1st skon\u010dila ve \u0161rotu.<\/b><\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159i\u017eanov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar K\u0159i\u017eanov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1880; 500 hl; ZS
\nPivovar st\u00e1l na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho lihovaru.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159t\u011bnice<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar p\u0159i velkostatku K\u0159t\u011bnice<\/strong>
\nzru\u0161en 1885; 500 hl; ZN<\/td>\n<\/tr>\n
\n
K\u0159tiny<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar K\u0159tiny<\/strong>
\nzru\u0161en 1898; 1 000 hl; BK
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Lichtenstein<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kundratice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Kundratice<\/strong>
\nzru\u0161en 1935; 1 000 hl; KT
\nmaj.: August Schr\u00f6der<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kun\u011bjovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kun\u011bjovice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 700 hl; PS
\nmaj.: E. Theumer<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kun\u00edn<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Kun\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 200
\nhl; NJ
\nmaj.: ryt\u00ed\u0159 Bauer
\nV soupisu moravsk\u00fdch pivovar\u016f z roku 1598 je uveden i ryt\u00ed\u0159sk\u00fd pivovar v Kunwaldu; nach\u00e1zel se v r\u00e1mci hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora vedle z\u00e1mku, \u010d\u00e1st p\u0159estav\u011bn\u00fdch budov zachov\u00e1na je\u0161t\u011b v roce 2002, uchov\u00e1ny byly i rozs\u00e1hl\u00e9 sklepy, kter\u00e9 slou\u017eily i jako v\u011bzen\u00ed. P\u016fvodn\u00ed pivovar st\u00e1l v parku u kun\u00ednsk\u00e9ho z\u00e1mku. Na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed jej ale kv\u016fli roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed pansk\u00e9ho s\u00eddla p\u0159est\u011bhovali na sou\u010dasn\u00e9 m\u00edsto. Ve sv\u00e9 dob\u011b va\u0159il v okol\u00ed velmi obl\u00edben\u00e9 pivo. B\u011bhem sv\u00fdch studi\u00ed u hrab\u011bnky Walburgy byl ubytov\u00e1n pr\u00e1v\u011b v z\u00e1meck\u00e9m pivovaru i Franti\u0161ek Palack\u00fd. Z Kun\u00edna na Novoji\u010d\u00ednsku v roce 2012 zmizel historick\u00fd lihovar. Obec jej kv\u016fli zna\u010dn\u00e9 zch\u00e1tralosti nechala v l\u00e9t\u011b zbourat. Z are\u00e1lu z\u016fstaly pouze rozs\u00e1hl\u00e9 sklepy. Objekt nebyl pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn, pam\u00e1tk\u00e1\u0159i tak nic nenam\u00edtali. Kun\u00ednsk\u00fd pivovar, od konce 18. stolet\u00ed pak lihovar, by za deset let oslavil t\u0159i sta let od dokon\u010den\u00ed. Jen\u017ee neoslavil. Zch\u00e1tral\u00fd are\u00e1l koupila obec p\u0159ed sedmi lety od st\u00e1tu za 400 tis\u00edc korun. Objekty ale nezachr\u00e1nila, naopak zbourala. \u201eN\u00e1klady na opravy by byly daleko vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e se objekt zbo\u0159\u00ed a postav\u00ed se nov\u00fd,\u201c tvrdila starostka Kun\u00edna Dagmar Novosadov\u00e1. P\u016fvodn\u00ed pivovar st\u00e1l v parku u kun\u00ednsk\u00e9ho z\u00e1mku. Na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed jej ale kv\u016fli roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed pansk\u00e9ho s\u00eddla p\u0159est\u011bhovali na sou\u010dasn\u00e9 m\u00edsto. Ve sv\u00e9 dob\u011b va\u0159il v okol\u00ed velmi obl\u00edben\u00e9 pivo. \u201eB\u011bhem sv\u00fdch studi\u00ed u hrab\u011bnky Walburgy byl ubytov\u00e1n pr\u00e1v\u011b v z\u00e1meck\u00e9m pivovaru i Franti\u0161ek Palack\u00fd,\u201c upozornil kastel\u00e1n z\u00e1mku Kun\u00edn Jaroslav Zezul\u010d\u00edk. Posledn\u00ed l\u00edh zde vyrobili v 60. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed. Pot\u00e9 are\u00e1l slou\u017eil jako soci\u00e1ln\u00ed bydlen\u00ed. Obec jej uzav\u0159ela kv\u016fli zch\u00e1tral\u00e9mu stavu p\u0159ed t\u0159emi lety
\npo povodn\u00edch. N\u00e1jemn\u00edky obec p\u0159est\u011bhovala, are\u00e1l ale postupn\u011b rozeb\u00edrali zlod\u011bji.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kun\u0161t\u00e1t<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kun\u0161t\u00e1t<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1928; 7 000 hl; BK
\nmaj.: F. Coudenhove-Honrichs
\nZbylo jen torzo – v roce 2008 obytn\u00fd d\u016fm. Hlavn\u00ed \u010d\u00e1st pivovaru byla zbo\u0159ena.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ku\u0159\u00ed (Hermannschlag)<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nVrchnostensk\u00fd pivovar Ku\u0159\u00ed<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nKn\u00ed\u017ee z Eggenbergu kr\u00e1tce p\u0159ed rokem 1642 nechal ve dvo\u0159e v Hermannschlagu zapsat v zemsk\u00fdch desk\u00e1ch z\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru a ten \u201evrchnostem a podan\u00fdm v okol\u00ed p\u0159edal\u201c. P\u0159ibli\u017en\u011b do r. 1683 byl provoz  pivovaru zachov\u00e1n. V\u00e1le\u010dn\u00e9 zmatky, nedostatek surovin a klesaj\u00edc\u00ed spot\u0159eba byly p\u0159\u00ed\u010dinou, \u017ee provoz pivovaru se st\u00e1le sni\u017eoval a\u017e by docela zastaven. V r. 1783 pravd\u011bpodobn\u011b pod vlivem josef\u00ednsk\u00fdch reforem, byl sice pivovar obnoven, ale po kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b z d\u016fvod\u016f nerentability provoz ukon\u010den. Pozd\u011bji byly  znovu podnik\u00e1ny nov\u00e9 pokusy d\u00e1t pansk\u00e9 „pivovarsk\u00e9 provozy“ do provozu. Proto\u017ee toto podnik\u00e1n\u00ed p\u0159ineslo kl\u00e1\u0161tern\u00ed vrchnosti v\u00edce \u0161kody ne\u017e u\u017eitku nechala se stavba a za\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru v\u0161eobecn\u011b rozpadnout. V r.1878 kdy\u017e majetek u\u017e d\u00e1vno p\u0159e\u0161el do soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed pronajali pivovarsk\u00e1 pr\u00e1va a pot\u00e9 prodali na tehdej\u0161\u00ed pivovarn\u00edky. Jako takov\u00ed byli jmenov\u00e1ni v r. 1873 Josef Doucha a v r. 1880 Franz Gangl. Doucha je tak\u00e9 stavitel lednice n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed k pivovaru, kvas\u00edrny a skladi\u0161tn\u00edho sklepa. Na z\u00e1klad\u011b nalezen\u00fdch z\u00e1znam\u016f obn\u00e1\u0161el v r. 1873 v\u00fdkon 20 v\u011bder a v\u00fdroba piva 980 v\u011bder. V tomto roce muselo b\u00fdt provedeno celkem 49 v\u00e1rek, to znamen\u00e1 ka\u017ed\u00fd t\u00fdden 1 v\u00e1rka z \u010deho\u017e se d\u00e1 usoudit slu\u0161n\u00fd provoz. V r. 1880 byla ka\u017ed\u00e1 v\u00e1rka 16 hektolitr\u016f, za cel\u00fd rok celkem 576 hektolitr\u016f. V tepl\u00fdch 35 t\u00fddnech roku bylo pivo vyr\u00e1b\u011bno, ale v 17ti zimn\u00edch t\u00fddnech provoz pivovaru odpo\u010d\u00edval.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ku\u0159\u00edm<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar a sladovna m\u011bsta Brna Ku\u0159\u00edm ; Gurein<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Ku\u0159im >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ku\u0159ivody<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Ku\u0159ivody <\/strong>CL
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na \u010ceskolipsku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kutn\u00e1 Hora<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nM\u011bstsk\u00fd pivovar Lorec Kutn\u00e1 Hora<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Kutn\u00e1 Hora >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kvasice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kvasice ; Kwassitz<\/strong>
\nzru\u0161en 1898; max.2 000 hl; KM
\nmaj.rod hrabat Thun-Hohenstein\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kvasiny<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kvasiny<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Poz\u016fstatky pivovaru v Kvasin\u00e1ch >>><\/a>
\n1870 – 1929 zastaven provoz, 1930 zru\u0161en; max.4 700 hl; RK
\nposl.maj. a sl\u00e1dci: rodina Vojt\u011bch\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kv\u011bt\u00ednov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kv\u011bt\u00ednov<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 200 hl; HB
\nmaj.: J. Schmidt<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kyjov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nAkciov\u00fd pivovar a sladovna Kyjov <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1966; 20 000 hl
\nRoku 1548 se st\u00e1v\u00e1 prim\u00e1torem V\u00e1clav star\u0161\u00ed Bzeneck\u00fd, kter\u00fd nech\u00e1v\u00e1 postavit sladovnu a p\u0159estav\u011bt pivovar.Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 zn\u00e1rodn\u011bn Vyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 18.12.1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m. Podle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28.4.1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed
\ndal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m.1948-1959 Slov\u00e1ck\u00e9 pivovary n.p., 1960-1966 Jihomoravsk\u00e9 pivovary n.p.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kyjovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Kyjovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPivovar v mal\u00e9 obci na Opavsku p\u016fvodn\u011b fungoval jako lihovar. Objekt byl evidov\u00e1n jako d\u016fm s \u010d\u00edslem popisn\u00fdm 52. Jednalo se o majetek m\u00edstn\u00edch p\u00e1n\u016f. Konkr\u00e9tn\u011b Arno\u0161ta Augusta hrab\u011bte Falkenhayna. B\u011bhem roku 1796 byla provozovna pronajata. Prvn\u00edm n\u00e1jemcem pivovaru byl \u017did Samuel Ho\u0161ek, kter\u00fd p\u0159i\u0161el do vesnice snad z Polska. \u0160lo o jedin\u00e9ho \u017dida v obci. V t\u00e9 dob\u011b hospody z Kyjovic, T\u011b\u0161kovic a Pust\u00e9 Polomi musely od n\u011bj odeb\u00edrat ko\u0159alku. Pozd\u011bji se z lihovaru stal \u010dist\u011b jenom pivovar. Pron\u00e1jem s postupem \u010dasu p\u0159e\u0161el ze Samuela Ho\u0161ka na Johana Staffina. Ten se podle v\u0161eho p\u0159ist\u011bhoval do Kyjovic z N\u011bmecka. V pr\u016fb\u011bhu roku 1841 byl objekt prod\u00e1n do soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed i s panskou hospodou. Majitelem se stal Staffin\u016fv vnuk Max Staffin. Kdy\u017e u\u017e staven\u00ed neslou\u017eilo sv\u00e9mu \u00fa\u010delu, bylo vyu\u017e\u00edv\u00e1no k do\u010dasn\u00e9mu bydlen\u00ed pro lidi, kte\u0159\u00ed nem\u011bli svoji vlastn\u00ed st\u0159echu nad hlavou. Budova pivovaru byla zbour\u00e1na, vedle byl n\u00e1sledn\u011b v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed postaven nov\u00fd rodinn\u00fd d\u016fm. M\u00edstn\u00ed ozna\u010den\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti obce „Do pivovaru“ v\u0161ak z\u016fstalo.
\n(zdroj: www.opavsky.denik.cz\/zpravy_region\/pivovar-kyjovice07092013.html)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kyn\u0161perk nad Oh\u0159\u00ed<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kyn\u0161perk ; Kinsperk<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Kyn\u0161perk nad Oh\u0159\u00ed >>><\/a>
\n16 stol. – 1951; max. 56 000 hl; SO
\nposl.maj.: rod svob.p\u00e1n\u016f Haas\u016f z Hasenfelsu do 2.sv.v\u00e1lky; 1945-48 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va; 1949 Okresn\u00ed kyn\u0161persk\u00fd pivovar; 1950-51 Kyn\u0161persk\u00fd pivovar, komun\u00e1ln\u00ed podnik.
\nPo sedmapades\u00e1ti letech se v Kyn\u0161perku nad Oh\u0159\u00ed m\u011blo za\u010d\u00edt znovu va\u0159it pivo. Ch\u00e1traj\u00edc\u00ed are\u00e1l pivovaru opravovala v roce 2011 spole\u010dnost Absolut Active.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kyselka<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Kyselka ; Giessh\u0171bel ; Kys\u00edbl<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 7 000 hl; KV
\nmaj.: hrab\u011b \u010cern\u00edn<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kytlice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\nPivovar Kytlice ; Kitlitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1917; 1 500 hl; DC
\nVe sv\u00fdch po\u010d\u00e1tc\u00edch se nejednalo o kytlick\u00fd, n\u00fdbr\u017e falknovsk\u00fd pivovar a to z prost\u00e9ho d\u016fvodu: ves Kytlice je\u0161t\u011b neexistovala. Spr\u00e1vn\u00edm \u00fazem\u00edm bylo sloupsk\u00e9 panstv\u00ed n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed Zdislavu Berkovi z Dub\u00e9 a Lip\u00e9. Kolem roku 1530 se objevuje ve Falknov\u011b skl\u00e1\u0159sk\u00fd mistr Pavel Sch\u00fcrer a zakl\u00e1d\u00e1 skelnou hu\u0165 m.j. s pr\u00e1vem va\u0159iti pivo a \u010depovat je v huti. Z toho lze usoudit, \u017ee s po\u010d\u00e1tkem skl\u00e1\u0159stv\u00ed po\u010dalo i pivovarnictv\u00ed. O jeho zp\u016fsobu provozu a prosperit\u011b nem\u00e1me informace. Sch\u00fcrerov\u00e9 p\u016fsob\u00ed ve Falknov\u011b a\u017e do roku 1731. D\u00e1 se tedy p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee va\u0159il i pivovar. Skl\u00e1\u0159i p\u00edt pot\u0159ebovali a o \u0161enky nebyla ve vsi nikdy nouze. V roce 1732 kupuje hu\u0165 i se v\u0161emi majetky, tedy i pivovar, Johan Josef Kittel, av\u0161ak roku 1755 zastavuje pro nedostatek paliva (d\u0159eva) v\u00fdrobu ve skeln\u00e9 huti i v pivovaru. V roce 1772 je mu vrchnost\u00ed obnoven\u00ed provozu op\u011bt povoleno. O n\u011bkolik desetilet\u00ed pozd\u011bji je pivovar v n\u00e1jmu (podle kroniky \u201ejak\u00fdmsi\u201c) F.X. Spielmannem. V\u00ed se o n\u011bm, \u017ee postavil novou su\u0161\u00e1rnu sladu a zajistil p\u0159\u00edvod vody z pramene v Horn\u00edm Falknov\u011b. N\u011bkdy v t\u00e9 dob\u011b poch\u00e1z\u00ed i pivovarsk\u00e9 sklepy ( dnes naproti p\u0159es silnici u \u010dp. 16). Po roce 1850 si pronajal pivovar sl\u00e1dek Alois Palme a v\u00fdroba \u201ejede naplno\u201c. Kdesi jsem \u010detl, \u017ee kytlick\u00fd pivovar v dob\u011b sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy m\u011bl ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav 3600 hl, jinde \u017ee 1500 hl. Ano, \u010dtete spr\u00e1vn\u011b, byl to ji\u017e kytlick\u00fd pivovar. Obec Kytlice vznikla jako \u010d\u00e1st Falknova roku 1757 z\u00e1sluhou Jana Josefa Kittela, syna zm\u00edn\u011bn\u00e9ho otce Johana Josefa Kittela. Sem spadal \u00fazemn\u011b i pivovar. Dvacet let nato, v roce 1870, p\u0159ech\u00e1z\u00ed pivovar ve ve\u0159ejn\u00e9 dra\u017eb\u011b do vlastnictv\u00ed majitele m\u011bstsk\u00e9ho pivovaru v \u010cesk\u00e9 Kamenici Anton\u00edna Kahla. Nov\u00fd majitel se pivovaru zmocnil nejsp\u00ed\u0161e s \u00famyslem zlikvidovat konkurenci, nebo\u0165 o 17 let pozd\u011bji je tu v n\u00e1jmu uv\u00e1d\u011bna firma Lazarus a Rosenfeld \u2013 rafinerie skla a porcel\u00e1nu. V b\u00fdval\u00e9 fabri\u010dce CNC Technik, kter\u00e1 na \u010d\u00e1sti pozemk\u016f pivovaru p\u016fsobila, st\u00e1le stoj\u00ed kousek od vr\u00e1tnice pomen\u0161\u00ed objekt rovn\u011b\u017e s letopo\u010dtem 1870. K \u010demu slou\u017eil pivovaru se ji\u017e asi nedozv\u00edme. N\u00e1pad s rafineri\u00ed se neujal. O osm let pozd\u011bji, r. 1895, prod\u00e1v\u00e1 Anton Kahl objekty pivovaru Karlu F\u00fchrichovi sl\u00e1dkovi z Plzn\u011b, kter\u00fd znovu za\u010d\u00edn\u00e1 va\u0159it kytlick\u00e9 pivo. V obytn\u00e9m dom\u011b otev\u00edr\u00e1 v p\u0159\u00edzem\u00ed hostinec a \u0159eznictv\u00ed Reinhold G\u00fcrtler, v prvn\u00edm pat\u0159e s\u00eddl\u00ed Finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e. Ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch dob\u00e1ch prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky je v pivovaru otev\u0159ena v\u00e1le\u010dn\u00e1 kuchyn\u011b, kde ka\u017ed\u00fd str\u00e1vn\u00edk dostal za 20 hal. p\u016fl litru masov\u00e9 pol\u00e9vky. Ke stravov\u00e1n\u00ed je p\u0159ihl\u00e1\u0161eno asi 900 lid\u00ed. Zru\u0161ena je v r. 1919. V \u010dervenci t\u00e9ho\u017e roku kupuje pivovar se v\u0161emi objekty firma Brat\u0159\u00ed Rachmannov\u00e9 z Nov\u00e9ho Boru, v\u00fdroba sklen\u011bn\u00e9ho a kovov\u00e9ho zbo\u017e\u00ed, takt\u00e9\u017e vlastn\u00edk Mariiny hut\u011b. Va\u0159en\u00ed kytlick\u00e9ho piva touto transakc\u00ed definitivn\u011b kon\u010d\u00ed.
\nKarel F\u00fchrich<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Seznam historick\u00fdch pivovar\u016f \u00fazem\u00ed \u010cech, Moravy a Slezska.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":110618,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":8849,"footnotes":""},"categories":[242],"tags":[],"class_list":["post-110256","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie-seznamy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/110256","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=110256"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/110256\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/110618"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=110256"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=110256"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=110256"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}