{"id":110279,"date":"2000-01-01T00:01:00","date_gmt":"1999-12-31T23:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.pivovary.info\/?p=110279"},"modified":"2026-02-15T09:43:14","modified_gmt":"2026-02-15T08:43:14","slug":"pivovary-uzemi-dnesni-ostravy-2-2-2-2-2-2-2-2-2-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=110279","title":{"rendered":"Historick\u00e9 pivovary \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Prahy"},"content":{"rendered":"\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n<\/tr>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n<\/tr>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n<\/tr>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\n
Bran\u00edk<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Dominik\u00e1nsk\u00fd pivovar Bran\u00edk ; Star\u00fd branick\u00fd pivovar <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed a\u017e z poloviny 18.stolet\u00ed, pivovar v\u0161ak vznikl podstatn\u011b d\u0159\u00edve. Byl z\u0159\u00edzen na dvo\u0159e, kter\u00fd vlastnil od 17.stolet\u00ed \u0159\u00e1d dominik\u00e1n\u016f u sv.Jilj\u00ed na Star\u00e9m m\u011bst\u011b pra\u017esk\u00e9m. Tito tak\u00e9 dv\u016fr obnovili. O\u017eiven\u00ed pivovarnick\u00e9 \u010dinnosti nastalo kolem roku 1870, kdy se z p\u016fvodn\u011b mal\u00e9ho a na ru\u010dn\u00ed provoz za\u0159\u00edzen\u00e9ho pivov\u00e1rku, st\u00e1v\u00e1 podnik se strojn\u00edm vybaven\u00edm. Sladovna je opat\u0159ena patentn\u00edm hvozdem. Vzepjet\u00ed v\u0161ak bylo kr\u00e1tk\u00e9, nebo\u0165 roku 1898
\nvznikl\u00e9 Spole\u010denstv\u00ed pra\u017esk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f si vybralo jako m\u00edsto stavby sv\u00e9ho modern\u00edho pivovaru pr\u00e1v\u011b tuto lokalitu. Ji\u017e v roce 1899 Spole\u010denstv\u00ed star\u00fd pivovar za 71 000 zl. odkoupilo od \u0159\u00e1du a v roce 1900 uzav\u0159elo. V\u00fdstav byl v 70.letech 19.stolet\u00ed kolem 13 000 hl, ke konci provozu v\u0161ak u\u017e jen 7 000 hl piva ro\u010dn\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n
\nHostinsk\u00fd pivovar pra\u017esk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f, akciov\u00e1 spole\u010dnost Praha XV-Bran\u00edk ; Spole\u010densk\u00fd pivovar pra\u017esk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Praha-Bran\u00edk >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pra\u017esk\u00e9 pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
B\u0159evnov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar benediktin\u016f B\u0159evnov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1895; 4 000 hl
\nSt\u00e1l v p\u0159edn\u00edm dvo\u0159e. Zbo\u0159en p\u0159i roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed silnice. Dnes str\u00e1\u0148 k ulici Pato\u010dkov\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Bubny<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Richtr\u016fv pivovar Bubny<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1745 – 1926 zastavena v\u00fdroba, 1928 zru\u0161en; 4 500 hl
\nHistorie bubensk\u00e9ho pivovaru, jen\u017e st\u00e1val nedaleko Hl\u00e1vkova mostu, sah\u00e1 hluboko do minulosti. Byl sou\u010d\u00e1st\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 usedlosti obce Bubny zmi\u0148ovan\u00e9 ji\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b 12. stolet\u00ed. Dominantu stavby tvo\u0159ila pozdn\u011b renesan\u010dn\u00ed vstupn\u00ed br\u00e1na z po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, kdy statek vlastnil Albrecht z Vald\u0161tejna. Po barbarsk\u00e9m vp\u00e1du \u0160v\u00e9d\u016f byl v polovin\u011b 17. stolet\u00ed zpusto\u0161en\u00fd objekt opraven a p\u0159estav\u011bn barokn\u011b. Nov\u00fd majitel Maxmili\u00e1n Valentin z Martinic nechal upravit i p\u0159ilehlou zahradu a postavil v n\u00ed letohr\u00e1dek. P\u016fvabn\u00e1 zahradn\u00ed stavba byla zbo\u0159ena u\u017e v roce 1890. V polovin\u011b 19. stolet\u00ed se majitelem velkostatku stala rodina Richter\u016f, kter\u00e1 pivovar pronaj\u00edmala. Pra\u017ean\u00e9 sem r\u00e1di chod\u00edvali na dobr\u00e9 pivo i za z\u00e1bavou. V letech 1874 – 1875 byla k pivovaru p\u0159istav\u011bna tan\u010d\u00edrna obl\u00edben\u00e1 hlavn\u011b voj\u00e1ky. V s\u00e1le se hr\u00e1lo divadlo, v zahrad\u011b st\u00e1l ku\u017eeln\u00edk a konaly se tu z\u00e1bavy. Nejv\u011bt\u0161\u00ed rozkv\u011bt pivovar za\u017eil v polovin\u011b 20. stolet\u00ed, kdy se mu \u0159\u00edkalo U Kej\u0159\u016f podle jeho nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1jemce. Roku 1928 objekt p\u0159evzal st\u00e1t; za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eil jako skladi\u0161t\u011b, gar\u00e1\u017ee a d\u00edlny. V roce 1957 byly pivovarsk\u00e9 budovy zcela zlikvidov\u00e1ny. Vypr\u00e1v\u011bn\u00ed V\u00e1clava Kej\u0159e o jeho za\u010d\u00e1tc\u00edch v bubensk\u00e9m pivovaru otiskla N\u00e1rodn\u00ed politika v roce 1935. T\u00e9m\u011b\u0159 osmdes\u00e1tilet\u00fd „pan star\u00fd“si pamatoval, \u017ee zdej\u0161\u00ed tan\u010d\u00edrnu poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil jako voj\u00e1k 1. d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho pluku: „Tehdy jsem ov\u0161em nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, \u017ee j\u00e1, chud\u00fd sladovnick\u00fd pomocn\u00edk s\u00e1m tady jednou budu pivo va\u0159it!“ Nastoupil do pivovaru jako zam\u011bstnanec; pracoval a \u0161et\u0159il. Tak\u00e9 se \u0161\u0165astn\u011b o\u017eenil. Kdy\u017e roku 1896 n\u00e1jemce neobnovil smlouvu, Kej\u0159 se rozhodl pivovar p\u0159evz\u00edt. Musel si ale vyp\u016fj\u010dit man\u017eel\u010dino v\u011bno \u010dinilo 1000 zlat\u00fdch, pot\u0159eboval v\u0161ak \u0161estin\u00e1sobek! Pivovar \u017e\u00e1dal adaptace, sudy, \u0161rotovn\u00edk. Na nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed surovinu u\u017e nezb\u00fdvalo z \u010deho va\u0159it? Obchodn\u00ed z\u00e1stupce mu nab\u00eddl na dluh lacin\u00fd je\u010dmen. Kej\u0159 ho nakoupil i do z\u00e1soby a dob\u0159e ud\u011blal: rok nato kv\u016fli de\u0161\u0165\u016fm je\u010dmen zplesniv\u011bl a byl drah\u00fd. Skv\u011ble vy\u0159e\u0161il i jin\u00fd probl\u00e9m: chyb\u011bl led. Kej\u0159 oslovil „chlapce od vody „a zjistil, \u017ee: „V p\u0159\u00edstavu je led \u010dty\u0159i prsty siln\u00fd!“Nelenil, koupil na radnici „l\u00edstky na led“ a op\u011bt vyhr\u00e1l: „Vysekali jsme led v cel\u00e9m p\u0159\u00edstavu. Pak p\u0159i\u0161la obleva a nemrzlo u\u017e celou zimu. V cel\u00e9 Praze j\u00e1 jedin\u00fd m\u011bl toho roku led ve sklep\u011b!“
\nPivovar st\u00e1val na m\u00edst\u011b nyn\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1jezdu na magistr\u00e1lu, mezi dne\u0161n\u00edm p\u0159edmost\u00edm Hl\u00e1vkova mostu a budovou b\u00fdval\u00e9 \u00darazov\u00e9 poji\u0161\u0165ovny d\u011blnick\u00e9. Mladinov\u00e1 p\u00e1nev (n\u00e1doba, ve kter\u00e9 se va\u0159\u00ed sladina s chmelem) s vyryt\u00fdm letopo\u010dtem 1649 je nejstar\u0161\u00ed doklad zdej\u0161\u00edho va\u0159en\u00ed piva, je v\u0161ak velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee tu bylo provozov\u00e1no u\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm. Pivovar ukon\u010dil provoz v roce 1926. Budova byla zbour\u00e1na v roce 1957 p\u0159i \u00faprav\u00e1ch p\u0159edmost\u00ed. (zdroj: Luk\u00e1\u0161 Skala, Martin Tom\u00e1nek)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Dejvice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Dejvice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 3 700 hl
\nJi\u017e r. 1320 je zde p\u0159ipom\u00edn\u00e1n dv\u016fr probo\u0161tstv\u00ed sv.V\u00edta, k probo\u0161tstv\u00ed n\u00e1le\u017eelo tak\u00e9 \u010dp. 4 pivovar. P\u0159estavbou b\u00fdval\u00e9ho pivovaru byla na po\u010d.20.stol. z\u0159\u00edzena byla kaple sv. V\u00e1clava.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Doln\u00ed Kr\u010d<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Doln\u00ed Kr\u010d<\/strong>
\nP\u00edsemn\u011b je uv\u00e1d\u011bn v polovin\u011b 18.stolet\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak vznikl d\u0159\u00edve. Byl zalo\u017een u z\u00e1mku. Panstv\u00ed m\u011bnilo \u010dasto majitele. Posledn\u00edm provozovatelem byl Tom\u00e1\u0161 Welz, kter\u00fd z\u00edskal z\u00e1mek s p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm v roce 1900. V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak ji\u017e
\npivovar \u017eivo\u0159il. Primitivn\u011b \u0159\u00edzen\u00fd provoz nem\u011bl vyhl\u00eddky na p\u0159e\u017eit\u00ed v sout\u011b\u017ei s bl\u00edzk\u00fdmi pivovary v Horn\u00ed Kr\u010di a Bran\u00edku. Uzav\u0159en byl v roce 1905, posledn\u00ed v\u00fdstavy se pohybovaly kolem 5 000 hl piva ro\u010dn\u011b. Zbo\u0159en p\u0159i stavb\u011b kr\u010dsk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Doln\u00ed Po\u010dernice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Doln\u00ed Po\u010dernice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1936; 10 000 hl
\nmaj.: m\u011bsto Praha; va\u0159il m.j. pivo 12o<\/sup> Magn\u00e1t
\nV letech 1720 \u2013 1755 vlastnil obec svobodn\u00fd p\u00e1n V\u00e1clav Klement von Saltza, za n\u011bho\u017e z\u00edskal zdej\u0161\u00ed kostel dne\u0161n\u00ed hlavn\u00ed barokn\u00ed olt\u00e1\u0159 a za\u010dal se stav\u011bt nov\u00fd pansk\u00fd pivovar. Budovy pivovaru je\u0161t\u011b v roce 2003 zachov\u00e1ny pobl\u00ed\u017e z\u00e1mku.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Hlubo\u010depy<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nHellmich\u016fv pivovar Hlubo\u010depy<\/strong>
\nzru\u0161en 1917; 30 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Hole\u0161ovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPrvn\u00ed pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar, akciov\u00e1 spole\u010dnost Praha VII-Hole\u0161ovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Praha-Hole\u0161ovice >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pra\u017esk\u00e9 pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>><\/a>
\nPrvn\u00ed pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar, vznikl z iniciativy veden\u00ed radnice v roce 1895 a prvn\u00ed pivo tu uva\u0159ili v b\u0159eznu 1897. Do konce roku \u010dinil objem v\u00fdroby p\u0159es 56 tis\u00edc hektolitr\u016f piva, o patn\u00e1ct let pozd\u011bji byl v\u00fdstav u\u017e trojn\u00e1sobn\u00fd. Spojen\u00ed m\u00faz a piva je siln\u00e9 a odv\u011bk\u00e9, tak\u017ee i v hole\u0161ovick\u00e9m pivovaru, podobn\u011b jako v bubensk\u00e9m, se nach\u00e1zelo divadlo, dodnes zn\u00e1m\u00e1 Uranie. D\u0159ev\u011bn\u00e1 budova sem byla p\u0159em\u00edst\u011bna z V\u00fdstavi\u0161t\u011b v roce 1902, o 44 let pozd\u011bji ale vyho\u0159ela. Po krizi po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se pivovar zm\u00e1to\u0159il a brzy pat\u0159il k tuzemsk\u00e9 technologick\u00e9 \u0161pi\u010dce. Obdob\u00ed rozmachu skon\u010dilo s p\u0159\u00edchodem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, na jej\u00edm\u017e konci se pivovar nach\u00e1zel ve velmi \u0161patn\u00e9m stavu. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed byl slou\u010den do spole\u010dn\u00e9ho podniku Pra\u017esk\u00e9 pivovary, n\u00e1rodn\u00ed podnik (s pivovary sm\u00edchovsk\u00fdm, branick\u00fdm, nuselsk\u00fdm, pivovarem u Flek\u016f a U sv. Tom\u00e1\u0161e), a p\u0159ejmenov\u00e1n na \u201ez\u00e1vod Hole\u0161ovice\u201c. V\u00fdstav se zvy\u0161oval, ov\u0161em kvalita piva klesala, mimo jin\u00e9 vlivem instalace st\u00e1\u010d\u00edrny nealkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f v bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti spilek (otev\u0159en\u00fdch k\u00e1d\u00ed, ve kter\u00fdch kvas\u00ed pivo) a sklep\u016f. Va\u0159ila se hlavn\u011b sv\u011btl\u00e1 v\u00fd\u010depn\u00ed des\u00edtka (Pra\u017ean) a dvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00fd le\u017e\u00e1k (rovn\u011b\u017e pojmenovan\u00fd Pra\u017ean, pozd\u011bji Pragovar). Sortiment ob\u010das dopl\u0148ovalo tmav\u00e9 karamelov\u00e9 pivo Pra\u017eanka (pozd\u011bji M\u011b\u0161\u0165an). Po roce 1989 pivovar o\u017eil, jako prvn\u00ed u n\u00e1s zavedl nerezov\u00e9 sudy m\u00edsto do t\u00e9 doby pou\u017e\u00edvan\u00fdch hlin\u00edkov\u00fdch, kter\u00e9 s pivem reagovaly a degradovaly jeho chu\u0165. V\u00fdstav op\u011bt stoupal, tentokr\u00e1t ruku v ruce s kvalitou piva, a kdy\u017e v roce 1996 dos\u00e1hl 420 tis\u00edc hektolitr\u016f, budoucnost se zd\u00e1la b\u00fdt skv\u011bl\u00e1. V roce 1998 ale tehdej\u0161\u00ed vlastn\u00edk, britsk\u00e1 spole\u010dnost Bass, rozhodl o ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby a jej\u00edm p\u0159esunut\u00ed do pivovaru Staropramen. Pou\u017eiteln\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed bylo p\u0159evezeno na Sm\u00edchov a do Bran\u00edka, \u0161koln\u00ed minipivovar, kter\u00fd se tu tak\u00e9 nach\u00e1zel, byl v\u011bnov\u00e1n pivovarnick\u00e9 \u0161kole v Podskal\u00ed. Z budov se po p\u0159estavb\u011b staly byty, kancel\u00e1\u0159e a obchody. (zdroj: Luk\u00e1\u0161 Skala, Martin Tom\u00e1nek)
\n\u010dl\u00e1nek: Pra\u017esk\u00e9 pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Horn\u00ed Kr\u010d<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pragovar, akciov\u00e1 spole\u010dnost, Horn\u00ed Kr\u010d ; Pivovar \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed v Praze<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Kde s\u00eddlil pivovar Pragovar >>><\/a>
\nPivovar byl zalo\u017een v roce 1841 p\u0159i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m dvo\u0159e, pat\u0159\u00edc\u00edm N\u00e1bo\u017eensk\u00e9 matici. P\u016fvodn\u011b mal\u00fd pivovar byl v 80.letech 19.stolet\u00ed, kdy jej vlastnila rodina Tom\u00e1\u0161\u016f, v\u00fdrazn\u011b p\u0159estav\u011bn a roz\u0161\u00ed\u0159en. V\u00fdroba tedy zna\u010dn\u011b stoupla a\u017e na 18 000 hl piva ro\u010dn\u011b. V souvislosti se vznikem nov\u00e9ho branick\u00e9ho pivovaru (r.1898) se projevil pokles produkce. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce p\u0159evzala podnik firma Pivovar \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed v Praze, kter\u00e1 se v roce 1923 p\u0159etransformovala v akciovou spole\u010dnost Pragovar. Spole\u010dnost z\u00edskala pivovar se v\u0161\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm
\ndvorem, parkem a ovocn\u00fdm sadem. Za\u010dala zlat\u00e1 \u00e9ra pivovaru. D\u016fmyslnou rekonstrukc\u00ed, vystav\u011bn\u00edm nov\u00e9 sladovny a obratnou obchodn\u00ed politikou z\u00edsk\u00e1val si Pragovar zna\u010dnou proslulost. Ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav stoupal a ji\u017e kolem roku 1925 byl kolem 30 000 hl piva. Rekordn\u00ed pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdstavy byly a\u017e 50 000 hl piva za rok. Pozitivn\u00edmu v\u00fdvoji ud\u011blala konec druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. V\u00fdroba byla p\u0159echodn\u011b zastavena. Va\u0159it se na chv\u00edli za\u010dalo op\u011bt v roce 1945. Pivovar byl zru\u0161en v roce 1947. Objekt potom slou\u017eil k v\u00fdrob\u011b ovocn\u00fdch \u0161\u0165\u00e1v a sirup\u016f. Z budov se dnes ji\u017e nic nezachovalo. Va\u0159ily se m.j. piva \u010cesk\u00fd Salvator, Sakura, Malvaz, Pragovar
\nJen p\u00e1r set metr\u016f od severoz\u00e1padn\u00edho okraje Kr\u010dsk\u00e9ho lesa fungoval je\u0161t\u011b p\u0159ed 80 lety parostrojn\u00ed pivovar Pragovar, jeho\u017e are\u00e1l dodnes stoj\u00ed u k\u0159\u00ed\u017een\u00ed Ji\u017en\u00ed spojky s ulic\u00ed V\u00edde\u0148sk\u00e1. Kr\u010dsk\u00fd pivovar zde vznikl v roce 1841, jako sou\u010d\u00e1st tehdej\u0161\u00edho pansk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora. Pivo si z\u00edskalo pom\u011brn\u011b rychle oblibu a po zhruba 40 letech provozu do\u0161lo k z\u00e1sadn\u00ed p\u0159estavb\u011b, kdy byl do t\u00e9 doby mal\u00fd pivovar zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en. Od po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed ale pivovar prov\u00e1zela spousta probl\u00e9m\u016f. Jedn\u00edm z nich byl i nedalek\u00fd konkuren\u010dn\u00ed pivovar v Bran\u00edku. K dal\u0161\u00edmu rozvoji do\u0161lo a\u017e b\u011bhem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed, kdy are\u00e1l op\u011bt pro\u0161el modernizac\u00ed. B\u011bhem rekordn\u00edch let se vyr\u00e1b\u011blo p\u0159es 46 tis\u00edc hektolitr\u016f piva. V t\u00e9 dob\u011b se zde va\u0159ilo pivo Pragovar, Karamel, Richter\u016fv le\u017e\u00e1k nebo \u010dern\u00fd speci\u00e1l Malvaz. Provoz podniku byl ukon\u010den b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy se budovy dostaly do spr\u00e1vy protektor\u00e1tn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f. Po v\u00e1lce u\u017e provoz nebyl nikdy obnoven a budovy pozd\u011bji za\u010daly fungovat jako sklady. (zdroj: Luk\u00e1\u0161 Skala, Martin Tom\u00e1nek)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Hrad\u010dany<\/h5>\n<\/td>\n
\nJe dochov\u00e1n z\u00e1znam o existenci pivov\u00e1rku i na samotn\u00e9m Hrad\u011b, ale nezachovala se  \u017e\u00e1dn\u00e1 pam\u00e1tka ani v podob\u011b restaurace.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Chvaly<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar Chvaly<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Jinonice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nSchwarzenbersk\u00fd pivovar Jinonice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1890; 14 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kbely<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Dru\u017estevn\u00ed pivovar Kbely ; Gbell<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1758 – 1929, pak st\u00e1\u010d\u00edrna; 18 000 hl
\nPivovar v roce 1758 nechal ve Kbel\u00edch nad rybn\u00edkem postavit hrab\u011b Prokop Vojt\u011bch \u010cern\u00edn. A v dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy m\u011bl pivovar rekordn\u00ed v\u00fdstav 11 800 hl. piva. \u010cern\u00ednov\u00e9 provozovali pivovar do roku 1923 a jejich posledn\u00edm sl\u00e1dkem byl pan Josef Barborka. A odtud asi poch\u00e1z\u00ed i samotn\u00fd n\u00e1zev studny.
\nV t\u00e9m\u017ee roce pak z\u00edsk\u00e1v\u00e1 pivovar nov\u00fd majitel a je p\u0159ejmenov\u00e1n na Dru\u017estevn\u00ed pivovar Kbely u Prahy. Pivovar byl v provozu do roku 1930. V roce 1931 byla v pivovaru povolena st\u00e1\u010d\u00edrna piva. V \u00fanoru roku 1941 koupila obec od stavebn\u00edho a pivovarsk\u00e9ho dru\u017estva v Praze pozemky rybn\u00edka i s pivovarem a strojovnou. V roce 1944 slou\u017eily pivovarsk\u00e9 sklepy jako protileteck\u00fd kryt. Ve dvo\u0159e pivovaru fungovala tak\u00e9 obecn\u00ed \u00fa\u0159adovna a to a\u017e do roku 1947, kdy byla otev\u0159ena nov\u00e1 budova tehdej\u0161\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru, dne\u0161n\u00ed radnice.
\nVa\u0159en\u00ed piva ani st\u00e1\u010d\u00edrna se v pivovaru ji\u017e nikdy neobnovilo, ten postupn\u011b ch\u00e1tral a v roce 1965 do\u0161lo k jeho demolici.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Ko\u0161\u00ed\u0159e<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar a sladovna Praha XVII Ko\u0161\u00ed\u0159e ; K\u00f6rbern<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1798 – \u010derven 1934 zastavena v\u00fdroba; 40 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Kunratice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Waldheim\u016fv pivovar Kunratice ; Pansk\u00fd pivovar v Kunratic\u00edch ; Kunratitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPivovar vznikl ji\u017e v 16.stolet\u00ed. Na po\u010d\u00e1tku 18.stolet\u00ed, kdy panstv\u00ed z\u00edskal Jan Arno\u0161t z Gol\u010de, byl velk\u00fdm n\u00e1kladem p\u0159estav\u011bn z\u00e1mek, p\u0159i n\u011bm\u017e byl zalo\u017een nov\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr s pivovarem. V\u00fdznam pivovaru podtrhovalo i jeho um\u00edst\u011bn\u00ed – dvojk\u0159\u00eddl\u00fd objekt byl jednou \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159imknut k z\u00e1mku. Rodina Gol\u010d\u016f panstv\u00ed zna\u010dn\u011b pozvedla a roz\u0161\u00ed\u0159ila p\u0159ikoupen\u00edm n\u011bkolika bl\u00edzk\u00fdch vs\u00ed. Dv\u016fr se stal v\u00fdznamn\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm centrem a roku 1754 ho nav\u0161t\u00edvila i c\u00edsa\u0159ovna Marie Terezie. Po\u010d\u00e1tkem 19.stolet\u00ed z\u00edskala panstv\u00ed se z\u00e1mkem, dvorem a pivovarem pra\u017esk\u00e1 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 rodina Korb\u016f. Pivovar byl v \u010dinnosti a\u017e do z\u00e1v\u011bru 19.stolet\u00ed. Podnik vystavil asi 2 000 hl piva ro\u010dn\u011b a byl ru\u010dn\u011b provozov\u00e1n. Za pivovarem se nach\u00e1zela star\u00e1 hospoda, bedn\u00e1rna a dal\u0161\u00ed pivovarsk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed.
\nPivovar byl od po\u010d\u00e1tk\u016f sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010di st\u00e1l v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed kunratick\u00e9 tvrze, na jej\u00edm\u017e m\u00edst\u011b dnes stoj\u00ed z\u00e1meck\u00fd are\u00e1l. Zm\u00ednka o pivovaru z roku 1578 je na dlouhou dobu jedinou, kterou o n\u011bm m\u00e1me. Ta dal\u0161\u00ed se objevuje a\u017e po v\u00edce ne\u017e dvou stech letech, kdy se z\u00e1pis o Kunratick\u00e9m pivovaru objevuje v josef\u00ednsk\u00e9m katastru. K vym\u011b\u0159en\u00ed zdej\u0161\u00edch pozemk\u016f a v\u00fdnos\u016f z hospod\u00e1\u0159stv\u00ed zde do\u0161lo v roce 1785. Na konci 18. stolet\u00ed dostal v r\u00e1mci p\u0159estavby tak\u00e9 dv\u016fr p\u0159i z\u00e1mku svoj\u00ed kone\u010dnou podobu zalo\u017eenou na \u010dtvercov\u00e9m p\u016fdorysu. Podle tehdej\u0161\u00edch \u00fadaj\u016f dosahovala ro\u010dn\u00ed produkce 30 v\u00e1rek po 12 sudech. Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee ke Kunratic\u00edm pat\u0159ily tak\u00e9 dv\u011b chmelnice. Za zm\u00ednku jist\u011b tak\u00e9 stoj\u00ed, \u017ee v minulosti p\u0159in\u00e1le\u017eely ke kunratick\u00e9mu panstv\u00ed i t\u0159\u00ed v\u00fdsadn\u00ed hospody, kde se pivo \u0161enkovalo – v Kunratic\u00edch proti pansk\u00e9mu dvoru, d\u00e1le doposud funk\u010dn\u00ed hospoda Na Bet\u00e1ni, kter\u00e1 pat\u0159ila do s\u00edt\u011b stanic forman\u016f na cest\u011b do Lince \u010di V\u00eddn\u011b, a nakonec hospoda v Libu\u0161i, v budov\u011b, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt podle m\u00edstn\u00ed tradice p\u016fvodn\u011b tvrz\u00ed a dnes je zde um\u00edst\u011bna po\u0161ta.
\nPivo vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 na panstv\u00edch se ov\u0161em neprod\u00e1valo jen v hospod\u00e1ch, ale slou\u017eilo i jako tekut\u00e1 \u201eodm\u011bna\u201c. Jak uv\u00e1d\u00ed pivovarsk\u00fd manu\u00e1l z roku 1817, funda\u010dn\u011b se pivo d\u00e1valo nap\u0159\u00edklad far\u00e1\u0159i, u\u010diteli nebo ponocn\u00e9mu a deput\u00e1tn\u011b spr\u00e1vci \u00fa\u0159adu a z\u00e1mku, ranhoji\u010di nebo zahradn\u00edkovi. Konec va\u0159en\u00ed piva v Kunratic\u00edch nastal na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, kdy jako \u0159ada dal\u0161\u00edch vesnick\u00fdch pivov\u00e1rk\u016f p\u0159estal sta\u010dit sv\u00e9 konkurenci. Pivovar byl v jihov\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle hosp.dvora z\u00e1mku.
\nV Kunratic\u00edch, na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b Kr\u010dsk\u00e9ho lesa, se ale pivo za\u010dalo va\u0159it u\u017e mnohem d\u0159\u00edve, prvn\u00ed zm\u00ednky jsou datov\u00e1ny dokonce u\u017e do roku 1578. K v\u011bt\u0161\u00edmu rozvoji ale do\u0161lo a\u017e b\u011bhem 18. stolet\u00ed. Z t\u00e9 doby nap\u0159\u00edklad existuje z\u00e1znam pansk\u00e9ho p\u00edsa\u0159e, kde je uvedeno, \u017ee se va\u0159\u00ed asi 30 v\u00e1rek po dvan\u00e1cti sudech. Z pivovarsk\u00e9ho manu\u00e1lu z roku 1817 se zase m\u016f\u017eeme dozv\u011bd\u011bt, \u017ee ka\u017ed\u00fd rok dost\u00e1val po 18 sudech kunratick\u00fd far\u00e1\u0159, po dvou sudech u\u010ditel, jeden a p\u016fl sudu si vyslou\u017eil kosteln\u00edk a jeden sud obdr\u017eel kunratick\u00fd ponocn\u00fd.
\nV Kunratic\u00edch je v\u0161ak tradice piva nejv\u00edce spjat\u00e1 s kunratick\u00fdm panstv\u00edm, kter\u00e9 dnes tvo\u0159\u00ed kunratick\u00fd z\u00e1mek a tvrz. Sou\u010d\u00e1st\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora byl podle kunratick\u00e9 gruntovn\u00ed knihy pivovar s jistotou mezi lety 1765 a 1795, kdy panstv\u00ed spravovala Marie Josefa, hrab\u011bnka Gol\u010dov\u00e1. Podle n\u011bkter\u00fdch pramen\u016f zde pivovar vznikl u\u017e b\u011bhem prvn\u00ed poloviny 18. stolet\u00ed, kdy dv\u016fr pro\u0161el rozs\u00e1hlou p\u0159estavbou. Na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed se z\u00e1mek Kunratice dostal do vlastnictv\u00ed rodu Korb\u016f z Weidenheimu, kte\u0159\u00ed zde pivo va\u0159ili a\u017e do roku 1901. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed produkoval Weidenheim\u016fv pivovar p\u0159ibli\u017en\u011b 3000 hektolitr\u016f piva ro\u010dn\u011b, kter\u00e9 odeb\u00edrali \u0161enk\u00fd\u0159i v Kunratic\u00edch, \u0160eberov\u011b nebo Chodov\u011b. Dov\u00e1\u017eelo se ale tak\u00e9 do Vysok\u00e9ho domu na Ko\u0148sk\u00e9m trhu a do hostince U T\u0159\u00ed kr\u00e1l\u016f na Mal\u00e9 Stran\u011b. (zdroj: Luk\u00e1\u0161 Skala, Martin Tom\u00e1nek)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Libe\u0148<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\nPrvn\u00ed parostrojn\u00ed pivovar v Praze VIII Libe\u0148 ; The Bohemian Breweries Ltd. ; Nov\u00fd pivovar <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1869 – 1928; 35 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Z\u00e1meck\u00fd pivovar Libe\u0148<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1545-1900; 500 hl
\nPivovar v libe\u0148sk\u00e9m podz\u00e1m\u010d\u00ed, kter\u00fd od povodn\u011b v roce 1890 postupn\u011b ch\u00e1tral, se v roce 2001 za\u010dal opravovat. V srpnu 2001 za\u010dali d\u011bln\u00edci \u010distit interi\u00e9ry spodn\u00ed, obytn\u00e9 \u010d\u00e1sti pivovaru. Dal\u0161\u00ed opravy se t\u00fdkaly fas\u00e1d obytn\u00e9 \u010d\u00e1sti i horn\u00ed stavby, takzvan\u00e9 tan\u010d\u00edrny. Rekonstrukce m\u011bla b\u00fdt hotova do konce roku 2001. „Mus\u00edme obnovit odv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00ed
\nvnit\u0159n\u00edch prostor, zav\u00e9st kanalizaci, vym\u011bnit krovy a st\u0159echy, odkr\u00fdt a opravit po\u0161kozen\u00e9 klenby ve sklep\u00edch,“ uvedl radn\u00ed m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Praha 8 Ji\u0159\u00ed Reiner. Rekonstrukce st\u00e1la osmn\u00e1ct milion\u016f korun. V roce 2002 chystala radnice opravu sousedn\u00edch gar\u00e1\u017e\u00ed, b\u00fdval\u00e9 varny pivovaru. Zbytek rekonstrukce \u010dek\u00e1 na nov\u00e9ho n\u00e1jemce, kter\u00e9ho radnice vybere zhruba do dvou m\u011bs\u00edc\u016f. „Na dal\u0161\u00ed opravy nem\u00e1me v rozpo\u010dtu pen\u00edze. Po\u010d\u00edt\u00e1me s t\u00edm, \u017ee je provede nov\u00fd n\u00e1jemce. Proto bude Pron\u00e1jem sp\u00ed\u0161e nekomer\u010dn\u00ed a dlouhodob\u00fd,“ dodal Reiner. Nov\u011b zrekonstruovan\u00fd pivovar m\u011bl nejsp\u00ed\u0161e slou\u017eit jako restaurace.
\n„Alespo\u0148 ve sklepn\u00edch \u010d\u00e1stech obytn\u00e9 budovy si jin\u00e9 vyu\u017eit\u00ed ani neum\u00edm p\u0159edstavit,“ uvedl radn\u00ed. Z\u00e1meck\u00fd pivovar v sousedstv\u00ed L\u00f6witova ml\u00fdna je nejstar\u0161\u00edm pivovarem na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Prahy 8. V roce 1545 a\u017e 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknar, n\u011bkdej\u0161\u00ed majitel Libn\u011b. Roku 1900 byl pivovar zru\u0161en, pot\u00e9 jej nechali p\u0159estav\u011bt \u010dlenov\u00e9
\nhasi\u010dsk\u00e9ho sboru. V posledn\u00edch desetilet\u00edch slou\u017eil cel\u00fd are\u00e1l v\u010detn\u011b ml\u00fdna Divadlu Stanislava Kostky Neumanna.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Lochkov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Lochkov <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nAre\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho pivovaru a sladovny cht\u011bly v roce 2009 spole\u010dnosti Euro Ventures a Itaka development prom\u011bnit na obytn\u00fd komplex s v\u00edce ne\u017e sedmdes\u00e1ti byty a apartm\u00e1ny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Mal\u00e1 Strana<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/td>\n

\nStaro\u010desk\u00fd pivovar U Karabinsk\u00fdch, ; U Karv\u00ednsk\u00fdch ; Kleinseite<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1460 – zru\u0161en 1923, 1916-1918 provoz zastaven; 2 000 hl
\nRoku 1898 iniciovalo 13 pra\u017esk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f, „aby v Praze nov\u00fd, ve velik\u00e9m slohu a co nejmodern\u011bji zalo\u017een\u00fd, se sladovnou spojen\u00fd pivovar z\u0159\u00eddili“, nebo\u0165 p\u0159estaly b\u00fdt schopni konkurovat pr\u016fmyslov\u00fdm pivovarnick\u00fdm provoz\u016fm. T\u00fdkalo se to nap\u0159. pivovar\u016f U Rozva\u0159il\u016f, U Karabinsk\u00fdch, U Sladk\u00fdch, U Bachor\u016f, U Herman\u016f, Na Slovanech nebo Na Libu\u0161ince. Tak byl zalo\u017een branick\u00fd pivovar.
\nHynek Kreutzer byl v letech 1892-1900 dev\u011bt let n\u00e1jemce malostransk\u00e9ho pivovaru U Karabinsk\u00fdch v ulici Na Tr\u017ei\u0161ti 9\/368 (zalo\u017een 1460, zru\u0161en 1923) \u2013 t\u0159\u00edpatrov\u00fd klasicistn\u00ed d\u016fm s dvojicemi sdru\u017een\u00fdch oken ve t\u0159ech os\u00e1ch, se t\u0159emi dvory, obklopen\u00fdmi na hlubok\u00e9 parcele p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jednotraktov\u00fdmi k\u0159\u00eddly.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Hermann\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en 1907<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U modr\u00e9 koule<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 200 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar v Praze III. \u010dp.28\/33, provozovan\u00fd pod ozna\u010den\u00edm: „Pivovar u sv.Tom\u00e1\u0161e, Pavel \u0160melhaus, sl\u00e1dek, Praha III.“, Praha III. \u010dp. 28\/33, n\u00e1jemce Pavel \u0160melhaus<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\nU t\u0159\u00ed \u010d\u00e1p\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\nU  and\u011bla  tepouc\u00edho<\/strong>
\nPivovar \u201eU and\u011bla tepouc\u00edho\u201c st\u00e1val na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho Klementina na stran\u011b do Semin\u00e1\u0159sk\u00e9 ulice. Je dolo\u017een z p\u0159elomu 14. a 15.stolet\u00ed. V roce 1564 d\u016fm koupil kov\u00e1\u0159 V\u00e1clav Lamprecht a z\u0159\u00eddil zde kov\u00e1rnu. Tu za 3170 kop prodala vdova Lamprechtov\u00e1 jezuit\u016fm, kte\u0159\u00ed d\u016fm zbourali, aby z\u00edskali m\u00edsto ke stavb\u011b velkolep\u00e9ho objektu kl\u00e1\u0161tera.<\/td>\n<\/tr>\n
\nU  dvou modr\u00fdch koul\u00ed<\/strong>
\nV Mosteck\u00e9 ulici je d\u016fm \u201eU dvou modr\u00fdch koul\u00ed\u201c, kde se \u0159emeslu vyu\u010dil pan Brtn\u00edk, kter\u00fd pozd\u011bji kupuje pivovar \u201eU Flek\u016f\u201c. Potomk\u016fm pana Brtn\u00edka byl nakonec pivovar vr\u00e1cen po roce 1990. V 1399 byl majitelem domu \u201eU dvou modr\u00fdch koul\u00ed\u201c \u0161vec Drl\u00edk, ale ji\u017e roku 1412 vlastnil d\u016fm sl\u00e1dek Otmar. D\u016fm m\u011bnil \u010dasto majitele a byl p\u0159estavov\u00e1n. Pivovar zanikl t\u011bsn\u011b p\u0159ed rokem 1900. V druh\u00e9 polovin\u011b 20.stolet\u00ed zde bylo zn\u00e1m\u00e9 kino \u201eU hradeb\u201c. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je zde muzeum mu\u010d\u00edc\u00edch n\u00e1stroj\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
\nV Nerudov\u011b ulici na m\u00edst\u011b domu \u010dp.250 se nach\u00e1zel d\u016fm ji\u017e v ve 13.stolet\u00ed. Pr\u016fchodn\u00ed pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd d\u016fm vlastnil v 16.stolet\u00ed Tom\u00e1\u0161 Wolf z Zwingendorfu, c\u00edsa\u0159sk\u00fd rentmistr . Domu se od t\u00e9 doby \u0159\u00edk\u00e1 \u201eV renthause\u201c. Dnes tu stoj\u00ed novorokokov\u00fd n\u00e1jemn\u00ed d\u016fm z 19.stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Michle<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nParostrojn\u00ed pivovar a sladovna, A. Weil <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1708- 1924; 14 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Motol<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Motol<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1654 – 1930; 6 000 hl
\nmaj.: m\u011bsto Praha, n\u00e1jemce J. Richter; va\u0159il m.j. 13o<\/sup> Richtr\u016fv \u010dern\u00fd le\u017e\u00e1k.
\nV roce 1990 jej koupila v dra\u017eb\u011b od m\u011bsta soukrom\u00e1 spole\u010dnost, v roce 2001 pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fd objekt ch\u00e1tral.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Nov\u00e9 M\u011bsto<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n 
\n <\/td>\n

\n\u010cern\u00fd pivovar na Nov\u00e9m M\u011bst\u011b ; \u010cern\u00fd pivovar, Schams a Br\u00fcckner, Praha II., Karlovo n\u00e1m. 15, \u010dp. 292 <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n14.stolet\u00ed – 1920; 5 500 hl; maj.: Artur Pflanzer
\nD\u016fm U Zlat\u00e9ho lva s pojmenov\u00e1n\u00edm \u010cern\u00fd pivovar pro\u0161el n\u011bkolika p\u0159estavbami. Jeho konec p\u0159i\u0161el roku 1933 kdy byl zbo\u0159en a nahrazen dne\u0161n\u00edm \u010din\u017eovn\u00edm domem, pojmenov\u00e1n\u00ed p\u0159e\u0161lo i na tento objekt.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar Na Slovanech<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1895; 3 000 hl
\nmaj.: Vok\u00e1\u010dov\u00e1 Ludmila<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar ryt\u00ed\u0159e Klenky Bed\u0159icha z Vlastimil<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 4 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Bachor\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1670 – 1927; 6 000 hl
\nmaj.: Vali\u0161 a Lederer; ul. \u017ditn\u00e1 16
\n1904-1913 se va\u0159ilo U Palm\u016f, 1913-1919 se va\u0159ilo U Buck\u016f, 1926-1927 se va\u0159ilo U \u0160enflok\u016f.
\nZbo\u0159en roku 1939.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U b\u00edl\u00e9 labut\u011b<\/strong>
\nzru\u0161en 1901; 3 500 hl
\nmaj.: J. Homola
\nB\u00fdval\u00fd pr\u016fchodn\u00ed d\u016fm \u010d.p.1068 v Praze na Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Byl zde z\u00e1jezdn\u00ed hostinec s pivovarem „u B\u00edl\u00e9 labut\u011b“ (d\u0159\u00edve Podu\u0161kovic) a pozd\u011bji proslul\u00fd kabaret. D\u016fm byl zbo\u0159en v r.1935 a na jeho m\u00edst\u011b vystav\u011bn modern\u00ed obchodn\u00ed d\u016fm. <\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U b\u00edl\u00e9ho kon\u00ed\u010dka<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1895; 6 000 hl
\nmaj.: J. Zitka<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U B\u0159ezin\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 4 000 hl
\nmaj.: brat\u0159i Rennerov\u00e9<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Buck\u016f; Staro\u010desk\u00fd pivovar, Jos. V. Nov\u00e1k <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1815 – zru\u0161en 1921; zbo\u0159en 1937; 13 000 hl
\nul.Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed 21 \u010d.p. 1046<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U C\u00edsa\u0159sk\u00fdch<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1895; 5 000 hl
\nmaj.: M. Kastl\u00e9n
\nNovobarokn\u00ed pal\u00e1c (V\u00e1clavsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010dp. 19) byl postaven\u00fd roku 1895 podle projektu architekt\u016f Osvalda Pol\u00edvky a Bed\u0159icha Ohmana p\u016fvodn\u011b pro poji\u0161\u0165ovnu Assecurazioni Generali. D\u0159\u00edve zde st\u00e1val renesan\u010dn\u00ed d\u016fm U C\u00edsa\u0159sk\u00fdch, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze druh\u00e9 poloviny \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U \u010capk\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U F\u00e1f\u016f<\/strong>
\nzu\u0161en 1895; 6 000 hl
\nmaj.: A. D\u00f6rfler<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar ‚U Flek\u016f‘, Praha II., K\u0159emencov\u00e1 183, Franti\u0161ek Brtn\u00edk, Praha II, \u010dp. 183, K\u0159emencov\u00e1 ul. \u010d. 7 n. , Nov\u00e9 M\u011bsto<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1499 – v provozu
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar U Flek\u016f Praha >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U hrub\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Kornel\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en 1898; 3 600 hl
\nmaj.: J. Wolfov\u00e1<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Kubly<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 3 200 hl
\nmaj.: K. Milderov\u00e1<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Mysl\u00edk\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 3 200 hl
\nmaj.: A. Vesel\u00fd<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Palm\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en 1913; 5 000 hl
\nmaj.: J. Tereba<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Pa\u0159\u00edzk\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 2 600 hl
\nmaj.: M. Braun<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Primas\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1803 – zru\u0161en 1924; 38 000 hl
\nmaj.: F. Wanka; V\u00e1clavsk\u00e9 n\u00e1m. \u010d.p. 796
\nPra\u017esk\u00fd pivovar U Primas\u016f st\u00e1val v m\u00edstech dne\u0161n\u00edho bankovn\u00edho domu \u010dp. 796. Pivovar zalo\u017eil roku 1803 dvorn\u00ed sl\u00e1dek Franti\u0161ek Vav\u0159inec Wanka. V polovin\u011b 19. stolet\u00ed jej dal jeho syn zcela p\u0159estav\u011bt na modern\u00ed strojov\u00fd pivovar. Jeho provoz byl zastaven a budova str\u017eena roku 1921, kdy pozemek koupil Po\u0161tovn\u00ed \u0161ekov\u00fd \u00fa\u0159ad a dal na jeho m\u00edst\u011b vystav\u011bt sv\u016fj novoklasicistn\u00ed d\u016fm. <\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Rozva\u0159il\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1340 – 1922; 11 000 hl
\nmaj.: Z\u00edtek; ul. Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed 24, \u010d.p. 1047
\nPr\u016fchoz\u00ed pivovar U Rozva\u0159il\u016f, kde se pivo va\u0159ilo u\u017e za Karla IV., s hotelem i stejnojmenn\u00fdm \u0161ant\u00e1nem a kinos\u00e1lem v ulici Na Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed ustoupily v roce 1936 novostavb\u011b poji\u0161\u0165ovny, kter\u00e1 nav\u00e1zala na sousedn\u00ed banku \u010ceskoslovensk\u00fdch legi\u00ed. Pas\u00e1\u017e s bufety, restauracemi a koncertn\u00edm s\u00e1lem v podzem\u00ed pat\u0159ila k nej\u017eiv\u011bj\u0161\u00edm v Praze. Architekt zachoval nejen tradici pr\u016fchoz\u00edho domu, ale i charakter m\u00edsta, kter\u00e9 tradi\u010dn\u011b nab\u00edzelo pohostinstv\u00ed a z\u00e1bavu. V roce 1991 zakoupila oba domy od ministerstva pr\u016fmyslu \u010cSOB a podrobila ji velkorys\u00e9 rekonstrukci. Restaurace a rychl\u00e9 ob\u010derstven\u00ed U Rozva\u0159il\u016f st\u00e1le funguj\u00ed, pas\u00e1\u017ei se v\u0161ak nyn\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 Archa. Na po\u010d\u00e1tku 20.stolet\u00ed zde vznikl velk\u00fd s\u00e1l pro n\u011bkolik stovek lid\u00ed a proslavil se vystupov\u00e1n\u00edm lidov\u00fdch kabaret\u016f. V roce 1936 objekt zakoupila a nechala zbourat soused\u00edc\u00ed Legiobanka, kter\u00e1 zde vystav\u011bla modern\u00ed pal\u00e1c. Bufet U Rozva\u0159il\u016f byl zalo\u017een u\u017e za prvn\u00ed republiky. Restaurace p\u016fvodn\u011b s\u00eddlila na rohu stejnojmenn\u00e9 pas\u00e1\u017ee U Rozva\u0159il\u016f, v n\u00ed\u017e bylo tak\u00e9 Divadlo E.F. Buriana (dnes divadlo Archa), v ulici Na Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Sedler\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 2 100 hl
\nmaj.: J. Chauer<\/td>\n<\/tr>\n
\nU \u0160enflok\u016f; Restaura\u010dn\u00ed podniky pivovaru „U \u0160enflok\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1639 – zru\u0161en 1930; 6 000 hl
\nmaj.: V. Pflanzer, M.\u0160im\u016fnkov\u00e1, Praha II., V\u00e1clavsk\u00e9 n\u00e1m. 33<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U \u0160tajgr\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1897; 26 000 hl
\nmaj.: K. Kittlov\u00e1
\nNa m\u00edst\u011b secesn\u00edho domu U Nov\u00e1k\u016f d\u0159\u00edve st\u00e1val na \u0161irok\u00e9 a hlubok\u00e9 parcele zn\u00e1m\u00fd pra\u017esk\u00fd pivovar U \u0160tajgr\u016f, \u010dp. 699. Svou uli\u010dn\u00ed fas\u00e1dou z konce 18. stolet\u00ed sm\u011b\u0159oval do Vodi\u010dkovy ulice. Jeho pr\u016f\u010deln\u00ed k\u0159\u00eddlo bylo zbo\u0159eno v roce 1900, zat\u00edmco dvorn\u00ed k\u0159\u00eddla byla p\u0159ipojena k nov\u00e9mu obchodn\u00edmu domu. Zbo\u0159ena byla a\u017e v roce 1927 v r\u00e1mci rozs\u00e1hl\u00fdch bourac\u00edch prac\u00ed na dal\u0161\u00edch okoln\u00edch objektech.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Turk\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en 1898; 2 900 hl
\nmaj.: V. Kar\u00e1sek<\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Pivovar U Virl\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1895; zbo\u0159en 1927; 12 000 hl
\nmaj.: J.M. \u0160ary; Karlova \u010d.p.316
\nPotravin\u00e1\u0159skou pr\u016fmyslovou \u0161kolu v Podskalsk\u00e9 zalo\u017eil Jan Michael Schary, majitel pivovar\u016f Na Slovanech a U Virl\u016f, roku 1868 a jmenovala se Prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e1 sladovnick\u00e1 \u0161kola v Praze. Slovo pivovarstv\u00ed v n\u00e1zvu \u0161koly chyb\u00ed, to je je\u0161t\u011b relikt st\u0159edov\u011bku, kdy se sladovnictv\u00ed pova\u017eovalo za \u0159emeslo a v\u00fdroba piva za obchod. V jeho bohulib\u00e9m \u00fasil\u00ed mu pom\u00e1hali Ferdinand Urban (1825 \u2013 1879), majitelem pivovaru u Herrman\u016f v Praze na Mal\u00e9 Stran\u011b se Spole\u010denstvem pra\u017esk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f.
\nPr\u00e1v\u011b v pivovaru U Virl\u016f \u0161kola a\u017e do roku 1883 s\u00eddlila. Pivovar st\u00e1val ve V\u00e1clavsk\u00e9 ulici \u010dp. 316 (s pr\u016fchodem na Karlovo n\u00e1m\u011bst\u00ed). Jeho majitelem b\u00fdval Jan W\u00fcrle. Michal Schary dostal pivovar d\u011bdictv\u00edm z\u0159ejm\u011b roku 1847. V pivovaru se va\u0159ilo a\u017e 12 tis\u00edc hektolitr\u016f piva, byl zru\u0161en patrn\u011b v roce1895. Po demolici objektu byla na m\u00edst\u011b v roce 1928 postavena nov\u00e1 budova podle pl\u00e1n\u016f Ferdinanda Rudolfa.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Nusle<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Akciov\u00fd pivovar, Praha XV-Nusle<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1694 – 1960, 1942-1946 provoz zastaven; 50 000 hl
\n1948-1952 Pra\u017esk\u00e9 pivovary n.p., 1953 Nuselsk\u00fd pivovar n.p.,1954-1960 Pra\u017esk\u00e9 pivovary n.p.; va\u0159il m.j. pivo Prel\u00e1t (tmav\u00fd speci\u00e1ln\u00ed le\u017e\u00e1k 14 %)<\/p>\n

Lep\u0161\u00ed \u010dasy p\u0159i\u0161ly pro Nusle s p\u0159\u00edchodem hrab\u011bte Jana Josefa Sezimy z Vrtby, je\u017e zde vybudoval nejen z\u00e1me\u010dek, ale p\u0159edev\u0161\u00edm zalo\u017eil roku 1694 nuselsk\u00fd pivovar. Ten vznikl u \u0159\u00ed\u010dky Boti\u010d p\u0159estavbou star\u00e9ho ml\u00fdna ze \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed a dal\u0161\u00edmi n\u00e1stavbami.
\nV dob\u011b sv\u00e9ho vzniku byl nejv\u011bt\u0161\u00edm soukrom\u00fdm pivovarem na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00ed rozvoj pivovaru v\u0161ak p\u0159ich\u00e1z\u00ed a\u017e o mnoho let pozd\u011bji, koncem devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, kdy\u017e pivovar odkoupil rod Waldstein\u016f. V t\u00e9 dob\u011b se zde uva\u0159ilo neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch devades\u00e1t tis\u00edc hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b a pivovar se zna\u010dn\u011b rozrostl,\u201c uv\u00e1d\u00ed Rackov\u00e1.
\nVa\u0159en\u00ed piva p\u0159eru\u0161ila druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, v roce 1958 byl pivovar zn\u00e1rodn\u011bn a pot\u00e9 se zde vyr\u00e1b\u011bl nap\u0159\u00edklad Pra\u017esk\u00fd v\u00fdb\u011br a Sklepmistr. V zahrad\u011b je d\u0159ev\u011bn\u00e1 restaurace Koliba, kter\u00e1 byla na Expu 1967 v kanadsk\u00e9m Montrealu.
\nMonument\u00e1ln\u00ed budovou je proslul\u00fd Nuselsk\u00fd pivovar v B\u011blehradsk\u00e9 ulici \u010d\u00edslo 13 poch\u00e1zej\u00edc\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b z roku 1694. Jeho specialitou bylo p\u0159ed v\u00e1lkou tmav\u00e9 pivo Prel\u00e1t, o jeho\u017e kvalitu se zaslou\u017eil p\u0159edev\u0161\u00edm vynikaj\u00edc\u00ed sl\u00e1dek pan Josef
\nP\u00e1ra. Pivovar byl zn\u00e1rodn\u011bn Vyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 3.7. 1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m.
\nPodle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28.4.1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a
\nz\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m. V rozlehl\u00e9 pivovarsk\u00e9 zahrad\u011b je dnes vin\u00e1rna U Past\u00fd\u0159ky. V roce 1960 se bohu\u017eel v\u00fdroba piva zastavila, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou tu vinn\u00e9 sklepy a st\u00e1\u010d\u00edrna sekt\u016f. Vyml\u00e1cen\u00e1 okna, popraskan\u00e9, pomalovan\u00e9 zdi… To byl jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd pohled v roce 2002 na b\u00fdval\u00fd pivovar v Praze 4-Nusl\u00edch. Uvnit\u0159 byla situace je\u0161t\u011b smutn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159es potok Boti\u010d toti\u017e \u010dasto p\u0159el\u00e9zali zlod\u011bji a brali v\u0161e – od kabel\u016f a\u017e po okapov\u00e9 roury. Objekt postupn\u011b zd\u011bdily \u010cesk\u00e9
\nvina\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody (\u010cVZ), kter\u00e9 pro n\u011bj usilovn\u011b hledaly investora. Toho jedin\u00e9ho, kter\u00fd se do t\u00e9m\u011b\u0159 miliardov\u00e9ho podniku cht\u011bl pustit, ale odradily po\u017eadavky pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016f. Objekt na plo\u0161e 20 tis\u00edc metr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch byl vyu\u017e\u00edvan\u00fd jen z \u010d\u00e1sti.“V t\u00e9to podob\u011b nem\u016f\u017ee slou\u017eit nikomu. Pot\u0159ebuje stavebn\u00ed zm\u011bny, ty ale nejsme schopni zainvestovat,“ uvedl v dubnu 2002 gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel \u010cVZ Ji\u0159\u00ed \u010c\u00e1belka. Ro\u010dn\u011b jen b\u011b\u017en\u00e1 \u00fadr\u017eba a ostraha pr\u00e1zdn\u00fdch budov vy\u0161la \u010cVZ t\u00e9m\u011b\u0159 na dva mili\u00f3ny. Sedm mili\u00f3n\u016f pak st\u00e1la nov\u00e1 st\u0159echa, kter\u00e1 alespo\u0148 zabra\u0148uje zat\u00e9k\u00e1n\u00ed. „Doufali jsme tak\u00e9, \u017ee p\u0159it\u00e1hne investory,“ \u0159ekl \u010c\u00e1belka. Podle v\u0161eho to byl ale krok zbyte\u010dn\u00fd. Investor, kter\u00fd tu pl\u00e1noval v\u00fdstavbu obchodn\u00edho centra a byt\u016f, toti\u017e nepro\u0161el p\u0159es po\u017eadavky pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016f. Ti zam\u00edtli zbourat n\u011bkter\u00e9 zch\u00e1tral\u00e9 budovy. Ministerstvo kultury cht\u011blo ale prohl\u00e1sit cel\u00fd objekt za kulturn\u00ed pam\u00e1tku. „Vlastn\u00edk pak m\u016f\u017ee \u010derpat st\u00e1tn\u00ed podporu,“ uvedla Dita Fuchsov\u00e1, mluv\u010d\u00ed ministerstva kultury. St\u00e1tn\u00ed podpora je v\u0161ak omezen\u00e1. Na o\u017eiven\u00ed pivovaru nemohla sta\u010dit a investo\u0159i se za p\u0159\u00edsn\u00fdch podm\u00ednek pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016f tak\u00e9 nepohrnou.
\nPivovar byl b\u011bhem sv\u00e9 existence n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159estavov\u00e1n, tak\u017ee znalci architektury zde naleznou barokn\u00ed i klasicistn\u00ed stavebn\u00ed prvky. Na sv\u00e9 si p\u0159ijdou p\u0159edev\u0161\u00edm milovn\u00edci industri\u00e1ln\u00edch staveb. Posledn\u00ed oprava prob\u011bhla p\u0159ed v\u00edce ne\u017e sedmdes\u00e1ti lety.
\nZa prvn\u00ed republiky stanul nuselsk\u00fd podnik na \u0161pi\u010dce \u010desk\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch pivovar\u016f. P\u0159\u00edznivci zlatav\u00e9ho moku si pochutn\u00e1vali na dvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9m pivu Prel\u00e1t a sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed Nuselsk\u00e9 des\u00edtce. N\u00e1poj se vyv\u00e1\u017eel do zahrani\u010d\u00ed, a to p\u0159edev\u0161\u00edm na V\u00fdchod. Pil se na Podkarpatsk\u00e9 Rusi, v Polsku \u010di v Rumunsku.
\nV roce 1958 do\u0161lo k zest\u00e1tn\u011bn\u00ed pivovaru a u\u017e o dva roky pozd\u011bji bylo pivo nahrazeno v\u00ednem. Are\u00e1l p\u0159evzaly vina\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody.
\nNa konci sedmdes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed se zdej\u0161\u00ed pivovarsk\u00e1 zahrada prom\u011bnila v restauraci. \u010cesk\u00e1 restaurace ze sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skon\u010den\u00ed akce demontov\u00e1na, p\u0159evezena p\u0159es oce\u00e1n a znovu postavena pr\u00e1v\u011b v are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9ho nuselsk\u00e9ho pivovaru. Na m\u00edst\u011b funguje dodnes.<\/td>\n<\/tr>\n

\n
Petrovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Parostrojn\u00ed pivovar a sladovna, Josef a Jind\u0159ich Krausov\u00e9, Petrovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1934; 10 000 hl
\nNejv\u011bt\u0161\u00edho rozmachu se pivovar v Petrovic\u00edch, kter\u00e9 se sou\u010d\u00e1st\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta staly a\u017e v roce 1968, do\u010dkal v 19. stolet\u00ed. Tehdy pat\u0159il rodin\u011b Bellot\u016f, spole\u010dn\u011b s cel\u00fdm petrovick\u00fdm panstv\u00edm. Ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed proto pivovar pro\u0161el zna\u010dnou modernizac\u00ed a byl uzp\u016fsoben na parostrojn\u00ed provoz. Tehdy si pivovar pronajal jist\u00fd sl\u00e1dek Vojt\u011bch Richter. \u201eTen se proslavil sv\u00fdm pov\u011bstn\u00fdm pivem s n\u00e1zvem P\u016fvodn\u00ed Richter\u016fv 13\u00b0 \u010dern\u00fd le\u017e\u00e1k,\u201c l\u00ed\u010d\u00ed \u0158\u00edha. Toto pivo bylo mezi Pra\u017eany natolik obl\u00edben\u00e9, \u017ee ho Richter nest\u00edhal va\u0159it. \u201ePro v\u00fdrobu dostate\u010dn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed tohoto vyhled\u00e1van\u00e9ho moku mu ale petrovick\u00fd pivovar v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nesta\u010dil, a tak si pronajal Velkop\u0159evorsk\u00fd pivovar v Motole,\u201c dod\u00e1v\u00e1 \u0158\u00edha. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 zna\u010dka je pr\u00e1v\u011b v\u00edce spjat\u00e1 s t\u00edm motolsk\u00fdm, ne\u017eli petrovick\u00fdm pivovarem. Richter v Petrovic\u00edch p\u016fsobil v letech 1884 a\u017e 1889. V provozu pivovaru jej vyst\u0159\u00eddala firma Zv\u011b\u0159ina \u2013 Holub, \u201eza n\u00ed\u017e byl ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav v\u00edce ne\u017e 23 000 hl,\u201c p\u0159i\u010dem\u017e jedna lahev se prod\u00e1vala za 12 hal\u00e9\u0159\u016f. Trochu smr\u00e1kat se nad n\u00edm za\u010dalo u\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou. \u201eSl\u00e1dek Holub zem\u0159el v lednu 1906, a tak ve\u0161ker\u00e9 starosti spojen\u00e9 s fungov\u00e1n\u00edm pivovaru z\u016fstaly na bedrech jeho spole\u010dn\u00edka pana Zv\u011b\u0159iny,\u201c l\u00ed\u010d\u00ed \u0158\u00edha. V\u00e1le\u010dn\u00e1 l\u00e9ta posl\u00e9ze v\u00fdrazn\u011b ovlivnila ekonomiku v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, o fungov\u00e1n\u00ed pivovar\u016f ani nemluv\u011b. P\u0159esto ten petrovick\u00fd fungoval nad\u00e1le. V dr\u017een\u00ed nov\u00fdch majitel\u016f, bratr\u016f Josefa a Jind\u0159icha Krausov\u00fdch s jejich \u0161vagrem Josefem Klingerem, se do\u010dkal roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed, dal\u0161\u00ed modernizace a nov\u00fdch technologi\u00ed. Vzdor jim se ov\u0161em \u201eprodukce piva v pr\u016fb\u011bhu let nezm\u011bnila a byla d\u00e1na sp\u00ed\u0161e v\u00fd\u0161\u00ed popt\u00e1vky,\u201c uv\u00e1d\u00ed \u0158\u00edha. \u201eV roce 1923 se zde va\u0159ilo st\u00e1le okolo 20 000 hl piva ro\u010dn\u011b,\u201c dod\u00e1v\u00e1 s t\u00edm, od p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 doby pivo v Petrovic\u00edch podra\u017eilo. U\u017e nest\u00e1lo 12 hal\u00e9\u0159\u016f, n\u00fdbr\u017e 1,10 K\u010ds. To v\u0161ak nebyl z\u00e1sadn\u00ed probl\u00e9m. Ten p\u0159inesla slo\u017eit\u00e1 pozice na trhu.\u201eNejen \u017ee produkce pivovaru nestoupala, ale st\u00e1le klesala. Konkurence v podob\u011b velk\u00e9ho a modern\u00edho pivovaru v bl\u00edzk\u00fdch Velk\u00fdch Popovic\u00edch byla zn\u00e1t,\u201c zmi\u0148uje \u0158\u00edha zn\u00e1m\u00fd pivovar, jeho\u017e pivo Kozel je dnes nezam\u011bniteln\u00e1 zna\u010dka. \u201eProsl\u00fdch\u00e1 se, \u017ee ve\u0161ker\u00e9 hostince, kter\u00e9 doposud k na\u0161emu pivovaru pat\u0159ily, najmul pivovar Velko Popovick\u00fd,\u201c cituje k tomu \u0158\u00edha dobov\u00fd z\u00e1pis petrovick\u00e9ho kronik\u00e1\u0159e. Pomyslnou te\u010dku za jeho existenc\u00ed toti\u017e definitivn\u011b u\u010dinila pov\u00e1le\u010dn\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize. \u201eKdy\u017e v roce 1932 nebylo dosa\u017eeno ro\u010dn\u00ed produkce ani ve v\u00fd\u0161i 5 000 hl piva, byli Krausovi sv\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm donuceni pivovarsk\u00fd provoz zastavit. A tak dne 29. \u0159\u00edjna 1932 obdr\u017eeli v\u0161ichni zam\u011bstnanci pivovaru \u010dtrn\u00e1ctidenn\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f vzhledem k naprost\u00e9 neprosperit\u011b pivovaru.\u201c \u201ePivo se v Petrovic\u00edch definitivn\u011b p\u0159estalo va\u0159it 15. listopadu 1932 a pivovar se zm\u011bnil ve sklad a st\u00e1\u010d\u00edrnu velkopopovick\u00e9ho piva,\u201c zmi\u0148uje \u0158\u00edha. Co bylo s rozs\u00e1hl\u00fdm komplexem budov d\u00e1le? V\u011bt\u0161inu 20. stolet\u00ed p\u0159e\u017eil coby sklady potravin hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dru\u017estva z P\u00edsnice. \u201eTento v\u00fdkupn\u00ed z\u00e1vod zaji\u0161\u0165oval odvody p\u0159edepsan\u00fdch dod\u00e1vek obilovin a brambor od zem\u011bd\u011blc\u016f z Petrovic, K\u0159eslic, H\u00e1j\u016f, \u00dajezda, Rozko\u0161e a Pr\u016fhonic,\u201c l\u00ed\u010d\u00ed \u0158\u00edha. \u201eV dne\u0161n\u00ed dob\u011b je v pivovaru n\u011bkolik provozoven, zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se zejm\u00e9na opravou automobil\u016f,\u201c uzav\u00edr\u00e1.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sm\u00edchov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n 
\n <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n 
\n <\/td>\n

\nAkcion\u00e1\u0159sk\u00fd pivovar a sladovna Sm\u00edchov ; Staropramen<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV provozu.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Staropramen Praha >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pra\u017esk\u00e9 pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Ob\u010dansk\u00fd akciov\u00fd pivovar, Jan Stejskal, Sm\u00edchov ; U \u010d\u00edsla 1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1871 – 1939; 21 000 hl
\nva\u0159il m.j. pivo Sm\u00edchovsk\u00fd Bavor 120<\/sup>
\nDomovn\u00ed znamen\u00ed velik\u00e9 jedni\u010dky ozna\u010duje star\u00fd pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd d\u016fm Kinsk\u00e9ho 43\/13. Mal\u00fd pivovar Jana Stejskala nesl n\u00e1zev Ob\u010dansk\u00fd akciov\u00fd pivovar na Sm\u00edchov\u011b a m\u011bl ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav 15 000 hl piva. Teprve v roce 1939 se Staropramenu poda\u0159ilo tento konkuren\u010dn\u00ed pivovar zlikvidovat (koupil jej v dra\u017eb\u011b a uzav\u0159el) . P\u0159i zdej\u0161\u00edm pivovaru b\u00fdval hostinec, jeden z nejstar\u0161\u00edch hostinc\u016f Sm\u00edchova. Ve stinn\u00e9 zahrad\u011b, pozd\u011bji v\u0161ak zastav\u011bn\u00e9, b\u00fdvalo p\u011bkn\u00e9 posezen\u00ed. U hostince st\u00e1valy bry\u010dky s jedn\u00edm kon\u011bm pro pot\u0159eby v\u00fdletn\u00edk\u016f a majetn\u011bj\u0161\u00ed rodina se mohla odtud sv\u00e9zt na v\u00fdlet do „vyhl\u00e1\u0161en\u00fdch l\u00e1zn\u00ed chuchelsk\u00fdch“. Do zdej\u0161\u00ed hospody chodil na ob\u011bdy cestovatel, spisovatel a pedagog Josef Ko\u0159ensk\u00fd, kter\u00fd jako prvn\u00ed \u010desk\u00fd cestovatel podnikl cestu kolem sv\u011bta. Od roku 1860 m\u011bl Sm\u00edchov v tomto hostinci sv\u00e9 vlastn\u00ed divadlo. Spole\u010dnost Karla Sternfelda tu hr\u00e1vala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b velk\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 hry. V s\u00e1le b\u00fdvaly tak\u00e9 b\u00e1ly, na nich\u017e bylo vyb\u00edr\u00e1no vstupn\u00e9 ve prosp\u011bch m\u00edstn\u00ed chudiny. V dom\u011b \u017eil po roce 1880 mal\u00ed\u0159 a ilustr\u00e1tor Vojt\u011bch Brechler, \u017e\u00e1k Anton\u00edna M\u00e1nesa a pozd\u011bj\u0161\u00ed u\u010ditel kreslen\u00ed korunn\u00edho prince Rudolfa. Jeho krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 ilustrace se objevovaly ve Zlat\u00e9 Praze, Citov\u00fdch \u010cech\u00e1ch a dal\u0161\u00edch \u010dasopisech.
\nNa Arbesov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed v \u010d.p.35, v sousedstv\u00ed star\u00e9ho pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9ho domu, kter\u00fd je dodnes ozna\u010den domovn\u00edm znamen\u00edm velk\u00e9 jedni\u010dky, zalo\u017eil Jan Stejskal r.1871 sv\u016fj vlastn\u00ed pivovar. V roce 1912 p\u0159e\u0161el do rukou akciov\u00e9 spole\u010dnosti, byl z\u00e1sadn\u011b p\u0159estav\u011bn, strojn\u011b zmodernizov\u00e1n a p\u0159ipraven k expanzi na trhu. Dosahoval tehdy v\u00fdstavu 10 – 15 000 hl piva. Pracoval parn\u00edm strojem o osmi sil\u00e1ch ko\u0148sk\u00fdch. Krom\u011b 1 \u00fa\u0159edn\u00edka zam\u011bstn\u00e1val 18 sladovnick\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f. Po krizov\u00fdch letech sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky za\u010dal podnik napl\u0148ovat sv\u00e9 p\u0159edstavy o sv\u00e9m rozvoji. V\u00fdstav u\u017e \u010dinil 25 000 hl piva a hodnota akci\u00ed se koncem dvac\u00e1t\u00fdch let se ztrojn\u00e1sobila. Specialitou pivovaru bylo tmav\u00e9 \u010dtrn\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo Bavor, jinak va\u0159il sv\u011btl\u00e9 10\u00b0a 12\u00b0 \u0159\u00edzn\u00e9 pivo.
\nMal\u00fd pivovar ov\u0161em musel po l\u00e9ta vzdorovat podstatn\u011b siln\u011bj\u0161\u00edmu Akcion\u00e1\u0159sk\u00e9mu pivovaru Staropramen (\u00fadajn\u011b za podpory sil na krajn\u00ed pravici). Je\u0161t\u011b r.1937 se pivovaru poda\u0159il v\u00fdstav 30 000 hl. O dva roky pozd\u011bji ho Staropramen koupil v dra\u017eb\u011b a k roku 1939 tedy uzav\u0159el. Dnes je zde tisk\u00e1rna Libertas. Pivovarsk\u00fd kom\u00edn dodnes hrd\u011b \u010dn\u00ed nad Sm\u00edchovem.
\nVyhl\u00e1\u0161en\u00fd hostinec U \u010d\u00edsla 1 s p\u011bkn\u00fdm posezen\u00edm ve stinn\u00e9 zahrad\u011b pat\u0159il k nejstar\u0161\u00edm na Sm\u00edchov\u011b. \u0160tamgastem tu b\u00fdval i Josef Ko\u0159ensk\u00fd, prvn\u00ed \u010desk\u00fd cestovatel, kter\u00fd podnikl cestu kolem sv\u011bta. U hostince st\u00e1valy bry\u010dky s jedn\u00edm kon\u011bm pro pot\u0159eby v\u00fdletn\u00edk\u016f a majetn\u011bj\u0161\u00ed rodina se mohla odtud sv\u00e9zt na v\u00fdlet do „vyhl\u00e1\u0161en\u00fdch l\u00e1zn\u00ed chuchelsk\u00fdch“. Od r.1860 v hostinci p\u016fsobila divadeln\u00ed spole\u010dnost Karla Sternfelda, kter\u00e1 tu hr\u00e1vala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b velk\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 hry. V s\u00e1le b\u00fdvaly tak\u00e9 b\u00e1ly a v\u00fdt\u011b\u017eek z nich \u0161el ve prosp\u011bch m\u00edstn\u00ed chudiny. Po r.1880 \u017eil v dom\u011b mal\u00ed\u0159 a ilustr\u00e1tor, krajin\u00e1\u0159 Vojt\u011bch Brechler. (www.smichov.blog.cz)<\/td>\n<\/tr>\n
\nSpole\u010densk\u00fd pivovar, Jan Zlatn\u00edk a synov\u00e9<\/strong>
\n1925 – zru\u0161en 1930; 2 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Pivovar U zlat\u00e9ho and\u011bla<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1879 – 1901
\nV zadn\u00edm traktu domu \u010d.p.222 proslaven\u00e9m svou velkou freskou And\u011bla byl r.1878 zalo\u017een pivovar Josefa Preisslera se sladovnou na var 40 hl piva. Ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav se pohyboval kolem 7 800 hl piva. Va\u0159ila se des\u00edtka. Pivovar pracoval pomoc\u00ed ru\u010dn\u00edch stroj\u016f, \u017eelezn\u00e9 p\u00e1nve, chlad\u00edc\u00edho stoku, dvoj\u00edho hvozdu, m\u011b\u0159\u00edc\u00edho stoku, odkli\u010dkovac\u00edho stroje, ru\u010dn\u00edho ml\u00fdna atd. Mimo st\u00e1rka m\u011bl 11 sladovnick\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f. Z N\u00e1dra\u017en\u00ed ul. byl vchod do pivovarsk\u00e9 restaurace, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed vznikem „and\u011blsk\u00e9ho“ pivovaru r.1869 zakl\u00e1dali sm\u00edchov\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 Staropramen. U\u017e na po\u010d\u00e1tku 20.stolet\u00ed pr\u00e1v\u011b pod jeho tlakem pivovar zanikl. Do r.1979 slou\u017eily prostory pek\u00e1rn\u011b. Pot\u00e9 byl cel\u00fd objekt asanov\u00e1n v souvislosti s v\u00fdstavbou stanice Moskevsk\u00e1 metra B. (www.smichov.blog.cz)
\nJeho osud se naplnil 16. \u00fanora 1980 do t\u00e9 doby nejv\u011bt\u0161\u00edm plo\u0161n\u00fdm odst\u0159elem, p\u0159i n\u011bm\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dvan\u00e1ct tis\u00edc najednou odp\u00e1len\u00fdch n\u00e1lo\u017e\u00ed zlikvidovalo jedn\u00edm r\u00e1zem dev\u011bt dom\u016f a uvolnilo plochu 170 \u00d7 65 metr\u016f pro stavbu severn\u00edho vestibulu stanice metra Moskevsk\u00e1 a vlastn\u011b i pro stavbu nov\u00e9ho Zlat\u00e9ho and\u011bla, dokon\u010denou podle projektu Jeana Nouvela o dvacet let pozd\u011bji.
\nposl.maj.: V\u00e1clav \u0160t\u011bp\u00e1n<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 M\u011bsto<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\nPivovar Hugo Ordnung ; Altstadt<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 4 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Celest\u00fdn\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1895; 5 200 hl
\nmaj.: J. Haupt<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U dvou zlat\u00fdch medv\u011bd\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900
\nmaj.: Karel Vendul\u00e1k
\nD\u016fm vznikl ze dvou st\u0159edov\u011bk\u00fdch dom\u016f a pivovaru, sjednocen\u00fdch 1403 a pozdn\u011b goticky p\u0159estav\u011bn\u00fdch.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Dob\u0159ensk\u00fdch<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1895; 2 700 hl
\nmaj.: R. Med\u00e1\u010dkov\u00e1<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U \u010dern\u00e9ho medv\u011bda<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900<\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Pivovar U Hal\u00e1nk\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPrvn\u00ed zm\u00ednka o tomto pivovaru je ji\u017e z 15.stolet\u00ed. Tehdy byl d\u016fm zv\u00e1n \u201eU Sezemsk\u00fdch\u201c, podle komorn\u00edka zemsk\u00fdch desek kr\u00e1le V\u00e1clava IV. Sezemy. V 17.stolet\u00ed z\u00edskal pivovar sladovn\u00edk Jan Hal\u00e1mek a po n\u011bm z\u00edskal jm\u00e9no, kter\u00e9 je vid\u011bt dodnes nad vjezdem, p\u0159esto\u017ee se majitel\u00e9 m\u011bnili. Pivovar zde vedla je\u0161t\u011b pan\u00ed Anna, matka Vojty N\u00e1prstka. Je\u0161t\u011b v roce 1873 zde byl ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav piva p\u0159ibli\u017en\u011b 2535 hl. Vojta v\u0161ak m\u011bl jin\u00e9 z\u00e1jmy a tak brzy po jej\u00ed smrti tento v 19.stolet\u00ed velk\u00fd a v\u00fdznamn\u00fd pivovar zanik\u00e1.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Glaubic\u016f<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Kleeblat\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1900; 6 800 hl
\n1648 majitel V\u00e1clav Jan Kleeblat , posl.maj.: B. Kunz
\nStoj\u00ed v m\u00edstech mohutn\u00e9ho p\u016fvodn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho domu U Trojl\u00edstku jetelov\u00e9ho, U Kleeblat\u016f, U Klepolot\u016f. U Kleobl\u00e1t\u016f, v n\u011bm\u017e se nach\u00e1zel proslaven\u00fd hostinec.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Ko\u0159en\u00ed\u010dk\u016f<\/strong>
\nVe \u0160t\u011bp\u00e1nsk\u00e9 ulici, na m\u00edst\u011b, kde dnes stoj\u00ed budova Akademick\u00e9ho gymn\u00e1zia \u010dp. 614, b\u00fdval u\u017e v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch pivovar.
\nP\u0159ipom\u00edn\u00e1 se ji\u017e k roku 1393. D\u016fm se naz\u00fdval Na Kveteni nebo tak\u00e9 U Ko\u0159en\u00ed\u010dk\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U K\u0159\u00ed\u017eovn\u00edk\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1378 – zru\u0161en 1904; 13 000 hl
\nPrvn\u00ed zm\u00ednku o tomto pivovaru m\u00e1me z roku 1378. Kolem roku 1600 se zde va\u0159ilo asi 30,5 v\u011brtel\u016f piva t\u00fddn\u011b, tj. asi 750 litr\u016f. K\u0159\u00ed\u017eovn\u00edci nesm\u011bli v t\u00e9 dob\u011b prod\u00e1vat pivo jinde ve m\u011bst\u011b, jen sv\u00fdm poddan\u00fdm. Ti zase, pokud koupili pivo jinde, museli zaplatit pokutu kl\u00e1\u0161teru \u2013 tut\u00e9\u017e \u010d\u00e1stku, kterou dali za pivo. Va\u0159il ho tolik a asi se i dob\u0159e prod\u00e1valo, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b tento kl\u00e1\u0161ter za\u010dal v druh\u00e9 polovin\u011b 19.stolet\u00ed jako prvn\u00ed st\u00e1\u010det pivo do lahv\u00ed se speci\u00e1ln\u00edm uz\u00e1v\u011brem, ozna\u010den\u00fdm \u010dervenou hv\u011bzdou – symbolem k\u0159i\u017eovn\u00edk\u016f. V roce 1904 byl pivovar zru\u0161en a n\u00e1sledn\u011b zbo\u0159en kv\u016fli regulaci \u0159eky.
\nProslul\u00fd staropra\u017esk\u00fd pivovar U K\u0159i\u017eovn\u00edk\u016f bezpochyby n\u00e1le\u017eel k nejstar\u0161\u00edm konventn\u00edm pivovar\u016fm u n\u00e1s. Hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy v\u010detn\u011b pivovaru byly opakovan\u011b p\u0159estavov\u00e1ny, roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny \u010di nov\u011b budov\u00e1ny. jedn\u00e1 ji\u017e o novostavbu zbudovanou roku 1627, tedy nedlouho p\u0159edt\u00edm.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Klouzar\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 11 000 hl
\nJ. Reitler koupil pivovar U Klouzar\u016f v Praze. Firm\u011b se da\u0159ilo, ale st\u00e1vaj\u00edc\u00ed pivovar byl nedosta\u010duj\u00edc\u00ed. Reitler si proto najal pivovar a pal\u00edrnu U \u0160tajgr\u016f. Byl tak majitelem jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f. Podporoval rozvoj oboru. V pivovaru poskytl m\u00edstnosti sladovnick\u00e9 \u0161kole.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Medv\u00eddk\u016f<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\nZalo\u017een\u00ed restaurace \u201eU medv\u00eddk\u016f\u201c se datuje ji\u017e od roku 1466. B\u00fdval\u00fd pivovar, ve kter\u00e9m byl rovn\u011b\u017e i prvn\u00ed pra\u017esk\u00fd kabaret, byl v 19.stolet\u00ed p\u0159estav\u011bn na jednu z nejv\u011bt\u0161\u00edch pra\u017esk\u00fdch pivnic. P\u0159i rekonstrukci restaurace byl vybudov\u00e1n v historick\u00fdch prostor\u00e1ch pension.
\nV roce 2005 v prostor\u00e1ch zprovozn\u011bn minipivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar U Medv\u00eddk\u016f Praha >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Pivovar U modr\u00e9 \u0161tiky<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1911; 5 000 hl
\nmaj.: A. Nebesk\u00fd
\nV Karlov\u011b ulici na Star\u00e9m M\u011bst\u011b v Praze 1 se nach\u00e1z\u00ed d\u016fm U Modr\u00e9 \u0161tiky. Jde o relativn\u011b novou stavbu z po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e1 nahradila d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed historick\u00fd pivovarsk\u00fd d\u016fm. V pov\u011bdom\u00ed Pra\u017e\u00e1k\u016f je tento objekt spojov\u00e1n ji\u017e del\u0161\u00ed dobu s dobr\u00fdm j\u00eddlem. P\u016fvodn\u00ed stavba, kter\u00e1 byla zbo\u0159ena v roce 1903 byla tradi\u010dn\u00edm hostincem, kter\u00fd podle pov\u011bst\u00ed dokonce nav\u0161t\u011bvovali panovn\u00edci. Na rohu Liliov\u00e9 a Karlovy ulice je d\u016fm \u201eU modr\u00e9 \u0161tiky\u201c. Podle legendy sem chodil V\u00e1clav IV. s kouzeln\u00edkem \u017ditem na v\u00edno. To dolo\u017eit historicky nem\u016f\u017eeme, ale \u017ee se tu va\u0159ilo pivo, u\u017e v pra\u017esk\u00fdch arch\u00edvech dolo\u017eeno je. Tento d\u016fm se v\u0161ak zejm\u00e9na proslavil na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed jako prvn\u00ed kino v Praze, kter\u00e9 v roce 1911 nav\u0161t\u00edvil i Thomas Alva Edison.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U O\u0161t\u011bp\u016f<\/strong>
\np\u0159ed 1815 – 1904; 5 000 hl
\nmaj.: obec pra\u017esk\u00e1<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Petr\u00e1\u010dk\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1895; 4 000 hl
\nmaj.: V. Zike\u0161<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Pra\u017e\u00e1k\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 1 500 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Raisman\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 2 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Pivovar U Schnell\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPivovar b\u00fdval i v dne\u0161n\u00ed restauraci \u201eU Schnell\u016f\u201c. Pivovar s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma domy koupil Ond\u0159ej Schnell v roce 1811 a nechal je p\u0159estav\u011bt klasicistn\u00edm stylu. Kdy\u017e za\u010daly vznikat velk\u00e9 pivovary, jeho majitel zav\u0159el sv\u016fj minipivovar a za\u010dal jako prvn\u00ed v Praze dov\u00e1\u017eet pivo z plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru a prod\u00e1vat je ve sv\u00e9 restauraci. K slavn\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm pat\u0159\u00edval herec Eduard Vojan a tak\u00e9 here\u010dka Ji\u0159ina Schejbalov\u00e1. Tradice \u010depov\u00e1n\u00ed plze\u0148sk\u00e9ho je zachov\u00e1na v t\u00e9to restauraci dodnes.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Sladk\u00fdch<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1895; 4 200 hl
\nmaj.: V. Rube\u0161
\nD\u016fm si zachoval charakteristickou architekturu star\u00fdch pivovarsk\u00fdch dom\u016f, i kdy\u017e se zde ji\u017e pivo d\u00e1vno neva\u0159\u00ed. P\u016fvodn\u011b se mu \u0159\u00edkalo \u201eU Krtkovc\u016f\u201c, podle majitele m\u011b\u0161\u0165ana Jana Krtka. Pivovar je zde dolo\u017een od roku 1466. Pozd\u011bji z\u00edskal n\u00e1zev \u201eU Sladk\u00fdch\u201c d\u00edky Janu Sladk\u00e9mu, kter\u00fd jej koupil roku 1523. V 19.stolet\u00ed d\u016fm pat\u0159il spolu s jin\u00fdmi bohat\u00e9 pivovarnick\u00e9 rodin\u011b Kittl\u016f. Narodila se zde slavn\u00e1 p\u011bvkyn\u011b Ema Destinnov\u00e1. Uvnit\u0159 domu, kter\u00fd m\u00e1 klasicistn\u00ed podobu se zachovaly rom\u00e1nsk\u00e9 a gotick\u00e9 sklepy. D\u016fm (u kter\u00e9ho je k roku 1466 uv\u00e1d\u011bn pivovar) koupil v roce 1523 Jan Sladk\u00fd. V roce 1844 byl d\u016fm p\u0159estavov\u00e1n, dal\u0161\u00ed p\u0159estavby se ud\u00e1ly po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a pak v roce 1961, kdy byl na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9 spilky postaven nov\u00fd d\u016fm.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Spirit\u016f<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Splav\u00edn\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV r. 1727 d\u016fm z\u00edskal bratr K. I. Dientzenhofera. Tehdy zde byl z\u0159\u00edzen mal\u00fd pivovar.
\nD\u016fm \u201eU Splav\u00edn\u016f\u201c na dne\u0161n\u00edm Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed se p\u016fvodn\u011b jmenoval \u201eU Flav\u00edn\u016f\u201c podle V\u00edta Flav\u00edna , kter\u00fd byl v 16.stolet\u00ed dvorsk\u00fdm m\u00edstosud\u00edm. Pivovar je v tomto dom\u011b zmi\u0148ov\u00e1n v 17.stolet\u00ed. Vypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee si sem na pivo za\u0161el i vltavsk\u00fd vodn\u00edk. Trochu upil a pov\u00edd\u00e1: \u201eTo pivo m\u00e1 s\u00edlu!\u201c Spolustolovn\u00edci se v\u0161ak podivili jeho n\u00e1zoru. A vodn\u00edk na to: \u201e No ur\u010dit\u011b m\u00e1 velkou s\u00edlu. V\u017edy\u0165 je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed poh\u00e1n\u011blo ml\u00fdnsk\u00e9 kolo nedalek\u00e9ho ml\u00fdna\u201c. Chlapi se za\u010dali sm\u00e1t a vodn\u00edk rad\u0161i rychle z hospody zmizel.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U st\u0159\u00edbrn\u00e9 hv\u011bzdy<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U t\u0159\u00ed per<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U \u0160\u00e1lk\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nDo roku 1938, kdy byl zbo\u0159en, st\u00e1l na p\u0159edm\u011btn\u00e9m n\u00e1ro\u017e\u00ed Karlova n\u00e1m\u011bst\u00ed a Resslovy ulice. Are\u00e1l m\u011bl dlouh\u00fd a slo\u017eit\u00fd v\u00fdvoj. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee se skl\u00e1dal z n\u011bkolika budov, z nich\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed byla dvoupatrov\u00e1 V roce 2002 v m\u00edstech b\u00fdval\u00e9ho pivovaru byla dokon\u010dena budova komer\u010dn\u00edho centra Charles Square Center.
\nDomy byly v roce 1666 nahrazeny renesan\u010dn\u00ed v\u00fdstavbou s mohutn\u00fdmi \u0161t\u00edty do Resslovy ulice. V tomto obdob\u00ed zde byl zalo\u017een tak\u00e9 pivovar. V 18. stolet\u00ed byl d\u016fm barokn\u011b p\u0159estaven a upraven. Podle majitel\u016f (od roku 1781) se domu \u0159\u00edkalo d\u016fm U \u0160\u00e1lk\u016f. N\u011bkdy byl ozna\u010dov\u00e1n t\u00e9\u017e p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem \u201eD\u016fm U P\u011bti zvone\u010dk\u016f\u201c.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U \u0160turm\u016f<\/strong>
\nzru\u0161en 1895; 500 hl
\nmaj.: V. H\u0159eb\u00edk<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U t\u0159\u00ed koul\u00ed<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1900; 2 000 hl
\nmaj.: L. V\u00edzek<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Vejvod\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nP\u016fvodn\u011b zde st\u00e1ly dva st\u0159edov\u011bk\u00e9 gotick\u00e9 domy, je\u017e se octly v majetku jednoho vlastn\u00edka patrn\u011b a\u017e v 16. stolet\u00ed, av\u0161ak teprve kolem roku 1618 do\u0161lo k jejich sjednocen\u00ed a v\u00fdrazn\u00e9 pozdn\u011b renesan\u010dn\u00ed p\u0159estavb\u011b. Sou\u010d\u00e1st\u00ed objektu byl tehdy rovn\u011b\u017e pivovar. V obdob\u00ed kolem pol. 17. stolet\u00ed pak do\u0161lo k p\u0159estavb\u00e1m v exteri\u00e9ru i interi\u00e9ru ve slohu ran\u00e9ho baroka a n\u00e1sledn\u011b ve stolet\u00ed 19. byly v prostoru dvora postaveny provozn\u00ed technick\u00e9 stavby (kom\u00edn oct\u00e1rny, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 staven\u00ed aj.), je\u017e spolu s provozem \u017eivnost\u00ed zp\u016fsobily zna\u010dn\u00e9 zanedb\u00e1n\u00ed architektonick\u00e9ho stavu staven\u00ed. Po roce 1908 prob\u011bhla z iniciativy Um\u011bleck\u00e9 besedy oprava, a v jej\u00edm r\u00e1mci ve dvo\u0159e vyrostlo nov\u00e9 secesn\u00ed staven\u00ed a za n\u00edm kino. V dom\u011b se nach\u00e1zel jeden z nejstar\u0161\u00edch pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f a hostinc\u016f, jeho\u017e \u010dast\u00fdmi n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky byli mj. M. Rejsek, J. J. z Brat\u0159ic, K. H. Borovsk\u00fd \u010di F. Palack\u00fd.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Vo\u0159echovsk\u00fdch<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 000 hl
\nV 14.stolet\u00ed pat\u0159ilo staven\u00ed kl\u00e1\u0161teru u sv.Anny a ji\u017e v t\u00e9 dob\u011b se zde va\u0159ilo pivo. Dne\u0161n\u00ed podobu v Liliov\u00e9 ulici z\u00edskal d\u016fm p\u0159estavbami v 18. a 19.stolet\u00ed. K domu n\u00e1le\u017eela i hostinsk\u00e1 zahrada.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U Z\u00e1vork\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPivo se zde va\u0159ilo do roku 1870. N\u00e1zev tak\u00e9 d\u016fm U Modr\u00e9ho kola.<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U zlat\u00e9 \u0161tiky<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1654 – 1912; 7 000 hl
\nmaj.: Meissler<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar U zelen\u00e9ho stromu<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1898; 2 000 hl
\nmaj.: F. Vendul\u00e1k
\nPivovar byl v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti, v ark\u00e1dov\u00e9m dvo\u0159e.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Strahov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Na Strahov\u011b<\/strong>
\n1622 – 1908<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Suchdol<\/h5>\n<\/td>\n
\nBrandejs\u016fv statek<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1648 -1866, posledn\u00ed majitel \u0159\u00e1d Benediktin\u016f, ten v roce polovin\u011b 19.stolet\u00ed pivovar uzav\u0159el. St\u00e1l v z\u00e1padn\u00edm a severn\u00edm traktu.
\nP\u0159ed t\u0159icetiletou v\u00e1lkou byl tak dv\u016fr tvo\u0159en samostatnou obytnou \u010d\u00e1st\u00ed na p\u016fdorysu p\u00edsmene U, z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo zab\u00edral z\u0159ejm\u011b u\u017e pivovar, kter\u00fd je v\u0161ak spolehliv\u011b dolo\u017een a\u017e k roku 1648.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Troja<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Troja<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV p\u016fvodn\u00ed obci Zadn\u00ed Ovenec vybudoval v letech 1679-1705 hrab\u011b V\u00e1clav Vojt\u011bch Baltazar \u0160ternberk z\u00e1mek nazvan\u00fd Troja, p\u0159i kter\u00e9m vznikl i pivovar. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka je a\u017e z poloviny 18.stolet\u00ed. Panstv\u00ed a pivovar zm\u011bnilo n\u011bkolik majitel\u016f v\u010detn\u011b c\u00edsa\u0159ovny Marie Terezie a kn\u00ed\u017eete Windischgr\u00e4tze. V druh\u00e9 pol.19.stol. byl pivovar roz\u0161\u00ed\u0159en a modernizov\u00e1n. \u010c\u00e1st budov, tvo\u0159\u00edc\u00edch p\u016fvodn\u011b uzav\u0159en\u00fd dv\u016fr, byla p\u0159i tom zbo\u0159ena. Zalo\u017een\u00ed pivovaru v Hole\u0161ovic\u00edch znamenal pro trojsk\u00e9 pivovarn\u00edky t\u011b\u017ekou konkuren\u010dn\u00ed r\u00e1nu, je\u017e tak\u00e9 zp\u016fsobila jeho z\u00e1nik kolem roku 1900. Posledn\u00edm majitelem a sl\u00e1dkem byl Karel \u017didlick\u00fd. Provoz vystavil pr\u016fm\u011brn\u011b 1 700 hl piva ro\u010dn\u011b. Are\u00e1lu dominuje v\u011b\u017eovit\u00e1 budova, na n\u00ed\u017e se jedin\u00fd dobr\u00fd pohled, p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti, otv\u00edr\u00e1 z ochozu nad medv\u011bdy v zoologick\u00e9 zahrad\u011b. V posledn\u00ed dob\u011b
\nslou\u017eil objekt jako sklad obchodn\u00edho domu B\u00edl\u00e1 labu\u0165, dv\u016fr naru\u0161uj\u00ed modern\u00ed skladov\u00e9 haly.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Uh\u0159\u00edn\u011bves<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Uh\u0159\u00edn\u011bves – Netluky<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 400 hl
\nmaj.: J. \u0160ebek<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar a sladovna, Tich\u00fd a Zeman, Uh\u0159\u00edn\u011bves <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nPivovar poch\u00e1z\u00ed z doby p\u0159ed rokem 1712. Zru\u0161en 1949; 15 000 hl
\nPivovar vybavil uh\u0159\u00edn\u011bvesk\u00fd z\u00e1jezdn\u00ed hostinec vlastn\u00edm n\u00e1bytkem a dod\u00e1val do n\u011bj v\u00fdhradn\u011b sv\u00e9 pivo. V roce 1931 odkoupil pivovar hostinec po n\u011bkolika licitac\u00edch s Ringhoferov\u00fdm pivovarem ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch a za\u017eehnal tak nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee se „pod kom\u00ednem“ bude prod\u00e1vat ciz\u00ed pivo. Sou\u010dasn\u011b byl hostinec p\u0159ejmenov\u00e1n na dne\u0161n\u00ed „Pivovarskou restauraci“. Za okupace byl provoz pivovaru nucen\u011b zastaven a po v\u00e1lce byly v\u0161echny prost\u0159edky pivovaru vynalo\u017eeny na znovuobnoven\u00ed v\u00fdroby a z\u00edsk\u00e1n\u00ed ztracen\u00fdch pozic a na v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed investice do vlastn\u00edho hostince se nedost\u00e1valo. Spolumajitel a posledn\u00ed \u0159editel pivovaru p\u0159ed rokem 1948 byl Jaroslav Tich\u00fd. Po restitu\u010dn\u00edm navr\u00e1cen\u00ed rodin\u011b p\u016fvodn\u00edch majitel\u016f pivovaru se od roku 1992 postupn\u011b stav Pivovarsk\u00e9 restaurace vylep\u0161il.
\n\u010dl\u00e1nek: Minipivovar Uh\u0159\u00edn\u011bves Praha >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: P\u0159\u00edb\u011bhy znovuzrozen\u00fdch pivovar\u016f \u2013 Uh\u0159\u00edn\u011bves >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Vinohrady<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nAkciov\u00fd pivovar a sladovna v Praze XII-Vinohrady ; M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar na Kr\u00e1l.Vinohradech ; K\u00f6nigliche Weinberge<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Kde se va\u0159ilo Velkopra\u017esk\u00e9 pivo >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Vino\u0159<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Vino\u0159<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 000 hl
\nmaj.: \u010cern\u00edn z Chudenic<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Vr\u0161ovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Vr\u0161ovice ; Werchowitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\np\u0159ed 1749 – 1930; 18 000 hl
\nmaj.: J.V. Nov\u00e1k, n\u00e1jemce K. Lang. Na m\u00edst\u011b pivovaru bylo v roce 2017 velk\u00e9 parkovi\u0161t\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Vyso\u010dany<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Vyso\u010dany<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Vy\u0161ehrad<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nKapituln\u00ed pivovar Libu\u0161inka Vy\u0161ehrad ; Wischehrad<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1899 v\u00fdroba zastavena, zru\u0161en 1901; 5 000 hl
\nHistorie vy\u0161ehradsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed spad\u00e1 a\u017e do roku 1564, kdy zde pivovar zalo\u017eila Vy\u0161ehradsk\u00e1 kapitula. Pivovaru se p\u016fvodn\u011b \u0159\u00edkalo Libu\u0161\u00ednn a jeho hostinsk\u00e1 zahrada sahala a\u017e k vltavsk\u00fdm b\u0159eh\u016fm. N\u00e1zev Na Libu\u0161\u00edn\u011b pro pivovarsk\u00fd hostinec poch\u00e1z\u00ed od n\u00e1jemce Vesel\u00e9ho. Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sl\u00e1dky pat\u0159il sl\u00e1dek Saroch. Stavba renesan\u010dn\u00edho p\u016fvodu datovan\u00e1 rokem 1584 byla zbo\u0159ena p\u0159i celkov\u00e9 regulaci n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed v letech 1902-1903. V letech 1898 a\u017e 1901 pat\u0159ila Libu\u0161inka m\u011bstu. Posledn\u00edm n\u00e1jemcem p\u0159ed zru\u0161en\u00edm byl V\u00e1clav Vach, spoluzakladatel Spole\u010densk\u00e9ho pivovaru pra\u017esk\u00fdch sl\u00e1dk\u016f v Bran\u00edku. Jako sl\u00e1dek zde p\u016fsobil Franti\u0161ek H\u0159\u00edbal, kter\u00fd dos\u00e1hl v posledn\u00edm roce \u010dinnosti pivovaru (1899) ro\u010dn\u00edho v\u00fdstavu 8 460 hl zlatav\u00e9ho moku. (www.encyklopedie.praha2.cz)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Z\u00e1b\u011bhlice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nParostrojn\u00ed pivovar Z\u00e1b\u011bhlice – Pr\u00e1\u010de<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1193 – 1937; 36 000 hl;
\nva\u0159il m.j. pivo Kamen\u00e1\u010d 120<\/sup><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Zbraslav<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nZbraslavsk\u00fd pivovar, n\u00e1jemce Josef \u0160kvor, Zbraslav ; K\u00f6nigsaal<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1950; 25 000 hl
\nmaj.: Cyril Barto\u0148-Doben\u00edn, n\u00e1jemce J. \u0160kvor
\nPivovar pou\u017e\u00edval vodu ze stud\u00e1nky zvan\u00e9 Kr\u00e1lovka, ve Zbraslavi. Pivovar byl zn\u00e1rodn\u011bn Vyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 3.7.1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m. Podle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28.4.1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m.
\n\u010dl\u00e1nek: Zbraslavsk\u00fd pivovar >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Seznam historick\u00fdch pivovar\u016f \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Prahy.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":104161,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":8849,"footnotes":""},"categories":[242],"tags":[],"class_list":["post-110279","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie-seznamy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/110279","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=110279"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/110279\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/104161"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=110279"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=110279"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=110279"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}