{"id":110286,"date":"2000-01-01T00:01:00","date_gmt":"1999-12-31T23:01:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.pivovary.info\/?p=110286"},"modified":"2026-02-17T08:53:50","modified_gmt":"2026-02-17T07:53:50","slug":"pivovary-uzemi-dnesni-ostravy-2-2-2-2-2-2-2-2-2-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=110286","title":{"rendered":"Historick\u00e9 pivovary S,\u0160"},"content":{"rendered":"\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n<\/tr>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
\n
S\u00e1dek<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar S\u00e1dek<\/strong>
\nhrab\u011b Ign\u00e1c Walldorf va\u0159il pivo v roce 1521; TR<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sadov\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nParostrojn\u00ed pivovar Sadov\u00e1 (Sov\u011btice) <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1947; 10 000 hl; HK
\nposl.maj.: hrab\u011b Harrach. Budovy zbo\u0159eny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
S\u00e1zava<\/h5>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Kl\u00e1\u0161tern\u00ed pivovar S\u00e1zava <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Putov\u00e1n\u00ed po historick\u00fdch pivovarech Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed I. >>><\/a>
\nvideo: Historick\u00e9 pivovary Doln\u00edho Pos\u00e1zav\u00ed >>><\/a>
\nV are\u00e1lu Benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera se nach\u00e1z\u00ed budova pivovaru s gotick\u00fdmi fragmenty.
\nPivovar byl zalo\u017een\u00fd roku 1638, uzav\u0159en\u00ed pivovarsk\u00fdch provoz\u016f nastalo v roce 1930. Mezi jeho majitele pat\u0159ili: Benediktinsk\u00fd konvent v B\u0159evnov\u011b (-1785); N\u00e1bo\u017eensk\u00fd fond (-1804); Vil\u00e9m ryt\u00ed\u0159 Tiegel z Lindenkronu (1844); Jan Neuberg; Bed\u0159ich Schwarz; Ing. Richard Schwarz; Ing. Richard Schwarz a Eugenie Kaval\u00edrov\u00e1; Ing. Richard, Zdenka a Marie Schwarzovi a V\u00e1clav Sou\u010dek; V\u00e1clav Sou\u010dek a Zdenka Schwarzov\u00e1.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sedlec<\/h5>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Schwarzenbersk\u00fd pivovar v Sedlci <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nObec je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed Kutn\u00e9 Hory. Pivovar byl zalo\u017een\u00fd roku 1530, ukon\u010den\u00ed va\u0159en\u00ed piva nastalo v roce 1943, jeho definitivn\u00ed konec nastal roku 1948. Mezi jeho majitele pat\u0159ili: Karel III. kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg (1858); Karel IV. kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg; Karel V. kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg; Karel VI. kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg; \u010cesk\u00e1 republika. V\u00fdstav zhruba 9 000 hl.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sedl\u010dany<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Sedl\u010dany<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sedlnice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Sedlnice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1880; 100 hl; NJ
\nmaj.: hrab\u011b Vetter; V Sedlnici Mansk\u00e9 (n\u011bm. Lehen Sedlnitz) byl rovn\u011b\u017e z\u00e1mek, dochovan\u00fd dodnes, pansk\u00fd dv\u016fr, pivovar a pal\u00edrna. Sou\u010d\u00e1st hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora u z\u00e1mku. Budovy zbo\u0159eny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sedmp\u00e1ny<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar Sedmp\u00e1ny ; Sedumpan <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 2 000 hl; BN
\nposl.maj.: A. \u017de\u017eula. Majitel K\u0159ehulovsk\u00e9ho dvora. B. Vr\u00e1na vystav\u011bl na sv\u00e9m pozemku za vs\u00ed pivovar a p\u0159es\u00eddlil do n\u011bho, za n\u011bj pivovar skv\u00e9tal, dle vypravov\u00e1n\u00ed star\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f vozili pivo a\u017e do Vla\u0161imi. Za pozd\u011bj\u0161\u00edho majitele Jana \u017de\u017euli pivovar upadal, pivo p\u0159estali va\u0159it, pozemky rozprod\u00e1val kus po kuse, prodal jej jako hostinec.
\n(www.keblov.webnode.cz\/historie\/kronika-sedmpan\/)
\nPivovar se nach\u00e1zel na samot\u011b u zast\u00e1vky dnes ji\u017e zru\u0161en\u00e9 \u017eelezni\u010dn\u00ed trati do Doln\u00edch Kralovic. Pod\u00e9ln\u00e1 budova u silnice \u010dp.40. V roce 2018 bez st\u0159echy.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sechutice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Sechutice<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Kralovic >>><\/a>
\nSechutice je zanikl\u00e1 vesnice z\u00e1padn\u011b od Hada\u010dky, 4 km jihoz\u00e1padn\u011b od Kralovic na Plze\u0148sku. Dnes na jej\u00edm m\u00edst\u011b stoj\u00ed stejnojmenn\u00fd barokn\u00ed dv\u016fr.
\nV roce 1539 z\u00edskal Flori\u00e1n Gryspek zpustl\u00e9 sechutick\u00e9 pozemky. V polovin\u011b 16. stolet\u00ed zaznamenaly Sechutice mohutn\u00fd stavebn\u00ed rozvoj: Gryspek nechal vystav\u011bt nov\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr s renesan\u010dn\u00edm z\u00e1me\u010dkem \u010di tvrz\u00ed, ov\u010d\u00edn a pivovar se spilkou a kr\u010dmou. Ov\u010d\u00edn, kter\u00fd mohl pojmout okolo 1100 kus\u016f ovc\u00ed, st\u00e1l p\u0159i cest\u011b k V\u00fdrovu (zbo\u0159en byl v 70. letech 20. stolet\u00ed). Pivovar st\u00e1val mezi dvorem a rybn\u00edkem. Va\u0159ilo se v n\u011bm sv\u011btl\u00e9 pivo, ro\u010dn\u011b bylo 24 var\u016f a pivo se prod\u00e1valo do vs\u00ed.
\nPivov\u00e1rek st\u00e1l u severoz\u00e1padn\u00ed strany rybn\u00edka zvan\u00fdm Pivov\u00e1rek. Dnes je tam les a z cel\u00e9ho pivovaru zbylo torzo z\u00eddky.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Selmice<\/h5>\n<\/td>\n
\nRoku 1573 koupil jeden ze \u0161lechty Selmici, v n\u00ed\u017e m\u011bl tehdy k dispozici tvrz, pivovar a rozs\u00e1hl\u00fd
\ndv\u016fr<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Semily<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pansk\u00fd pivovar Semily ; M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Putov\u00e1n\u00ed po historick\u00fdch pivovarech Horn\u00edho Pojize\u0159\u00ed >>><\/a>
\np\u016fvodn\u011b vrchnostensk\u00fd pivovar, v 19.stolet\u00ed ve vlastnictv\u00ed obce
\nPodlouhl\u00e1 budova za muzeem b\u00fdvala pivovarem, zalo\u017een\u00fdm roku 1515. Vrchnostensk\u00fd pivovar zalo\u017eili Smi\u0159i\u010dt\u00ed ze Smi\u0159ic v roce 1687 (na fas\u00e1d\u011b 1515), do konce 18. stolet\u00ed jej m\u011bli spole\u010dn\u011b v dr\u017een\u00ed s vinopalnou a dvorem \u017eidov\u0161t\u00ed podnikatel\u00e9 Schonfeldov\u00e9. V roce 1899 jej obec koupila od rodu Rohan\u016f. V roce 1918 byl prod\u00e1n do soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed. Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl pou\u017e\u00edv\u00e1n jako sklad zeleniny. N\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159el, tak\u017ee dne\u0161n\u00ed stavba je asi sto t\u0159icet let star\u00e1. K pivovaru v\u0161ak n\u00e1le\u017eela je\u0161t\u011b jedna, stejn\u011b velk\u00e1 budova, kter\u00e1 st\u00e1la t\u00e9m\u011b\u0159 uprost\u0159ed dne\u0161n\u00ed Husovy ulice. Mnoho lid\u00ed uv\u00edtalo po\u017e\u00e1r, kter\u00fd ji str\u00e1vil, nebo\u0165 br\u00e1nila pr\u016fjezdu povoz\u016f. Posledn\u00ed pivo se zde va\u0159ilo v roce 1943 a v budov\u011b se nach\u00e1zely 90 m dlouh\u00e9 le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy. Sou\u010dasn\u011b je v b\u00fdval\u00e9 budov\u011b pivovaru restaurace U Bernarda.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sem\u00edn<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Sem\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1926; 1 000 hl; PU
\nmaj.: J. Dvo\u0159\u00e1k<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Senec<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Senec<\/strong>
\nRA<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Senomaty<\/h5>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar Senomaty<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nSenomaty pr\u00e1vo va\u0159it pivo z\u00edskaly za\u010d\u00e1tkem 16.stol. a o 150 let pozd\u011bji u\u017e pr\u00fd bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e rakovnick\u00e9. Pivovar je dolo\u017een v pol.18.stol. Zdej\u0161\u00ed provoz velmi str\u00e1dal konkurenc\u00ed z bl\u00edzk\u00e9ho Rakovn\u00edka. Nakonec m\u011bsto kolem roku 1890 m\u00edstn\u00ed pivov\u00e1rek koupilo a zru\u0161ilo. V\u00fdstav nedosahoval p\u0159es 1 000 hl piva ro\u010dn\u011b. Budovy byly v roce 1996 z\u010d\u00e1sti
\nzachov\u00e1ny v r\u00e1mci hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora v centru obce, v\u010detn\u011b sklep\u016f. RA<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sezemice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Sezemice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1917; 15 000 hl; PU
\nmaj.: Herm\u00edna Valentov\u00e1 ; Dne 17.dubna 1732 zachv\u00e1til v Sezemic\u00edch po\u017e\u00e1r 47 dom\u016f, radnici, pivovar, spilku a masn\u00e9 kr\u00e1my<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skalka<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Skalka<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1905; 3 000 hl; LT
\nmaj.: hrab\u011b Sch\u0151nborn<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skaln\u00e1<\/h5>\n<\/td>\n
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Skaln\u00e1 ; Wildstein<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 000 hl; CH<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar hrab\u011bte Wolkensteina Skaln\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 700 hl
\nNa za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed byl p\u0159i p\u0159edn\u00edm z\u00e1mku z\u010d\u00e1sti do p\u0159\u00edkopu vystav\u011bn pivovar a hrad byl kolem roku 1843 upraven pro pot\u0159eby sladovny pivovaru.
\nP\u0159ibli\u017en\u011b ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed nechali Wilhelmov\u00e9 adaptovat hrad na sladovnu pivovaru.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skalsko<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nVrchnostensk\u00fd pivovar Skalsko<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 000 hl; MB
\nvlastn\u00edk byla 1.cukrovar.akciov\u00e1 spole\u010dnost v Praze; pivovar zanikl pod konkuren\u010dn\u00edm tlakem pivovaru v Kl\u00e1\u0161te\u0159e-Hradi\u0161ti. Budovy (v \u00fadol\u00ed Skalsk\u00e9ho potoka) v roce 2005 st\u00e1ly, byly rekonstruov\u00e1ny a soukrom\u011b vyu\u017eity.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skuhrov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nSkuhrov, dnes sou\u010d\u00e1st obce Velk\u00fd Borek.
\nM\u011blni\u010dt\u00ed prodali Skuhrov, v n\u011bm\u017e byl krom\u011b ml\u00fdn\u016f t\u00e9\u017e mal\u00fd pivovar se sladovnou, dv\u016fr, kov\u00e1rna a selsk\u00e9 grunty ryt\u00ed\u0159i Janu Franti\u0161ku Turbovi. ME<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skupe\u010d<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Skupe\u010d<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm \u00dater\u00fd >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skrbe\u0148<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar p\u0159i dvoru Skrbe\u0148<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1880; 300 hl; OL
\nV obci byl pivovar od roku 1550. Sladovna byla provozov\u00e1na je\u0161t\u011b na p\u0159elomu 19. a 20. stoleti. Budovy byly je\u0161t\u011b v roce 2002 zachovany, ov\u0161em bez vybaven\u00ed a s \u0159adou stavebn\u00edch \u00faprav. Nejz\u0159eteln\u011bj\u0161\u00ed byla sladovnick\u00e1 v\u011b\u017e, uvnit\u0159
\nhumna. Cel\u00fd are\u00e1l v roce 2002 pat\u0159il firm\u011b SOLVIT s.r.o..<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Skr\u00fd\u0161ov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Skr\u00fd\u0161ov<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sk\u0159ivany<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar Sk\u0159ivany<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1870<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slabce<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Slabce<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 500 hl; RA
\nmaj.: hrab\u011b Croy<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slan\u00fd<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Slan\u00fd ; Schlan<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slapy<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Slapy<\/strong>
\nzru\u0161en 1905; 1 500 hl; PAZ
\nmaj.: svobodn\u00fd p\u00e1n Weidenheim<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slatina u Jevi\u0161ovic<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Slatina<\/strong>
\nZN<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slati\u0148any<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Slati\u0148any<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 2 500 hl
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Auersperg<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slavi\u010d\u00edn<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Slavi\u010d\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pansk\u00fd pivovar ve Slavi\u010d\u00edn\u011b >>><\/a>
\nzru\u0161en 1908; 1 800 hl; ZL
\nmaj.: F. Strnad ; po ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby sklad piva Uhersk\u00e9ho Brodu<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slavkov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar Slavkov ; Austerlitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1917; 9 000 hl; VY
\nposl.maj.: hrab\u011b Kaunitz, pronaj\u00edm\u00e1n. Pansk\u00fd pivovar koupil v roce 1917 konkuren\u010dn\u00ed pivovar v Hru\u0161k\u00e1ch. V roce 2012 na m\u00edst\u011b vybudov\u00e1n minipivovar.<\/td>\n<\/tr>\n
\nObecn\u00ed pivovar Slavkov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nVznikl po roce 1600. Sv\u016fj pivovar m\u011bsto vyu\u017e\u00edvalo jen do roku 1660, kdy jej postoupilo \u0161lecht\u011b. D\u016fm, kde se tehdy zlatav\u00fd mok va\u0159il, dodnes stoj\u00ed na rohu Palack\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed a Brn\u011bnsk\u00e9 ulice s \u010d.p. 89.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slavonice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nObecn\u00ed pivovar Slavonice ; M\u011bstsk\u00fd pivovar ; Zlabings ; Lichtwitz<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1464 – 1930; max. 4 000 hl; JH
\nv majetku obce, ale pronaj\u00edm\u00e1n
\nD\u016fm \u010d.p. 538, b\u00fdval\u00fd pivovar z 2. pol. 16. stol., v 19. stol. v\u00fdrazn\u011b p\u0159estav\u011bn, sgrafitov\u00e1 fas\u00e1da s v\u00fdjevy z knihy Genesis (Potopa s archou Noemovou, opil\u00fd Noe, S\u00e1ra vyh\u00e1n\u00ed Hagar, J\u00e1kob\u016fv \u017eeb\u0159\u00edk…)<\/td>\n<\/tr>\n
\nLichwitz\u016fv pivovar Slavonice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1929; 2 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slavo\u0148ov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Slavo\u0148ov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1544 – 1946; 4 500 hl; PI
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Slezsk\u00e9 Vlkovice<\/h5>\n<\/td>\n
\nV are\u00e1lu zdej\u0161\u00ed rychty se na po\u010d\u00e1tku 18.stolet\u00ed va\u0159ilo pivo<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sloupno<\/h5>\n

 
\n 
\n 
\n 
\n 
\n 
\n 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Benediktinsk\u00fd pivovar Sloupno<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1905; 1 000 hl; HK
\nV \u010dervnu 1669 prodala Barbora Mark\u00e9ta ovdov\u011bl\u00e1 hrab\u011bnka Desfousov\u00e1, rozen\u00e1 svobodn\u00e1 pan\u00ed Khunov\u00e1 z Belasy, sloupensk\u00fd statek a k n\u011bmu pat\u0159\u00edc\u00ed poplu\u017en\u00edm dvorem, pivovarem a sladovnou za 24300 zlat\u00fdch Adolfu Vil\u00e9mu svobodn\u00e9mu p\u00e1nu z Pol\u017eic a Bezdru\u017eic. Dne 3. ledna 1672 byla uzav\u0159ena prozat\u00edmn\u00ed kupn\u00ed smlouva a 29. dubna smlouva definitivn\u00ed, v ni\u017e Adolf Vil\u00e9m svobodn\u00fd p\u00e1n z Pol\u017eic a Bezdru\u017eic prodal statek zvan\u00fd Sloupno a k n\u011bmu pat\u0159\u00edc\u00edm poplu\u017en\u00edm dvorem, ov\u010d\u00ednem, kr\u010dmami, pivovarem a sladovnou za 24 300 zlat\u00fdch b\u0159evnovsk\u00e9mu opatu Tom\u00e1\u0161i Sartoriovi a cel\u00e9mu konventu.
\nV roce 1905 ukon\u010dil \u010dinnost sloupensk\u00fd pivovar s ro\u010dn\u00edm v\u00fdvarem a\u017e 1000 hektolitr\u016f. S pivovarem zanikla i chmelnice, kter\u00e1 byla severn\u011b od velkostatku. Zru\u0161en\u00fd pivovar upraven na d\u011blnick\u00e9 byty, kter\u00e9 byly kolaudov\u00e1ny dne 6. prosince 1921. (zdroj: www.sloupno.eu)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sme\u010dno<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nClam-Martinic\u016fv pivovar a sladovna Sme\u010dno<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed ve Sme\u010dn\u011b >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smidary<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Smidary<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 3 500 hl; HK
\nmaj.: Karel Wagner<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smilkov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Smilkov<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 300 hl; BN
\nmaj.: Dr. Likavec<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smilovy Hory<\/h5>\n<\/td>\n
\nJind\u0159ich Albrecht \u0160i\u0161ka z Jamolice od roku 1670 dr\u017eel statek Smilovy Hory a tento statek s pivovarem a vesnicemi Smilov\u00fdmi Horami, Mal\u00fdm a Velk\u00fdm Je\u017eovem v roce 1676 zase odprodal. (TA)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smi\u0159ice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Smi\u0159ice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Smi\u0159ice >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smolotely<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Smolotely<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1916; 1 500 hl; PB
\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o z\u00e1mku je z 28. dubna 1732. K z\u00e1mku v t\u00e9to dob\u011b n\u00e1le\u017eel je\u0161t\u011b pivovar s chmelnic\u00ed. B\u00fdval\u00fd pivovar je dnes nov\u011b rekonstruovan\u00fd penzion \u201eSmolotel\u201c. Posl.maj.: svobodn\u00fd p\u00e1n z Ergelet\u016f.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smr\u010dina u A\u0161e<\/h5>\n<\/td>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Smr\u010dina ; Sorg<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 000 hl; CHE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Smr\u017eovka<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Smr\u017eovka ; Morchenstern<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 500 hl; JN
\nmaj.: Theodor Desfours
\nBudovy zch\u00e1traly, ruiny byly zbour\u00e1ny a na jejich m\u00edst\u011b postaven D\u016fm potravin.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sob\u011bchleby<\/h5>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar Sob\u011bchleby ; Sobochleben <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1926; 8 000 hl; TP
\nPivovar se \u010dinnost\u00ed sv\u00e9ho majitele naprosto vymykal tehdej\u0161\u00edm zvyklostem. Vlastnila ho v letech 1902 \u2013 1929 Mosteck\u00e1 t\u011b\u017ea\u0159sk\u00e1 spole\u010dnost a sv\u00fdm v\u00fdstavem 8 000 hl piva v roce 1905 se \u0159adil k men\u0161\u00edm t\u00e9 doby.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sob\u011bslav<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Sob\u011bslav<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1628 – 1948; 8 000 hl; TA
\nsvobodn\u00ed pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci ; Ro\u017embersk\u00fd hrad (hradn\u00ed pal\u00e1c) byl po roce 1706 p\u0159em\u011bn\u011bn na pivovar a s\u00fdpky. Jan Ji\u0159\u00ed ze \u0160vamberka, p\u0159estav\u011bl ji\u017en\u00ed trakt sob\u011bslavsk\u00e9ho hradu na \u010deskou \u0161kolu pro ml\u00e1de\u017e podoboj\u00ed. Pozd\u011bji kr\u00e1l Ferdinand II. postoupil pr\u00e1zdnou \u0161koln\u00ed budovu m\u011bstu, a to ji pozd\u011bji prom\u011bnilo na pivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Sob\u011bslav >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sob\u00ed\u0161ky<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar p\u0159i statku Sob\u00ed\u0161ky<\/strong>
\nzru\u0161en 1880; 400 hl; PR<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sokolnice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nAkciov\u00fd pivovar a sladovna v Sokolnic\u00edch<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1932; 12 000 hl; BY
\nTradice v\u00fdroby piva v Sokolnic\u00edch u Brna je doslova prad\u00e1vn\u00e1. Pansk\u00fd pivovar je v\u011brohodn\u011b dolo\u017een p\u0159i zdej\u0161\u00ed renesan\u010dn\u00ed tvrzi ji\u017e v roce 1550. Ale je velice pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee vrchnost va\u0159ila n\u00e1poj p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed dne\u0161n\u00ed pivo ji\u017e daleko d\u0159\u00edve. Pivovar byl za stalet\u00ed sv\u00e9ho provozu neodmyslitelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed pansk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed tvrze, pozd\u011bji z\u00e1mku. V Sokolnic\u00edch b\u00fdvala i chmelnice. B\u011bhem sv\u00e9ho nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edho obdob\u00ed dok\u00e1zal sl\u00e1dek v Sokolnic\u00edch ro\u010dn\u011b uva\u0159it a\u017e 12 000 hektolitr\u016f piva. Provoz vlastnili mimo jin\u00e9 Dietrichsteinov\u00e9, ale posledn\u00edm vlastn\u00edkem byl rod Mitrovick\u00fdch. Pivovar stihl stejn\u00fd osud jako mnoho dal\u0161\u00edch mal\u00fdch provoz\u016f v dosahu nov\u011b vznikl\u00e9ho pr\u016fmyslov\u00e9ho velkopivovaru. Ve 20.letech 20.stolet\u00ed byl zakoupen Prvn\u00edm brn\u011bnsk\u00fdm akciov\u00fdm pivovarem (dne\u0161n\u00ed Starobrno) a v roce 1932 z konkuren\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f uzav\u0159en.
\nNa po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let se v Sokolnic\u00edch sna\u017eili obnovit i pivovar, ale nepoda\u0159ilo se. Zat\u00edm v n\u011bm funguje mimo
\njin\u00e9 stol\u00e1rna. V roce 2010 byl objekt k prodeji za 3,9 mil.K\u010d. V roce 2017 otev\u0159en minipivovar.
\n\u010dl\u00e1nek: Pansk\u00fd minipivovar Sokolnice >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sokolov<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Sokolov ; Falkenau ; Falknov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1870 – 1926; 20 000 hl
\nZbo\u0159en.<\/td>\n<\/tr>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar hrab\u011bte Nostice Sokolov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 3 500 hl<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Solnice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Solnice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nBohat\u00fd obchodn\u00edk a m\u011b\u0161\u0165an Star\u00e9ho M\u011bsta pra\u017esk\u00e9ho Benjamin z Vlkanova koupil v roce 1559 v Solnici nad n\u00e1m\u011bst\u00edm u horn\u00ed br\u00e1ny statek a d\u016fm. Ty nechal zbo\u0159it a na jejich m\u00edst\u011b postavil nov\u00fd d\u016fm, podobn\u00fd tvrzi a z\u00e1me\u010dku. Jeho potomci ho ob\u00fdvali a\u017e do konfiskac\u00ed po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, pak z\u00e1me\u010dek pustl a ch\u00e1tral. U\u017e tehdy v n\u011bm byl pivovar, ale hospoda ne.
\nV roce 1683 koupil z\u00e1me\u010dek Jan Kornel\u016f z Coenenz a nechal jej velk\u00fdm n\u00e1kladem opravit. 23. \u0159\u00edjna 1699 koupili z\u00e1mek s dvore\u010dkem, ov\u010d\u00ednem, pivovarem, vinopalnou, jednou hospodou nov\u011b postavenou, s dvory a vesnicemi karmelit\u00e1ni. Proto\u017ee z\u00e1me\u010dek nepot\u0159ebovali, ud\u011blali z n\u011bj hospodu, kterou pronaj\u00edmali. V roce 1749 pak prodali karmelit\u00e1ni hospodu
\nprim\u00e1toru Solnice Augustinu Bekovi za 400 zlat\u00fdch se v\u0161\u00edm, co le\u017e\u00ed a stoj\u00ed a s pek\u00e1rnou. Historik Jaroslav L\u00e1ska p\u00ed\u0161e, \u017ee Augustin Bek se p\u0159i koupi musel zav\u00e1zat, \u017ee bude odeb\u00edrat od karmelit\u00e1n\u016f ko\u0159alku z vrchnostensk\u00e9 p\u00e1lenky a pivo z pivovaru v nedalek\u00fdch Kvasin\u00e1ch. Musel tak\u00e9 sl\u00edbit, \u017ee nebude v lok\u00e1le trp\u011bt zhoubnou hru v karty a jin\u00e9 podobn\u00e9 hry, nebude m\u00edt spolky s pytl\u00e1ky a nebude pod\u00e1vat pivo v ned\u011bli a ve sv\u00e1tek.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Solopysky<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Solopysky<\/strong>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sosnov\u00e1<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Sosnov\u00e1<\/strong>
\n1893 – zru\u0161en po 2.sv.v\u00e1lce; BR<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Soutice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Soutice ; Soutitz<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Jak jsem dob\u00fdval pivovar Soutice >>><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 800 hl; BN
\nmaj.: A. Zahn<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sp\u00e1len\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Parostrojn\u00ed pivovar velkostatku Sp\u00e1len\u00e9 Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed ; Pivovar ve Sp\u00e1len\u00e9m Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed ; Brennporitschen<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1949; 7 000 hl; PJ
\nP\u016fvodn\u011b st\u00e1l z\u00e1meck\u00fd pivovar p\u0159ed z\u00e1mkem, v m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho parku. Ve 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed byl postaven na dne\u0161n\u00edm m\u00edst\u011b, vedle are\u00e1lu velkostatku. Pivovar ukon\u010dil svoji \u010dinnost v r. 1949, ale neosi\u0159el \u2013 na zdaleka viditeln\u00fd kom\u00edn se ka\u017edoro\u010dn\u011b vracej\u00ed \u010d\u00e1pi, kte\u0159\u00ed ji\u017e neodmysliteln\u011b pat\u0159\u00ed ke Sp\u00e1len\u00e9mu Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Obyvatel\u00e9 m\u011bsta s oblibou vypr\u00e1v\u011bj\u00ed historku o tom, jak se v roce 2008 jedn\u00e9 \u010dap\u00ed rodin\u011b u n\u00e1s tak l\u00edbilo, \u017ee zapomn\u011bla odlet\u011bt do tepl\u00fdch krajin. Zimu \u010d\u00e1pi ve zdrav\u00ed p\u0159e\u017eili, ale ji\u017e nikdy sv\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed neopakovali.
\nRozs\u00e1hl\u00e9 sklepy pivovaru v are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9ho z\u00e1meck\u00e9ho velkostatku ch\u00e1traly od roku 1949, kdy se zastavila v\u00fdroba piva. Hrozilo jejich z\u0159\u00edcen\u00ed. Tomu se na\u0161t\u011bst\u00ed poda\u0159ilo definitivn\u011b zabr\u00e1nit rekonstrukc\u00ed sklep\u016f na atraktivn\u00ed a netradi\u010dn\u00ed m\u00edsto pro setk\u00e1v\u00e1n\u00ed, v\u00fdstavy, kulturn\u00ed a gastronomick\u00e9 akce. (www.spaleneporici.cz)
\nTrojk\u0159\u00eddl\u00fd pivovar p\u0159il\u00e9hal k z\u00e1mku.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sp\u00e1lov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Sp\u00e1lov ; Sponau<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1899; 200 hl; NJ
\nryt\u00ed\u0159 Bauer<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Srbe\u010d<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Srbe\u010d<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Historie va\u0159en\u00ed piva v Srb\u010di >>><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 3 500 hl; RA
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg; pivovar zde fungoval ji\u017e v 16.stol.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Srl\u00edn<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nKn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar Srl\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nFungoval v letech 1734 – 1875; 800 hl; PI
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Karel Paar
\nDemolice z\u00e1me\u010dku s pivovarem v roce 2015.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u00e1dlec<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar St\u00e1dlec<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 800 hl; TA
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Karel Paar<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sta\u0148kov<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\nKn\u00ed\u017eec\u00ed pivovar Sta\u0148kov ; F\u00fcrstliche Brauerei Stankau<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Sta\u0148kova >>><\/a>
\nv provozu roku 1602,1872 – 1980; 50 000 hl; DO
\nmaj.: hrab\u011b K. Trauttmannsdorf; 1948-1957 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p., 1958-1964 Plze\u0148sk\u00e9 pivovary n.p., 1965-1980 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p.; va\u0159il mj. piva 120 B\u0159ez\u0148\u00e1k a Kozel
\nSta\u0148kovsk\u00fd pivovar v obdob\u00ed p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou produkoval a\u017e 45 000 hl piva ro\u010dn\u011b. Neradostn\u00e1 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed l\u00e9ta
\nse neblaze projevila i v chodu pivovaru. Trp\u011bl odchodem mnoha zam\u011bstnanc\u016f. \u0158e\u0161en\u00edm situace bylo rapidn\u00ed omezov\u00e1n\u00ed dod\u00e1vek hostinc\u016fm, kter\u00e9 vy\u00fastilo v omezen\u00ed jejich otv\u00edrac\u00ed doby. B\u011bhem v\u00e1lky bylo pivo \u010depov\u00e1no ve v\u0161edn\u00ed den jen od 18 do 21 hodin, v ned\u011bli od 17 do 23 hod. Z\u00e1kazn\u00edk p\u0159itom sm\u011bl dostat jen litr piva, pokud v\u016fbec bylo. B\u011bhem v\u00e1le\u010dn\u00fdch let stoupala i jeho cena. Je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku roku 1916 se p\u016fllitr dal po\u0159\u00eddit za 24 hal\u00e9\u0159\u016f, v posledn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd rok 1918 se p\u0159i z\u00e1bav\u011b platilo a\u017e jednu korunu! P\u0159itom se k va\u0159en\u00ed pou\u017e\u00edvalo n\u00e1hra\u017ekov\u00fdch surovin, tak\u017ee o skute\u010dn\u00e9m pivu nemohlo b\u00fdt ani \u0159e\u010di. Hlavn\u00ed surovinou byl \u010dirok, co\u017e je krmivo a surovina u\u017e\u00edvan\u00e1 v kvasn\u00e9m pr\u016fmyslu. Dal\u0161\u00edmi pak krouhan\u00e1 i su\u0161en\u00e1 cukrovka. Podobn\u00e9 lektvary se va\u0159ily i v dom\u00e1cnostech. Po v\u00e1lce p\u0159e\u0161lo vlastnictv\u00ed pivovaru do rukou rakousk\u00e9 v\u011btve Trauttmansdorf\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili projevit sv\u016fj vst\u0159\u00edcn\u00fd postoj k nov\u011b se rod\u00edc\u00ed \u010desk\u00e9 demokracii t\u00edm, \u017ee pole soused\u00edc\u00ed s pivovarem darovali sokolsk\u00e9 jednot\u011b, kter\u00e1 zde v roce 1921 postavila sokolovnu. Zcela nezi\u0161tn\u00fd tento akt nebyl, nebo\u0165 p\u0159ej\u00edmac\u00ed strana p\u0159ijala podm\u00ednku, \u017ee bude po dobu dvaceti let odeb\u00edrat na akce zde po\u0159\u00e1dan\u00e9 pouze sta\u0148kovsk\u00e9 pivo. Po n\u011bkolika letech ch\u00e1tr\u00e1n\u00ed are\u00e1l postupn\u011b v roce 2002 op\u011bt o\u017e\u00edval. Pivovar vyu\u017e\u00edvala spole\u010dnost
\nMagu Bohemia. Ta se zab\u00fdvala potravin\u00e1\u0159skou v\u00fdrobou, zejm\u00e9na zpracov\u00e1n\u00edm hub. V pl\u00e1nech firmy v\u0161ak figurovala my\u0161lenka, kter\u00e1 m\u011bla s b\u00fdval\u00fdm \u00fa\u010delem objektu mnoho spole\u010dn\u00e9ho. „Uva\u017eujeme p\u0159edb\u011b\u017en\u011b o tom, \u017ee bychom v are\u00e1lu postavili
\nminipivovar se stylovou restaurac\u00ed,“ vysv\u011btlil v dubnu 2002 jednatel spole\u010dnosti Pavel Bogner. Ve sta\u0148kovsk\u00e9m pivovaru pracoval dlouh\u00e1 l\u00e9ta Ji\u0159\u00ed V\u00fdrut. „O tom, \u017ee skon\u010d\u00edme, se lid\u00e9 postupn\u011b dozv\u00eddali. Nap\u0159\u00edklad kdy\u017e jsme jednou byli v Karlov\u00fdch Varech, na dvo\u0159e byly tanky s n\u00e1pisem Sta\u0148kov… V\u0161echno bylo domluven\u00e9 dop\u0159edu, bylo jasn\u00e9, \u017ee se n\u00e1\u0161 pivovar zlikviduje. Prvn\u00ed p\u0159i\u0161el na \u0159adu Kout na \u0160umav\u011b, pak Sta\u0148kov, potom Stod. Tady v regionu m\u011bly z\u016fstat jen Doma\u017elice jako velk\u00e1 velmoc, spole\u010dn\u011b s Plzn\u00ed a Chebem.“ Sta\u0148kovsk\u00fd pivovar p\u0159itom ukon\u010dil provoz v dob\u011b, kdy m\u011bl vysok\u00fd v\u00fdstav a provozovna byla po modernizaci. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech se v n\u011bm va\u0159ilo p\u0159es \u0161edes\u00e1t tis\u00edc hektolitr\u016f sv\u011btl\u00e9 a tmav\u00e9 des\u00edtky ro\u010dn\u011b, co\u017e poskytovalo zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v\u00edce ne\u017e \u0161edes\u00e1ti lidem. Objekt pivovaru p\u0159e\u0161el do vlastnictv\u00ed n\u00e1rodn\u00edho podniku Zelenina, kter\u00e1 tam m\u011bla sklad. „Jen\u017ee ta ho dostala jen proto, aby se ne\u0159eklo, \u017ee v pivovaru nic nen\u00ed,“ upozor\u0148uje Ji\u0159\u00ed V\u00fdrut. Po zm\u011bn\u011b re\u017eimu se pivovar dra\u017eil v mal\u00e9 privatizaci, ale pro velkou vyvol\u00e1vac\u00ed cenu k \u017eadn\u00e9 trasakci nedo\u0161lo. Pozd\u011bji objekt z\u00edskalo m\u011bsto Sta\u0148kov, kter\u00e9 ho v\u0161ak prodalo firm\u011b Zollner, a pot\u00e9 p\u0159e\u0161el do vlastnictv\u00ed firmy Magu Bohemia.
\nSta\u0148kovsk\u00fd pivovar byl v roce 2011 na prodej. M\u011bsto si pivovar nemohlo dovolit, \u010dekalo se na majetn\u00e9ho investora. V roce 2011 tomu bylo p\u0159esn\u011b t\u0159icet let, co se ve Sta\u0148kov\u011b p\u0159estalo va\u0159it pivo. Tamn\u00ed pivovar, ve kter\u00e9m byl provoz zah\u00e1jen p\u0159ed t\u00e9m\u011b\u0159 sto \u010dty\u0159iceti lety, prod\u00e1vala soukrom\u00e1 firma za p\u0159ibli\u017en\u011b 12 milion\u016f korun. M\u00edstn\u00ed Ji\u0159\u00ed V\u00fdrut pracoval ve sta\u0148kovsk\u00e9m pivovaru dlouh\u00e1 l\u00e9ta, t\u011b\u017ece nesl jeho uzav\u0159en\u00ed a dosud ho mrzelo, \u017ee se v n\u011bm zlat\u00fd mok ji\u017e neva\u0159\u00ed. \u201eLituji toho, \u017ee se pivovar v\u016fbec kdy prodal. Pracoval jsem v n\u011bm od vyu\u010den\u00ed a Sta\u0148kovsk\u00e9 pivo bylo doslova vynikaj\u00edc\u00ed. Kdy\u017e se v Plzni konaly degustace, lid\u00e9 si ho po\u0159\u00e1d pletli s Gambrinusem,\u201c vzpom\u00ednal d\u016fchodce. Provoz v pivovaru byl zah\u00e1jen v 70. letech devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, brzy v\u0161ak byl prod\u00e1n do rukou hrab\u011bte Trauttmansdorffa. Po komunistick\u00e9m p\u0159evratu byl zn\u00e1rodn\u011bn a v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed se ve Sta\u0148kov\u011b va\u0159ila sv\u011btl\u00e1 i tmav\u00e1 des\u00edtka, pivovar produkoval v\u00edce ne\u017e \u0161edes\u00e1t tis\u00edc hektolitr\u016f piva za rok a pr\u00e1ci v n\u011bm m\u011blo kolem \u0161edes\u00e1ti lid\u00ed. V roce 1977 se stal provozovnou doma\u017elick\u00e9ho pivovaru a 1. srpna 1981 byl sta\u0148kovsk\u00fd pivovar definitivn\u011b zru\u0161en a budova se za\u010dala vyu\u017e\u00edvat jako sklad n\u00e1rodn\u00edho podniku Zelenina. Pozd\u011bji p\u0159ipadla m\u011bstu, kter\u00e9 ho prodalo firm\u011b Zollner a od n\u00ed p\u0159e\u0161el do vlastnictv\u00ed firmy Magu Bohemia, kter\u00e1 byla jeho vlastn\u00edkem a kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 zpracov\u00e1n\u00edm hub, ovoce a zeleniny. Na b\u00fdval\u00e9ho zam\u011bstnance Ji\u0159\u00edho V\u00fdruta se n\u011bkolikr\u00e1t obr\u00e1tili lid\u00e9, kte\u0159\u00ed o znovuobnoven\u00ed pivovaru uva\u017eovali, nakonec ale z pl\u00e1n\u016f se\u0161lo. \u201eJ\u00e1 bych r\u00e1d pomohl, zn\u00e1m to m\u00edsto skrz naskrz, a pivovar mo\u017enost obnoven\u00ed v\u00fdroby ur\u010dit\u011b nab\u00edz\u00ed,\u201c tvrdil V\u00fdrut. Poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee pokud by pivovar i nad\u00e1le vyu\u017e\u00edval m\u011bkkou vodu jako d\u0159\u00edv, pivo by bylo op\u011bt v\u00fdte\u010dn\u00e9.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e1 Boleslav<\/h5>\n<\/td>\n
\nKapituln\u00ed pivovar Star\u00e1 Boleslav<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e1 Ves nad Ond\u0159ejnic\u00ed<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar statku Excellence Leopolda Podstatzky-Liechtensteina Star\u00e1 Ves ; Altendorf<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 200 hl; FM
\npivovar p\u0159i statku; Pivovar st\u00e1l pod\u00e9l dne\u0161n\u00ed cesty od m\u00edsta nyn\u011bj\u0161\u00edch schodk\u016f. Byla to jednopatrov\u00e1 budova, kryt\u00e1 \u0161indelem. V k\u0159\u00eddle od z\u00e1mku byly dva byty (dvoupokojov\u00e9, vchod do horn\u00edho bytu po d\u0159ev\u011bn\u00fdch schodech). Budova
\npivovaru se prost\u00edrala a\u017e po dne\u0161n\u00ed prostor vrat. V \u010d\u00e1sti dal\u0161\u00ed budovy o d\u00e9lce asi 20m byla m\u00edstnost pro su\u0161en\u00ed a va\u0159en\u00ed je\u010dmene a hranat\u00e1 k\u00e1\u010f 2×2,5 m. Je\u010dmen byl uskladn\u011bn v d\u0159ev\u011bn\u00e9m z\u00e1sobn\u00edku s v\u00fdsypn\u00fdm otvorem nad k\u00e1d\u00ed. Na p\u016fd\u011b
\nusklad\u0148ovali je\u010dmen, pozd\u011bji tam usklad\u0148oval Prokop M\u00edsteck\u00fd seno (asi 20 f\u016fr – v\u0161echno sho\u0159elo v r. 1919). Pod\u00e9l cesty st\u00e1lo asi 10 velk\u00fdch strom\u016f-ka\u0161tan\u016f, kter\u00e9 rovn\u011b\u017e sho\u0159ely p\u0159i po\u017e\u00e1ru. Vchod byl ze dvora. Budova byla zd\u011bn\u00e1 a m\u011bla zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9 okna. Soud\u00ed se, \u017ee pivovar byl stejn\u011b star\u00fd jako z\u00e1mek. K pivovaru pat\u0159il ml\u00fdn, palar\u0148a a hospoda u Hyne\u010dka.
\nV roce 2002 budova pivovaru ji\u017e neexistovala.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e1 Voda<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Star\u00e1 Voda<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 200 hl; OL
\nmaj.: piarist\u00e9<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 Buky<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar Star\u00e9 Buky ; Altenbuch<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 000 hl; TU
\nmaj.: hrab\u011b Rummenskirch<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 He\u0159m\u00ednovy<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Star\u00e9 He\u0159m\u00ednovy ; Alt Erbersdorf<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; BR<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 Hobz\u00ed<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Star\u00e9 Hobz\u00ed<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 Hrady<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Star\u00e9 Hrady ; Altenburg<\/strong>
\n6 500 hl; JC
\nK severn\u00ed \u010d\u00e1sti hlavn\u00ed z\u00e1meck\u00e9 budovy byl v polovin\u011b 18. stolet\u00ed p\u0159istav\u011bn pivovar a pro jeho pot\u0159eby bylo vyu\u017eito i \u010d\u00e1sti interi\u00e9r\u016f tohoto k\u0159\u00eddla. Zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se provoz pivovaru v pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed m\u011bl negativn\u00ed vliv na celkov\u00fd stav
\nz\u00e1meck\u00e9 budovy. Pivovar byl za hrab\u011bte Erv\u00edna \u0160lika v 90. letech 19. stolet\u00ed sice zru\u0161en, ale z\u00e1mek byl ji\u017e tak po\u0161kozen, \u017ee se v t\u00e9to dob\u011b z\u0159\u00edtilo nejstar\u0161\u00ed z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 M\u011bsto pod Land\u0161tejnem<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Star\u00e9 M\u011bsto<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 400 hl; JH;
\nmaj.: svobodn\u00fd p\u00e1n Sternbach<\/td>\n<\/tr>\n
\nPivovar Land\u0161tejn<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 200 hl; JH
\nmaj.: svobodn\u00fd p\u00e1n Sternbach<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 M\u011bsto<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar p\u0159i dvoru ve Star\u00e9m M\u011bst\u011b ; M\u00e4hrisch Altstadt<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 100 hl; SU<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 Mitrovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Star\u00e9 Mitrovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 300 hl; BN
\nmaj.: Konr\u00e1d Bla\u0161ka<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 Ransko<\/h5>\n<\/td>\n
\nn\u011bkolik pivovar\u016f, zru\u0161eny asi 1900; HB<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00e9 Sedli\u0161t\u011b<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nVrchnostensk\u00fd pivovar Star\u00e9 Sedli\u0161t\u011b ; Domaien Brauerei Autzedlisch<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Tachova >>><\/a>
\n1859 – 1928; 5 500 hl; TC
\nmaj.: H. Heidlerov\u00e1<\/td>\n<\/tr>\n
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Star\u00e9 Sedli\u0161t\u011b<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\nV roce 1838 \u017eilo ve Star\u00e9m Sedli\u0161ti t\u00e9m\u011b\u0159 1700 obyvatel, dom\u016f bylo 238. St\u00e1l tu kostel s farou, \u0161kola, z\u00e1mek s p\u011bknou zahradou a dvorem, vrchnostensk\u00fd pivovar na 15 sud\u016f, m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar na 12 sud\u016f, vinopalna, \u0161pit\u00e1l s kapl\u00ed, hospoda a dva ml\u00fdny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u00e1rkov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar St\u00e1rkov ; Starkstadt<\/strong>
\nzru\u0161en 1948; 2 000 hl; NA
\nmaj.: brat\u0159i Pejskarov\u00e9; 1948 Hradeck\u00e9 pivovary n.p.; budovy ji\u017e zbo\u0159eny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Starosedlsk\u00fd Hr\u00e1dek<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Hr\u00e1dek-Starosedlo ; Kn\u00ed\u017eec\u00ed K.Schwarzenbersk\u00fd pivovar Hr\u00e1dek<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1682 – 1935; 1 700 hl; PB
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00fd Hroz\u0148atov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Star\u00fd Hroz\u0148atov<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00fd Ji\u010d\u00edn<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Star\u00fd Ji\u010d\u00edn<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en p\u0159ed 1910; 1 000 hl
\nmaj.: hrab\u011b Seiler ; \u010d\u00e1st budov byla zachov\u00e1na je\u0161t\u011b v roce 2002 a nach\u00e1zela se u silnice z Lou\u010dky do Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, na kraji obce (pod Z\u00e1me\u010dkem), nevyu\u017eit\u00e1 ch\u00e1traj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st byla zbo\u0159ena na ja\u0159e 2002, zbytek v \u010dervenci 2002 obydlen.
\nPrvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka je z roku 1589, kdy ji\u017e byl v provozu. V tu dobu vlastnil starojick\u00e9 panstv\u00ed rod \u017derot\u00edn\u016f. Kr\u010dmy na sv\u00e9m panstv\u00ed z\u00e1sobovali pivem ze Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna a Kun\u00edna.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00fd Kn\u00edn<\/h5>\n<\/td>\n
\nK\u0159\u00ed\u017eovnick\u00fd pivovar ve Star\u00e9m Kn\u00edn\u011b<\/strong>
\nzru\u0161en 1910; 1 500 hl; PB<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00fd Kyn\u0161perk<\/h5>\n<\/td>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Star\u00fd Kyn\u0161perk<\/strong>
\n1650 – 1938; 1 500 hl; CHE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00fd Plzenec<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Star\u00fd Plzenec<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Star\u00fd Plzenec >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Plzence Star\u00e9ho >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Star\u00fd Rybn\u00edk<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Star\u00fd Rybn\u00edk ; Altenteich<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 700 hl; CHE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Stran\u00edk<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Stran\u00edk<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1898; 800 hl; NJ<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Statenice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Statenice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 500 hl; PAZ
\nmaj.: svobodn\u00fd p\u00e1n Dlouhovesk\u00fd
\nV z\u00e1padn\u00edm a severn\u00edm k\u0159\u00eddle byl pivovar. Vlastn\u00edkem pivovaru byl svatoji\u0159sk\u00fd kl\u00e1\u0161ter, kter\u00fd si zaji\u0161\u0165oval odbyt sv\u00e9ho piva ve vrchnostensk\u00fdch kr\u010dm\u00e1ch ve Statenic\u00edch a \u010cern\u00e9m Vole. V roce 1842 m\u011bly Statenice 53 \u010d\u00edsel v\u010detn\u011b z\u00e1mku, vinice, pivovaru, dvora, hospody a dvou ml\u00fdn\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u011bbo\u0159ice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar St\u011bbo\u0159ice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarsk\u00fd m\u00edstopis \u2013 Opavsko >>><\/a>
\nv roce 1913 vyho\u0159el a byl zru\u0161en; max. 10 000 hl; OP
\nPansk\u00fd pivovar s provozn\u00edmi budovami byl postaven roku 1745 v m\u00edst\u011b zvan\u00e9m V Podh\u00e1j\u00ed, nedaleko St\u011bbo\u0159ick\u00e9ho rybn\u00edka. Roku 1856 jej koupil F. Egger a Tade\u00e1\u0161 Dittrich. O dva roky pozd\u011bji Egger prodal svou polovinu Johan\u011b Dittrichov\u00e9. V roce 1873 pivovar zmodernizoval jej\u00ed syn August Dittrich. V dob\u00e1ch nejv\u011bt\u0161\u00edho rozkv\u011btu, kolem roku 1896, se v pivovaru va\u0159ilo a\u017e 10 000 hl piva ro\u010dn\u011b a dov\u00e1\u017eelo se do \u0159ady v\u00fd\u010dep\u016f po kraji. Pivovar byl v provozu do roku 1913, kdy vyho\u0159el a nebyl ji\u017e zprovozn\u011bn. Zni\u010den byl hlavn\u00ed trakt a samosp\u00e1dn\u00fd vodovod. Dodnes se zachovala budova sladovny, ve kter\u00e9 je dnes sklad obil\u00ed. Z pivovarsk\u00e9 technologie se v interi\u00e9rech bohu\u017eel nic nedochovalo. Zachov\u00e1ny z\u016fstaly rovn\u011b\u017e sklepy, kter\u00e9 dnes slou\u017e\u00ed firm\u011b Horsk\u00fd pramen jako sklady. Sou\u010d\u00e1st\u00ed komplexu je tak\u00e9 spr\u00e1vn\u00ed budova, co\u017e je p\u016fvodn\u00ed Pivovarsk\u00e1 hospoda. (zdroj: www.technicke-pamatky.cz)
\nObjekt b\u00fdval\u00e9ho pivovaru z roku 1775 stoj\u00ed na okraji obce, sm\u011brem na Zlatn\u00edky. Zde se va\u0159ilo v minulosti a\u017e 10 000 hl piva ro\u010dn\u011b a dov\u00e1\u017eelo se do nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch kout\u016f Slezska a Moravy. Posledn\u00ed majitel\u00e9 byla rodiny Dittrich\u016f. V roce 1913 pivovar vyho\u0159el. Zachovala budova sladovny, ve kter\u00e9 je sklad obil\u00ed. Rovn\u011b\u017e se zachovaly sklepy, kter\u00e9 slou\u017e\u00ed firm\u011b Horsk\u00fd pramen jako sklady. V m\u00edst\u011b naleznete tak\u00e9 zahradn\u00ed are\u00e1l s restaurac\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Stehel\u010deves<\/h5>\n<\/td>\n
\nSt\u0159edo\u010desk\u00fd pivovar a sladovna Stehel\u010deves, akciov\u00e1 spole\u010dnost<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Stehel\u010deves >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u011b\u017eery<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar St\u011b\u017eery<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1905; 2 500 hl; HK
\nmaj.: hrab\u011b Harrach<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Stod<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Akciov\u00fd pivovar ve Stod\u011b<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1872 – 1986; max. 50 000 hl; PJ
\nV majetku akciov\u00e9 spole\u010dnosti do roku 1945; 1945-1948 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va; 1948-1957 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p., 1958-1964
\nPlze\u0148sk\u00e9 pivovary n.p., 1965-1982 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p.; V roce 2002 v are\u00e1lu podnikala zem\u011bd\u011blsk\u00e1 v\u00fdrobn\u00ed spole\u010dnost.
\nV \u00fanoru 2026 prob\u011bhla demolice pivovaru. Z\u016fstala jen b\u00fdval\u00e1 obytn\u00e1 administrativn\u00ed budova a men\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sladovny. V\u0161e ostatn\u00ed v\u010detn\u011b v\u0161ech kom\u00edn\u016f, hvozd\u016f, varny bylo zbo\u0159eno. Rakousk\u00fd majitel na m\u00edst\u011b pl\u00e1noval postavit domov pro seniory a byty.<\/td>\n<\/tr>\n
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd pivovar Stod <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1544 – 1914 provoz zastaven, 1924 zru\u0161en; max. 9 000 hl
\nM\u011b\u0161\u0165an\u00e9 vlastnili pivovar a\u017e do roku 1924, ale v letech 1914-1924 jej pronaj\u00edmali Akciov\u00e9mu pivovaru. Listina o n\u011bmeck\u00e9m pr\u00e1vu v\u00e1re\u010dn\u00e9m, kter\u00e9 byla m\u011bstu prop\u016fj\u010deno v\u00fdnosem probo\u0161ta Maty\u00e1\u0161e v roce 1544, a t\u00edm bylo umo\u017en\u011bno Stodsk\u00fdm z\u0159\u00eddit sladovnu a pivovar.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Stran\u010dice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Stran\u010dice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1926; 1 700 hl; PAV
\nmaj.: \u0158\u00e1d piarist\u016f v Praze<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Str\u00e1nka<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Str\u00e1nka<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; ME
\nvlastn\u00edk augustini\u00e1ni u sv. Tom\u00e1\u0161e v Praze<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Studen\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Studen\u00e1<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Z historie pivovaru ve Studen\u00e9 >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Stud\u00e9nka<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nM\u011bsto Stud\u00e9nka se chlub\u00ed hned dv\u011bma z\u00e1mky, takzvan\u00fdm Star\u00fdm a Nov\u00fdm z\u00e1mkem. Historie obou budov je velmi prolnuta a m\u00edsty i nejasn\u00e1. Star\u00fd z\u00e1mek byl p\u016fvodn\u011b tvrz a po vzniku Nov\u00e9ho z\u00e1mku p\u0159estav\u011bn na pivovar, pozd\u011bji \u00fa\u0159ednick\u00e9 byty.
\nOd roku 1850 pracovala ve star\u00e9m z\u00e1mku pal\u00edrna lihu. P\u0159edt\u00edm zde byl pivovar a pozd\u011bji hostinec.
\nV sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je budova star\u00e9ho z\u00e1mku vyu\u017e\u00edv\u00e1na ke komer\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Studnice<\/h5>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Studnice<\/strong>
\nStudnice je rozko\u0161n\u00e1 vesni\u010dka nedaleko \u017eelezni\u010dn\u00ed k\u0159i\u017eovatky – St\u00e1rkova nedaleko N\u00e1choda.
\nNe nadarmo se Studnick\u00fdm p\u0159ezd\u00edvalo p\u016flpani. V\u017edy\u0165 ve Studnici b\u00fdval t\u00e9\u017e i pivovar, kter\u00fd se na tak malou vesni\u010dku zdal b\u00fdti p\u0159epychem. Pivo v n\u011bm va\u0159en\u00e9 bylo sv\u011btl\u00e9 a dle tradice tak siln\u00e9, \u017ee pr\u00fd i sedmera k\u0159est sneslo a mohlo se p\u00edti bez \u00fahony sv\u00e9ho nazvu. K\u0159til je p\u00e1n, sl\u00e1dek, podstar\u0161\u00ed, hostinsk\u00fd, hospod\u00e1\u0159 s hospodyn\u00ed i \u010dele\u010f, aby piva bylo v\u00edce. Pivo soudnick\u00e9 nebylo p\u0159ipravov\u00e1no dle receptu germ\u00e1nsk\u00fdch, odkoukan\u00fdch Gambrinem od egyptsk\u00e9ho Osirida, ale dle osv\u011bd\u010den\u00fdch p\u0159edpis\u016f staroslovansk\u00fdch. Neb\u00fdvalo nikdy p\u0159ehnan\u011b sladk\u00e9, ale sp\u00ed\u0161e naho\u0159kl\u00e9 chuti, p\u0159\u00edjemn\u011b \u0161imraj\u00edc\u00ed v hrdle.
\nDo 14. stolet\u00ed se pivo va\u0159\u00edvalo je\u0161t\u011b podom\u00e1cku a teprve potom se po\u010dal vyv\u00edjet pivovarnicky pr\u016fmysl. V letech l348 – 1419 ji\u017e bylo v \u010cech\u00e1ch 55 pivovar\u016f a 86 sladoven, jak uv\u00e1d\u00ed \u010desk\u00fd kronik\u00e1\u0159 W. W. Tomek. Jeliko\u017e v\u011bt\u0161ina p\u016fdy b\u00fdvala pansk\u00e1 a m\u011bstsk\u00e1, byly zakl\u00e1d\u00e1ny pivovary a lihovary (p\u00e1lenky) p\u0159i \u0161lechtick\u00fdch s\u00eddlech a ve m\u011bstech.
\nI ve Studnici tedy byl pivovar i p\u00e1lenka. Z\u00e1znam o n\u011bm je ji\u017e z roku 1510 a roz\u0161\u00ed\u0159en byl panem Janem Star\u0161\u00edm Strakou z Nedabylic a na Studnici v roce 1552. Straka byl c\u00edsa\u0159sk\u00fdm hernikem kraje kr\u00e1lovehradeck\u00e9ho a pivovarnictv\u00ed m\u011bl ve velik\u00e9 \u00fact\u011b. Za jeho dob se konaly pokusy s p\u011bstov\u00e1n\u00edm vlastn\u00edho chmele u osady Zblova. Dodnes tomuto m\u00edstu se \u0159\u00edk\u00e1 „Na chmelnici.“
\nRoku 1555 do\u0161lo k v\u011bhlasn\u00e9 rozep\u0159i mezi Janem Strakou z Nedabylic a Albrechtem Smi\u0159ick\u00fdm, panem to panstv\u00ed N\u00e1chodsk\u00e9ho, jen\u017e pana Straku obvinil, ze na sv\u00fdch pozemc\u00edch kr\u010dmu neopr\u00e1vn\u011bn\u011b z\u0159\u00eddil a pivo v ni \u0161enkoval. To v\u0161echno pr\u00fd na \u0161kodu jeho staro\u017eitn\u00fdch kr\u010dem v okoln\u00edch vesnic\u00edch. St\u00ed\u017enost byla zalo\u017eena na t\u00e9to smutn\u00e9 historii: P\u0159ed n\u011bjak\u00fdm \u010dasem, asi rokem l5l0, pan na N\u00e1chod\u011b Jan \u0160petle z Janovic povolil dod\u00e1vati ze sv\u00e9ho pivovaru do vsi Rybn\u00edku jedn\u00e9 \u017een\u011b, \u0161estined\u011blce, pivo. Tato \u017eena v\u0161ak ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou uho\u0159ela a cel\u00e9 sp\u00e1leni\u0161t\u011b zakoupil pan Straka. Na tom miste nechal postavit kr\u010dmu, nazvanou „Na \u010dertovin\u011b.“ A proto\u017ee byla jeho majetkem, prod\u00e1val v ni sv\u00e9 pivo va\u0159en\u00e9 ve Studnici. Ale Jan \u0160petle usiloval o to, aby do kr\u010dmy bylo dod\u00e1v\u00e1no pivo z jeho pivovaru, dokazuj\u00edc, \u017ee do t\u011bchto m\u00edst ji\u017e pivo d\u00e1vno dod\u00e1val. Spor tedy vyvrcholil a\u017e za 45 let, kdy se soudn\u011b vlekl v\u00edce jak \u010dty\u0159i l\u00e9ta. Pak kone\u010dn\u011b purkrabsk\u00fd soud v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 rozhodl ve prosp\u011bch ob\u017ealovan\u00e9ho, Jana Straky s od\u016fvodn\u011bn\u00edm: „… pon\u011bvad\u017e jest pan Albrecht Smi\u0159icky puovod toho, aby kdy podle z\u0159\u00edzen\u00ed zemsk\u00e9ho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed kr\u010dmy a v n\u00ed \u0161enku ve vsi Rybn\u00edc\u00edch br\u00e1n\u011bno bylo, ni\u010dim\u017e dostate\u010dn\u011b podle pr\u00e1va neprok\u00e1zal, nybr\u017ee on Jan Straka st. z Nedabylic, popt\u00e1ny to jest, ze v\u00edce jak \u010dty\u0159iceti let v kr\u010dm\u011b ve vsi Rybn\u00edc\u00edch se \u0161enku u\u017e\u00edv\u00e1, sv\u011bdky po\u0159\u00e1dn\u011b registry veden\u00fdmi podle pr\u00e1va provedl a z t\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny d\u00e1vati raci jemu Janovi Strakovi pohnan\u00e9mu za to pravo, tak, ze on, jemu panu Albrechtu ze Smi\u0159ic puovodu tou pokutou v uohonu polo\u017eenou, ani\u017e zastaven\u00edm t\u00e9 kr\u010dmy a v ni \u0161enku ve vsi Rybn\u00edc\u00edch povinen nen\u00ed …“ Stalo se v utery p\u0159ed sv. Bartolom\u011bjem 22. dne srpna m\u011bs\u00edce l\u00e9ta l559.
\nDoba pob\u011blohorsk\u00e1 znamenala \u00fapadek \u010desk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed. I ve Studnici na pivovar t\u011b\u017ece dolehla. Roku 1638 zd\u011bdil Studnici pan V\u00e1clav Straka z Nedabylic, kter\u00fd musel pro svou viru 8. \u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku ut\u00e9ci do emigrace. C\u00edsa\u0159 jeho jm\u011bn\u00ed zkonfiskoval a dal jej Gerardovi Leyksovi z Leyksu, kter\u00fd roku 1643 pronajal statek i pivovar Mikul\u00e1\u0161ovi Bellimu. To byl Vlach a v\u0161echny zm\u011bny panu pivovaru ani jeho person\u00e1lu neprosp\u011bly. V \u010dervenci roku l648 \u0161v\u00e9dsk\u00fd gener\u00e1l Witenberk pro\u0161el s cel\u00fdm vojskem p\u0159es Studnici a co nevzal, to zkazil nebo sp\u00e1lil. Lid\u00e9 utekli do les\u016f a pivovar byl zni\u010den.
\nZ\u00e1silky studnick\u00e9ho piva za\u010d\u00ednaj\u00ed op\u011bt teprve roku l665, kdy majitelem dvora se stal Jakub Ond\u0159ej z Rotenbachu, nadmyslivec panstv\u00ed Pardubick\u00e9ho. Po n\u011bm koupila Studnici s pivovarem Maria Benigna, vdova po Octaviovi Piccolominim, v\u00e9vody z Aragonu, pana na N\u00e1chod\u011b. Pivo se ve Studnici va\u0159ilo je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed. Pozd\u011bji byla ponech\u00e1na v provozu pouze sladovna a i ta byla v roce 1750 zru\u0161ena. Pivovar byl p\u0159estaven na p\u00e1lenku. V roce l786 byla ze z\u00e1me\u010dku se sklepy postavena fara a v roce 1797 byla budova p\u00e1lenky p\u0159estavena na \u0161kolu.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Stra\u010dov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nHarrach\u016fv pivovar Stra\u010dov<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 1 000 hl; HK<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Strakonice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Malt\u00e9zsk\u00fd ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du Strakonice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1910; 5 000 hl
\nPivo se na strakonick\u00e9m hradu va\u0159ilo s r\u016fzn\u00fdmi p\u0159est\u00e1vkami. Posledn\u00ed o\u017eiven\u00ed nastalo v roce 1834, kdy byly na t\u0159et\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed postaveny na tehdej\u0161\u00ed dobu modern\u00ed budovy pivovaru a tak\u00e9 adaptov\u00e1ny \u010d\u00e1sti hradu naproti kostelu. Hradn\u00ed produkce ov\u0161em po\u010dala skom\u00edrat s rozvojem pivovaru m\u011bstsk\u00e9ho po roce 1874. Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. stolet\u00ed a budova vzala za sv\u00e9 v souvislosti s tot\u00e1ln\u00ed demolic\u00ed m\u011bsta v 60. a\u017e 70. letech 20. stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Strakonice ; Parostrojn\u00ed pivovar pravov\u00e1re\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165anstva v Strakonic\u00edch<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV provozu.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Strakonice >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Vandry po historick\u00fdch pivovarech, d\u00edl \u010dtvrt\u00fd: Kdy\u017e se sudy vyval\u00ed z pivovaru v Podskal\u00ed\u2026 >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Str\u00e1\u017e<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Str\u00e1\u017e – Novom\u011bst\u00ed<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 200 hl; TC
\nmaj.: K. Erhard<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Str\u00e1\u017e nad Ne\u017e\u00e1rkou<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Str\u00e1\u017e<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: N\u00e1vraty pivovarnictv\u00ed \u2013 Str\u00e1\u017e nad Ne\u017e\u00e1rkou >>><\/a>
\nvideo: N\u00e1vraty pivovarnictv\u00ed \u2013 Str\u00e1\u017e nad Ne\u017e\u00e1rkou >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Str\u00e1\u017e nad Ne\u017e\u00e1rkou >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Str\u00e1\u017enice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Str\u00e1\u017enice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pansk\u00fd pivovar ve Str\u00e1\u017enici >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Strenice<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Strenice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 1 200 hl; MB;
\nmaj.: hrab\u011b Pochtach<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Strmilov<\/h5>\n<\/td>\n
\nObecn\u00ed pivovar Strmilov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1 800 hl; JH
\nPivovar byl zde uv\u00e1d\u011bn u\u017e v roce 1570. V roce 1904 byl postaven nov\u00fd pivovar, ale v provozu byl jen do roku 1936.
\nV roce 1947 si v pivovaru z\u0159\u00eddila gar\u00e1\u017ee \u010cSAD.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159eble<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar St\u0159eble ; Str\u00f6bl<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 500 hl; TC
\nmaj.: O. Blomer<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159eln\u00e1<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar p\u0159i velkostatku St\u0159eln\u00e1<\/strong>
\nzru\u0161en 1880; 200 hl; OL<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159elsk\u00e9 Ho\u0161tice<\/h5>\n<\/td>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar St\u0159elsk\u00e9 Ho\u0161tice ; Strahl Hoschtitz<\/strong>
\nlokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 2 300 hl; ST
\nmaj.: A. Duba
\nHistorie pivovaru se za\u010dala ps\u00e1t patrn\u011b v 2. pol. 16. stolet\u00ed. Podle dochovan\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed n\u011bkolika pam\u011btn\u00edk\u016f ze 17. stolet\u00ed bylo toti\u017e ji\u017e za \u0160ebesti\u00e1na Pe\u0161\u00edka a Petra Pe\u0161\u00edka dov\u00e1\u017eeno m\u00edstn\u00ed pivo do \u010ce\u010delovic. \u0160ebesti\u00e1n Pe\u0161\u00edk z Kom\u00e1rova p\u0159evzal ho\u0161tick\u00e9 panstv\u00ed do sv\u00e9 spr\u00e1vy v roce 1569. Pivovar byl pravd\u011bpodobn\u011b vyrabov\u00e1n a zni\u010den v dob\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. V\u00fdroba se tehdy p\u0159esunula na St\u0159elu u Strakonic. Znovu byl pivovar vystav\u011bn a zprovozn\u011bn jezuity pravd\u011bpodobn\u011b v letech 1710 – 1715 v obdob\u00ed budov\u00e1n\u00ed jejich s\u00eddla. Tehdy byl naopak uzav\u0159en pivovar na St\u0159ele. Jezuit\u00e9 provozovali pivovar ve sv\u00e9 re\u017eii. Podle n\u011bkolika dochovan\u00fdch \u00fa\u010detn\u00edch doklad\u016f mohly v\u00fdnosy z ho\u0161tick\u00e9ho pivovaru \u010dinit i 28% celkov\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdsledku. Za jezuit\u016f se va\u0159ilo kolem 900 hl. Chmel se nakupoval z chmela\u0159sk\u00fdch oblast\u00ed, ale tak\u00e9 se p\u016fvodn\u011b p\u011bstoval v pansk\u00e9 chmelnici, kter\u00e1 se nach\u00e1zela u lhoteck\u00fdch hranic mezi rybn\u00edkem Ho\u0159epn\u00fd a cestou do Lhoty. Od roku 1773, kdy panstv\u00ed propadloo po zru\u0161en\u00ed jezuitsk\u00e9ho \u0159\u00e1du c\u00edsa\u0159sk\u00e9mu a kr\u00e1lovsk\u00e9mu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, byl pivovar propachtov\u00e1n. Roku 1788 byl pacht\u00fd\u0159em ho\u0161tick\u00e9ho pivovaru b\u00fdval\u00fd br\u00e1nick\u00fd pivovarsk\u00fd mistr Josef Holluba. V roce 1845 propachtoval majitel panstv\u00ed Obst pivovar Anton\u00ednu Horingovi. Za Gustava Obsta se pozd\u011bji sva\u0159ovalo dokonce a\u017e 2700 hl, v t\u00e9 dob\u011b m\u011bl b\u00fdt sl\u00e1dkem Franti\u0161ek Knott. Po odchodu rodiny Obst\u016f v roce 1885 za\u010dala jakost ho\u0161tick\u00e9ho piva upadat. Majitel\u00e9 panstv\u00ed se \u010dasto st\u0159\u00eddali, ka\u017ed\u00fd cht\u011bl z panstv\u00ed jen t\u011b\u017eit a do technick\u00e9ho rozvoje pivovaru se neinvestovalo. Jakost ho\u0161tick\u00e9ho piva se nemohla rovnat strakonick\u00e9mu pivu, kter\u00e9 obyvatel\u00e9 panstv\u00ed i p\u0159es z\u00e1kaz a v\u00fdhru\u017eky p\u00e1n\u016f pili \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc \u010dast\u011bji. Ho\u0161tick\u00fd pivovar p\u0159ich\u00e1zel o svou klientelu a koncem roku 1897 zastavil svou v\u00fdrobu. Ho\u0161tick\u00fd kronik\u00e1\u0159 dokonce napsal: „Ke konci tohoto roku v m\u011bs\u00edci listopadu p\u0159estalo se va\u0159iti pivo ve zdej\u0161\u00edm vrchnostensk\u00e9m pivovaru, jeliko\u017e posledn\u00ed sl\u00e1dek Josef Vok\u00e1\u010d va\u0159il po del\u0161\u00ed dobu pivo tak \u0161patn\u00e9, \u017ee i zdrav\u00ed lidsk\u00e9mu bylo nebezpe\u010dn\u00e9. Zn\u00e1m\u00e9 bylo pod jm\u00e9nem ho\u0161tick\u00fd \u010damrd\u00e1k.“ Roku 1910 byl pivovar pronajat Parostrojn\u00edmu pivovaru pr\u00e1vova\u0159e\u010dn\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165anstva ve Strakonic\u00edch jako sklad piva. N\u00e1jem trval a\u017e do \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed. (prazdnedomy.cz<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159ezim\u00ed\u0159<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar St\u0159ezim\u00ed\u0159 ; Stresimirsch<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 300 hl; BN
\nmaj.: W. Meisner<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159\u00edbro<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar St\u0159\u00edbro<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1197 – 1950; max. 15 000 hl; TC
\nM\u011b\u0161\u0165an\u00e9 vlastnili pivovar do roku 1945; 1945-1948 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va; 1948-1950 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p.
\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar ve St\u0159\u00edb\u0159e je objekt s dlouhou a zaj\u00edmavou histori\u00ed sahaj\u00edc\u00ed a\u017e do roku 1197. V minul\u00e9m stolet\u00ed pro\u0161el z\u00e1sadn\u00edmi vlastnick\u00fdmi zm\u011bnami, kdy ho do roku 1945 vlastnili a spravovali M\u011b\u0161\u0165an\u00e9, pot\u00e9 v roce 1948 p\u0159e\u0161el do rukou n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1vy a do konce roku 1950 pat\u0159il Z\u00e1pado\u010desk\u00fdm pivovar\u016fm n.p.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159\u00edlky<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar St\u0159\u00edlky<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 400 hl; KM
\nmaj.: hrab\u011b Herberstein<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159\u00edt\u011b\u017e<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Pivovar St\u0159\u00edt\u011b\u017e ; Schrittens<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1935; 2 000 hl; JI
\nPivovar zde vznikl v roce 1536. Kolem roku 1787 byl obnoven, nebo\u0165 do\u0161lo k p\u0159elo\u017een\u00ed provozu z Beranova. Ve 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed pivovar dr\u017eeli vlastn\u00edci zdej\u0161\u00edho panstv\u00ed, kn\u00ed\u017eata Karel Anton\u00edn a Leopold Hohenzollern Sigmaringen. Ti pivovar pronaj\u00edmali jednotliv\u00fdm sl\u00e1dk\u016fm. V\u00fdstavy pivovaru se v\u011bt\u0161inou pohybovaly okolo 200 hektolitr\u016f za rok. V roce 1893 za\u0159\u00edzen\u00ed pro\u0161lo modernizac\u00ed, v sezon\u011b 1903\/1904 byla p\u0159ekro\u010dena hranice 3000 hektolitr\u016f, toto mno\u017estv\u00ed si pivovar zachoval a\u017e do po\u010d\u00e1tku 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, b\u011bhem n\u00ed\u017e do\u0161lo k poklesu, av\u0161ak provoz se nikdy \u00fapln\u011b nezastavil. Po v\u00e1lce se produkce zvy\u0161ovala pomalu, hranici 1000 hl dos\u00e1hl v sezon\u011b 1919\/1920, n\u00e1sleduj\u00ed rok se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k 2000 hektolitr\u016fm, t\u00edm v\u0161ak dos\u00e1hl sv\u00e9ho maxima. V roce 1925 pivovar zakoupil Ludv\u00edk Bernard Gebert. Roku 1934 produkce dos\u00e1hla 347 hl. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byl provoz zru\u0161en. Komplex pivovaru se nach\u00e1z\u00ed na b\u0159ehu Pivovarsk\u00e9ho rybn\u00edka, jemu\u017e dal n\u00e1zev. Budovy jsou ve zch\u00e1tral\u00e9m stavu, dominantou je kom\u00edn varny, na n\u011bm\u017e hn\u00edzd\u00ed \u010d\u00e1pi b\u00edl\u00ed. Po roce 1948 do\u0161lo ke zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed budov, kter\u00e9 byly za\u010dlen\u011bny pod JZD St\u0159\u00edte\u017e. Po roce 1989 rodina Gebert\u016f majetek dostala zp\u011bt a prodala jej. \u010c\u00e1st slou\u017e\u00ed k obytn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, zbytek ch\u00e1tr\u00e1.Posl.maj.: I.B.Gebert<\/td>\n<\/tr>\n
\n
St\u0159\u00ed\u017ekov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nParostrojn\u00ed pivovar St\u0159\u00ed\u017ekov (Bo\u0159e\u0148ovice) ; Strischkau (Borschenowitz) <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar St\u0159\u00ed\u017ekov ( 1874 \u2013 1928 ) >>><\/a>
\nzru\u0161en 1915; 2 000 hl; BN
\nmaj.: Old\u0159ich \u0160ich<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sudice<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Sudice ; Brauerei J. Altmann Zauditz<\/strong>
\nzru\u0161en p\u0159ed rokem 1900; 280 hl; OP
\nPivovar st\u00e1l na n\u00e1m\u011bst\u00ed, v dne\u0161n\u00edm parku. Budovy ji\u017e byly zbour\u00e1ny.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Suchomasty<\/h5>\n

  
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Parostrojn\u00ed pivovar a sladovna Suchomasty ; Franti\u0161ek Mare\u0161, pivovar v Suchomastech<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1452 – 1968; 20 000 hl; BE
\nKdy a k\u00fdm byl pivovar v Suchomastech zalo\u017een nen\u00ed zn\u00e1mo. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o n\u011bm je z roku 1601. Pivovar byl sou\u010d\u00e1st\u00ed panstv\u00ed a pro majitele z\u0159ejm\u011b mnohem vydatn\u011bj\u0161\u00edm zdrojem p\u0159\u00edjm\u016f ne\u017e zem\u011bd\u011blstv\u00ed, lesy, honitba a rybn\u00edky. V roce 1850 koupil velkostatek i s pivovarem Jan Mare\u0161 a jeho man\u017eelka Anna. Do t\u00e9 doby byl pivovar veden jen v mal\u00fdch rozm\u011brech, av\u0161ak v roce 1864 Mare\u0161ovi pivovar p\u0159estav\u011bli a roz\u0161\u00ed\u0159ili. V roce 1891 byl tehdej\u0161\u00edm majitelem za\u0159\u00edzen na va\u0159en\u00ed parou, \u00faplnou novinkou v oboru pivovarstv\u00ed. Za\u0159\u00edzen\u00ed bylo koupeno od firmy Ringhofer ze Sm\u00edchova. Rozvoz piva se prov\u00e1d\u011bl po silnici a\u017e do Prahy ke „Klebl\u00e1t\u016fm“ na Star\u00e9 M\u011bsto, na St\u0159eleck\u00fd ostrov a do z\u00e1jezdn\u00edho hostince „Plze\u0148ka“ na Sm\u00edchov\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkolik rok\u016f po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Ro\u010dn\u011b se va\u0159ilo kolem 24 000 hl jist\u011b velmi kvalitn\u00edho piva, jinak by t\u011b\u017eko obst\u00e1lo v konkurenci velk\u00fdch pivovar\u016f. K uzav\u0159en\u00ed suchomastsk\u00e9ho pivovaru do\u0161lo v roce 1966. Jeho existenci v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 „Pivovarsk\u00e1 hospoda“. Dnem 1.1.1948 byl pivovar zn\u00e1rodn\u011bn Vyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 18.10.1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru
\npotravin\u00e1\u0159sk\u00e9m. 1948-1950 Brdsk\u00e9 pivovary n.p., 1951-1952 Berounsko-rakovnick\u00e9 pivovary n.p., 1953-1957 Brdsk\u00e9 pivovary n.p., 1958-1959 Berounsko-rakovnick\u00e9 pivovary n.p., 1960-1968 St\u0159edo\u010desk\u00e9 pivovary n.p.; va\u0159il m.j. pivo Gran\u00e1t. V roce 2002 byly budovy pivovaru je\u0161t\u011b zachov\u00e1ny v\u010detn\u011b p\u016fvodn\u00ed zdi. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o existenci pivovaru se sladovnou poch\u00e1z\u00ed z roku 1609, kdy suchomastsk\u00e9 panstv\u00ed p\u0159ech\u00e1z\u00ed do dr\u017een\u00ed Adama Pinty Bukovansk\u00e9ho z Bukovan. P\u016fvodn\u011b pracoval pivovar na ru\u010dn\u00ed pohon. V obdob\u00ed let 1850-1908 vlastnila pivovar rodina Mare\u0161ova, za n\u00ed\u017e byl roz\u0161\u00ed\u0159en a roku 1864 modernizov\u00e1n. V po\u0159ad\u00ed druh\u00fd parostrojn\u00ed pivovar v Rakousku-Uhersku. Strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed dodala a namontovala pra\u017esk\u00e1 firma Nov\u00e1k & Jahn, varn\u00fd kotel pak stroj\u00edrna firmy M\u00e4rky-Bromovsk\u00fd-Schulz z Hradce Kr\u00e1lov\u00e9. Vodu v\u00fdborn\u00e9 kvality odeb\u00edral pivovar z vlastn\u00edch pramen\u016f nad rybn\u00edkem \u010certov\u00e1kem. Rozvoz piva se prov\u00e1d\u011bl po silnici a\u017e do Prahy ke „Klebl\u00e1t\u016fm“ na Star\u00e9 M\u011bsto, na St\u0159eleck\u00fd ostrov a do z\u00e1jezdn\u00edho hostince „Plze\u0148ka“ na Sm\u00edchov\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkolik rok\u016f po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Ro\u010dn\u011b se va\u0159ilo kolem 24 000 hektolitr\u016f jist\u011b velmi kvalitn\u00edho piva, jinak by t\u011b\u017eko obst\u00e1lo v konkurenci velk\u00fdch pivovar\u016f. K uzav\u0159en\u00ed suchomastsk\u00e9ho pivovaru do\u0161lo v roce 1966. Sladovna byla v provozu do 90. let 20. stolet\u00ed.
\nSladovna je velmi zachoval\u00e1 (v\u010detn\u011b technologie). Zmizel jen tov\u00e1rn\u00ed kom\u00edn. V are\u00e1lu pivovaru
\nje dnes sb\u011brna druhotn\u00fdch surovin a restaurace.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Su\u0161ice<\/h5>\n

 <\/p>\n

 
\n 
\n <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Su\u0161ice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar a minipivovar v Su\u0161ici >>><\/a>
\n1571 – 1949; max.9 500 hl; KT
\nV roce 1868 bylo ve m\u011bst\u011b a na p\u0159edm\u011bst\u00edch celkem 7 hostinc\u016f a 8 hospod, krom\u011b toho  t\u0159i pivnice a \u0161enk v m\u011bstsk\u00e9m pivova\u0159e, zalo\u017een\u00e9m ji\u017e roku 1571. Su\u0161ick\u00fd okres m\u011bl 20 pivovar\u016f. Do roku 1948 ve vlastnictv\u00ed pr\u00e1vov\u00e1r.m\u011b\u0161\u0165anstva;
\n1948-1949 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va. V\u00fdm\u011brem ministerstva v\u00fd\u017eivy \u010d. 14-IV\/3 1949 z 10.ledna 1949 byl pivovar zru\u0161en. Posledn\u00ed v\u00fdstav piva se uskute\u010dnil v b\u0159eznu 1949. Z rozhodnut\u00ed \u010ceskoslovensk\u00fdch pivovar\u016f p\u0159e\u0161la odbyti\u0161t\u011b su\u0161ick\u00e9ho pivovaru na st\u00e1tn\u00ed pivovar v Protiv\u00edn\u011b, kter\u00fd sou\u010dasn\u011b p\u0159evzal objekty zru\u0161en\u00e9ho su\u0161ick\u00e9ho pivovaru a z\u0159\u00eddil v nich sklad sv\u00e9ho piva.
\nPr\u00e1vo v\u00e1re\u010dn\u00e9 z\u00edskalo m\u011bsto Su\u0161ice pravd\u011bpodobn\u011b v roce 1273. P\u00edsemn\u00e9 doklady o m\u00edstn\u00edm m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m pivovarnictv\u00ed jsou ale a\u017e ze stolet\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho. Ve st\u0159edov\u011bku do\u0161lo v Su\u0161ici k v\u00fdrazn\u00fdm spor\u016fm mezi m\u00edstn\u00edmi sladovn\u00edky a pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdmi m\u011b\u0161\u0165any, kter\u00e9 urovnal a\u017e z\u00e1sah panovn\u00edka v roce 1528. Ve m\u011bst\u011b bylo zaznamen\u00e1no 143 pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch dom\u016f. Speci\u00e1ln\u00ed budova m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho, pozd\u011bji obecn\u00edho, pivovaru vznikla v Su\u0161ici roku 1571 v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti radnice. Budovu pohltil velk\u00fd po\u017e\u00e1r, kter\u00fd m\u011bsto zachv\u00e1til v l\u00e9t\u011b 1707. Obnoven\u00ed pivovaru se stalo prioritou m\u011bsta a v roce 1710 se ji\u017e va\u0159ilo v nov\u00e9m. K posledn\u00edmu p\u0159esunu s\u00eddla m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru v Su\u0161ici do\u0161lo v roce 1720, kdy m\u011bsto zakoupilo objekt \u010dp. 52\/I. Postupn\u011b se provoz rozr\u016fstal a v zadn\u00edm traktu se pivovarsk\u00fd are\u00e1l roz\u0161i\u0159oval. K nejradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed p\u0159estavb\u011b do\u0161lo v letech 1881-1884, kdy se va\u0159en\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho piva v Su\u0161ici zcela zastavilo. V nov\u00e9m modern\u00edm provozu exceloval sl\u00e1dek Theodor Dollansk\u00fd. Ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav pivovaru se pohyboval t\u011bsn\u011b pod hranic\u00ed 10.000 hl. Pivovarsk\u00fd provoz za\u010dal upadat ve druh\u00e9 polovin\u011b 30. let. Pod\u00edl na tom m\u011bly i n\u00e1rodnostn\u00ed nepokoje, proto\u017ee N\u011bmci su\u0161ick\u00e9 m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 pivo po n\u011bjakou dobu ignorovali. V roce 1948 byl pivovar zest\u00e1tn\u011bn a v lednu 1949 z rozhodnut\u00ed ministerstva v\u00fd\u017eivy provoz zastaven a zru\u0161en. Po t\u0159ech letech se v \u010d\u00e1sti b\u00fdval\u00e9ho pivovaru otev\u0159ela st\u00e1\u010d\u00edrna protiv\u00ednsk\u00e9ho piva. Do objektu v\u0161ak ne\u0161ly \u017e\u00e1dn\u00e9 investice a v roce 1959 vydal su\u0161ick\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor demoli\u010dn\u00ed v\u00fdm\u011br. Nakonec do\u0161lo roku 1964 ke zbour\u00e1n\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010d\u00e1sti zanikl\u00e9ho pivovaru a pivovarsk\u00fdch kom\u00edn\u016f. Na jejich m\u00edst\u011b vyrostly panelov\u00e9 domy \u010dp. 141\/I. a 142\/I. Su\u0161ice m\u011bla tak\u00e9 sv\u016fj pobo\u010dn\u00fd obecn\u00ed pivovar ve Vrabcov\u011b. (zdroj textu: Jan Jir\u00e1k \u2013 historik)<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svatobo\u0159ice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar p\u0159i dvoru Svatobo\u0159ice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 300 hl; HO
\nV 18. stolet\u00ed byla uprost\u0159ed obce z nejstar\u0161\u00edch dob zachov\u00e1na br\u00e1na jako poz\u016fstatek opevn\u011bn\u00ed. Ze zbytk\u016f zdiva byl postaven pivovar a velk\u00e9 sklepy, kter\u00e9 se dochovaly dodnes.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svat\u00fd Jan pod Sk\u00e1lou<\/h5>\n<\/td>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar Svat\u00fd Jan pod Sk\u00e1lou<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 000 hl; BE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sv\u011btec<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Sv\u011btec ; Schwaz<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 1 500 hl; TP
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Sv\u011btl\u00e1 nad S\u00e1zavou<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar Sv\u011btl\u00e1 nad S\u00e1zavou<\/strong>
\nObec le\u017e\u00ed asi 14 km severoz\u00e1padn\u011b od Havl\u00ed\u010dkova Brodu.
\nP\u016fvodn\u00ed ves byla v roce 1562 pozvednuta na m\u011bste\u010dko. Kr\u00e1tce na to zde Burian Tr\u010dka z L\u00edpy vybudoval renesan\u010dn\u00ed tvrz v\u010detn\u011b pivovaru. Tento p\u016fvodn\u00ed pivovar zanikl p\u0159i p\u0159estavb\u011b tvrze, kter\u00e1 za\u010dala v roc 1668 za rodu Verni\u00e9r\u016f. St\u00e1val p\u0159i dne\u0161n\u00ed zadn\u00ed v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b z\u00e1mku. Nov\u00fd pivovar pot\u00e9 vznikl p\u0159i hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m dvo\u0159e v bl\u00edzkosti z\u00e1mku. Rozv\u00edjet se za\u010dal hlavn\u011b po zalo\u017een\u00ed skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu v obci v roce 1752 (brus\u00edrma gran\u00e1t\u016f – Kolowratov\u00e9). Druh\u00fd pivovar zanikl kolem roku 1900. Majitel\u00e9: 1847-1887\tFranti\u0161ek Josef hrab\u011b Salm-Reifferscheid, 1887-1892 Johana hrab\u011bnka Thun-Hohestein-Salm-Reifferscheid, 1892-1901 Osvald II. hrab\u011b Thun-Hohestein-Salm-Reifferscheid.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svina\u0159e<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Svina\u0159e<\/strong>
\npobo\u0159en v 19.stolet\u00ed; BE<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svijany<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar Svijany<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nV provozu.
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovar Svijany >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svit\u00e1vka<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nDle tradice tu b\u00fdval pivovar ji\u017e za dob \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le V\u00e1clava I., jen\u017e obec prohl\u00e1sil za svobodn\u00e9 municip\u00e1ln\u00ed m\u011bste\u010dko. Krom\u011b povolen\u00ed ke z\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru ud\u011blil ka\u017ed\u00e9mu m\u011b\u0161\u0165anu svobodn\u00fd v\u00fd\u010dep piv. D\u00e1vn\u00fd pivovar, nepochybn\u011b jeden z nejstar\u0161\u00edch v kraji, st\u00e1val pr\u00fd vedle jednopatrov\u00e9 radni\u010dn\u00ed budovy, pozd\u011bji zbo\u0159en\u00e9. Na m\u00edst\u011b radnice s pivovarem bylo nov\u011b vystav\u011bno kino. BK<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svitavy<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Svitavy<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Svitavy >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n <\/a>Kn\u00ed\u017eec\u00ed arcibiskupsk\u00fd pivovar arcidiec\u00e9ze olomouck\u00e9 \u010cty\u0159icet L\u00e1n\u016f<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1902; 500 hl; n\u00e1jemce Ignaz Gr\u00f6ger (1895)
\nUva\u0159il na 1 p\u00e1nvi ro\u010dn\u011b 810 sud\u016f piva, p\u0159i\u010dem\u017e byli zam\u011bstn\u00e1ni 4 d\u011bln\u00edci. V provozu byla tak\u00e9 pal\u00edrna se 3 kotli, kde 3 d\u011bln\u00edci vyrobili ro\u010dn\u011b 800 v\u011bder p\u00e1lenky.Postaven byl v roce 1653 ( m\u011bsto to pova\u017eovalo za poru\u0161en\u00ed sv\u00fdch pr\u00e1v a c\u00edtilo se po\u0161kozov\u00e1no nucen\u00fdm odb\u011brem vrchnostensk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f). Zanikl 1895. Zbo\u0159en 2011. (zdroj: Moravskot\u0159ebovsko Svitavsko, Brno, 2002)
\nPo vzniku m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru  pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci koupili tento podnik a jako konkurenci jej uzav\u0159eli. Budovy se nach\u00e1z\u00ed v dne\u0161n\u00ed svitavsk\u00e9 \u010dtvrti L\u00e1ny pobl\u00ed\u017e z\u00e1me\u010dku, u silnice Svitavy-Brno.
\nNa ja\u0159e 2011 byly budovy zbour\u00e1ny. Kameny ze zd\u00ed byly \u00fadajn\u011b odvezeny na opravy historick\u00fdch budov v \u010cR.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svinn\u00e1<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Svinn\u00e1<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\nRO
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Radnic 1.d\u00edl >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svobodn\u00e9 He\u0159manice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Svobodn\u00e9 He\u0159manice ; Erbersdorf<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1910; 1 600 hl; BR
\nn\u00e1jemce Johann Bandhauer, hrab\u011b Franz Bellegarde, n\u00e1jemce Franz Priessnitz<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svojanov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPansk\u00fd pivovar Svojanov ; Swojanow<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1903; 1 600 hl; SY
\nD\u016fm zbrojno\u0161\u016f, p\u016fvodn\u011b ubikace hradn\u00ed pos\u00e1dky, se dodnes dochoval ve zcela autentick\u00e9m stavu s p\u016fvodn\u00edmi om\u00edtkami a d\u0159ev\u011bn\u00fdmi prvky. Pozd\u011bji byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n kr\u00e1tce jako pivovar a pak s\u00fdpka, d\u00edky tomu nebyl nikdy p\u0159estavov\u00e1n. J. Christov\u00e1; Franz Wittek<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Svoj\u0161ice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar Svoj\u0161ice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en 1935; 5 000 hl
\nmaj.: R. Althan; Budova sladovny byla v roce 2003 zachov\u00e1na v are\u00e1lu opraven\u00e9ho z\u00e1mku (\u00fastav soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de). Zch\u00e1tral\u00e9 budovy pivovaru st\u00e1ly vn\u011b zdi. V roce 2018 budovy nov\u00e9ho pivovaru zbo\u0159eny, zbyla jen sladovna (star\u00fd pivovar).<\/td>\n<\/tr>\n
\n
Syrov\u00e1tka<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar p\u0159i dvoru Syrov\u00e1tka<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 100 hl; HK
\nK vrchnostensk\u00e9mu majetku pat\u0159il v Syrov\u00e1tce do roku 1871 tak\u00e9 pivovar. V polovin\u011b 18. stolet\u00ed podle Terezi\u00e1nsk\u00e9ho katastru ro\u010dn\u011b vystavoval 60 a 2\/3 sudu piva (1 sud=226,4 litru), co\u017e odpov\u00edd\u00e1 p\u0159ibli\u017en\u011b 13 700 litr\u016fm. Vrchnosti tehdy z va\u0159en\u00ed a prodeje piva plynul ro\u010dn\u00ed v\u00fdnos 242 zlat\u00fdch 40 krejcar\u016f. V roce 1860 vystavil pivovar Syrov\u00e1tka celkem 871 v\u011bder piva (v\u011bdro = 56,586 litru), z \u010deho\u017e byl v\u00fdnos 3 484 zlat\u00fdch rakousk\u00e9ho \u010d\u00edsla. Va\u0159en\u00ed piva zde zastavil a\u017e v roce 1871 Karel Weinrich, majitel cukrovaru a dob\u0159enick\u00e9ho velkostatku. Budova zru\u0161en\u00e9ho pivovaru \u010dp. 68 byla pak p\u0159estav\u011bna na byty pro \u00fa\u0159edn\u00edky cukrovaru. Zn\u00e1me i jm\u00e9na n\u011bkolika syrov\u00e1teck\u00fdch sl\u00e1dk\u016f \u010di n\u00e1jemc\u016f pivovaru. Roku 1776 je p\u0159ipom\u00edn\u00e1n sl\u00e1dek Tom\u00e1\u0161 Trunc, po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed n\u00e1jemce pivovaru Josef Kl\u00edma, roku 1817 sl\u00e1dek \u0160t\u011bp\u00e1n Petera, roku 1864 sl\u00e1dek Mat\u011bj Dvo\u0159\u00e1k a kone\u010dn\u011b v letech 1867 a\u017e 1869 n\u00e1jemce V\u00e1clav Ulrich, kter\u00fd byl ve sv\u00e9 dob\u011b velice zaj\u00edmavou osobnost\u00ed. Vystudoval nejprve gymn\u00e1zium v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 a po studi\u00edch na Karlov\u011b univerzit\u011b v Praze se stal profesorem chemie na Vy\u0161\u0161\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed \u0161kole v Karl\u00edn\u011b. Profesury se v\u0161ak ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f vzdal a pronajal si roku 1867 pivovar v Syrov\u00e1tce, kde se v\u011bnoval va\u0159en\u00ed piva do roku 1869. V listopadu 1869 si pronajal pivovar v Obo\u0159e u Smidar, kde ve sv\u00e9 \u010dinnosti pokra\u010doval.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160achov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160achov (\u0158ehlovice)<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 100 hl; UL
\npivovar p\u0159i velkostatku<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160ardi\u010dky<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar velkostatku \u0160ardi\u010dky<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 80 hl; VY<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160ebetov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar \u0160ebetov<\/strong>
\nObec se nach\u00e1z\u00ed 8 km severov\u00fdchodn\u011b od Boskovic.
\nM\u00edstn\u00ed pivovar je p\u00edsemn\u011b zmi\u0148ov\u00e1n u\u017e k roku 1563, zru\u0161en byl kr\u00e1tce p\u0159ed zavr\u0161en\u00edm 19. stolet\u00ed, patrn\u011b v souvislosti se vznikem nov\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru v nedalek\u00e9m Jev\u00ed\u010dku. St\u00e1val vedle pansk\u00e9 budovy pobl\u00ed\u017e z\u00e1mku a zachovaly se z n\u011bj pouze kamenn\u00e9 sklepy, p\u0159\u00edstupn\u00e9 z voln\u00e9ho prostranstv\u00ed dvora. Ji\u017en\u011b od z\u00e1mku a jeho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed, trochu skryta v n\u00edzk\u00e9 z\u00e1stavb\u011b obytn\u00fdch domk\u016f, nach\u00e1z\u00ed se osamocen\u00e1 jednopatrov\u00e1 budova star\u00e9 sladovny. Z\u0159ejm\u011b se jednalo o ryze soukrom\u00fd podnik k pansk\u00e9mu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed nep\u0159\u00edslu\u0161ej\u00edc\u00ed. Pivovar b\u00fdval pom\u011brn\u011b v\u00fdznamn\u00fdm podnikem. Jeho ro\u010dn\u00ed produkce dosahovala hranice t\u0159\u00ed tis\u00edc hektolitr\u016f, co\u017e tehdy nebylo zanedbateln\u00e9 mno\u017estv\u00ed.
\nStar\u00e1 budova pivovaru \u010dekala v roce 2003 na opravu, po kter\u00e9 by zde mohl vzniknout d\u016fm slu\u017eeb.
\nMajitel\u00e9: 1865-1877 Jan May, 1877 d\u011bdicov\u00e9, 1877-1893 Moritz svobodn\u00fd p\u00e1n K\u00f6nigswater. N\u00e1jemci: 1875-1880 Josef M\u00fcller, 1882 Franti\u0161ek Biach. Sl\u00e1dci: 1888-1889 Karel Brejla, ? – 1893 Leopold Schimko. V\u00fdstav piva: r.1880 2 808 hl.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160efrovna<\/h5>\n<\/td>\n
\nPivovar \u0160efrovna<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160enov<\/h5>\n<\/td>\n
\nPansk\u00fd pivovar \u0160enov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Toulky po zanikl\u00fdch pivov\u00e1rc\u00edch Ostravska d\u00edl.6. \u2013 Pansk\u00fd pivovar \u0160enov >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160kvorec<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160kvorec <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1924; 7 000 hl; PAV
\nmaj.: V. Stadlmann ; \u0160kvorec, rozlehl\u00e1 klidn\u00e1 obec, p\u0159ed jej\u00edm\u017e okrajem neunikne pozornosti z\u00e1meck\u00fd pivovar ze 17. stolet\u00ed. Je\u0161t\u011b ve 20.stol. v n\u011bm byla sladovna Velkopopovick\u00e9ho kozla.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160lapanice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160lapanice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 400 hl; BY
\nmaj.: hrab\u011b Mitrowsk\u00fd
\nJeden z pivovar\u016f st\u00e1l na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00ed mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly a knihovny na Masarykov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. Nad jeho vchodem byl zasazen k\u00e1men s letopo\u010dtem 1535. Druh\u00fd pivovar b\u00fdval v tzv. lenn\u00edm statku. Posledn\u00ed zpr\u00e1va o n\u011bm se v\u00e1\u017ee k roku 1869. Pozd\u011bji slou\u017eil jako sklad P\u0159erovsk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160luknov<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nM\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u0160luknov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar a sladovna A. Grumlet \u0160luknov<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\nFungoval v letech 1512 – 1977, v\u00fdstav byl zhruba 10 000 hl. V letech 1948-1977 sou\u010d\u00e1st\u00ed firmy Severo\u010desk\u00e9 pivovary n.p., z\u00e1vod D\u011b\u010d\u00edn – provoz \u0160luknov. Pivovar vyr\u00e1b\u011bl mj. sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Sprevar 12o , pivo 10o sv\u011btl\u00e9.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u00e1blovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar barona Victora Sobka \u0160t\u00e1blovice ; Stablowitz<\/strong>
\nzru\u0161en kolem 1906; 1600 hl; OP
\nmaj.: Karel baron Sobek-Skal<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160\u0165\u00e1hlavy<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160\u0165\u00e1hlavy ; A.Waldstein, pivovar Rayon \u0160\u0165\u00e1hlavy<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n18.stol. – 1939; max. 5 000 hl
\nmajitel\u00e9: rod hrabat Walstein-Wartenberg
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Plzence Star\u00e9ho >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u011bchovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160t\u011bchovice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 200 hl; ST
\nmaj.: P. Wellner<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u011bke\u0148<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160t\u011bke\u0148<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\nzru\u0161en asi 1890; 3 000 hl; ST
\nmaj.: kn\u00ed\u017ee Windischgr\u00e4tz<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u011bnovice<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>Parostrojn\u00ed pivovar \u0160t\u011bnovice ; 1.plze\u0148sk\u00fd akciov\u00fd pivovar pobo\u010dka \u0160t\u011bnovice<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> etikety<\/u><\/a>
\n1904 – 1945; 40 000 hl; PJ
\nmaj.: \u0160ebasti\u00e1n Kli\u010dka; Objekt pozd\u011bji pat\u0159il arm\u00e1d\u011b, po roce 1989 ho do sv\u00e9ho vlastnictv\u00ed dostala obec. Objekt sladovny v b\u00fdval\u00e9m pivovaru ve \u0160t\u011bnovic\u00edch p\u0159evzal na ja\u0159e 2004 prozat\u00edmn\u011b do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed Metrostav. U\u017eivatel, kter\u00fd rekonstrukci financoval, z\u00edskal pot\u0159ebn\u00e9 ubytovac\u00ed kapacity pro sv\u00e9 pracovn\u00edky ze stavby d\u00e1lni\u010dn\u00edho tunelu. Obci, majiteli objektu, se poda\u0159ilo naj\u00edt vhodn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed a zastavit jeho pomal\u00e9 ch\u00e1tr\u00e1n\u00ed. V jedin\u00e9m rekonstruovan\u00e9m pat\u0159e vzniklo jeden\u00e1ct dvoupokojov\u00fdch bun\u011bk se spole\u010dnou kuchy\u0148kou a soci\u00e1ln\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160ternberk<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160ternberk <\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1877 – 1935; 30 000 hl; OL
\nmaj.: Adolf Kubelka<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u011bt\u00ed<\/h5>\n

 <\/td>\n

\n <\/a>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar \u0160t\u011bt\u00ed ; Wegst\u00e4dtl<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1599 – 1934 (1916-1919 provoz p\u0159eru\u0161en); max. 4 000 hl; LT
\nmajitel\u00e9: 1898-1902 Eduard K\u0159isch (i sl\u00e1dek), 1902-1935 m\u011b\u0161\u0165anstvo
\nNa m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho Kulturn\u00edho st\u0159ediska na M\u00edrov\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed st\u00e1val m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a star\u00e1 radnice.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u011btkovice<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar \u0160t\u011btkovice<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1900; 600 hl; PB
\nmaj.: L. Pollak
\n\u010dl\u00e1nek: Pivovarnictv\u00ed na Sedl\u010dansku >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160ti\u0159\u00edn<\/h5>\n<\/td>\n
\nZ\u00e1meck\u00fd pivovar \u0160ti\u0159\u00edn<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1890; 2 800 hl; PAV
\nmaj.: F. Ringhoffer<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160t\u00edtina<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nPivovar spr\u00e1vy statku \u0160t\u00edtina<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a>
\n1670 – 1911; max.1 000 hl; OP
\npivovar vlastnil \u0158\u00e1d n\u011bmeck\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f 1837-1911; na konci 19.stol. byl i pronaj\u00edm\u00e1n (Sigmund M\u00fcller)
\nTvrz byla ve 2. pol. 16. stol. p\u0159estav\u011bna na \u010dty\u0159k\u0159\u00eddlov\u00fd renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek, obklopen vodn\u00edm p\u0159\u00edkopem za Tvorkovsk\u00fdch z Krava\u0159. Sv\u016fj \u00fa\u010del z\u00e1mek ztratil a\u017e za Chorynsk\u00fdch z Ledsk\u00e9, kte\u0159\u00ed v n\u011bm v roce 1785 um\u00edstili pivovar a vodn\u00ed p\u0159\u00edkop
\nzasypali. Zch\u00e1tral\u00e1 budova z\u00e1mku byla ke konci 20.stolet\u00ed stolet\u00ed str\u017eena. Pivovar st\u00e1val p\u0159i Hlavn\u00ed ulici na kraji
\nobce ve sm\u011bru na Krava\u0159e (naproti pily). Budovy jsou ji\u017e zcela zbo\u0159eny, na jejich m\u00edst\u011b byla v roce 2003 louka.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160tokov<\/h5>\n

 <\/p>\n

 <\/td>\n

\nVes \u010di sp\u00ed\u0161e osada \u0160tokov le\u017e\u00ed na spojce od silnice mezi Tachovem a Chodsk\u00fdm \u00dajezdem. V dr\u017een\u00ed zdej\u0161\u00edho s\u00eddla jsou p\u0159ipom\u00edn\u00e1ni Chlum\u010dan\u0161t\u00ed z P\u0159estavlk. Za nich zde st\u00e1la tvrz s dvorcem, dokonce i pivovar a \u017eelez\u00e1rna. Rokem 1637 kon\u010d\u00ed d\u011bjiny samostatn\u00e9ho \u0161tokovsk\u00e9ho statku, kter\u00fd byl p\u0159ikoupen k pl\u00e1nsk\u00e9mu panstv\u00ed. TC<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160tramberk<\/h5>\n

 <\/td>\n

\nPivovar \u0160tramberk<\/strong>
\nzru\u0161en asi 1880; 200 hl; NJ
\nPivovar se sladovnou st\u00e1val uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed. Byl v letech 1860-1865 cel\u00fd zbour\u00e1n. Dochovala se pouze studna, kterou pivovar u\u017e\u00edval.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160umbark<\/h5>\n<\/td>\n
\nDolo\u017een vrchnostensk\u00fd pivovar, bez lokace. Dnes sou\u010d\u00e1st m\u011bsta Hav\u00ed\u0159ov.
\n\u010dl\u00e1nek: Starec Milan: Po stop\u00e1ch zanikl\u00fdch a existuj\u00edc\u00edch pivovar\u016f severn\u00ed Moravy a Slezska I. >>><\/a><\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160umperk<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\n <\/a>Severomoravsk\u00e9 pivovary a sladovny, akciov\u00e1 spole\u010dnost \u0160umperk ; Severomoravsk\u00e9 pivovary n.p., z\u00e1vod Hanu\u0161ovice – st\u00e1\u010d\u00edrna \u0160umperk ; Wlach & Comp. in M\u00e4hrisch Sch\u00f6nberg<\/strong>
\n\"\"
\nfoto<\/u><\/a> lokace<\/u><\/a> video<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: B\u00fdval\u00fd \u0161umpersk\u00fd pivovar >>><\/a>
\n100 000 hl
\nPivovarnictv\u00ed m\u00e1 na \u0160umpersku pom\u011brn\u011b dlouhou a plodnou tradici. V \u0160umperku se va\u0159ilo pivo v 68 domech, kter\u00e9 m\u011bly v\u00fdsadu va\u0159en\u00ed a prodeje piva v okruhu jedn\u00e9 m\u00edle kolem m\u011bsta. Moc bohat\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f, kte\u0159\u00ed t\u011b\u017eili z v\u00fdhod varn\u00e9ho pr\u00e1va se pokusil oslabit a\u017e Jan mlad\u0161\u00ed ze \u017derot\u00edna, kdy\u017e v roce 1558 postavil sv\u016fj pivovar. Spor do\u0161el a\u017e k soudu, kde m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 vyhr\u00e1li a \u017derot\u00edn\u016fm bylo zak\u00e1z\u00e1no va\u0159en\u00ed piva a jeho prodej. Hrozilo dokonce, \u017ee budou muset pivovar zbourat. \u017derot\u00edn v\u0161e vy\u0159e\u0161il prodejem z\u00e1mku, se kter\u00fdm z\u00edskali \u0161umper\u0161t\u00ed i vrchnostensk\u00fd pivovar a u\u017e\u00edvali jej a\u017e do roku 1872.
\nKrom\u011b \u0161umpersk\u00e9ho z\u00e1mku se pivo va\u0159ilo i v nedalek\u00e9m T\u0159eme\u0161ku a to d\u00edky podnikavosti advok\u00e1ta Ulricha, kter\u00fd z\u00e1mek koupil n\u011bkdy v roce 1870. Stavba nov\u00e9ho pivovaru u T\u0159eme\u0161sk\u00e9ho z\u00e1mku za\u010dala u\u017e v roce 1871.
\nDal\u0161\u00ed velk\u00fd zlom nastal v roce pln\u00e9m zm\u011bn, v roce 1871, kdy se tehdej\u0161\u00ed sl\u00e1dek Anton Wlach rozhodl postavit sv\u016fj vlastn\u00ed pivovar na p\u0159edm\u011bst\u00ed m\u011bsta \/dne\u0161n\u00ed st\u00e1\u010d\u00edrna na k\u0159i\u017eovatce ulic Revolu\u010dn\u00ed a \u0160meralova\/.
\nStavba za\u010dala d\u0159\u00edve na p\u0159elomu let 1869\/1870, prvn\u00ed v\u00e1rka byla uva\u0159ena ji\u017e v \u00fanoru 1871. P\u0159edch\u016fdcem nov\u00e9 modern\u00ed technick\u00e9 stavby byl pouh\u00fd selsk\u00fd statek, kter\u00fd od po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed pat\u0159il rodin\u011b Welzl\u016f a kter\u00fd v polovin\u011b stolet\u00ed z\u00edskali pr\u00e1v\u011b Wlachov\u00e9.
\nM\u011b\u0161\u0165an\u00e9 brzy pochopili, \u017ee prohr\u00e1li a prodali dosavadn\u00ed pivovar v z\u00e1mku i se zahradou za 28 tis\u00edc zlat\u00fdch m\u011bstu. Pivo se v nov\u00e9m pivova\u0159e za pana sl\u00e1dka Wlacha va\u0159ilo a\u017e do roku 1905. Po smrti Antona Wlacha v roce 1905 se po dvou letech v roce 1907 rozhodli d\u011bdicov\u00e9 slou\u010dit \u0161umpersk\u00fd pivovar s pivovary na T\u0159eme\u0161ku a v Hanu\u0161ovic\u00edch v akciovou spole\u010dnost pod zna\u010dkou Nordmarhrische Brauerei und Maltszfabrik Aktiongesellschaft (Severomoravsk\u00e9 pivovary a sladovny). \u0160umperk\u00fd pivovar byl v provozu a\u017e do roku 1945, kdy do\u0161lo k jeho konfiskaci. Pivovar na T\u0159eme\u0161ku byl zru\u0161en \u00fapln\u011b a \u0161umpersk\u00fd pivovar n\u00e1sledn\u011b prom\u011bn\u011bn ve st\u00e1\u010d\u00edrnu piva hanu\u0161ovick\u00e9ho z\u00e1vodu.
\nVlastn\u00ed pivovar byl v \u0160umperku v provozu pouze do roku 1907, kdy v budov\u011b z\u016fstalo jen spr\u00e1vn\u00ed s\u00eddlo spole\u010dnosti a z provozu jen sladovna a st\u00e1\u010d\u00edrna piva. I ta v\u0161ak z\u016fstala zachov\u00e1na jen do roku 1999, kdy byla p\u0159enesena do Pivovaru Litovel. Nyn\u00ed slou\u017e\u00ed budova jako sklad.
\nNa po\u010d\u00e1tku 20.stol. byl pivovar spojen s hanu\u0161ovick\u00fdm a t\u0159eme\u0161sk\u00fdm do jedn\u00e9 akciov\u00e9 spole\u010dnosti s n\u00e1zvem Nordm\u00e4hrische Brauerei und Malzfabrik, Aktiengeselschaft in M. Sch\u00f6nberg. V \u0160umperku bylo vzhledem k v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed poloze s\u00eddlo akciov\u00e9 spole\u010dnosti, p\u0159esto\u017ee zde byla v roce 1907 zastavena v\u00fdroba piva a nad\u00e1le fungovala pouze sladovna a st\u00e1\u010d\u00edrma. Hanu\u0161ovick\u00e9 pivo se tu st\u00e1\u010delo a\u017e do \u00fanora 1999.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160vab\u00edn<\/h5>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

  <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 
\n <\/td>\n

\nColloredo-Mannsfeldsk\u00fd parostrojn\u00ed pivovar a sladovna ve \u0160vab\u00edn\u011b u Zbiroha ; Z\u00e1meck\u00fd pivovar Colloredo-Mansfelda \u0160vab\u00edn ; C.M. Pivovar \u0160vab\u00edn ; Schwabin<\/strong>
\nfoto<\/u><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Parostrojn\u00ed pivovar \u0160vab\u00edn u Zbirohu >>><\/a>
\n\u010dl\u00e1nek: Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Rokycan d\u00edl.1 >>><\/a>
\n1397 – 1952; max.12 000 hl; RO
\nmajitelem byli kn\u00ed\u017eata Colloredo-Mansfeld do roku 1948 (Josef Colloredo-Mannsfeld); 1942-1945 Velkon\u011bmeck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, pivovar pronaj\u00edm\u00e1n, v letech 1919-1931 n\u00e1jemcem spole\u010dnost Pivovarsk\u00fd pr\u016fmysl v Dob\u0159\u00ed\u0161i zaps.spol.s r.o.; 
\nVrchnostensk\u00fd pivovar se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ji\u017e v roce 1397 a je tak nejstar\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fdm pivovarem v oblasti Zbiro\u017eska. Za dobu sv\u00e9 existence byl n\u011bkolikr\u00e1t vyplen\u011bn nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi vojsky a p\u0159estav\u011bn. V roce 1567 byl znovu postaven a svoji podobu si uchoval do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Vn\u011bj\u0161\u00ed vzhled, ale i vnit\u0159n\u00ed dispozice jasn\u011b zrcadl\u00ed jednotliv\u00e9 f\u00e1ze pivovarsk\u00e9 v\u00fdroby, kter\u00e1 zde prob\u00edhala pravd\u011bpodobn\u011b od obdob\u00ed renesance, \u010di rann\u00e9ho baroku a\u017e do roku 1952. Prvn\u00ed zm\u00ednky o \u0160v\u00e1b\u00edn\u011b jsou p\u0159ipom\u00edn\u00e1ny v p\u00edsemn\u00fdch pramenech ji\u017e z 16.stolet\u00ed. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee obvodov\u00e9 zdivo budov je star\u0161\u00ed ne\u017e barokn\u00ed, je ale nesporn\u00e9, \u017ee dne\u0161n\u00ed podobu vtiskla pivovaru razantn\u00ed barokn\u00ed p\u0159estavba , proveden\u00e1 po polovin\u011b 18.stolet\u00ed. Z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed zejm\u00e9na barokn\u00ed \u0161t\u00edty, profilace n\u00e1ro\u017e\u00ed, hlavn\u00ed \u0159\u00edmsy a dnes jen torz\u00e1ln\u011b zachovan\u00e1 obloukov\u00e1 \u0159\u00edmsi\u010dka, kter\u00e1 kdysi ob\u00edhala v\u0161echny fas\u00e1dy budov. Do doby t\u00e9to barokn\u00ed p\u0159estavby m\u016f\u017eeme pravd\u011bpodobn\u011b datovat i spojen\u00ed budov pr\u016fjezdem, n\u011bkter\u00e9 stropy a krovy. Star\u0161\u00ed s velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed tak\u00e9 barokn\u00ed p\u016fvod m\u00e1 i objekt st\u00e1j\u00ed. Ten je spolu s budovami pivovaru a sladovny i v map\u011b stabiln\u00edho katastru z doby p\u0159ed rokem 1843, kde chyb\u00ed nap\u0159. budova le\u017e\u00e1ck\u00fdch sklep\u016f. Ta byla postavena z\u0159ejm\u011b kolem poloviny 19.stolet\u00ed. Na sklonek 19. \u010di po\u010d\u00e1tek 20.stolet\u00ed mus\u00edme pak za\u0159adit v\u00fdstavbu objektu, kde byly p\u016fvodn\u011b byty a hostinec. V roce 1910 do\u0161lo k v\u00fdstavb\u011b nov\u00e9ho hvozdu, \u00fapravy varny, stok\u016f apod. Stavebn\u00ed z\u00e1sahy po roce 1931 se omezily na \u00fapravu zam\u011bstnaneck\u00fdch byt\u016f a vybudov\u00e1n\u00ed rampy a v\u00fdtahu ze sklep\u016f. V polovin\u011b 90. let 20. stolet\u00ed byly objekty b\u00fdval\u00e9ho pivovaru postupn\u011b rekonstruov\u00e1ny na hotel.
\nVyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 3. \u010dervence 1948 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f
\na z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m podle \u00a7 1, odst. 3 z\u00e1kona ze dne 28. dubna 1948, \u010d. 115 Sb., o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch
\npr\u016fmyslov\u00fdch a jin\u00fdch v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f a z\u00e1vod\u016f v oboru potravin\u00e1\u0159sk\u00e9m byl dnem 1. ledna 1948 zn\u00e1rodn\u011bn
\nColloredo-Mannsfeldsk\u00fd pivovar ve \u0160vab\u00edn\u011b u Zbiroha, \u0160vab\u00edn u Zbiroha (okr. Rokycany) (majitel Josef Colloredo-Mannsfeld, Paris).
\n1948-1952 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p.<\/td>\n<\/tr>\n
\n
\u0160vihov<\/h5>\n<\/td>\n
\n Pivovar v p\u0159edhrad\u00ed existoval od 16. stolet\u00ed.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Seznam historick\u00fdch pivovar\u016f \u00fazem\u00ed \u010cech, Moravy a Slezska.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":110653,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":8849,"footnotes":""},"categories":[242],"tags":[],"class_list":["post-110286","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie-seznamy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/110286","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=110286"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/110286\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/110653"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=110286"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=110286"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=110286"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}