{"id":143854,"date":"2023-09-12T09:20:00","date_gmt":"2023-09-12T07:20:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.pivovary.info\/?p=143854"},"modified":"2024-11-13T10:59:49","modified_gmt":"2024-11-13T09:59:49","slug":"trebonske-pivovarnictvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=143854","title":{"rendered":"T\u0159ebo\u0148sk\u00e9 pivovarnictv\u00ed"},"content":{"rendered":"

Po\u010d\u00e1tky m\u011bsta lze vysledovat v polovin\u011b 12. stolet\u00ed, kdy na jedn\u00e9 ze stezek proch\u00e1zej\u00edc\u00edch \u0161irok\u00fdm pohrani\u010dn\u00edm hvozdem vznikla mal\u00e1 osada. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o s\u00eddle poch\u00e1z\u00ed z roku 1240. Cel\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fazem\u00ed dostal od kr\u00e1le v\u00fdsluhou prvn\u00ed zn\u00e1m\u00fd \u010dlen pozd\u011bji rozv\u011btven\u00e9ho rodu V\u00edtkovc\u016f, podnikav\u00fd V\u00edtek z Pr\u010dic. Odtud poch\u00e1z\u00ed n\u011bmeck\u00fd n\u00e1zev obce – Wittingau, tj. Witting\u016fv \u010di V\u00edtk\u016fv Luh.<\/p>\n

V roce 1366 p\u0159e\u0161la osada pod k\u0159\u00eddla Ro\u017emberk\u016f a z\u00edskala sv\u016fj \u010desk\u00fd n\u00e1zev. Nov\u00ed majitel\u00e9 pov\u00fd\u0161ili p\u016fvodn\u00ed osadu na poddansk\u00e9 m\u011bsto, kter\u00e9 se za\u010dalo rychle rozv\u00edjet.<\/p>\n

V roce 1367 \u010dty\u0159i ro\u017ember\u0161t\u00ed brat\u0159i zalo\u017eili v T\u0159eboni augustini\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter, kter\u00fd se stal st\u0159ediskem vzd\u011blanosti cel\u00e9 oblasti. A nejen to, \u0159eholn\u00ed kanonie vlastnila historicky nejstar\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed na v\u00fdrobu piva v T\u0159eboni.<\/p>\n

\"\"
\nAugustini\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v T\u0159eboni na rytin\u011b podle veduty z 18. stolet\u00ed, pohled ze severu…
\nRepro J. Va\u010dk\u00e1\u0159, D\u011bjiny n\u011bkdej\u0161\u00ed slavn\u00e9 \u0158eholn\u00ed kanonie svat\u00e9ho Augustina v T\u0159eboni a n\u011bkter\u00e9 pam\u00e1tnosti tohoto starobyl\u00e9ho m\u011bsta, pivovar je p\u0159\u00edzemn\u00ed budova s kou\u0159\u00edc\u00edm kom\u00ednem<\/p>\n

V roce 1566 byl provoz kl\u00e1\u0161tera p\u0159eru\u0161en, nicm\u00e9n\u011b pivovar pod k\u0159\u00eddly Ro\u017emberk\u016f va\u0159il d\u00e1le. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce se augustini\u00e1ni do T\u0159ebon\u011b vr\u00e1tili a po \u010dase obnovili i v\u00fdrobu piva.
\nPo\u017e\u00e1r kl\u00e1\u0161tern\u00edch budov vynutil stavbu nov\u00e9ho pivovaru se sladovnou, t\u0159\u00edpatrov\u00e1 budova byla vysv\u011bcena v roce 1727.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kl\u00e1\u0161tern\u00ed pivo z\u00e1sobovalo kr\u010dmy ve vs\u00edch okolo m\u011bsta. Tehdy se uva\u0159ilo a\u017e 1 800 hektolitr\u016f piva za rok.<\/p>\n

Pivovar zanikl roku 1787 v souvislosti se zru\u0161en\u00edm kl\u00e1\u0161tera b\u011bhem josefinsk\u00fdch reforem. Za\u0159\u00edzen\u00ed vyu\u017eily n\u011bkter\u00e9 okoln\u00ed schwarzenbersk\u00e9 pivovary.<\/p>\n\n

T\u0159ebo\u0148sk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 obec m\u011bla od roku 1505 pr\u00e1vo va\u0159it \u201eb\u00edl\u00e9\u201c pivo.
\nNa horn\u00ed stran\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed, vlevo od br\u00e1ny do z\u00e1mku, stoj\u00ed tzv. Ruthardovsk\u00fd d\u016fm, p\u016fvodn\u00ed m\u011bstsk\u00e1 radnice. V jeho p\u0159\u00edzem\u00ed b\u00fdval m\u011bstsk\u00fd pivovar. (pozd\u011bji byl d\u016fm p\u0159ipojen k z\u00e1mku).<\/p>\n

Roku 1566 se m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 pivo za\u010dalo va\u0159it v zadn\u00edm traktu nov\u00e9 radnice, vybudovan\u00e9 uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Kdy\u017e se za\u010dal stav\u011bt v roce 1584 rybn\u00edk Ro\u017emberk, muselo m\u011bsto postoupit vrchnosti za n\u00e1hradu sv\u016fj pivovar, nebo\u0165 pansk\u00fd nesta\u010dil z\u00e1sobovat tak velk\u00fd po\u010det d\u011bln\u00edk\u016f.
\nA\u017e v roce 1592 Petr Vok z Ro\u017emberka obecn\u00ed pivovar m\u011bstu op\u011bt vr\u00e1til.<\/p>\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar byl roz\u0161\u00ed\u0159en v posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 17. stolet\u00ed (datace na sloupu v interi\u00e9ru 1683).<\/p>\n

B\u011bhem 18. stolet\u00ed pivovar va\u0159il ro\u010dn\u011b a\u017e 2 000 hl.<\/p>\n

V roce 1833 bylo prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo domu p\u0159estav\u011bno J. Spietzem na m\u011bstsk\u00e9 divadlo.<\/p>\n

Sv\u00e9ho v\u00fdrobn\u00edho maxima podnik t\u0159ebo\u0148sk\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f dosahoval ve druh\u00e9 polovin\u011b 19.stolet\u00ed, ro\u010dn\u011b provoz opou\u0161t\u011blo p\u0159es 5 000 hektolitr\u016f piva.<\/p>\n

Postupn\u011b se v\u0161ak za\u010dala projevovat nev\u00fdhodn\u00e1 poloha, pivovar byl sev\u0159en okoln\u00ed m\u011bstskou z\u00e1stavbou. Vrchnostensk\u00fd pivovar ve m\u011bst\u011b st\u00e1le v\u00edce dominoval.<\/p>\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar si kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg z konkuren\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f pronajal, ale nechal ho n\u011bjakou dobu v provozu. To ji\u017e provoz va\u0159il pouze pro p\u0159ilehlou pivovarskou hospodu (dnes restaurace Beseda).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce 1915\/1916 uva\u0159il u\u017e jen 229 hektolitr\u016f piva. Definitivn\u011b byl zru\u0161en v roce 1922.<\/p>\n\n

Ve 14.stolet\u00ed je zmi\u0148ov\u00e1na pansk\u00e1 varn\u00ed p\u00e1nev na t\u0159ebo\u0148sk\u00e9m hrad\u011b, kter\u00e1 slou\u017eila pro pot\u0159eby vrchnosti i obyvatel m\u011bsta.<\/p>\n

Po po\u017e\u00e1ru roku 1562 pov\u011b\u0159il Vil\u00e9m z Ro\u017emberka stavitele Anton\u00edna Ericeru p\u0159estavbou hradu na renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek v italsk\u00e9m stylu. V are\u00e1lu z\u00e1mku byl tehdy tak\u00e9 vybudov\u00e1n nov\u00fd z\u00e1meck\u00fd pivovar se sladovnou.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Novou \u00e9ru vrchnostensk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed p\u0159edznamen\u00e1v\u00e1 stavba modern\u00edho pansk\u00e9ho pivovaru na m\u00edst\u011b d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ro\u017embersk\u00e9 zbrojnice mezi Svinenskou a Novohradskou br\u00e1nou. Italsk\u00e9mu staviteli Giacomo de Maggi byl zad\u00e1n \u00fakol, aby navrhl takov\u00fd objekt, v n\u011bm\u017e by se mohl vyrobit a uskladnit slad na 9 m\u011bs\u00edc\u016f pro 110 a\u017e 112 var\u016f a kapacita sklepa m\u011bla dos\u00e1hnout 30 \u2013 40 sud\u016f. Dne 9. dubna 1668 Ferdinand kn\u00ed\u017ee z Schwarzenbergu vydal povolen\u00ed k zah\u00e1jen\u00ed stavby.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Objekt byl dostav\u011bn v letech 1706-1712. Budovy byly d\u00e1le roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny i v pozd\u011bj\u0161\u00edch stalet\u00edch.<\/p>\n

Rozhoduj\u00edc\u00ed pro dne\u0161n\u00ed podobu cel\u00e9ho are\u00e1lu byla 2. polovina 19. stolet\u00ed, kdy byl schwarzenbersk\u00fd pivovar p\u0159em\u011bn\u011bn v modern\u00ed pr\u016fmyslov\u00fd podnik, kter\u00fd se v 90. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed svou v\u00fd\u0161\u00ed v\u00fdroby za\u0159adil mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed tuzemsk\u00e9 pivovary.<\/p>\n

T\u0159ebo\u0148sk\u00fd le\u017e\u00e1k putoval za hranice regionu. V roce 1894 ho bylo vyrobeno t\u00e9m\u011b\u0159 50 tis\u00edc hektolitr\u016f. Odbyt se roz\u0161\u00ed\u0159il hlavn\u011b do Prahy, do Brna a v\u00fdznamn\u00e9 dod\u00e1vky putovaly do V\u00eddn\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Tehdy se narodil n\u00e1pad chr\u00e1nit ozna\u010den\u00ed \u201et\u0159ebo\u0148sk\u00e9 pivo\u201c patentov\u00e1n\u00edm u Lond\u00fdnsk\u00e9ho Patentn\u00edho \u00fa\u0159adu. Patent \u010d\u00edslo 5 potvrzen\u00fd Great Seal of England p\u0159i\u0161el do T\u0159ebon\u011b v roce 1905.<\/p>\n

Ji\u017e p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou se v\u00fdstav bl\u00ed\u017eil hranici 100 000 hl. Na trhu se t\u0159ebo\u0148sk\u00e9 pivo prod\u00e1valo pod n\u00e1zvy Gran\u00e1t 10, T\u0159ebo\u0148sk\u00fd export 12, Porter 14.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky t\u0159ebo\u0148sk\u00fd pivovar pat\u0159il Schwarzenberg\u016fm. Pot\u00e9 byl zn\u00e1rodn\u011bn a pokra\u010doval v \u010dinnosti pod uskupen\u00edm Jiho\u010desk\u00e9 pivovary n.p., v roce 1989 byla spole\u010dnost p\u0159etransformov\u00e1na do Pivovary \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice s.p. Skupina byla zprivatizov\u00e1na a 1.5.1992 vznikla firma Jiho\u010desk\u00e9 pivovary, a.s..<\/p>\n

\"\" \"\" \"\" \"\"<\/p>\n

Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee v kulis\u00e1ch pivovaru Regent byla v roce 1993 nato\u010dena pom\u011brn\u011b nepoveden\u00e1 filmov\u00e1 komedie o privatizaci mal\u00e9ho jiho\u010desk\u00e9ho pivovaru s n\u00e1zvem Divok\u00e9 pivo.<\/p>\n

Roku 1994 vyk\u00e1zal pivovar v\u00fdstav 380 000 hektolitr\u016f.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu roku 1996 investovali mana\u017ee\u0159i skupiny asi 170 mil. K\u010d do zv\u00fd\u0161en\u00ed ro\u010dn\u00ed kapacity Regentu na 450 000 hl, p\u0159esto\u017ee odbyt t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho piva nab\u00edral p\u0159esn\u011b opa\u010dn\u00fd trend. V kv\u011btnu 1996 byl zah\u00e1jen provoz nov\u00e9 varny (412 hl) a o rok pozd\u011bji n\u00e1sledovalo dokon\u010den\u00ed CK tank\u016f (6 kus\u016f o objemu 200 m3.<\/p>\n

Reorganizace skupiny m\u011bla v roce 1998 za n\u00e1sledek vlnu v\u00fdpov\u011bd\u00ed pracovn\u00edk\u016fm t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho pivovaru.
\nV roce 1999 se nezda\u0159il zam\u00fd\u0161len\u00fd prodej pivovaru. T\u00e9ho\u017e roku Regent vyprodukoval 205 tis\u00edc hektolitr\u016f. V\u00fdpov\u011b\u010f v\u0161ak zde dostalo sedmn\u00e1ct lid\u00ed z celkem 120 zam\u011bstnanc\u016f.<\/p>\n

Dne 4.8.2000 se Jiho\u010desk\u00e9 pivovary a.s. dohodly s a. s. Bohemia Regent rodiny Stask\u016f na prodeji t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho pivovaru.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Ferdinand Stasek si vyt\u00fd\u010dil za c\u00edl zastavit ekonomick\u00fd p\u00e1d pivovaru a postupn\u011b ho p\u0159em\u011bnit na ryze rodinn\u00fd podnik. Cht\u011bl p\u0159itom nav\u00e1zat na tradici a siln\u00fd zn\u00e1mkopr\u00e1vn\u00ed potenci\u00e1l Regentu.<\/p>\n

Zna\u010dka T\u0159ebo\u0148sk\u00fd Regent se poprv\u00e9 objevila v roce 1959. Slovn\u00ed ochrann\u00e1 zn\u00e1mka Bohemia Regent byla p\u0159ihl\u00e1\u0161ena a zaps\u00e1na do rejst\u0159\u00edku ochrann\u00fdch zn\u00e1mek v roce 1976. Dne 12.11.1976 byla pod\u00e1na p\u0159ihl\u00e1\u0161ka o mezin\u00e1rodn\u00ed z\u00e1pis ochrann\u00e9 zn\u00e1mky. V roce 2003 byla ochrann\u00e1 zn\u00e1mka zaps\u00e1na ve t\u0159ech des\u00edtk\u00e1ch zem\u00ed Evropy, v\u010detn\u011b exotick\u00e9ho Tuniska, Egyptu \u010di Makedonie a \u0159ady st\u00e1t\u016f b\u00fdval\u00e9ho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.<\/p>\n

Nej\u017e\u00e1dan\u011bj\u0161\u00edm pivem t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho pivovaru v roce 2008 bylo dvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9. P\u0159esto se na trh dost\u00e1valy nov\u00e9 druhy. Nab\u00eddka piva se v posledn\u00edch letech obohatila o t\u0159in\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 \u0159ezan\u00e9 Petr Vok, \u0161estn\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo Kn\u00ed\u017ee a \u010dtrn\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo Prezident. V roce 2007 uvedl na trh n\u00edzkokalorick\u00e9 pivo Reneg\u00e1t s 0,5 procenty alkoholu, p\u0159edstavovan\u00e9 jako nealkoholick\u00e9.<\/p>\n

\"\"\"\"<\/p>\n

V roce 2021 m\u011bl Regent tr\u017eby z prodeje v\u00fdrobk\u016f a slu\u017eeb 86,1 milionu korun a skon\u010dil v zisku po zdan\u011bn\u00ed 2,4 milionu. P\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st v\u00fdnos\u016f tvo\u0159il \u010desk\u00fd trh, dod\u00e1vky mal\u00fdm \u0159et\u011bzc\u016fm v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch a na Vyso\u010din\u011b.<\/p>\n

T\u0159ebo\u0148sk\u00fd pivovar v roce 2022 uva\u0159il p\u0159es 63 000 hektolitr\u016f, meziro\u010dn\u011b to bylo o 1000 hl v\u00edce. Zprovoznil plni\u010dku na st\u00e1\u010den\u00ed do plechovek, ty se na v\u00fdstavu pod\u00edlely \u010dty\u0159mi procenty. V tuzemsku T\u0159ebo\u0148sk\u00fdm sn\u00ed\u017eily odb\u011br velk\u00e9 \u0159et\u011bzce. Pravd\u011bpodobn\u011b byl za t\u00edm tlak nadn\u00e1rodn\u00edch pivovarsk\u00fdch skupin.<\/p>\n

Pivovarsk\u00fd komplex budov v\u017edy pat\u0159il k neodmysliteln\u00fdm stavebn\u00edm dominant\u00e1m m\u011bsta. Pe\u010dliv\u011b udr\u017eovan\u00e9 budovy pivovaru v sousedstv\u00ed historick\u00e9ho centra pot\u011b\u0161\u00ed ka\u017ed\u00e9ho, kdo hled\u00e1 kr\u00e1su d\u00e1vn\u00fdch \u010das\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Prvn\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed m\u00e1 zachov\u00e1n p\u016fvodn\u00ed r\u00e1z, p\u0159i\u010dem\u017e objekt nalevo od br\u00e1ny zachycuje situaci z 18.stolet\u00ed a prav\u00e1 strana pak stolet\u00ed 19. Betonov\u00e9 rampy zmizely a byly nahrazeny p\u016fvodn\u00edm materi\u00e1lem, stejn\u011b tak i n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Tam byla podle historick\u00fdch pl\u00e1n\u016f uprost\u0159ed um\u00edst\u011bna ka\u0161na. Vzhled fas\u00e1d, podoba oken a dve\u0159\u00ed, cimbu\u0159\u00ed, okapy a r\u016fzn\u00e9 ozdoby, jsou uvedeny do p\u016fvodn\u00edho stavu, tak jak je vyobrazeno na dobov\u00fdch pl\u00e1nech.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Zdroje:
\nPhDr. V\u00e1clav Rame\u0161, St\u00e1tn\u00ed oblastn\u00ed archiv
\nJ\u00e1kl, P.: Encyklopedie pivovar\u016f \u010cech, Moravy a Slezska. II. d\u00edl, Praha, 2010.
\nwww.nase-voda.cz\/trebonsky-pivovar-regent-loni-mirne-zvysil-vystav-na-63-000-hektolitru<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po\u010d\u00e1tky m\u011bsta lze vysledovat v polovin\u011b 12. stolet\u00ed, kdy na jedn\u00e9 ze stezek proch\u00e1zej\u00edc\u00edch \u0161irok\u00fdm pohrani\u010dn\u00edm hvozdem vznikla mal\u00e1 osada. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o s\u00eddle poch\u00e1z\u00ed z roku 1240. Cel\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fazem\u00ed dostal od...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":143908,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":29149,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-143854","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/143854","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=143854"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/143854\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/143908"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=143854"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=143854"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=143854"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}