![](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivni\/chmelnice-st.01.jpg\")
<\/p>\nChmel ot\u00e1\u010div\u00fd (Humulus lupulus) je vytrval\u00e1 dvoudom\u00e1 pravoto\u010div\u00e1 li\u00e1na z \u010deledi konopovit\u00fdch.
\nChmel pat\u0159\u00ed k velmi star\u00fdm kulturn\u00edm rostlin\u00e1m, jeho p\u011bstov\u00e1n\u00ed je dolo\u017eeno od po\u010d\u00e1tku na\u0161eho letopo\u010dtu, kdy ji\u017e byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jeho l\u00e9\u010div\u00e9 \u00fa\u010dinky zevn\u011b i vnit\u0159n\u011b k l\u00e9\u010db\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch chorob. Ve st\u0159edov\u011bku poj\u00eddali labu\u017en\u00edci chmelov\u00e9 v\u00fdhonky se sol\u00ed, pep\u0159em, octem a olejem.<\/p>\n
Prvn\u00ed historick\u00e1 zm\u00ednka o u\u017eit\u00ed chmele pro dochucen\u00ed piva poch\u00e1z\u00ed z listiny franck\u00e9ho kr\u00e1le Pipina III. Kr\u00e1tk\u00e9ho z r. 768. Na po\u010d\u00e1tku v\u011bt\u0161\u00edho vyu\u017eit\u00ed chmele p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva se pou\u017e\u00edvalo plan\u011b rostouc\u00edch rostlin.<\/p>\n\n
P\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele m\u00e1 v \u010desk\u00fdch zem\u00edch tis\u00edciletou tradici. Prvn\u00ed \u00fadaje o p\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele na \u00fazem\u00ed \u010cR jsou z roku 859. Na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed zpr\u00e1v p\u0159ib\u00fdv\u00e1 a je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee \u0161lo o plodinu v\u00fdznamn\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed. Nada\u010dn\u00ed listina Vratislava II. z roku 1088 ukl\u00e1d\u00e1 kn\u00ed\u017eec\u00edm statk\u016fm povinnost odevzd\u00e1vat vy\u0161ehradsk\u00e9mu kostelu des\u00e1tek chmele. V seznamu zbo\u017e\u00ed, je\u017e se v roce 1101 vyv\u00e1\u017eelo po Labi za hranice zem\u011b, se objevil i chmel. Plodina tehdy putovala do Hamburku, kde byla jej\u00ed kvalita posuzov\u00e1na znalci.<\/p>\n
<\/p>\n
P\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele jako kulturn\u00ed plodiny se roz\u0161\u00ed\u0159ilo a\u017e ve 12.stolet\u00ed, kdy byl ji\u017e p\u011bstov\u00e1n na ty\u010d\u00edch na chmelnic\u00edch. (A\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b 19.stol. chmela\u0159i za\u010dali k veden\u00ed chmele pou\u017e\u00edvat motouzy a dr\u00e1ty na dr\u00e1t\u011bnk\u00e1ch). V\u00fdznamn\u011b se o jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch zasadil c\u00edsa\u0159 Karel IV. Z n\u011bkter\u00fdch jeho opat\u0159en\u00ed je z\u0159ejm\u00fd i ur\u010dit\u00fd zp\u016fsob ochrany sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed proti v\u00fdvozu sazenic i dozor nad jeho p\u011bstov\u00e1n\u00edm (nap\u0159. \u0159ez chmele povolil pouze lidem zvl\u00e1\u0161t\u011b tomu vyu\u010den\u00fdm)..<\/p>\n
P\u016fvodn\u011b byl chmel p\u011bstov\u00e1n rozpt\u00fdlen\u011b po cel\u00e9m \u00fazem\u00ed pobl\u00ed\u017e m\u00edst vyu\u017eit\u00ed. V\u011bt\u0161ina provozovatel\u016f pivovar\u016f ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti m\u011bla svou chmelnici. Dodnes p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed m\u00edsta p\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele m\u00edstn\u00ed n\u00e1zvy.<\/p>\n
V pr\u016fb\u011bhu 16.stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch k centralizaci p\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele a chmela\u0159stv\u00ed se st\u00e1v\u00e1 specializovan\u00fdm oborem. Vytv\u00e1\u0159ela se sdru\u017een\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u016f, kter\u00e1 vyd\u00e1vala platn\u00e9 \u0159\u00e1dy pro p\u011bstitele chmele a sou\u010dasn\u011b vznikaly nov\u00e9 profese zabezpe\u010duj\u00edc\u00ed ochranu chmele – dozorci, cejchovn\u00edci, m\u011b\u0159i\u010di aj.<\/p>\n
Chmel se pak postupn\u011b ji\u017e p\u011bstoval pouze v oblastech s vhodn\u00fdm klimatem a p\u016fdn\u00edm slo\u017een\u00edm, tedy na \u017datecku, Lounsku, \u00da\u0161t\u011bcku a Tr\u0161icku. Z mnoh\u00fdch d\u0159\u00edve chmela\u0159sky zn\u00e1m\u00fdch oblast\u00ed zelen\u00e9 \u0161i\u0161tice zcela vymizely. Nap\u0159\u00edklad klatovsk\u00fd chmel byl odborn\u00edky vysoce cen\u011bn a jeho p\u011bstov\u00e1n\u00ed bylo v regionu zna\u010dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159eno. Dokonce na pe\u010detidle m\u011bsta Klatov z roku 1533 byl zobrazen chmel na ty\u010di. V 19.stolet\u00ed v\u0161ak chmela\u0159stv\u00ed z kraje zcela vymizelo.<\/p>\n
V obdob\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (1618 a\u017e 1648) bylo p\u011bstov\u00e1n\u00ed chmele v \u010desk\u00fdch zem\u00edch v\u00e1\u017en\u011b ohro\u017eeno (plen\u00edc\u00ed vojska vypalovala cel\u00e9 osady a tak byla sp\u00e1lena spousta vod\u00edc\u00edch ty\u010d\u00ed, spousta chmelnic byla sv\u00fdmi majiteli, ut\u00edkaj\u00edc\u00edmi p\u0159ed v\u00e1lkou, opu\u0161t\u011bna), co\u017e bylo p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro jin\u00e9 zem\u011b k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed jeho p\u011bstov\u00e1n\u00ed. V t\u00e9to dob\u011b se sazenice \u010desk\u00e9ho chmele pou\u017e\u00edvaly pro zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed chmelnic v Braniborsku, Slezsku, Bavorsku, \u0160t\u00fdrsku, B\u00e1densku, v Rusku a jinde.<\/p>\n
K dal\u0161\u00edmu rozmachu chmela\u0159stv\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch do\u0161lo za Josefa II. \u010cetn\u00e9 posudky z druh\u00e9 poloviny 18. stolet\u00ed potvrzuj\u00ed, \u017ee ji\u017e tehdy m\u011bl \u010desk\u00fd chmel v\u00fdbornou kvalitu. Zdej\u0161\u00ed chmel vynikal jemnou v\u016fn\u00ed, tak typickou pro \u010desk\u00e1 piva, a velice p\u0159\u00edznivou a stabiln\u00ed v\u00fdt\u011b\u017enost\u00ed, zp\u016fsoben\u00fdmi jedine\u010dn\u00fdmi klimatick\u00fdmi a p\u016fdn\u00edmi podm\u00ednkami a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b se o n\u011b zaslou\u017eila vynikaj\u00edc\u00ed \u0161lechtitelsk\u00e1 pr\u00e1ce m\u00edstn\u00edch chmela\u0159\u016f. Se \u201ezelen\u00fdm zlatem\u201c obchodovalo mnoho nez\u00e1visl\u00fdch obchodn\u00edk\u016f. Nakoupili od p\u011bstitele a pak s povozem obj\u00ed\u017ed\u011bli pivovary. Zelen\u011b \u0161i\u0161tice p\u011bstovan\u00e9 v \u010desk\u00fdch zem\u00edch se staly vyhled\u00e1van\u00fdm obchodn\u00edm artiklem a byly \u017e\u00e1d\u00e1ny pivovary po cel\u00e9 Evrop\u011b, pozd\u011bji i v z\u00e1mo\u0159\u00ed.<\/p>\n
![](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivni\/chmelnice-st.02.jpg\")
<\/p>\n
Ke konzervaci chmele se pou\u017e\u00edv\u00e1 su\u0161en\u00ed. Na po\u010d\u00e1tku kulturn\u00edho p\u011bstov\u00e1n\u00ed plodiny byl chmel su\u0161en ve st\u00ednu na zemi v tenk\u00fdch vrstv\u00e1ch, pozd\u011bji se p\u0159e\u0161lo k l\u00edsk\u00e1m. Pro urychlen\u00ed su\u0161en\u00ed se pod l\u00edskami za\u010dalo topit. L\u00edsky s \u010derstv\u00fdm chmelem byly nejprve d\u00e1le od topeni\u0161t\u011b a v pr\u016fb\u011bhu su\u0161en\u00ed se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eovaly. Od 19.stolet\u00ed se za\u010daly pou\u017e\u00edvat komorov\u00e9 su\u0161\u00e1rny, kde byl chmel ve 3 a\u017e 4 vrstv\u00e1ch nad sebou na \u017ealuzi\u00edch, kter\u00e9 dovolovaly snadnou manipulaci.<\/p>\n
S rozvojem pivovarnictv\u00ed a obchodu v 18. a zejm\u00e9na 19. stolet\u00ed se objevuj\u00ed i n\u011bkter\u00e9 negativn\u00ed pr\u016fvodn\u00ed jevy, jako je snaha prod\u00e1vat za \u010desk\u00fd chmel i m\u00e9n\u011b hodnotn\u00e9 zbo\u017e\u00ed. (Ji\u017e v 16.stolet\u00ed bylo v \u017datci, Rakovn\u00edku, Lounech, Beroun\u011b a v Klatovech zavedeno prvn\u00ed „zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed“ zaru\u010duj\u00edc\u00ed p\u016fvod chmele) Tyto snahy byly tak velk\u00e9, \u017ee c\u00edsa\u0159ovna Marie Terezie musela zjednat n\u00e1pravu sv\u00fdmi patenty z let 1758 a\u017e 1784. D\u0159\u00edve p\u0159ijat\u00e1 opat\u0159en\u00ed nesta\u010dila, proto byla v roce 1860 v \u00da\u0161t\u011bku pro pokra\u010duj\u00edc\u00ed snahy o fal\u0161ov\u00e1n\u00ed chmele a v roce 1884 v \u017datci zalo\u017eena Zn\u00e1mkovna.<\/p>\n
Od t\u00e9to doby byla p\u0159ijata \u0159ada z\u00e1konn\u00fdch opat\u0159en\u00ed. Prvn\u00ed provenien\u010dn\u00ed z\u00e1kon byl vyd\u00e1n v roce 1907 s vymezen\u00edm v\u00fdrobn\u00edch oblast\u00ed av\u0161ak s dobrovoln\u00fdm zn\u00e1mkov\u00e1n\u00edm. v \u010cSR byly uz\u00e1kon\u011bny chmela\u0159sk\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed oblasti v roce 1921, kdy vznikly oblasti \u017eateck\u00e1, roudnick\u00e1, \u00fa\u0161t\u011bck\u00e1, dubsk\u00e1 a tr\u0161ick\u00e1. Z\u00e1kon z roku 1934 pak zavedl povinn\u00e9 zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed chmele a povinn\u00e9 ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed chmele z t\u011bchto oblast\u00ed. Krom\u011b jin\u00e9ho t\u00e9\u017e zavedl chmela\u0159sk\u00e9 polohy: v \u017eateck\u00e9 oblasti Podles\u00ed a \u00dadol\u00ed Zlat\u00e9ho potoka a v \u00fa\u0161t\u011bck\u00e9 oblasti Polepsk\u00e1 blata. V t\u011bchto letech byly u n\u00e1s chmelnice nejrozlehlej\u0161\u00ed (v roce 1929 a\u017e 17264 ha). Dubsk\u00e1 oblast byla v roce 1945 zru\u0161ena a roudnick\u00e1 byla za\u010dlen\u011bna do \u00fa\u0161t\u011bck\u00e9. Tento stav byl uz\u00e1kon\u011bn v roce 1957.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Chmel ot\u00e1\u010div\u00fd (Humulus lupulus) je vytrval\u00e1 dvoudom\u00e1 pravoto\u010div\u00e1 li\u00e1na z \u010deledi konopovit\u00fdch. Chmel pat\u0159\u00ed k velmi star\u00fdm kulturn\u00edm rostlin\u00e1m, jeho p\u011bstov\u00e1n\u00ed je dolo\u017eeno od po\u010d\u00e1tku na\u0161eho letopo\u010dtu, kdy ji\u017e byly vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jeho l\u00e9\u010div\u00e9 \u00fa\u010dinky...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":43890,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-43889","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/43889","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=43889"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/43889\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/43890"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=43889"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=43889"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=43889"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}