{"id":45042,"date":"2018-06-28T00:46:03","date_gmt":"2018-06-27T22:46:03","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=45042"},"modified":"2025-01-20T10:04:49","modified_gmt":"2025-01-20T09:04:49","slug":"preprava-piva-po-zeleznici","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=45042","title":{"rendered":"P\u0159eprava piva po \u017eeleznici"},"content":{"rendered":"

Pr\u016fmyslov\u00e1 revoluce, je\u017e zachv\u00e1tila tehdej\u0161\u00ed civilizovan\u00fd sv\u011bt na konci 19.stolet\u00ed, p\u0159inesla rozvoj technologi\u00ed a strojn\u00edho vybaven\u00ed i do pivovarnick\u00e9ho pr\u016fmyslu. Jedn\u00edm ze znak\u016f zav\u00e1d\u011bn\u00ed techniky do pivovar\u016f byly i stavby \u017eelezni\u010dn\u00edch vle\u010dek k provoz\u016fm a rozvoj p\u0159epravy piva prost\u0159ednictv\u00edm \u017eeleznice.<\/p>\n

Druh\u00e1 polovina 19. stolet\u00ed p\u0159inesla do pivovarnictv\u00ed n\u00e1stup nov\u00fdch technologi\u00ed p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva. Pivovary za\u010daly vyu\u017e\u00edvat metodu spodn\u00edho kva\u0161en\u00ed, za\u010daly se budovat modern\u00ed velk\u00e9 provozy zalo\u017een\u00e9 na strojn\u00ed v\u00fdrob\u011b. To v\u0161e vedlo k zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed produkce chmelov\u00e9ho moku a n\u00e1sledn\u011b v\u011bt\u0161\u00edm podnik\u016fm ji\u017e odbytov\u00e1 oblast \u201epod kom\u00ednem\u201c p\u0159estala sta\u010dit a po\u0161ilh\u00e1valy po prodeji sv\u00e9ho produktu mimo sv\u016fj region. V\u00fdroba piva za\u010dala p\u0159esahovat mo\u017enosti m\u00edstn\u00ed a sez\u00f3nn\u00ed konzumace.<\/p>\n

<\/p>\n

Rostouc\u00ed popt\u00e1vka po pivu iniciovala hled\u00e1n\u00ed mo\u017enost\u00ed p\u0159epravy moku ke spot\u0159ebitel\u016fm ve vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch regionech tak, aby nedo\u0161lo ke ztr\u00e1t\u011b kvality. Pivo pat\u0159ilo k potravin\u00e1m, kter\u00e9 vy\u017eadovaly dodr\u017eov\u00e1n\u00ed stabiln\u00ed vhodn\u00e9 teploty. P\u0159eprava piva prost\u0159ednictv\u00edm oby\u010dejn\u00fdch kryt\u00fdch voz\u016f nebyla vhodn\u00e1 z d\u016fvodu nest\u00e1losti teploty a dlouh\u00e9 doby dod\u00e1n\u00ed. V druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed tak byla jedin\u00fdm vyu\u017eiteln\u00fdm a dostate\u010dn\u011b rychl\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159epravy \u017eeleznice. V Severn\u00ed Americe se d\u011blaly prvn\u00ed pokusy s \u017eelezni\u010dn\u00edmi vozy chlazen\u00fdmi p\u0159\u00edrodn\u00edm ledem pro p\u0159epravu \u010derstv\u00e9ho ovoce a zeleniny z jihu na sever ji\u017e v roce 1857.<\/p>\n

Pivovary proto za\u010daly stav\u011bt \u017eelezni\u010dn\u00ed vle\u010dky. Nap\u0159\u00edklad do plze\u0148sk\u00e9ho M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru \u017eeleznice dorazila v roce 1859 a u\u017e v tomto roce byly prvn\u011b pou\u017eity firemn\u00ed vozy p\u0159i p\u0159eprav\u011b piva do Prahy a V\u00eddn\u011b. N\u011bkdy stavby pivovar\u016f p\u0159\u00edmo s budov\u00e1n\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edch trat\u00ed souvisely. Novopack\u00fd pivovar novou \u017eeleznici (provoz od 1. \u010dervna 1871) pln\u011b vyu\u017e\u00edval k p\u0159eprav\u011b sv\u00e9ho piva do okoln\u00edch m\u011bst. A proto\u017ee obchody byly asi dobr\u00e9, dost\u00e1vali zam\u011bstnanci n\u00e1dra\u017e\u00ed pivn\u00ed deput\u00e1ty, pivo dokonce dost\u00e1valy vlakov\u00e9 \u010dety, kter\u00e9 jej p\u0159epravovaly. K vratislavsk\u00e9mu pivovaru byla vlakov\u00e1 vle\u010dka vybudov\u00e1na v roce 1890. Pivovar Markuse Strassmanna v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b se prost\u0159ednictv\u00edm vle\u010dky napojil na hlavn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tah v roce 1899. K zaveden\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed vle\u010dky z nedalek\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed do\u0161lo v Hanu\u0161ovic\u00edch v roce 1890. V Prost\u011bjov\u011b dokonce vedla od roku 1889 jedna \u017eelezni\u010dn\u00ed vle\u010dka ke dv\u011bma konkuren\u010dn\u00edm pivovar\u016fm \u2013 pivovaru brat\u0159\u00ed Wintr\u016f a pivovaru Dvo\u0159\u00e1ka a Binka. Starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar m\u011bl p\u0159\u00edpojku k prvn\u00ed tramvajov\u00e9 lince, tehdy je\u0161t\u011b parn\u00ed. S rozvojem p\u0159epravy piva po \u017eeleznici musel pivovar vybudovat p\u0159ekladi\u0161t\u011b z tramvaje na vlaky.<\/p>\n

<\/p>\n

S pot\u0159ebou rozvozu piva na del\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti a vyu\u017eit\u00ed \u017eeleznice pro tyto \u00fa\u010dely souvisela i popt\u00e1vky po zvl\u00e1\u0161tn\u00edch vozech pro p\u0159epravu moku.<\/p>\n

Prvn\u00ed vozy stav\u011bn\u00e9 pro p\u0159epravu se konstruk\u010dn\u011b skl\u00e1daly z ocelov\u00e9ho spodku a d\u0159ev\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b. St\u011bny byly dvojit\u00e9. Jako izola\u010dn\u00ed materi\u00e1l se zpo\u010d\u00e1tku pou\u017e\u00edvaly piliny, posl\u00e9ze korek. Pod dvojitou st\u0159echou vozu byly um\u00edst\u011bny dv\u011b n\u00e1doby na p\u0159\u00edrodn\u00ed led. Taj\u00edc\u00ed voda byla vedena z n\u00e1dob trubkami uvnit\u0159 lo\u017en\u00e9 plochy vozu. Pozd\u011bji byly trubky z d\u016fvodu lep\u0161\u00ed \u00fadr\u017eby vedeny po bo\u010dnici vozu.
\nLed se do n\u00e1dob vkl\u00e1dal \u010dtverhrann\u00fdm poklopem ze st\u0159echy vozu. V\u016fz byl vybaven dvouk\u0159\u00eddl\u00fdmi dve\u0159mi, kter\u00e9 bylo mo\u017en\u00e9 l\u00e9pe ut\u011bsnit. Vozy to byly dvoun\u00e1pravov\u00e9 s nosnost\u00ed zhruba 7000 kg a v lo\u017en\u00e9m prostoru bylo mo\u017eno ulo\u017eit asi 70 sud\u016f s pivem po 50 litrech.<\/p>\n

V osmdes\u00e1t\u00fdch letech nast\u00e1v\u00e1 prudk\u00fd rozvoj a ust\u00e1len\u00ed „standardn\u00edho“ proveden\u00ed vozu pro p\u0159epravu piva. Po\u010dty voz\u016f se u n\u011bkter\u00fdch velk\u00fdch pivovar\u016f pohybovaly ke konci 19. stolet\u00ed ve stovk\u00e1ch voz\u016f. Vozy si nech\u00e1valy stav\u011bt i spole\u010dnosti pronaj\u00edmaj\u00edc\u00ed (nap\u0159. Oesteriechische Eisenbahn Verkerhs Anstalt) tyto vagony mal\u00fdm pivovar\u016fm.<\/p>\n

Po roce 1889 bylo vyrobeno u\u017e ro\u010dn\u011b a\u017e 100 kus\u016f piva\u0159sk\u00fdch voz\u016f, kter\u00e9 vyr\u00e1b\u011bla nejen Ringhofferova tov\u00e1rna na Sm\u00edchov\u011b (prvn\u00ed v\u016fz byl vyroben v roce 1875), ale tak\u00e9 vag\u00f3nka v Brn\u011b \u2013 Kr\u00e1lovo Pole (prvn\u00ed v\u016fz v roce 1899) a vag\u00f3nka Studenka (prvn\u00ed v\u016fz vyroben u\u017e v roce 1900). Okolo roku 1900 jezdilo na na\u0161ich drah\u00e1ch asi 800 chladic\u00edch voz\u016f.<\/p>\n

V\u0161echny vozy jsou stav\u011bny na zak\u00e1zku a objednavatel si v\u017edy stanovil p\u0159esn\u011b specifick\u00e9 technick\u00e9 po\u017eadavky. K izolaci je ji\u017e v\u00fdhradn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1n korek, dvojit\u00e1 st\u011bna je b\u011b\u017en\u00e1 u v\u0161ech voz\u016f. Objem n\u00e1doby na led byl zv\u011bt\u0161ov\u00e1n tak, \u017ee se do n\u00ed dalo ulo\u017eit 1 500 kg p\u0159\u00edrodn\u00edho ledu. Toto mno\u017estv\u00ed ledu posta\u010dilo na p\u0159epravu chmelov\u00e9ho moku po dobu 30-40 hodin (zhruba 200 km) p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed teploty 10 stup\u0148\u016f. Odtokov\u00e9 potrub\u00ed z n\u00e1dr\u017e\u00ed na led bylo, ji\u017e na v\u0161ech vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch vagonech, p\u0159em\u00edst\u011bno mimo vnit\u0159n\u00ed prostor vozu – na bo\u010dnici vozu, vybaveno sifonem a \u010dist\u00edc\u00edmi otvory, nebo\u0165 p\u0159i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edho ledu doch\u00e1zelo k ucp\u00e1v\u00e1n\u00ed odtokov\u00fdch trubek. Pro zabr\u00e1n\u011bn\u00ed zmrznut\u00ed piva b\u011bhem p\u0159epravy v zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch byla do vnit\u0159n\u00edho prostoru vozu p\u0159id\u00e1v\u00e1na z\u00e1v\u011bsn\u00e1 kam\u00ednka. Pozd\u011bji byly vozy ji\u017e z v\u00fdroby vybaveny vyt\u00e1p\u011bc\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm. Pod vozem byly um\u00edst\u011bny kam\u00ednka s kom\u00ednem vyveden\u00fdm na \u010dele vozu nad st\u0159echu a v\u00fdvody tepl\u00e9ho oh\u0159\u00e1t\u00e9ho vzduchu do vnit\u0159n\u00edho prostoru vozu. Takto bylo mo\u017en\u00e9 prov\u00e1d\u011bt obsluhu a kontrolu vyt\u00e1p\u011bn\u00ed z venkovn\u00edho prostoru. Mnoh\u00e9 z t\u011bchto voz\u016f byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny u \u010cSD je\u0161t\u011b po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a byly vytla\u010deny teprve dod\u00e1vkami voz\u016f z tehdej\u0161\u00ed NDR na p\u0159elomu pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch let 20. stolet\u00ed.<\/p>\n

K 1. dubnu 2005 byl zastaven provoz na vle\u010dce do pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch, resp. na jej\u00ed \u010d\u00e1sti od odbo\u010dky do are\u00e1lu firmy VOG ve V\u0161echromech. Vle\u010dka byla uvedena do provozu pravd\u011bpodobn\u011b v roce 1902 p\u0159i rozs\u00e1hl\u00e9m roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed a modernizaci pivovaru. Na vle\u010dce nikdy nebyla zavedena osobn\u00ed doprava, i kdy\u017e o ni bylo n\u011bkolikr\u00e1t usilov\u00e1no.<\/p>\n

Vle\u010dka, mezi \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost\u00ed zn\u00e1m\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm j\u00edzdami parn\u00edch vlak\u016f p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti jeden\u00e1cti ro\u010dn\u00edk\u016f Dne Kozla, je dlouh\u00e1 5,5 kilometru a vych\u00e1z\u00ed ze stanice Stran\u010dice. V devades\u00e1t\u00fdch letech, po spole\u010densk\u00fdch a ekonomick\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch po roce 1989, za\u010dala \u017eelezni\u010dn\u00ed doprava ztr\u00e1cet i zde sv\u016fj dominantn\u00ed vliv, samoz\u0159ejm\u011b ve prosp\u011bch silni\u010dn\u00ed dopravy. To m\u00e1 v\u00edce p\u0159\u00ed\u010din, mezi hlavn\u00edmi je bou\u0159liv\u00fd rozvoj distribuce p\u0159es centralizovan\u00e1 logistick\u00e1 centra a prodeje ve velk\u00fdch marketech, vznikaj\u00edc\u00edch na \u201ezelen\u00e9 louce\u201c bez kolejov\u00e9ho napojen\u00ed. V posledn\u00edch letech se provoz do pivovaru omezil prakticky pouze na dovoz sladu ve speci\u00e1ln\u00edch vozech, a ob\u010dasn\u00fd odvoz sklen\u011bn\u00fdch st\u0159ep\u016f.<\/p>\n

Jednou z m\u00e1la v\u00fdjimek ve v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovan\u00e9 v\u00fdhradn\u00ed p\u0159eprav\u011b sladu byly p\u0159epravy piva z pivovaru Radegast v No\u0161ovic\u00edch, realizovan\u00e9 b\u011bhem roku 1999 olomouckou firmou RND. V t\u00e9 dob\u011b do\u0161lo ke spojen\u00ed obou pivovar\u016f do jedn\u00e9 obchodn\u00ed skupiny, a velkopopovick\u00fd pivovar se stal z\u00e1rove\u0148 region\u00e1ln\u00edm distribu\u010dn\u00edm centrem Radegastu. Pivo (lahvov\u00e9, plechovkov\u00e9 i sudov\u00e9) bylo z No\u0161ovic p\u0159epravov\u00e1no v tehdy nov\u011b zprovozn\u011bn\u00fdch chladic\u00edch vozech \u0159ady Iaceighiimas, zp\u011bt byly p\u0159epravov\u00e1ny pr\u00e1zdn\u00e9 obaly (lahve, p\u0159epravky, sudy). Tyto p\u0159epravy v\u0161ak skon\u010dily za\u010d\u00e1tkem roku 2000, kdy nov\u00fd vlastn\u00edk obou pivovar\u016f, Pilsner Urquell, rozhodl o postupn\u00e9m ukon\u010den\u00ed v\u0161ech \u017eelezni\u010dn\u00edch p\u0159eprav ve sv\u00e9 skupin\u011b.<\/p>\n

V \u017eelezni\u010dn\u00edm muzeu v Lu\u017en\u00e9 u Rakovn\u00edka se nach\u00e1z\u00ed zrekonstruovan\u00fd v\u016fz na p\u0159epravu piv.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pr\u016fmyslov\u00e1 revoluce, je\u017e zachv\u00e1tila tehdej\u0161\u00ed civilizovan\u00fd sv\u011bt na konci 19.stolet\u00ed, p\u0159inesla rozvoj technologi\u00ed a strojn\u00edho vybaven\u00ed i do pivovarnick\u00e9ho pr\u016fmyslu. Jedn\u00edm ze znak\u016f zav\u00e1d\u011bn\u00ed techniky do pivovar\u016f byly i stavby \u017eelezni\u010dn\u00edch vle\u010dek k provoz\u016fm...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":45044,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-45042","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/45042","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=45042"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/45042\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/45044"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=45042"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=45042"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=45042"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}