{"id":56485,"date":"2018-11-23T00:01:43","date_gmt":"2018-11-22T23:01:43","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=56485"},"modified":"2025-01-16T13:21:30","modified_gmt":"2025-01-16T12:21:30","slug":"bohove-piva","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=56485","title":{"rendered":"Bohov\u00e9 piva"},"content":{"rendered":"<p>Pivo a dal\u0161\u00ed fermentovan\u00e9 n\u00e1poje se vyr\u00e1b\u011bly v r\u016fzn\u00fdch form\u00e1ch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b odnepam\u011bti. Staly se d\u016fle\u017eitou komoditou a nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed ji\u017e ve starov\u011bk\u00fdch kultur\u00e1ch, kter\u00e9 uct\u00edvaly bohy \u010di dokonce cel\u00e1 bo\u017estva zasv\u011bcen\u00e1 pivu a pivovarnictv\u00ed. Fermentovan\u00e9 n\u00e1poje (v\u00edno, pivo, medovina) byly od sv\u00e9ho po\u010d\u00e1tku sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch ritu\u00e1l\u016f a ob\u0159ad\u016f. Jejich omamn\u00e9 \u00fa\u010dinky, kter\u00e9 p\u0159iv\u00e1d\u011bly \u0161amany, kn\u011b\u017e\u00ed i ostatn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edky t\u011bchto praktik do extatick\u00fdch stav\u016f byly p\u0159ipisov\u00e1ny nadp\u0159irozen\u00fdm a bo\u017esk\u00fdm sil\u00e1m. Lid\u00e9 tak\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee jim bohov\u00e9 dali tyto n\u00e1poje proto, aby jim pomohli l\u00e9pe sn\u00e1\u0161et t\u011b\u017ek\u00fd \u00fad\u011bl lidsk\u00e9 smrtelnosti.<\/p>\n\n<p>Zde uv\u00e1d\u00edme nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed starov\u011bk\u00e9 bohy \u010di bohyn\u011b, kte\u0159\u00ed m\u011bli co do\u010din\u011bn\u00ed s pivn\u00edm mokem:<\/p>\n<p><strong><b>Sil\u00e9nus<\/b><\/strong> (\u0158ecko)<br \/>\nV \u0159eck\u00e9 mytologii je Sil\u00e9nus bohem piva a druhem pij\u00e1k\u016f. Jeho p\u016fvod je nejasn\u00fd, uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee je synem boha Herma nebo snad lesn\u00edho boha Pana. Sil\u00e9nus je zn\u00e1zor\u0148ov\u00e1n jako vesel\u00fd, \u010dasto podnapil\u00fd sta\u0159\u00edk, kter\u00fd vyhled\u00e1val z\u00e1bavu a pit\u00ed. Byl vychovatelem a pr\u016fvodcem boha Dion\u00fdsa.<\/p>\n<p><strong><b>Dion\u00fdsos<\/b><\/strong> (\u0158ecko)<\/p>\n<p>P\u016fvodn\u011b thr\u00e1ck\u00fd b\u016fh \u00farody, obil\u00ed, piva a plodnosti, kter\u00fd je dnes v\u0161ak p\u0159edev\u0161\u00edm zn\u00e1m jako b\u016fh v\u00edna a nespoutan\u00e9ho vesel\u00ed. K t\u00e9to zm\u011bn\u011b do\u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed popularit\u011b v\u00edna v \u0158ecku n\u011bkdy v 1. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159.n.l.. Dion\u00fdsos je synem nejvy\u0161\u0161\u00edho boha Dia.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" style=\"border-width: 0;\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivnich-pozvanek\/bohove03.jpg\" width=\"380\" height=\"308\" align=\"left\" border=\"0\"><br \/>\n<strong><b>Ninkasi<\/b><\/strong> (Mezopot\u00e1mie)<\/p>\n<p>Ninkasi je starov\u011bk\u00e1 sumersk\u00e1 patronka piva a pivovarnictv\u00ed, ale tak\u00e9 bohyn\u011b alkoholick\u00fdch n\u00e1poj\u016f v\u016fbec. \u0158\u00edk\u00e1 se o n\u00ed, \u017ee poskytla lidem tajemstv\u00ed na v\u00fdrobu pivn\u00edho moku. Bd\u011bla nejen nad jeho v\u00fdrobou, ale byla i patronkou pij\u00e1k\u016f a m\u011bla se postarat o jejich bezpe\u010dn\u00fd n\u00e1vrat dom\u016f, pokud \u201ep\u0159ebrali\u201c. Z 19 stol.p\u0159.n.l. poch\u00e1z\u00ed p\u00edsemn\u011b dochovan\u00e1 pam\u00e1tka \u201eChvalozp\u011bv na Ninkasi\u201c- b\u00e1se\u0148, kter\u00e1 obsahuje nejstar\u0161\u00ed recept na v\u00fdrobu piva.<\/p>\n<p><strong><b>Usirev \u010di Osiris<\/b><\/strong> (Egypt)<\/p>\n<p>V antick\u00e9 kultu\u0159e Egypta byl Usirev bohem zem\u011bd\u011blstv\u00ed, \u00farody, ale i bohem mrtv\u00fdch a patronem piva. Egyp\u0165an\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee obil\u00ed byl dar tohoto boha lidstvu a pokl\u00e1dali je za symbol \u017eivota po smrti. Podle legend byl Usirev kdysi kr\u00e1lem, kter\u00fd sv\u016fj lid nau\u010dil obd\u011bl\u00e1vat p\u016fdu, p\u011bstovat p\u0161enici a p\u00e9ct chl\u00e9b a z je\u010dmene va\u0159it pivo.<\/p>\n<p><strong><b>Aegir<\/b><\/strong> (Norsko)<\/p>\n<p>Podle norsk\u00e9 mytologie byl tento b\u016fh p\u00e1nem mo\u0159\u00ed, oce\u00e1n\u016f, v\u011btr\u016f a pob\u0159e\u017e\u00ed. Legenda vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee se sv\u00fdmi dev\u00edti dcerami va\u0159il pivo v obrovsk\u00e9m kotli pro ostatn\u00ed bohy. Ka\u017edou zimu je sv\u00fdm pivem ve sv\u00e9 dom\u00e1cnosti \u010dastoval, a tak proslul svou pohostinnost\u00ed.<\/p>\n<p><strong><b>Tezcatzontecatl<\/b><\/strong> (Mexiko)<br \/>\nPodle azt\u00e9ck\u00e9 mytologie byl tento b\u016fh bohem n\u00e1poje pulque (pivu podobn\u00fd, tradi\u010dn\u00ed mexick\u00fd ml\u00e9\u010dn\u011b zbarven\u00fd alkoholick\u00fd n\u00e1poj, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd kva\u0161en\u00edm \u0161\u0165\u00e1vy z ag\u00e1ve). Tezcatzontecatl byl synem boha Patecatl, kter\u00fd, podle pov\u011bsti, objevil proces fermentace, a bohyn\u011b Mayahuel, kter\u00e1 byla patronkou rostliny ag\u00e1ve. Byla mu tak\u00e9 p\u0159isuzov\u00e1na moc nad alkoholismem a opilstv\u00edm \u010di nad plodnost\u00ed.<\/p>\n<p><strong><b>Mbaba Mwana Waresa<\/b><\/strong> (Ji\u017en\u00ed Afrika)<br \/>\nV zulsk\u00e9 mytologii je Mbaba Mwana Waresa bohyn\u00ed piva. V\u011b\u0159ilo se, \u017ee to byla pr\u00e1v\u011b ona, kter\u00e1 uva\u0159ila lidem prvn\u00ed pivo a nau\u010dila je, jak ho mohou sami vyrobit a oslavit tak \u010dasy radosti. Proto byla jednou z nejv\u00edce ct\u011bn\u00fdch bohyn\u00ed v ji\u017en\u00ed Africe. Byla tak\u00e9 pokl\u00e1dan\u00e1 za bohyni duhy, de\u0161t\u011b, \u00farody a zem\u011bd\u011blstv\u00ed.<\/p>\n<p><strong><b>Yasigi<\/b><\/strong> (Mali)<br \/>\nAfrick\u00e1 bohyn\u011b tance, masek a piva, kter\u00e1 b\u00fdv\u00e1 vyobrazena jako tan\u010d\u00edc\u00ed \u017eena s velk\u00fdm poprs\u00edm, dr\u017e\u00edc\u00ed v lev\u00e9 ruce sb\u011bra\u010dku na pivo. Jej\u00ed role v pivovarnictv\u00ed (b\u00fdv\u00e1 oslavov\u00e1na jako ta, kter\u00e1 p\u0159inesla sv\u00e9mu lidu pivn\u00ed mok) byla v\u0161ak zast\u00edn\u011bna jej\u00ed moc\u00ed nad l\u00e1skou a \u017eenskou plodnost\u00ed.<\/p>\n\n<p><strong><b>Radegast<\/b><\/strong> (\u010cesk\u00e1 republika)<br \/>\nV \u010desk\u00e9 mytologii je Radegast pohansk\u00fdm bohem slunce, v\u00e1lky, v\u00edt\u011bzstv\u00ed, ale i \u00farody, hojnosti a pohostinnosti. Dnes je jeho jm\u00e9no spojov\u00e1no s pivovarnictv\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1sluhou no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru. B\u016fh Radegast b\u00fdv\u00e1 vyobrazen jako mu\u017e s tv\u00e1\u0159\u00ed podobnou lvu, na hlav\u011b m\u00e1 p\u0159ilbici v podob\u011b b\u00fd\u010d\u00ed hlavy s rohy, v prav\u00e9 ruce dr\u017e\u00ed roh hojnosti s ka\u010denou a v lev\u00e9 sekeru, na nohou m\u00e1 vala\u0161sk\u00e9 krpce. Podle b\u00e1j\u00ed byl Radegast velk\u00fdm milovn\u00edkem dobr\u00e9ho j\u00eddla a pit\u00ed. \u010casto p\u0159ich\u00e1zel v p\u0159estrojen\u00ed mezi oby\u010dejn\u00fd lid a nech\u00e1val se hostit.<\/p>\n<p><strong><b>Ragutis, Raugupatis, Ragutiene<\/b><\/strong> (Litva)<br \/>\nV litevsk\u00e9 mytologii existuje bo\u017esk\u00fd triumvir\u00e1t: Ragutis je bohem piva, Ragutiene bohyn\u00ed piva a Raugupatis bohem fermentace.<\/p>\n<p><b><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" style=\"border-width: 0;\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivnich-pozvanek\/bohove02.jpg\" width=\"377\" height=\"342\" align=\"right\" border=\"0\"><strong>Hathor<\/strong><\/b> (Egypt)<br \/>\nHathor byla bohyn\u00ed l\u00e1sky a z\u00e1rove\u0148 ochr\u00e1nkyn\u00ed v\u0161eho, co l\u00e1sku podn\u011bcovalo a doprov\u00e1zelo: hudby a zp\u011bvu, tance a vesel\u00ed, ale tak\u00e9 alkoholu. Byla ozna\u010dov\u00e1na za bohyni zk\u00e1zy a opilosti.<\/p>\n<p><strong><b>Byggvir<\/b><\/strong> (Norsko)<br \/>\nPostava norsk\u00e9 mytilogie. Slovo \u201ebygg\u201c je star\u00e9 ozna\u010den\u00ed pro je\u010dmen. Byggvir byl m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fdm bohem, zodpov\u011bdn\u00fdm za v\u0161emo\u017en\u00e9 zp\u016fsoby zpracov\u00e1n\u00ed t\u00e9to plodiny, tedy i za pivovarnictv\u00ed.<\/p>\n<p><strong><b>Thor<\/b><\/strong> (Norsko)<br \/>\nV seversk\u00e9 mytologii je druh\u00fdm nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm bohem po Odinovi. Jeho jm\u00e9no znamen\u00e1 hrom, je to tedy vl\u00e1dce nad bou\u0159kami a blesky. Thor vlastn\u00ed mocn\u00e9 kladivo, kter\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 i k or\u00e1n\u00ed a zlep\u0161en\u00ed \u00farody. Thor je tak\u00e9 zn\u00e1m svou l\u00e1skou k pivu. Podle legendy h\u0159m\u011blo, kdy\u017e Thor \u010distil obrovsk\u00fd kotel a kdy\u017e bohov\u00e9 va\u0159ili pivo, bylo nebe zata\u017een\u00e9 a pln\u00e9 mrak\u016f. Lid\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee jeho mocn\u00fdm nas\u00e1v\u00e1n\u00edm piva z pic\u00edho rohu doch\u00e1z\u00ed ke kol\u00eds\u00e1n\u00ed mo\u0159sk\u00e9 hladiny, kter\u00e9 zp\u016fsobuje p\u0159\u00edliv a odliv.<\/p>\n<p><strong><b>Dem\u00e9ter<\/b><\/strong> (\u0158ecko)<br \/>\nB\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1na za \u201ematku-zemi\u201c, bohyni obil\u00ed a rolnictv\u00ed, \u017eivota, ochr\u00e1nkyni man\u017eelstv\u00ed, kter\u00e1 byla uct\u00edv\u00e1na dlouho p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se objevili olymp\u0161t\u00ed bohov\u00e9. Byla to ona, kdo sv\u00e9mu lidu v\u011bnoval obil\u00ed. P\u0159i ob\u0159adech k uct\u011bn\u00ed bohyn\u011b se pil fermentovan\u00fd je\u010dmenn\u00fd n\u00e1poj kykeon.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft\" style=\"border-width: 0;\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivnich-pozvanek\/bohove04.jpg\" width=\"284\" height=\"400\" align=\"right\" border=\"0\"><\/p>\n<p><strong><b>Zelen\u00fd mu\u017e<\/b><\/strong><br \/>\nZelen\u00fd mu\u017e p\u0159edstavuje pohansk\u00fd symbol plodnosti, nekone\u010dn\u00e9ho vegeta\u010dn\u00edho cyklu p\u0159\u00edrody, mu\u017esk\u00fd bo\u017esk\u00fd element. Je zn\u00e1m tak\u00e9 jako Je\u010dm\u00ednek \u2013 ten, z jeho\u017e t\u011bla (je\u010dmene) se p\u0159ipravuje kva\u0161en\u00fd n\u00e1poj \u2013 pivo. Ka\u017ed\u00fd rok o \u017en\u00edch se symbolicky ob\u011btov\u00e1val, aby z n\u011bj mohl dal\u0161\u00ed rok na ja\u0159e vzej\u00edt nov\u00fd \u017eivot. Lid\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee jeho bo\u017eskou s\u00edlu p\u0159ij\u00edm\u00e1me prost\u0159ednictv\u00edm chleba a piva. V literatu\u0159e se uv\u00e1d\u00ed mnoho paralel mezi Zelen\u00fdm mu\u017eem a jin\u00fdmi bohy \u010di mytologick\u00fdmi postavami (nap\u0159. The Horned god, Cernunnous, Viridios, Zelen\u00fd Jan, Pan, Sylvanus, Derg Corra aj.). Existuje hypot\u00e9za, podle kter\u00e9 je i b\u016fh Usirev Je\u010dm\u00ednkem.<\/p>\n<p><strong><b>Kamui-Fuchi<\/b><\/strong> (Japonsko)<br \/>\nBohyn\u011b \u017eensk\u00e9 plodnosti, ohn\u011b (dom\u00e1c\u00edho krbu) a piva. Pivo se va\u0159ilo za od\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1n\u00ed motliteb k n\u00ed a tak\u00e9 se j\u00ed ob\u011btov\u00e1valo (lilo se do ohni\u0161t\u011b).<\/p>\n<p><strong><b>Goibniu<\/b><\/strong> (Irsko)<br \/>\nKeltsk\u00fd b\u016fh kov\u00e1\u0159\u016f, kter\u00fd um\u011bt ukout me\u010de, kter\u00e9 nikdy neminou c\u00edl. Ovl\u00e1dal v\u0161ak tak\u00e9 um\u011bn\u00ed va\u0159it pivo, v \u010dem\u017e byl nep\u0159ekonateln\u00fd, jeho n\u00e1poj d\u00e1val nesmrtelnost. Toto pivo se pod\u00e1valo v z\u00e1sv\u011bt\u00ed na hostin\u011b zvan\u00e9 Fled Goibnenn, kter\u00e9 tento b\u016fh p\u0159edsedal.<\/p>\n<p><strong><b>Siduri<\/b><\/strong><br \/>\nBabyl\u00f3nsk\u00e1 bohyn\u011b fermentace, piva a je\u010dmene. Byla to moudr\u00e1 a z\u00e1bavn\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 slou\u017eila boh\u016fm jako \u0161enk\u00fd\u0159ka a byla zosobn\u011bn\u00edm po\u017eitk\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pivo a dal\u0161\u00ed fermentovan\u00e9 n\u00e1poje se vyr\u00e1b\u011bly v r\u016fzn\u00fdch form\u00e1ch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b odnepam\u011bti. Staly se d\u016fle\u017eitou komoditou a nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed ji\u017e ve starov\u011bk\u00fdch kultur\u00e1ch, kter\u00e9 uct\u00edvaly bohy \u010di dokonce cel\u00e1 bo\u017estva zasv\u011bcen\u00e1 pivu&#46;&#46;&#46;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":56496,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-56485","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56485","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=56485"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56485\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56496"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=56485"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=56485"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=56485"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}