{"id":61072,"date":"2019-03-13T16:00:11","date_gmt":"2019-03-13T15:00:11","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.xyz\/?p=61072"},"modified":"2025-01-16T13:10:02","modified_gmt":"2025-01-16T12:10:02","slug":"po-stopach-zmizelych-pivovaru-plzenska-aneb-okolim-plas","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=61072","title":{"rendered":"Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Plas"},"content":{"rendered":"<p>V\u00e1\u017een\u00ed a mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, kdy\u017e jsem se lou\u010dil z \u0159\u00edjnov\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed po Tachovsku, sliboval jsem n\u00e1vrat n\u011bkdy na ja\u0159e 2011. Le\u010d \u010dlov\u011bk m\u00edn\u00ed a okolnosti m\u011bn\u00ed. Jaro je d\u00e1vno pry\u010d, pr\u00fd n\u011bkter\u00fdm z v\u00e1s moje zpr\u00e1vy z cest chyb\u011bly, tak m\u00e1m co napravovat. Na svou obhajobu mus\u00edm na sebe pr\u00e1sknout, \u017ee jsem se b\u011bhem zimy a jara pono\u0159il do n\u011bkolika objemn\u00fdch knih a encyklopedi\u00ed, do bezedn\u00e9ho internetu a v\u00fdsledkem je seznam (t\u00e9m\u011b\u0159?) v\u0161ech m\u00edst, kde se v Plze\u0148sk\u00e9m kraji va\u0159\u00edvalo od pozdn\u00edho st\u0159edov\u011bku pivo s dal\u0161\u00edmi \u00fadaji jako zalo\u017een\u00ed, ukon\u010den\u00ed varu, max. v\u00fdstav a kde pivov\u00e1rek st\u00e1val. Ti, kter\u00fdm jsem tento seznam v kv\u011btnu uk\u00e1zal nebo poslal, to vesm\u011bs kvitovali jako dobrou v\u011bc nev\u011bda, \u017ee vid\u011bli polotovar, kter\u00fd jsem od t\u00e9 doby vybrousil takm\u011b\u0159 k dokonalosti.<\/p>\n<p>Dosti chluben\u00ed a vzh\u016fru do ter\u00e9nu. V dne\u0161n\u00edm pov\u00edd\u00e1n\u00ed se budeme pohybovat zase na severn\u00edm Plze\u0148sku \u2013 v okol\u00ed m\u011bsta Plasy.<\/p>\n<p>Pou\u0165 krajinou za\u010d\u00edn\u00e1m po opu\u0161t\u011bn\u00ed autobusu via Kralovice a m\u00ed\u0159\u00edm k vesnici <strong><b>\u017debnice<\/b><\/strong> (186 obyvatel). Je to kousek od zast\u00e1vky, nav\u00edc z kopce. M\u00edj\u00edm kamenn\u00fd sm\u00edr\u010d\u00ed k\u0159\u00ed\u017e u silnice a za chv\u00edli jsem na n\u00e1vsi. V\u00edska je poprv\u00e9 uvedena roku 1250 v popisu majetku plask\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. V\u00fdznamn\u00fd je kostel sv. Jakuba V\u011bt\u0161\u00edho, na jeho\u017e barokn\u00ed podob\u011b se pod\u00edlel J. B. Santini a kter\u00fd stoj\u00ed v m\u00edst\u011b rom\u00e1nsk\u00e9ho kostel\u00edka snad z po\u010d\u00e1tku 10. stolet\u00ed. Kostel je p\u011bkn\u011b opraven a lze si jej po p\u0159edchoz\u00ed domluv\u011b uvnit\u0159 prohl\u00e9dnout.<\/p>\n\n<p>Pivovar v \u017debnici m\u011bl existovat snad n\u011bkdy mezi lety 1400-1600 a jeho m\u00edsto dnes nelze p\u0159esn\u011b lokalizovat. Ve star\u00fdch map\u00e1ch je mezi kostelem a \u0161kolou (postavenou koncem 19. stolet\u00ed) jak\u00e1si budova, ale \u017ee to byl zrovna pivovar, za to bych ruku do ohn\u011b nedal. Fot\u00edm tedy vedlej\u0161\u00ed faru, kter\u00e1 mo\u017en\u00e1 slou\u017eila d\u0159\u00edve jako z\u00e1zem\u00ed pivov\u00e1rku, proto\u017ee je to jedna z nejstar\u0161\u00edch budov v m\u00edst\u011b. Domorodci tak\u00e9 nev\u011bd\u011bli a podle v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e se sp\u00ed\u0161 domn\u00edvali, \u017ee si z nich d\u011bl\u00e1m srandu. \u017debnice si tedy tohle tajemstv\u00ed prozat\u00edm udr\u017eela. Ves nen\u00ed jinak ni\u010d\u00edm zaj\u00edmav\u00e1 \u2013 snad jen pro sout\u011b\u017eiv\u00e9 typy tu prob\u00edh\u00e1 ka\u017edoro\u010dn\u00ed presti\u017en\u00ed z\u00e1vod traktor\u016f do vrchu, zdej\u0161\u00ed chasn\u00edci se pak v\u011bnuj\u00ed ledn\u00edmu hokeji a nohejbalu a tr\u00e1p\u00ed v okresn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch podobn\u011b posti\u017een\u00e9 sportsmany.<\/p>\n<p>Opou\u0161t\u00edm v\u00edsku \u017debnice, kter\u00e1 od roku 1980 pat\u0159\u00ed pod <strong><b>Plasy<\/b><\/strong> (2 645 obyvatel), kter\u00e9 jsou dal\u0161\u00edm m\u00fdm c\u00edlem. Cesta vede tentokr\u00e1t lesem a zase z kopce, proto\u017ee Plasy le\u017e\u00ed v \u0161irok\u00e9m \u00fadol\u00ed St\u0159ely, zat\u00edmco to kolem je Plask\u00e1 pahorkatina s celkem slu\u0161n\u00fdm p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00edm. V lese nach\u00e1z\u00edm lesn\u00ed jahody, tak\u017ee se zdr\u017e\u00edm a p\u0159i mls\u00e1n\u00ed si vzpomenu man\u011b na Ingmara Bergmana, kter\u00fd tak pojmenoval jeden sv\u016fj film. Lesn\u00ed jahody. Nato\u010deno 1957.<\/p>\n<p>Netrv\u00e1 dlouho a jsem v Plas\u00edch. Jsou rozlo\u017een\u00e9 po obou b\u0159ez\u00edch St\u0159ely, ne\u017e se dostanu k pivovaru, m\u00edj\u00edm t\u0159eba b\u00fdval\u00fd hamr, kde se vyr\u00e1b\u011bla v 19. stolet\u00ed zn\u00e1m\u00e1 plask\u00e1 litina v hut\u00edch rakousk\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e, kn\u00ed\u017eete Metternicha.<\/p>\n<p>A po chv\u00edli mne v\u00edt\u00e1 are\u00e1l plask\u00e9ho konventu s kostelem, kapl\u00ed, s\u00fdpkou, prelaturou (pozd\u011bji z\u00e1mkem), hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm z\u00e1zem\u00edm, ml\u00fdnem, ov\u010d\u00ednem a kone\u010dn\u011b i pivovarem, co je dosud pivovaru podoben. Trochu bych m\u011bl pohovo\u0159it i o kl\u00e1\u0161teru, proto\u017ee cisterci\u00e1ci byli prvn\u00ed, kdo v Plas\u00edch va\u0159il pivo a p\u016fvodn\u00ed kl\u00e1\u0161tern\u00ed pivovar st\u00e1l na m\u00edst\u011b, kde stoj\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00ed pansk\u00fd.<\/p>\n\n<p>Cisterci\u00e1ci p\u0159i\u0161li do Plas na pozv\u00e1n\u00ed kn\u00ed\u017eete a pozd\u011bji kr\u00e1le Vladislava II. z Bavorska roku 1144 a poloha jejich s\u00eddla nebyla n\u00e1hodn\u00e1 \u2013 podle tradice si vyb\u00edrali lokace u \u0159eky a v \u00fadol\u00ed. O Sechutic\u00edch s pivovarem u\u017e byla \u0159e\u010d d\u0159\u00edve, z\u00e1jemc\u016fm doporu\u010duji nav\u0161t\u00edvit i dal\u0161\u00ed \u201esatelitn\u00ed\u201c statky Plas jako jsou nap\u0159\u00edklad Kalec, B\u00fdkov, Hubenov, T\u0159emo\u0161nice, Rob\u010dice, Lednice, Lomany, Rohy \u2013 barokn\u00ed tv\u00e1\u0159 jim vtiskl zhusta op\u011bt Jan Bla\u017eej Santini.<br \/>\nKl\u00e1\u0161ter byl po l\u00e9ta ve velk\u00e9 oblib\u011b a p\u0159\u00edzni p\u0159emyslovsk\u00fdch kn\u00ed\u017eat a kr\u00e1l\u016f jako p\u0159edn\u00ed \u010desk\u00fd, pozvoln\u00fd \u00fapadek p\u0159i\u0161el a\u017e v novov\u011bku a roku 1785 byl zru\u0161en c\u00edsa\u0159em Josefem II. Roku 1826 kupuje are\u00e1l u\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Metternich a hospod\u00e1\u0159sky o\u017eivuje m\u00edstn\u00ed kraj v\u010detn\u011b pivovaru, kter\u00fd je d\u00edky tomu nov\u011b vystav\u011bn. To u\u017e se ale nach\u00e1z\u00edme a\u017e na konci 19. stolet\u00ed, kdy se zcela prom\u011b\u0148uje podoba a dispozice m\u00edstn\u00edho pivovaru.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" style=\"border-width: 0;\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-zameckeho-pivovaru-plasy\/Plasy-Z%C3%A1meck%C3%BD-pivovar-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-l%C3%A9to-2011-17.jpg\" width=\"832\" height=\"624\" align=\"left\" border=\"0\"><\/p>\n<p><small>pivovar Plasy <\/small><\/p>\n<p>Prvn\u00ed zm\u00ednka o pivovaru je z roku 1550 a v t\u00e9 je pivovar ji\u017e veden jako funguj\u00edc\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee mni\u0161i va\u0159ili p\u0159edev\u0161\u00edm pro svou pot\u0159ebu, proto\u017ee Plasy jako takov\u00e9 byla dlouh\u00e1 l\u00e9ta mal\u00e1 osada a p\u0159\u00edliv trvale osedl\u00fdch nastal a\u017e v 19. stolet\u00ed za metternichovsk\u00e9 \u00e9ry. Pivovar se a\u017e v t\u00e9to dob\u011b stal jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch v okol\u00ed a dosahoval postupn\u011b v\u00fdstavu t\u00e9m\u011b\u0159 33 000 hektolitr\u016f. Tak\u00e9 byl posledn\u00ed funk\u010dn\u00ed na okrese Plze\u0148-sever, ne\u017e byl koncem roku 1966 uzav\u0159en a zru\u0161en. Pivovar dod\u00e1val svoje pivo, ponejv\u00edce 10\u00b0 a 12\u00b0 po okoln\u00edch vs\u00edch a m\u00edstn\u00ed mu mnohdy d\u00e1vali, k velk\u00e9 nelibosti Plze\u0148an\u016f, p\u0159ednost. Po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a p\u0159ed uzav\u0159en\u00edm v pivovaru pracovalo okolo dvaceti zam\u011bstnanc\u016f. Po sv\u00e9m zav\u0159en\u00ed se z \u010d\u00e1sti pivovaru stal velkosklad, z hvozdu kancel\u00e1\u0159e. Domek sladovn\u00edka byl pr\u00e1zdn\u00fd a ch\u00e1tral, stejn\u011b jako ml\u00fdn na druh\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n<p>A jsme v sou\u010dasnosti. N\u00e1rodn\u00ed technick\u00e9 muzeum Praha chce v Plas\u00edch rekonstruovat objekty s\u00fdpky, statku a pivovaru s ml\u00fdnem a vytvo\u0159it zde Centrum stavitelsk\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed. P\u0159\u00edpadn\u00fd z\u00e1jemce si m\u016f\u017ee dohledat k tomu zpracovan\u00e9 studie \u2013 nechci na plo\u0161e tohoto \u010dl\u00e1nku zab\u00edhat do podrobnost\u00ed. Tak jako v Rochlov\u011b nebo \u010ceminech v minul\u00fdch d\u00edlech (pozorn\u00fd a pam\u011btliv\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 u\u017e tu\u0161\u00ed kam m\u00ed\u0159\u00edm), se i v Plas\u00edch hovo\u0159\u00ed o mo\u017enosti postavit v are\u00e1lu b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho a pak pansk\u00e9ho mal\u00fd pivovar. Zda-li k t\u00e9to realizaci skute\u010dn\u011b dojde? Uvid\u00edme. Rozhodn\u011b to bude a\u017e po roce 2015.<\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b posledn\u00ed v\u011bc k Plas\u016fm \u2013 na n\u011bkter\u00fdch webech je uveden pivovar J. Hanzl\u00ed\u010dek Plasy \u2013 existuje i sklen\u011bn\u00e1 l\u00e1hev s lit\u00fdm n\u00e1pisem. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jednalo o st\u00e1\u010d\u00edrnu plask\u00e9ho piva v jednom domku sm\u011brem na sousedn\u00ed obec Babinu.<\/p>\n<p>Je \u010das opustit Plasy, \u00fadol\u00ed St\u0159ely a t\u00e1hl\u00fdm stoup\u00e1n\u00edm se dostat d\u00e1l. Osojno \u010dek\u00e1. Z Plas je to dlouho lesem, ob\u010das projede auto, chodec ni\u017e\u00e1dn\u00fd, dobrodruh na kole jeden. Bor\u016fvky nevid\u011bt, z hub jenom nejedl\u00e9, nic tedy nebr\u00e1n\u00ed proj\u00edt vesni\u010dkou Kor\u00fdtka. Jo, kdyby byly je\u0161t\u011b scezovac\u00ed. Za vs\u00ed m\u00edj\u00edm hn\u00edzdo sr\u0161\u00e1\u0148\u016f u silnice a jejich vr\u00e1tn\u00fd mne napadne, nebo\u0165 jsem mu asi nepadl do jeho hmyz\u00edho oka. Chvilku d\u00e1v\u00e1 najevo bzikotem nelibost a po chvilce se vrac\u00ed do hn\u00edzda. Pak u\u017e \u010dek\u00e1 jen dal\u0161\u00ed mal\u00e1 ves Pl\u00e1n\u011b, kone\u010dn\u011b je tu taky rovina nebo dokonce kles\u00e1n\u00ed a z d\u00e1li u\u017e vid\u00edm st\u0159echy osady Osojno, kde se rovn\u011b\u017e kdysi d\u00e1vno pivova\u0159ilo.<\/p>\n<p><strong><b>Osojno<\/b><\/strong> (11 obyvatel) pat\u0159\u00ed nyn\u00ed pod obec Dra\u017ee\u0148. Byly doby, kdy to byla na svou dobu lidnat\u00e1 a velk\u00e1 obec, n\u011bkdy t\u00e9\u017e zvan\u00e1 Soln\u00edky \u2013 neb\u00fdt t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. Prvn\u00ed zm\u00ednka o vsi je z roku 1169, kdy je p\u0159id\u011blena komend\u011b johanit\u016f v Man\u011bt\u00edn\u011b. Prvn\u00ed \u00fadaj o pivovaru se v\u00e1\u017ee k roku 1548, kdy je poplu\u017en\u00ed dv\u016fr s pivovarem v majetku rodu \u0160vamberk\u016f. Pivovaru nebylo dop\u0159\u00e1no dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, proto\u017ee kolem roku 1620 jsou ves i pivovar vyp\u00e1leny, ves byla sice pozd\u011bji obnovena, zat\u00edmco pivovaru to ji\u017e nebylo dop\u0159\u00e1no. N\u011bkter\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed konec pivovaru ji\u017e okolo roku 1580, kdy je majitelem Jeron\u00fdm Hrob\u010dick\u00fd. Cituji ze st\u00ed\u017enosti poddan\u00fdch: <i> \u201e\u2026d\u00e1le si st\u011b\u017eovali na \u0161patn\u00e9 pivo, kter\u00e9 po zru\u0161en\u00ed m\u00edstn\u00edho pivovaru museli od Hrob\u010dick\u00e9ho za osm gro\u0161\u016f odeb\u00edrat \u2013 ne\u017e pivo z Man\u011bt\u00edna dovezou, v\u0161echno zoct\u00ed a nelze je p\u00edt, p\u0159i\u010dem\u017e o sv\u00e1tc\u00edch letni\u010dn\u00edch dost\u00e1vali o sud v\u00edce, ne\u017e mohli vyp\u00edt\u2026\u201c<\/i>. Pozd\u011bj\u0161\u00ed majitel panstv\u00ed hrab\u011b La\u017eansk\u00fd rozhodl, \u017ee m\u00edstn\u00ed budou pop\u00edjet u\u017e jen a pr\u00e1v\u011b man\u011bt\u00ednsk\u00e9. Toto rozhodnut\u00ed vzbudilo nejen v Osojnu h\u00e1dky, nevoli a nedobr\u00e9 n\u00e1lady.<\/p>\n<p>U dopravn\u00ed zna\u010dky Konec obce jsou nepatrn\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed vlny, tam st\u00e1val b\u00fdval\u00fd osojensk\u00fd pivovar. Pohovo\u0159\u00edm s m\u00edstn\u00edmi lidmi, od kter\u00fdch si nech\u00e1v\u00e1m poradit zkratku p\u0159ed dal\u0161\u00ed cestou. Kolem p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace Osojno a vesni\u010dku Dra\u017ee\u0148 kvap\u00edm lesem k dal\u0161\u00edmu d\u0159\u00edve pivovarsk\u00e9mu punktu. Vol\u00e1 B\u011bl\u00e1. Doln\u00ed.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" style=\"border-width: 0;\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-dolni-bela\/Doln%C3%AD-B%C4%9Bl%C3%A1-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-l%C3%A9to-2011.jpg\" width=\"832\" height=\"624\" align=\"left\" border=\"0\"><\/p>\n<p><small> m\u00edsto, kde st\u00e1val pivovar Doln\u00ed B\u011bl\u00e1<\/small><\/p>\n<p><strong><b>Doln\u00ed B\u011bl\u00e1<\/b><\/strong> (440 obyvatel) je st\u0159ediskov\u00e1 obec uprost\u0159ed severn\u00edho Plze\u0148ska s pln\u00fdm ob\u010dansk\u00fdm vybaven\u00edm (hospoda, \u010desk\u00e1 prodejna, vietnamsk\u00e1 prodejna, nefunk\u010dn\u00ed kino, letn\u00ed kino s parketem na hrad\u011b, fotbalov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, vrakovi\u0161t\u011b atd.), kter\u00e1 se v minulosti ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161ela z\u00edskat titul m\u011bstyse. Hrad B\u011bl\u00e1 nad \u0159\u00ed\u010dkou B\u011blou je zm\u00edn\u011bn poprv\u00e9 roku 1315, ves 1318, pivovar ve vsi 1659. Majiteli panstv\u00ed byli Hroznatovci. O n\u011bco v\u00fd\u0161, cestou k hradu, st\u00e1vala pivovarsk\u00e1 kr\u010dma (dnes \u010d.p.4), pivovar se t\u00edsnil pod hradn\u00ed sk\u00e1lou za dne\u0161n\u00edmi domy \u010d.p.8 a \u010d.p.49, v sousedstv\u00ed ml\u00fdna a Z\u00e1meck\u00e9ho rybn\u00edka. Ve sk\u00e1le byl asi 15 metr\u016f dlouh\u00fd pivovarsk\u00fd sklep, je\u0161t\u011b v polovin\u011b 20. stolet\u00ed u\u017e\u00edvan\u00fd jako sklad. Dnes bohu\u017eel zasyp\u00e1n sut\u00ed a rumem. Zkou\u0161el jsem po dobr\u00e9m se dostat na dvorek, kde budova \u00fadajn\u011b rozm\u011brov\u011b mal\u00e9ho pivov\u00e1rku st\u00e1vala. Sou\u010dasn\u00ed majitel\u00e9 p\u0159ilehl\u00e9 chalupy byli, kulantn\u011b \u0159e\u010deno, nekompromisn\u00ed a z vizity zbytk\u016f po pivovaru nebylo nic. Pr\u00fd je tam okolo haraburd\u00ed a tam, co st\u00e1l pivovar roste tr\u00e1va, tak jak\u00fdpa okoun\u011bn\u00ed a zevling.<\/p>\n\n<p>Pivovar byl \u010dinn\u00fd do roku 1815 a pak se stal histori\u00ed. Budova pivovaru byla zbo\u0159ena n\u011bkdy po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed. V bro\u017eurce o Doln\u00ed B\u011bl\u00e9 z pera M. Novobilsk\u00e9ho (edice Zapomenut\u00e9 hrady, tvrze a m\u00edsta, svazek 8) se lze do\u010d\u00edst, cituji: <i> \u201e\u2026pod z\u00e1mkem pivovar s p\u00e1nv\u00ed na osm a p\u016fl v\u011brtele ji\u017e spot\u0159ebovan\u00e1, k\u00e1d\u011b a jin\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, hvozd, spilka klenut\u00e1, sladovna se \u0161tokem klenut\u00fdm, sv\u011btni\u010dka pro sl\u00e1dka, v\u0161e od kamene, proti chalupa be\u010dv\u00e1\u0159sk\u00e1. Odhad 400 kop. Chmelnice t\u0159i: u ho\u0159ej\u0161\u00edho sadu, k Loze a za s\u00e1dkami. V nich obrod\u00ed se chmele 30 kop\u2026\u201c<\/i>.<\/p>\n<p>Dne\u0161n\u00ed putov\u00e1n\u00ed se ch\u00fdl\u00ed ke konci, zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jenom jedna zanikl\u00e1 lokalita. P\u0159es vesni\u010dky Loza a Bu\u010d\u00ed m\u00e1m nam\u00ed\u0159eno do\u2026 Ale nen\u00ed to tiskov\u00e1 chyba? Ne, Kru\u0161ovice to opravdu nejsou. A Kra\u0161ovice na Sedl\u010dansku, kde se tak\u00e9 va\u0159ilo pivo, rovn\u011b\u017e ne. <strong><b>Kra\u0161ovice<\/b><\/strong> (361 obyvatel) le\u017e\u00ed na B\u011bl\u00e9, v obci se narodil pro Plze\u0148 v\u00fdznamn\u00fd architekt Hanu\u0161 Z\u00e1pal a n\u011bjak\u00fd \u010das zde byl v provozu men\u0161\u00ed pivovar, jeho\u017e majitel\u00e9 se pom\u011brn\u011b \u010dasto st\u0159\u00eddali.<\/p>\n<p>Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1va o n\u011bm je z roku 1620, posledn\u00ed var pak p\u0159ich\u00e1z\u00ed s rokem 1895. Pivovar vystavoval nejv\u00fd\u0161e 1 020 hektolitr\u016f. Budova pak slou\u017e\u00ed coby obecn\u00e1 \u0161kola a je\u0161t\u011b pozd\u011bji m\u00edstn\u00edmu JZD jako sklady. \u010cas budovy b\u00fdval\u00e9ho pivovaru se naplnil roku 2003, kdy byla bez milosti zbo\u0159ena a dnes po n\u00ed zbyly jen z\u00e1klady u silnice a travnat\u00e1 plocha. V m\u00edst\u011b, kde byly st\u00e1je a dal\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 prostory (nedaleko st\u00e1vala men\u0161\u00ed tvrz) stoj\u00ed hospoda U krmelce, nab\u00edzej\u00edc\u00ed pij\u00e1ky vylad\u011bn\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic a dev\u00edtkov\u00fd pivn\u00ed mor z Plzn\u011b.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" style=\"border-width: 0;\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-krasovice\/Kra%C5%A1ovice-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-l%C3%A9to-2011.jpg\" width=\"832\" height=\"624\" align=\"left\" border=\"0\"><\/p>\n<p><small> m\u00edsto, kde st\u00e1val pivovar Kra\u0161ovice<\/small><\/p>\n<p>Je \u010das vyrazit dom\u016f. Autobus p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed po chv\u00edli a j\u00e1 u\u017e sp\u0159\u00e1d\u00e1m pl\u00e1ny na n\u00e1v\u0161t\u011bvu dal\u0161\u00edch zanikl\u00fdch pivovar\u016f nedaleko m\u011bsta Plasy, tentokr\u00e1t jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem od n\u011bj.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><b><i>D\u011bkuji pan\u00ed \u0160truncov\u00e9 z Hada\u010dky, b\u00fdval\u00e9 zam\u011bstnankyni pivovaru Plasy, za poskytnut\u00ed historick\u00e9 fotodokumentace. <\/i><\/b><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><strong>autor: Lud\u011bk Gasseldorfer, 2011<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V\u00e1\u017een\u00ed a mil\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i, kdy\u017e jsem se lou\u010dil z \u0159\u00edjnov\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed po Tachovsku, sliboval jsem n\u00e1vrat n\u011bkdy na ja\u0159e 2011. Le\u010d \u010dlov\u011bk m\u00edn\u00ed a okolnosti m\u011bn\u00ed. Jaro je d\u00e1vno pry\u010d, pr\u00fd n\u011bkter\u00fdm z v\u00e1s&#46;&#46;&#46;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":61088,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-61072","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61072","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=61072"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61072\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/61088"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=61072"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=61072"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=61072"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}