V\u00edno, folklor, tradice, typick\u00e9 to atributy slov\u00e1ck\u00e9ho regionu. \u017de n\u00e1m tentokr\u00e1t to na\u0161e pivovarsk\u00e9 vandrov\u00e1n\u00ed zdej\u0161\u00edm krajem tak n\u011bjak nepasuje, \u0159eknete si\u2026 ale p\u0159eci jen, nenechme se zm\u00e1st, \u00farodn\u00e9 vinice a trnkov\u00e9 sady nejsou to jedin\u00e9, na co lze p\u0159i toulk\u00e1ch malebnou krajinou Slov\u00e1cka narazit.<\/p>\n
Oded\u00e1vna se zde p\u011bstovaly tak\u00e9 obiloviny, zejm\u00e9na je\u010dmen a p\u0161enice. A kde se skl\u00edzely obiloviny, tam se samoz\u0159ejm\u011b va\u0159ilo pivo. By\u0165 to z dne\u0161n\u00edho pohledu nevypad\u00e1, je\u0161t\u011b na prahu devades\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed, v dob\u011b kon\u010d\u00edc\u00ed rajonizace pivovar\u016f, si Slov\u00e1cko v ni\u010dem nezadalo s kraji pivn\u011b daleko v\u011bhlasn\u011bj\u0161\u00edmi. M\u00edstn\u00ed Jaro\u0161ovsk\u00fd pivovar, proslaven\u00fd v\u00edc ne\u017e svou kvalitou piva hitem skupin Argema, pat\u0159il se sv\u00fdm v\u00edce jak t\u0159\u00edsettis\u00edcov\u00fdm hektolitrov\u00fdm ro\u010dn\u00edm v\u00fdstavem k nejv\u011bt\u0161\u00edm nejen na Morav\u011b\u2026 ale kde\u017ee lo\u0148sk\u00e9 sn\u011bhy jsou. Tvrd\u00fd konkuren\u010dn\u00ed boj t\u00e9 doby pos\u00edlen\u00fd vstupem zahrani\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu do velk\u00fdch pivovarsk\u00fdch podnik\u016f spole\u010dn\u011b s rozd\u011blen\u00edm \u010ceskoslovenska a ztr\u00e1tou slovensk\u00e9ho trhu notn\u011b poznamenal zdej\u0161\u00ed pivn\u00ed mapu. Pokud pomineme ned\u00e1vno obnoven\u00fd pivovar v B\u0159eclavi, posledn\u00edho p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edho mohyk\u00e1na slov\u00e1ck\u00e9ho pivovarnictv\u00ed pamatuj\u00edc\u00edho pr\u016fmyslov\u00fd rozkv\u011bt star\u00e9ho mocn\u00e1\u0159stv\u00ed najdeme ji\u017e jen v nedaleko vzd\u00e1len\u00e9m Uhersk\u00e9m Brod\u011b.<\/p>\n\n
Historie va\u0159en\u00ed piva v Uhersk\u00e9m Brod\u011b sah\u00e1 podobn\u011b jako u mnoha jin\u00fdch m\u011bst a\u017e do st\u0159edov\u011bku, kdy bylo nejprve v roce 1272 P\u0159emyslem Otakarem II. pov\u00fd\u0161eno na kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto, v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech pak z\u00edsk\u00e1valo r\u016fzn\u00e1 pr\u00e1va v\u010detn\u011b v\u00e1re\u010dn\u00e9ho datovan\u00e9ho k roku 1321. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 va\u0159ili sv\u00e1 piva nejprve v jednotliv\u00fdch pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch domech, od roku 1614 potom v nov\u011b zbudovan\u00e9m m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m pivovaru. Neradovali se z n\u011bj v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. M\u011bsto ji\u017e v t\u00e9 dob\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das nem\u011blo status m\u011bsta kr\u00e1lovsk\u00e9ho a pot\u00e9, co byl pivovar b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky roku 1643 zpusto\u0161en \u0161v\u00e9dsk\u00fdmi vojsky, jej v roce 1652 odkoupili Kounicov\u00e9, tehdej\u0161\u00ed majitel\u00e9 uherskobrodsk\u00e9ho panstv\u00ed. Nach\u00e1zel se v jihoz\u00e1padn\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed, od roku 1848 byl pronaj\u00edm\u00e1n r\u016fzn\u00fdm n\u00e1jemc\u016fm, pivo se zde va\u0159ilo a\u017e do roku 1897, definitivn\u011b zru\u0161en byl v roce 1913. Jeho posledn\u00edm n\u00e1jemcem se stal Franti\u0161ek Bed\u0159ich Jan\u00e1\u010dek, v\u00fdjime\u010dn\u00e1 to postava \u010desk\u00e9ho a moravsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed. Narodil se v roce 1845 v Ransku v \u010cech\u00e1ch, v roce 1872 absolvoval sladovnickou \u0161kolu a n\u00e1sledn\u011b pracoval v n\u011bkolika pivovarech v Rakousko-Uhersku a N\u011bmecku. V roce 1883, po p\u0159edchoz\u00edm p\u016fsoben\u00ed ve zl\u00ednsk\u00e9m pivovaru brn\u011bnsk\u00e9ho tov\u00e1rn\u00edka Leopolda Haupta a napajedelsk\u00e9m pivovaru hrab\u011bte ze Stockau, si poprv\u00e9 najal ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd hrab\u011bc\u00ed uherskobrodsk\u00fd pivovar. Nedok\u00e1zal se v\u0161ak po jist\u00e9 dob\u011b dohodnout s tehdej\u0161\u00edm majitelem Albrechtem Kounicem p\u0159edev\u0161\u00edm v ot\u00e1zk\u00e1ch jeho modernizace, rozhodl se proto ve sv\u00fdch pades\u00e1ti letech postavit si vlastn\u00ed parostrojn\u00ed pivovar. V Neradic\u00edch na p\u0159edm\u011bst\u00ed Uhersk\u00e9ho Brodu tak v letech 1894\/1895 vyrostl zbrusu nov\u00fd soukrom\u00fd pivovarsk\u00fd podnik, kter\u00fd z\u00e1hy ve\u0161kerou okoln\u00ed konkurenci jednozna\u010dn\u011b p\u0159ev\u00e1lcoval. Pl\u00e1ny na jeho v\u00fdstavbu dodala tehdy zn\u00e1m\u00e1 pra\u017esk\u00e1 firma Nov\u00e1k & Jahn a stroj\u00edrna Brand a Lhuillier Brno, stavbu provedla uherskohradi\u0161\u0165sk\u00e1 firma Josefa Schaniaka. Hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm \u00fa\u010detn\u00edm roce 1895\/96 pivovar vystavil 15 480 hl piva, \u010d\u00edm\u017e zdaleka p\u0159ed\u010dil v\u00fdstav pivovaru pansk\u00e9ho. Postupem \u010dasu se Franti\u0161kovi Jan\u00e1\u010dkovi da\u0159\u00ed rodinn\u00fd pivovar pozvednout mezi p\u0159edn\u00ed moravsk\u00e9 pivovary, v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b jsou jeho piva exportov\u00e1na a\u017e do balk\u00e1nsk\u00fdch zem\u00ed jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy. Pom\u00e1h\u00e1 tak\u00e9 zalo\u017eit spole\u010densk\u00fd pivovar v Hlinsku, kde se st\u00e1v\u00e1 prvn\u00edm p\u0159edsedou dozor\u010d\u00ed rady a pozd\u011bji i jeho pod\u00edln\u00edkem. Um\u00edr\u00e1 v roce 1925 ve v\u011bku osmdes\u00e1ti let, to ji\u017e ale \u010dty\u0159i roky vede cel\u00fd podnik jeho syn Jarom\u00edr Jan\u00e1\u010dek I.<\/p>\n
Mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami se a\u017e dv\u011b t\u0159etiny ro\u010dn\u00edho v\u00fdstavu brodsk\u00e9ho piva voz\u00ed na Slovensko. V roce 1931 doch\u00e1z\u00ed k transformaci pivovaru na akciovou spole\u010dnost s n\u00e1zvem Uhersko-Brodsk\u00fd pivovar a sladovna Fr. Jan\u00e1\u010dek a syn, akc. spol. V letech 1935 \u2013 37 je provoz modernizov\u00e1n, mimo jin\u00e9 je postavena nov\u00e1 varna a hvozd. V\u00fdstav pivovaru neust\u00e1le stoup\u00e1, nezastav\u00ed se ani v letech v\u00e1le\u010dn\u00fdch, kdy 30% sv\u00e9 produkce exportuje do Slovensk\u00e9ho st\u00e1tu, v roce 1947 tak dosahuje do t\u00e9 doby sv\u00e9ho maxima, 85 981 hl uva\u0159en\u00e9ho piva. Ji\u017e v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce je Jarom\u00edru Jan\u00e1\u010dkovi v r\u00e1mci zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed pivovar odebr\u00e1n a za\u010dlen\u011bn do n\u00e1rodn\u00edho podniku Slov\u00e1ck\u00e9 pivovary se s\u00eddlem v Jaro\u0161ov\u011b. I pot\u00e9 zde ov\u0161em a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1951 vykon\u00e1v\u00e1 funkci spr\u00e1vce. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed pivovar proch\u00e1z\u00ed nejnutn\u011bj\u0161\u00edmi \u00fapravami a rekonstrukcemi, jeho v\u00fdstav pomalu roste a\u017e k hranici dvou set tis\u00edc hektolitr\u016f vystaven\u00e9ho piva v osmdes\u00e1t\u00fdch letech. V roce 1960 je za\u010dlen\u011bn do Jihomoravsk\u00fdch pivovar\u016f se s\u00eddlem v Brn\u011b, kde z\u016fst\u00e1v\u00e1 a\u017e do roku 1989, kdy je cel\u00e1 skupina transformov\u00e1na na pivovary Brno, st\u00e1tn\u00ed podnik. Za\u010d\u00e1tkem 90. let o pivovar projevuje z\u00e1jem syn Jarom\u00edra Jan\u00e1\u010dka, Jarom\u00edr II. Od sv\u00e9ho narozen\u00ed v roce 1929 v pivovaru vyr\u016fstal, vystudoval vysokou \u0161kolu v oboru kvasn\u00e9 chemie a i p\u0159esto, \u017ee ho osud v pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch let zav\u00e1l a\u017e do Kanady, na pivovar nezanev\u0159el. Po t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159\u00edlet\u00e9m \u00fasil\u00ed je mu umo\u017en\u011bno si podnik se svou sestrou Evou Vystr\u010dilovou odkoupit za 60 milion\u016f korun. Mezit\u00edm se pokra\u010duje v modernizaci pivovaru, do provozu je uvedena nov\u00e1 varna, pr\u016ftokov\u00fd paster, v\u00fdstav pivovaru v\u0161ak v d\u016fsledku rozd\u011blen\u00ed \u010ceskoslovenska a zaveden\u00ed v\u00fdvozn\u00edch kv\u00f3t na Slovensko v\u00fdrazn\u011b kles\u00e1, v roce 1995 tak Jarom\u00edr a Eva pivovar po historicky druh\u00e9 transformaci na akciovou spole\u010dnost prod\u00e1vaj\u00ed firm\u011b Delta a.s. z Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b. V\u00fdstav pivovaru se nad\u00e1le sni\u017euje a\u017e k hranici 51 000 hektolitr\u016f v roce 1998, v roce p\u0159edchoz\u00edm prakticky kon\u010d\u00ed export na Slovensko, k jeho znovuobnoven\u00ed ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e doch\u00e1z\u00ed a\u017e se vstupem Slovenska do Evropsk\u00e9 unie. V roce 2007 pivovar kupuje spole\u010dnost K Brewery Group, kter\u00e1 ho vlastn\u00ed je\u0161t\u011b s dal\u0161\u00edmi \u0161esti \u010desk\u00fdmi pivovary pod nyn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1zvem Pivovary Lobkowicz Group, a.s. a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v pivovaru pracuje v pr\u016fm\u011bru 31 zam\u011bstnanc\u016f, ro\u010dn\u00ed produkce se pohybuje kolem 70 000 hl piva, na Slovensko a v mal\u00e9 \u010d\u00e1sti tak\u00e9 do \u0160v\u00e9dska vyv\u00e1\u017e\u00ed zhruba 10% sv\u00e9ho v\u00fdstavu. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee v dob\u00e1ch \u010ceskoslovenska kon\u010dilo na Slovensku a\u017e 40% jeho produkce.<\/p>\n
<\/p>\n
Pohled na uherskobrodsk\u00fd pivovar od severoz\u00e1padu, p\u016fvodn\u00edmu komplexu budov dominuje budova varny z po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let.<\/small><\/p>\n
Od dubna roku 2012 pivovar a jeho produkty bohu\u017eel ji\u017e nenesou jm\u00e9no po sv\u00e9m zakladateli Franti\u0161ku Bed\u0159ichu Jan\u00e1\u010dkovi. Pravd\u011bpodobn\u011b se tak stalo po centr\u00e1ln\u00edm rozhodnut\u00ed veden\u00ed spole\u010dnosti PLG upravit postupn\u011b n\u00e1zvy sv\u00fdch pivovar\u016f podle m\u011bsta, kde se pivovar nach\u00e1z\u00ed. O to \u00fasm\u011bvn\u011bji vyzn\u00edv\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed zd\u016fvodn\u011bn\u00ed p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed Jan\u00e1\u010dkova pivovaru, \u017ee si jeho jm\u00e9no lid\u00e9 pletli se skladatelem Leo\u0161em Jan\u00e1\u010dkem a \u017ee se tak pivovar vrac\u00ed ke sv\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu n\u00e1zvu. P\u0159itom jm\u00e9no Jan\u00e1\u010dek v n\u00e1zvu pivovaru v cel\u00e9 jeho historii chyb\u011blo z pochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f pouze za socialismu. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b m\u00edstn\u00ed lid\u00e9 i nyn\u00ed pivovaru jinak ne\u017e Jan\u00e1\u010dk\u016fv ne\u0159eknou. V dob\u011b, kdy mnoho pivovar\u016f d\u00e1v\u00e1 sv\u00fdm piv\u016fm jm\u00e9na po v\u00fdznamn\u00fdch sl\u00e1dc\u00edch a majitel\u00edch, aby tak uctilo jejich nepopirateln\u00fd p\u0159\u00ednos pivovarsk\u00e9mu \u0159emeslu a podniku samotn\u00e9mu, se uherskobrodsk\u00fd pivovar vyd\u00e1v\u00e1 cestou zcela opa\u010dnou. Do budoucna by si ale F. B. Jan\u00e1\u010dek za sv\u00e9 celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo minim\u00e1ln\u011b jeden uherskobrodsk\u00fd speci\u00e1l se sv\u00fdm jm\u00e9nem bezpochyby zaslou\u017eil.<\/p>\n
Starou dvoun\u00e1dobovou m\u011bd\u011bnou varnou pivovaru z roku 1937, o kter\u00e9 jsme se zmi\u0148ovali v\u00fd\u0161e, za\u010dneme prohl\u00eddku st\u00e1vaj\u00edc\u00edch pivovarsk\u00fdch prostor. Va\u0159ilo se v n\u00ed do roku 1992, tedy pln\u00fdch 55 let, nyn\u00ed se zde nach\u00e1z\u00ed mal\u00e9 muzeum s mo\u017enost\u00ed posed\u011bt zde a ochutnat piva v pr\u016fb\u011bhu exkurz\u00ed, kter\u00e9 si lze dop\u0159edu domluvit v term\u00ednech uve\u0159ejn\u011bn\u00fdch na internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch spole\u010dnosti.<\/p>\n
<\/p>\n
Star\u00e1 dvoun\u00e1dobov\u00e1 varna z t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Pozd\u011bji k n\u00ed je\u0161t\u011b dv\u011b n\u00e1doby p\u0159ibyly, v roce 1993 ji ale nahradila varna zcela nov\u00e1.<\/small><\/p>\n
Nov\u011bj\u0161\u00ed varna je klasick\u00e1 nerezov\u00e1 \u010dty\u0159n\u00e1dobov\u00e1 z po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let. V pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edho obdob\u00ed i u n\u00ed do\u0161lo k modernizaci, v r\u00e1mci projektu \u00faspory energie byly dv\u011b z jejich n\u00e1dob upraveny, st\u00e1vaj\u00edc\u00ed syst\u00e9m tak oproti p\u0159edchoz\u00edmu d\u00edky rekuperaci tepla v\u00fdrazn\u011b \u0161et\u0159\u00ed energii. Pivovar va\u0159\u00ed klasicky na stup\u0148ovitost na dva rmuty, kapacita varny m\u00e1 \u00factyhodn\u00fdch 330 000 hl piva ro\u010dn\u011b. V minulosti m\u011bl pivovar tak\u00e9 sladovnu, nyn\u00ed slad pivovar dov\u00e1\u017e\u00ed z Brodku u P\u0159erova. Voda se d\u0159\u00edve \u010derpala z vlastn\u00edch studn\u00ed, nach\u00e1zely se v pivovarsk\u00e9 zahrad\u011b, po jej\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m odprodeji spole\u010dnosti Tesco, kter\u00e1 zde postavila parkovi\u0161t\u011b se supermarketem, v\u0161ak ji\u017e tuto vodu k va\u0159en\u00ed piva nebylo mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edvat, pou\u017e\u00edv\u00e1 se tak voda z vodovodn\u00edho \u0159\u00e1du. Chmel je p\u0159edev\u0161\u00edm \u017eateck\u00fd ve form\u011b granul\u00ed, kvasnice pivovar odeb\u00edr\u00e1 ze sp\u0159\u00e1telen\u00e9ho pivovaru v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e.<\/p>\n
![](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/Galerie-pivovaru-Uhersk%C3%BD-Brod\/04.JPG\")
<\/p>\n
Vyst\u00edrac\u00ed k\u00e1\u010f a rmutovac\u00ed kotel (v pop\u0159ed\u00ed). Oh\u0159ev kotl\u016f prob\u00edh\u00e1 parou z plynov\u00e9 kotelny.<\/small><\/p>\n
V\u00fdroba piva v uherskobrodsk\u00e9m pivovaru za\u010d\u00edn\u00e1 dovezen\u00edm sladu, kter\u00fd je kapsi\u010dkov\u00fdm v\u00fdtahem dopraven na p\u016fdu, kde jsou na \u0161rotovn\u00edku se t\u0159emi dvojicemi v\u00e1lc\u016f jeho zrna naru\u0161ena a p\u0159es s\u00edto odd\u011blena od obalu, tzv. pluch. Takto vznikl\u00fd \u0161rot je syp\u00e1n do prvn\u00ed n\u00e1doby na varn\u011b, vyst\u00edrac\u00ed k\u00e1d\u011b. Zde prob\u00edh\u00e1 vyst\u00edrka, tedy sm\u00edch\u00e1n\u00ed s vodou o teplot\u011b 37\u00b0C. P\u0159id\u00e1n\u00edm men\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed hork\u00e9 vody se teplota v k\u00e1di zdvihne na 52\u00b0C, dojde k tzv. zap\u00e1\u0159ce. P\u0159i t\u00e9to teplot\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 rmutov\u00e1n\u00ed, kdy je jedna t\u0159etina objemu k\u00e1d\u011b, co\u017e je p\u0159ibli\u017en\u011b 70 \u2013 75 hl, p\u0159e\u010derp\u00e1na do rmutovac\u00edho kotle. Tam je postupn\u011b zah\u0159\u00edv\u00e1na na p\u0159edem dan\u00e9 teploty, p\u0159i kter\u00fdch sladov\u00e9 enzymy m\u011bn\u00ed \u0161krob ze sladu na cukr, a\u017e do varu. Po dvacetiminutov\u00e9m varu se tato t\u0159etina vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt do vyst\u00edrac\u00ed k\u00e1d\u011b, kde se doc\u00edl\u00ed teploty 62\u00b0C. N\u00e1sleduje druh\u00e9 rmutov\u00e1n\u00ed, kdy se op\u011bt jedna t\u0159etina k\u00e1d\u011b p\u0159e\u010derp\u00e1 do rmutovac\u00edho kotle a v\u0161e se opakuje, tentokr\u00e1t s kone\u010dnou teplotou 72\u00b0C. Po dvou rmutech, je cel\u00fd objem vyst\u00edrac\u00ed k\u00e1d\u011b p\u0159e\u010derp\u00e1n do k\u00e1d\u011b zcezovac\u00ed. Ta je ze v\u0161ech nejv\u011bt\u0161\u00ed, m\u00e1 tzv. jalov\u00e9 dno slo\u017een\u00e9 z d\u011brovan\u00fdch pl\u00e1t\u016f. D\u00e1le v n\u00ed lze spat\u0159it m\u00edchadlo neboli kopa\u010dku a takzvan\u00e9 sprchy. Nejprve se zde sladina nech\u00e1 asi 30 minut ust\u00e1t, b\u011bhem t\u00e9to doby se u dna n\u00e1doby usad\u00ed pevn\u00e9 \u010d\u00e1sti sladiny – ml\u00e1to, kter\u00e9 vytvo\u0159\u00ed filtra\u010dn\u00ed vrstvu, nad n\u00ed\u017e se sladina vy\u010de\u0159\u00ed. N\u00e1sleduje zcezov\u00e1n\u00ed neboli p\u0159efiltrov\u00e1n\u00ed sladiny p\u0159es vrstvu ml\u00e1ta do mladinov\u00e9ho kotle. Na zbytek se po scezen\u00ed pust\u00ed p\u0159es sprchy voda o teplot\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b 78\u00b0C, kter\u00e1 z ml\u00e1ta vyluhuje zbytkov\u00fd extrakt. Tomuto pod\u00edlu ve sladin\u011b \u0159\u00edk\u00e1me v\u00fdst\u0159elky. Ml\u00e1to se vz\u00e1p\u011bt\u00ed kopa\u010dkami zp\u011btn\u00fdm chodem vy\u017eene k okraji scezovac\u00ed k\u00e1d\u011b do n\u00e1doby, ze kter\u00e9 se \u010derpadlem za pomoc\u00ed stla\u010den\u00e9ho vzduchu p\u0159e\u010derp\u00e1 do z\u00e1sobn\u00edku p\u0159ed varnou, odkud si jej odeb\u00edraj\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00ed z\u00e1jemci. Jen tak pro zaj\u00edmavost, u d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zcezovac\u00ed k\u00e1d\u011b na star\u00e9 varn\u011b zp\u011btn\u00fd chod chyb\u011bl, tak\u017ee do n\u00e1doby v\u017edy musel n\u011bkdo vl\u00e9zt a ml\u00e1to o teplot\u011b minim\u00e1ln\u011b 50\u00b0C ru\u010dn\u011b vyh\u00e1zet, co\u017e rozhodn\u011b nebyla lehk\u00e1 pr\u00e1ce. V mladinov\u00e9m kotli prob\u00edh\u00e1 za pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9ho p\u0159id\u00e1v\u00e1n\u00ed chmele zhruba 70 minutov\u00fd chmelovar. B\u011bhem t\u00e9to doby p\u0159ejdou ho\u0159k\u00e9 l\u00e1tky z chmele do sladiny a vznik\u00e1 tzv. mladina, hlavn\u00ed meziprodukt p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva. Cel\u00fd tento proces na varn\u011b zabere asi deset hodin, p\u0159i\u010dem\u017e se uva\u0159\u00ed kolem 250 a\u017e 260 hektolitr\u016f mladiny.<\/p>\n
<\/p>\n
Scezovac\u00ed k\u00e1\u010f a mladinov\u00fd kotel. Pivo se zde va\u0159\u00ed v z\u00e1vislosti na sezon\u011b zpravidla jednou t\u00fddn\u011b, v\u017edy n\u011bkolik v\u00e1rek po sob\u011b.<\/small><\/p>\n
Obsah v\u00e1rky se p\u0159epust\u00ed potrubn\u00edm mostem do druh\u00e9 budovy s v\u00ed\u0159ivou k\u00e1d\u00ed. V n\u00ed se pomoc\u00ed trysky a tlaku mladiny jej\u00ed objem rozto\u010d\u00ed, b\u011bhem t\u0159iceti minut se v n\u00ed v\u0161echny hrub\u00e9 kaly usad\u00ed na dno, \u010d\u00edm\u017e se vy\u010dist\u00ed. Takto \u010dist\u00e1 hork\u00e1 mladina o teplot\u011b zhruba 95\u00b0C putuje p\u0159es deskov\u00fd chladi\u010d, v n\u011bm\u017e se pomoc\u00ed studen\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b ledov\u00e9 vody zchlad\u00ed na z\u00e1kvasnou teplotu 8\u00b0C. Studen\u00e1 voda v chladi\u010di zah\u0159\u00e1t\u00e1 naopak a\u017e na teplotu 80\u00b0C putuje zp\u011bt na varnu a do ostatn\u00edch provoz\u016f, v nich\u017e se pou\u017e\u00edv\u00e1 jako tepl\u00e1 voda, zbyl\u00e1 ledov\u00e1 voda se dochlad\u00ed \u010dpavkov\u00fdmi kompresory na teplotu 1 a\u017e 2\u00b0C. P\u0159i z\u00e1kvasn\u00e9 teplot\u011b jsou do piva \u010derpadlem nad\u00e1vkov\u00e1ny kvasnice v pom\u011bru 1 litr na 1 hektolitr mladiny a takto zakva\u0161en\u00e1 a provzdu\u0161n\u011bn\u00e1 mladina putuje do otev\u0159en\u00fdch kvasn\u00fdch k\u00e1d\u00ed na spilku. Jedna k\u00e1\u010f zde m\u00e1 objem zhruba 160 hl. V k\u00e1di kvasnice prokvas\u00ed cukr z mladiny na alkohol, CO2 a teplo. Jakmile teplota na spilce vlivem kva\u0161en\u00ed stoupne na 10,5 a\u017e 11\u00b0C, spust\u00ed se po\u010d\u00edta\u010dem \u0159\u00edzen\u00e9 chlazen\u00ed za pomoc\u00ed ledov\u00e9 vody. Uveden\u00e1 teplota se udr\u017euje dva a\u017e t\u0159i dny, pozd\u011bji se sn\u00ed\u017e\u00ed na 5 a\u017e 6\u00b0C. Po sedmi a\u017e deseti dnech v z\u00e1vislosti na stup\u0148ovitosti piva zde vznikne mlad\u00e9 pivo. To se po hlavn\u00edm kva\u0161en\u00ed suduje do sklepa do le\u017e\u00e1ck\u00fdch tank\u016f. Vlivem intenzivn\u011bj\u0161\u00edho chlazen\u00ed z\u016fstane v\u011bt\u0161ina kvasnic na dn\u011b otev\u0159en\u00fdch k\u00e1d\u00ed, kde se posb\u00edraj\u00ed a propl\u00e1chnou, celkov\u011b je pivovar takhle pou\u017e\u00edv\u00e1 a\u017e \u010dty\u0159ikr\u00e1t. Zbyl\u00e1 \u010d\u00e1st kvasnic z\u016fstane rozpt\u00fdlen\u00e1 v mlad\u00e9m pivu, d\u00edky \u010demu\u017e mu\u017ee v le\u017e\u00e1ck\u00fdch tanc\u00edch prob\u00edhat dokva\u0161ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
<\/p>\n
Spilka s otev\u0159en\u00fdmi nerezov\u00fdmi k\u00e1d\u011bmi, v nich\u017e prob\u00edh\u00e1 hlavn\u00ed kva\u0161en\u00ed.<\/small><\/p>\n
Sklep uherskobrodsk\u00e9ho pivovaru m\u00e1 5 odd\u011blen\u00ed s 88 tanky o objemu od 50 do 300 hektolitr\u016f, celkov\u00e1 jeho kapacita je 13 500 hektolitr\u016f piva. Mlad\u00e9 pivo zde dozr\u00e1v\u00e1 v pr\u016fm\u011bru 30 a\u017e 60 dn\u016f p\u0159i teplot\u011b 1 a\u017e 2\u00b0C. Zbyl\u00e9 kvasnice v n\u011bm vytv\u00e1\u0159\u00ed nejen ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed alkoholu, ale p\u0159edev\u0161\u00edm CO2, kter\u00e9 se v uzav\u0159en\u00e9 n\u00e1dob\u011b navazuje do piva p\u0159\u00edrodn\u00ed cestou.<\/p>\n
<\/p>\n
Vstup do sklepa pivovaru, po prav\u00e9 stran\u011b se nach\u00e1z\u00ed k\u0159emelinov\u00fd sv\u00ed\u010dkov\u00fd filtr Destila z 80. let.<\/small><\/p>\n
P\u0159ed sto\u010den\u00edm se dozr\u00e1l\u00e9 pivo filtruje na k\u0159emelinov\u00e9m sv\u00ed\u010dkov\u00e9m filtru, pot\u00e9 se \u010dir\u00e9 pivo tla\u010d\u00ed do p\u0159etla\u010dn\u00fdch tank\u016f. Z p\u0159etla\u010dn\u00fdch tank\u016f se filtruje je\u0161t\u011b jednou p\u0159es deskov\u00fd filtr zachycuj\u00edc\u00ed i r\u016fzn\u00e9 bakterie a n\u00e1sledn\u011b se st\u00e1\u010d\u00ed do sud\u016f. Zhruba od roku 1993 pivovar st\u00e1\u010d\u00ed sv\u00e1 piva do nerezov\u00fdch KEG sud\u016f o objemu 15, 30 a 50 litr\u016f, d\u0159\u00edve pro s ploch\u00fdm, nyn\u00ed bajonetov\u00fdm nar\u00e1\u017ee\u010dem.<\/p>\n
<\/p>\n
Zde v le\u017e\u00e1ck\u00fdch tanc\u00edch uherskobrodsk\u00e9 pivo pomalu dozr\u00e1v\u00e1 pod tlakem p\u0159ibli\u017en\u011b 1,4 atmosf\u00e9r a syt\u00ed se p\u0159\u00edrodn\u00edm kysli\u010dn\u00edkem uhli\u010dit\u00fdm.<\/small><\/p>\n
Lahvov\u00e9 pivo se pasteruje pr\u016ftokov\u00fdm pasterem, po n\u011bm\u017e se zchlad\u00ed na teplotu 3 a\u017e 4\u00b0C. Proces na lahvovn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159ivezen\u00edm palety s bednami na depaletovac\u00ed stroj, pot\u00e9 jsou bedny odstohov\u00e1ny a p\u0159istaveny k vyklada\u010di, kter\u00fd vyt\u00e1hne 60 lahv\u00ed ze t\u0159ech beden na desti\u010dkov\u00fd p\u00e1s, odkud putuj\u00ed k my\u010dce. Pr\u00e1zdn\u00e9 bedny jdou p\u0159es my\u010dku beden ke vklada\u010di. Pr\u00e1zdn\u00e9 lahve typu NRW se v 21 kusech vkl\u00e1daj\u00ed do ko\u0161\u016f my\u010dky, kde prob\u011bhne jejich umyt\u00ed a odstran\u011bn\u00ed etiket. L\u00e1hve zde proch\u00e1zej\u00ed v ko\u0161\u00edch nejprve spodem my\u010dky ve van\u011b s myc\u00edm roztokem 85\u00b0C hork\u00e9ho 2% hydroxidu sodn\u00e9ho, j\u00edm\u017e se zcela napln\u00ed. Odmo\u010d\u00ed se tak \u0161p\u00edna a odlep\u00ed se etikety. Na konci my\u010dky se lahve oto\u010d\u00ed hrdlem dol\u016f a vrac\u00ed se nazp\u011bt k v\u00fdpadu lahv\u00ed. Po tuto dobu se do lahv\u00ed pod tlakem \u010dty\u0159 atmosf\u00e9r st\u0159\u00eddav\u011b vst\u0159ikuje nejprve 85\u00b0C hork\u00fd roztok hydroxidu sodn\u00e9ho, n\u00e1sledn\u011b hork\u00e1 voda o teplot\u011b 60\u00b0C, tepl\u00e1 voda 30\u00b0C a studen\u00e1 voda s dezinfekc\u00ed. Takto postupn\u00fdm sni\u017eov\u00e1n\u00edm teplot se zabra\u0148uje prask\u00e1n\u00ed lahv\u00ed vlivem prudk\u00e9 zm\u011bny teplot. Z my\u010dky lahve putuj\u00ed p\u0159es prohl\u00ed\u017ee\u010dku lahv\u00ed sn\u00edmaj\u00edc\u00ed ne\u010distoty infra\u010derven\u00fdmi paprsky k pln\u00edc\u00edmu monobloku se 70 plnic\u00edmi jehlami. Pomoc\u00ed dus\u00edku a CO2 se v l\u00e1hvi vytvo\u0159\u00ed m\u00edrn\u00fd podtlak, pod kter\u00fdm je napln\u011bna, vz\u00e1p\u011bt\u00ed uzav\u0159ena korunkou a putuje k etiketovac\u00edmu stroji. Opat\u0159eny etiketami m\u00ed\u0159\u00ed lahve od etiketovac\u00edho stroje ke vklada\u010di, kter\u00fd je vlo\u017e\u00ed do umyt\u00fdch beden. Ty jsou nakonec naskl\u00e1d\u00e1ny na paletu, ovinut\u00e9 f\u00f3li\u00ed a p\u0159ipraven\u00e9 k expedici.<\/p>\n
<\/p>\n
Pohled do lahvovny, nejv\u011bt\u0161\u00ed stroj vpravo je my\u010dka lahv\u00ed, v pozad\u00ed (s modr\u00fdm kanystrem) je prohl\u00ed\u017ee\u010dka lahv\u00ed, uprost\u0159ed stoj\u00ed plni\u010dka lahv\u00ed. Kapacita lahvov\u00e9 linky je 1 000 beden za hodinu, pracuje na n\u00ed 5 zam\u011bstnanc\u016f.<\/small><\/p>\n
Co se t\u00fd\u010de sortiment uherskobrodsk\u00e9ho pivovaru, v\u0161echna jeho piva jsou spodn\u011b kva\u0161en\u00e1. Nejslab\u0161\u00edm je 7% Duk\u00e1t s obsahem alkoholu 3,6% pln\u011bn\u00fd v\u00fdhradn\u011b do lahv\u00ed, n\u00e1sleduje desetiprocentn\u00ed sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo Perun s obsahem alkoholu 4,3%. V sortimentu je pom\u011brn\u011b kr\u00e1tce, jedn\u00e1 se o b\u011b\u017enou des\u00edtku, ov\u0161em za studena chmelenou v le\u017e\u00e1ck\u00e9m sklep\u011b, pivo tak chutn\u00e1 o n\u011bco ho\u0159\u010deji. Vlajkovou lod\u00ed pivovaru je jeden\u00e1ctka Patriot s obsahem alkoholu 4,6%, tvo\u0159\u00ed a\u017e 50% v\u00fdstavu pivovaru, v 30 litrov\u00fdch sudech je nab\u00edzen\u00e1 takt\u00e9\u017e v nefiltrovan\u00e9 podob\u011b. Mimo dvan\u00e1ctky Premium s obsahem alkoholu 5,0% pivovar je\u0161t\u011b va\u0159\u00ed 14% speci\u00e1l Comenius s 6,0% alkoholu pojmenovan\u00fd po bl\u00edzk\u00e9m rod\u00e1ku Janu \u00c1mosi Komensk\u00e9m. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee \u201eu\u010ditel n\u00e1rod\u016f\u201c poch\u00e1zel z pivovarnick\u00e9 rodiny, jeliko\u017e jeho otec, uherskobrodsk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Martin Sege\u0161 Komensk\u00fd, m\u011bl podobn\u011b jako ostatn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 pr\u00e1vo va\u0159it pivo a bezpochyby jej i vyu\u017e\u00edval. Z polotmav\u00fdch piv pivovar va\u0159\u00ed jeden\u00e1ctku Kounic s 4,6% alkoholu, kter\u00e1 je vyr\u00e1b\u011bn\u00e1 z je\u010dn\u00e9ho sladu v\u00edde\u0148sk\u00e9ho typu, d\u00edky \u010demu\u017e m\u00e1 pon\u011bkud tmav\u0161\u00ed jantarovou barvu. Novinkou je polotmav\u00fd le\u017e\u00e1k Respekt s obsahem alkoholu 4,5% vyr\u00e1b\u011bn\u00fd ze t\u0159\u00ed druh\u016f sladu, k dost\u00e1n\u00ed je pouze v 30 a 50 litrov\u00fdch sudech. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b v Uhersk\u00e9m Brod\u011b va\u0159\u00ed t\u00e9\u017e siln\u011bj\u0161\u00ed dvan\u00e1ctiprocentn\u00ed kou\u0159ov\u00fd speci\u00e1l, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd z naku\u0159ovan\u00e9ho, sv\u011btl\u00e9ho, karamelov\u00e9ho a v\u00edde\u0148sk\u00e9ho sladu, p\u0159i\u010dem\u017e toho naku\u0159ovan\u00e9ho je v n\u011bm nejv\u00edce.<\/p>\n\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kapitolu potom tvo\u0159\u00ed piva st\u00e1\u010den\u00e1 pro jin\u00e9 spole\u010dnosti. Pat\u0159\u00ed k nim nap\u0159\u00edklad d\u0159\u00edve opavsk\u00fd Zlatovar. Vesm\u011bs se nejedn\u00e1 o \u017e\u00e1dn\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed v\u00e1rky, jeliko\u017e objemy prodej\u016f t\u011bchto piv nejsou tak v\u00fdrazn\u00e9, pouze se prohod\u00ed etikety na lahvov\u00e9 lince p\u0159i st\u00e1\u010den\u00ed do lahv\u00ed nebo sudov\u00e9 etikety p\u0159i st\u00e1\u010den\u00ed do sud\u016f. Podobn\u011b se zde vyr\u00e1b\u00ed lahvov\u00e9 sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo Deep s obsahem alkoholu 3,7% pro n\u011bmeck\u00fd \u0159et\u011bzec Lidl & Schwarz Gruppe nebo piva pod n\u00e1zvem Ruba\u010d pro AD pivn\u00ed Cash and Carry,s.r.o. z Ostravy.<\/p>\n
\r\n