{"id":66341,"date":"2019-06-23T05:00:01","date_gmt":"2019-06-23T03:00:01","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.xyz\/?p=66341"},"modified":"2025-01-16T13:34:45","modified_gmt":"2025-01-16T12:34:45","slug":"po-stopach-zmizelych-pivovaru-plzenska-aneb-okolim-pobezovic-dil-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=66341","title":{"rendered":"Po stop\u00e1ch zmizel\u00fdch\u2026 pivovar\u016f Plze\u0148ska aneb Okol\u00edm Pob\u011b\u017eovic d\u00edl 1."},"content":{"rendered":"

Jak jsem minule nazna\u010dil, dne\u0161n\u00ed putov\u00e1n\u00ed se bude pohybovat na severoz\u00e1padn\u00edm Doma\u017elicku, kde po v\u011bky v\u011bk\u016fv kon\u010dila oblast st\u0159ezby hranic Chody doma\u017elick\u00fdmi a za\u010d\u00ednala \u010d\u00e1st pohrani\u010d\u00ed, o n\u00ed\u017e se starali Chodov\u00e9 p\u0159imde\u010dt\u00ed. V\u0161e bedliv\u011b hl\u00edd\u00e1 jeden z nejvy\u0161\u0161\u00edch kopc\u016f \u010cesk\u00e9ho lesa \u2013 hora zvan\u00e1 Lys\u00e1 (869 metr\u016f), tedy i hem\u017een\u00ed a pino\u017een\u00ed v m\u00edstn\u00edch pivovarnick\u00fdch provozech. A \u017ee se jich tu v b\u011bhu \u010dasu p\u00e1r vyst\u0159\u00eddalo.
\nMoje dne\u0161n\u00ed cesta za\u010d\u00edn\u00e1 ve m\u011bst\u011b Pob\u011b\u017eovice<\/strong> (1 650 obyvatel), kde kon\u010d\u00ed lok\u00e1ln\u00ed \u017eelezn\u00e1 dr\u00e1ha ze Sta\u0148kova a prob\u00edh\u00e1 jin\u00e1 od Doma\u017elic do Plan\u00e9 u Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed. Jedva co vystoup\u00edm z vlaku, m\u00ed\u0159\u00edm kolem m\u00edstn\u00edho z\u00e1mku do infocentra, kde m\u00e1m p\u0159edem domluven\u00e9 nahl\u00e9dnut\u00ed do publikace \u201e650 let Pob\u011b\u017eovic 1359-2009<\/i>\u201c, kde se p\u00ed\u0161e n\u011bco i o pob\u011b\u017eovick\u00e9m pivovaru. Z data je zjevn\u00e9, kdy m\u00e1me prvn\u00ed zm\u00ednku o Ramsbergu nebo chcete-li Ron\u0161perku, jak se do roku 1945 Pob\u011b\u017eovice po pon\u011bm\u010den\u00ed jmenovaly. Pam\u00e1tkou na star\u00fd n\u00e1zev je beran v m\u011bstsk\u00e9m znaku. Labu\u0165 pod n\u00edm odkazuje na rod p\u00e1n\u016f ze \u0160vamberka.<\/p>\n

Prokopu se v kn\u00ed\u017ee\u010dce hlu\u0161inou, kter\u00e1 s pivovarnictv\u00edm nem\u00e1 mnoho spole\u010dn\u00e9ho a ostatn\u00ed ti, mil\u00fd \u010dten\u00e1\u0159i, vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159edkl\u00e1d\u00e1m.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

foto pivovaru Pob\u011b\u017eovice <\/small><\/p>\n

Pr\u00e1vo va\u0159en\u00ed piva ud\u011blil spolu se soudn\u00edm pr\u00e1vem, m\u011bstsk\u00fdm znakem a privilegii a pe\u010det\u00ed m\u00edstn\u00ed vladyka a na svou dobu liber\u00e1ln\u00ed p\u00e1n (panstv\u00ed spravoval 47 let) Dobrohost z Ron\u0161perka roku 1502, s vym\u00edn\u011bn\u00edm si poplatku dvou gro\u0161\u016f a dvou v\u011bder za ka\u017edou v\u00e1rku piva. Byl tak liber\u00e1ln\u00ed, \u017ee a\u017e dodate\u010dn\u011b o t\u011bchto sv\u00fdch kroc\u00edch informoval kr\u00e1le a proto\u017ee mu to pro\u0161lo, m\u011bl asi mezi \u0161lechtici t\u00e9 doby v\u00fdrazn\u00e9 postaven\u00ed a siln\u00fd vliv. Ji\u017e roku 1537 m\u00e1me zpr\u00e1vu o tom, \u017ee Albrecht z Gut\u0161tejna vrchnostensk\u00fd pivovar pronaj\u00edm\u00e1 Bernardovi z Barchov. Pak se n\u011bjak\u00fd \u010das neva\u0159ilo, a\u017e v roce 1596 Jan Ji\u0159\u00ed ze \u0160vamberka obnovuje pr\u00e1vo varu je\u010dn\u00e9ho piva ve spole\u010dn\u00e9m pivovaru. Ve m\u011bst\u011b zaznamen\u00e1v\u00e1me 6 v\u00fdsadn\u00edch hostinc\u016f a dal\u0161\u00ed, nezn\u00e1m\u00fd po\u010det, na p\u0159edm\u011bst\u00edch.
\n<\/p>\n

V dob\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (1623), kter\u00e1 oboru rozhodn\u011b nesv\u011bd\u010dila, se o m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar a v\u00fdnosy z n\u011bho d\u011blilo 70 pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f \u2013 o zhruba 200 let pozd\u011bji (1839) ji\u017e m\u00e1me pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edka jedin\u00e9ho. Konec 19. stolet\u00ed n\u00e1m dochoval i jm\u00e9no posledn\u00edho n\u00e1jemce \u2013 byl j\u00edm pan Abraham Langschur, podle k\u0159estn\u00edho jm\u00e9na pravd\u011bpodobn\u011b vyznava\u010d n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed s Davidovou hv\u011bzdou. Jen dopl\u0148uji, \u017ee pro \u017eidovskou sektu Chasid\u016f byly Pob\u011b\u017eovice v\u00fdznamn\u00fdm evropsk\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem.<\/p>\n

Pivovar kon\u010d\u00ed sv\u016fj provoz v roce 1890, nejvy\u0161\u0161\u00edho v\u00fdstavu v historii dosahuje hodnotou 4 370 hektolitr\u016f a po uzav\u0159en\u00ed se va\u0159en\u00ed p\u0159emis\u0165uje do Pivon\u011b, kde prosperuje podle v\u00fdstavu v\u011bt\u0161\u00ed pivovar stejn\u00e9ho majitele panstv\u00ed \u2013 p\u016fvodem brabantsko-\u0159eck\u00e9ho rodu Coudenhove-Kalergi. Do sou\u010dasnosti se n\u00e1m zachov\u00e1v\u00e1 alespo\u0148 cestou do nedalek\u00e9 Hostoun\u011b pom\u00edstn\u00ed n\u00e1zev Na chmelnici.<\/p>\n

Na m\u00edstn\u00edm z\u00e1mku \u017eila a pracovala v\u00fdznamn\u00e1 osobnost, zakladatel Panevropsk\u00e9 unie Richard Mikul\u00e1\u0161 Coudenhove-Kalergi (1894-1972), \u0161lechtic, kter\u00fd se od ml\u00e1d\u00ed zab\u00fdval my\u0161lenkou sjednocen\u00e9 Evropy jako protiv\u00e1hy USA, Ruska a Asie.<\/p>\n

Sch\u00e1z\u00edm do dne\u0161n\u00ed Masarykovy ulice, kde v \u010d\u00edsle popisn\u00e9m 35 pivovar st\u00e1val, dokumentuji jeho budovu a sklep, obch\u00e1z\u00edm rybn\u00edk vedle potoka Pivo\u0148ky. V budov\u011b b\u00fdval\u00e9ho pivovaru jsou dnes byty, doma nen\u00ed nikdo, tak\u017ee mi nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e vykro\u010dit d\u00e1l.<\/p>\n

P\u0159es v\u00edsku Drahot\u00edn, kde m\u00e1lem zapomenu odbo\u010dit na silnici asi tak osm\u00e9 t\u0159\u00eddy p\u0159ekra\u010duji pom\u011brn\u011b prudk\u00fd h\u0159eben \u0160ibeni\u010dn\u00edho vrchu \u2013 a po jeho zdol\u00e1n\u00ed v d\u00e1li vid\u00edm kostel svat\u00e9ho Bartolom\u011bje a okolo n\u011bj domky b\u00fdval\u00e9ho hornick\u00e9ho m\u011bste\u010dka, dnes vsi Mut\u011bn\u00edna.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

foto m\u00edsta, kde st\u00e1val pivovar Mut\u011bn\u00edn <\/small><\/p>\n

Mut\u011bn\u00edn<\/strong> (266 obyvatel) o sob\u011b prvn\u011b d\u00e1v\u00e1 v\u011bd\u011bt v roce 1253. N\u011bmeck\u00fd n\u00e1zev Muttersdorf d\u00e1v\u00e1 na v\u011bdom\u00ed, \u017ee \u0161lo o p\u016fvodn\u011b slovanskou ves pat\u0159\u00edc\u00ed Mutinovi. \u017dilo zde n\u011bkolik stovek obyvatel, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159in\u00e1ct set du\u0161\u00ed. Odsunem po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a z\u00e1nikem d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho pr\u016fmyslu (hornictv\u00ed \u2013 t\u011b\u017eba m\u011bdi, cihelna, v\u00fdroba p\u00e1lenky, v okol\u00ed skl\u00e1rny) se z m\u011bstyse stala \u0159adov\u00e1 obec, le\u017e\u00edc\u00ed v hezk\u00e9 krajin\u011b na Zlat\u00e9m potoce. M\u00edstn\u00ed mu\u017ei d\u0159\u00edve odch\u00e1zeli do Bavorska a Saska zedni\u010dit, \u017eeny se doma staraly o hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a v\u011bnovaly se pali\u010dkov\u00e1n\u00ed krajek, v okol\u00ed \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm v sousedn\u00edm horn\u00edm Chodsku (v chodsk\u00fdch vs\u00edch Klen\u010d\u00ed a Post\u0159ekov) ostatn\u011b dosud roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9mu.<\/p>\n

Prvn\u00ed zpr\u00e1vu o pivova\u0159e v Mut\u011bn\u00edn\u011b m\u00e1me z roku 1644, kdy panstv\u00ed spravoval rod V\u00eddr\u0161perk\u016f. Budova pivovaru se nach\u00e1zela v are\u00e1lu pansk\u00e9ho statku v \u010d\u00edsle popisn\u00e9m 29, pozd\u011bji 21 v lev\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159i pohledu od vstupn\u00edch vrat statku. V mal\u00e9m ml\u00fdn\u011b za pivovarem se vyr\u00e1b\u011bl slad, vedle n\u011bj st\u00e1vala mal\u00e1 chmelnice a sklepy. K pivovaru pat\u0159ily 2 v\u00fdsadn\u00ed \u0161enky na n\u00e1m\u011bst\u00ed. V\u00eddr\u0161perkov\u00e9 pro svou pot\u0159ebu nechali ro\u010dn\u011b va\u0159iti dv\u011b v\u00e1rky piva, je\u017e jedin\u00e9 se sm\u011blo to\u010dit po cel\u00e9m panstv\u00ed.<\/p>\n

Roku 1823 byl pivovar p\u0159ebudov\u00e1n. Podle historick\u00fdch z\u00e1znam\u016f tu mohlo b\u00fdt va\u0159eno dvan\u00e1ct sud\u016f piva. Proto\u017ee vznikaly pivovary, kde byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na parn\u00ed energie, nemohly jim mal\u00e9 provozy konkurovat. Hrab\u011b Coudenhove-Kalergi vlastnil t\u0159i mal\u00e9 pivovary: pob\u011b\u017eovick\u00fd, mut\u011bn\u00ednsk\u00fd a na Pivoni – ten vybavil parn\u00edm strojem, ve dvou zbyl\u00fdch (jak u\u017e zm\u00edn\u011bno u pob\u011b\u017eovick\u00e9ho) v\u00fdrobu zastavil. V Mut\u011bn\u00edn\u011b k tomu do\u0161lo v roce 1901. B\u00fdval\u00fd pivovar byl pak po po\u017e\u00e1ru zbour\u00e1n v roce 1934. Nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdstav: 2 115 hl.
\n<\/p>\n

N\u011bkter\u00fdch informac\u00ed jsem nabyl na m\u00edstn\u00edm obecn\u00edm \u00fa\u0159adu – kde jsem byl po p\u0159edchoz\u00ed domluv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1n – po nahl\u00e9dnut\u00ed do kroniky Mut\u011bn\u00edna, p\u0159elo\u017een\u00e9 z p\u016fvodn\u00ed n\u011bmeck\u00e9. Poj\u010fme se pod\u00edvat, co na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho pivovaru dnes lze nal\u00e9zt? Je to prost\u00e9 – pouze tr\u00e1vu. Sklep za silnic\u00ed u rybn\u00edka v rozvalu. Ml\u00fdn v posledn\u00ed f\u00e1zi p\u0159ed rozebr\u00e1n\u00edm. Z b\u00fdval\u00e9ho statku zbyla pouze \u010d\u00e1st, kde se dodnes bydl\u00ed, ale i tento posledn\u00ed d\u016fm by pot\u0159eboval n\u011bjakou pravidelnou \u00fadr\u017ebu. Odch\u00e1z\u00edm stromovou alej\u00ed z Mut\u011bn\u00edna a \u010dek\u00e1 mne m\u011bste\u010dko, kde d\u0159\u00edve p\u016fsobily hned 2 pivovary. Ameri\u010dt\u00ed astronauti vol\u00e1vali od M\u011bs\u00edce Houston, kdy\u017e m\u011bli probl\u00e9m, mne o\u010dek\u00e1v\u00e1 obec s drobnou p\u0159esmy\u010dkou v n\u00e1zvu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

foto m\u00edsta, kde st\u00e1val M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Hostou\u0148 <\/small><\/p>\n

M\u011bsto Hostou\u0148<\/strong>, stejn\u011b jako Pob\u011b\u017eovice b\u00fdval\u00e9 s\u00eddlo soudn\u00edho okresu (1 299 obyvatel), le\u017e\u00ed asi tak v p\u016fli cesty mezi Pob\u011b\u017eovicemi a B\u011blou nad Radbuzou. Poprv\u00e9 jej d\u011bjeprava zaznamen\u00e1v\u00e1 roku 1238. O zdej\u0161\u00edm m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m, pozd\u011bji soukrom\u00e9m pivovaru se dochovala zpr\u00e1va z po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed, kdy Jan z Rab\u0161tejna op\u011btovn\u011b potvrdil poplatky z va\u0159en\u00ed b\u00edl\u00e9ho piva. Prvn\u00ed hodnov\u011brn\u00e1 zpr\u00e1va o n\u011bm je z roku 1539. Bern\u00ed rula z roku 1654 zmi\u0148uje 6 \u0159ezn\u00edk\u016f, 5 krej\u010d\u00edch, 5 \u0161evc\u016f, 3 peka\u0159e, 2 tkalce, 5 ko\u017eeluh\u016f a dokonce 2 zlatn\u00edky. Po jednom \u0159emesle byli zastoupeni truhl\u00e1\u0159, barv\u00ed\u0159, uzda\u0159, jirch\u00e1\u0159, kov\u00e1\u0159, kram\u00e1\u0159 a sl\u00e1dek. V pozd\u011bj\u0161\u00edch zpr\u00e1v\u00e1ch nach\u00e1z\u00edme pansk\u00e9ho sl\u00e1dka, 5 n\u00e1den\u00edk\u016f \u2026 a 10 \u017eebr\u00e1k\u016f.<\/p>\n

Pivovar se sladovnou st\u00e1l pod n\u00e1m\u011bst\u00edm p\u0159i m\u00edstn\u00edm potoce, kter\u00fd je tak kr\u00e1tk\u00fd, \u017ee ani nem\u00e1 jm\u00e9no. V z\u00e1v\u011bru existence byly jeho n\u00e1jemci rodina Christlova a pak Sn\u00ed\u017ekova. Pivovar p\u0159est\u00e1v\u00e1 va\u0159it roku 1922 s nejvy\u0161\u0161\u00edm dolo\u017een\u00fdm v\u00fdstavem 3 900 hl. Budova je zbo\u0159ena v roce 1975 a dnes na jeho m\u00edst\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b stoj\u00ed hasi\u010dsk\u00e1 zbrojnice, soused\u00edc\u00ed s budovou m\u011bstsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu. Nu, nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e j\u00edt d\u00e1l, p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed k budov\u011b statku m\u00edstn\u00edho z\u00e1mku.<\/p>\n

\"\"
\n foto m\u00edsta, kde st\u00e1val Pansk\u00fd pivovar Hostou\u0148 <\/small><\/p>\n

Z\u00e1mek v Hostouni se i p\u0159es pobyt sov\u011btsk\u00fdch \u201ep\u0159\u00e1tel\u201c po roce 1968 na\u0161t\u011bst\u00ed zachoval a v ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b pro\u0161el rekonstrukc\u00ed, b\u00fdval\u00fd z\u00e1meck\u00fd statek dopadl o pozn\u00e1n\u00ed h\u016f\u0159e. V jeho \u010dele bylo sv\u00e9ho \u010dasu mo\u017eno spat\u0159it budovu vrchnostensk\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd zde p\u016fsobil ji\u017e p\u0159ed rokem 1700 a v roce 1885, za Trauttmansdorff\u016f, byl zav\u0159en a pozorn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 pomne na kapitolu o Sta\u0148kov\u011b, je\u017e hostou\u0148sk\u00fd (a \u010de\u010dovick\u00fd) podnik nahradil. Z\u00e1mek s pansk\u00fdm dvorem byl p\u016fvodn\u011b izolov\u00e1n od m\u011bstsk\u00e9 z\u00e1stavby, ta ale \u010dasem expandovala kolem n\u011bj a z\u00e1padn\u00ed stranou od n\u011bj. Ve statku byl provozov\u00e1n v obdob\u00ed 1914-1962 vyhl\u00e1\u0161en\u00fd vojensk\u00fd h\u0159eb\u010d\u00edn, pozd\u011bji p\u0159esunut\u00fd na Opavsko.<\/p>\n

Vra\u0165me se k pivovaru \u2013 jeho v\u00fdstav byl vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e kolik ro\u010dn\u011b zvl\u00e1dal jeho souputn\u00edk m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd\/soukrom\u00fd pod n\u00e1m\u011bst\u00edm \u2013 a\u017e 4 940 hektolitr\u016f. Po z\u00e1niku pivovaru v jeho prostor\u00e1ch fungovala s\u00fdr\u00e1rna. Budovy byly zbo\u0159eny po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Dnes je na m\u00edst\u011b budov b\u00fdval\u00e9ho pivovaru baz\u00e9n a jak\u00e9si mobiln\u00ed bistro.<\/p>\n

Kr\u00e1\u010d\u00edm d\u00e1l, lou\u010d\u00edm se s Hostoun\u00ed, a m\u00ed\u0159\u00edm pomalu k \u00dajezdu Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. P\u0159i sv\u00e9 srpnov\u00e9 cest\u011b jsem neznal m\u00edsto, kde pivovar st\u00e1val, tak\u017ee jsem vs\u00ed pouze pro\u0161el a nechal si ji na jindy. Vhodn\u00fd \u010das nastal v listopadu, kdy se do \u00dajezda vyd\u00e1v\u00e1m podruh\u00e9 a ji\u017e najisto.<\/p>\n

autor: Lud\u011bk Gasseldorfer, 2011<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak jsem minule nazna\u010dil, dne\u0161n\u00ed putov\u00e1n\u00ed se bude pohybovat na severoz\u00e1padn\u00edm Doma\u017elicku, kde po v\u011bky v\u011bk\u016fv kon\u010dila oblast st\u0159ezby hranic Chody doma\u017elick\u00fdmi a za\u010d\u00ednala \u010d\u00e1st pohrani\u010d\u00ed, o n\u00ed\u017e se starali Chodov\u00e9 p\u0159imde\u010dt\u00ed. V\u0161e bedliv\u011b...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":66372,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":14584,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-66341","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/66341","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=66341"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/66341\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/66372"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=66341"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=66341"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=66341"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}