![\"\"](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-ujezd-sv-krize\/%C3%9Ajezd-Sv.-K%C5%99%C3%AD%C5%BEe-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-%C5%99%C3%ADjen-2011-08.jpg\")
<\/p>\nKr\u00e1\u010d\u00edm d\u00e1l, lou\u010d\u00edm se s Hostoun\u00ed, a m\u00ed\u0159\u00edm pomalu k \u00dajezdu Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. P\u0159i sv\u00e9 srpnov\u00e9 cest\u011b jsem neznal m\u00edsto, kde pivovar st\u00e1val, tak\u017ee jsem vs\u00ed pouze pro\u0161el a nechal si ji na jindy. Vhodn\u00fd \u010das nastal v listopadu, kdy se do \u00dajezda vyd\u00e1v\u00e1m podruh\u00e9 a ji\u017e najisto.<\/p>\n
<\/p>\n
foto pivovaru \u00dajezd Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee <\/small><\/p>\n
Obec \u00dajezd Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee<\/strong> (169 obyvatel), nebo tak\u00e9 \u00dajezd v Chodech. Dnes mal\u00e1 ves, d\u0159\u00edve st\u0159edisko panstv\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ilo d\u00edky Janu Sladk\u00e9mu, zvan\u00e9mu Kozina, medi\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u00fdm p\u00e1n\u016fm Laminger\u016fm nebo rodu Koc\u016f z Dobr\u0161e. Prvn\u011b se do d\u011bjin vepsal \u00dajezd v roce 1352 ve zpr\u00e1v\u011b hor\u0161ovsk\u00e9ho arcij\u00e1henstv\u00ed. M\u00edstn\u00ed tvrz a pozd\u011bji z\u00e1mek st\u00e1ly t\u00e9m\u011b\u0159 uprost\u0159ed vsi p\u0159i Byst\u0159ick\u00e9m potoce. Z\u00e1mek m\u011bl sv\u016fj rybn\u00edk \u2013 n\u00ed\u017ee u kostela je dal\u0161\u00ed \u2013 a sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00edho statku byl i pivovar. Pivo se zde va\u0159ilo ji\u017e p\u0159ed rokem 1650, s va\u0159en\u00edm se skon\u010dilo n\u011bkdy koncem 19. stolet\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b roku 1890. Ro\u010dn\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdstav se potk\u00e1v\u00e1 s hodnotou 1 395 hl. P\u0159ed 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou zde \u017eilo 631 obyvatel, v obci bylo 5 hostinc\u016f, 2 obchody, ml\u00fdn, z \u0159emesln\u00edk\u016f t\u0159eba 2 kov\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n Pivovar st\u00e1l jako jedna z nespaln\u00fdch budov vedle z\u00e1mku v budov\u011b ve tvaru p\u00edsmene L a dnes je jeho \u010d\u00e1st adaptovan\u00e1 na byt. Ran\u011b barokn\u00ed z\u00e1me\u010dek takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl, slou\u017eil jako z\u00e1zem\u00ed pohrani\u010dn\u00ed rot\u011b a v roce 1978 byl po p\u0159edchoz\u00edm rozkraden\u00ed a devastaci odst\u0159elen. V minulosti hostil ze zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed t\u0159eba mal\u00ed\u0159e Josefa M\u00e1nesa. Po svolen\u00ed od sou\u010dasn\u00e9ho majitele statku pana Ha\u0161ka si budovu obch\u00e1z\u00edm a dokumentuji i b\u00fdval\u00fd pivovarsk\u00fd sklep.<\/p>\n Dnes se obec, jako jin\u00e9 v b\u00fdval\u00e9m hrani\u010dn\u00edm p\u00e1smu pomalu zved\u00e1 z direktu, kter\u00fd mu u\u0161t\u011bd\u0159ilo obdob\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky. Prodejna potravin je otev\u0159ena do 14 hodin a jedin\u00e1 ob\u010das funguj\u00edc\u00ed hospoda je ve zdej\u0161\u00ed ku\u017eeln\u011b.<\/p>\n Jsme zp\u00e1tky po \u010dasov\u00e9m prost\u0159ihu na konci srpna a j\u00e1 si to vykra\u010duju do B\u011bl\u00e9, p\u0159i Byst\u0159ick\u00e9m potoce a kolem \u010cern\u00e9ho rybn\u00edka k n\u00ed po chv\u00edli p\u0159ich\u00e1z\u00edm.<\/p>\n M\u011bsto B\u011bl\u00e1 nad Radbuzou<\/strong> (1 390 obyvatel) se zn\u00e1m\u00fdm barokn\u00edm mostem, b\u00fdvalo jedn\u00edm ze s\u00eddel p\u0159imdeck\u00fdch Chod\u016f s rychtou a zalo\u017eeno bylo na stezce z Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna do Bavor. Kosmova kronika hovo\u0159\u00ed, \u017ee \u201ena strm\u00e9 sk\u00e1le nedaleko B\u011bl\u00e9 byl v roce 1121 zbudov\u00e1n hrad P\u0159imda\u201c <\/i>. Roku 1600 z\u00edskali panstv\u00ed Lamingerov\u00e9, kte\u0159\u00ed dostav\u011bli zdej\u0161\u00ed tvrz, k n\u00ed\u017e pat\u0159il poplu\u017en\u00ed dv\u016fr a pivovar.<\/p>\n foto m\u00edsta, kde st\u00e1val pivovar B\u011bl\u00e1 nad Radbuzou <\/small><\/p>\n Pivovar existoval nejm\u00e9n\u011b od roku 1596 a krom\u011b ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch Laminger\u016f pat\u0159il Koc\u016fm z Dobr\u0161e a po posledn\u00ed v\u00e1lce n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1v\u011b. V prvn\u00ed polovin\u011b 20. stolet\u00ed pivovar dod\u00e1val do nejm\u00e9n\u011b des\u00edtky m\u00edstn\u00edch hostinc\u016f. Pivo se p\u0159estalo va\u0159it koncem roku 1960, budovy byly zbo\u0159eny v pr\u016fb\u011bhu 60. let. Byl to v modern\u00ed dob\u011b st\u0159edn\u011b velk\u00fd pivovar, kter\u00fd dok\u00e1zal ro\u010dn\u011b vystavit a\u017e 22 255 hektolitr\u016f piva. Z\u00e1mek stoj\u00ed dosud, je na prodej a hyzd\u00ed v okol\u00ed asi hezky prosperuj\u00edc\u00ed herny a podobn\u00e9 kal\u00e9 podniky.<\/p>\n Pivovar st\u00e1l v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora, nyn\u00ed na jeho m\u00edst\u011b sly\u0161\u00edme leda tak tr\u00e1vu r\u016fst a v\u0161e jist\u00ed na zemi polo\u017een\u00e9 panely. Sklep se nach\u00e1z\u00ed asi 50 metr\u016f sm\u011brem k z\u00e1stavb\u011b a vylomen\u00e9 dve\u0159e a nepo\u0159\u00e1dek uvnit\u0159 d\u00e1vaj\u00ed tu\u0161it, \u017ee to m\u00e1 tak\u00e9 spo\u010dten\u00e9, je jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy podlehne. V infocentru si o kraji popov\u00edd\u00e1m s hezkou pan\u00ed knihovnic\u00ed, kter\u00e1 tu p\u0159es l\u00e9to vypom\u00e1h\u00e1, a po chv\u00edli m\u00ed\u0159\u00edm k lok\u00e1lce, kter\u00e1 m\u011b odv\u00e1\u017e\u00ed dom\u016f. Z B\u011bl\u00e9 jedu mimo jin\u00fdch p\u0159es zast\u00e1vky \u00dajezd Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee, Hostou\u0148, Mut\u011bn\u00edn a Pob\u011b\u017eovice a pozp\u00e1tku mn\u011b b\u011b\u017e\u00ed film o m\u00edstech se zaniklou pivovarnickou tradic\u00ed, kter\u00e1 jsem zde nadvakr\u00e1t nav\u0161t\u00edvil.<\/p>\n Ale to je\u0161t\u011b nen\u00ed v\u0161echno, sl\u00edbil jsem pro\u0161mejdit cel\u00e9 severoz\u00e1padn\u00ed Doma\u017elicko, co\u017e sice nen\u00ed pro p\u011b\u0161\u00e1ka ot\u00e1zka jednoho dne, ale tento \u010dl\u00e1nek jist\u011b snese v\u0161e hezky pohromad\u011b.<\/p>\n Tak\u017ee dal\u0161\u00ed st\u0159ih v \u010dase, je po\u010d\u00e1tek z\u00e1\u0159\u00ed a j\u00e1 se ocit\u00e1m ve vlaku do Doma\u017elic a s kr\u00e1tkou prodlevou pak v autobusu do Waldm\u00fcnchenu. Toto podivn\u00e9 spojen\u00ed s kr\u00e1tkou p\u0159est\u00e1vkou pod \u010cechovem v Capartic\u00edch vyu\u017e\u00edv\u00e1m k tomu, abych se co nejv\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil k dal\u0161\u00edmu zanikl\u00e9mu pivovaru \u2013 kdyby jen pivovaru, k zanikl\u00e9 vsi! Proto\u017ee je tepl\u00fd, st\u00e1le je\u0161t\u011b letn\u00ed den a \u010dek\u00e1 mne pozd\u011bji p\u0159echod p\u00e1sma \u010cesk\u00e9ho lesa, je vyu\u017eit\u00ed tohoto p\u0159eshrani\u010dn\u00edho busu dobr\u00e1 v\u011bc. \u0158idi\u010d mne, a\u010d m\u00e1m koupenou j\u00edzdenku jen na hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod L\u00edskov\u00e1, p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed do sousedn\u00edho bavorsk\u00e9ho H\u00f6llu a p\u0159es tuto ves a po projit\u00ed les\u00edkem p\u0159ich\u00e1z\u00edm do vesni\u010dky Untergrafenried \u2013 Doln\u00ed Lu\u010dina.<\/p>\n P\u0159iho\u0159\u00edv\u00e1? H\u00e1d\u00e1m, \u017ee je\u0161t\u011b asi moc ne. Cestou prohod\u00edm p\u00e1r slov s n\u011bmeckou selkou a sedl\u00e1kem, co zde u silnice na poli obracej\u00ed seno, projdu vs\u00ed, kde potk\u00e1v\u00e1m krajany z \u010cech na v\u00fdlet\u011b opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, a p\u0159es p\u011b\u0161\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod kon\u010d\u00ed moje asi hodinov\u00e1 epizoda v Bavo\u0159\u00edch s pohledem na vrchol \u010cerchova z druh\u00e9 strany – a j\u00e1\u0159ku, stoj\u00edm zas na \u010desk\u00e9 p\u016fd\u011b. Neb\u00fdt \u00fapravy hranic v druh\u00e9 p\u016flce 18. stolet\u00ed, byl bych v Bavorsku st\u00e1le. Zdrav\u00edm se s dal\u0161\u00edmi n\u011bmeck\u00fdmi zem\u011bd\u011blci a jejich synky, kte\u0159\u00ed zde maj\u00ed z\u0159ejm\u011b propachtovan\u00e9 polnosti, pom\u00e1haj\u00ed rodi\u010d\u016fm a prarodi\u010d\u016fm kosit, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed vstupuji do d\u017eungle, kde se d\u0159\u00edve nach\u00e1zela\u2026<\/p>\n foto m\u00edsta, kde st\u00e1val pivovar Grafenried \/ Lu\u010dina <\/small><\/p>\n Ano, obec Grafenried<\/strong>, po roce 1945 Lu\u010dina<\/strong>, skoro t\u0159\u00edsethlav\u00e1 ves. Byla hrani\u010dn\u00edm p\u0159echodem, s kostelem, farou, \u0161kolou, z\u00e1mkem, hostincem a, a tady se \u00fadaje r\u016fzn\u00ed, jestli od roku 1636 nebo 1707, s pansk\u00fdm pivovarem \u2013 druh\u00fd \u00fadaj m\u016f\u017ee znamenat t\u0159eba n\u011bjak\u00fd stavebn\u00ed z\u00e1sah. Vesnice je poprv\u00e9 zmi\u0148ov\u00e1na ji\u017e roku 1282. Pivovar byl v majetku r\u016fzn\u00fdch p\u00e1n\u016f, ze zn\u00e1m\u00fdch v tomto \u010dl\u00e1nku jsou tu op\u011bt i hrabata Coudenhove-Kalergi a jako n\u00e1jemci rodina Wiesner\u016f. \u017divobyt\u00edm zdej\u0161\u00edch obyvatel bylo hlavn\u011b tkalcovstv\u00ed a chov dobytka. V roce 1913 m\u011bl Grafenried 288 obyvatel, mezi nimi\u017e nechyb\u011bl \u0159ezn\u00edk, peka\u0159, kov\u00e1\u0159, kol\u00e1\u0159, truhl\u00e1\u0159 a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed. Byly tu i t\u0159i koloni\u00e1ly, t\u0159i hostince a cihelna. Pivovar se nach\u00e1zel v popisn\u00e9m \u010d\u00edsle 7 v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti vsi.<\/p>\n Proderu se porostem s mapami v ruce, po chv\u00edli nach\u00e1z\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zarostl\u00fd rybn\u00ed\u010dek a halda poh\u00e1zen\u00e9ho kamen\u00ed je to jedin\u00e9, co z pivovaru, krom\u011b p\u00e1r fotek a sklen\u011bn\u00fdch lahv\u00ed v poli\u010dk\u00e1ch sb\u011bratel\u016f zbylo. Betonov\u00e1 pozorovatelna dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee se tu kdysi \u010dinila pohrani\u010dn\u00ed str\u00e1\u017e na hr\u00e1zi socialismu a m\u00edru. Pivovar je uzav\u0159en v roce 1926 s nejvy\u0161\u0161\u00edm v\u00fdstavem 3 235 hl. Ves se je\u0161t\u011b sta\u010d\u00ed p\u0159ejmenovat, p\u0159i budov\u00e1n\u00ed \u017eelezn\u00e9 opony je zkraje 50. let rozbour\u00e1na a materi\u00e1l z domk\u016f pak vesm\u011bs rozvezen nebo zahrnut bagry.<\/p>\n\n Za\u010d\u00e1tkem 90. let objevuj\u00ed prvn\u00ed nad\u0161enci kouzlo tohoto ztichl\u00e9ho m\u00edsta \u2013 dnes jsou odkryty z\u00e1klady kostela sv. Ji\u0159\u00ed, zbo\u0159en\u00e9ho a\u017e kolem roku 1970 a opraveny n\u011bkter\u00e9 n\u00e1hrobky h\u0159bitova. Zrovna p\u0159i m\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b tam jeden p\u00e1n pucoval zdi kostela a s jeho man\u017eelkou jsem se tak\u00e9 zapov\u00eddal \u2013 jejich p\u0159edkov\u00e9 poch\u00e1zeli odtud\u2026<\/p>\n Je \u010das objevovat a \u010das odej\u00edt. Tak\u017ee jdu po zelen\u00e9 zna\u010dce zem\u00ed nikoho do vnitrozem\u00ed, projdu b\u00fdval\u00fdmi obcemi Pila (Seeg) a M\u00fdtnice (Mauthaus), minu kapli\u010dku a na Vranovsk\u00e9m sedle, kde je odbo\u010dka ke hradu Star\u00fd Her\u0161tejn, dos\u00e1hnu nejvy\u0161\u0161\u00edho bodu dne\u0161n\u00ed cesty. Na hrad dnes nejdu, za\u010d\u00edn\u00e1m klesat ku vsi Vranovu a k posledn\u00edmu c\u00edli s pivovarskou tradic\u00ed, k Pivoni. Ve zdej\u0161\u00edm penzionu Pivo\u0148ka o\u017eel\u00edm m\u00edstn\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 pstruhy ze zdej\u0161\u00edch s\u00e1dk\u016f, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed soustavu 13 rybn\u00ed\u010dk\u016f. Jejich ochutn\u00e1n\u00ed je nutn\u00e9 rezervovat p\u0159edem, a tak m\u00ed\u0159\u00edm pod zdej\u0161\u00ed kl\u00e1\u0161ter\/z\u00e1mek, je\u017e se pomalu opravuje a kter\u00fd tu m\u011bl sv\u016fj pivovar, nejprve p\u0159\u00edmo v are\u00e1lu, pak vn\u011b.<\/p>\n foto m\u00edsta, kde st\u00e1val pivovar Pivo\u0148 <\/small><\/p>\n Pivo\u0148<\/strong> (53 obyvatel) se ve star\u00fdch z\u00e1znamech p\u00ed\u0161e i jako Pivo\u0148ka nebo n\u011bmecky Stockau. Kl\u00e1\u0161ter \u0159\u00e1du augustini\u00e1n\u016f byl zalo\u017een po roce 1147, v\u011brohodn\u011bj\u0161\u00ed \u00fadaje hovo\u0159\u00ed o roce 1379, ves pak je zmi\u0148ov\u00e1na roku 1225. Kl\u00e1\u0161tern\u00ed pivovar byl postaven n\u011bkdy okolo roku 1440, proto\u017ee tohoto roku dostal kl\u00e1\u0161ter v\u00fdsadu pr\u00e1va v\u00e1re\u010dn\u00e9ho. Aby augustini\u00e1ni zv\u00fd\u0161ili p\u0159\u00edjmy, z\u0159\u00eddili v Pivoni krom\u011b pivovaru t\u00e9\u017e chov pstruh\u016f, v\u00fdrobu pota\u0161e, pap\u00edrensk\u00fd a obiln\u00fd ml\u00fdn a zbrojn\u00ed hamr. Vedle pivovaru byla chmelnice, ale bez v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdznamu pro provoz. P\u0159estavby pivovaru prob\u011bhly v letech 1756 a 1835, kdy byl ji\u017e pansk\u00fd pivovar v majetku rodu Coudenhove-Kalergi postaven vn\u011b b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera na konci obce, nedaleko h\u0159bitova. Va\u0159\u00edvalo se tu vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 tmav\u00e9 pivo, pokud si mil\u00fd \u010dten\u00e1\u0159i pamatuje\u0161 na \u010dl\u00e1nek o okol\u00ed Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna z lo\u0148ska, tak jsem v n\u011bm psal, \u017ee mlsn\u00ed Bavo\u0159i sem do Pivon\u011b na n\u011bj chodili p\u0159es hranici.<\/p>\n Pivovar vystavil a\u017e 9 200 hektolitr\u016f a uzav\u0159en byl v roce 1946, \u00fa\u0159edn\u011b zru\u0161en pak o 3 roky pozd\u011bji. Dnes \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b na jeho m\u00edst\u011b stoj\u00ed bytovka. M\u00edsto si zdokumentuju a kolem pstruhov\u00fdch s\u00e1dk\u016f pokra\u010duju v kles\u00e1n\u00ed k Pob\u011b\u017eovic\u00edm. V z\u00e1dech m\u00e1m na m\u00edstn\u00ed pom\u011bry majest\u00e1tn\u00ed Lysou horu, kter\u00e1 mi byla dobr\u00fdm spole\u010dn\u00edkem p\u0159i b\u00e1d\u00e1n\u00ed po okol\u00ed. Projdu vs\u00ed Mnichov, a kdy\u017e skoro projdu i Pob\u011b\u017eovicemi, na autobusov\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed vyhl\u00ed\u017e\u00edm cyklobus, kter\u00fd mne dnes jako jedin\u00e9ho p\u011b\u0161\u00e1ka odveze do Plzn\u011b. Tak se i po chv\u00edli stane.<\/p>\n <\/p>\n D\u011bkuji pan\u00ed \u0160pa\u010dkov\u00e9 ze Z\u00e1m\u011bl\u00ed\u010de za mo\u017enost nahl\u00e9dnout do knihy o Pob\u011b\u017eovic\u00edch, jej\u00ed\u017e je spoluautorkou. Panu Pe\u0161avovi, starostovi obce Mut\u011bn\u00edn, za mo\u017enost nahl\u00e9dnout do obecn\u00ed kroniky. Panu Kubov\u00e9mu, kronik\u00e1\u0159i z Hostoun\u011b, za up\u0159esn\u011bn\u00ed m\u00edsta, kde st\u00e1ly pivovary v Hostouni. Man\u017eel\u016fm Konopov\u00fdm z \u00dajezda Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee za pomoc s lokalizac\u00ed pivovaru v \u00dajezd\u011b. D\u011bkuji tak\u00e9 Pavlu J\u00e1klovi za v\u0161echny u\u017eite\u010dn\u00e9 rady a p\u0159ipom\u00ednky. <\/i><\/p>\n T\u00edmto d\u00edlem kon\u010d\u00ed seri\u00e1l o putov\u00e1n\u00ed po pivovarech Plze\u0148ska za rok 2011. <\/b><\/p>\n autor: Lud\u011bk Gasseldorfer, 2011<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Kr\u00e1\u010d\u00edm d\u00e1l, lou\u010d\u00edm se s Hostoun\u00ed, a m\u00ed\u0159\u00edm pomalu k \u00dajezdu Svat\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee. P\u0159i sv\u00e9 srpnov\u00e9 cest\u011b jsem neznal m\u00edsto, kde pivovar st\u00e1val, tak\u017ee jsem vs\u00ed pouze pro\u0161el a nechal si ji na jindy....<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":68122,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":14691,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-68086","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/68086","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=68086"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/68086\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/68122"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=68086"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=68086"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=68086"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-bela-nad-radbuzou\/B%C4%9Bl%C3%A1-nad-Radbuzou-m%C3%ADsto-kde-staval-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-02-%C5%99%C3%ADjen-2011.jpg\")
<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-grafenried-lucina\/Grafenried-Lu%C4%8Dina-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-01.jpg\")
<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-pivon\/Pivo%C5%88-autor-Lud%C4%9Bk-Gasseldorfer-04-%C5%99%C3%ADjen-2011.jpg\")
<\/p>\n