{"id":83204,"date":"2000-01-01T00:01:12","date_gmt":"1999-12-31T23:01:12","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=83204"},"modified":"2023-11-29T12:49:47","modified_gmt":"2023-11-29T11:49:47","slug":"test-2-3-2-2-9-28-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=83204","title":{"rendered":"Pivovar Radegast No\u0161ovice"},"content":{"rendered":"<table style=\"height: 763px;\" border=\"0\" width=\"483\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\" bgcolor=\"#ffffff\">\n<tbody>\n<tr>\n<td colspan=\"2\" align=\"center\" width=\"100%\" height=\"24\"><img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepic ngg-center\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-radegast-nosovice\/No%C5%A1ovice-15.9.2007-04.jpg\" alt=\"\"><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td style=\"text-align: center;\" bgcolor=\"#ffffff\" width=\"50%\" height=\"87\">&nbsp;<img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepic ngg-center\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-radegast-nosovice\/radegastlogo.png\" alt=\"\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">&nbsp;<a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\" href=\"https:\/\/www.pivovary.info\/?page_id=46052\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-radegast-nosovice\/IMG_8736.JPG\" alt=\"\" width=\"54\" height=\"38\" align=\"absmiddle\" border=\"0\">&nbsp; fotogalerie<\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">&nbsp;<a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\" href=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/index.php?\/category\/414\">&nbsp;<img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone  wp-image-151876\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/uploads\/2000\/01\/20210505103708-b8061a90-th.jpg\" alt=\"\" width=\"82\" height=\"60\"> etikety<\/a><\/p>\n<\/td>\n<td bgcolor=\"#ffffff\" width=\"50%\" height=\"87\">\n<p style=\"text-align: center;\"><a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium ico-fa fasc-ico-before fa-envelope-o\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\"><strong>adresa:<\/strong> No\u0161ovice, 739 51 No\u0161ovice<\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium fasc-ico-before dashicons-desktop\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\"><strong>www.<\/strong>radegast.cz<\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><a class=\"fasc-button fasc-size-small fasc-type-popout fasc-rounded-medium ico-fa fasc-ico-before fa-keyboard-o\" style=\"background-color: #ffffff; color: #000000;\"><strong>e-mail:<\/strong> info@radegast.cz<\/a><\/p>\n<p align=\"center\"><iframe loading=\"lazy\" style=\"border: none;\" src=\"https:\/\/frame.mapy.cz\/s\/povejozata\" width=\"300\" height=\"500\" frameborder=\"0\"><\/iframe><\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td colspan=\"2\" align=\"center\" bgcolor=\"#ffffff\" width=\"100%\" height=\"24\"> <script async src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- zpravy -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\"\r\n     style=\"display:block\"\r\n     data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\"\r\n     data-ad-slot=\"3541247592\"\r\n     data-ad-format=\"auto\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td style=\"text-align: left;\" colspan=\"2\" bgcolor=\"#ffffff\" width=\"100%\" height=\"24\">\n<ul>\n<li>V \u00fanoru 2021 novinka &#8211; Rog IPA (alk.: 4,6 %). Pro chmelen\u00ed byly pou\u017eity americk\u00e9 aromatick\u00e9 chmely Citra, Sabro a \u010desk\u00fd aromatick\u00fd chmel Kazbek. Ho\u0159kost: 50 IBU.<\/li>\n<\/ul>\n<p><u>Star\u0161\u00ed info:<\/u><br \/>\nV druh\u00e9 polovin\u011b 20.stolet\u00ed se zjistilo, \u017ee na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku je sice dost pivovar\u016f, av\u0161ak popt\u00e1vka po kvalitn\u00edm pivu je stejn\u011b natolik siln\u00e1, \u017ee je t\u0159eba postavit nov\u00fd pivovar. Odborn\u00edci dlouho hledali vhodnou lokalitu. Nakonec na\u0161li velice dobr\u00e9 m\u00edsto s vhodn\u00fdmi klimatick\u00fdmi podm\u00ednkami (v podh\u016f\u0159\u00ed Beskyd) a s dostatkem kvalitn\u00ed \u010dist\u00e9 horsk\u00e9 vody (z beskydsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed \u0159eky Mor\u00e1vky). Prvn\u00ed v\u00e1rka no\u0161ovick\u00e9ho piva, kter\u00e9 bylo uva\u0159eno 3. prosince 1970, nesla tehdy je\u0161t\u011b pracovn\u00ed n\u00e1zev Beskydsk\u00e1 des\u00edtka. O tom, \u017ee se bude p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b jmenovat podle staroslovansk\u00e9ho boha pohostinnosti, rozhodla o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji ve\u0159ejn\u00e1 sout\u011b\u017e. &#8220; Po v\u00fdzv\u011b v m\u00edstn\u00edch novin\u00e1ch lid\u00e9 poslali spoustu n\u00e1padit\u00fdch n\u00e1zv\u016f. \u010cty\u0159i z nich shodn\u011b obsahovaly jm\u00e9no boha Radegasta, kter\u00fd st\u0159e\u017e\u00ed z vrcholu Radho\u0161t\u011b zdej\u0161\u00ed kraj,&#8220; vzpom\u00ednal Jarom\u00edr Franzl , kter\u00fd p\u016fsobil v letech 1970 &#8211; 1981. Pivovar byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Severomoravsk\u00fdch pivovar\u016f k.p. P\u0159erov. Je\u0161t\u011b v roce 1985 va\u0159ili No\u0161ovi\u010dt\u00ed sv\u00e9 pivo jen pro obyvatele Fr\u00fddecko-M\u00edstecka. V roce 1988 byly v pivovaru postaveny prvn\u00ed provozn\u00ed CK tanky ze ZVU Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 (18 ks &#8211; 1 800 hl). Radegast se v roce 1990 odd\u011blil od Moravskoslezsk\u00fdch pivovar\u016f s.p., kter\u00e9 vznikly p\u0159em\u011bnou Severomoravsk\u00fdch pivovar\u016f n.p.. Obrovsk\u00fd rozvoj v\u00fdrobce Radegastu nastal a\u017e po roce 1991, kdy byl pivovar odst\u00e1tn\u011bn a stal se akciovou spole\u010dnost\u00ed (od 25.3.1991). Progresivn\u00ed n\u00e1stup firmy zejm\u00e9na v oblasti marketingu a reklamy za\u0159adil Radegast mezi nev\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pivovary u n\u00e1s. Z\u00e1kladem \u00fasp\u011bchu Radegastu bylo vyu\u017eit\u00ed nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technologie v\u00fdroby piva.<\/p>\n<p>sortiment piva v letech 1970-1999<br \/>\n70 sv\u011btl\u00e9 pivo<br \/>\n100 sv\u011btl\u00e9 pivo<br \/>\nRadegast 120 sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k<br \/>\nV\u00edtek 11 % sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k<br \/>\nRadegast Dark (tmav\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed; alk.: 3,6 %; va\u0159eno v Most\u011b pouze v 90.letech)<br \/>\nRadegast Porter (tmav\u00fd le\u017e\u00e1k; alk:: 6,5 %; va\u0159eno v Most\u011b pouze v 90.letech; pln\u011bno jen do speci\u00e1ln\u00edch nevratn\u00fdch 0,33 l lahv\u00ed)<br \/>\nRadhost, Radgost (sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k, exportn\u00ed forma)<\/p>\n<p>Pod\u00edl piva zna\u010dky Radegast na \u010desk\u00e9m trhu se v roce 1994 zv\u00fd\u0161il na 9,1 %. Pivovar rovn\u011b\u017e zv\u00fd\u0161il v roce 1994 sv\u016fj pod\u00edl v Pivovaru Velk\u00e9 Popovice na 31 % a v Pivovaru Most na 51 %. S t\u011bmito pivovary dos\u00e1hl ro\u010dn\u00edho prodeje kolem 2 760 000 hl piva, co\u017e p\u0159edstavovalo 16procentn\u00ed pod\u00edl na dom\u00e1c\u00edm trhu. Zisk spole\u010dnosti za rok 1994 byl vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 127 mil. K\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e prodej piva dos\u00e1hl rekordn\u00ed hodnoty 1 596 000 hl (z toho 82 000 hl byl v\u00fdvoz), co\u017e bylo zhruba o 251 tis\u00edc hl v\u00edce ne\u017e v roce p\u0159ede\u0161l\u00e9m. V roce 1994 byla v pivovaru uvedena do provozu nov\u00e1 modern\u00ed varna v\u010detn\u011b \u0159\u00edzen\u00ed technologie v\u00fdpo\u010detn\u00ed technikou s ro\u010dn\u00ed kapacitou 2 200 000 hl (varn\u00ed n\u00e1doby o jmenovit\u00e9m varu 700 hl).<\/p>\n<p>Hrub\u00e9ho obratu 2,2 miliardy K\u010d dos\u00e1hl pivovar v roce 1995, co\u017e znamenalo meziro\u010dn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed o 400 milion\u016f K\u010d. \u010cist\u00fd zisk byl 95,776 mil.K\u010d, kde\u017eto v roce 1994 to bylo 127,5 mil.K\u010d. Radegast m\u011bl v roce 1995 z\u00e1kladn\u00ed jm\u011bn\u00ed 794,3 mil.K\u010d, zam\u011bstn\u00e1val 620 lid\u00ed a na tuzemsk\u00e9m trhu piva se pod\u00edlel zhruba desetinou. Valn\u00e1 hromada akcion\u00e1\u0159\u016f p\u0159itom rozhodla, \u017ee firma vyplat\u00ed stokorunovou dividendu na jednu akcii. Celkov\u00fd v\u00fdstav pivovaru za rok 1995 \u010dinil 1 763 722 hl. Pivovar v roce 1995 vlastnil 58,7 % akci\u00ed b\u00fdval\u00e9ho pivovaru Most (pozd\u011bji Radegast Sedlec) a 49,2 % akci\u00ed Pivovaru Velk\u00e9 Popovice. Cel\u00e1 skupina no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru, kter\u00e1 v roce 1995 vyrobila 2,77 mil. hl piva, kontrolovala asi 16 % tuzemsk\u00e9ho trhu p\u0159i obratu 1,3 miliardy. V roce 1995 se o 64 % akci\u00ed pivovaru Radegast d\u011blily fondy Investi\u010dn\u00ed a Po\u0161tovn\u00ed banky a Kapit\u00e1lov\u00e1 investi\u010dn\u00ed spole\u010dnost \u010cesk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, asi 20 % z\u00edskal britsk\u00fd koncern Bass, kter\u00fd hodlal sv\u016fj vliv v Radegastu pos\u00edlit. V roce 1995 byly na voln\u00e9m prostranstv\u00ed postaveny p\u0159etla\u010dn\u00e9 tanky. V roce 1995 bylo uvedeno v pivovaru do provozu anaerobn\u00ed p\u0159ed\u010di\u0161t\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod (bez p\u0159\u00edstupu kysl\u00edku). B\u011bhem sv\u00e9ho zku\u0161ebn\u00edho provozu, kter\u00fd byl zah\u00e1jen v srpnu 1995, p\u0159ineslo nov\u00e9 \u010distic\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dnosti \u00faspory 600 000 K\u010d. V\u00fdplatu dividend ve v\u00fd\u0161i 140 korun na akcii p\u0159ed zdan\u011bn\u00edm schv\u00e1lila v kv\u011btnu 1995 valn\u00e1 hromada a. s. Pivovar Radegast. V\u0161em dr\u017eitel\u016fm akci\u00ed k 15. kv\u011btnu 1995 tak pivovar vyplatil na dividend\u00e1ch p\u0159es 113 mil. K\u010d.<br \/>\nVy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdroba, obrat i zisk &#8211; takov\u00e9 byly v\u00fdsledky hospoda\u0159en\u00ed za rok 1996 tehdy druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho dom\u00e1c\u00edho pivovaru. Radegast dos\u00e1hl v roce 1996 hrub\u00e9ho zisku ve v\u00fd\u0161i 270 mil.K\u010d, co\u017e bylo zhruba o osmdes\u00e1t milion\u016f v\u00edce ne\u017e v roce 1995. Tr\u017eby spole\u010dnosti dos\u00e1hly v roce 1996 p\u0159ibli\u017en\u011b 1,6 miliardy K\u010d, tedy zhruba o 230 milion\u016f K\u010d v\u00edce, podnik zv\u00fd\u0161il v\u00fdrobu piva z 1,7 roku 1995 na 1,9 milion\u016f hl piva v roce 1996. Pivovar v roce 1996 asi 10 % celkov\u00e9 produkce vyvezl. Od roku 1991 proinvestoval podnik ji\u017e kolem dvou miliard korun. Radegast dne 16.7.1996 vstoupil na evropsk\u00fd kapit\u00e1lov\u00fd trh vyd\u00e1n\u00edm p\u011btilet\u00fdch obligac\u00ed v mark\u00e1ch. Jejich celkov\u00fd objem \u010dinil 70 mil. marek, tedy asi 1,2 miliardy K\u010d. Z\u00edskan\u00e9 pen\u00edze poslou\u017eily spole\u010dnosti k zavr\u0161en\u00ed jej\u00edch investi\u010dn\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f. K r\u016fstu kapacit pivovaru p\u0159isp\u011bla nap\u0159\u00edklad v\u00fdstavba dvan\u00e1cti v\u00fdrobn\u00edch tank\u016f a inovace plnic\u00ed technologie. Zat\u00edmco v roce 1995 v\u011bnovala firma na pos\u00edlen\u00ed v\u00fdroby p\u0159es 300 mil.K\u010d, v roce 1996 investice dos\u00e1hly p\u016fl miliardy. K zavr\u0161en\u00ed investi\u010dn\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f spole\u010dnosti poslou\u017eil \u00fav\u011br ve v\u00fd\u0161i 70 mil. marek, kter\u00fd z\u00edskala od lucembursk\u00e9 spole\u010dnosti Bankers Trust Luxembourgs po vyd\u00e1n\u00ed dluhopis\u016f ve stejn\u00e9 v\u00fd\u0161i. Dluhopisy uvedla na trh spole\u010dnost Nomura International. Obligace s ro\u010dn\u00edm kup\u00f3nem 6,5 % byly kotov\u00e1ny na burze cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f v Lucembursku a obchodovalo se s nimi v Lond\u00fdn\u011b. O koupi akci\u00ed Radegastu v roce 1996 Bass jednal s Kapit\u00e1lovou investi\u010dn\u00ed spole\u010dnost\u00ed \u010cesk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, kter\u00e1 vlastnila 15 % akci\u00ed no\u0161ovick\u00e9ho podniku. Majitel dal\u0161\u00ed p\u011btiny pivovaru Radegast &#8211; Investi\u010dn\u00ed a Po\u0161tovn\u00ed banka &#8211; sice tvrdil, \u017ee akcie prodat nechce, ov\u0161em banka ji\u017e nab\u00eddla sv\u016fj pod\u00edl za p\u0159edb\u011b\u017enou cenu 8000 korun za jednu akcii. Britsk\u00fd koncern Bass z\u00edskal v z\u00e1v\u011bru roku 1996 dal\u0161\u00edch 10 % akci\u00ed Radegastu n\u00e1kupem akcion\u00e1\u0159sk\u00e9ho pod\u00edlu od Raiffeisen Capital and Investment, a zv\u00fd\u0161il tak sv\u016fj pod\u00edl v t\u00e9to spole\u010dnosti t\u00e9m\u011b\u0159 na 30 %. Pivovar v roce 1996 vyrobil rekordn\u00edch 1,921 mili\u00f3nu hl piva a jeho \u010dist\u00fd zisk dos\u00e1hl 140 mili\u00f3n\u016f K\u010d. V\u00fdstav cel\u00e9 skupiny Radegast v roce 1996 dos\u00e1hl 2,796 mili\u00f3nu hl. Pivovar za\u010dal od roku 1996 vybavovat sv\u00e9 pivo tzv. termoetiketou. Na zadn\u00ed stran\u011b l\u00e1hve byla um\u00edst\u011bna etiketa se speci\u00e1ln\u00edm, na teplotu reaguj\u00edc\u00edm logem pivovaru, kter\u00e9 se zviditeln\u00ed v\u017edy, kdy\u017e teplota piva klesne pod 100C, tedy na teplotu kdy je pivo ide\u00e1ln\u00ed ke konzumaci. V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00edho pololet\u00ed 1996 v souvislosti s provozem anaerobn\u00edho \u010di\u0161t\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod do\u0161lo k \u00faspor\u00e1m vyu\u017eit\u00edm bioplynu pro v\u00fdrobu el.energie. Denn\u00ed produkce bioplynu se u nov\u00e9ho \u010dist\u00edc\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed pohybovala kolem 3 000 m3 . Z 1 m3 bioplynu \u0161lo vyrobit 1,8 kWh elektrick\u00e9 energie.<br \/>\nZa prvn\u00ed t\u0159i m\u011bs\u00edce roku 1997 vystavil pivovar 395 000 hl piva. Radegast zv\u00fd\u0161il od 1. kv\u011btna 1997 ceny v\u011bt\u0161iny sv\u00e9ho sortimentu o 7 a\u017e 9 %. D\u016fvodem byly rostouc\u00ed ceny vstupn\u00edch surovin a v\u00fdvoj inflace. Radegast rovn\u011b\u017e od kv\u011btna 1997 za\u010dal nab\u00edzet pivo v NRW lahv\u00edch. Valn\u00e1 hromada v \u010dervnu 1997 rozhodla, \u017ee budou vyplaceny dividendy v celkov\u00e9m objemu 63,545 mili\u00f3nu K\u010d, co\u017e p\u0159edstavovalo 80 K\u010d na akcii. A to p\u0159esto, \u017ee p\u016fvodn\u00ed n\u00e1vrh na rozd\u011blen\u00ed zisku p\u0159edlo\u017een\u00fd p\u0159edstavenstvem to nep\u0159edpokl\u00e1dal. Valn\u00e1 hromada tak\u00e9 schv\u00e1lila roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed po\u010dtu \u010dlen\u016f p\u0159edstavenstva ze 7 na 9. Byli do n\u011bj zvoleni dva \u010dlenov\u00e9 managementu, dva z\u00e1stupci Bass a p\u011bt z\u00e1stupc\u016f skupiny IPB a KIS. Prezident Pivovaru Radegast Jan Sikora pop\u0159el informace, \u017ee by Bass v n\u011bm m\u011bl majoritn\u00ed pod\u00edl. P\u0159ipustil v\u0161ak, \u017ee tato britsk\u00e1 pivovarnick\u00e1 skupina m\u00e1 z\u00e1jem koupit dal\u0161\u00ed akcie. Hrd\u00e9 pl\u00e1ny pivovaru vyrobit p\u0159es dva miliony hektolitr\u016f piva v roce 1997 ztroskotaly na tvrd\u00e9 konkurenci na dom\u00e1c\u00edm trhu. Skupina Radegast &#8211; pivovary No\u0161ovice, Sedlec, Most a Velk\u00e9 Popovice &#8211; m\u011bla proti roku 1996 v\u00fdstav piva o 10 % men\u0161\u00ed. Ztratila tak druh\u00e9 m\u00edsto mezi tuzemsk\u00fdmi pivov\u00e1ry a nahradily ji Pra\u017esk\u00e9 pivovary. Radegast v roce 1997 vyrobil 1,85 mili\u00f3nu hl piva, dos\u00e1hl hrub\u00e9ho zisku 78 mil. korun. T\u00e9m\u011b\u0159 o 160 mil.K\u010d hor\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdsledek odr\u00e1\u017eel p\u0159edev\u0161\u00edm tvorbu rezerv na kursov\u00e9 ztr\u00e1ty ze zahrani\u010dn\u00edch \u00fav\u011br\u016f a investice do nov\u00e9 linky na pln\u011bn\u00ed lahv\u00ed, kterou uvedly do provozu v roce 1998. P\u0159ibli\u017en\u011b na dvout\u0159etinov\u00e9m meziro\u010dn\u00edm propadu zisku se podepsal tak\u00e9 v\u00fdpadek v prodeji piva, kter\u00fd pivovar p\u0159i\u010d\u00edtal na vrub povodn\u00edm, kter\u00e9 postihly i severn\u00ed Moravu v \u010dervenci 1997. Pivovar z\u00edskal v kv\u011btnu 1997 pozici majoritn\u00edho akcion\u00e1\u0159e v Pivovaru Velk\u00e9 Popovice a.s., ve kter\u00e9m dosud dr\u017eel 49,1 % akci\u00ed. Podle \u00fadaj\u016f St\u0159ediska cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f Praha zv\u00fd\u0161il Radegast sv\u016fj dosavadn\u00ed pod\u00edl ve velkopopovick\u00e9m pivovaru na 53,9 %. Skupina Radegast byla v roce 1997 druhou nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pivovarnickou skupinou v zemi a ovl\u00e1dala 15,4 % trhu. Nomura Capital, kter\u00e1 byla \u010deskou pobo\u010dkou Nomury International, koupila v \u010dervenci 1997 od Investi\u010dn\u00ed a po\u0161tovn\u00ed banky 12,58 % akci\u00ed a. s. Pivovar Radegast. Pod\u00edl IPB v Radegastu tak klesl z 19,53 % pod 10 %. Spole\u010dnost Radegast pokra\u010dovala v roce 1997 tak\u00e9 ve v\u00fdrazn\u00e9 investi\u010dn\u00ed \u010dinnosti. Nejv\u011bt\u0161\u00ed objem z t\u00e9m\u011b\u0159 osmi set milion\u016f korun pohltila v\u00fdstavba nov\u00e9 lahvovny v hodnot\u011b 500 milion\u016f K\u010d, s zprovozn\u011bn\u00edm v na po\u010d\u00e1tku roku 1998. V roce 1997 bylo instalov\u00e1no 12 ob\u0159\u00edch CK tank\u016f o v\u00fd\u0161ce 21,5 metr\u016f.<br \/>\nNov\u00e1 lahv\u00e1rensk\u00e1 linka, kterou dne 11.3.1998 uvedli do provozu pracovn\u00edci pivovaru, m\u011bla hodinov\u00fd v\u00fdkon 50.000 lahv\u00ed. Byla nejv\u011bt\u0161\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b a pivovar ji po\u0159\u00eddil za 430 mil.K\u010d. Hlavn\u00edm d\u016fvodem pro jej\u00ed v\u00fdstavbu byla snaha o zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacitn\u00edch mo\u017enost\u00ed st\u00e1\u010den\u00ed a dal\u0161\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed kvality lahvov\u00e9ho piva. Z\u00e1kladn\u00ed technologickou zm\u011bnou je zaveden\u00ed tzv. m\u017eikov\u00e9 pasterace, tedy zkr\u00e1cen\u00ed doby pasterace na minimum. Podle veden\u00ed pivovaru tento krok pro spot\u0159ebitele znamen\u00e1 podstatn\u00e9 p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed chuti a p\u011bnivosti pivu klasicky \u010depovan\u00e9mu. Radegast, kter\u00fd v posledn\u00ed dob\u011b zmodernizoval v\u0161echny \u010d\u00e1sti v\u00fdroby, ve sv\u00e9m sna\u017een\u00ed pokra\u010doval. Technologick\u00e9 investice roku 1998 spole\u010dnosti sm\u011b\u0159ovaly do le\u017e\u00e1ck\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u00fdroby, p\u0159edev\u0161\u00edm do sklep\u016f.<br \/>\nRadegast za\u010dal od ledna 1998 vykupovat od drobn\u00fdch vlastn\u00edk\u016f akcie pivovaru v Popovic\u00edch. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bli tyto akcie prodat sice museli p\u0159ijet do No\u0161ovic, za jednu v\u0161ak dostali asi o \u0161edes\u00e1t korun v\u00edce ne\u017e na burze.<br \/>\nPivovar skon\u010dil v roce 1998 poprv\u00e9 od sv\u00e9ho osamostatn\u011bn\u00ed za\u010d\u00e1tkem devades\u00e1t\u00fdch let ve ztr\u00e1t\u011b. Z\u00e1porn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdsledek t\u00e9m\u011b\u0159 sto milion\u016f korun tak zaznamenal proti minul\u00e9mu roku propad p\u0159ibli\u017en\u011b o 180 milion\u016f. Podepsalo se na n\u011bm nejv\u00edce uzav\u0159en\u00ed ztr\u00e1tov\u00e9ho pivovaru Sedlec, kter\u00fd byl d\u00e1n do konkursu. P\u0159\u00ed\u010diny ztr\u00e1ty Radegastu byly velmi podobn\u00e9 jako u jejich nejv\u011bt\u0161\u00edho rivala Pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f &#8211; za\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed opravn\u00fdch polo\u017eek ze zav\u0159en\u00fdch provoz\u016f v roce 1998, u pivovaru Sedlec \u0161lo p\u0159ibli\u017en\u011b o 250 mil.K\u010d. Hlavn\u00edm p\u0159\u00ednosem cel\u00e9 investice do mosteck\u00e9ho pivovaru byl p\u0159edev\u0161\u00edm zisk trhu o velikosti asi t\u0159i sta tis\u00edc hektolitr\u016f. Krom\u011b toho ov\u0161em existovaly je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed d\u016fvody. Radegast se zam\u011b\u0159il na levn\u00e9 pivo Klasik, kter\u00e9 prod\u00e1val s men\u0161\u00ed mar\u017e\u00ed. Z\u00edsk\u00e1val t\u00edm sice trh, ale m\u00e9n\u011b na n\u011bm vyd\u011bl\u00e1val. Pivo Klasik ov\u0161em podle veden\u00ed spole\u010dnosti v\u00fdraznou m\u011brou p\u0159isp\u011blo k n\u00e1r\u016fstu v\u00fdroby no\u0161ovick\u00e9ho provozu, \u010d\u00edm\u017e si upevnil druh\u00e9 m\u00edsto mezi dom\u00e1c\u00edmi pivovary v roce 1998. Pivo Klasik na\u0161lo na trhu sv\u00e9 m\u00edsto a m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br prodej\u016f kolem pades\u00e1ti tis\u00edc hektolitr\u016f to jen potvrzoval. Zat\u00edmco celkov\u00e1 v\u00fdroba piva v tuzemsku klesla za rok 1998 asi o 2 %, Radegast prodal roku 1998 o 16 % piva v\u00edce ne\u017e v roce p\u0159edchoz\u00edm, tedy 2,145 mil.hl. Z\u00e1rove\u0148 t\u00edm poprv\u00e9 ve sv\u00e9 historii p\u0159ekonal hranici dvou milion\u016f hektolitr\u016f a jako jeden z m\u00e1la dom\u00e1c\u00edch producent\u016f vyu\u017e\u00edval v\u011bt\u0161iny v\u00fdrobn\u00ed kapacity. Cel\u00e1 skupina Radegast, do kter\u00e9 pat\u0159il je\u0161t\u011b pivovar Velk\u00e9 Popovice, v roce 1998 prodala 2 840 000 hl. Kv\u016fli zhroucen\u00ed odbytu v Rusku a na Slovensku ov\u0161em klesl v\u00fdvoz Radegastu o 35 000 hl a t\u00e9m\u011b\u0159 o 20 000 hl u Velkopopovick\u00e9ho Kozla. V roce 1998 vyk\u00e1zala firma ztr\u00e1tu 253,811 milionu p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 1,961 miliardy. Po uzav\u0159en\u00ed mosteck\u00e9ho pivovar p\u0159estal pivovar nab\u00edzet pivo Radegast Dark (tmav\u00fd le\u017e\u00e1k; alk: 3,6 %; plnilo se do 0,5 l lahv\u00ed a sud\u016f) a Radegast Porter 18 % (tmav\u00fd porter; alk: 6,5 %; plnilo se do speci\u00e1ln\u00edch nevratn\u00fdch 0,33 l lahv\u00ed).<br \/>\nBritsk\u00fd koncern Bass se na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 hromad\u011b Radegastu dne 23.1.1999 op\u011bt sna\u017eil o z\u00edsk\u00e1n\u00ed siln\u011bj\u0161\u00edho vlivu v tomto pivovaru, stejn\u011b jako v p\u0159ede\u0161l\u00fdch p\u0159\u00edpadech v\u0161ak neusp\u011bl. Akcion\u00e1\u0159i, z nich\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed byla prost\u0159ednictv\u00edm firmy IMP Finance japonsk\u00e1 Nomura, neschv\u00e1lili ani jednu ze zm\u011bn, kter\u00e9 Britov\u00e9 navrhli. Bass, kter\u00fd vlastnil v Radegastu p\u0159es 33 % akci\u00ed, usiloval nap\u0159\u00edklad o zaveden\u00ed dvout\u0159etinov\u00e9 v\u011bt\u0161iny hlas\u016f akcion\u00e1\u0159\u016f pro p\u0159ijet\u00ed ve\u0161ker\u00fdch usnesen\u00ed valn\u00e9 hromady \u010di vylou\u010den\u00ed v\u0161ech p\u011bti z\u00e1stupc\u016f Nomury z p\u0159edstavenstva. Nomura, kter\u00e1 dr\u017eela na po\u010d\u00e1tku roku 1999 prost\u0159ednictv\u00ed IMP Finance v Radegastu 66 % akci\u00ed, si za\u010dala p\u0159ipravovat p\u016fdu pro prodej sv\u00e9ho pod\u00edlu v Radegastu. Valn\u00e1 hromada dne 24.1.1999 odsouhlasila poskytnut\u00ed podrobn\u00fdch informac\u00ed o jeho hospoda\u0159en\u00ed vybran\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm. O pod\u00edl Nomury se zaj\u00edmal nap\u0159\u00edklad nizozemsk\u00fd Heineken, Jihoafrick\u00e9 pivovary, rakousk\u00fd Binding Brauerei \u010di americk\u00fd koncern Anheuser Bush. Nejv\u00edce o koupi usiloval pr\u00e1v\u011b Bass, jako majitel Pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f by spojen\u00edm s Radegastem mohl l\u00e9pe konkurovat Prazdroji. Za soudn\u00edmi spory, iniciovan\u00fdmi Bassem, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se neschv\u00e1len\u00e9, ale fakticky uskute\u010dn\u011bn\u00e9 f\u00faze, byla vid\u011bt z\u0159eteln\u00e1 snaha Brit\u016f, dostat se snadn\u011bji k v\u011bt\u0161\u00edmu pod\u00edlu akci\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b \u00fasp\u011bchu Bassu by toti\u017e mohl soud pozastavit na rok hlasovac\u00ed pr\u00e1va IMP Finance, \u010d\u00edm\u017e by rozhoduj\u00edc\u00ed slovo v Radegastu z\u00edskal pr\u00e1v\u011b britsk\u00fd pivovar, co\u017e by mu otev\u0159elo cestu ke zv\u00fd\u0161en\u00ed pod\u00edlu nap\u0159\u00edklad zm\u011bnou z\u00e1kladn\u00edho jm\u011bn\u00ed \u010di vyd\u00e1n\u00edm obligac\u00ed sm\u011bniteln\u00fdch za akcie. Bass napadl u\u017e mimo\u0159\u00e1dnou valnou hromadu v roce 1997, soudn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed se v\u0161ak st\u00e1le vleklo. Skupinu krom\u011b no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru tvo\u0159ily na po\u010d\u00e1tku roku 1999 Pivovar Velk\u00e9 Popovice, Radegast ex spol.s r.o. (firma pro tuzemskou distribuci v\u00fdrobk\u016f cel\u00e9 skupiny; Ostrava-Z\u00e1b\u0159eh) a Radegast Slovakia (pro export). Pivovar Sedlec ji\u017e byl v konkursu a \u010dtvrtinov\u00fd pod\u00edl Radegastu ve fotbalov\u00e9m klubu Ban\u00edk Ostrava byl na prodej. Od po\u010d\u00e1tku roku 1999 nastaly v r\u00e1mci skupiny Radegast v\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny, jejich\u017e podstatou byl p\u0159esun obchodn\u00edch \u010dinnost\u00ed v\u00fdhradn\u011b na mate\u0159sk\u00fd pivovar v No\u0161ovic\u00edch. Radegast a Velk\u00e9 Popovice, kter\u00e9 pat\u0159ily do stejn\u00e9 skupiny, zv\u00fd\u0161ily od dubna 1999 ceny v pr\u016fm\u011bru o 6 % &#8211; to znamenalo o 30 a\u017e 60 hal\u00e9\u0159\u016f na p\u016fl litru piva. Radegast byl nucen ke zv\u00fd\u0161en\u00ed cen piva zejm\u00e9na st\u00e1le rostouc\u00edmi cenami vstup\u016f, od cen energie a\u017e po ceny surovin, a rovn\u011b\u017e vlivem propadu kursu koruny, kter\u00fd zdra\u017eil v\u00fdrazn\u011b dovozy technologi\u00ed i surovin.<br \/>\nPivovar zv\u00fd\u0161il v pololet\u00ed roku 1999 v\u00fdrobu piva meziro\u010dn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 o \u010dtvrtinu. Produkce vzrostla o 24,2 % na 1,12 mil. hl piva. Tr\u017eby \u010dinily 1,006 miliardy K\u010d, co\u017e p\u0159edstavovalo proti pololet\u00ed roku 1998 r\u016fst o 27 %. O zv\u00fd\u0161en\u00ed tr\u017eeb rozhodl odbyt na \u010desk\u00e9m trhu, kde se Radegastu poda\u0159ilo prodat t\u00e9m\u011b\u0159 1,1 mil. hl. V roce 1998 to bylo pouze 847 tis\u00edc. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na v\u00fdrob\u011b Radegastu m\u011blo se 40 % pivo Triumf. Zna\u010dky Premium a Klasik se pod\u00edlely shodn\u011b po 29 %. Zbyl\u00e1 dv\u011b procenta p\u0159ipadly na nealkoholick\u00e9 pivo Birell. Spole\u010dnost Pivovar Radegast a.s. dr\u017eela 85,04 % akci\u00ed Pivovaru Velk\u00e9 Popovice a.s. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u v\u011bt\u0161iny sv\u00fdch zna\u010dek zvednout ceny. D\u016fvodem byla snaha udr\u017eet si ur\u010dit\u00fd cenov\u00fd odstup od konkurence. Radegast vyk\u00e1zal za dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f roku 1999 ztr\u00e1tu 29,4 mil.K\u010d p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 1,6 miliardy. Za stejn\u00e9 obdob\u00ed roku 1998 m\u011bl pivovar zisk p\u0159ed zdan\u011bn\u00edm 114 mil.K\u010d, tr\u017eby \u010dinily 1,3 miliardy.<br \/>\nDosavadn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel firmy Jan Sikora odstoupil k 31. srpnu 1999 z funkce a rozhodl se opustit i pivovar. &#8222;Dosp\u011bl jsem k pocitu, \u017ee moje historick\u00e1 role ve v\u00fdvoji pivovaru Radegast se naplnila, stejn\u011b tak jako jedna etapa v\u00fdvoje samotn\u00e9ho pivovaru,&#8220; uvedl Sikora. Ve funkci gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele a p\u0159edsedy p\u0159edstavenstva p\u016fsobil od roku 1991. Z postu \u0161\u00e9fa p\u0159edstavenstva odstoupil na vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost v \u010dervnu 1999, kdy ozn\u00e1mil i sv\u016fj \u00famysl opustit post gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele. V 90. letech se Radegast pod Sikorov\u00fdm veden\u00edm vypracoval na jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch \u010desk\u00fdch pivovar\u016f. Pro dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj Radegastu bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 schv\u00e1len\u00ed f\u00faze s Prazdrojem, kterou dlouhodob\u011b podporoval i Sikora. Inici\u00e1torem slou\u010den\u00ed byla japonsk\u00e1 Nomura, je\u017e ob\u011b spole\u010dnosti ovl\u00e1dala. Radegast dne 31.8.1999 u\u010dinil dal\u0161\u00ed krok ve f\u00fazi, kdy\u017e p\u0159evedl sv\u016fj akciov\u00fd pod\u00edl 60,7 % na holding \u010cesk\u00e9 pivo, kter\u00fd z\u00e1rove\u0148 vlastnil t\u00e9m\u011b\u0159 88 % Prazdroje. P\u0159evod akci\u00ed zjednodu\u0161il strukturu v r\u00e1mci skupiny Nomura a koordinaci veden\u00ed obou pivovar\u016f. Britsk\u00fd pivovarnick\u00fd koncern Bass se definitivn\u011b vzdal sv\u00e9 snahy o ovl\u00e1dnut\u00ed druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho producenta piva v zemi &#8211; no\u0161ovick\u00e9ho Radegastu. Bass, vlastn\u00edc\u00ed Pra\u017esk\u00e9 pivovary, se dne 21.9.1999 dohodl se spole\u010dnost\u00ed \u010cesk\u00e9 pivo, \u017ee j\u00ed prod\u00e1 sv\u016fj t\u0159etinov\u00fd bal\u00edk akci\u00ed Radegastu.<br \/>\nObdob\u00ed 1 &#8211; 6 \/99 Radegast 1998 Radegast 1999<br \/>\nProdej celkem<br \/>\n900 hl<\/p>\n<p>1096 hl<\/p>\n<p>Prodej v \u010cR<br \/>\n847 hl<\/p>\n<p>1110 hl<\/p>\n<p>Export<br \/>\n53 hl<\/p>\n<p>24 hl<\/p>\n<p>V\u00fdsledky skupiny okolo Prazdroje kazilo hospoda\u0159en\u00ed Radegastu, kter\u00fd za dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f roku 1999 vyk\u00e1zal ztr\u00e1tu t\u00e9m\u011b\u0159 30 milion\u016f K\u010d p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 1,6 miliardy K\u010d. Oproti sv\u00e9mu plze\u0148sk\u00e9mu partnerovi v\u0161ak zv\u00fd\u0161il meziro\u010dn\u00ed v\u00fdstav o 14 % na 1,81 mil.hl piva. Skupina Radegastu v roce vystavila celkem 2 949 tis\u00edc hl piva, co\u017e bylo meziro\u010dn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed o 4 %. V\u00fdvoz naopak poklesl o 45 % na 89 tis\u00edc hl.<br \/>\nPivovar ukon\u010dil hospoda\u0159en\u00ed roku 1999 s auditovanou ztr\u00e1tou 105,482 milionu K\u010d p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 2,768 miliardy. Provozn\u00ed zisk podniku se meziro\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eil z 327,924 milionu na 118,185 milionu korun. Kone\u010dn\u00fd z\u00e1porn\u00fd v\u00fdsledek Radegastu ovlivnila hlavn\u011b ztr\u00e1ta z finan\u010dn\u00edch operac\u00ed 201,273 milionu K\u010d a tak\u00e9 ztr\u00e1ta z b\u011b\u017en\u00e9 \u010dinnosti 80,882 milionu K\u010d.<\/p>\n<p>V roce 1999 byla ofici\u00e1ln\u011b vytvo\u0159ena f\u00faze a.s. Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj s a.s. Pivovar Radegast. Dne 7.10.1999 byl ozn\u00e1men prodej obou pivovar\u016f jihoafrick\u00e9 spole\u010dnosti SAB.<br \/>\npodrobnosti vzniku a koment\u00e1\u0159e k f\u00fazi &gt;&gt;&gt;<br \/>\nK 1.12.1999 vlastnila spole\u010dnost \u010cesk\u00e9 pivo a.s. 94,36 % akci\u00ed pivovaru Radegast.<br \/>\nVe\u0159ejn\u00fd odkup akci\u00ed Radegastu nab\u00eddl 9.2.2000 jeho majoritn\u00ed vlastn\u00edk, Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj. &#8222;Cena za akcii odpov\u00edd\u00e1 \u0161estim\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmu pr\u016fm\u011bru cenn\u00e9ho pap\u00edru na ve\u0159ejn\u00fdch trz\u00edch a byla stanovena na 3854 korun,&#8220; sd\u011blil mluv\u010d\u00ed plze\u0148sk\u00e9 firmy Jaroslav Pomp. Na valn\u00e9 hromad\u011b dne 13.4.2000 bylo schv\u00e1leno sn\u00ed\u017een\u00ed po\u010dtu p\u0159edstavenstva spole\u010dnosti z dev\u00edti na p\u011bt.<br \/>\nV\u00fdroba piva v Radegastu proti prvn\u00edmu pololet\u00ed p\u0159edchoz\u00edho roku v roce 2000 klesla o t\u00e9m\u011b\u0159 8 % na 1,03 milionu hl.<br \/>\n\u0158\u00e1dn\u00e1 valn\u00e1 hromada se se\u0161la 30.\u010dervna 2000 a vedle hospoda\u0159en\u00ed roku 1999 se zab\u00fdvala i projektem slou\u010den\u00ed Radegastu s Prazdrojem a Pivovarem Velk\u00e9 Popovice.<br \/>\nNov\u00ed majitel\u00e9 pivovaru, z\u00e1stupci spole\u010dnosti South African Breweries, ozn\u00e1mili v listopadu 2000, \u017ee hodlaj\u00ed posilovat pozice Radegastu na trhu. &#8222;Doslechl jsem se, \u017ee milovn\u00edci piva Radegast maj\u00ed obavy o osud sv\u00e9 zna\u010dky, kdy\u017e ji koupila na\u0161e spole\u010dnost. R\u00e1d bych uklidnil v\u0161echny lidi na Morav\u011b, \u017ee jsme velmi py\u0161n\u00ed na zna\u010dku Radegast. Chceme pokra\u010dovat v jej\u00edm zu\u0161lech\u0165ov\u00e1n\u00ed a posilov\u00e1n\u00ed pozice na trhu,&#8220; \u0159ekl gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Tony van Kralingen. D\u00e1le uvedl, \u017ee nov\u00ed majitel\u00e9 budou i nad\u00e1le naslouchat spot\u0159ebitel\u016fm. &#8222;V\u00edme, \u017ee t\u0159i ze \u010dty\u0159 spot\u0159ebitel\u016f na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku daj\u00ed p\u0159ednost Radegastu. V\u00edme ale tak\u00e9, \u017ee ob\u010das si, nap\u0159\u00edklad p\u0159i n\u011bjak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti, r\u00e1di daj\u00ed plze\u0148sk\u00e9 pivo. Proto se budeme sna\u017eit, aby m\u011bli tuto mo\u017enost. &#8220; Pivovar zat\u00edm vyv\u00e1\u017eel pivo na Slovensko a tak\u00e9 do Ruska. V listopadu 2000 poslali 3 000 hl piva i do USA. Nov\u00ed majitel\u00e9 t\u0159\u00ed dom\u00e1c\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch pivovar\u016f p\u0159ipustili, \u017ee n\u011bkter\u00e9 varianty piva v budoucnu zmiz\u00ed z trhu. &#8222;V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech skute\u010dn\u011b nebude opodstatn\u011bn\u00e9 vyr\u00e1b\u011bt i nad\u00e1le v\u0161echny varianty zna\u010dek. Nap\u0159\u00edklad ve v\u00fdrob\u011b nealkoholick\u00e9ho piva se budeme z\u0159ejm\u011b soust\u0159e\u010fovat na Birell, kter\u00fd se vyr\u00e1b\u00ed v No\u0161ovic\u00edch,&#8220; \u0159ekl Tony van Kralingen. Uvedl, \u017ee v\u0161ak bude z\u00e1le\u017eet na spot\u0159ebitel\u00edch. &#8222;Nap\u0159\u00edklad pivo Klasik je obl\u00edben\u00e9 a jeho v\u00fdroba bude z\u0159ejm\u011b na stejn\u00e9 \u00farovni jako nyn\u00ed.&#8220;<br \/>\nPivovar v roce 2000 vystavil 2 076 883 hl, co\u017e byl pod\u00edl 11,59 % na cel\u00e9 \u010cR. Na export \u0161lo 29 092 hl, tedy 1,83 % na celkov\u00e9m v\u00fdvozu z \u010cR. V roce 2000 pivovar vyrobil 61 500 hl birrelu, zat\u00edmco je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem to bylo necel\u00fdch 45 tis\u00edc. R\u016fst produkce birellu nebyl zp\u016fsoben jen uvoln\u011bn\u00edm trhu po ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby ostatn\u00edch nealkoholick\u00fdch piv skupiny. Rostl del\u0161\u00ed \u010das, od roku 1997 se v\u00fdroba birellu asi zdvojn\u00e1sobila. Kv\u016fli vy\u0161\u0161\u00ed popt\u00e1vce prod\u00e1vali birrel i v sudech. (Prodej Birellu: 1998 &#8211; 39 000 hl, 1999 &#8211; 45 000 hl, 2000 &#8211; 62 000 hl). Pivovar prodal v roce 2000 v zahrani\u010d\u00ed m\u00edrn\u011b p\u0159es 50 tis\u00edc hl piva, co\u017e bylo v porovn\u00e1n\u00ed s rokem 1999 o 4 000 hl m\u00e9n\u011b. Sou\u010dasn\u011b se v zahrani\u010d\u00ed prodalo nejm\u00e9n\u011b Radegastu od roku 1992. V\u00fdvoz no\u0161ovick\u00e9ho piva klesal od roku 1996, kdy se vy\u0161plhal na rekordn\u00edch 180 tis\u00edc hl. Podle odborn\u00edk\u016f m\u011bla vedle zav\u00e1d\u011bn\u00ed ochran\u00e1\u0159sk\u00fdch opat\u0159en\u00ed lv\u00ed pod\u00edl na ka\u017edoro\u010dn\u00edm sni\u017eov\u00e1n\u00ed chyb\u011bj\u00edc\u00ed marketingov\u00e1 strategie na z\u00e1padn\u00edch trz\u00edch. Po za\u010dlen\u011bn\u00ed do skupiny Prazdroje se Radegast stal nejslab\u0161\u00edm export\u00e9rem skupiny. P\u0159itom pr\u00e1v\u011b f\u00faze s nejv\u011bt\u0161\u00edm dom\u00e1c\u00edm pivovarem m\u011bla No\u0161ovic\u00edm pomoci p\u0159i pos\u00edlen\u00ed exportn\u00edch aktivit. Tak alespo\u0148 obhajoval n\u011bkdej\u0161\u00ed projekt \u010cesk\u00e9 pivo b\u00fdval\u00fd prezident spole\u010dnosti Jan Sikora. Mluv\u010d\u00ed Prazdroje Jaroslav Pomp dne 30.srpna 2001 \u0159ekl, \u017ee exportn\u00ed strategie skupiny vych\u00e1z\u00ed z p\u0159irozen\u00e9ho tr\u017en\u00edho potenci\u00e1lu jednotliv\u00fdch zna\u010dek. &#8222;Hlavn\u00ed \u00faloha zna\u010dky Radegast je na dom\u00e1c\u00edm trhu, kde si udr\u017euje pozici druh\u00e9ho nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho piva za Gambrinusem,&#8220; uvedl. Pivovar v roce 2000 zavedl licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu v zahrani\u010d\u00ed. Ve slovensk\u00e9m pivovaru Velk\u00fd \u0160ari\u0161 vyrobil prvn\u00edch 21 000 hl. Vedle Slovenska byly v roce 2000 v\u00fdznamn\u00fdmi v\u00fdvozn\u00edmi teritorii USA, Kanada a Rusko. Cel\u00e1 skupina, kter\u00e1 byla nejv\u011bt\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm export\u00e9rem piva, zv\u00fd\u0161ila meziro\u010dn\u011b prodej piva v zahrani\u010d\u00ed o 29,2 % na 323 tis\u00edc hl. Odborn\u00edci soudili, \u017ee d\u016fvody, pro\u010d Radegastu nerostl export, mohou b\u00fdt: mal\u00fd z\u00e1jem o pivo a neochota investovat do podpory prodeje v zahrani\u010d\u00ed.<br \/>\nCelkem 40 mili\u00f3n\u016f K\u010d vynalo\u017eil Radegast v roce 2001 proti 60 mili\u00f3n\u016fm K\u010d v roce 2000 do syst\u00e9mu \u010di\u0161t\u011bn\u00ed de\u0161\u0165ov\u00fdch vod a modernizace kva\u0161en\u00ed a zr\u00e1n\u00ed piva. Na ja\u0159e 2001 p\u0159istoupil pivovar, stejn\u011b jako cel\u00e1 skupina, k obm\u011bn\u011b etiket.<br \/>\nV\u00fdchodoslovensk\u00fd pivovar Velk\u00fd \u0160ari\u0161, kter\u00fd pat\u0159il SAB od \u010dervna 2001 vyr\u00e1b\u011bl pivo Velkopopovick\u00fd kozel m\u00edsto dosud produkovan\u00e9ho Radegastu. Rozhodnut\u00ed bylo podle tiskov\u00e9ho mluv\u010d\u00edho Prazdroje Jaroslava Pompa logick\u00e9. P\u0159epravn\u00ed n\u00e1klady p\u0159i dovozu Radegastu z No\u0161ovic jsou ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e jeho v\u00fdroba na Slovensku.<br \/>\nL\u00eddrem severomoravsk\u00e9ho trhu s pivem z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u011bniv\u00fd mok z No\u0161ovic: piva Radegast a Klasik si v regionu dr\u017eela \u010dty\u0159icetiprocentn\u00ed pod\u00edl na trhu. Obavy piva\u0159\u016f z toho, \u017ee po f\u00fazi pivovaru s Prazdrojem pod vlajkou SAB vytla\u010d\u00ed no\u0161ovickou produkci plze\u0148sk\u00e9 pivo, se nepotvrzovaly. Jihoafri\u010dan\u00e9 po p\u0159evzet\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed dom\u00e1c\u00ed pivovarnick\u00e9 skupiny prohl\u00e1sili, \u017ee se zn\u00e1mka Prazdroj stane &#8222;vlajkovou lod\u00ed&#8220; cel\u00e9ho jejich nadn\u00e1rodn\u00edho uskupen\u00ed. Pivovar\u016fm No\u0161ovice a Velk\u00e9 Popovice, je\u017e byly sou\u010d\u00e1st\u00ed Prazdroje, p\u0159isoudili roli region\u00e1ln\u00edho charakteru. P\u0159esto byl Radegast druhou nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed zna\u010dkou piva v cel\u00e9 republice. To\u010dil se ve v\u00edce ne\u017e t\u0159etin\u011b tuzemsk\u00fdch hospod a restaurac\u00ed, prod\u00e1valo jej 55 % obchod\u016f. &#8222;Hlavn\u00edmi konkurenty Radegastu jsou n\u011bkter\u00e9 region\u00e1ln\u00ed zna\u010dky, jejich\u017e pod\u00edl je v\u0161ak ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 10 %,&#8220; uvedl Michal Ka\u010dena, mana\u017eer Prazdroje pro vn\u011bj\u0161\u00ed vztahy. Podle Ka\u010deny rostl v roce 2001 tak\u00e9 export no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd stoupl o 49 % (rostl tedy nejrychleji ze v\u0161ech t\u0159\u00ed zna\u010dek plze\u0148sk\u00e9 skupiny), vyv\u00e1\u017eel se ho v\u0161ak jen zlomek ve srovn\u00e1n\u00ed s exportem Prazdroje a dokonce i Velkopopovick\u00e9ho Kozla se v zahrani\u010d\u00ed vypilo t\u0159ikr\u00e1t v\u00edc ne\u017e Radegastu. Dom\u00e1c\u00ed odbyt No\u0161ovic \u0161el v roce 2001 m\u00edrn\u011b dol\u016f: &#8222;Podepsal se na tom p\u0159edev\u0161\u00edm ni\u017e\u0161\u00ed prodej levn\u011bj\u0161\u00edho piva Klasik a tak\u00e9 hor\u0161\u00ed po\u010das\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed s lo\u0148sk\u00fdm rokem,&#8220; \u0159ekl Ka\u010dena. Oteplen\u00ed v \u010dervenci 2001 se v\u0161ak na \u017e\u00edzni piva\u0159\u016f a odbytu no\u0161ovick\u00e9ho piva okam\u017eit\u011b projevilo: &#8222;Ob\u011b no\u0161ovick\u00e9 zna\u010dky zaznamenaly ve srovn\u00e1n\u00ed s lo\u0148sk\u00fdm \u010dervencem r\u016fst,&#8220; dodal mluv\u010d\u00ed. P\u0159itom n\u011bkter\u00e9 kroky no\u0161ovick\u00fdch obchodn\u00edk\u016f piva\u0159e m\u00e1tly: &#8222;Zn\u00e1m\u00e1 etiketa no\u0161ovick\u00e9ho piva se zm\u011bnila, marn\u011b jsem v obchod\u011b hledal star\u00e9ho Radegasta na lahvi a dost mi trvalo, ne\u017e mi do\u0161lo, \u017ee se pod nov\u00fdm obr\u00e1zkem skr\u00fdv\u00e1 m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 pivo,&#8220; post\u011b\u017eoval si jeden z ostravsk\u00fdch piva\u0159\u016f. &#8222;Zna\u010dka Radegast te\u010f proch\u00e1z\u00ed obdob\u00edm prom\u011bny, jej\u00edm c\u00edlem je definov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 pozice v portfoliu skupiny Prazdroje, kter\u00e9 povede ke zv\u00fd\u0161en\u00ed atraktivity pro nov\u00e9 konzumenty nejen na Morav\u011b,&#8220; vysv\u011btlil Ka\u010dena, podle n\u011bho\u017e by m\u011bl Radegast symbolizovat &#8222;svobodomyslnost, spont\u00e1nnost, optimismus a chu\u0165 pro\u017e\u00edt v\u0161e naplno&#8220;. &#8222;Pot\u0159eba inovovat tradi\u010dn\u00ed etikety vyplynula i z pr\u016fzkumu mezi konzumenty,&#8220; \u0159ekl Ka\u010dena, podle n\u011bho\u017e byli spot\u0159ebitel\u00e9 s novou podobou pohansk\u00e9ho boha na no\u0161ovick\u00fdch lahv\u00edch spokojeni.<br \/>\n\u010cist\u00fd zisk 258,987 mili\u00f3nu K\u010d zaznamenal pivovar v roce 2001. Proti roku 2000 si v\u00fdrobce druh\u00e9ho nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho piva polep\u0161il o 20 %. V roce 2000 m\u011bl toti\u017e zisk 209,268 mili\u00f3nu, zat\u00edmco v roce 1999 skon\u010dil s prod\u011blkem 105 mili\u00f3n\u016f korun.V\u00fdkony spole\u010dnosti v roce 2001 meziro\u010dn\u011b vzrostly o 0,3 % na 2,03 miliardy K\u010d. Na celkov\u00fdch pasivech 2,949 miliardy se vlastn\u00ed kapit\u00e1l pod\u00edlel \u010d\u00e1stkou 1,789 miliardy korun. Ciz\u00ed zdroje 1,087 miliardy zahrnovaly bankovn\u00ed \u00fav\u011bry 127,389 mili\u00f3nu korun. Z\u00e1kladn\u00ed kapit\u00e1l \u010dinil 794,320 mili\u00f3nu K\u010d. Pivovar v roce 2001 vyrobil 1,902 mili\u00f3nu hl piva, co\u017e proti roku 2000 znamenalo pokles o 8,4 % a z\u00e1rove\u0148 nejni\u017e\u0161\u00ed v\u00fdrobu od roku 1998. Export zna\u010dky Radegast ale sou\u010dasn\u011b vzrostl na 40 436 hl, co\u017e ve srovn\u00e1n\u00ed s rokem 2000 byl n\u00e1r\u016fst o 39 %. Konsolidovan\u00fd \u010dist\u00fd zisk skupiny Radegast v roce 2001 \u010dinil 366,6 mili\u00f3nu, kdy\u017e o rok d\u0159\u00edve byl 334,2 mili\u00f3nu K\u010d. Vzrostly tak\u00e9 konsolidovan\u00e9 tr\u017eby na 2,78 miliardy z 2,69 miliardy korun. Do skupiny pat\u0159ily stoprocentn\u011b podnik Radegast Slovakia a Pivovar Velk\u00e9 Popovice, kde m\u011bl Radegast 84,2 % akc\u00ed. Krom\u011b toho vlastnil pod\u00edly ve spole\u010dnosti Park Golf Club a ve V\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu pivovarsk\u00e9m a slada\u0159sk\u00e9m.<br \/>\nPivovar zaznamenal v prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed 2002 v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobn\u00fd meziro\u010dn\u00ed pokles \u010dist\u00e9ho zisku na 20,3 milionu z 44,3 milionu korun. Tr\u017eby vzrostly o 19 % na 534 milion\u016f<br \/>\nRadegast. Jedna z nejmlad\u0161\u00edch zna\u010dek piv, kter\u00e1 se vy\u0161vihla mezi nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed piva v zemi. Na ja\u0159e 2002 na n\u011bj n\u011bkte\u0159\u00ed piva\u0159i nad\u00e1vali, jin\u00ed ho naopak vlastenecky br\u00e1nili. Dva fr\u00fddecko-m\u00edste\u010dt\u00ed vyznava\u010di piva se obr\u00e1tili na redakci den\u00edku Dnes se st\u00ed\u017enost\u00ed: Pivo Radegast se podle nich v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch zhor\u0161ilo. \u201eKdy\u017e piju v hospod\u011b no\u0161ovick\u00e9 pivo, m\u00e1m druh\u00fd den pr\u016fjem. U\u017e to trv\u00e1 dlouho. N\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f,\u201c \u0159ekl Marek H\u00e4usler, kter\u00fd proto v posledn\u00ed dob\u011b u\u017e rad\u011bji vyhled\u00e1v\u00e1 podniky s jinou zna\u010dkou. Jeho \u017eena dodala, \u017ee o pr\u016fjmu z Radegastu zaslechla diskutovat cestuj\u00edc\u00ed v m\u011bstsk\u00e9m autobuse. Vojt\u011bch Barson z Fr\u00fddku-M\u00edstku m\u00e1 podobn\u00e9 zku\u0161enosti. \u201eZd\u00e1 se mi, \u017ee se Radegast zm\u011bnil k hor\u0161\u00edmu. M\u00e1m z n\u011bj v posledn\u00ed dob\u011b pr\u016fjem, stejn\u011b jako n\u011bkte\u0159\u00ed kolegov\u00e9.\u201c Stejn\u00e9 probl\u00e9my popisuje i \u0159idi\u010d Zden\u011bk Pliska z Kop\u0159ivnice. \u201eZrovna v p\u00e1tek jsem si dal \u010dty\u0159i desetistup\u0148ov\u00e1 piva a druh\u00fd den jsem prosed\u011bl na z\u00e1chod\u011b,\u201c tvrdil a dodal, \u017ee nyn\u00ed u\u017e na no\u0161ovickou des\u00edtku chod\u00ed do sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 restaurace s rizikem, \u017ee bude m\u00edt z\u0159ejm\u011b druh\u00fd den st\u0159evn\u00ed probl\u00e9my. Jin\u00ed osloven\u00ed piva\u0159i ale tvrdili, \u017ee nezaznamenali u Radegastu \u017e\u00e1dnou zm\u011bnu. \u201eV\u010dera jsem jich m\u011bl opravdu dost, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my,\u201c \u0159ekl Tom\u00e1\u0161 Kucha\u0159 z V\u00e1clavovic. Tak\u00e9 st\u00e1l\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk ostravsk\u00e9 restaurace U K\u0159\u00ed\u017e\u00e1nk\u016f v Ostrav\u011b, kter\u00fd v\u0161ak necht\u011bl zve\u0159ejnit cel\u00e9 jm\u00e9no, si na Radegast nest\u011b\u017eoval. \u201eSp\u00ed\u0161 z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak pivo ten kter\u00fd hospodsk\u00fd nato\u010d\u00ed,\u201c \u0159ekl piva\u0159 Franti\u0161ek. \u0160\u00e9fov\u00e9 no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru reagovali na p\u0159ipom\u00ednky konzument\u016f p\u0159ekvapen\u011b. \u201eM\u00e1me zrovna tolik radost\u00ed \u010di starost\u00ed jako jak\u00fdkoliv jin\u00fd pivovar u n\u00e1s. Ale nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee n\u011bkdo z konkurent\u016f registruje tak m\u00e1lo st\u00ed\u017enost\u00ed na kvalitu jako my,\u201c \u0159ekl mana\u017eer z\u00e1vodu Ivo Ka\u0148\u00e1k. Dodal, \u017ee Radegast pou\u017e\u00edv\u00e1 \u0161pi\u010dkovou technologii a soustavn\u011b zdokonaluje v\u00fdrobn\u00ed postupy a k\u00e1ze\u0148. \u201eNem\u016f\u017eeme si pokles kvality dovolit, konkurence je p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e1.\u201c Mluv\u010d\u00ed Prazdroje Jaroslav Pomp, do jeho\u017e skupiny no\u0161ovick\u00fd pivovar pat\u0159il, pop\u0159el, \u017ee by Radegast v posledn\u00ed dob\u011b m\u011bnil zaveden\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed postupy. \u201eV\u00fdrobn\u00ed proces a suroviny jsou na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni. Pivo Radegast se vyr\u00e1b\u00ed naprosto stejn\u011b, v\u0161echny v\u00e1rky jsou podrobn\u011b analyzov\u00e1ny v laborato\u0159\u00edch a proch\u00e1zej\u00ed pravideln\u00fdmi degusta\u010dn\u00edmi kontrolami,&#8220; \u0159ekl Pomp. Uvedl, \u017ee obchodn\u00ed z\u00e1stupci ani pracovn\u00edci odd\u011blen\u00ed kvality nezaznamenali v posledn\u00ed dob\u011b ani reklamace, ani st\u00ed\u017enosti spot\u0159ebitel\u016f. Pomp dodal, \u017ee odbyt piva Radegast se naopak zv\u00fd\u0161il, tak\u017ee se nezd\u00e1lo, \u017ee by se od n\u011bj z\u00e1kazn\u00edci odvraceli.\u201eDomn\u00edv\u00e1m se, \u017ee se jedn\u00e1 o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed fale\u0161n\u00e9 popla\u0161n\u00e9 zpr\u00e1vy,\u201c \u0159ekl mluv\u010d\u00ed k n\u00e1zor\u016fm fr\u00fddecko-m\u00edsteck\u00fdch piva\u0159\u016f.<br \/>\nZam\u011bstnanci Radegastu mohli od prvn\u00edho kv\u011btna 2002 v podnikov\u00e9m klubu p\u00edt pivo zadarmo. Na \u010depu v klubu, kter\u00fd byl otev\u0159en v dob\u011b od \u010dtrn\u00e1cti do osmn\u00e1cti hodin, byla piva Pilsner Urquell 12, Gambrinus 10, Radegast 12 a nealkoholick\u00fd Birell. &#8222;Lid\u00e9 byli zpo\u010d\u00e1tku sp\u00ed\u0161e ost\u00fdchav\u00ed, pak zv\u011bdav\u00ed a druh\u00fd den u\u017e to v klubu hu\u010delo jako v \u00fale,&#8220; \u0159ekl mluv\u010d\u00ed Prazdroje Jaroslav Pomp. Po\u010det vypit\u00fdch piv nebyl limitov\u00e1n, ale opilost se netolerovala.<br \/>\nRadegast ve vedrech \u010dervna 2002 vyexpedoval 15 000 hl piva, co\u017e bylo mno\u017estv\u00ed, kter\u00e9 uva\u0159\u00ed mal\u00fd pivovar za rok.<br \/>\nV\u00edce ne\u017e milion hektolitr\u016f piva prodal pivovar za prvn\u00edch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f roku 2002. V meziro\u010dn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed to znamenal n\u00e1r\u016fst o 11 %, p\u0159i\u010dem\u017e prodej v zahrani\u010d\u00ed stoupl o 57,5 %, \u0159ekl 15.\u010dervence 2002 mluv\u010d\u00ed skupiny Jaroslav Pomp. Radegast si tak upevnil pozici druh\u00e9ho nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho piva v \u010cR i v r\u00e1mci skupiny Prazdroje. Prodej zna\u010dky Radegast Birell, jedin\u00e9ho nealkoholick\u00e9ho piva v portf\u00f3liu skupiny Prazdroje, se ve sledovan\u00e9m obdob\u00ed zv\u00fd\u0161il o 32,4 %.<br \/>\nDynamick\u00fd n\u00e1r\u016fst vykazal na trhu nealkoholick\u00e9ho piva na Slovensku prodej zna\u010dky Radegast Birell &#8211; od srpna 2001 do \u010dervence 2002 se zv\u00fd\u0161il o v\u00edce ne\u017e 200 %. Jeho tr\u017en\u00ed pod\u00edl na Slovensku \u010dinil v\u00edce ne\u017e 26 %, \u0159ekl v z\u00e1\u0159\u00ed 2002 Alexej Bechtin z Prazdroje. &#8222;Radegast Birell je na slovensk\u00e9m trhu jedni\u010dkou mezi importovan\u00fdmi pivy a \u010d\u00edslo dv\u011b na trhu nealkoholick\u00fdch piv za dom\u00e1c\u00edm producentem Heineken Slovensko s jeho pivem Zlat\u00fd ba\u017eant nealkoholick\u00e9,&#8220;dodal. R\u016fst prodej\u016f na Slovensku p\u0159itom podle Bechtina zaznamenal v posledn\u00edm obdob\u00ed v\u011bt\u0161ina hlavn\u00edch nealko zna\u010dek, kam pat\u0159\u00ed tak\u00e9 Clausthaler a Budvar Alcohol- Free. Dominantn\u00ed nealko Zlat\u00fd ba\u017eant ovl\u00e1dal p\u0159es 60 % trhu. Distribuci Radegastu Birell na Slovensku zaji\u0161\u0165oval Pivovar \u0160ari\u0161.<br \/>\nInvesto\u0159i dne 30.9.2002 naposledy kupovali nebo prod\u00e1vali akcie spole\u010dnosti Pivovar Radegast a.s. na pra\u017esk\u00e9 burze. Komise pro spr\u00e1vn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed burzy toti\u017e Pivovar Radegast vylou\u010dila s platnost\u00ed od 1. \u0159\u00edjna z vedlej\u0161\u00edho trhu. D\u016fvodem vylou\u010den\u00ed emise z obchodov\u00e1n\u00ed bylo zru\u0161en\u00ed spole\u010dnosti bez likvidace slou\u010den\u00edm se spole\u010dnost\u00ed Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, vysv\u011btlila burza.<br \/>\nRadegast m\u011bl v Moravskoslezsk\u00e9m regionu neot\u0159esitelnou pozici v mno\u017estv\u00ed vyroben\u00e9ho piva. \u201eCelkov\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee se zna\u010dce Radegast da\u0159\u00ed, je to prototyp modern\u00edho, v\u00fdkonn\u00e9ho, ekologick\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd jako prvn\u00ed v \u010cR splnil p\u0159\u00edsn\u00e9 normy,\u201c chlubil se Alexej Bechtin z a.s.Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj. Mana\u017ee\u0159i pivovaru dodali, \u017ee Radegast z 90 % prodal pivo pr\u00e1v\u011b na Morav\u011b, nejv\u00edce v Moravskoslezsk\u00e9m kraji. \u201ePoci\u0165ujeme, \u017ee obliba na\u0161eho piva a takzvan\u00fd patriotismus k Radegastu je v kraji mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e s jak\u00fdm se setk\u00e1vaj\u00ed pivovary v \u010cech\u00e1ch,\u201c \u0159ekl mana\u017eer Radegastu.<br \/>\nA\u017e o 13 % vzrostl v roce 2002 meziro\u010dn\u011b v\u00fdstav piva v pivovaru, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Prazdroje. V roce 2002 se v No\u0161ovic\u00edch vyrobilo 2 mil. 155 tis\u00edc hl zlat\u00e9ho moku, co\u017e bylo o 5 % v\u00edce, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal pl\u00e1n. &#8222;V posledn\u00edch dvan\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u00edch jsme se v r\u00e1mci skupiny odrazili a Radegast se za\u010dal op\u011bt prosazovat na trhu. Krom\u011b zna\u010dky Radegast se v No\u0161ovic\u00edch vyr\u00e1b\u011bl tak\u00e9 sudov\u00fd gambrinus, jeho\u017e ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav 360 000 hl. V\u00fdrazn\u011b se zv\u00fd\u0161il z\u00e1jem o nealkoholick\u00e9 pivo Birell, jeho\u017e se v \u010cR a na Slovensku v minul\u00e9m roce prodalo 100 000 hl. No\u0161ovick\u00e9 pivo za\u010dali od jara 2003 hospod\u0161t\u00ed \u010depovat do zbrusu nov\u00fdch sklenic. Zaveden\u00ed nov\u00e9ho firemn\u00edho skla bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed velk\u00e9 reklamn\u00ed kampan\u011b na pivo z No\u0161ovic, kterou pr\u00e1v\u011b rozjel vlastn\u00edk pivovaru, Prazdroj. Nov\u00e9 sklenice na Radegast byly siln\u00e9, robustn\u00ed a bez tradi\u010dn\u00edho potisku. N\u00e1pis Radegast a logo pivovaru m\u011bly podobu vystoupl\u00e9ho reli\u00e9fu. &#8222;Nov\u00e9 sklo jsme vyv\u00edjeli p\u0159es dva roky,&#8220; \u0159ekla v b\u0159eznu 2003 Simona Brabcov\u00e1, kter\u00e1 m\u011bla v Prazdroji na starosti zna\u010dku Radegast. Podle n\u00ed byly nov\u00e9 sklenice levn\u011bj\u0161\u00ed, trvanliv\u011bj\u0161\u00ed a l\u00e9pe uchovaly teplotu piva a p\u011bnu. &#8222;I kdy\u017e jsou silnost\u011bnn\u00e9 sklenice t\u011b\u017e\u0161\u00ed do ruky, hospodsk\u00fdm se l\u00edbily. Kdy\u017e jsme je testovali, v\u00fd\u010depn\u00ed tvrdili: Jsou tak sexy, \u017ee tu v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1t\u011b\u017e sneseme,&#8220; prohl\u00e1sila mana\u017eerka. No\u0161ovick\u00fd Radegast byl v roce 2002 po Gambrinusu z Prazdroje druh\u00fdm nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm pivem na trhu. Obl\u00edben\u00fd byl p\u0159edev\u0161\u00edm na Morav\u011b, Gambrinus zase kraloval mezi piva\u0159i v \u010cech\u00e1ch. &#8222;\u010ce\u0161i d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ednost m\u00e9n\u011b ho\u0159k\u00e9mu pivu, Moravan\u016fm ho\u0159kost tolik nevad\u00ed,&#8220; tvrdila Brabcov\u00e1. Obchodn\u00edci z Prazdroje se sna\u017eili, aby si ob\u011b firemn\u00ed zna\u010dky nekonkurovaly, a tak se o expanzi no\u0161ovick\u00e9ho piva do \u010cech a plze\u0148sk\u00e9ho na Moravu ani nepokou\u0161eli. Na druhou stranu &#8211; Gambrinus se od roku 2001 va\u0159il krom\u011b Plzn\u011b i v No\u0161ovic\u00edch (za posledn\u00ed rok \u010dinil jednu \u0161estinu z celkov\u00e9ho no\u0161ovick\u00e9ho v\u00fdstavu), zat\u00edmco kdysi tradi\u010dn\u00ed no\u0161ovick\u00e9 pivo Klasik se ji\u017e vyr\u00e1b\u011blo nejen v pivovaru Velk\u00e9 Popovice, ale za\u010dali ho va\u0159it tak\u00e9 v M\u011bstsk\u00e9m pivovaru Platan v Protiv\u00edn\u011b.<br \/>\nRadegast bodoval v \u010dervenci 2003 jako jedin\u00fd \u010desk\u00fd pivovar na potravin\u00e1\u0159sk\u00e9 p\u0159ehl\u00eddce Monde Selection v belgick\u00e9m Bruselu. V konkurenci 900 n\u00e1poj\u00e1\u0159sk\u00fdch firem z cel\u00e9ho sv\u011bta z\u00edskal dv\u011b zlat\u00e9 a jednu st\u0159\u00edbrnou medaili. Odborn\u00e1 porota mezin\u00e1rodn\u00edho institutu pro kvalitu Monde Selection ud\u011blila zlat\u00e9 medaile piv\u016fm Radegast Original a Premium, nealkoholick\u00e9 pivo Birell z\u00edskalo ve sv\u00e9 kategorii st\u0159\u00edbro. &#8222;I to byl velk\u00fd \u00fasp\u011bch, zlat\u00e1 medaile nebyla v kategorii nealkoholick\u00fdch piv ud\u011blena v\u016fbec,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer Radegastu Ivo Ka\u0148\u00e1k. Sv\u00e9 v\u00fdrobky do sout\u011b\u017ee p\u0159ihl\u00e1sily pivovary ze 37 zem\u00ed v\u0161ech kontinent\u016f. Veden\u00ed Radegastu si \u00fasp\u011bchu velmi cenilo. &#8222;V minulosti jsme \u00fa\u010dast na t\u011bchto akc\u00edch trochu podce\u0148ovali, pak jsme si ale dali za c\u00edl usp\u011bt alespo\u0148 na t\u0159ech v\u00fdznamn\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch, a to se povedlo,&#8220; pochvaloval si \u0161\u00e9f Radegastu.<br \/>\nPivovar m\u011bl i v roce 2003 vlastn\u00ed sladovnu, kter\u00e1 ro\u010dn\u011b spot\u0159ebovala asi 32 tis\u00edc tun je\u010dmene. Nakupoval ho v\u011bt\u0161inou na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku.<br \/>\nOd 18.8.do 30.9.2003 pivovar realizoval spot\u0159ebitelskou hru Velk\u00fd Lov. Piva\u0159i hledali pod v\u00ed\u010dky piva symboly r\u016fzn\u00fdch d\u00e1rk\u016f a 5 stejn\u00fdch pot\u00e9 odeslali.<br \/>\nVelk\u00fd den Radegastu k oslav\u011b konce l\u00e9ta p\u0159ipravila pro v\u0161echny sv\u00e9 p\u0159\u00edznivce a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj &#8211; pivovar Radegast ji\u017e na 20.9.2003. Pivovar, kde byla prvn\u00ed v\u00e1rka piva uva\u0159ena v prosinci 1970, se po t\u0159iat\u0159iceti letech poprv\u00e9 zcela otev\u0159el pro nej\u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost i s bohat\u00fdm doprovodn\u00fdm programem. &#8222;Piva je dost, ur\u010dit\u011b chyb\u011bt nebude,&#8220;zval v\u0161echny mana\u017eer spole\u010dnosti Ivo Ka\u0148\u00e1k. Ji\u017e od deseti hodin dopoledne byl pro cel\u00e9 rodiny p\u0159ipraven kulturn\u00ed program, v n\u011bm\u017e krom\u011b zn\u00e1m\u00fdch dom\u00e1c\u00edch skupin a soubor\u016f vystoupili i Ilona Cs\u00e1kov\u00e1 a Martin Maxa. Z\u00e1jemci si mohli prohl\u00e9dnout vojensk\u00e1 historick\u00e1 vozidla, zn\u00e1mou tatrovku Karla Lopraise, zhl\u00e9dnout uk\u00e1zku pr\u00e1ce psovod\u016f, \u010di pouli\u010dn\u00ed show ch\u016fdov\u00e9ho divadla. P\u0159ipraveny byly i sout\u011b\u017ee o nejv\u011bt\u0161\u00edho jedl\u00edka, karaoke show a dal\u0161\u00ed z\u00e1bavn\u00e9 sout\u011b\u017ee pro d\u011bti i dosp\u011bl\u00e9. Kdo cht\u011bl vid\u011bt, kde se jeho obl\u00edben\u00e9 pivo va\u0159\u00ed, mohl absolvovat exkurzi po nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch provozech. A\u017e do are\u00e1lu pivovaru v No\u0161ovic\u00edch mohli z\u00e1jemci p\u0159ijet historick\u00fdm parn\u00edm vlakem, kter\u00fd odj\u00ed\u017ed\u011bl z Ostravy &#8211; hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed ji\u017e v 7 hodin 40 minut r\u00e1no a po cel\u00fd den pak bude pravideln\u011b jezdil z Fr\u00fddku-M\u00edstku do No\u0161ovic a zp\u011bt.<br \/>\nZa kvalitu piva v pivovaru od prosince 2003 ru\u010dil nov\u00fd sl\u00e1dek. Stal se j\u00edm jedenat\u0159icetilet\u00fd absolvent Vysok\u00e9 \u0161koly chemickotechnologick\u00e9, oboru pivovarstv\u00ed a slada\u0159stv\u00ed Petr Kwaczek, kter\u00fd do Radegastu nastoupil p\u0159ed sedmi lety jako technolog v\u00fdroby. Vyst\u0159\u00eddal tak dosavadn\u00edho sl\u00e1dka Jozefa \u0160pirka, kter\u00fd ode\u0161el do pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch.<br \/>\nA\u010dkoli to zn\u011blo neuv\u011b\u0159iteln\u011b, ro\u010dn\u00ed objem piva vyroben\u00e9ho v pivovaru by mohl zaplnit zhruba 400 baz\u00e9n\u016f, jak\u00fd hodlalo v roce 2004 v aquaparku u Ole\u0161n\u00e9 postavit m\u011bsto Fr\u00fddek-M\u00edstek. Jenom\u017ee napou\u0161t\u011bt pivem baz\u00e9ny by p\u0159ece byl t\u011b\u017ek\u00fd h\u0159\u00edch. A zvl\u00e1\u0161t\u011b pivem no\u0161ovick\u00fdm, kter\u00e9 v posledn\u00ed dob\u011b skl\u00edzelo \u00fasp\u011bchy doma i v zahrani\u010d\u00ed. Presti\u017en\u00ed prvn\u00ed a druh\u00e9 ceny byly v americk\u00e9m Aspenu (World Beer Cup 2002) ud\u011bleny no\u0161ovick\u00e9mu sv\u011btl\u00e9mu le\u017e\u00e1ku, v\u00fd\u010depn\u00ed sv\u011btl\u00e9 des\u00edtce i nealkoholick\u00e9mu Birellu, prvn\u00edm m\u00edstem, Zlat\u00fdm poh\u00e1rem Pivexu &#8211; Pivo 2003, byl ocen\u011bn sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium v Brn\u011b, prvn\u00ed ceny z Bruselu (sout\u011b\u017e 42nd World Selection 2003 of Beers) putovaly do No\u0161ovic pro Original a Premium, druh\u00e1 cena pro Birell. &#8222;P\u0159i zachov\u00e1n\u00ed technologick\u00fdch postup\u016f, kter\u00e9 jsou nem\u011bnn\u00e9 des\u00edtky let, se v ud\u011blen\u00fdch ocen\u011bn\u00edch odr\u00e1\u017e\u00ed pr\u00e1ce na\u0161ich odborn\u00edk\u016f a v\u0161ech lid\u00ed ve v\u00fdrob\u011b i kontrole,&#8220; poznamenal v prosinci 2003 Petr Kwaczek, nov\u00fd sl\u00e1dek (ofici\u00e1ln\u011b mana\u017eer v\u00fdroby). Bylo mu dvaat\u0159icet let a v pivovaru v No\u0161ovic\u00edch pracoval u\u017e osm\u00fdm rokem. &#8222;Ho\u0159kost, kter\u00e1 je pro \u010desk\u00e9 pivo typick\u00e1, tomuto n\u00e1poji dod\u00e1vaj\u00ed chmel a chmelov\u00e9 v\u00fdrobky. Na\u0161e pivo je charakteristick\u00e9 v\u00fdraznou ho\u0159kost\u00ed, kter\u00e1 je d\u00e1na vy\u0161\u0161\u00edm chmelen\u00edm, ne\u017e je obvykl\u00e9 u jin\u00fdch pivovar\u016f, d\u00e1le plnou chut\u00ed, dobr\u00fdm \u0159\u00edzem a p\u011bnivost\u00ed. Ho\u0159k\u00e1 chu\u0165 je pro Radegast tak charakteristick\u00e1, \u017ee ji chceme udr\u017eet, p\u0159esto\u017ee chmel je jednou z nejdra\u017e\u0161\u00edch surovin p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva a s t\u00edm jsou spojen\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady,&#8220; \u0159ekl \u0161\u00e9f v\u00fdroby. M\u016f\u017ee m\u00edt pak sl\u00e1dek po dni str\u00e1ven\u00e9m v provozech pivovaru je\u0161t\u011b ve\u010der chu\u0165 d\u00e1t si zlatav\u00fd p\u011bniv\u00fd mok doma nebo v restauraci? &#8222;Pivo kontrolujeme v ka\u017ed\u00e9 f\u00e1zi v\u00fdroby. P\u0159i \u0159\u00edzen\u00fdch degustac\u00edch nebo kontrol\u00e1ch po hlavn\u00edm kva\u0161en\u00ed se samoz\u0159ejm\u011b pije mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed. V pr\u00e1ci jsem do ve\u010dera, a kdy\u017e pak p\u0159ijdu dom\u016f, r\u00e1d si d\u00e1m pivo po ve\u010de\u0159i. V pohod\u011b l\u00e9pe chutn\u00e1. A tak\u00e9 si r\u00e1d d\u00e1m \u010depovan\u00e9 o v\u00edkendu, t\u0159eba s kamar\u00e1dy na bowlingu,&#8220; p\u0159iznal. &#8222;Pivo nesm\u00ed chyb\u011bt ani na Silvestra. Samoz\u0159ejm\u011b nepohrdnu \u0161ampa\u0148sk\u00fdm nebo kvalitn\u00edm v\u00ednem, ale pivu d\u00e1v\u00e1m p\u0159ednost,&#8220; dodal.<br \/>\nPivovar zat\u00edm o v\u00fdrob\u011b siln\u011bj\u0161\u00edho le\u017e\u00e1ku neuva\u017eoval. &#8222;My se sp\u00ed\u0161e sna\u017e\u00edme zvy\u0161ovat v\u00fdstav u\u017e zab\u011bhan\u00fdch piv plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru, s n\u00edm\u017e jsme spojen\u00ed,&#8220; \u0159ekl sl\u00e1dak Petr Kwaczek. &#8222;Proto krom\u011b Gambrinusu a Primusu jsme v prosinci uva\u0159ili v No\u0161ovic\u00edch prvn\u00ed v\u00e1rky Velkopopovick\u00e9ho Kozla,&#8220; \u0159ekl sl\u00e1dek a dodal, \u017ee &#8222;Kozel&#8220; uva\u0159en\u00fd v kraji p\u016fjde poprv\u00e9 do restaurac\u00ed a hospod na Morav\u011b v lednu 2004, a\u017e v tanc\u00edch na v\u00fdrobu le\u017e\u00e1ku uzraje.<br \/>\nV roce 2003 byla ukon\u010dena v\u00fdroba piva Klasik a p\u0159esunuta do Protiv\u00edna.<br \/>\nPivovar z\u00edskal ve \u010dty\u0159ech presti\u017en\u00edch degusta\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch v roce 2003 hned \u0161est ocen\u011bn\u00ed, z toho t\u0159i zlat\u00e9, dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 a jedno bronzov\u00e9. Kvalitu jeho piva ocenili i odborn\u00edci v Bruselu na presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ei Monde Selection 2003, odkud si Radegast odvezl hned t\u0159i medaile &#8211; zlatou pro zna\u010dku Premium a Original a st\u0159\u00edbrnou pro nealkoholick\u00e9 pivo Birell. Zisk dvou zlat\u00fdch medail\u00ed v konkurenci 130 zna\u010dek od 37 v\u00fdrobc\u016f piva z cel\u00e9ho sv\u011bta bylo pro ocen\u011bn\u00ed kvality piva z Moravy velk\u00fd \u00fasp\u011bch. &#8220; Radost n\u00e1m ud\u011blal tak\u00e9 Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex 2003 pro Radegast Premium a stejn\u011b tak st\u0159\u00edbrn\u00e1 pozice v sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9 pivo 2003 v kategorii le\u017e\u00e1k\u016f pro Radegast Premium. \u00dasp\u011bchem bylo i t\u0159et\u00ed m\u00edsto v sout\u011b\u017ei obl\u00edbenosti konzument\u016f Pivo roku 2003. Ve zm\u00edn\u011bn\u00fdch degusta\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch cht\u011bl Radegast sna\u017eit z\u00edskat ocen\u011bn\u00ed tak\u00e9 v leto\u0161n\u00edm roce,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Z\u00edskan\u00e1 ocen\u011bn\u00ed znamenaly pro pivovar a jeho zam\u011bstnance ohromn\u00fd \u00fasp\u011bch. &#8220; V posledn\u00edch t\u0159ech letech, kdy se systematicky z\u00fa\u010dast\u0148ujeme nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch degusta\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed, Radegast vyhr\u00e1v\u00e1 doma i v zahrani\u010d\u00ed. Je to potvrzen\u00ed, \u017ee investice do rozvoje a modernizace technologi\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed sv\u00e9 ovoce. Ka\u017ed\u00fd takov\u00fd \u00fasp\u011bch je pro zam\u011bstnance nejen pohlazen\u00edm a povzbuzen\u00edm, ale i sign\u00e1lem, \u017ee jejich pr\u00e1ce je vedle preferenc\u00ed konzument\u016f vysoce hodnocena i odborn\u00edky a profesion\u00e1ly. Pro zna\u010dku i jej\u00ed rozvoj je to velmi d\u016fle\u017eit\u00fd okam\u017eik,&#8220; uvedl Ka\u0148\u00e1k. \u00dasp\u011bchy pivovaru podle Ka\u0148\u00e1ka spo\u010d\u00edvaly hlavn\u011b v lidech, t\u00fdmov\u00e9 pr\u00e1ci a vysok\u00e9 kvalifikaci zam\u011bstnanc\u016f. &#8220; Jejich zaujet\u00ed, tvo\u0159ivost, rozsah znalost\u00ed a loajalita k vyr\u00e1b\u011bn\u00fdm zna\u010dk\u00e1m a firm\u011b jsou mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e technologie, se kterou pracuj\u00ed. Ve sv\u011bt\u011b najdeme spoustu p\u0159\u00edklad\u016f potvrzuj\u00edc\u00edch, \u017ee technick\u00e1 \u00farove\u0148 pivovaru nen\u00ed to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pro jeho \u00fasp\u011bch,&#8220; poznamenal Ka\u0148\u00e1k. \u0158adou unik\u00e1tn\u00edch ekologick\u00fdch projekt\u016f p\u0159isp\u011bl v roce 2003 pivovar i ke zkr\u00e1\u0161len\u00ed okol\u00ed &#8211; chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti Beskydy.<br \/>\nPokud by se pivo zna\u010dky Radegast vyroben\u00e9 v fisk\u00e1ln\u00edm roce 2003 v\u0161echno sto\u010dilo do sud\u016f a ty se postavily to \u0159ady, vytvo\u0159ily by sudy kolonu odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed vzd\u00e1lenosti z No\u0161ovic a\u017e do \u0158\u00edma. Piva zna\u010dky Radegast se v roce 2003 prodalo 1,188 milionu hektolitr\u016f. &#8222;Pokud by se toto mno\u017estv\u00ed sto\u010dilo do lahv\u00ed a ty se postavily na sebe, tak za \u0161est let budeme na M\u011bs\u00edci,&#8220; ilustroval objem ro\u010dn\u00edho v\u00fdstavu piva zna\u010dky Radegast Du\u0161an Hol\u00fd, \u0161\u00e9f prodeje na Morav\u011b. Celkem pivovar vyrobil za uplynul\u00fd rok 2,234 mili\u00f3nu hektolitr\u016f piva osmi zna\u010dek. To p\u0159edstavovalo meziro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst o 3,6 %. N\u00e1kladem 13 mili\u00f3n\u016f korun modernizoval pivovar provoz sv\u00e9 sladovny. Ta byla v roce 2004 druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed v republice )s ro\u010dn\u00ed produkc\u00ed 27 000 tun sladu. \u0160lo o nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed investici pivovaru v uplynul\u00e9m finan\u010dn\u00edm roce, kter\u00fd ve skupin\u011b skon\u010dil 31. b\u0159ezna 2004. &#8222;Vylep\u0161ili jsme chlazen\u00ed kl\u00ed\u010d\u00edc\u00edho je\u010dmene, co\u017e dovol\u00ed stabilizovat kvalitu sladu i v hork\u00fdch letn\u00edch dnech s p\u0159\u00edzniv\u00fdm dopadem na jakost piva,&#8220; vysv\u011btlil Petr Kwaczek, mana\u017eer v\u00fdroby pivovaru.<br \/>\nPivovar ve fisk\u00e1ln\u00edm roce, kter\u00fd v souladu s prax\u00ed mate\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti SABMiller za\u010dal 1.dubnem 2004 a kon\u010dil 31.b\u0159ezna 2005, pl\u00e1noval investovat do technologi\u00ed 76 mili\u00f3n\u016f korun. Jak \u0159ekl mana\u017eer z\u00e1vodu Ivo Ka\u0148\u00e1k, rozvojov\u00e9 z\u00e1m\u011bry se t\u00fdkaly p\u0159edev\u0161\u00edm dokon\u010den\u00ed modernizace varny, kter\u00e1 za\u010dala ji\u017e v roce 2003, a v\u00fdroby p\u00e1ry. Bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se vstup \u010cR do EU by pro pivovary nem\u011bl p\u0159in\u00e9st v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bny. &#8222;\u017d\u00e1dn\u00fd \u0161ok \u010desk\u00e9 pivovarnictv\u00ed neo\u010dek\u00e1v\u00e1, ani n\u00e1raz nebo vliv na cenu piva,&#8220; \u0159ekl tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Prazdroje Alexej Bechtin. &#8222;P\u0159\u00ednosem pro n\u00e1s bude, \u017ee do EU vstupuj\u00ed i Polsko a Ma\u010farsko. V Polsku toti\u017e m\u00e1me ur\u010dit\u00e9 z\u00e1brany v tarifech a v Ma\u010farsku v kv\u00f3t\u00e1ch. To padne a otev\u0159e se tak v\u011bt\u0161\u00ed prostor pro v\u00fdvoz. Kapacity m\u00e1me dostate\u010dn\u00e9,&#8220; dodal. Druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v \u010cR, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, m\u011bl nejv\u00edce odb\u011bratel\u016f pr\u00e1v\u011b na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku, ale i v Praze. Na tuzemsk\u00e9m pivn\u00edm trhu se zna\u010dka Radegast za\u0159adila na druh\u00e9 m\u00edsto hned za Gambrinus. Ji\u017e tradi\u010dn\u011b se zvy\u0161il z\u00e1jem o dvan\u00e1ctku. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed prodeje &#8211; t\u00e9m\u011b\u0159 o p\u011btinu &#8211; v\u0161ak zaznamenal Radegast Birell, kter\u00fd byl nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm nealkoholick\u00fdm pivem v \u010cR. &#8220; Soust\u0159ed\u00edme se na v\u011bt\u0161\u00ed prosazen\u00ed nealkoholick\u00e9ho piva Birell u n\u00e1s i v zahrani\u010d\u00ed, co\u017e byylo v souladu se zm\u011bnami spot\u0159ebitelsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed konzument\u016f i zm\u011bnou \u017eivotn\u00edho stylu,&#8220; uvedl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. V lednu 2004 zah\u00e1jil pivovar licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu piva Velkopopovick\u00fd kozel. No\u0161ovi\u010dt\u00ed po\u010d\u00edtali s t\u00edm, \u017ee t\u00e9to zna\u010dky v roce 2004 uva\u0159\u00ed zhruba dv\u011b st\u011b tis\u00edc hektolitr\u016f. Licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba zna\u010dky Gambrinus se v No\u0161ovic\u00edch udr\u017eela na dosavadn\u00ed \u00farovni 400 000 hl.<br \/>\nSv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo Radegast Original z\u00edskalo bronz v nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017ei World Beer Cup 2004 v kategorii piv \u010desk\u00e9ho typu. Leto\u0161n\u00edho 5. ro\u010dn\u00edku v San Diegu v Kalifornii se z\u00fa\u010dastnilo 1566 zna\u010dek piv od 393 pivovar\u016f ze 40 zem\u00ed. Pivovar nen\u00ed v t\u00e9to sv\u011btov\u00e9 sout\u011b\u017ei s dvoulet\u00fdm cyklem \u017e\u00e1dn\u00fdm nov\u00e1\u010dkem. \u00da\u010dastnil se u\u017e jej\u00edho prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku v roce 1996 v USA ve Vailu. Ji\u017e podev\u00e1t\u00e9 se na Prvn\u00edho m\u00e1je roku 2004 otev\u0159ely br\u00e1ny pivovaru pro v\u0161echny skaln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky, p\u0159\u00edznivce a p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed si v r\u00e1mci ji\u017e tradi\u010dn\u00edho dne otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed mohli prohl\u00e9dnout, kde a jak se jejich obl\u00edben\u00fd n\u00e1poj va\u0159\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed exkurz\u00ed byla ochutn\u00e1vka piva zna\u010dek skupiny Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj v\u010detn\u011b tmav\u00e9ho Kozla.&#8220;Zav\u00edtalo k n\u00e1m v\u00edce ne\u017e p\u011bt set n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f a v parn\u00e9m dni \u0161lo pivo hodn\u011b na odbyt,&#8220;potvrdila Jana Ryz\u00e1kov\u00e1, kter\u00e1 m\u011bla exkurze v Radegastu na starosti. Velk\u00e9mu z\u00e1jmu se t\u011b\u0161ila i doprovodn\u00e1 v\u00fdstava fotbalov\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f fotografa Ale\u0161e Krecla.<br \/>\nPozn\u00e1vat krajinu a p\u0159itom konzumovat obl\u00edben\u00fd chmelov\u00fd n\u00e1poj mohli cykloturist\u00e9 v Moravskoslezsk\u00e9m kraji od 28.\u010dervna 2004 ji\u017e na t\u0159ech &#8222;pivn\u00edch&#8220; cyklotras\u00e1ch. Stezky byly nen\u00e1ro\u010dn\u00e9 a samoz\u0159ejm\u011b vedly kolem \u0159ady restaura\u010dn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed. Nejnov\u011bj\u0161\u00ed byla nazv\u00e1na &#8222;Trojmez\u00ed Radegast CykloTrack&#8220; a vedla nep\u0159\u00edli\u0161 frekventovanou \u010d\u00e1st\u00ed Beskyd. Cyklisty zavedla a\u017e na nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto \u010cesk\u00e9 republiky. No\u0161ovick\u00fd pivovar restaurace kolem tras z\u00e1soboval tak\u00e9 nealkoholick\u00fdm pivem.<br \/>\nZe 43. ro\u010dn\u00edku mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ee kvality Monde Selection 2004 v Amsterdamu p\u0159ivezl pivovar v \u010dervnu 2004 hned t\u0159i medaile. Zlatou z\u00edskalo pivo Radegast Premium, st\u0159\u00edbrnou Radegast Original a tak\u00e9 nealkoholick\u00fd Radegast Birell. Pivovar v Polsku neprod\u00e1val. &#8220; Radegast v Polsku neprod\u00e1v\u00e1me, a to z rozhodnut\u00ed sestersk\u00e9 spole\u010dnosti Kompania Piwowarska, kter\u00e1 byla stejn\u011b jako Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj sou\u010d\u00e1st\u00ed pivovarsk\u00e9 spole\u010dnosti SABMiller,&#8220; \u0159ekla v \u010dervenci 2004 Kate\u0159ina Louw z tiskov\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Prazdroje.<br \/>\nPivovar zv\u00fd\u0161il v prvn\u00edch p\u011bti m\u011bs\u00edc\u00edch roku 2004 prodej nealkoholick\u00e9ho piva Radegast Birrel o 30 % nad pl\u00e1n. &#8222;Zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed prodeje pokra\u010dovalo i v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch,&#8220; \u0159ekl v srpnu 2004 Alexandr Bechtin, mluv\u010d\u00ed Prazdroje.<br \/>\nNeuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 14 000 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f zav\u00edtalo b\u011bhem dne 18.z\u00e1\u0159\u00ed 2004 do No\u0161ovic, kde prob\u00edhal Radegast den. Zdej\u0161\u00ed pivovar se tak rozhodl po dobr\u00fdch zku\u0161enostech z \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku v roce 2003 oslavou konce l\u00e9ta zalo\u017eit pro p\u0159\u00edznivce dobr\u00e9ho piva a dobr\u00e9 z\u00e1bavy novou tradici. Radegast tak v roce 2004 do sv\u00e9 ba\u0161ty p\u0159il\u00e1kal je\u0161t\u011b o p\u011bt tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f v\u00edce ne\u017e v p\u0159edchoz\u00edm roce. &#8220; Sly\u0161te, sly\u0161te, b\u016fh Radegast dnes nad\u011bluje,&#8220; oz\u00fdvalo se ka\u017edou chv\u00edli bubnov\u00e1n\u00ed buben\u00edk\u016f a pr\u016fvod zbrojno\u0161\u016f ve st\u0159edov\u011bk\u00fdch kost\u00fdmech neust\u00e1le p\u0159iv\u00e1d\u011bl p\u0159ed br\u00e1ny pivovaru do &#8220; zem\u011b Radegast, zem\u011b hojnosti a her, kde rostou klob\u00e1sy a bu\u0159ty na stromech a pivo te\u010de potokem&#8220; dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed z\u00e1jemce.<br \/>\nNejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed pivo na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku, no\u0161ovick\u00fd Radegast, za\u010dali objevovat Ma\u010fa\u0159i. Radegast se toti\u017e u\u017e od podzimu 2004 va\u0159il tak\u00e9 v ma\u010farsk\u00e9 Budape\u0161ti. \u201ePivo Radegast Klasik za\u010dal v roce 2004 v licenci va\u0159it budape\u0161\u0165sk\u00fd pivovar Dreher, kter\u00fd tak\u00e9 pat\u0159il do na\u0161\u00ed pivovarnick\u00e9 skupiny. Je to v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v Ma\u010farsku,\u201c \u0159ekl Jan Hlav\u00e1\u010dek, kter\u00fd m\u011bl ve skupin\u011b Prazdroje na starosti pr\u00e1v\u011b v\u00fdrobu \u010desk\u00e9ho piva v zahrani\u010d\u00ed. \u201eZna\u010dku Klasik jsme pro Ma\u010farsko vybrali, proto\u017ee jsme tu pot\u0159ebovali obsadit segment levn\u011bj\u0161\u00edho piva, co\u017e pr\u00e1v\u011b Klasik p\u0159edstavuje. Na trh se v tomto oboru tla\u010dila n\u011bmeck\u00e1 konkurence, kter\u00e9 chceme \u010delit pr\u00e1v\u011b Radegastem,\u201c vysv\u011btlil Hlav\u00e1\u010dek. Budape\u0161\u0165sk\u00fd pivovar Dreher ov\u0161em nevyr\u00e1b\u011bl jen licen\u010dn\u00ed Radegast, kter\u00fd m\u011bl i v budoucnu z\u016fstat jen zlomkem jeho celkov\u00e9 produkce. Podle Jana Hlav\u00e1\u010dka byl licen\u010dn\u00ed ma\u010farsk\u00fd Radegast &#8211; stejn\u011b jako ostatn\u00ed licen\u010dn\u00ed piva, kter\u00e1 va\u0159il Prazdroj v zahrani\u010d\u00ed &#8211; k nerozezn\u00e1n\u00ed od sv\u00e9ho no\u0161ovick\u00e9ho origin\u00e1lu. \u201eV\u00fdrobu v zahrani\u010d\u00ed v\u017edy hl\u00eddaj\u00ed \u010de\u0161t\u00ed sl\u00e1dci, tak\u017ee chu\u0165 licen\u010dn\u00edho piva od dom\u00e1c\u00edho v\u016fbec nerozezn\u00e1te,\u201c uji\u0161\u0165oval pivovarnick\u00fd mana\u017eer.<br \/>\nV roce 2004 si produkc\u00ed 2,156 milionu hl udr\u017eel pozici druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho pivovaru v \u010cR. T\u00e9m\u011b\u0159 p\u011btasedmdes\u00e1t procent z celkov\u00e9 v\u00fdroby se jej prodalo na severn\u00ed Morav\u011b.<br \/>\nKdo si spustil p\u0159i prohl\u00eddce no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru informa\u010dn\u00ed panel, promluvil k n\u011bmu b\u016fh Radegast za dun\u011bn\u00ed zvon\u016f. Bez tajemn\u00e9 postavy boha hojnosti a pohostinnosti by mo\u017en\u00e1 druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v zemi nebyl tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Kdy\u017e toti\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let vznikal, o jeho jm\u00e9nu a n\u00e1zvu nov\u00e9ho piva nebylo je\u0161t\u011b zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho mana\u017ee\u0159i \u010di d\u016fle\u017eit\u00ed lid\u00e9 na krajsk\u00e9m sekretari\u00e1tu strany. V jak\u00e9si ve\u0159ejn\u00e9 sout\u011b\u017ei ho nakonec navrhli sami obyvatel\u00e9 kraje. \u201ePr\u00e1v\u011b postava Radegasta je pro zdej\u0161\u00ed lidi velmi hmatateln\u00e1 a d\u00edky poutn\u00edmu m\u00edstu i \u017eiv\u00e1,\u201c \u0159ekla v \u00fanoru 2005 mana\u017eerka slu\u017eeb pivovaru Danu\u0161e Ernestov\u00e1. Pivovar se v posledn\u00ed dob\u011b na tento symbol pohostinnosti hodn\u011b upjal, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010dilo nap\u0159\u00edklad i to, \u017ee v roce 1998 financoval v\u00fdrobu kopie sochy Alb\u00edna Pol\u00e1\u0161ka, kter\u00e1 nahradila tu p\u016fvodn\u00ed. \u201eJe to symbol piva, kter\u00e9 vyr\u00e1b\u00edme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, kter\u00e1 le\u017eela ve skladu po filma\u0159\u00edch. Opr\u00e1\u0161ili jsme ji a p\u0159ed dv\u011bma lety jsme j\u00ed vyrobili i jakousi rakvi\u010dku-obal, abychom maketu p\u0159i p\u0159eprav\u011b nepo\u0161kodili,\u201c \u0159ekla Danu\u0161e Ernestov\u00e1. Dodala, \u017ee symbol Radegasta je pro zam\u011bstnance a tis\u00edce lid\u00ed, kte\u0159\u00ed pij\u00ed pivo Radegast, p\u0159edev\u0161\u00edm srdcovou a citovou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. \u201eTady nejsou lid\u00e9 tak zmlsan\u00ed a nap\u0159\u00edklad akce, kter\u00e9 n\u00e1m tato postava boha za\u0161ti\u0165uje, nav\u0161t\u011bvuje st\u00e1le v\u00edce lid\u00ed,\u201c \u0159ekla mana\u017eerka s t\u00edm, \u017ee v roce 2005 cht\u011bli organiz\u00e1to\u0159i letn\u00edch dn\u016f s pivovarem je\u0161t\u011b v\u00edce vsadit na postavu pohansk\u00e9ho boha. \u201eM\u011bly by m\u00edt jak\u00fdsi staroslovansk\u00fd n\u00e1dech.\u201c Sv\u016fj citov\u00fd vztah k so\u0161e pohansk\u00e9ho boha a Beskyd\u00e1m nezast\u00edr\u00e1 ani \u0159editel pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. \u201eV Beskydech, v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m \u00fadol\u00ed \u0160ance a \u0158e\u010dice jsem pro\u017eil sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed. M\u00e1m tu ko\u0159eny, zn\u00e1m tu kdejak\u00fd kopec a jsem velk\u00fd patriot t\u011bchto hor a tohoto kraje,\u201c p\u0159iznal. \u201eA Beskydy jsou kolem mne vlastn\u011b st\u00e1le. Kdy\u017e jsem doma, d\u00edv\u00e1m se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9ho Radegasta,\u201c \u0159ekl s nads\u00e1zkou. Ka\u0148\u00e1k m\u00ednil, \u017ee Radegast je velk\u00fdm symbolem tu\u017eeb prost\u00fdch lid\u00ed. \u201eA je moc dob\u0159e, \u017ee se jm\u00e9no tohoto boha stalo jm\u00e9nem zna\u010dky piva. Pom\u00e1haj\u00ed si navz\u00e1jem,\u201c \u0159ekl \u0159editel pivovaru s t\u00edm, \u017ee cel\u00fd jeho profesn\u00ed \u017eivot je vlastn\u011b spojen\u00fd s Radegastem a \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd leccos u\u017eite\u010dn\u00e9ho pro n\u011bj je\u0161t\u011b ud\u011blat.<br \/>\nHned dv\u011b ocen\u011bn\u00ed si p\u0159ivezl pivovar ze 13. ro\u010dn\u00edku odborn\u00e9 degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017ee piv Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex. Z dvaadvaceti zna\u010dek sv\u011btl\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f z\u00edskal Radegast Premium bronzov\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed a Radegast Original dostal \u201eCertifik\u00e1t kvality\u201c. Celkem se do sout\u011b\u017ee p\u0159ihl\u00e1silo 23 pivovar\u016f se 40 zna\u010dkami piv.<br \/>\nTuzem\u0161t\u00ed piva\u0159i neztr\u00e1celi ani v roce 2005 z\u00e1jem o levn\u00e9 l\u00e1hvov\u00e9 pivo Klasik z portfolia Prazdroje. Jeho prodej byl stabiln\u00ed od roku 1999. Jeho ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav \u010dinil p\u0159ibli\u017en\u011b 600 000 hl a na celkov\u00e9m v\u00fdstavu se pod\u00edlelo \u0161esti procenty. Pod\u00edl Klasiku v tuzemsk\u00e9 maloobchodn\u00ed s\u00edti byl kolem dev\u00edti procent. Levn\u00e9 pivo se pod n\u00e1zvem Radegast Klasik za\u010dalo vyr\u00e1b\u011bt p\u0159ed sedmi lety v no\u0161ovick\u00e9m pivovaru podle receptury, kterou vymysleli zdej\u0161\u00ed sl\u00e1dkov\u00e9. Kv\u016fli vysok\u00fdm n\u00e1klad\u016fm na dopravu se od roku 2004 u\u017e jen jako Klasik vyr\u00e1b\u011blo ve v\u0161ech pivovarech Prazdroje a na smlouvu i v protiv\u00ednsk\u00e9m pivovaru. Klasik dob\u0159e plnil svou roli v segmentu levn\u00fdch piv, jeho prodeje neklesal.<br \/>\nNealkoholick\u00e9 pivo Radegast Birell, bylo nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm nealkoholick\u00fdm pivem na \u010desk\u00e9m trhu a jeho v\u00fdstav ka\u017edoro\u010dn\u011b stoupal. &#8222;Na dom\u00e1c\u00edm trhu dnes tvo\u0159\u00ed birell 70 % v\u0161ech prodan\u00fdch nealkoholick\u00fdch piv. Jen ve srovn\u00e1n\u00ed s rokem 2003 se zv\u00fd\u0161il jeho prodej o dal\u0161\u00edch 6 %,&#8220; uvedl v dubnu 2005 mluv\u010d\u00ed Prazdroje Alexej Bechtin. Rekordn\u00ed n\u00e1r\u016fst zaznamenal p\u0159edev\u0161\u00edm prodej jeho sudov\u00e9 varianty. Nejv\u00edce se jej prodalo na severn\u00ed Morav\u011b, je v\u0161ak roz\u0161\u00ed\u0159en po cel\u00e9 republice. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st exportu m\u00ed\u0159ila na Slovensko, kde se po zlat\u00e9m ba\u017eantovi stal dvojkou tamn\u00edho trhu nealkoholick\u00fdch piv. &#8222;Rostouc\u00ed popt\u00e1vka ze strany motorest\u016f, restaurac\u00ed, ale i po\u0159adatel\u016f fotbalov\u00fdch z\u00e1pas\u016f n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010duje o tom, \u017ee \u0159idi\u010di st\u00e1le v\u00edce respektuj\u00ed zp\u0159\u00edsn\u011bn\u00ed podm\u00ednek pro \u0159\u00edzen\u00ed motorov\u00fdch vozidel a po\u017eaduj\u00ed co nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1hradu sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho n\u00e1poje,&#8220; doplnil \u0161\u00e9f prodeje Milan G\u00e1ba. Radegast Birell poprv\u00e9 uva\u0159ili no\u0161ovi\u010dt\u00ed pivovarn\u00edci v roce 1993 podle licence mal\u00e9ho \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho pivovaru FGH Rheinfelden. Ten u\u017e v roce 2005 sice neexistoval, nealkoholick\u00fd birell v\u0161ak st\u00e1le skl\u00edzel \u00fasp\u011bchy. V roce 2005 slavil pivovar 35 let od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky piva.<br \/>\nT\u0159i zlat\u00e9 medaile si z mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ee kvality Monde Selection, kter\u00e1 se konala na ja\u0159e 2005 v Bruselu, p\u0159ivezla zna\u010dka Radegast. Nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed z\u00edskaly le\u017e\u00e1k Premium, sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo Original a nealkoholick\u00fd Birell. V kategorii piva se sout\u011b\u017ee kvality z\u00fa\u010dastnily pivovary ze 38 zem\u00ed sv\u011bta.<br \/>\nParn\u00ed kotel za bezm\u00e1la 10 mili\u00f3n\u016f korun, kter\u00fd uvedl pivovar Radegast do zku\u0161ebn\u00edho provozu v b\u0159eznu 2005, sni\u017eil v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady pivovaru. Zajistil i lep\u0161\u00ed plynulost v\u00fdroby a nem\u00e9n\u011b podstatn\u00fd byl tak\u00e9 jeho ekologick\u00fd p\u0159\u00ednos. Uk\u00e1zaly to ji\u017e prvn\u00ed dva m\u011bs\u00edce provozu kotle, b\u011bhem nich\u017e u\u0161et\u0159ili v No\u0161ovic\u00edch 135 tis. kub\u00edk\u016f zemn\u00edho plynu, tj. 751 tis\u00edc korun, v porovn\u00e1n\u00ed se stejn\u00fdm obdob\u00edm roku 2004.<br \/>\nDvan\u00e1ctiprocentn\u00ed meziro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst prodeje nealkoholick\u00e9ho piva Birell na v\u00edce ne\u017e 60 tis\u00edc hektolitr\u016f zaznamenal pivovar v prvn\u00edm pololet\u00ed 2005.<br \/>\nT\u0159i m\u00edsta na Morav\u011b o v\u00edkendu 10.-11.z\u00e1\u0159\u00ed 2005 pat\u0159ily Radegastovi, co\u017e je nejen pohansk\u00fd b\u016fh, ale i patron no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru. Pr\u00e1v\u011b proto se stal hlavn\u00ed postavou oslav t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho p\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky no\u0161ovick\u00e9ho piva. Pivn\u00ed slavnosti na Pustevn\u00e1ch, ve Zl\u00edn\u011b a Olomouci konan\u00e9 pod n\u00e1zvem Radegast\u016fv rej byly b\u00fdt z\u00e1bavou nejen pro piva\u0159e, ale pro celou rodinu. V roce 2004 se akce konala poprv\u00e9 a pouze na Pustevn\u00e1ch, a pro velkou n\u00e1v\u0161t\u011bvnost se po\u0159adatel\u00e9 rozhodli oslavy roz\u0161\u00ed\u0159it do dal\u0161\u00edch m\u00edst. \u201eZna\u010dka Radegast slav\u00ed v leto\u0161n\u00edm roce p\u011btat\u0159icet let od sv\u00e9ho vzniku a takov\u00e9 kulat\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed si zaslou\u017e\u00ed velkolep\u00e9 oslavy. Zah\u00e1jil je druh\u00fd ro\u010dn\u00edk Radegastova letn\u00edho reje, kter\u00fd byl z\u00e1rove\u0148 pozv\u00e1nkou na vyvrcholen\u00ed oslav, kter\u00fdmi byl Velk\u00fd Radegast den, konan\u00fd dne 17. z\u00e1\u0159\u00ed 2005 v pivovaru. Pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky bylo p\u0159ipraveno vystoupen\u00ed historick\u00fdch skupin, soubor\u016f lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f, koncert formace Ko\u010dko &amp; Orchestr a zp\u011bv\u00e1ka Dana B\u00e1rty. Oslavy ve Zl\u00edn\u011b byly na parkovi\u0161ti p\u0159ed Velk\u00fdm kinem. B\u011bhem dne se na obou m\u00edstech uskute\u010dnil Radegast\u016fv p\u011btiboj o ceny, kter\u00fd obn\u00e1\u0161el hod m\u00ed\u010dkem do hlavy Radegast, opi\u010d\u00ed dr\u00e1ha s kr\u00fdglem v ruce, ku\u017eelky s plechovkami, zdvihy 15litrov\u00e9ho sudu za \u0161edes\u00e1t vte\u0159in a p\u0159eskl\u00e1d\u00e1n\u00ed obsahu bedny.<br \/>\nP\u011btat\u0159icet let od sv\u00e9ho vzniku oslavil pivovar v Olomouci na Envelop\u011b. Milovn\u00edci p\u011bniv\u00e9ho moku mohli ochutnat speci\u00e1ln\u00ed kvasnicov\u00fd le\u017e\u00e1k. Doprovodn\u00fd program zahrnoval krom\u011b hudebn\u00edch vystoupen\u00ed i p\u0159edstaven\u00ed \u010dinnosti integrovan\u00e9ho z\u00e1chrann\u00e9ho syst\u00e9mu, zaj\u00edmav\u00e9 atrakce a \u010dty\u0159kolky.<br \/>\nDlouholet\u00fd sl\u00e1dek a pivovarsk\u00fd mana\u017eer Jarom\u00edr Franzl, kter\u00fd &#8222;vynalezl&#8220; naho\u0159klou chu\u0165 piva Radegast, byl na Svatov\u00e1clavsk\u00e9 slavnosti \u010desk\u00e9ho piva dne 20.9. 2005 uveden do S\u00edn\u011b sl\u00e1vy \u010desk\u00e9ho pivovarstv\u00ed a slada\u0159stv\u00ed. V roce 2005 ji\u017e sedmaosmdes\u00e1tilet\u00fd Jarom\u00edr Franzl p\u016fsobil v oboru pivovarnictv\u00ed od roku 1942 a s no\u0161ovick\u00fdm pivovarem spojil plodn\u00fd z\u00e1v\u011br sv\u00e9 profesn\u00ed kari\u00e9ry. Symbolicky vstoupil do s\u00edn\u011b sl\u00e1vy v roce, kdy pivovar, u jeho\u017e zrodu st\u00e1l, oslavil p\u011btat\u0159icet let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed.<br \/>\nPo\u010das\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159\u00e1lo Dni Radegasta 17.z\u00e1\u0159\u00ed 2005 v No\u0161ovic\u00edch. D\u00e9\u0161\u0165 odradil hodn\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, t\u011bch bylo znateln\u011b m\u00e9n\u011b ne\u017e v roce 2004. Po\u0159adatel\u00e9 p\u0159itom p\u0159ipravili pestr\u00fd celodenn\u00ed program tak, aby si v n\u011bm na\u0161ly n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho v\u0161echny v\u011bkov\u00e9 kategorie.<br \/>\nNov\u00fd kreativn\u00ed koncept doprov\u00e1zen\u00fd sloganem &#8222;\u017divot je ho\u0159k\u00fd. Bohud\u00edk&#8220; podpo\u0159ila zna\u010dka Radegast mobiln\u00ed venkovn\u00ed kampan\u00ed na form\u00e1tech mobilboard a cityboard v jeden\u00e1ctce m\u011bst severn\u00ed Moravy. Na t\u00e9m\u011b\u0159 stovce voz\u016f m\u011bstsk\u00e9 dopravy bylo nap\u0159. vyu\u017eito pohybu dve\u0159\u00ed k nazna\u010den\u00ed p\u0159\u00edpitku dvou sklenic. Outdoorov\u00e1 reklama byla z\u00e1rove\u0148 zastoupena nosi\u010di form\u00e1tu citylight na zast\u00e1vk\u00e1ch v kampani vyu\u017eit\u00fdch linek MHD.<br \/>\nMana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148ak v listopadu 2005 \u0159ekl:<br \/>\n\u201e* Po\u010das\u00ed v l\u00e9t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 spot\u0159eb\u011b piva nep\u0159\u00e1lo. Poznamen\u00e1 to leto\u0161n\u00ed v\u00fdsledky?<br \/>\nV prvn\u00edm pololet\u00ed tohoto roku \u010desk\u00e9 a moravsk\u00e9 pivovarstv\u00ed p\u0159ekonalo ve\u0161ker\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a zaznamenalo r\u016fst. Kone\u010dn\u00fd v\u00fdsledek ke konci roku bude na \u00farovni roku lo\u0148sk\u00e9ho, co\u017e je ale fantastick\u00fd v\u00fdsledek, proto\u017ee dlouhodob\u00e9 progn\u00f3zy \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee v\u00fdroba piva v \u010cesk\u00e9 republice mus\u00ed v budoucnu nutn\u011b poklesnout. Pokud jde o leto\u0161n\u00ed v\u00fdstav Pivovaru Radegast, bude se pohybovat kolem 2,1 mil. hektolitr\u016f.<br \/>\n* Jak\u00e1 je kapacita Pivovaru Radegast?<br \/>\nPivovar investoval do technologick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed na zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacity a stal se druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm producentem piva v republice. Dnes jsme schopni vyr\u00e1b\u011bt 2 mil. 300 tis\u00edc hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b.<br \/>\n* No\u0161ovick\u00fd pivovar letos slav\u00ed 35 let. Co bylo impulsem pro jeho v\u00fdstavbu?<br \/>\nPodle pam\u011btn\u00edk\u016f to hodn\u011b ovlivnila ud\u00e1lost z 13. na 14. dubna 1953. Tehdy byl poddolov\u00e1n pivovar v Karvin\u00e9 natolik, \u017ee musel b\u00fdt uzav\u0159en. Bylo to v dob\u011b intenz\u00edvn\u00ed v\u00fdstavby Hav\u00ed\u0159ova, Poruby, z Ostravska se budovalo ocelov\u00e9 srdce republiky a najednou vznikla nouze o pivo. Zab\u00fdvala se t\u00edm i tehdej\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da, bylo vytipov\u00e1no p\u011bt m\u00edst a nakonec bylo v roce 1965 rozhodnuto, \u017ee pivovar bude postaven v podh\u016f\u0159\u00ed Beskyd, na \u00fazem\u00ed No\u0161ovic. Jedn\u00edm z naprosto z\u00e1sadn\u00edch d\u016fvod\u016f byla dostupnost skv\u011bl\u00e9 vody z horsk\u00e9 n\u00e1dr\u017ee Mor\u00e1vka. Prvn\u00ed v\u00e1rka piva v nov\u00e9m pivovaru byla uva\u0159ena 3. prosince 1970.<br \/>\n* Pou\u017e\u00edv\u00e1te vodu z Mor\u00e1vky dosud?<br \/>\nJist\u011b. Ob\u010das se sice objevuj\u00ed informace, \u017ee tady m\u00e1me studny, ale nen\u00ed to tak. Po\u0159\u00e1d pou\u017e\u00edv\u00e1me vodu z Mor\u00e1vky, kter\u00e1 m\u00e1 kvalitu vody kojeneck\u00e9. Ostatn\u011b objevuj\u00ed se i informace, \u017ee \u010desk\u00e9 pivovary pou\u017e\u00edvaj\u00ed chmel z dovozu. To se no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru nikdy net\u00fdkalo. Pou\u017e\u00edv\u00e1me v\u00fdhradn\u011b chmel \u017eateck\u00fd. A t\u00edm, \u017ee m\u00e1me vlastn\u00ed sladovnu, pou\u017e\u00edv\u00e1me vybran\u00fd sladovnick\u00fd je\u010dmen, zejm\u00e9na z Moravy. Ten n\u00e1m dod\u00e1vaj\u00ed p\u011bstitel\u00e9 podle toho, jak\u00e9 odr\u016fdy pot\u0159ebujeme. Charakter piva Radegast se sna\u017e\u00edme udr\u017eet tak, jak byl nastaven v 70. letech prvn\u00edm sl\u00e1dkem Jarom\u00edrem Franzlem. Radegast je p\u0159edev\u0161\u00edm region\u00e1ln\u00ed zna\u010dkou a v tomto kraji \u017eij\u00ed tvrd\u00ed lid\u00e9, zvykl\u00ed na tvrdou pr\u00e1ci. Maj\u00ed r\u00e1di ho\u0159k\u00e9 pivo. Odpov\u00edd\u00e1 to jejich naturelu.<br \/>\n* V No\u0161ovic\u00edch se ale va\u0159\u00ed i dal\u0161\u00ed zna\u010dky.<br \/>\nVyr\u00e1b\u00edme sortiment osmi variant \u0161esti zna\u010dek z portfolia na\u0161\u00ed firmy Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj. Ka\u017ed\u00e1 m\u00e1 jasn\u00fd senzorick\u00fd profil, u t\u011bch licen\u010dn\u00edch naprosto shodn\u00fd s t\u00edm, jak se va\u0159\u00ed v domovsk\u00e9m pivovaru. Radegast ale pro n\u00e1s z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u011b\u017eejn\u00edm. Na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku prod\u00e1v\u00e1me 90 procent produkce zna\u010dky Radegast. A p\u0159itom je tato zna\u010dka druhou nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed na \u010desk\u00e9m trhu, pat\u0159\u00ed j\u00ed sedm procent celkov\u00e9ho prodeje ve\u0161ker\u00e9ho piva v \u010cR. O jej\u00ed kvalit\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed nejen pod\u00edl na trhu, ale i \u00fasp\u011bchy v dom\u00e1c\u00edch a zahrani\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch. Za posledn\u00ed t\u0159i roky jsme z\u00edskali devaten\u00e1ct ocen\u011bn\u00ed.<br \/>\n* Pat\u0159\u00edte vy osobn\u011b k t\u011bm, kdo dr\u017e\u00ed \u010ceskou republiku pr\u016fm\u011brnou ro\u010dn\u00ed spot\u0159ebou piva 160 litr\u016f na osobu na sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce?<br \/>\nVe v\u0161edn\u00ed dny nem\u00e1m \u010das zaj\u00edt si do restaurace na \u010depovan\u00e9, tak\u017ee si ve\u010der mus\u00edm d\u00e1t doma jedno dv\u011b lahvov\u00e1 z lednice. Ale samoz\u0159ejm\u011b m\u00e1m sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 restaurace, kam si ob\u010das na dob\u0159e o\u0161et\u0159en\u00fd radegast zajdu. Ov\u0161em pokud m\u00e1m mo\u017enost, nepiji jen na\u0161e piva, ale i konkuren\u010dn\u00ed zna\u010dky. A r\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee kvalita \u010desk\u00e9ho piva obecn\u011b je velmi vysok\u00e1.\u201c<br \/>\nV r\u00e1mci organiza\u010dn\u00edch zm\u011bn ve v\u0161ech z\u00e1vodech v Plzni, No\u0161ovic\u00edch a Velk\u00fdch Popovic\u00edch propustil Prazdroj k posledn\u00edmu b\u0159eznu 2006 necel\u00fdch p\u011bt procent ze sou\u010dasn\u00fdch 2650 zam\u011bstnanc\u016f. \u0160lo zejm\u00e9na o administrativn\u00ed person\u00e1l, pracovn\u00edky technick\u00e9 podpory a st\u0159edn\u00ed mana\u017eery; redukce se net\u00fdkala p\u0159\u00edmo v\u00fdroby piva. Organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny zv\u00fd\u0161\u00ed v\u00fdkonnost firmy, \u0159ekl mluv\u010d\u00ed podniku Alexej Bechtin. &#8222;O redukc\u00edch v technick\u00e9m \u00faseku jsme rozhodli po dlouhotrvaj\u00edc\u00ed a d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdze v\u0161ech \u010dinnost\u00ed a proces\u016f,&#8220; dodal. Firma t\u00edm naplnila mezin\u00e1rodn\u00ed pivovarnick\u00e9 standardy. Radegast ke dni 31.b\u0159ezna 2006 propustil \u010dty\u0159icet zam\u011bstnanc\u016f. Pivovar ze\u0161t\u00edhloval nev\u00fdrobn\u00ed provozy a v\u00fdpov\u011b\u010f tak dostalo zhruba 40 zam\u011bstnanc\u016f. \u201ePo dlouhotrvaj\u00edc\u00ed a d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdze v\u0161ech \u010dinnost\u00ed a proces\u016f ve v\u0161ech pivovarech Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje se firma rozhodla prov\u00e9st organiza\u010dn\u00ed zm\u011bnu v technick\u00e9m \u00faseku &#8211; ne p\u0159\u00edmo ve v\u00fdrob\u011b, ale hlavn\u011b v \u00faseku technick\u00e9 a administrativn\u00ed podpory, st\u0159edn\u00edho managementu. Tato zm\u011bna p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed s sebou i ur\u010dit\u00e9 sni\u017eov\u00e1n\u00ed stavu zam\u011bstnanc\u016f,\u201c uvedl tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Prazdroje Alexej Bechtin.<br \/>\n&#8222;Jsme r\u00e1di, \u017ee kone\u010dn\u011b za\u010dalo jaro a \u017ee se kone\u010dn\u011b otev\u00edraj\u00ed zahradn\u00ed restaurace. Radegast je &#8220; zahr\u00e1dkov\u00e9&#8220; pivo,&#8220; tvrdil v kv\u011btnu 2006 Ka\u0148\u00e1k. Nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst v\u0161ak zaznamenalo ji\u017e n\u011bkolik let nealkoholick\u00e9 pivo Radegast Birell, kter\u00e9 na dom\u00e1c\u00edm trhu tvo\u0159ilo 70 % v\u0161ech prodan\u00fdch nealkoholick\u00fdch piv. Jen za rok 2005 dos\u00e1hl jeho v\u00fdstav 170 000 hl a v posledn\u00edch letech sb\u00edralo v mezin\u00e1rodn\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch jedno ocen\u011bn\u00ed za druh\u00fdm. &#8220; Nealkoholick\u00e9 pivo odr\u00e1\u017e\u00ed sou\u010dasn\u00e9 trendy \u017eivotn\u00edho stylu a st\u00e1le v\u00edce lid\u00ed, a nejen motorist\u016f, mu dnes d\u00edky jeho chuti, bl\u00edzk\u00e9 klasick\u00e9mu pivu, d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost p\u0159ed limon\u00e1dou nebo miner\u00e1lkou,&#8220; tvrdil mana\u017eer zna\u010dky Radegast Milan G\u00e1ba. Radegast Birell poprv\u00e9 uva\u0159ili no\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci v roce 1993 podle licence mal\u00e9ho \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho pivovaru FGH Rheinfelden. Ten u\u017e sice neexistuje, nealkoholick\u00fd birell v\u0161ak skl\u00edzel st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy. N\u00e1r\u016fst jeho prodeje dos\u00e1hl b\u011bhem posledn\u00edch dvan\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u016f rekordn\u00edch 18 %, sudov\u00e1 varianta dokonce 28 %.<br \/>\nP\u0159ed n\u011bkolika lety mana\u017ee\u0159i pivovaru Pilsner Urquell schv\u00e1lili novou podobu etikety a znaku piva, na nich\u017e ov\u0161em b\u016fh Radegast odvr\u00e1til zrak a hled\u011bl n\u011bkam mimo. Tak n\u011bjak nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b. Mo\u017en\u00e1 i proto za\u010dali mana\u017ee\u0159i pivovaru uva\u017eovat o zm\u011bn\u011b. \u201eNa tenk\u00e9m skle u\u017e nyn\u00ed m\u00ed\u0159\u00ed do restaurac\u00ed Radegast oto\u010den\u00fd zp\u011bt k lidem,\u201c \u0159ekl v kv\u011btnu 2006 mana\u017eer zna\u010dky Radegast Milan G\u00e1ba. Dodal v\u0161ak, \u017ee nep\u016fjde o plo\u0161n\u00e9 oto\u010den\u00ed \u201ebo\u017e\u00ed\u201c hlavy na v\u0161ech produktech pivovaru. \u201eNovou podobu znaku piva zavedeme postupn\u011b. Je to sp\u00ed\u0161e evoluce ne\u017e revoluce. Nap\u0159\u00edklad na de\u0161tn\u00edc\u00edch v hospodsk\u00fdch zahr\u00e1dk\u00e1ch se lid\u00e9 mohou setkat v sou\u010dasnosti se t\u0159emi, ale i \u010dty\u0159mi podobami zna\u010dky,\u201c \u0159ekl mana\u017eer. A pro\u010d vlastn\u011b pivovar op\u011bt po n\u011bkolika letech m\u011bnil podobu etikety a zna\u010dky? \u201eNech\u00e1v\u00e1me si d\u011blat pr\u016fzkum. N\u011bkter\u00fdm se prost\u011b nel\u00edb\u00ed, \u017ee Radegast se v posledn\u00edch letech d\u00edv\u00e1 na etiket\u011b a na sklenic\u00edch jinam. Mysl\u00edm, \u017ee to vystihuje i povahu lid\u00ed na Morav\u011b a ve Slezsku,\u201c \u0159ekl Milan G\u00e1ba.<br \/>\nDvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili na jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch profesion\u00e1ln\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed na sv\u011bt\u011b Australian International Beer Award. Porota v Melbourne hodnotila celkem 969 sout\u011b\u017en\u00edch vzork\u016f piva, kter\u00e9 reprezentovaly 31 zem\u00ed. Australian International Beer Award byla zalo\u017eena v roce 1987. Odborn\u00e1 porota b\u011bhem osmidenn\u00ed anal\u00fdzy zkoumala v kv\u011btnu 2006 chu\u0165ov\u00e9 vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotily tak\u00e9 jeho balen\u00ed. No\u0161ovick\u00e9 pivo Radegast Premium na t\u00e9to sout\u011b\u017ei zabodovalo pot\u0159et\u00ed za sebou \u2013 v roce 2005 z\u00edskalo st\u0159\u00edbro a roku 2004 rovn\u011b\u017e bronz. V roce 2006 Radegast na australsk\u00e9 sout\u011b\u017ei poko\u0159ila zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel Medium, kter\u00e1 z\u00edskala st\u0159\u00edbro.<br \/>\nRadegast Birell z\u00edskal v australsk\u00e9m Melbourne nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed v kategorii nealkoholick\u00fdch piv mezin\u00e1rodn\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017ee Australian International Beer Awards. Ocen\u011bn\u00ed ud\u011blili odborn\u00ed porotci t\u011bm nejlep\u0161\u00edm z celkov\u00e9ho po\u010dtu 969 p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch pivn\u00edch vzork\u016f, kter\u00e9 reprezentovaly 31 zem\u00ed sv\u011bta. Ji\u017e od po\u010d\u00e1tku dubna 2006 prob\u00edhal proces odborn\u00e9ho posuzov\u00e1n\u00ed kvality sout\u011b\u017en\u00edch pivn\u00edch vzork\u016f, kter\u00fdch bylo registrov\u00e1no neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 969. Plody sv\u00e9 pr\u00e1ce vyslalo k odborn\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edmu posouzen\u00ed 31 zem\u00ed v\u010detn\u011b \u010cR. Mezi nealkoholick\u00fdmi pivy nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnocen\u00ed z\u00edskal Radegast Birell: \u201eJsme r\u00e1di, \u017ee se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitn\u00edho nealkoholick\u00e9ho piva i mimo dom\u00e1c\u00ed trh, v n\u00e1ro\u010dn\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed s dal\u0161\u00edmi 30 zem\u011bmi sv\u011bta,\u201c uvedl Karel Kraus, mana\u017eer zna\u010dky Radegast Birell.<br \/>\nOd poloviny \u010dervna 2006, kdy ude\u0159ila vedra a tak\u00e9 za\u010dalo mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale, expedoval Radegast k z\u00e1kazn\u00edk\u016fm denn\u011b p\u0159es \u0161est tis\u00edc hektolitr\u016f piva, co\u017e p\u0159edstavovalo ve srovn\u00e1n\u00ed s b\u011b\u017en\u00fdmi m\u011bs\u00edci n\u00e1r\u016fst p\u0159ibli\u017en\u011b o 30 %. &#8220; \u0160estkr\u00e1t se v t\u011bchto m\u011bs\u00edc\u00edch pivovaru Radegast poda\u0159ilo expedovat dokonce rekordn\u00edch dev\u011bt tis\u00edc hektolitr\u016f piva za den. K z\u00e1kazn\u00edk\u016fm vyjede b\u011bhem dne z pivovaru a\u017e sto osmdes\u00e1t n\u00e1klad\u016f s pivem, naproti tomu v zim\u011b kolem \u0161edes\u00e1ti,&#8220; uvedl \u0161\u00e9f pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Pivovar v hork\u00fdch dnech l\u00e9ta 2006 va\u0159il pivo na horn\u00ed hranici sv\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed kapacity, kter\u00e1 p\u0159edstavovala 2,4 milionu hektolitr\u016f piva za rok. &#8220; V letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch funguje pivovar na \u010dty\u0159i sm\u011bny a zam\u011bstn\u00e1v\u00e1me nav\u00edc \u0161edes\u00e1t brig\u00e1dn\u00edk\u016f, zejm\u00e9na na pomocn\u00e9 pr\u00e1ce,&#8220; doplnil Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nRadegast den p\u0159it\u00e1hl dne 16.z\u00e1\u0159\u00ed 2006 do pivovaru tis\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Akci p\u0159\u00e1lo tentokr\u00e1t i po\u010das\u00ed. Pivovar uva\u0159il 120 hl speci\u00e1ln\u00edho kvasnicov\u00e9ho piva. Polovinu tvo\u0159il sv\u011btl\u00fd kvasni\u010d\u00e1k, druh\u00e1 v\u00e1rka byla tmav\u00e1. V No\u0161ovic\u00edch vyrostlo pohansk\u00e9 m\u011bste\u010dko, v n\u011bm\u017e sil\u00e1ci sout\u011b\u017eili v hodu kamenem anebo v b\u011bhu s kancem na z\u00e1dech. D\u011bti si mohly za\u0161ermovat se skute\u010dn\u00fdmi \u0161erm\u00ed\u0159i, zast\u0159\u00edlet si z luku anebo si vyzkou\u0161et, jak se metaj\u00ed kameny. Zcela v pohansk\u00e9m duchu v\u011bdma p\u0159edpov\u00eddala budoucnost, vykl\u00e1dala lidem karty anebo v\u011b\u0161tila z ruky. P\u0159\u00edmo v are\u00e1lu pivovaru vyrostla sportovn\u00ed sc\u00e9na, na n\u00ed\u017e se sout\u011b\u017eilo v \u0161ipk\u00e1ch, volejbalu nebo bungee runningu. Nab\u00eddka kulturn\u00edch program\u016f byla skv\u011bl\u00e1. Na dvou p\u00f3di\u00edch hr\u00e1li Ivan Hlas, Jan Nedv\u011bd, Ji\u0159\u00ed Schmitzer, Peter Nagy, Ivan Ml\u00e1dek, Pepa Streichl, Kuli\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed, pot\u011b\u0161ila i cimb\u00e1lov\u00e1 muzika \u0160ajtar. D\u011bti si nenechaly uj\u00edt vystoupen\u00ed popul\u00e1rn\u00ed Majdy z Kouzeln\u00e9 \u0161kolky &#8211; here\u010dky Magdal\u00e9ny Reifov\u00e9. Pivo \u0161lo v tepl\u00e9m po\u010das\u00ed dob\u0159e na odbyt. Nechyb\u011bly brambor\u00e1ky, op\u00e9kan\u00e9 p\u00e1rky a dal\u0161\u00ed pochutiny v p\u0159\u00edjemn\u00fdch cenov\u00fdch relac\u00edch. Do akce se zapojili tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed \u017eivnostn\u00edci, tak\u017ee spokojeni mohli b\u00fdt skute\u010dn\u011b v\u0161ichni.<br \/>\nV\u00fdroba piva zna\u010dky Radegast v No\u0161ovic\u00edch zaj\u00edmala i turisty ze zahrani\u010d\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm z Polska a N\u011bmecka. Do pivovaru v roce 2006 na exkurzi p\u0159icestovalo t\u00e9m\u011b\u0159 800 cizinc\u016f, co\u017e bylo v meziro\u010dn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b dvojn\u00e1sobek, \u0159ekl Pavel Sobol ze zastupuj\u00edc\u00ed medi\u00e1ln\u00ed agentury. Celkov\u00fd po\u010det n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f pivovaru se ve srovn\u00e1n\u00ed s rokem 2005 zvedl o p\u011bt procent na v\u00edce ne\u017e 5700 lid\u00ed. &#8222;Jsme jeden z m\u00e1la pivovar\u016f, kter\u00fd ukazuje v\u00fdrobu piva v re\u00e1lu. Pivovary st\u00e1le \u010dast\u011bji sm\u011b\u0159uj\u00ed k budov\u00e1n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00fdch center mimo m\u00edsta, kde se pivo skute\u010dn\u011b va\u0159\u00ed. Je to podstatn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed cesta, ov\u0161em rozhodn\u011b m\u00e9n\u011b atraktivn\u00ed,&#8220; dodal v \u0159\u00edjnu 2006 \u0159editel pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k s t\u00edm, \u017ee Radegast chce pro dal\u0161\u00ed rok po\u010det turist\u016f d\u00e1le nav\u00fd\u0161it. Exkurze proto za\u010dal pivovar v\u00edce propagovat v informa\u010dn\u00edch centrech a u poskytovatel\u016f ubytovac\u00edch slu\u017eeb. Podle Sobola souvisel vy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1jem zahrani\u010dn\u00edch turist\u016f o n\u00e1v\u0161t\u011bvu pivovaru sp\u00ed\u0161e se zlep\u0161en\u00edm jejich informovanosti ne\u017e s pl\u00e1novanou stavbou evropsk\u00e9 automobilky jihokorejsk\u00e9 firmy Hyundai Motor Company, kter\u00e1 m\u011bla vyr\u016fst v sousedstv\u00ed pivovaru. &#8222;N\u00e1v\u0161t\u011bvnost host\u016f z ciziny stoupala u\u017e p\u0159ed ozn\u00e1men\u00edm o zah\u00e1jen\u00ed stavby,&#8220; dodal. Prov\u00e1d\u011bn\u00ed exkurz\u00ed m\u011bl v Radegastu dlouhou tradici. Prvn\u00ed pivn\u00ed turist\u00e9 nav\u0161t\u00edvili pivovar za\u010d\u00e1tkem 80. let 20. stolet\u00ed. V roce 2006 m\u011bl pivovar \u0161est pr\u016fvodc\u016f, kte\u0159\u00ed prov\u00e1d\u011bli milovn\u00edky piva \u0161est dn\u016f v t\u00fddnu. St\u00e1le \u010dast\u011bji p\u0159itom host\u00e9 vyu\u017e\u00edvali mo\u017enosti p\u0159ihl\u00e1sit se na exkurzi formou on-line formul\u00e1\u0159e na str\u00e1nk\u00e1ch www.radegast.cz. Za dvouhodinovou prohl\u00eddku pivovaru zpest\u0159enou v\u00fdkladem pr\u016fvodce a dv\u011bma t\u0159etinkami dvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9ho piva zaplatil dosp\u011bl\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk 40 korun. Studenti a d\u016fchodci platili polovinu, abstinenti, d\u011bti a ml\u00e1de\u017e do 18 let, kte\u0159\u00ed se museli obej\u00edt bez degustace piva, zaplatili desetikorunu.<br \/>\nMilovn\u00edci piva skupiny Prazdroje si od listopadu 2006 p\u0159iplatili. Prazdroj toti\u017e ozn\u00e1mil zv\u00fd\u0161en\u00ed cen sudov\u00e9ho piva od 1. listopadu. Nap\u0159\u00edklad p\u016fllitr le\u017e\u00e1ku Pilsner Urquell tak podra\u017eil o 1,40 koruny. P\u016fllitr to\u010den\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f Gambrinus a Radegast zdra\u017eil o korunu, v\u00fd\u010depn\u00ed Gambrinus a Radegast byly dra\u017e\u0161\u00ed o 60 hal\u00e9\u0159\u016f. U Velkopopovick\u00e9ho kozla, kter\u00fd pat\u0159il tak\u00e9 do skupiny Prazdroje, se ceny nem\u011bnily.<br \/>\n\u201eSprava pro generacyju, kera p\u0159yjd\u011b po nas: barabi, bu\u010ft\u011b py\u0161ni na ten na\u0161 fajny kraj, bo ina\u010d vas budu chodi\u0165 v nocy stra\u0161i\u0165. S hajcmanem v jedne pazu\u0159e a s klavesnicu v druhe.\u201c Tato slova napsal p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm generac\u00edm popul\u00e1rn\u00ed bloga\u0159 Ostravak Ostravski a jeho vzkaz skon\u010dil v d\u0159ev\u011bn\u00e9 truhle a zakop\u00e1n na pozemku pivovaru spolu s posledn\u00ed pivn\u00ed lahv\u00ed star\u00e9ho typu, kter\u00e1 ned\u00e1vno sjela z pln\u00edc\u00ed velkokapacitn\u00ed linky pivovaru. Pivovarn\u00edci se tak recesistick\u00fdm poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00edm posledn\u00ed lahve s dal\u0161\u00edmi vzkazy starosty obce, Karla Lopraise \u010di z\u00e1znamem ud\u00edlen\u00ed hudebn\u00edch And\u011bl\u016f rozlou\u010dili s jednou etapou pivovaru a to podobou l\u00e1hvov\u00e9ho piva, jakou dod\u00e1vali do prodejen v posledn\u00edch jeden\u00e1cti letech. Od konce dubna do \u010dervence 2007 zmizely tyto lahve i z prodejen a nahradil je nov\u00e9 lahve typu gold. Lahv\u00ed nov\u00e9ho typu pivovar v prvn\u00ed f\u00e1zi pot\u0159eboval asi dvacet milion\u016f. \u017divotnost ka\u017ed\u00e9 l\u00e1hve je v pr\u016fm\u011bru asi \u010dty\u0159i roky a za tu dobu se ji poda\u0159\u00ed naplnit a\u017e dvacetkr\u00e1t. Hlavn\u00ed mana\u017eer Ivo Ka\u0148\u00e1k \u0159ekl, \u017ee firma investovala dvan\u00e1ct milion\u016f do \u00faprav plnic\u00edch linek a do za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 v\u00edce ochr\u00e1n\u00ed lahve p\u0159ed po\u0161kozen\u00edm povrchu. \u201eMiliony star\u00fdch lahv\u00ed nab\u00edz\u00edme nyn\u00ed pivovar\u016fm, kter\u00e9 do nich st\u00e1le pln\u00ed,\u201c \u0159ekl Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\n&#8222;O \u017e\u00e1dn\u00fdch \u00faprav\u00e1ch cen se neuva\u017euje,&#8220; \u0159ekl v \u010dervnu 2007 Pavel Sobol z agentury, kter\u00e1 medi\u00e1ln\u011b zastupovala pivovar. Naposledy pivovar zdra\u017eoval v listopadu 2006.<br \/>\nP\u0159i pivn\u00ed slavnosti Radegast Den, je\u017e se uskute\u010dnila 15.z\u00e1\u0159\u00ed 2007 byl nab\u00edzen i kvasnicov\u00fd sv\u011btl\u00fd speci\u00e1l s n\u00e1zvem Radhost.<br \/>\nPrazdroj ozn\u00e1mil zv\u00fd\u0161en\u00ed cen sudov\u00e9ho piva od 1.listopadu 2007. P\u016fllitr to\u010den\u00e9ho le\u017e\u00e1ku Radegast zdra\u017eil o korunu, v\u00fd\u010depn\u00ed Radegast byl dra\u017e\u0161\u00ed o 60 hal\u00e9\u0159\u016f. Zdra\u017een\u00ed se t\u00fdkalo jen sudov\u00e9ho piva, u lahvov\u00fdch n\u00e1poj\u016f cht\u011bl Prazdroj upravit ceny postupn\u011b. Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed cen p\u0159istoupil pivovar kv\u016fli zdra\u017een\u00ed je\u010dmene i vstupn\u00edch energi\u00ed.<br \/>\nV mezin\u00e1rodn\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017ei Australian International Beer Awards v b\u0159eznu 2008 si Radegast Birell odnesl bronzov\u00e9 ocen\u011bn\u00ed v kategorii nealkoholick\u00fdch piv. Na presti\u017en\u00edm kl\u00e1n\u00ed pivn\u00edch zna\u010dek ze dvaa\u010dty\u0159iceti zem\u00ed sv\u011bta z\u00edskal sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium bronzovou medaili v kategorii piv plze\u0148sk\u00e9ho typu. \u201eVelmi m\u011b pot\u011b\u0161il \u00fasp\u011bch na\u0161ich zna\u010dek na australsk\u00e9 sout\u011b\u017ei. Dv\u011b medaile potvrdily, \u017ee va\u0159\u00edme pivo \u0161pi\u010dkov\u00e9 kvality, kter\u00e9 pr\u00e1vem pat\u0159\u00ed mezi nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed na Morav\u011b,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nNa jubilejn\u00ed desetimiliard\u00e9 pivo \u010dekal nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar na Morav\u011b pouh\u00fdch 37,5 let. O\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed se naplnilo na konci \u010dervna 2008, kdy ze st\u00e1\u010dec\u00ed linky sjel l\u00e1hvov\u00fd sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium. Jubilejn\u00ed pivo si pivovar nenechal pro sebe a p\u0159evzal jej hejtman Moravskoslezsk\u00e9ho kraje Ev\u017een To\u0161enovsk\u00fd.<br \/>\nTepl\u00e9 po\u010das\u00ed po\u010d\u00e1tku srpna 2008 ned\u011blalo radost jen milovn\u00edk\u016fm l\u00e9ta, ale tak\u00e9 pivovarn\u00edk\u016fm. Za\u010d\u00e1tek srpna p\u0159inesl rekordn\u00ed spot\u0159ebu piva. Dokazovala to popt\u00e1vka po nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm pivu na Morav\u011b, zna\u010dce Radegast. \u201eZ no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru nyn\u00ed denn\u011b m\u00ed\u0159\u00ed ke spot\u0159ebitel\u016fm v\u00edce ne\u017e milion piv. Z\u00e1sobujeme v\u00edce ne\u017e p\u011bt tis\u00edc z\u00e1kazn\u00edk\u016f, z nich\u017e 250 pat\u0159\u00ed do kategorie sezonn\u00edch,\u201c \u0159ekl mana\u017eer zna\u010dek Vladim\u00edr Jurina. Rekordn\u00edm dnem bylo zat\u00edm pro pivovar prvn\u00ed \u00fater\u00fd v srpnu, kdy za jedin\u00fd den rozvezlo 74 vozidel mezi spot\u0159ebitele do hospod \u010di prodejen 1,28 milionu piv. Podobn\u00fdch \u010d\u00edsel dosahoval pivovar Radegast tak\u00e9 koncem \u010dervna 2008. \u201eV posledn\u00edm \u010dervnov\u00e9m t\u00fddnu, kdy se teplom\u011br vy\u0161plhal ke t\u0159ic\u00edtce, se mno\u017estv\u00ed expedovan\u00e9ho piva na trh velmi podobalo tomu srpnov\u00e9mu,\u201c uvedl. I leto\u0161n\u00ed l\u00e9to op\u011bt potvrzovalo starou zku\u0161enost, \u017ee ve vedrech jde l\u00e9pe na odbyt des\u00edtka, kter\u00e1 se pije takzvan\u011b na \u017e\u00edze\u0148, ne\u017e dvan\u00e1ctka a v\u00edcestup\u0148ov\u00e1 piva. \u201eZat\u00edmco spot\u0159eba des\u00edtky naroste ve srovn\u00e1n\u00ed ledna a \u010dervence a\u017e o sedmdes\u00e1t procent, dvan\u00e1ctka pouze o t\u0159etinu,\u201c dodal Jurina. St\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem byl i o nealkoholick\u00e9 pivo Radegast Birell, jeho\u017e spot\u0159eba se v l\u00e9t\u011b zvy\u0161ila a\u017e na dvojn\u00e1sobek. Nejv\u011bt\u0161\u00ed sezonn\u00ed skok d\u00edky dovolen\u00fdm zaznamenalo pivo v plechovkov\u00e9m balen\u00ed, hospod\u0161t\u00ed v\u00edce objedn\u00e1vali tak\u00e9 sudov\u00e9 pivo.<br \/>\nV listopadu 2008 se pivovar za\u0159adil mezi turisticky v\u00fdznamn\u00e1 m\u00edsta v \u010cesku, disponuj\u00edc\u00ed origin\u00e1ln\u00ed d\u0159ev\u011bnou zn\u00e1mkou. Pro svou exkurzn\u00ed trasu z\u00edskal turistickou zn\u00e1mku s \u010d\u00edslem 1618. \u201eN\u00e1\u0161 pivovar je jeden z m\u00e1la ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, kter\u00fd umo\u017e\u0148uje nahl\u00e9dnout pod pokli\u010dku re\u00e1ln\u00e9 v\u00fdroby piva,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\n\u00dasp\u011bch slavila zna\u010dka Radegast i v roce 2008. Zat\u00edmco prodeje cel\u00e9ho pivn\u00edho trhu poklesly meziro\u010dn\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b o t\u0159i procenta, popularita Radegastu \u0161la vzh\u016fru a prodeje se zv\u00fd\u0161ily o v\u00edce ne\u017e t\u0159i procenta. Da\u0159ilo se tak\u00e9 nealko pivu Radegast Birell, kter\u00e9 zaznamenalo n\u00e1r\u016fst o 15 %. \u201eTradice Radegastu trv\u00e1 ji\u017e 38 let. Po celou tu dobu pe\u010dliv\u011b hl\u00edd\u00e1me recepturu piva, jeho\u017e ho\u0159k\u00e1 chu\u0165 tak zachutnala v\u0161em na Morav\u011b, ale i v \u010cech\u00e1ch. Dom\u00e1c\u00ed zna\u010dkou jsme ale hlavn\u011b na severu Moravy, na Ostravsku,\u201c vysv\u011btlil d\u016fvody prodejn\u00edch n\u00e1r\u016fst\u016f mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nRadegast oslavil v lednu 2009 38. v\u00fdro\u010d\u00ed. Od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky si piva\u0159i vychutnali ji\u017e 51,5 milion\u016f hektolitr\u016f a Radegast si jako tradi\u010dn\u00ed n\u00e1poj moravsk\u00fdch piva\u0159\u016f vybudoval postaven\u00ed nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho a nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho piva na cel\u00e9 Morav\u011b.<br \/>\nDv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile si ze sout\u011b\u017ee Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex \u2013 Pivo 2009 odnesl pivovar. Dvan\u00e1ctce Radegast Premium pat\u0159ilo druh\u00e9 m\u00edsto v kategorii sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k, stejnou p\u0159\u00ed\u010dku v kategorii nealkoholick\u00fdch piv pak obsadil Radegast Birell. Do sout\u011b\u017ee poslalo 18 pivovar\u016f na 40 pivn\u00edch zna\u010dek. Ve dvoukolov\u00e9 anonymn\u00ed degustaci hodnotila odborn\u00e1 porota chu\u0165 piva, \u0159\u00edznost, v\u016fni, ho\u0159kost a p\u0159\u00edpadn\u00e9 dal\u0161\u00ed chu\u0165ov\u00e9 vlastnosti. Krom\u011b degusta\u010dn\u00edho porovn\u00e1n\u00ed zna\u010dek jsou prov\u00e1d\u011bny laboratorn\u00ed rozbory. \u201eJsem r\u00e1d, \u017ee pivovar\u0161t\u00ed odborn\u00edci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro n\u00e1s v\u0161ak st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 hlavn\u00ed porotou samotn\u00fd spot\u0159ebitel,\u201c komentoval v b\u0159eznu 2009 mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nDobr\u00e1 zpr\u00e1va p\u0159il\u00e9tla v b\u0159eznu 2009 z australsk\u00e9ho Melbourne do pivovaru. V mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei Australian International Beer Award se mezi v\u00edce ne\u017e tis\u00edcovkou vzork\u016f z 39 zem\u00ed sv\u011bta neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Ob\u011b zna\u010dky si ze sv\u00fdch kategori\u00ed odn\u00e1\u0161ej\u00ed bronzovou medaili. Australian International Beer Award po\u0159\u00e1d\u00e1 Kr\u00e1lovsk\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd institut oblasti Victoria s\u00eddl\u00edc\u00ed v australsk\u00e9m Melbourne ve spolupr\u00e1ci s univerzitou Ballarat. Porotu tvo\u0159\u00ed v\u00edce ne\u017e 30 odborn\u00edk\u016f.<br \/>\nOd kv\u011btna 2009 bylo mo\u017en\u00e9 koupit Radegast Birell ve zcela nov\u00e9m balen\u00ed, kter\u00e9mu bude v\u00fdrazn\u011bji dominovat n\u00e1pis Birell. \u201ePostupn\u00e9 osamostat\u0148ov\u00e1n\u00ed zna\u010dky Birell od mate\u0159sk\u00e9ho Radegastu byl dlouho zva\u017eovan\u00fd krok. Radegast Birell za\u017e\u00edval v posledn\u00ed dob\u011b dynamick\u00fd r\u016fst a stal se synonymem pro nejlep\u0161\u00ed nealkoholick\u00e9 pivo v \u010cesk\u00e9 republice. 2 ze 3 prodan\u00fdch nealkoholick\u00fdch piv nesou logo t\u00e9to zna\u010dky. Birell m\u00e1 nyn\u00ed jinou c\u00edlovou skupinu a komunikaci ne\u017e Radegast, nav\u00edc v sou\u010dasnosti Birell svou p\u016fsobnost\u00ed ji\u017e p\u0159esahuje dom\u00e1c\u00ed region Moravy, kde m\u00e1 zna\u010dka Radegast sv\u00e9 ko\u0159eny. To v\u0161e vedlo k na\u0161emu rozhodnut\u00ed, \u017ee Birell postupn\u011b osamostatn\u00edme a vytvo\u0159\u00edme z n\u011bj silnou zna\u010dku. Z\u00e1rove\u0148 chceme nov\u00fdm balen\u00edm i komunikac\u00ed prezentovat zna\u010dku jako modern\u00ed a aktivn\u00ed volbu pro pij\u00e1ky piva,\u201c \u0159ekl Vladim\u00edr Van\u011bk, mana\u017eer zna\u010dky Radegast Birell. Nov\u00e9 balen\u00ed bude lad\u011bno do barevn\u00e9 kombinace modr\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9. Krom\u011b n\u00e1pisu Birell mu dominovalo dynamick\u00e9 logo \u201eok\u0159\u00eddlen\u00e9ho\u201c p\u00edsmene B. Na nov\u00e9 etiket\u011b ale st\u00e1le z\u016fstalo i zna\u010dku Radegast. Na v\u0161ech obalech byl um\u00edst\u011bn tak\u00e9 nov\u00fd slogan \u201eZ\u016fsta\u0148 ve h\u0159e\u201c. \u201eI ze sloganu vypl\u00fdv\u00e1 nov\u00fd sm\u011br zna\u010dky. Birell je pro lidi, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed b\u00fdt aktivn\u00ed. Birell sv\u00fdm spot\u0159ebitel\u016fm umo\u017e\u0148uje z\u016fstat ve h\u0159e a pod\u00e1vat dobr\u00fd v\u00fdkon \u2013 a\u0165 u\u017e jsou na slu\u017eebn\u00ed cest\u011b, v pr\u00e1ci nebo na cyklistick\u00e9m maratonu &#8211; bez toho, ani\u017e by se museli vzd\u00e1vat sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 chuti piva,\u201c dodal Vladim\u00edr Van\u011bk. Nov\u00e9 obaly byly d\u00edlem italsk\u00e9 design\u00e9rsk\u00e9 firmy Lumen, kter\u00e1 v domovsk\u00e9 It\u00e1lii p\u0159ipravila a navrhla nap\u0159\u00edklad novou korpor\u00e1tn\u00ed identitu pro fotbalov\u00fd klub AC Mil\u00e1n. Krom\u011b nov\u00fdch obal\u016f se Birell do\u010dkal tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed portfolia. Nov\u011b bude na trhu k dost\u00e1n\u00ed i p\u016fllitrov\u00e1 plechovka, o kterou je mezi spot\u0159ebiteli st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem. Nutn\u00fdm krokem pro osamostatn\u011bn\u00ed zna\u010dky Birell byl tak\u00e9 odkup ochrann\u00e9 zn\u00e1mky Birell od d\u00e1nsk\u00e9ho pivovaru Carlsberg, kter\u00fd vlastnil ve\u0161ker\u00e1 pr\u00e1va na u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zna\u010dky. To se poda\u0159ilo v prosinci 2008. Prazdroj se tak stal vlastn\u00edkem ochrann\u00e9 zn\u00e1mky Birell na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 republiky.<br \/>\nPivovar se v \u010dervnu 2009 z\u00e1soboval na l\u00e9to a tak vyr\u00e1b\u011bl p\u0159es 65 000 hl t\u00fddn\u011b, co\u017e byla jeho maxim\u00e1ln\u00ed kapacita. &#8222;V\u00fdroba z\u00e1sob piva na l\u00e9to te\u010f jede na pln\u00e9 obr\u00e1tky. T\u00fddn\u011b va\u0159\u00edme a\u017e 74 v\u00e1rek a spot\u0159ebujeme p\u0159es 765 tun sladu, co\u017e je o t\u0159etinu a\u017e polovinu v\u00edce ne\u017e v zim\u011b,\u201c uvedl mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nDo zbrusu nov\u00e9ho skla za\u010dali v roce 2009 \u010depovat hostin\u0161t\u00ed pivo Radegast. Na trh postupn\u011b zam\u00ed\u0159ilo p\u016fl milionu pivn\u00edch p\u016fllitr\u016f a t\u0159etinkov\u00fdch sklenic, jejich\u017e podobu navrhl uzn\u00e1van\u00fd \u010desk\u00fd design\u00e9r Jan \u010capek. Dominantou byl pohansk\u00fd b\u016fh Radegast reprezentuj\u00edc\u00ed mu\u017enost a s\u00edlu charakteru. Nov\u00e9 sklo se na trhu objevilo v podob\u011b tradi\u010dn\u00edho p\u016fllitrov\u00e9ho kr\u00fdglu, kter\u00fd doplnila je\u0161t\u011b t\u0159etinkov\u00e1 sklenice. Hlavn\u00ed v\u00fdznam nov\u00e9ho designu skla odhalil mana\u017eer zna\u010dky Radegast Pavel Km\u00ednek: \u201eDominantn\u00edm prvkem na nov\u00e9m skle je symbol zna\u010dky, tedy pohansk\u00fd b\u016fh Radegast reprezentuj\u00edc\u00ed mu\u017enost a s\u00edlu charakteru. Je to prav\u00e9 sklo pro prav\u00e9 pivo pro prav\u00e9 chlapy.\u201c \u201eN\u00e1pad profilu sklenice mus\u00ed vych\u00e1zet ze zna\u010dky a samoz\u0159ejm\u011b je d\u016fle\u017eit\u00e9 odli\u0161it ji od ostatn\u00edch. P\u0159i tvorb\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee pivo Radegast spojuje Moravu, p\u0159\u00edrodu a takov\u00e9 to opravdov\u00e9 chlap\u00e1ctv\u00ed. Proto u sklenice Radegast ne\u0161lo pou\u017e\u00edt minimalistick\u00fd design se stroh\u00fdmi k\u0159ivkami. Cht\u011bl jsem, aby m\u011bla sklenice pohanskou atmosf\u00e9ru, kterou dokonale vystihuje b\u016fh Radegast,\u201c vysv\u011btlil design\u00e9r. \u201eNov\u00e9 sklenice pln\u011b vystihuj\u00ed profil piva Radegast, jeho tradici a z\u00e1rove\u0148 sv\u00fdm vzhledem respektuj\u00ed krajov\u00e9 zvyklosti. Inova\u010dn\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm v\u00fdroby do\u0161lo ke zlep\u0161en\u00ed ergonomick\u00fdch vlastnost\u00ed nov\u00fdch sklenic. Nov\u00e9 p\u016fllitry p\u0159isp\u011bj\u00ed k lep\u0161\u00edmu vyniknut\u00ed v\u0161ech chu\u0165ov\u00fdch vlastnost\u00ed piva Radegast. T\u011b\u0161\u00ed n\u00e1s, \u017ee i v\u00fd\u010depn\u00ed hodnot\u00ed nov\u00e9 sklenice velmi pozitivn\u011b, proto\u017ee prvn\u00ed dojem je velice d\u016fle\u017eit\u00fd,\u201c dodal obchodn\u00ed sl\u00e1dek Zden\u011bk Baszczynski.<br \/>\nOsmapades\u00e1t v\u00fd\u010dep\u016f, David Koller a kapela Turbo byly nejv\u011bt\u0161\u00edmi tah\u00e1ky tradi\u010dn\u00edch oslav pivovaru Radegast den dne 12.9.2009. Na p\u0159ilehl\u00fdch ploch\u00e1ch v okol\u00ed pivovaru se m\u011blo v pr\u016fb\u011bhu dne vyst\u0159\u00eddat na p\u011btadvacet tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, pro kter\u00e9 byly vedle vystoupen\u00ed hudebn\u00edch skupin p\u0159ichyst\u00e1ny i \u010detn\u00e9 sportovn\u00ed atrakce. Tou hlavn\u00ed byl v\u00fdstup na dev\u00edtimetrovou Mount Radegast, kter\u00e9 s \u00fasp\u011bchem konkuroval seskok na lan\u011b, nebo um\u011bl\u00e1 horolezeck\u00e1 st\u011bna.<br \/>\nSt\u00e1tn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e1 a potravin\u00e1\u0159sk\u00e1 inspekce (SZPI) v listopadu 2009 potvrdila, \u017ee zna\u010dka Radegast m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edvat chr\u00e1n\u011bn\u00e9 zem\u011bpisn\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u010cesk\u00e9 pivo. Osv\u011bd\u010den\u00ed vydala SZPI na z\u00e1klad\u011b auditu a kontrol, kter\u00e9 byly prov\u00e1d\u011bny p\u0159\u00edmo v pivovaru. V\u00fdraz \u201e\u010desk\u00e9 pivo\u201c je ofici\u00e1ln\u00edm chr\u00e1n\u011bn\u00fdm zem\u011bpisn\u00fdm ozna\u010den\u00edm, kter\u00e9 je zaps\u00e1no u Evropsk\u00e9 komise na z\u00e1klad\u011b \u017e\u00e1dosti \u010cesk\u00e9ho svazu pivovar\u016f a sladoven. \u201eZaps\u00e1n\u00ed ozna\u010den\u00ed Evropskou komis\u00ed je bezesporu velk\u00fdm zahrani\u010dn\u00edm \u00fasp\u011bchem \u010desk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed a p\u0159isp\u011bje k zachov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho pivn\u00edho fenom\u00e9nu v jeho tradi\u010dn\u00edm pojet\u00ed. Proto jsme si nechali opr\u00e1vn\u011bnost jeho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed potvrdit p\u0159\u00edslu\u0161nou autoritou.\u201c uvedl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nV\u00edt\u011bz presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ee Pivex 2010 v kategorii nealkoholick\u00fdch piv, zna\u010dka Birell, radik\u00e1ln\u011b m\u011bnil v roce 2010 svou image. Redesign Birellu byl mezin\u00e1rodn\u00edm projektem, na kter\u00e9m se pod\u00edlela \u0161pi\u010dkov\u00e1 design\u00e9rsk\u00e1 studia z It\u00e1lie a Anglie i \u010de\u0161t\u00ed v\u00fdrobci. Nov\u00e9 obaly na prvn\u00ed pohled zaujaly p\u0159edev\u0161\u00edm modern\u00edm, osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm a \u010dist\u011b \u0159e\u0161en\u00fdm designem etiket a pr\u00e9miov\u00fdm p\u0159ebalem uz\u00e1v\u011bru lahve. Od dubna 2010 m\u011bl Birell jako jedin\u00e9 \u010desk\u00e9 nealkoholick\u00e9 pivo p\u0159epravku s vlastn\u00edm designem. Pr\u00e1ce na prom\u011bn\u011b image Birellu trvala t\u00e9m\u011b\u0159 dva roky a byla rozd\u011blena do dvou f\u00e1z\u00ed. K prvn\u00ed zm\u011bn\u011b do\u0161lo v kv\u011btnu 2009, kdy se tehdy je\u0161t\u011b Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkr\u00e1cen\u00fdm n\u00e1zvem Birell, vrchol druh\u00e9 f\u00e1ze p\u0159i\u0161el na ja\u0159e 2010. Projekt prom\u011bny image a osamostatn\u011bn\u00ed zna\u010dky Birell za des\u00edtky milion\u016f korun prob\u011bhl i p\u0159es slo\u017eitou finan\u010dn\u00ed situaci v dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 recese. Zak\u00e1zka na kompletn\u00ed v\u00fdrobu v\u00edce ne\u017e 700 000 kus\u016f p\u0159epravek dokonce zajistila brunt\u00e1lsk\u00e9 firm\u011b Alfa Plastik, a.s., pr\u00e1ci na dvou stroj\u00edch na cel\u00fd jeden rok. Sou\u010d\u00e1st\u00ed nov\u00e9 identity, kterou stejn\u011b jako minule navrhovalo renomovan\u00e9 italsk\u00e9 design\u00e9rsk\u00e9 studio Lumen, z\u016fstalo logo Birell a symbol zna\u010dky v podob\u011b \u201eok\u0159\u00eddlen\u00e9ho&#8220; p\u00edsmene B. Unik\u00e1tn\u00ed design z\u00edskala tak\u00e9 sou\u010dasn\u00e1 b\u00edl\u00e1 p\u0159epravka, kter\u00e1 se zm\u011bnila na modrou s v\u00fdraznou grafikou, 3D logem a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm rosen\u00edm. P\u0159epravka byla vyvinuta ve spolupr\u00e1ci s lond\u00fdnskou firmou Radius Design. \u201eNovou podobu obal\u016f a p\u0159epravek jsme zvolili tak, aby se ji\u017e na prvn\u00ed pohled zcela li\u0161ila od balen\u00ed konkurence, ale p\u0159esto spot\u0159ebitel\u00e9 sv\u016fj Birell snadno rozeznali. Od uveden\u00ed nov\u00fdch obal\u016f si slibujeme zv\u00fd\u0161en\u00ed visibility Birellu v obchodech a zv\u00fd\u0161en\u00ed vn\u00edman\u00e9 atraktivity zna\u010dky pro na\u0161e spot\u0159ebitele,\u201c uvedl Vladim\u00edr Van\u011bk, brand manager zna\u010dky Radegast Birell.<br \/>\nV\u00fdznamn\u00fd \u00fasp\u011bch na jedn\u00e9 z nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed na sv\u011bt\u011b z\u00edskala piva Radegast. Na sout\u011b\u017ei Australian International Beer Awards v Melbourne z\u00edskal v kv\u011btnu 2010 st\u0159\u00edbro Radegast Birell a bronz Radegast Premium. Sout\u011b\u017ee se z\u00fa\u010dastnilo 243 pivovar\u016f ze 34 zem\u00ed. Ve v\u0161ech sekc\u00edch bylo dohromady p\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1170 druh\u016f piv. \u201eZ t\u00e9to v\u00fdznamn\u00e9 sout\u011b\u017ee jsme dovezli dva bronzy za Radegast Birell a Radegast Premium u\u017e v roce 2009,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. \u201eMysl\u00edm, \u017ee spot\u0159ebitel\u00e9 mohou b\u00fdt na na\u0161e piva pr\u00e1vem py\u0161n\u00ed. Je vid\u011bt, \u017ee \u010desk\u00e9 pivo va\u0159en\u00e9 tradi\u010dn\u00edm zp\u016fsobem ze \u0161pi\u010dkov\u00fdch surovin m\u00e1 ve sv\u011bt\u011b \u00fasp\u011bch a d\u00edky sv\u00e9 pln\u00e9 chuti je \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 i ve slep\u00fdch degustac\u00edch,\u201c dodal I. Ka\u0148\u00e1k. Australian International Beer Awards, kter\u00e1 byla zalo\u017eena v roce 1993, se t\u011b\u0161ila ka\u017edoro\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu z\u00e1jmu. Jednalo se o t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017e na sv\u011bt\u011b.<br \/>\nNejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 nealkoholick\u00e9 pivo Birell p\u0159i\u0161lo s novou, polotmavou variantou. Chu\u0165 i v\u016fn\u011b Birellu Polotmav\u00e9ho byla obohacena o aromatick\u00e9 l\u00e1tky z karamelov\u00e9ho sladu.<br \/>\nMana\u017eer pivovaru No\u0161ovice Ivo Ka\u0148\u00e1k vyr\u00e1b\u00ed pivo u\u017e p\u011btadvacet let. \u201ePivo m\u011b st\u00e1le bav\u00ed,\u201c \u0159ekl v z\u00e1\u0159\u00ed 2010 dev\u011bta\u010dty\u0159icetilet\u00fd Ka\u0148\u00e1k, jen\u017e se pod\u00edlel na v\u00fdvoji st\u00e1le obl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho nealkoholick\u00e9ho Birellu.<br \/>\n* Pivovar No\u0161ovice letos slav\u00ed \u010dty\u0159ic\u00e1tiny. Kolik lid\u00ed v n\u011bm pracuje?<br \/>\nZam\u011bstn\u00e1v\u00e1me 340 lid\u00ed. Drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina doj\u00ed\u017ed\u00ed z Fr\u00fddku-M\u00edstku a okoln\u00edch obc\u00ed. Jsme druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v \u010cesku, se \u0161estou nejv\u011bt\u0161\u00ed sladovnou. Krize pominula, ale lid\u00e9 se po\u0159\u00e1d boj\u00ed o m\u00edsta.<br \/>\n* Va\u0161\u00edm sousedem je automobilka Hyundai. Nep\u0159etahujete si lidi?<br \/>\nP\u0159ed spu\u0161t\u011bn\u00edm tov\u00e1rny jsme ur\u010dit\u00e9 obavy m\u011bli. Na\u0161e v\u00fdrobn\u00ed programy jsou ale velmi odli\u0161n\u00e9. Od zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby aut od n\u00e1s do korejsk\u00e9 automobilky ode\u0161el pouze jeden \u010dlov\u011bk.<br \/>\n* Od roku 1999 jste sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, respektive sv\u011btov\u00e9 skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatn\u00fd?<br \/>\nMysl\u00edm, \u017ee m\u00e1me st\u00e1le stejn\u00fd glanc. Pat\u0159\u00edme k nejlep\u0161\u00edm v na\u0161\u00ed skupin\u011b. No\u0161ovick\u00fd pivovar je sv\u00e1z\u00e1n se zna\u010dkou Radegast. Na\u0161i p\u0159edch\u016fdci ji v devades\u00e1t\u00fdch letech budovali republikov\u011b. My se zam\u011b\u0159ujeme na Moravu. P\u0159esto je radegast t\u0159et\u00edm nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm pivem v \u010cesku. Ro\u010dn\u011b ho uva\u0159\u00edme okolo dvou milion\u016f hektolitr\u016f.<br \/>\n* Jak\u00e1 piva se v No\u0161ovic\u00edch vyr\u00e1b\u011bj\u00ed?<br \/>\nS v\u00fdjimkou Pilsner Urquell v\u0161e, co Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj produkuje. Krom\u011b osmi druh\u016f Radegastu sem pat\u0159\u00ed vybran\u00e9 mutace a balen\u00ed zna\u010dek Primus, Gambrinus a Velkopopovick\u00fd kozel.<br \/>\n* Je Radegast n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd? Od ostatn\u00edch piv se li\u0161il hned od za\u010d\u00e1tku. Hlavn\u00ed vlastnost\u00ed je ho\u0159kost. J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee to symbolizuje tento kraj a moravanstv\u00ed. Dal\u0161\u00edmi jsou plnost a \u0159\u00edz. Chu\u0165 je st\u00e1le stejn\u00e1, dr\u017e\u00edme se p\u016fvodn\u00ed receptury.<br \/>\n* Nealkoholick\u00fd Birell je va\u0161e d\u00edt\u011b. Pod\u00edlel jste se na p\u0159\u00edprav\u011b jeho receptury.<br \/>\nChu\u0165 ovliv\u0148uj\u00ed suroviny a receptura. D\u016fle\u017eit\u00e9 jsou taky pivovarsk\u00e9 kvasinky vy\u0161lecht\u011bn\u00e9 ve \u0160v\u00fdcarsku. Kouzlo birellu je v tom, \u017ee chutn\u00e1 jako pivo. Dlouho nem\u011bl \u017e\u00e1dnou reklamu, p\u0159esto si ho lid\u00e9 na\u0161li. Za\u010d\u00ednali jsme na dvou tis\u00edc\u00edch hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b, te\u010f ho prod\u00e1v\u00e1me \u010dty\u0159i sta tis\u00edc hektolitr\u016f. Dvakr\u00e1t byl vyhl\u00e1\u0161en nejlep\u0161\u00edm nealko pivem na sv\u011bt\u011b. U\u017e ho nikdo nep\u0159ekon\u00e1. Po\u0159adatel\u00e9 Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru piv tuto kategorii zru\u0161ili.<br \/>\nRok 2010 byl pro pivovar ve znamen\u00ed oslav 40 let od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky. K t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti uvedl Radegast do hospod a restaurac\u00ed novinku v podob\u011b sv\u011btl\u00e9ho nefiltrovan\u00e9ho le\u017e\u00e1ku. Radegast nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k se vyzna\u010duje znatelnou v\u016fn\u00ed \u010derstv\u00fdch pivovarsk\u00fdch kvasinek a typick\u00e9m kvasni\u010dn\u00fdm z\u00e1kalem. No\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci mu vtiskli jadrn\u00fd \u0159\u00edz a v\u00fdraznou ho\u0159kost, tedy vlastnosti typick\u00e9 pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k byl na \u010depu ve vybran\u00fdch hospod\u00e1ch a restaurac\u00edch spl\u0148uj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edsn\u00e9 normy v oblasti p\u00e9\u010de o pivo do konce roku 2010. \u201eNefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k va\u0159\u00edme tradi\u010dn\u00edm postupem, kter\u00fd je typick\u00fd pro \u010desk\u00e9 pivo, s vyu\u017eit\u00edm v\u00fdhradn\u011b \u010desk\u00fdch surovin, tedy tr\u0161ick\u00e9ho a \u017eateck\u00e9ho chmele, sladu z vlastn\u00ed sladovny a v\u00fdborn\u00e9 vody z Mor\u00e1vky,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k byl na trhu do konce roku 2010.<br \/>\nPoprv\u00e9 ve sv\u00e9 historii uva\u0159il pivovar vedle tradi\u010dn\u00edho v\u00fd\u010depn\u00edho piva a le\u017e\u00e1ku pivo speci\u00e1ln\u00ed. Jednalo se o Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd ( l\u00e1hev) , kter\u00fd uvedl v lednu 2011 na trh. No\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci p\u0159i jeho zrodu nav\u00e1zali na odkaz prvn\u00edho sl\u00e1dka Jarom\u00edra Franzla a vtiskli nov\u00e9mu speci\u00e1lu v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed ho\u0159kost ne\u017e je obvykl\u00e9 u ostatn\u00edch \u010desk\u00fdch sv\u011btl\u00fdch piv. \u201eJak v\u00ed v\u0161ichni milovn\u00edci piva v na\u0161em regionu, je Radegast typick\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm svou v\u00fdraznou p\u0159\u00edjemnou chmelovou ho\u0159kost\u00ed. U nov\u00e9ho speci\u00e1lu Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd jsme tuto charakteristiku je\u0161t\u011b zv\u00fdraznili. Nov\u00fd speci\u00e1l pat\u0159\u00ed k nejv\u00edce ho\u0159k\u00fdm piv\u016fm na \u010desk\u00e9m trhu. Zat\u00edmco b\u011b\u017en\u00e9 le\u017e\u00e1ky se pohybuj\u00ed v ho\u0159kosti kolem 30 jednotek, toto pivo m\u00e1 42 stup\u0148\u016f ho\u0159kosti. P\u0159es svou vysokou intenzitu z\u016fst\u00e1v\u00e1 ho\u0159kost p\u0159\u00edjemn\u00e1 a je vhodn\u011b dopln\u011bn\u00e1 bohatou sladovou chut\u00ed,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil v prosinci 2010 chu\u0165 nov\u00e9ho piva mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k. P\u0159i v\u00fdrob\u011b byla zachov\u00e1na receptura typick\u00e1 pro pivo Radegast. Sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd je v\u0161ak unik\u00e1tn\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed d\u00e1vkou chmele \u2013 \u017eateck\u00e9ho poloran\u00e9ho \u010derve\u0148\u00e1ku. Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd bylo speci\u00e1ln\u00ed pivo, kter\u00e9 bude k dost\u00e1n\u00ed v obchodech i hospod\u00e1ch a restaurac\u00edch od 3. ledna 2011 do konce b\u0159ezna. \u010cepovan\u00fd Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd byl nab\u00edzen ve stovk\u00e1ch hospod po cel\u00e9 Morav\u011b.<br \/>\nPivovar pat\u0159il tradi\u010dn\u011b k atraktivn\u00edm turistick\u00fdm c\u00edl\u016fm Moravskoslezsk\u00e9ho kraje. V roce 2010 se s va\u0159en\u00edm piva p\u0159i\u0161lo do No\u0161ovic sezn\u00e1mit 9 088 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. V\u011bt\u0161ina z nich dorazila z \u010cR, nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed skupinou byli Pol\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se na celkov\u00e9m po\u010dtu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f pod\u00edleli 5 %.<br \/>\nNejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed moravsk\u00e9 pivo bylo od 30. srpna 2011 k dost\u00e1n\u00ed v nov\u00e9m typu obalu. Tradi\u010dn\u00ed sklo a plechovky doplnila mezi piva\u0159i st\u00e1le obl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed PET lahev. Nov\u00e1 1,5 litrov\u00e1 lahev se sv\u011btl\u00fdm v\u00fd\u010depn\u00edm pivem Radegast Origin\u00e1l najde uplatn\u011bn\u00ed zejm\u00e9na p\u0159i v\u00fdprav\u00e1ch do p\u0159\u00edrody, kdy vynikne jej\u00ed vysok\u00e1 odolnost proti rozbit\u00ed a tak\u00e9 schopnost tohoto obalov\u00e9ho materi\u00e1lu d\u00e9le udr\u017eet pivo ve spr\u00e1vn\u00e9 teplot\u011b. Radegast p\u0159i\u0161el s plastovou PET lahv\u00ed v obdob\u00ed, kdy trh zaznamen\u00e1val r\u016fst obliby tohoto typu obalu. \u201eSign\u00e1l od spot\u0159ebitel\u016f je jasn\u00fd. PET lahev u sv\u00e9ho piva vy\u017eaduj\u00ed. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je pro n\u00e1s nab\u00eddnout v\u00fdbornou chu\u0165 na\u0161eho piva co nejv\u00edce spot\u0159ebitel\u016fm a k tomu n\u00e1m nov\u00e1 PET lahev pom\u016f\u017ee,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil hlavn\u00ed motiv Ivo Ka\u0148\u00e1k, mana\u017eer pivovaru.Tvar i design nov\u00e9 l\u00e1hve byl navr\u017een speci\u00e1ln\u011b pro Radegast, obsahoval mj. tv\u00e1\u0159 tohoto pohansk\u00e9ho boha. Ohled byl br\u00e1n tak\u00e9 na praktick\u00e9 aspekty, jako jsou ergonomick\u00fd tvar pro snadnou manipulaci nebo v\u00fd\u0161ka a \u0161\u00ed\u0159ka pro optim\u00e1ln\u00ed skladnost. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nV\u00fdznamn\u00fd krok v oblasti \u00faspory vody v posledn\u00edch dvou letech se povedl pivovaru Radegast. D\u00edky investic\u00edm do technologicky vysp\u011bl\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed uspo\u0159\u00ed nyn\u00ed 1 000 000 hl vody ro\u010dn\u011b, co\u017e odpov\u00eddalo ro\u010dn\u00ed spot\u0159eb\u011b vody p\u0159ibli\u017en\u011b 3 500 obyvatel Moravskoslezsk\u00e9ho kraje. Mezi kl\u00ed\u010dov\u00e9 projekty pat\u0159ilo zejm\u00e9na instalace kompresoru nov\u00e9 generace na v\u00fdrobu stla\u010den\u00e9ho vzduchu s vyu\u017eit\u00edm odpadn\u00edho tepla. Pivovar c\u00edlen\u00fdmi projekty v oblasti \u0161etrn\u00e9ho nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s vodou uspo\u0159il v roce 2011 v\u00edce ne\u017e 5,5 mil. K\u010d a ve spot\u0159eb\u011b vody na 1 hl piva se vyhoupl mezi 5 nejlep\u0161\u00edch pivovar\u016f v r\u00e1mci skupiny SABMiller. \u0160etrn\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vody bylo dlouhodob\u00fdm c\u00edlem pivovaru. \u201eVoda je cennou surovinou a tak je sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho zodpov\u011bdn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu maxim\u00e1ln\u00ed \u0161etrnost v jej\u00edm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. V\u00fdsledkem na\u0161ich projekt\u016f v posledn\u00edch dvou letech je, \u017ee m\u011brn\u00e1 spot\u0159eba vody nep\u0159ekro\u010dila v n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch lo\u0148sk\u00e9ho roku 3 hl na 1 hl sto\u010den\u00e9ho piva, co\u017e n\u00e1s \u0159ad\u00ed ke sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k. Hlavn\u00ed investic\u00ed ve v\u00fd\u0161i 3 mili\u00f3ny K\u010d byla v roce 2011 instalace nov\u00e9ho kompresoru pro v\u00fdrobu stla\u010den\u00e9ho vzduchu s rekuperac\u00ed tepla. Kompresor sni\u017eoval ro\u010dn\u00ed spot\u0159ebu vody o 250 000 hl vody, jeliko\u017e umo\u017enil efektivn\u00ed oh\u0159ev chlad\u00edc\u00ed vody a\u017e o teplot\u011b 80\u00b0C a t\u00edm jej\u00ed dal\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed, zat\u00edmco star\u00e9 technick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed toto neumo\u017e\u0148ovalo. Oh\u0159ev chlad\u00edc\u00ed vody zaji\u0161\u0165oval kompresor vestav\u011bn\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edvalo ob\u011bh chlad\u00edc\u00ed vody p\u0159es jednotliv\u00e9 komponenty kompresoru. \u201eVoda, kter\u00e1 se p\u0159i chlazen\u00ed kompresoru zah\u0159eje, je d\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1na v teplovodn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed pivovaru. Kompresor produkuje nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou kvalitu vzduchu a pracuje maxim\u00e1ln\u011b efektivn\u011b. Ro\u010dn\u011b uspo\u0159\u00edme v\u00fdznamn\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody a je\u0161t\u011b z\u00edsk\u00e1me 2 300 GJ tepla. Realizace t\u00e9to investice je v\u00fdsledkem \u00fasil\u00ed t\u00fdmu udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje a schopnosti implementovat nejnov\u011bj\u0161\u00ed technologie,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil hlavn\u00ed v\u00fdhody kompresoru mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Krom\u011b nov\u00e9ho kompresoru investoval pivovar i do dal\u0161\u00edch zlep\u0161en\u00ed, mezi kter\u00e1 pat\u0159ilo nap\u0159\u00edklad nov\u00e1 technologie myt\u00ed na sudov\u00e9 st\u00e1\u010d\u00edrn\u011b, procesn\u00ed zm\u011bny ve stanici v\u00fdroby a j\u00edm\u00e1n\u00ed CO2, vyu\u017eit\u00ed recyklovan\u00e9 vody na st\u00e1\u010d\u00edrn\u00e1ch k oplach\u016fm a \u010dist\u00edrn\u011b odpadn\u00edch vod. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nPo v\u00fdrazn\u00e9m \u00fasp\u011bchu p\u0159edchoz\u00ed rok se na trhu znovu objevil pivn\u00ed speci\u00e1l z pivovaru v No\u0161ovic\u00edch \u2013 Radegast Extra ho\u0159k\u00fd. V\u00fdjime\u010dn\u00e9 pivo, jemu\u017e zku\u0161en\u00ed sl\u00e1dci vtiskli v\u00fdrazn\u011b ho\u0159kou chu\u0165. Znovu byl k dispozici jako limitovan\u00e1 edice od ledna do b\u0159ezna 2012. Mo\u017en\u00e9 bylo i d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ukon\u010den\u00ed prodeje v p\u0159\u00edpad\u011b vyprod\u00e1n\u00ed z\u00e1sob. Bylo k dost\u00e1n\u00ed nejen v hospod\u00e1ch, ale tak\u00e9 v p\u016fllitrov\u00e9 lahvi v obchodech. \u017divot je ho\u0159k\u00fd. Bohud\u00edk. A pro Moravu to plat\u00ed dvojn\u00e1sob. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nRadegast se stal v \u0159\u00edjnu 2012 nov\u00fdm partnerem fotbalov\u00e9ho klubu Ban\u00edk Ostrava. Cht\u011bl podpo\u0159it ambici Ban\u00edku vr\u00e1tit se mezi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 \u010desk\u00e9 a evropsk\u00e9 fotbalov\u00e9 t\u00fdmy. Smlouva mezi klubem a Radegastem byla uzav\u0159ena na dva roky. Spolupr\u00e1ce m\u011bla p\u0159in\u00e9st nejen d\u016fle\u017eitou finan\u010dn\u00ed podporu tradi\u010dn\u00edho klubu, ale tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 dlouhodob\u00e9 projekty pro fanou\u0161ky. Prvn\u00edm konkr\u00e9tn\u00edm projektem bylo partnerstv\u00ed Radegastu v r\u00e1mci oslav 90 let Ban\u00edku, kter\u00e9 byly velkou ud\u00e1lost\u00ed pro cel\u00fd region. Hlavn\u00ed d\u016fvod spojen\u00ed Radegastu s Ban\u00edkem p\u0159ibl\u00ed\u017eil mana\u017eer Karel Kraus: \u201eBan\u00edk je symbolem severn\u00ed Moravy, m\u00e1 fanou\u0161ky nap\u0159\u00ed\u010d regionem a reprezentuje ho za jeho hranicemi. A tot\u00e9\u017e plat\u00ed i o Radegastu. Vz\u00e1jemn\u00e1 spolupr\u00e1ce dvou tradi\u010dn\u00edch moravsk\u00fdch subjekt\u016f je logick\u00e1 a jsem r\u00e1d, \u017ee jsme dosp\u011bli k dohod\u011b. Klubu v\u011b\u0159\u00edme, a proto jsme uzav\u0159eli dvouletou smlouvu.\u201c Z nov\u00e9ho partnera m\u011bl radost p\u0159edseda p\u0159edstavenstva FC Ban\u00edk Ostrava Petr \u0160afar\u010d\u00edk: \u201eRadegast je v\u00fdznamnou zna\u010dkou regionu a jej\u00ed podpora a d\u016fv\u011bra v Ban\u00edk je pro klub d\u016fle\u017eit\u00e1. T\u011b\u0161\u00edm se na spole\u010dn\u00e9 projekty a akce pro fanou\u0161ky.\u201c<br \/>\nPoprv\u00e9 v historii uva\u0159ili v roce 2012 sl\u00e1dci v pivovaru polotmav\u00e9 pivo. Le\u017e\u00e1k Radegast Temn\u011b Ho\u0159k\u00fd byl ofici\u00e1ln\u011b uveden do prodeje v den 42. v\u00fdro\u010d\u00ed uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky v no\u0161ovick\u00e9m pivovaru, tedy 3. prosince 2012. Nov\u00fd polotmav\u00fd le\u017e\u00e1k se vyzna\u010doval v\u00fdraznou ho\u0159kost\u00ed, kter\u00e1 byla typick\u00e1 pro v\u0161echna piva Radegast. Unik\u00e1tn\u00ed kombinace slad\u016f a vy\u0161\u0161\u00ed d\u00e1vka chmele mu dodala nezam\u011bnitelnou plnou chu\u0165 a jantarovou barvu. Sezonn\u00ed v\u00e1rka se \u010depovala ve stovk\u00e1ch hospod po cel\u00e9 Morav\u011b a k dispozici byla tak\u00e9 v lahv\u00edch v obchodech. Radegast Temn\u011b Ho\u0159k\u00fd navazoval na \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd le\u017e\u00e1k Extra Ho\u0159k\u00fd, kter\u00fd pivovar uva\u0159il v limitovan\u00e9 edici u\u017e dvakr\u00e1t. .<br \/>\nNov\u00e9 pivo pro letn\u00ed sez\u00f3nu roku 2013 uvedl na trh Radegast. Ve stovk\u00e1ch hospod na Morav\u011b a Slezsku se za\u010dal \u010depovat Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl. Sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo obohacen\u00e9 o p\u0159\u00edrodn\u00ed aroma citrusov\u00fdch plod\u016f si ponech\u00e1v\u00e1 v\u00fdraznou ho\u0159kost charakteristickou pro pivo Radegast. Tato pivn\u00ed kategorie je odli\u0161n\u00e1 od m\u00edchan\u00fdch n\u00e1poj\u016f z piva, tzv. radler\u016f a nen\u00ed dosud v \u010cesku p\u0159\u00edli\u0161 zastoupen\u00e1. V\u00fdjime\u010dn\u00e9 pivo Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl si mohli vychutnat i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci festivalu Colours of Ostrava. Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl byl uva\u0159en tradi\u010dn\u00edm zp\u016fsobem ze stejn\u00fdch surovin jako ostatn\u00ed piva Radegast. V kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi va\u0159en\u00ed bylo nav\u00edc ho\u0159k\u00e9 pivo obohaceno o p\u0159\u00edrodn\u00ed aroma citrusov\u00fdch plod\u016f. To bylo znateln\u00e9 p\u0159i napit\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b st\u0159\u00edd\u00e1 p\u0159\u00edjemn\u00e1 dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed ho\u0159kost. Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl m\u011bl obsah alkoholu 4 %.<br \/>\nV konkurenci piv z cel\u00e9ho sv\u011bta zabodoval v z\u00e1\u0159\u00ed 2013 v 10. ro\u010dn\u00edku presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ee European Beer Star v N\u011bmecku sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium. V kategorii piv plze\u0148sk\u00e9ho typu z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili. European Beer Star je degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017e, jej\u00ed\u017e porota je slo\u017een\u00e1 z odborn\u00edk\u016f z 25 zem\u00ed. Celkem se sout\u011b\u017ee z\u00fa\u010dastnilo 1512 piv z v\u00edce ne\u017e 40 zem\u00ed. Sout\u011b\u017e po\u0159\u00e1daj\u00ed Asociace pro mal\u00e9 a nez\u00e1visl\u00e9 pivovary N\u011bmecka a Sdru\u017een\u00ed soukrom\u00fdch pivovar\u016f Bavorska a N\u011bmecka. European Beer Star je degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017e, ve kter\u00e9 porotci hodnot\u00ed chu\u0165ovou bohatost a vyt\u0159\u00edbenost jednotliv\u00fdch piv. \u201eTato sout\u011b\u017e pat\u0159\u00ed k nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edm v Evrop\u011b a o to v\u00edc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee v\u00fdrazn\u00e1 ho\u0159kost, \u0159\u00edz a pln\u00e1 chu\u0165 Radegastu m\u011bly u porotc\u016f \u00fasp\u011bch. Skv\u011bl\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed v sout\u011b\u017ei je pro n\u00e1s dal\u0161\u00edm d\u016fkazem, \u017ee m\u00e1 na\u0161e pivo piva\u0159\u016fm co nab\u00eddnout.,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<\/p>\n<p>V druh\u00e9 polovin\u011b 20.stolet\u00ed se zjistilo, \u017ee na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku je sice dost pivovar\u016f, av\u0161ak popt\u00e1vka po kvalitn\u00edm pivu je stejn\u011b natolik siln\u00e1, \u017ee je t\u0159eba postavit nov\u00fd pivovar. Odborn\u00edci dlouho hledali vhodnou lokalitu. Nakonec na\u0161li velice dobr\u00e9 m\u00edsto s vhodn\u00fdmi klimatick\u00fdmi podm\u00ednkami (v podh\u016f\u0159\u00ed Beskyd) a s dostatkem kvalitn\u00ed \u010dist\u00e9 horsk\u00e9 vody (z beskydsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed \u0159eky Mor\u00e1vky). Prvn\u00ed v\u00e1rka no\u0161ovick\u00e9ho piva, kter\u00e9 bylo uva\u0159eno 3. prosince 1970, nesla tehdy je\u0161t\u011b pracovn\u00ed n\u00e1zev Beskydsk\u00e1 des\u00edtka. O tom, \u017ee se bude p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b jmenovat podle staroslovansk\u00e9ho boha pohostinnosti, rozhodla o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji ve\u0159ejn\u00e1 sout\u011b\u017e. &#8220; Po v\u00fdzv\u011b v m\u00edstn\u00edch novin\u00e1ch lid\u00e9 poslali spoustu n\u00e1padit\u00fdch n\u00e1zv\u016f. \u010cty\u0159i z nich shodn\u011b obsahovaly jm\u00e9no boha Radegasta, kter\u00fd st\u0159e\u017e\u00ed z vrcholu Radho\u0161t\u011b zdej\u0161\u00ed kraj,&#8220; vzpom\u00ednal Jarom\u00edr Franzl , kter\u00fd p\u016fsobil v letech 1970 &#8211; 1981. Pivovar byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Severomoravsk\u00fdch pivovar\u016f k.p. P\u0159erov. Je\u0161t\u011b v roce 1985 va\u0159ili No\u0161ovi\u010dt\u00ed sv\u00e9 pivo jen pro obyvatele Fr\u00fddecko-M\u00edstecka. V roce 1988 byly v pivovaru postaveny prvn\u00ed provozn\u00ed CK tanky ze ZVU Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 (18 ks &#8211; 1 800 hl). Radegast se v roce 1990 odd\u011blil od Moravskoslezsk\u00fdch pivovar\u016f s.p., kter\u00e9 vznikly p\u0159em\u011bnou Severomoravsk\u00fdch pivovar\u016f n.p.. Obrovsk\u00fd rozvoj v\u00fdrobce Radegastu nastal a\u017e po roce 1991, kdy byl pivovar odst\u00e1tn\u011bn a stal se akciovou spole\u010dnost\u00ed (od 25.3.1991). Progresivn\u00ed n\u00e1stup firmy zejm\u00e9na v oblasti marketingu a reklamy za\u0159adil Radegast mezi nev\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pivovary u n\u00e1s. Z\u00e1kladem \u00fasp\u011bchu Radegastu bylo vyu\u017eit\u00ed nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technologie v\u00fdroby piva.<br \/>\nsortiment piva v letech 1970-1999<br \/>\n70 sv\u011btl\u00e9 pivo<br \/>\n100 sv\u011btl\u00e9 pivo<br \/>\nRadegast 120 sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k<br \/>\nV\u00edtek 11 % sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k<br \/>\nRadegast Dark (tmav\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed; alk.: 3,6 %; va\u0159eno v Most\u011b pouze v 90.letech)<br \/>\nRadegast Porter (tmav\u00fd le\u017e\u00e1k; alk:: 6,5 %; va\u0159eno v Most\u011b pouze v 90.letech; pln\u011bno jen do speci\u00e1ln\u00edch nevratn\u00fdch 0,33 l lahv\u00ed)<br \/>\nRadhost, Radgost (sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k, exportn\u00ed forma)<\/p>\n<p>Pod\u00edl piva zna\u010dky Radegast na \u010desk\u00e9m trhu se v roce 1994 zv\u00fd\u0161il na 9,1 %. Pivovar rovn\u011b\u017e zv\u00fd\u0161il v roce 1994 sv\u016fj pod\u00edl v Pivovaru Velk\u00e9 Popovice na 31 % a v Pivovaru Most na 51 %. S t\u011bmito pivovary dos\u00e1hl ro\u010dn\u00edho prodeje kolem 2 760 000 hl piva, co\u017e p\u0159edstavovalo 16procentn\u00ed pod\u00edl na dom\u00e1c\u00edm trhu. Zisk spole\u010dnosti za rok 1994 byl vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 127 mil. K\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e prodej piva dos\u00e1hl rekordn\u00ed hodnoty 1 596 000 hl (z toho 82 000 hl byl v\u00fdvoz), co\u017e bylo zhruba o 251 tis\u00edc hl v\u00edce ne\u017e v roce p\u0159ede\u0161l\u00e9m. V roce 1994 byla v pivovaru uvedena do provozu nov\u00e1 modern\u00ed varna v\u010detn\u011b \u0159\u00edzen\u00ed technologie v\u00fdpo\u010detn\u00ed technikou s ro\u010dn\u00ed kapacitou 2 200 000 hl (varn\u00ed n\u00e1doby o jmenovit\u00e9m varu 700 hl).<\/p>\n<p>Hrub\u00e9ho obratu 2,2 miliardy K\u010d dos\u00e1hl pivovar v roce 1995, co\u017e znamenalo meziro\u010dn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed o 400 milion\u016f K\u010d. \u010cist\u00fd zisk byl 95,776 mil.K\u010d, kde\u017eto v roce 1994 to bylo 127,5 mil.K\u010d. Radegast m\u011bl v roce 1995 z\u00e1kladn\u00ed jm\u011bn\u00ed 794,3 mil.K\u010d, zam\u011bstn\u00e1val 620 lid\u00ed a na tuzemsk\u00e9m trhu piva se pod\u00edlel zhruba desetinou. Valn\u00e1 hromada akcion\u00e1\u0159\u016f p\u0159itom rozhodla, \u017ee firma vyplat\u00ed stokorunovou dividendu na jednu akcii. Celkov\u00fd v\u00fdstav pivovaru za rok 1995 \u010dinil 1 763 722 hl. Pivovar v roce 1995 vlastnil 58,7 % akci\u00ed b\u00fdval\u00e9ho pivovaru Most (pozd\u011bji Radegast Sedlec) a 49,2 % akci\u00ed Pivovaru Velk\u00e9 Popovice. Cel\u00e1 skupina no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru, kter\u00e1 v roce 1995 vyrobila 2,77 mil. hl piva, kontrolovala asi 16 % tuzemsk\u00e9ho trhu p\u0159i obratu 1,3 miliardy. V roce 1995 se o 64 % akci\u00ed pivovaru Radegast d\u011blily fondy Investi\u010dn\u00ed a Po\u0161tovn\u00ed banky a Kapit\u00e1lov\u00e1 investi\u010dn\u00ed spole\u010dnost \u010cesk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, asi 20 % z\u00edskal britsk\u00fd koncern Bass, kter\u00fd hodlal sv\u016fj vliv v Radegastu pos\u00edlit. V roce 1995 byly na voln\u00e9m prostranstv\u00ed postaveny p\u0159etla\u010dn\u00e9 tanky. V roce 1995 bylo uvedeno v pivovaru do provozu anaerobn\u00ed p\u0159ed\u010di\u0161t\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod (bez p\u0159\u00edstupu kysl\u00edku). B\u011bhem sv\u00e9ho zku\u0161ebn\u00edho provozu, kter\u00fd byl zah\u00e1jen v srpnu 1995, p\u0159ineslo nov\u00e9 \u010distic\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed spole\u010dnosti \u00faspory 600 000 K\u010d. V\u00fdplatu dividend ve v\u00fd\u0161i 140 korun na akcii p\u0159ed zdan\u011bn\u00edm schv\u00e1lila v kv\u011btnu 1995 valn\u00e1 hromada a. s. Pivovar Radegast. V\u0161em dr\u017eitel\u016fm akci\u00ed k 15. kv\u011btnu 1995 tak pivovar vyplatil na dividend\u00e1ch p\u0159es 113 mil. K\u010d.<br \/>\nVy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdroba, obrat i zisk &#8211; takov\u00e9 byly v\u00fdsledky hospoda\u0159en\u00ed za rok 1996 tehdy druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho dom\u00e1c\u00edho pivovaru. Radegast dos\u00e1hl v roce 1996 hrub\u00e9ho zisku ve v\u00fd\u0161i 270 mil.K\u010d, co\u017e bylo zhruba o osmdes\u00e1t milion\u016f v\u00edce ne\u017e v roce 1995. Tr\u017eby spole\u010dnosti dos\u00e1hly v roce 1996 p\u0159ibli\u017en\u011b 1,6 miliardy K\u010d, tedy zhruba o 230 milion\u016f K\u010d v\u00edce, podnik zv\u00fd\u0161il v\u00fdrobu piva z 1,7 roku 1995 na 1,9 milion\u016f hl piva v roce 1996. Pivovar v roce 1996 asi 10 % celkov\u00e9 produkce vyvezl. Od roku 1991 proinvestoval podnik ji\u017e kolem dvou miliard korun. Radegast dne 16.7.1996 vstoupil na evropsk\u00fd kapit\u00e1lov\u00fd trh vyd\u00e1n\u00edm p\u011btilet\u00fdch obligac\u00ed v mark\u00e1ch. Jejich celkov\u00fd objem \u010dinil 70 mil. marek, tedy asi 1,2 miliardy K\u010d. Z\u00edskan\u00e9 pen\u00edze poslou\u017eily spole\u010dnosti k zavr\u0161en\u00ed jej\u00edch investi\u010dn\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f. K r\u016fstu kapacit pivovaru p\u0159isp\u011bla nap\u0159\u00edklad v\u00fdstavba dvan\u00e1cti v\u00fdrobn\u00edch tank\u016f a inovace plnic\u00ed technologie. Zat\u00edmco v roce 1995 v\u011bnovala firma na pos\u00edlen\u00ed v\u00fdroby p\u0159es 300 mil.K\u010d, v roce 1996 investice dos\u00e1hly p\u016fl miliardy. K zavr\u0161en\u00ed investi\u010dn\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f spole\u010dnosti poslou\u017eil \u00fav\u011br ve v\u00fd\u0161i 70 mil. marek, kter\u00fd z\u00edskala od lucembursk\u00e9 spole\u010dnosti Bankers Trust Luxembourgs po vyd\u00e1n\u00ed dluhopis\u016f ve stejn\u00e9 v\u00fd\u0161i. Dluhopisy uvedla na trh spole\u010dnost Nomura International. Obligace s ro\u010dn\u00edm kup\u00f3nem 6,5 % byly kotov\u00e1ny na burze cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f v Lucembursku a obchodovalo se s nimi v Lond\u00fdn\u011b. O koupi akci\u00ed Radegastu v roce 1996 Bass jednal s Kapit\u00e1lovou investi\u010dn\u00ed spole\u010dnost\u00ed \u010cesk\u00e9 poji\u0161\u0165ovny, kter\u00e1 vlastnila 15 % akci\u00ed no\u0161ovick\u00e9ho podniku. Majitel dal\u0161\u00ed p\u011btiny pivovaru Radegast &#8211; Investi\u010dn\u00ed a Po\u0161tovn\u00ed banka &#8211; sice tvrdil, \u017ee akcie prodat nechce, ov\u0161em banka ji\u017e nab\u00eddla sv\u016fj pod\u00edl za p\u0159edb\u011b\u017enou cenu 8000 korun za jednu akcii. Britsk\u00fd koncern Bass z\u00edskal v z\u00e1v\u011bru roku 1996 dal\u0161\u00edch 10 % akci\u00ed Radegastu n\u00e1kupem akcion\u00e1\u0159sk\u00e9ho pod\u00edlu od Raiffeisen Capital and Investment, a zv\u00fd\u0161il tak sv\u016fj pod\u00edl v t\u00e9to spole\u010dnosti t\u00e9m\u011b\u0159 na 30 %. Pivovar v roce 1996 vyrobil rekordn\u00edch 1,921 mili\u00f3nu hl piva a jeho \u010dist\u00fd zisk dos\u00e1hl 140 mili\u00f3n\u016f K\u010d. V\u00fdstav cel\u00e9 skupiny Radegast v roce 1996 dos\u00e1hl 2,796 mili\u00f3nu hl. Pivovar za\u010dal od roku 1996 vybavovat sv\u00e9 pivo tzv. termoetiketou. Na zadn\u00ed stran\u011b l\u00e1hve byla um\u00edst\u011bna etiketa se speci\u00e1ln\u00edm, na teplotu reaguj\u00edc\u00edm logem pivovaru, kter\u00e9 se zviditeln\u00ed v\u017edy, kdy\u017e teplota piva klesne pod 100C, tedy na teplotu kdy je pivo ide\u00e1ln\u00ed ke konzumaci. V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00edho pololet\u00ed 1996 v souvislosti s provozem anaerobn\u00edho \u010di\u0161t\u011bn\u00ed odpadn\u00edch vod do\u0161lo k \u00faspor\u00e1m vyu\u017eit\u00edm bioplynu pro v\u00fdrobu el.energie. Denn\u00ed produkce bioplynu se u nov\u00e9ho \u010dist\u00edc\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed pohybovala kolem 3 000 m3 . Z 1 m3 bioplynu \u0161lo vyrobit 1,8 kWh elektrick\u00e9 energie.<br \/>\nZa prvn\u00ed t\u0159i m\u011bs\u00edce roku 1997 vystavil pivovar 395 000 hl piva. Radegast zv\u00fd\u0161il od 1. kv\u011btna 1997 ceny v\u011bt\u0161iny sv\u00e9ho sortimentu o 7 a\u017e 9 %. D\u016fvodem byly rostouc\u00ed ceny vstupn\u00edch surovin a v\u00fdvoj inflace. Radegast rovn\u011b\u017e od kv\u011btna 1997 za\u010dal nab\u00edzet pivo v NRW lahv\u00edch. Valn\u00e1 hromada v \u010dervnu 1997 rozhodla, \u017ee budou vyplaceny dividendy v celkov\u00e9m objemu 63,545 mili\u00f3nu K\u010d, co\u017e p\u0159edstavovalo 80 K\u010d na akcii. A to p\u0159esto, \u017ee p\u016fvodn\u00ed n\u00e1vrh na rozd\u011blen\u00ed zisku p\u0159edlo\u017een\u00fd p\u0159edstavenstvem to nep\u0159edpokl\u00e1dal. Valn\u00e1 hromada tak\u00e9 schv\u00e1lila roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed po\u010dtu \u010dlen\u016f p\u0159edstavenstva ze 7 na 9. Byli do n\u011bj zvoleni dva \u010dlenov\u00e9 managementu, dva z\u00e1stupci Bass a p\u011bt z\u00e1stupc\u016f skupiny IPB a KIS. Prezident Pivovaru Radegast Jan Sikora pop\u0159el informace, \u017ee by Bass v n\u011bm m\u011bl majoritn\u00ed pod\u00edl. P\u0159ipustil v\u0161ak, \u017ee tato britsk\u00e1 pivovarnick\u00e1 skupina m\u00e1 z\u00e1jem koupit dal\u0161\u00ed akcie. Hrd\u00e9 pl\u00e1ny pivovaru vyrobit p\u0159es dva miliony hektolitr\u016f piva v roce 1997 ztroskotaly na tvrd\u00e9 konkurenci na dom\u00e1c\u00edm trhu. Skupina Radegast &#8211; pivovary No\u0161ovice, Sedlec, Most a Velk\u00e9 Popovice &#8211; m\u011bla proti roku 1996 v\u00fdstav piva o 10 % men\u0161\u00ed. Ztratila tak druh\u00e9 m\u00edsto mezi tuzemsk\u00fdmi pivov\u00e1ry a nahradily ji Pra\u017esk\u00e9 pivovary. Radegast v roce 1997 vyrobil 1,85 mili\u00f3nu hl piva, dos\u00e1hl hrub\u00e9ho zisku 78 mil. korun. T\u00e9m\u011b\u0159 o 160 mil.K\u010d hor\u0161\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdsledek odr\u00e1\u017eel p\u0159edev\u0161\u00edm tvorbu rezerv na kursov\u00e9 ztr\u00e1ty ze zahrani\u010dn\u00edch \u00fav\u011br\u016f a investice do nov\u00e9 linky na pln\u011bn\u00ed lahv\u00ed, kterou uvedly do provozu v roce 1998. P\u0159ibli\u017en\u011b na dvout\u0159etinov\u00e9m meziro\u010dn\u00edm propadu zisku se podepsal tak\u00e9 v\u00fdpadek v prodeji piva, kter\u00fd pivovar p\u0159i\u010d\u00edtal na vrub povodn\u00edm, kter\u00e9 postihly i severn\u00ed Moravu v \u010dervenci 1997. Pivovar z\u00edskal v kv\u011btnu 1997 pozici majoritn\u00edho akcion\u00e1\u0159e v Pivovaru Velk\u00e9 Popovice a.s., ve kter\u00e9m dosud dr\u017eel 49,1 % akci\u00ed. Podle \u00fadaj\u016f St\u0159ediska cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f Praha zv\u00fd\u0161il Radegast sv\u016fj dosavadn\u00ed pod\u00edl ve velkopopovick\u00e9m pivovaru na 53,9 %. Skupina Radegast byla v roce 1997 druhou nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pivovarnickou skupinou v zemi a ovl\u00e1dala 15,4 % trhu. Nomura Capital, kter\u00e1 byla \u010deskou pobo\u010dkou Nomury International, koupila v \u010dervenci 1997 od Investi\u010dn\u00ed a po\u0161tovn\u00ed banky 12,58 % akci\u00ed a. s. Pivovar Radegast. Pod\u00edl IPB v Radegastu tak klesl z 19,53 % pod 10 %. Spole\u010dnost Radegast pokra\u010dovala v roce 1997 tak\u00e9 ve v\u00fdrazn\u00e9 investi\u010dn\u00ed \u010dinnosti. Nejv\u011bt\u0161\u00ed objem z t\u00e9m\u011b\u0159 osmi set milion\u016f korun pohltila v\u00fdstavba nov\u00e9 lahvovny v hodnot\u011b 500 milion\u016f K\u010d, s zprovozn\u011bn\u00edm v na po\u010d\u00e1tku roku 1998. V roce 1997 bylo instalov\u00e1no 12 ob\u0159\u00edch CK tank\u016f o v\u00fd\u0161ce 21,5 metr\u016f.<br \/>\nNov\u00e1 lahv\u00e1rensk\u00e1 linka, kterou dne 11.3.1998 uvedli do provozu pracovn\u00edci pivovaru, m\u011bla hodinov\u00fd v\u00fdkon 50.000 lahv\u00ed. Byla nejv\u011bt\u0161\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b a pivovar ji po\u0159\u00eddil za 430 mil.K\u010d. Hlavn\u00edm d\u016fvodem pro jej\u00ed v\u00fdstavbu byla snaha o zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacitn\u00edch mo\u017enost\u00ed st\u00e1\u010den\u00ed a dal\u0161\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed kvality lahvov\u00e9ho piva. Z\u00e1kladn\u00ed technologickou zm\u011bnou je zaveden\u00ed tzv. m\u017eikov\u00e9 pasterace, tedy zkr\u00e1cen\u00ed doby pasterace na minimum. Podle veden\u00ed pivovaru tento krok pro spot\u0159ebitele znamen\u00e1 podstatn\u00e9 p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed chuti a p\u011bnivosti pivu klasicky \u010depovan\u00e9mu. Radegast, kter\u00fd v posledn\u00ed dob\u011b zmodernizoval v\u0161echny \u010d\u00e1sti v\u00fdroby, ve sv\u00e9m sna\u017een\u00ed pokra\u010doval. Technologick\u00e9 investice roku 1998 spole\u010dnosti sm\u011b\u0159ovaly do le\u017e\u00e1ck\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u00fdroby, p\u0159edev\u0161\u00edm do sklep\u016f.<br \/>\nRadegast za\u010dal od ledna 1998 vykupovat od drobn\u00fdch vlastn\u00edk\u016f akcie pivovaru v Popovic\u00edch. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bli tyto akcie prodat sice museli p\u0159ijet do No\u0161ovic, za jednu v\u0161ak dostali asi o \u0161edes\u00e1t korun v\u00edce ne\u017e na burze.<br \/>\nPivovar skon\u010dil v roce 1998 poprv\u00e9 od sv\u00e9ho osamostatn\u011bn\u00ed za\u010d\u00e1tkem devades\u00e1t\u00fdch let ve ztr\u00e1t\u011b. Z\u00e1porn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdsledek t\u00e9m\u011b\u0159 sto milion\u016f korun tak zaznamenal proti minul\u00e9mu roku propad p\u0159ibli\u017en\u011b o 180 milion\u016f. Podepsalo se na n\u011bm nejv\u00edce uzav\u0159en\u00ed ztr\u00e1tov\u00e9ho pivovaru Sedlec, kter\u00fd byl d\u00e1n do konkursu. P\u0159\u00ed\u010diny ztr\u00e1ty Radegastu byly velmi podobn\u00e9 jako u jejich nejv\u011bt\u0161\u00edho rivala Pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f &#8211; za\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed opravn\u00fdch polo\u017eek ze zav\u0159en\u00fdch provoz\u016f v roce 1998, u pivovaru Sedlec \u0161lo p\u0159ibli\u017en\u011b o 250 mil.K\u010d. Hlavn\u00edm p\u0159\u00ednosem cel\u00e9 investice do mosteck\u00e9ho pivovaru byl p\u0159edev\u0161\u00edm zisk trhu o velikosti asi t\u0159i sta tis\u00edc hektolitr\u016f. Krom\u011b toho ov\u0161em existovaly je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed d\u016fvody. Radegast se zam\u011b\u0159il na levn\u00e9 pivo Klasik, kter\u00e9 prod\u00e1val s men\u0161\u00ed mar\u017e\u00ed. Z\u00edsk\u00e1val t\u00edm sice trh, ale m\u00e9n\u011b na n\u011bm vyd\u011bl\u00e1val. Pivo Klasik ov\u0161em podle veden\u00ed spole\u010dnosti v\u00fdraznou m\u011brou p\u0159isp\u011blo k n\u00e1r\u016fstu v\u00fdroby no\u0161ovick\u00e9ho provozu, \u010d\u00edm\u017e si upevnil druh\u00e9 m\u00edsto mezi dom\u00e1c\u00edmi pivovary v roce 1998. Pivo Klasik na\u0161lo na trhu sv\u00e9 m\u00edsto a m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pr\u016fm\u011br prodej\u016f kolem pades\u00e1ti tis\u00edc hektolitr\u016f to jen potvrzoval. Zat\u00edmco celkov\u00e1 v\u00fdroba piva v tuzemsku klesla za rok 1998 asi o 2 %, Radegast prodal roku 1998 o 16 % piva v\u00edce ne\u017e v roce p\u0159edchoz\u00edm, tedy 2,145 mil.hl. Z\u00e1rove\u0148 t\u00edm poprv\u00e9 ve sv\u00e9 historii p\u0159ekonal hranici dvou milion\u016f hektolitr\u016f a jako jeden z m\u00e1la dom\u00e1c\u00edch producent\u016f vyu\u017e\u00edval v\u011bt\u0161iny v\u00fdrobn\u00ed kapacity. Cel\u00e1 skupina Radegast, do kter\u00e9 pat\u0159il je\u0161t\u011b pivovar Velk\u00e9 Popovice, v roce 1998 prodala 2 840 000 hl. Kv\u016fli zhroucen\u00ed odbytu v Rusku a na Slovensku ov\u0161em klesl v\u00fdvoz Radegastu o 35 000 hl a t\u00e9m\u011b\u0159 o 20 000 hl u Velkopopovick\u00e9ho Kozla. V roce 1998 vyk\u00e1zala firma ztr\u00e1tu 253,811 milionu p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 1,961 miliardy. Po uzav\u0159en\u00ed mosteck\u00e9ho pivovar p\u0159estal pivovar nab\u00edzet pivo Radegast Dark (tmav\u00fd le\u017e\u00e1k; alk: 3,6 %; plnilo se do 0,5 l lahv\u00ed a sud\u016f) a Radegast Porter 18 % (tmav\u00fd porter; alk: 6,5 %; plnilo se do speci\u00e1ln\u00edch nevratn\u00fdch 0,33 l lahv\u00ed).<br \/>\nBritsk\u00fd koncern Bass se na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 hromad\u011b Radegastu dne 23.1.1999 op\u011bt sna\u017eil o z\u00edsk\u00e1n\u00ed siln\u011bj\u0161\u00edho vlivu v tomto pivovaru, stejn\u011b jako v p\u0159ede\u0161l\u00fdch p\u0159\u00edpadech v\u0161ak neusp\u011bl. Akcion\u00e1\u0159i, z nich\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed byla prost\u0159ednictv\u00edm firmy IMP Finance japonsk\u00e1 Nomura, neschv\u00e1lili ani jednu ze zm\u011bn, kter\u00e9 Britov\u00e9 navrhli. Bass, kter\u00fd vlastnil v Radegastu p\u0159es 33 % akci\u00ed, usiloval nap\u0159\u00edklad o zaveden\u00ed dvout\u0159etinov\u00e9 v\u011bt\u0161iny hlas\u016f akcion\u00e1\u0159\u016f pro p\u0159ijet\u00ed ve\u0161ker\u00fdch usnesen\u00ed valn\u00e9 hromady \u010di vylou\u010den\u00ed v\u0161ech p\u011bti z\u00e1stupc\u016f Nomury z p\u0159edstavenstva. Nomura, kter\u00e1 dr\u017eela na po\u010d\u00e1tku roku 1999 prost\u0159ednictv\u00ed IMP Finance v Radegastu 66 % akci\u00ed, si za\u010dala p\u0159ipravovat p\u016fdu pro prodej sv\u00e9ho pod\u00edlu v Radegastu. Valn\u00e1 hromada dne 24.1.1999 odsouhlasila poskytnut\u00ed podrobn\u00fdch informac\u00ed o jeho hospoda\u0159en\u00ed vybran\u00fdm z\u00e1jemc\u016fm. O pod\u00edl Nomury se zaj\u00edmal nap\u0159\u00edklad nizozemsk\u00fd Heineken, Jihoafrick\u00e9 pivovary, rakousk\u00fd Binding Brauerei \u010di americk\u00fd koncern Anheuser Bush. Nejv\u00edce o koupi usiloval pr\u00e1v\u011b Bass, jako majitel Pra\u017esk\u00fdch pivovar\u016f by spojen\u00edm s Radegastem mohl l\u00e9pe konkurovat Prazdroji. Za soudn\u00edmi spory, iniciovan\u00fdmi Bassem, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se neschv\u00e1len\u00e9, ale fakticky uskute\u010dn\u011bn\u00e9 f\u00faze, byla vid\u011bt z\u0159eteln\u00e1 snaha Brit\u016f, dostat se snadn\u011bji k v\u011bt\u0161\u00edmu pod\u00edlu akci\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b \u00fasp\u011bchu Bassu by toti\u017e mohl soud pozastavit na rok hlasovac\u00ed pr\u00e1va IMP Finance, \u010d\u00edm\u017e by rozhoduj\u00edc\u00ed slovo v Radegastu z\u00edskal pr\u00e1v\u011b britsk\u00fd pivovar, co\u017e by mu otev\u0159elo cestu ke zv\u00fd\u0161en\u00ed pod\u00edlu nap\u0159\u00edklad zm\u011bnou z\u00e1kladn\u00edho jm\u011bn\u00ed \u010di vyd\u00e1n\u00edm obligac\u00ed sm\u011bniteln\u00fdch za akcie. Bass napadl u\u017e mimo\u0159\u00e1dnou valnou hromadu v roce 1997, soudn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed se v\u0161ak st\u00e1le vleklo. Skupinu krom\u011b no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru tvo\u0159ily na po\u010d\u00e1tku roku 1999 Pivovar Velk\u00e9 Popovice, Radegast ex spol.s r.o. (firma pro tuzemskou distribuci v\u00fdrobk\u016f cel\u00e9 skupiny; Ostrava-Z\u00e1b\u0159eh) a Radegast Slovakia (pro export). Pivovar Sedlec ji\u017e byl v konkursu a \u010dtvrtinov\u00fd pod\u00edl Radegastu ve fotbalov\u00e9m klubu Ban\u00edk Ostrava byl na prodej. Od po\u010d\u00e1tku roku 1999 nastaly v r\u00e1mci skupiny Radegast v\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny, jejich\u017e podstatou byl p\u0159esun obchodn\u00edch \u010dinnost\u00ed v\u00fdhradn\u011b na mate\u0159sk\u00fd pivovar v No\u0161ovic\u00edch. Radegast a Velk\u00e9 Popovice, kter\u00e9 pat\u0159ily do stejn\u00e9 skupiny, zv\u00fd\u0161ily od dubna 1999 ceny v pr\u016fm\u011bru o 6 % &#8211; to znamenalo o 30 a\u017e 60 hal\u00e9\u0159\u016f na p\u016fl litru piva. Radegast byl nucen ke zv\u00fd\u0161en\u00ed cen piva zejm\u00e9na st\u00e1le rostouc\u00edmi cenami vstup\u016f, od cen energie a\u017e po ceny surovin, a rovn\u011b\u017e vlivem propadu kursu koruny, kter\u00fd zdra\u017eil v\u00fdrazn\u011b dovozy technologi\u00ed i surovin.<br \/>\nPivovar zv\u00fd\u0161il v pololet\u00ed roku 1999 v\u00fdrobu piva meziro\u010dn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 o \u010dtvrtinu. Produkce vzrostla o 24,2 % na 1,12 mil. hl piva. Tr\u017eby \u010dinily 1,006 miliardy K\u010d, co\u017e p\u0159edstavovalo proti pololet\u00ed roku 1998 r\u016fst o 27 %. O zv\u00fd\u0161en\u00ed tr\u017eeb rozhodl odbyt na \u010desk\u00e9m trhu, kde se Radegastu poda\u0159ilo prodat t\u00e9m\u011b\u0159 1,1 mil. hl. V roce 1998 to bylo pouze 847 tis\u00edc. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl na v\u00fdrob\u011b Radegastu m\u011blo se 40 % pivo Triumf. Zna\u010dky Premium a Klasik se pod\u00edlely shodn\u011b po 29 %. Zbyl\u00e1 dv\u011b procenta p\u0159ipadly na nealkoholick\u00e9 pivo Birell. Spole\u010dnost Pivovar Radegast a.s. dr\u017eela 85,04 % akci\u00ed Pivovaru Velk\u00e9 Popovice a.s. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u v\u011bt\u0161iny sv\u00fdch zna\u010dek zvednout ceny. D\u016fvodem byla snaha udr\u017eet si ur\u010dit\u00fd cenov\u00fd odstup od konkurence. Radegast vyk\u00e1zal za dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f roku 1999 ztr\u00e1tu 29,4 mil.K\u010d p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 1,6 miliardy. Za stejn\u00e9 obdob\u00ed roku 1998 m\u011bl pivovar zisk p\u0159ed zdan\u011bn\u00edm 114 mil.K\u010d, tr\u017eby \u010dinily 1,3 miliardy.<br \/>\nDosavadn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel firmy Jan Sikora odstoupil k 31. srpnu 1999 z funkce a rozhodl se opustit i pivovar. &#8222;Dosp\u011bl jsem k pocitu, \u017ee moje historick\u00e1 role ve v\u00fdvoji pivovaru Radegast se naplnila, stejn\u011b tak jako jedna etapa v\u00fdvoje samotn\u00e9ho pivovaru,&#8220; uvedl Sikora. Ve funkci gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele a p\u0159edsedy p\u0159edstavenstva p\u016fsobil od roku 1991. Z postu \u0161\u00e9fa p\u0159edstavenstva odstoupil na vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost v \u010dervnu 1999, kdy ozn\u00e1mil i sv\u016fj \u00famysl opustit post gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele. V 90. letech se Radegast pod Sikorov\u00fdm veden\u00edm vypracoval na jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch \u010desk\u00fdch pivovar\u016f. Pro dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj Radegastu bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 schv\u00e1len\u00ed f\u00faze s Prazdrojem, kterou dlouhodob\u011b podporoval i Sikora. Inici\u00e1torem slou\u010den\u00ed byla japonsk\u00e1 Nomura, je\u017e ob\u011b spole\u010dnosti ovl\u00e1dala. Radegast dne 31.8.1999 u\u010dinil dal\u0161\u00ed krok ve f\u00fazi, kdy\u017e p\u0159evedl sv\u016fj akciov\u00fd pod\u00edl 60,7 % na holding \u010cesk\u00e9 pivo, kter\u00fd z\u00e1rove\u0148 vlastnil t\u00e9m\u011b\u0159 88 % Prazdroje. P\u0159evod akci\u00ed zjednodu\u0161il strukturu v r\u00e1mci skupiny Nomura a koordinaci veden\u00ed obou pivovar\u016f. Britsk\u00fd pivovarnick\u00fd koncern Bass se definitivn\u011b vzdal sv\u00e9 snahy o ovl\u00e1dnut\u00ed druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho producenta piva v zemi &#8211; no\u0161ovick\u00e9ho Radegastu. Bass, vlastn\u00edc\u00ed Pra\u017esk\u00e9 pivovary, se dne 21.9.1999 dohodl se spole\u010dnost\u00ed \u010cesk\u00e9 pivo, \u017ee j\u00ed prod\u00e1 sv\u016fj t\u0159etinov\u00fd bal\u00edk akci\u00ed Radegastu.<br \/>\nObdob\u00ed 1 &#8211; 6 \/99 Radegast 1998 Radegast 1999<br \/>\nProdej celkem<br \/>\n900 hl<\/p>\n<p>1096 hl<\/p>\n<p>Prodej v \u010cR<br \/>\n847 hl<\/p>\n<p>1110 hl<\/p>\n<p>Export<br \/>\n53 hl<\/p>\n<p>24 hl<\/p>\n<p>V\u00fdsledky skupiny okolo Prazdroje kazilo hospoda\u0159en\u00ed Radegastu, kter\u00fd za dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f roku 1999 vyk\u00e1zal ztr\u00e1tu t\u00e9m\u011b\u0159 30 milion\u016f K\u010d p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 1,6 miliardy K\u010d. Oproti sv\u00e9mu plze\u0148sk\u00e9mu partnerovi v\u0161ak zv\u00fd\u0161il meziro\u010dn\u00ed v\u00fdstav o 14 % na 1,81 mil.hl piva. Skupina Radegastu v roce vystavila celkem 2 949 tis\u00edc hl piva, co\u017e bylo meziro\u010dn\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed o 4 %. V\u00fdvoz naopak poklesl o 45 % na 89 tis\u00edc hl.<br \/>\nPivovar ukon\u010dil hospoda\u0159en\u00ed roku 1999 s auditovanou ztr\u00e1tou 105,482 milionu K\u010d p\u0159i tr\u017eb\u00e1ch 2,768 miliardy. Provozn\u00ed zisk podniku se meziro\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eil z 327,924 milionu na 118,185 milionu korun. Kone\u010dn\u00fd z\u00e1porn\u00fd v\u00fdsledek Radegastu ovlivnila hlavn\u011b ztr\u00e1ta z finan\u010dn\u00edch operac\u00ed 201,273 milionu K\u010d a tak\u00e9 ztr\u00e1ta z b\u011b\u017en\u00e9 \u010dinnosti 80,882 milionu K\u010d.<\/p>\n<p>V roce 1999 byla ofici\u00e1ln\u011b vytvo\u0159ena f\u00faze a.s. Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj s a.s. Pivovar Radegast. Dne 7.10.1999 byl ozn\u00e1men prodej obou pivovar\u016f jihoafrick\u00e9 spole\u010dnosti SAB.<br \/>\npodrobnosti vzniku a koment\u00e1\u0159e k f\u00fazi &gt;&gt;&gt;<br \/>\nK 1.12.1999 vlastnila spole\u010dnost \u010cesk\u00e9 pivo a.s. 94,36 % akci\u00ed pivovaru Radegast.<br \/>\nVe\u0159ejn\u00fd odkup akci\u00ed Radegastu nab\u00eddl 9.2.2000 jeho majoritn\u00ed vlastn\u00edk, Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj. &#8222;Cena za akcii odpov\u00edd\u00e1 \u0161estim\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmu pr\u016fm\u011bru cenn\u00e9ho pap\u00edru na ve\u0159ejn\u00fdch trz\u00edch a byla stanovena na 3854 korun,&#8220; sd\u011blil mluv\u010d\u00ed plze\u0148sk\u00e9 firmy Jaroslav Pomp. Na valn\u00e9 hromad\u011b dne 13.4.2000 bylo schv\u00e1leno sn\u00ed\u017een\u00ed po\u010dtu p\u0159edstavenstva spole\u010dnosti z dev\u00edti na p\u011bt.<br \/>\nV\u00fdroba piva v Radegastu proti prvn\u00edmu pololet\u00ed p\u0159edchoz\u00edho roku v roce 2000 klesla o t\u00e9m\u011b\u0159 8 % na 1,03 milionu hl.<br \/>\n\u0158\u00e1dn\u00e1 valn\u00e1 hromada se se\u0161la 30.\u010dervna 2000 a vedle hospoda\u0159en\u00ed roku 1999 se zab\u00fdvala i projektem slou\u010den\u00ed Radegastu s Prazdrojem a Pivovarem Velk\u00e9 Popovice.<br \/>\nNov\u00ed majitel\u00e9 pivovaru, z\u00e1stupci spole\u010dnosti South African Breweries, ozn\u00e1mili v listopadu 2000, \u017ee hodlaj\u00ed posilovat pozice Radegastu na trhu. &#8222;Doslechl jsem se, \u017ee milovn\u00edci piva Radegast maj\u00ed obavy o osud sv\u00e9 zna\u010dky, kdy\u017e ji koupila na\u0161e spole\u010dnost. R\u00e1d bych uklidnil v\u0161echny lidi na Morav\u011b, \u017ee jsme velmi py\u0161n\u00ed na zna\u010dku Radegast. Chceme pokra\u010dovat v jej\u00edm zu\u0161lech\u0165ov\u00e1n\u00ed a posilov\u00e1n\u00ed pozice na trhu,&#8220; \u0159ekl gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel Tony van Kralingen. D\u00e1le uvedl, \u017ee nov\u00ed majitel\u00e9 budou i nad\u00e1le naslouchat spot\u0159ebitel\u016fm. &#8222;V\u00edme, \u017ee t\u0159i ze \u010dty\u0159 spot\u0159ebitel\u016f na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku daj\u00ed p\u0159ednost Radegastu. V\u00edme ale tak\u00e9, \u017ee ob\u010das si, nap\u0159\u00edklad p\u0159i n\u011bjak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti, r\u00e1di daj\u00ed plze\u0148sk\u00e9 pivo. Proto se budeme sna\u017eit, aby m\u011bli tuto mo\u017enost. &#8220; Pivovar zat\u00edm vyv\u00e1\u017eel pivo na Slovensko a tak\u00e9 do Ruska. V listopadu 2000 poslali 3 000 hl piva i do USA. Nov\u00ed majitel\u00e9 t\u0159\u00ed dom\u00e1c\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch pivovar\u016f p\u0159ipustili, \u017ee n\u011bkter\u00e9 varianty piva v budoucnu zmiz\u00ed z trhu. &#8222;V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech skute\u010dn\u011b nebude opodstatn\u011bn\u00e9 vyr\u00e1b\u011bt i nad\u00e1le v\u0161echny varianty zna\u010dek. Nap\u0159\u00edklad ve v\u00fdrob\u011b nealkoholick\u00e9ho piva se budeme z\u0159ejm\u011b soust\u0159e\u010fovat na Birell, kter\u00fd se vyr\u00e1b\u00ed v No\u0161ovic\u00edch,&#8220; \u0159ekl Tony van Kralingen. Uvedl, \u017ee v\u0161ak bude z\u00e1le\u017eet na spot\u0159ebitel\u00edch. &#8222;Nap\u0159\u00edklad pivo Klasik je obl\u00edben\u00e9 a jeho v\u00fdroba bude z\u0159ejm\u011b na stejn\u00e9 \u00farovni jako nyn\u00ed.&#8220;<br \/>\nPivovar v roce 2000 vystavil 2 076 883 hl, co\u017e byl pod\u00edl 11,59 % na cel\u00e9 \u010cR. Na export \u0161lo 29 092 hl, tedy 1,83 % na celkov\u00e9m v\u00fdvozu z \u010cR. V roce 2000 pivovar vyrobil 61 500 hl birrelu, zat\u00edmco je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem to bylo necel\u00fdch 45 tis\u00edc. R\u016fst produkce birellu nebyl zp\u016fsoben jen uvoln\u011bn\u00edm trhu po ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby ostatn\u00edch nealkoholick\u00fdch piv skupiny. Rostl del\u0161\u00ed \u010das, od roku 1997 se v\u00fdroba birellu asi zdvojn\u00e1sobila. Kv\u016fli vy\u0161\u0161\u00ed popt\u00e1vce prod\u00e1vali birrel i v sudech. (Prodej Birellu: 1998 &#8211; 39 000 hl, 1999 &#8211; 45 000 hl, 2000 &#8211; 62 000 hl). Pivovar prodal v roce 2000 v zahrani\u010d\u00ed m\u00edrn\u011b p\u0159es 50 tis\u00edc hl piva, co\u017e bylo v porovn\u00e1n\u00ed s rokem 1999 o 4 000 hl m\u00e9n\u011b. Sou\u010dasn\u011b se v zahrani\u010d\u00ed prodalo nejm\u00e9n\u011b Radegastu od roku 1992. V\u00fdvoz no\u0161ovick\u00e9ho piva klesal od roku 1996, kdy se vy\u0161plhal na rekordn\u00edch 180 tis\u00edc hl. Podle odborn\u00edk\u016f m\u011bla vedle zav\u00e1d\u011bn\u00ed ochran\u00e1\u0159sk\u00fdch opat\u0159en\u00ed lv\u00ed pod\u00edl na ka\u017edoro\u010dn\u00edm sni\u017eov\u00e1n\u00ed chyb\u011bj\u00edc\u00ed marketingov\u00e1 strategie na z\u00e1padn\u00edch trz\u00edch. Po za\u010dlen\u011bn\u00ed do skupiny Prazdroje se Radegast stal nejslab\u0161\u00edm export\u00e9rem skupiny. P\u0159itom pr\u00e1v\u011b f\u00faze s nejv\u011bt\u0161\u00edm dom\u00e1c\u00edm pivovarem m\u011bla No\u0161ovic\u00edm pomoci p\u0159i pos\u00edlen\u00ed exportn\u00edch aktivit. Tak alespo\u0148 obhajoval n\u011bkdej\u0161\u00ed projekt \u010cesk\u00e9 pivo b\u00fdval\u00fd prezident spole\u010dnosti Jan Sikora. Mluv\u010d\u00ed Prazdroje Jaroslav Pomp dne 30.srpna 2001 \u0159ekl, \u017ee exportn\u00ed strategie skupiny vych\u00e1z\u00ed z p\u0159irozen\u00e9ho tr\u017en\u00edho potenci\u00e1lu jednotliv\u00fdch zna\u010dek. &#8222;Hlavn\u00ed \u00faloha zna\u010dky Radegast je na dom\u00e1c\u00edm trhu, kde si udr\u017euje pozici druh\u00e9ho nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho piva za Gambrinusem,&#8220; uvedl. Pivovar v roce 2000 zavedl licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu v zahrani\u010d\u00ed. Ve slovensk\u00e9m pivovaru Velk\u00fd \u0160ari\u0161 vyrobil prvn\u00edch 21 000 hl. Vedle Slovenska byly v roce 2000 v\u00fdznamn\u00fdmi v\u00fdvozn\u00edmi teritorii USA, Kanada a Rusko. Cel\u00e1 skupina, kter\u00e1 byla nejv\u011bt\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm export\u00e9rem piva, zv\u00fd\u0161ila meziro\u010dn\u011b prodej piva v zahrani\u010d\u00ed o 29,2 % na 323 tis\u00edc hl. Odborn\u00edci soudili, \u017ee d\u016fvody, pro\u010d Radegastu nerostl export, mohou b\u00fdt: mal\u00fd z\u00e1jem o pivo a neochota investovat do podpory prodeje v zahrani\u010d\u00ed.<br \/>\nCelkem 40 mili\u00f3n\u016f K\u010d vynalo\u017eil Radegast v roce 2001 proti 60 mili\u00f3n\u016fm K\u010d v roce 2000 do syst\u00e9mu \u010di\u0161t\u011bn\u00ed de\u0161\u0165ov\u00fdch vod a modernizace kva\u0161en\u00ed a zr\u00e1n\u00ed piva. Na ja\u0159e 2001 p\u0159istoupil pivovar, stejn\u011b jako cel\u00e1 skupina, k obm\u011bn\u011b etiket.<br \/>\nV\u00fdchodoslovensk\u00fd pivovar Velk\u00fd \u0160ari\u0161, kter\u00fd pat\u0159il SAB od \u010dervna 2001 vyr\u00e1b\u011bl pivo Velkopopovick\u00fd kozel m\u00edsto dosud produkovan\u00e9ho Radegastu. Rozhodnut\u00ed bylo podle tiskov\u00e9ho mluv\u010d\u00edho Prazdroje Jaroslava Pompa logick\u00e9. P\u0159epravn\u00ed n\u00e1klady p\u0159i dovozu Radegastu z No\u0161ovic jsou ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e jeho v\u00fdroba na Slovensku.<br \/>\nL\u00eddrem severomoravsk\u00e9ho trhu s pivem z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u011bniv\u00fd mok z No\u0161ovic: piva Radegast a Klasik si v regionu dr\u017eela \u010dty\u0159icetiprocentn\u00ed pod\u00edl na trhu. Obavy piva\u0159\u016f z toho, \u017ee po f\u00fazi pivovaru s Prazdrojem pod vlajkou SAB vytla\u010d\u00ed no\u0161ovickou produkci plze\u0148sk\u00e9 pivo, se nepotvrzovaly. Jihoafri\u010dan\u00e9 po p\u0159evzet\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed dom\u00e1c\u00ed pivovarnick\u00e9 skupiny prohl\u00e1sili, \u017ee se zn\u00e1mka Prazdroj stane &#8222;vlajkovou lod\u00ed&#8220; cel\u00e9ho jejich nadn\u00e1rodn\u00edho uskupen\u00ed. Pivovar\u016fm No\u0161ovice a Velk\u00e9 Popovice, je\u017e byly sou\u010d\u00e1st\u00ed Prazdroje, p\u0159isoudili roli region\u00e1ln\u00edho charakteru. P\u0159esto byl Radegast druhou nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed zna\u010dkou piva v cel\u00e9 republice. To\u010dil se ve v\u00edce ne\u017e t\u0159etin\u011b tuzemsk\u00fdch hospod a restaurac\u00ed, prod\u00e1valo jej 55 % obchod\u016f. &#8222;Hlavn\u00edmi konkurenty Radegastu jsou n\u011bkter\u00e9 region\u00e1ln\u00ed zna\u010dky, jejich\u017e pod\u00edl je v\u0161ak ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 10 %,&#8220; uvedl Michal Ka\u010dena, mana\u017eer Prazdroje pro vn\u011bj\u0161\u00ed vztahy. Podle Ka\u010deny rostl v roce 2001 tak\u00e9 export no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd stoupl o 49 % (rostl tedy nejrychleji ze v\u0161ech t\u0159\u00ed zna\u010dek plze\u0148sk\u00e9 skupiny), vyv\u00e1\u017eel se ho v\u0161ak jen zlomek ve srovn\u00e1n\u00ed s exportem Prazdroje a dokonce i Velkopopovick\u00e9ho Kozla se v zahrani\u010d\u00ed vypilo t\u0159ikr\u00e1t v\u00edc ne\u017e Radegastu. Dom\u00e1c\u00ed odbyt No\u0161ovic \u0161el v roce 2001 m\u00edrn\u011b dol\u016f: &#8222;Podepsal se na tom p\u0159edev\u0161\u00edm ni\u017e\u0161\u00ed prodej levn\u011bj\u0161\u00edho piva Klasik a tak\u00e9 hor\u0161\u00ed po\u010das\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed s lo\u0148sk\u00fdm rokem,&#8220; \u0159ekl Ka\u010dena. Oteplen\u00ed v \u010dervenci 2001 se v\u0161ak na \u017e\u00edzni piva\u0159\u016f a odbytu no\u0161ovick\u00e9ho piva okam\u017eit\u011b projevilo: &#8222;Ob\u011b no\u0161ovick\u00e9 zna\u010dky zaznamenaly ve srovn\u00e1n\u00ed s lo\u0148sk\u00fdm \u010dervencem r\u016fst,&#8220; dodal mluv\u010d\u00ed. P\u0159itom n\u011bkter\u00e9 kroky no\u0161ovick\u00fdch obchodn\u00edk\u016f piva\u0159e m\u00e1tly: &#8222;Zn\u00e1m\u00e1 etiketa no\u0161ovick\u00e9ho piva se zm\u011bnila, marn\u011b jsem v obchod\u011b hledal star\u00e9ho Radegasta na lahvi a dost mi trvalo, ne\u017e mi do\u0161lo, \u017ee se pod nov\u00fdm obr\u00e1zkem skr\u00fdv\u00e1 m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 pivo,&#8220; post\u011b\u017eoval si jeden z ostravsk\u00fdch piva\u0159\u016f. &#8222;Zna\u010dka Radegast te\u010f proch\u00e1z\u00ed obdob\u00edm prom\u011bny, jej\u00edm c\u00edlem je definov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 pozice v portfoliu skupiny Prazdroje, kter\u00e9 povede ke zv\u00fd\u0161en\u00ed atraktivity pro nov\u00e9 konzumenty nejen na Morav\u011b,&#8220; vysv\u011btlil Ka\u010dena, podle n\u011bho\u017e by m\u011bl Radegast symbolizovat &#8222;svobodomyslnost, spont\u00e1nnost, optimismus a chu\u0165 pro\u017e\u00edt v\u0161e naplno&#8220;. &#8222;Pot\u0159eba inovovat tradi\u010dn\u00ed etikety vyplynula i z pr\u016fzkumu mezi konzumenty,&#8220; \u0159ekl Ka\u010dena, podle n\u011bho\u017e byli spot\u0159ebitel\u00e9 s novou podobou pohansk\u00e9ho boha na no\u0161ovick\u00fdch lahv\u00edch spokojeni.<br \/>\n\u010cist\u00fd zisk 258,987 mili\u00f3nu K\u010d zaznamenal pivovar v roce 2001. Proti roku 2000 si v\u00fdrobce druh\u00e9ho nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho \u010desk\u00e9ho piva polep\u0161il o 20 %. V roce 2000 m\u011bl toti\u017e zisk 209,268 mili\u00f3nu, zat\u00edmco v roce 1999 skon\u010dil s prod\u011blkem 105 mili\u00f3n\u016f korun.V\u00fdkony spole\u010dnosti v roce 2001 meziro\u010dn\u011b vzrostly o 0,3 % na 2,03 miliardy K\u010d. Na celkov\u00fdch pasivech 2,949 miliardy se vlastn\u00ed kapit\u00e1l pod\u00edlel \u010d\u00e1stkou 1,789 miliardy korun. Ciz\u00ed zdroje 1,087 miliardy zahrnovaly bankovn\u00ed \u00fav\u011bry 127,389 mili\u00f3nu korun. Z\u00e1kladn\u00ed kapit\u00e1l \u010dinil 794,320 mili\u00f3nu K\u010d. Pivovar v roce 2001 vyrobil 1,902 mili\u00f3nu hl piva, co\u017e proti roku 2000 znamenalo pokles o 8,4 % a z\u00e1rove\u0148 nejni\u017e\u0161\u00ed v\u00fdrobu od roku 1998. Export zna\u010dky Radegast ale sou\u010dasn\u011b vzrostl na 40 436 hl, co\u017e ve srovn\u00e1n\u00ed s rokem 2000 byl n\u00e1r\u016fst o 39 %. Konsolidovan\u00fd \u010dist\u00fd zisk skupiny Radegast v roce 2001 \u010dinil 366,6 mili\u00f3nu, kdy\u017e o rok d\u0159\u00edve byl 334,2 mili\u00f3nu K\u010d. Vzrostly tak\u00e9 konsolidovan\u00e9 tr\u017eby na 2,78 miliardy z 2,69 miliardy korun. Do skupiny pat\u0159ily stoprocentn\u011b podnik Radegast Slovakia a Pivovar Velk\u00e9 Popovice, kde m\u011bl Radegast 84,2 % akc\u00ed. Krom\u011b toho vlastnil pod\u00edly ve spole\u010dnosti Park Golf Club a ve V\u00fdzkumn\u00e9m \u00fastavu pivovarsk\u00e9m a slada\u0159sk\u00e9m.<br \/>\nPivovar zaznamenal v prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed 2002 v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobn\u00fd meziro\u010dn\u00ed pokles \u010dist\u00e9ho zisku na 20,3 milionu z 44,3 milionu korun. Tr\u017eby vzrostly o 19 % na 534 milion\u016f<br \/>\nRadegast. Jedna z nejmlad\u0161\u00edch zna\u010dek piv, kter\u00e1 se vy\u0161vihla mezi nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed piva v zemi. Na ja\u0159e 2002 na n\u011bj n\u011bkte\u0159\u00ed piva\u0159i nad\u00e1vali, jin\u00ed ho naopak vlastenecky br\u00e1nili. Dva fr\u00fddecko-m\u00edste\u010dt\u00ed vyznava\u010di piva se obr\u00e1tili na redakci den\u00edku Dnes se st\u00ed\u017enost\u00ed: Pivo Radegast se podle nich v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch zhor\u0161ilo. \u201eKdy\u017e piju v hospod\u011b no\u0161ovick\u00e9 pivo, m\u00e1m druh\u00fd den pr\u016fjem. U\u017e to trv\u00e1 dlouho. N\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f,\u201c \u0159ekl Marek H\u00e4usler, kter\u00fd proto v posledn\u00ed dob\u011b u\u017e rad\u011bji vyhled\u00e1v\u00e1 podniky s jinou zna\u010dkou. Jeho \u017eena dodala, \u017ee o pr\u016fjmu z Radegastu zaslechla diskutovat cestuj\u00edc\u00ed v m\u011bstsk\u00e9m autobuse. Vojt\u011bch Barson z Fr\u00fddku-M\u00edstku m\u00e1 podobn\u00e9 zku\u0161enosti. \u201eZd\u00e1 se mi, \u017ee se Radegast zm\u011bnil k hor\u0161\u00edmu. M\u00e1m z n\u011bj v posledn\u00ed dob\u011b pr\u016fjem, stejn\u011b jako n\u011bkte\u0159\u00ed kolegov\u00e9.\u201c Stejn\u00e9 probl\u00e9my popisuje i \u0159idi\u010d Zden\u011bk Pliska z Kop\u0159ivnice. \u201eZrovna v p\u00e1tek jsem si dal \u010dty\u0159i desetistup\u0148ov\u00e1 piva a druh\u00fd den jsem prosed\u011bl na z\u00e1chod\u011b,\u201c tvrdil a dodal, \u017ee nyn\u00ed u\u017e na no\u0161ovickou des\u00edtku chod\u00ed do sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 restaurace s rizikem, \u017ee bude m\u00edt z\u0159ejm\u011b druh\u00fd den st\u0159evn\u00ed probl\u00e9my. Jin\u00ed osloven\u00ed piva\u0159i ale tvrdili, \u017ee nezaznamenali u Radegastu \u017e\u00e1dnou zm\u011bnu. \u201eV\u010dera jsem jich m\u011bl opravdu dost, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my,\u201c \u0159ekl Tom\u00e1\u0161 Kucha\u0159 z V\u00e1clavovic. Tak\u00e9 st\u00e1l\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk ostravsk\u00e9 restaurace U K\u0159\u00ed\u017e\u00e1nk\u016f v Ostrav\u011b, kter\u00fd v\u0161ak necht\u011bl zve\u0159ejnit cel\u00e9 jm\u00e9no, si na Radegast nest\u011b\u017eoval. \u201eSp\u00ed\u0161 z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak pivo ten kter\u00fd hospodsk\u00fd nato\u010d\u00ed,\u201c \u0159ekl piva\u0159 Franti\u0161ek. \u0160\u00e9fov\u00e9 no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru reagovali na p\u0159ipom\u00ednky konzument\u016f p\u0159ekvapen\u011b. \u201eM\u00e1me zrovna tolik radost\u00ed \u010di starost\u00ed jako jak\u00fdkoliv jin\u00fd pivovar u n\u00e1s. Ale nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee n\u011bkdo z konkurent\u016f registruje tak m\u00e1lo st\u00ed\u017enost\u00ed na kvalitu jako my,\u201c \u0159ekl mana\u017eer z\u00e1vodu Ivo Ka\u0148\u00e1k. Dodal, \u017ee Radegast pou\u017e\u00edv\u00e1 \u0161pi\u010dkovou technologii a soustavn\u011b zdokonaluje v\u00fdrobn\u00ed postupy a k\u00e1ze\u0148. \u201eNem\u016f\u017eeme si pokles kvality dovolit, konkurence je p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e1.\u201c Mluv\u010d\u00ed Prazdroje Jaroslav Pomp, do jeho\u017e skupiny no\u0161ovick\u00fd pivovar pat\u0159il, pop\u0159el, \u017ee by Radegast v posledn\u00ed dob\u011b m\u011bnil zaveden\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed postupy. \u201eV\u00fdrobn\u00ed proces a suroviny jsou na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni. Pivo Radegast se vyr\u00e1b\u00ed naprosto stejn\u011b, v\u0161echny v\u00e1rky jsou podrobn\u011b analyzov\u00e1ny v laborato\u0159\u00edch a proch\u00e1zej\u00ed pravideln\u00fdmi degusta\u010dn\u00edmi kontrolami,&#8220; \u0159ekl Pomp. Uvedl, \u017ee obchodn\u00ed z\u00e1stupci ani pracovn\u00edci odd\u011blen\u00ed kvality nezaznamenali v posledn\u00ed dob\u011b ani reklamace, ani st\u00ed\u017enosti spot\u0159ebitel\u016f. Pomp dodal, \u017ee odbyt piva Radegast se naopak zv\u00fd\u0161il, tak\u017ee se nezd\u00e1lo, \u017ee by se od n\u011bj z\u00e1kazn\u00edci odvraceli.\u201eDomn\u00edv\u00e1m se, \u017ee se jedn\u00e1 o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed fale\u0161n\u00e9 popla\u0161n\u00e9 zpr\u00e1vy,\u201c \u0159ekl mluv\u010d\u00ed k n\u00e1zor\u016fm fr\u00fddecko-m\u00edsteck\u00fdch piva\u0159\u016f.<br \/>\nZam\u011bstnanci Radegastu mohli od prvn\u00edho kv\u011btna 2002 v podnikov\u00e9m klubu p\u00edt pivo zadarmo. Na \u010depu v klubu, kter\u00fd byl otev\u0159en v dob\u011b od \u010dtrn\u00e1cti do osmn\u00e1cti hodin, byla piva Pilsner Urquell 12, Gambrinus 10, Radegast 12 a nealkoholick\u00fd Birell. &#8222;Lid\u00e9 byli zpo\u010d\u00e1tku sp\u00ed\u0161e ost\u00fdchav\u00ed, pak zv\u011bdav\u00ed a druh\u00fd den u\u017e to v klubu hu\u010delo jako v \u00fale,&#8220; \u0159ekl mluv\u010d\u00ed Prazdroje Jaroslav Pomp. Po\u010det vypit\u00fdch piv nebyl limitov\u00e1n, ale opilost se netolerovala.<br \/>\nRadegast ve vedrech \u010dervna 2002 vyexpedoval 15 000 hl piva, co\u017e bylo mno\u017estv\u00ed, kter\u00e9 uva\u0159\u00ed mal\u00fd pivovar za rok.<br \/>\nV\u00edce ne\u017e milion hektolitr\u016f piva prodal pivovar za prvn\u00edch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f roku 2002. V meziro\u010dn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed to znamenal n\u00e1r\u016fst o 11 %, p\u0159i\u010dem\u017e prodej v zahrani\u010d\u00ed stoupl o 57,5 %, \u0159ekl 15.\u010dervence 2002 mluv\u010d\u00ed skupiny Jaroslav Pomp. Radegast si tak upevnil pozici druh\u00e9ho nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho piva v \u010cR i v r\u00e1mci skupiny Prazdroje. Prodej zna\u010dky Radegast Birell, jedin\u00e9ho nealkoholick\u00e9ho piva v portf\u00f3liu skupiny Prazdroje, se ve sledovan\u00e9m obdob\u00ed zv\u00fd\u0161il o 32,4 %.<br \/>\nDynamick\u00fd n\u00e1r\u016fst vykazal na trhu nealkoholick\u00e9ho piva na Slovensku prodej zna\u010dky Radegast Birell &#8211; od srpna 2001 do \u010dervence 2002 se zv\u00fd\u0161il o v\u00edce ne\u017e 200 %. Jeho tr\u017en\u00ed pod\u00edl na Slovensku \u010dinil v\u00edce ne\u017e 26 %, \u0159ekl v z\u00e1\u0159\u00ed 2002 Alexej Bechtin z Prazdroje. &#8222;Radegast Birell je na slovensk\u00e9m trhu jedni\u010dkou mezi importovan\u00fdmi pivy a \u010d\u00edslo dv\u011b na trhu nealkoholick\u00fdch piv za dom\u00e1c\u00edm producentem Heineken Slovensko s jeho pivem Zlat\u00fd ba\u017eant nealkoholick\u00e9,&#8220;dodal. R\u016fst prodej\u016f na Slovensku p\u0159itom podle Bechtina zaznamenal v posledn\u00edm obdob\u00ed v\u011bt\u0161ina hlavn\u00edch nealko zna\u010dek, kam pat\u0159\u00ed tak\u00e9 Clausthaler a Budvar Alcohol- Free. Dominantn\u00ed nealko Zlat\u00fd ba\u017eant ovl\u00e1dal p\u0159es 60 % trhu. Distribuci Radegastu Birell na Slovensku zaji\u0161\u0165oval Pivovar \u0160ari\u0161.<br \/>\nInvesto\u0159i dne 30.9.2002 naposledy kupovali nebo prod\u00e1vali akcie spole\u010dnosti Pivovar Radegast a.s. na pra\u017esk\u00e9 burze. Komise pro spr\u00e1vn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed burzy toti\u017e Pivovar Radegast vylou\u010dila s platnost\u00ed od 1. \u0159\u00edjna z vedlej\u0161\u00edho trhu. D\u016fvodem vylou\u010den\u00ed emise z obchodov\u00e1n\u00ed bylo zru\u0161en\u00ed spole\u010dnosti bez likvidace slou\u010den\u00edm se spole\u010dnost\u00ed Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, vysv\u011btlila burza.<br \/>\nRadegast m\u011bl v Moravskoslezsk\u00e9m regionu neot\u0159esitelnou pozici v mno\u017estv\u00ed vyroben\u00e9ho piva. \u201eCelkov\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee se zna\u010dce Radegast da\u0159\u00ed, je to prototyp modern\u00edho, v\u00fdkonn\u00e9ho, ekologick\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd jako prvn\u00ed v \u010cR splnil p\u0159\u00edsn\u00e9 normy,\u201c chlubil se Alexej Bechtin z a.s.Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj. Mana\u017ee\u0159i pivovaru dodali, \u017ee Radegast z 90 % prodal pivo pr\u00e1v\u011b na Morav\u011b, nejv\u00edce v Moravskoslezsk\u00e9m kraji. \u201ePoci\u0165ujeme, \u017ee obliba na\u0161eho piva a takzvan\u00fd patriotismus k Radegastu je v kraji mnohem v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e s jak\u00fdm se setk\u00e1vaj\u00ed pivovary v \u010cech\u00e1ch,\u201c \u0159ekl mana\u017eer Radegastu.<br \/>\nA\u017e o 13 % vzrostl v roce 2002 meziro\u010dn\u011b v\u00fdstav piva v pivovaru, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed Prazdroje. V roce 2002 se v No\u0161ovic\u00edch vyrobilo 2 mil. 155 tis\u00edc hl zlat\u00e9ho moku, co\u017e bylo o 5 % v\u00edce, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal pl\u00e1n. &#8222;V posledn\u00edch dvan\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u00edch jsme se v r\u00e1mci skupiny odrazili a Radegast se za\u010dal op\u011bt prosazovat na trhu. Krom\u011b zna\u010dky Radegast se v No\u0161ovic\u00edch vyr\u00e1b\u011bl tak\u00e9 sudov\u00fd gambrinus, jeho\u017e ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav 360 000 hl. V\u00fdrazn\u011b se zv\u00fd\u0161il z\u00e1jem o nealkoholick\u00e9 pivo Birell, jeho\u017e se v \u010cR a na Slovensku v minul\u00e9m roce prodalo 100 000 hl. No\u0161ovick\u00e9 pivo za\u010dali od jara 2003 hospod\u0161t\u00ed \u010depovat do zbrusu nov\u00fdch sklenic. Zaveden\u00ed nov\u00e9ho firemn\u00edho skla bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed velk\u00e9 reklamn\u00ed kampan\u011b na pivo z No\u0161ovic, kterou pr\u00e1v\u011b rozjel vlastn\u00edk pivovaru, Prazdroj. Nov\u00e9 sklenice na Radegast byly siln\u00e9, robustn\u00ed a bez tradi\u010dn\u00edho potisku. N\u00e1pis Radegast a logo pivovaru m\u011bly podobu vystoupl\u00e9ho reli\u00e9fu. &#8222;Nov\u00e9 sklo jsme vyv\u00edjeli p\u0159es dva roky,&#8220; \u0159ekla v b\u0159eznu 2003 Simona Brabcov\u00e1, kter\u00e1 m\u011bla v Prazdroji na starosti zna\u010dku Radegast. Podle n\u00ed byly nov\u00e9 sklenice levn\u011bj\u0161\u00ed, trvanliv\u011bj\u0161\u00ed a l\u00e9pe uchovaly teplotu piva a p\u011bnu. &#8222;I kdy\u017e jsou silnost\u011bnn\u00e9 sklenice t\u011b\u017e\u0161\u00ed do ruky, hospodsk\u00fdm se l\u00edbily. Kdy\u017e jsme je testovali, v\u00fd\u010depn\u00ed tvrdili: Jsou tak sexy, \u017ee tu v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1t\u011b\u017e sneseme,&#8220; prohl\u00e1sila mana\u017eerka. No\u0161ovick\u00fd Radegast byl v roce 2002 po Gambrinusu z Prazdroje druh\u00fdm nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm pivem na trhu. Obl\u00edben\u00fd byl p\u0159edev\u0161\u00edm na Morav\u011b, Gambrinus zase kraloval mezi piva\u0159i v \u010cech\u00e1ch. &#8222;\u010ce\u0161i d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ednost m\u00e9n\u011b ho\u0159k\u00e9mu pivu, Moravan\u016fm ho\u0159kost tolik nevad\u00ed,&#8220; tvrdila Brabcov\u00e1. Obchodn\u00edci z Prazdroje se sna\u017eili, aby si ob\u011b firemn\u00ed zna\u010dky nekonkurovaly, a tak se o expanzi no\u0161ovick\u00e9ho piva do \u010cech a plze\u0148sk\u00e9ho na Moravu ani nepokou\u0161eli. Na druhou stranu &#8211; Gambrinus se od roku 2001 va\u0159il krom\u011b Plzn\u011b i v No\u0161ovic\u00edch (za posledn\u00ed rok \u010dinil jednu \u0161estinu z celkov\u00e9ho no\u0161ovick\u00e9ho v\u00fdstavu), zat\u00edmco kdysi tradi\u010dn\u00ed no\u0161ovick\u00e9 pivo Klasik se ji\u017e vyr\u00e1b\u011blo nejen v pivovaru Velk\u00e9 Popovice, ale za\u010dali ho va\u0159it tak\u00e9 v M\u011bstsk\u00e9m pivovaru Platan v Protiv\u00edn\u011b.<br \/>\nRadegast bodoval v \u010dervenci 2003 jako jedin\u00fd \u010desk\u00fd pivovar na potravin\u00e1\u0159sk\u00e9 p\u0159ehl\u00eddce Monde Selection v belgick\u00e9m Bruselu. V konkurenci 900 n\u00e1poj\u00e1\u0159sk\u00fdch firem z cel\u00e9ho sv\u011bta z\u00edskal dv\u011b zlat\u00e9 a jednu st\u0159\u00edbrnou medaili. Odborn\u00e1 porota mezin\u00e1rodn\u00edho institutu pro kvalitu Monde Selection ud\u011blila zlat\u00e9 medaile piv\u016fm Radegast Original a Premium, nealkoholick\u00e9 pivo Birell z\u00edskalo ve sv\u00e9 kategorii st\u0159\u00edbro. &#8222;I to byl velk\u00fd \u00fasp\u011bch, zlat\u00e1 medaile nebyla v kategorii nealkoholick\u00fdch piv ud\u011blena v\u016fbec,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer Radegastu Ivo Ka\u0148\u00e1k. Sv\u00e9 v\u00fdrobky do sout\u011b\u017ee p\u0159ihl\u00e1sily pivovary ze 37 zem\u00ed v\u0161ech kontinent\u016f. Veden\u00ed Radegastu si \u00fasp\u011bchu velmi cenilo. &#8222;V minulosti jsme \u00fa\u010dast na t\u011bchto akc\u00edch trochu podce\u0148ovali, pak jsme si ale dali za c\u00edl usp\u011bt alespo\u0148 na t\u0159ech v\u00fdznamn\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch, a to se povedlo,&#8220; pochvaloval si \u0161\u00e9f Radegastu.<br \/>\nPivovar m\u011bl i v roce 2003 vlastn\u00ed sladovnu, kter\u00e1 ro\u010dn\u011b spot\u0159ebovala asi 32 tis\u00edc tun je\u010dmene. Nakupoval ho v\u011bt\u0161inou na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku.<br \/>\nOd 18.8.do 30.9.2003 pivovar realizoval spot\u0159ebitelskou hru Velk\u00fd Lov. Piva\u0159i hledali pod v\u00ed\u010dky piva symboly r\u016fzn\u00fdch d\u00e1rk\u016f a 5 stejn\u00fdch pot\u00e9 odeslali.<br \/>\nVelk\u00fd den Radegastu k oslav\u011b konce l\u00e9ta p\u0159ipravila pro v\u0161echny sv\u00e9 p\u0159\u00edznivce a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj &#8211; pivovar Radegast ji\u017e na 20.9.2003. Pivovar, kde byla prvn\u00ed v\u00e1rka piva uva\u0159ena v prosinci 1970, se po t\u0159iat\u0159iceti letech poprv\u00e9 zcela otev\u0159el pro nej\u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost i s bohat\u00fdm doprovodn\u00fdm programem. &#8222;Piva je dost, ur\u010dit\u011b chyb\u011bt nebude,&#8220;zval v\u0161echny mana\u017eer spole\u010dnosti Ivo Ka\u0148\u00e1k. Ji\u017e od deseti hodin dopoledne byl pro cel\u00e9 rodiny p\u0159ipraven kulturn\u00ed program, v n\u011bm\u017e krom\u011b zn\u00e1m\u00fdch dom\u00e1c\u00edch skupin a soubor\u016f vystoupili i Ilona Cs\u00e1kov\u00e1 a Martin Maxa. Z\u00e1jemci si mohli prohl\u00e9dnout vojensk\u00e1 historick\u00e1 vozidla, zn\u00e1mou tatrovku Karla Lopraise, zhl\u00e9dnout uk\u00e1zku pr\u00e1ce psovod\u016f, \u010di pouli\u010dn\u00ed show ch\u016fdov\u00e9ho divadla. P\u0159ipraveny byly i sout\u011b\u017ee o nejv\u011bt\u0161\u00edho jedl\u00edka, karaoke show a dal\u0161\u00ed z\u00e1bavn\u00e9 sout\u011b\u017ee pro d\u011bti i dosp\u011bl\u00e9. Kdo cht\u011bl vid\u011bt, kde se jeho obl\u00edben\u00e9 pivo va\u0159\u00ed, mohl absolvovat exkurzi po nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch provozech. A\u017e do are\u00e1lu pivovaru v No\u0161ovic\u00edch mohli z\u00e1jemci p\u0159ijet historick\u00fdm parn\u00edm vlakem, kter\u00fd odj\u00ed\u017ed\u011bl z Ostravy &#8211; hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed ji\u017e v 7 hodin 40 minut r\u00e1no a po cel\u00fd den pak bude pravideln\u011b jezdil z Fr\u00fddku-M\u00edstku do No\u0161ovic a zp\u011bt.<br \/>\nZa kvalitu piva v pivovaru od prosince 2003 ru\u010dil nov\u00fd sl\u00e1dek. Stal se j\u00edm jedenat\u0159icetilet\u00fd absolvent Vysok\u00e9 \u0161koly chemickotechnologick\u00e9, oboru pivovarstv\u00ed a slada\u0159stv\u00ed Petr Kwaczek, kter\u00fd do Radegastu nastoupil p\u0159ed sedmi lety jako technolog v\u00fdroby. Vyst\u0159\u00eddal tak dosavadn\u00edho sl\u00e1dka Jozefa \u0160pirka, kter\u00fd ode\u0161el do pivovaru ve Velk\u00fdch Popovic\u00edch.<br \/>\nA\u010dkoli to zn\u011blo neuv\u011b\u0159iteln\u011b, ro\u010dn\u00ed objem piva vyroben\u00e9ho v pivovaru by mohl zaplnit zhruba 400 baz\u00e9n\u016f, jak\u00fd hodlalo v roce 2004 v aquaparku u Ole\u0161n\u00e9 postavit m\u011bsto Fr\u00fddek-M\u00edstek. Jenom\u017ee napou\u0161t\u011bt pivem baz\u00e9ny by p\u0159ece byl t\u011b\u017ek\u00fd h\u0159\u00edch. A zvl\u00e1\u0161t\u011b pivem no\u0161ovick\u00fdm, kter\u00e9 v posledn\u00ed dob\u011b skl\u00edzelo \u00fasp\u011bchy doma i v zahrani\u010d\u00ed. Presti\u017en\u00ed prvn\u00ed a druh\u00e9 ceny byly v americk\u00e9m Aspenu (World Beer Cup 2002) ud\u011bleny no\u0161ovick\u00e9mu sv\u011btl\u00e9mu le\u017e\u00e1ku, v\u00fd\u010depn\u00ed sv\u011btl\u00e9 des\u00edtce i nealkoholick\u00e9mu Birellu, prvn\u00edm m\u00edstem, Zlat\u00fdm poh\u00e1rem Pivexu &#8211; Pivo 2003, byl ocen\u011bn sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium v Brn\u011b, prvn\u00ed ceny z Bruselu (sout\u011b\u017e 42nd World Selection 2003 of Beers) putovaly do No\u0161ovic pro Original a Premium, druh\u00e1 cena pro Birell. &#8222;P\u0159i zachov\u00e1n\u00ed technologick\u00fdch postup\u016f, kter\u00e9 jsou nem\u011bnn\u00e9 des\u00edtky let, se v ud\u011blen\u00fdch ocen\u011bn\u00edch odr\u00e1\u017e\u00ed pr\u00e1ce na\u0161ich odborn\u00edk\u016f a v\u0161ech lid\u00ed ve v\u00fdrob\u011b i kontrole,&#8220; poznamenal v prosinci 2003 Petr Kwaczek, nov\u00fd sl\u00e1dek (ofici\u00e1ln\u011b mana\u017eer v\u00fdroby). Bylo mu dvaat\u0159icet let a v pivovaru v No\u0161ovic\u00edch pracoval u\u017e osm\u00fdm rokem. &#8222;Ho\u0159kost, kter\u00e1 je pro \u010desk\u00e9 pivo typick\u00e1, tomuto n\u00e1poji dod\u00e1vaj\u00ed chmel a chmelov\u00e9 v\u00fdrobky. Na\u0161e pivo je charakteristick\u00e9 v\u00fdraznou ho\u0159kost\u00ed, kter\u00e1 je d\u00e1na vy\u0161\u0161\u00edm chmelen\u00edm, ne\u017e je obvykl\u00e9 u jin\u00fdch pivovar\u016f, d\u00e1le plnou chut\u00ed, dobr\u00fdm \u0159\u00edzem a p\u011bnivost\u00ed. Ho\u0159k\u00e1 chu\u0165 je pro Radegast tak charakteristick\u00e1, \u017ee ji chceme udr\u017eet, p\u0159esto\u017ee chmel je jednou z nejdra\u017e\u0161\u00edch surovin p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva a s t\u00edm jsou spojen\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady,&#8220; \u0159ekl \u0161\u00e9f v\u00fdroby. M\u016f\u017ee m\u00edt pak sl\u00e1dek po dni str\u00e1ven\u00e9m v provozech pivovaru je\u0161t\u011b ve\u010der chu\u0165 d\u00e1t si zlatav\u00fd p\u011bniv\u00fd mok doma nebo v restauraci? &#8222;Pivo kontrolujeme v ka\u017ed\u00e9 f\u00e1zi v\u00fdroby. P\u0159i \u0159\u00edzen\u00fdch degustac\u00edch nebo kontrol\u00e1ch po hlavn\u00edm kva\u0161en\u00ed se samoz\u0159ejm\u011b pije mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed. V pr\u00e1ci jsem do ve\u010dera, a kdy\u017e pak p\u0159ijdu dom\u016f, r\u00e1d si d\u00e1m pivo po ve\u010de\u0159i. V pohod\u011b l\u00e9pe chutn\u00e1. A tak\u00e9 si r\u00e1d d\u00e1m \u010depovan\u00e9 o v\u00edkendu, t\u0159eba s kamar\u00e1dy na bowlingu,&#8220; p\u0159iznal. &#8222;Pivo nesm\u00ed chyb\u011bt ani na Silvestra. Samoz\u0159ejm\u011b nepohrdnu \u0161ampa\u0148sk\u00fdm nebo kvalitn\u00edm v\u00ednem, ale pivu d\u00e1v\u00e1m p\u0159ednost,&#8220; dodal.<br \/>\nPivovar zat\u00edm o v\u00fdrob\u011b siln\u011bj\u0161\u00edho le\u017e\u00e1ku neuva\u017eoval. &#8222;My se sp\u00ed\u0161e sna\u017e\u00edme zvy\u0161ovat v\u00fdstav u\u017e zab\u011bhan\u00fdch piv plze\u0148sk\u00e9ho pivovaru, s n\u00edm\u017e jsme spojen\u00ed,&#8220; \u0159ekl sl\u00e1dak Petr Kwaczek. &#8222;Proto krom\u011b Gambrinusu a Primusu jsme v prosinci uva\u0159ili v No\u0161ovic\u00edch prvn\u00ed v\u00e1rky Velkopopovick\u00e9ho Kozla,&#8220; \u0159ekl sl\u00e1dek a dodal, \u017ee &#8222;Kozel&#8220; uva\u0159en\u00fd v kraji p\u016fjde poprv\u00e9 do restaurac\u00ed a hospod na Morav\u011b v lednu 2004, a\u017e v tanc\u00edch na v\u00fdrobu le\u017e\u00e1ku uzraje.<br \/>\nV roce 2003 byla ukon\u010dena v\u00fdroba piva Klasik a p\u0159esunuta do Protiv\u00edna.<br \/>\nPivovar z\u00edskal ve \u010dty\u0159ech presti\u017en\u00edch degusta\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch v roce 2003 hned \u0161est ocen\u011bn\u00ed, z toho t\u0159i zlat\u00e9, dv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 a jedno bronzov\u00e9. Kvalitu jeho piva ocenili i odborn\u00edci v Bruselu na presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ei Monde Selection 2003, odkud si Radegast odvezl hned t\u0159i medaile &#8211; zlatou pro zna\u010dku Premium a Original a st\u0159\u00edbrnou pro nealkoholick\u00e9 pivo Birell. Zisk dvou zlat\u00fdch medail\u00ed v konkurenci 130 zna\u010dek od 37 v\u00fdrobc\u016f piva z cel\u00e9ho sv\u011bta bylo pro ocen\u011bn\u00ed kvality piva z Moravy velk\u00fd \u00fasp\u011bch. &#8220; Radost n\u00e1m ud\u011blal tak\u00e9 Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex 2003 pro Radegast Premium a stejn\u011b tak st\u0159\u00edbrn\u00e1 pozice v sout\u011b\u017ei \u010cesk\u00e9 pivo 2003 v kategorii le\u017e\u00e1k\u016f pro Radegast Premium. \u00dasp\u011bchem bylo i t\u0159et\u00ed m\u00edsto v sout\u011b\u017ei obl\u00edbenosti konzument\u016f Pivo roku 2003. Ve zm\u00edn\u011bn\u00fdch degusta\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch cht\u011bl Radegast sna\u017eit z\u00edskat ocen\u011bn\u00ed tak\u00e9 v leto\u0161n\u00edm roce,&#8220; \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Z\u00edskan\u00e1 ocen\u011bn\u00ed znamenaly pro pivovar a jeho zam\u011bstnance ohromn\u00fd \u00fasp\u011bch. &#8220; V posledn\u00edch t\u0159ech letech, kdy se systematicky z\u00fa\u010dast\u0148ujeme nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch degusta\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed, Radegast vyhr\u00e1v\u00e1 doma i v zahrani\u010d\u00ed. Je to potvrzen\u00ed, \u017ee investice do rozvoje a modernizace technologi\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed sv\u00e9 ovoce. Ka\u017ed\u00fd takov\u00fd \u00fasp\u011bch je pro zam\u011bstnance nejen pohlazen\u00edm a povzbuzen\u00edm, ale i sign\u00e1lem, \u017ee jejich pr\u00e1ce je vedle preferenc\u00ed konzument\u016f vysoce hodnocena i odborn\u00edky a profesion\u00e1ly. Pro zna\u010dku i jej\u00ed rozvoj je to velmi d\u016fle\u017eit\u00fd okam\u017eik,&#8220; uvedl Ka\u0148\u00e1k. \u00dasp\u011bchy pivovaru podle Ka\u0148\u00e1ka spo\u010d\u00edvaly hlavn\u011b v lidech, t\u00fdmov\u00e9 pr\u00e1ci a vysok\u00e9 kvalifikaci zam\u011bstnanc\u016f. &#8220; Jejich zaujet\u00ed, tvo\u0159ivost, rozsah znalost\u00ed a loajalita k vyr\u00e1b\u011bn\u00fdm zna\u010dk\u00e1m a firm\u011b jsou mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e technologie, se kterou pracuj\u00ed. Ve sv\u011bt\u011b najdeme spoustu p\u0159\u00edklad\u016f potvrzuj\u00edc\u00edch, \u017ee technick\u00e1 \u00farove\u0148 pivovaru nen\u00ed to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pro jeho \u00fasp\u011bch,&#8220; poznamenal Ka\u0148\u00e1k. \u0158adou unik\u00e1tn\u00edch ekologick\u00fdch projekt\u016f p\u0159isp\u011bl v roce 2003 pivovar i ke zkr\u00e1\u0161len\u00ed okol\u00ed &#8211; chr\u00e1n\u011bn\u00e9 krajinn\u00e9 oblasti Beskydy.<br \/>\nPokud by se pivo zna\u010dky Radegast vyroben\u00e9 v fisk\u00e1ln\u00edm roce 2003 v\u0161echno sto\u010dilo do sud\u016f a ty se postavily to \u0159ady, vytvo\u0159ily by sudy kolonu odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed vzd\u00e1lenosti z No\u0161ovic a\u017e do \u0158\u00edma. Piva zna\u010dky Radegast se v roce 2003 prodalo 1,188 milionu hektolitr\u016f. &#8222;Pokud by se toto mno\u017estv\u00ed sto\u010dilo do lahv\u00ed a ty se postavily na sebe, tak za \u0161est let budeme na M\u011bs\u00edci,&#8220; ilustroval objem ro\u010dn\u00edho v\u00fdstavu piva zna\u010dky Radegast Du\u0161an Hol\u00fd, \u0161\u00e9f prodeje na Morav\u011b. Celkem pivovar vyrobil za uplynul\u00fd rok 2,234 mili\u00f3nu hektolitr\u016f piva osmi zna\u010dek. To p\u0159edstavovalo meziro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst o 3,6 %. N\u00e1kladem 13 mili\u00f3n\u016f korun modernizoval pivovar provoz sv\u00e9 sladovny. Ta byla v roce 2004 druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed v republice )s ro\u010dn\u00ed produkc\u00ed 27 000 tun sladu. \u0160lo o nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed investici pivovaru v uplynul\u00e9m finan\u010dn\u00edm roce, kter\u00fd ve skupin\u011b skon\u010dil 31. b\u0159ezna 2004. &#8222;Vylep\u0161ili jsme chlazen\u00ed kl\u00ed\u010d\u00edc\u00edho je\u010dmene, co\u017e dovol\u00ed stabilizovat kvalitu sladu i v hork\u00fdch letn\u00edch dnech s p\u0159\u00edzniv\u00fdm dopadem na jakost piva,&#8220; vysv\u011btlil Petr Kwaczek, mana\u017eer v\u00fdroby pivovaru.<br \/>\nPivovar ve fisk\u00e1ln\u00edm roce, kter\u00fd v souladu s prax\u00ed mate\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti SABMiller za\u010dal 1.dubnem 2004 a kon\u010dil 31.b\u0159ezna 2005, pl\u00e1noval investovat do technologi\u00ed 76 mili\u00f3n\u016f korun. Jak \u0159ekl mana\u017eer z\u00e1vodu Ivo Ka\u0148\u00e1k, rozvojov\u00e9 z\u00e1m\u011bry se t\u00fdkaly p\u0159edev\u0161\u00edm dokon\u010den\u00ed modernizace varny, kter\u00e1 za\u010dala ji\u017e v roce 2003, a v\u00fdroby p\u00e1ry. Bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se vstup \u010cR do EU by pro pivovary nem\u011bl p\u0159in\u00e9st v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bny. &#8222;\u017d\u00e1dn\u00fd \u0161ok \u010desk\u00e9 pivovarnictv\u00ed neo\u010dek\u00e1v\u00e1, ani n\u00e1raz nebo vliv na cenu piva,&#8220; \u0159ekl tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Prazdroje Alexej Bechtin. &#8222;P\u0159\u00ednosem pro n\u00e1s bude, \u017ee do EU vstupuj\u00ed i Polsko a Ma\u010farsko. V Polsku toti\u017e m\u00e1me ur\u010dit\u00e9 z\u00e1brany v tarifech a v Ma\u010farsku v kv\u00f3t\u00e1ch. To padne a otev\u0159e se tak v\u011bt\u0161\u00ed prostor pro v\u00fdvoz. Kapacity m\u00e1me dostate\u010dn\u00e9,&#8220; dodal. Druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v \u010cR, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, m\u011bl nejv\u00edce odb\u011bratel\u016f pr\u00e1v\u011b na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku, ale i v Praze. Na tuzemsk\u00e9m pivn\u00edm trhu se zna\u010dka Radegast za\u0159adila na druh\u00e9 m\u00edsto hned za Gambrinus. Ji\u017e tradi\u010dn\u011b se zvy\u0161il z\u00e1jem o dvan\u00e1ctku. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed prodeje &#8211; t\u00e9m\u011b\u0159 o p\u011btinu &#8211; v\u0161ak zaznamenal Radegast Birell, kter\u00fd byl nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm nealkoholick\u00fdm pivem v \u010cR. &#8220; Soust\u0159ed\u00edme se na v\u011bt\u0161\u00ed prosazen\u00ed nealkoholick\u00e9ho piva Birell u n\u00e1s i v zahrani\u010d\u00ed, co\u017e byylo v souladu se zm\u011bnami spot\u0159ebitelsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed konzument\u016f i zm\u011bnou \u017eivotn\u00edho stylu,&#8220; uvedl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. V lednu 2004 zah\u00e1jil pivovar licen\u010dn\u00ed v\u00fdrobu piva Velkopopovick\u00fd kozel. No\u0161ovi\u010dt\u00ed po\u010d\u00edtali s t\u00edm, \u017ee t\u00e9to zna\u010dky v roce 2004 uva\u0159\u00ed zhruba dv\u011b st\u011b tis\u00edc hektolitr\u016f. Licen\u010dn\u00ed v\u00fdroba zna\u010dky Gambrinus se v No\u0161ovic\u00edch udr\u017eela na dosavadn\u00ed \u00farovni 400 000 hl.<br \/>\nSv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo Radegast Original z\u00edskalo bronz v nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017ei World Beer Cup 2004 v kategorii piv \u010desk\u00e9ho typu. Leto\u0161n\u00edho 5. ro\u010dn\u00edku v San Diegu v Kalifornii se z\u00fa\u010dastnilo 1566 zna\u010dek piv od 393 pivovar\u016f ze 40 zem\u00ed. Pivovar nen\u00ed v t\u00e9to sv\u011btov\u00e9 sout\u011b\u017ei s dvoulet\u00fdm cyklem \u017e\u00e1dn\u00fdm nov\u00e1\u010dkem. \u00da\u010dastnil se u\u017e jej\u00edho prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku v roce 1996 v USA ve Vailu. Ji\u017e podev\u00e1t\u00e9 se na Prvn\u00edho m\u00e1je roku 2004 otev\u0159ely br\u00e1ny pivovaru pro v\u0161echny skaln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky, p\u0159\u00edznivce a p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed si v r\u00e1mci ji\u017e tradi\u010dn\u00edho dne otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed mohli prohl\u00e9dnout, kde a jak se jejich obl\u00edben\u00fd n\u00e1poj va\u0159\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed exkurz\u00ed byla ochutn\u00e1vka piva zna\u010dek skupiny Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj v\u010detn\u011b tmav\u00e9ho Kozla.&#8220;Zav\u00edtalo k n\u00e1m v\u00edce ne\u017e p\u011bt set n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f a v parn\u00e9m dni \u0161lo pivo hodn\u011b na odbyt,&#8220;potvrdila Jana Ryz\u00e1kov\u00e1, kter\u00e1 m\u011bla exkurze v Radegastu na starosti. Velk\u00e9mu z\u00e1jmu se t\u011b\u0161ila i doprovodn\u00e1 v\u00fdstava fotbalov\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f fotografa Ale\u0161e Krecla.<br \/>\nPozn\u00e1vat krajinu a p\u0159itom konzumovat obl\u00edben\u00fd chmelov\u00fd n\u00e1poj mohli cykloturist\u00e9 v Moravskoslezsk\u00e9m kraji od 28.\u010dervna 2004 ji\u017e na t\u0159ech &#8222;pivn\u00edch&#8220; cyklotras\u00e1ch. Stezky byly nen\u00e1ro\u010dn\u00e9 a samoz\u0159ejm\u011b vedly kolem \u0159ady restaura\u010dn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed. Nejnov\u011bj\u0161\u00ed byla nazv\u00e1na &#8222;Trojmez\u00ed Radegast CykloTrack&#8220; a vedla nep\u0159\u00edli\u0161 frekventovanou \u010d\u00e1st\u00ed Beskyd. Cyklisty zavedla a\u017e na nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto \u010cesk\u00e9 republiky. No\u0161ovick\u00fd pivovar restaurace kolem tras z\u00e1soboval tak\u00e9 nealkoholick\u00fdm pivem.<br \/>\nZe 43. ro\u010dn\u00edku mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ee kvality Monde Selection 2004 v Amsterdamu p\u0159ivezl pivovar v \u010dervnu 2004 hned t\u0159i medaile. Zlatou z\u00edskalo pivo Radegast Premium, st\u0159\u00edbrnou Radegast Original a tak\u00e9 nealkoholick\u00fd Radegast Birell. Pivovar v Polsku neprod\u00e1val. &#8220; Radegast v Polsku neprod\u00e1v\u00e1me, a to z rozhodnut\u00ed sestersk\u00e9 spole\u010dnosti Kompania Piwowarska, kter\u00e1 byla stejn\u011b jako Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj sou\u010d\u00e1st\u00ed pivovarsk\u00e9 spole\u010dnosti SABMiller,&#8220; \u0159ekla v \u010dervenci 2004 Kate\u0159ina Louw z tiskov\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Prazdroje.<br \/>\nPivovar zv\u00fd\u0161il v prvn\u00edch p\u011bti m\u011bs\u00edc\u00edch roku 2004 prodej nealkoholick\u00e9ho piva Radegast Birrel o 30 % nad pl\u00e1n. &#8222;Zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed prodeje pokra\u010dovalo i v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch,&#8220; \u0159ekl v srpnu 2004 Alexandr Bechtin, mluv\u010d\u00ed Prazdroje.<br \/>\nNeuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 14 000 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f zav\u00edtalo b\u011bhem dne 18.z\u00e1\u0159\u00ed 2004 do No\u0161ovic, kde prob\u00edhal Radegast den. Zdej\u0161\u00ed pivovar se tak rozhodl po dobr\u00fdch zku\u0161enostech z \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku v roce 2003 oslavou konce l\u00e9ta zalo\u017eit pro p\u0159\u00edznivce dobr\u00e9ho piva a dobr\u00e9 z\u00e1bavy novou tradici. Radegast tak v roce 2004 do sv\u00e9 ba\u0161ty p\u0159il\u00e1kal je\u0161t\u011b o p\u011bt tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f v\u00edce ne\u017e v p\u0159edchoz\u00edm roce. &#8220; Sly\u0161te, sly\u0161te, b\u016fh Radegast dnes nad\u011bluje,&#8220; oz\u00fdvalo se ka\u017edou chv\u00edli bubnov\u00e1n\u00ed buben\u00edk\u016f a pr\u016fvod zbrojno\u0161\u016f ve st\u0159edov\u011bk\u00fdch kost\u00fdmech neust\u00e1le p\u0159iv\u00e1d\u011bl p\u0159ed br\u00e1ny pivovaru do &#8220; zem\u011b Radegast, zem\u011b hojnosti a her, kde rostou klob\u00e1sy a bu\u0159ty na stromech a pivo te\u010de potokem&#8220; dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed z\u00e1jemce.<br \/>\nNejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed pivo na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku, no\u0161ovick\u00fd Radegast, za\u010dali objevovat Ma\u010fa\u0159i. Radegast se toti\u017e u\u017e od podzimu 2004 va\u0159il tak\u00e9 v ma\u010farsk\u00e9 Budape\u0161ti. \u201ePivo Radegast Klasik za\u010dal v roce 2004 v licenci va\u0159it budape\u0161\u0165sk\u00fd pivovar Dreher, kter\u00fd tak\u00e9 pat\u0159il do na\u0161\u00ed pivovarnick\u00e9 skupiny. Je to v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v Ma\u010farsku,\u201c \u0159ekl Jan Hlav\u00e1\u010dek, kter\u00fd m\u011bl ve skupin\u011b Prazdroje na starosti pr\u00e1v\u011b v\u00fdrobu \u010desk\u00e9ho piva v zahrani\u010d\u00ed. \u201eZna\u010dku Klasik jsme pro Ma\u010farsko vybrali, proto\u017ee jsme tu pot\u0159ebovali obsadit segment levn\u011bj\u0161\u00edho piva, co\u017e pr\u00e1v\u011b Klasik p\u0159edstavuje. Na trh se v tomto oboru tla\u010dila n\u011bmeck\u00e1 konkurence, kter\u00e9 chceme \u010delit pr\u00e1v\u011b Radegastem,\u201c vysv\u011btlil Hlav\u00e1\u010dek. Budape\u0161\u0165sk\u00fd pivovar Dreher ov\u0161em nevyr\u00e1b\u011bl jen licen\u010dn\u00ed Radegast, kter\u00fd m\u011bl i v budoucnu z\u016fstat jen zlomkem jeho celkov\u00e9 produkce. Podle Jana Hlav\u00e1\u010dka byl licen\u010dn\u00ed ma\u010farsk\u00fd Radegast &#8211; stejn\u011b jako ostatn\u00ed licen\u010dn\u00ed piva, kter\u00e1 va\u0159il Prazdroj v zahrani\u010d\u00ed &#8211; k nerozezn\u00e1n\u00ed od sv\u00e9ho no\u0161ovick\u00e9ho origin\u00e1lu. \u201eV\u00fdrobu v zahrani\u010d\u00ed v\u017edy hl\u00eddaj\u00ed \u010de\u0161t\u00ed sl\u00e1dci, tak\u017ee chu\u0165 licen\u010dn\u00edho piva od dom\u00e1c\u00edho v\u016fbec nerozezn\u00e1te,\u201c uji\u0161\u0165oval pivovarnick\u00fd mana\u017eer.<br \/>\nV roce 2004 si produkc\u00ed 2,156 milionu hl udr\u017eel pozici druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho pivovaru v \u010cR. T\u00e9m\u011b\u0159 p\u011btasedmdes\u00e1t procent z celkov\u00e9 v\u00fdroby se jej prodalo na severn\u00ed Morav\u011b.<br \/>\nKdo si spustil p\u0159i prohl\u00eddce no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru informa\u010dn\u00ed panel, promluvil k n\u011bmu b\u016fh Radegast za dun\u011bn\u00ed zvon\u016f. Bez tajemn\u00e9 postavy boha hojnosti a pohostinnosti by mo\u017en\u00e1 druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v zemi nebyl tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Kdy\u017e toti\u017e v druh\u00e9 polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let vznikal, o jeho jm\u00e9nu a n\u00e1zvu nov\u00e9ho piva nebylo je\u0161t\u011b zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho mana\u017ee\u0159i \u010di d\u016fle\u017eit\u00ed lid\u00e9 na krajsk\u00e9m sekretari\u00e1tu strany. V jak\u00e9si ve\u0159ejn\u00e9 sout\u011b\u017ei ho nakonec navrhli sami obyvatel\u00e9 kraje. \u201ePr\u00e1v\u011b postava Radegasta je pro zdej\u0161\u00ed lidi velmi hmatateln\u00e1 a d\u00edky poutn\u00edmu m\u00edstu i \u017eiv\u00e1,\u201c \u0159ekla v \u00fanoru 2005 mana\u017eerka slu\u017eeb pivovaru Danu\u0161e Ernestov\u00e1. Pivovar se v posledn\u00ed dob\u011b na tento symbol pohostinnosti hodn\u011b upjal, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010dilo nap\u0159\u00edklad i to, \u017ee v roce 1998 financoval v\u00fdrobu kopie sochy Alb\u00edna Pol\u00e1\u0161ka, kter\u00e1 nahradila tu p\u016fvodn\u00ed. \u201eJe to symbol piva, kter\u00e9 vyr\u00e1b\u00edme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, kter\u00e1 le\u017eela ve skladu po filma\u0159\u00edch. Opr\u00e1\u0161ili jsme ji a p\u0159ed dv\u011bma lety jsme j\u00ed vyrobili i jakousi rakvi\u010dku-obal, abychom maketu p\u0159i p\u0159eprav\u011b nepo\u0161kodili,\u201c \u0159ekla Danu\u0161e Ernestov\u00e1. Dodala, \u017ee symbol Radegasta je pro zam\u011bstnance a tis\u00edce lid\u00ed, kte\u0159\u00ed pij\u00ed pivo Radegast, p\u0159edev\u0161\u00edm srdcovou a citovou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. \u201eTady nejsou lid\u00e9 tak zmlsan\u00ed a nap\u0159\u00edklad akce, kter\u00e9 n\u00e1m tato postava boha za\u0161ti\u0165uje, nav\u0161t\u011bvuje st\u00e1le v\u00edce lid\u00ed,\u201c \u0159ekla mana\u017eerka s t\u00edm, \u017ee v roce 2005 cht\u011bli organiz\u00e1to\u0159i letn\u00edch dn\u016f s pivovarem je\u0161t\u011b v\u00edce vsadit na postavu pohansk\u00e9ho boha. \u201eM\u011bly by m\u00edt jak\u00fdsi staroslovansk\u00fd n\u00e1dech.\u201c Sv\u016fj citov\u00fd vztah k so\u0161e pohansk\u00e9ho boha a Beskyd\u00e1m nezast\u00edr\u00e1 ani \u0159editel pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. \u201eV Beskydech, v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m \u00fadol\u00ed \u0160ance a \u0158e\u010dice jsem pro\u017eil sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed. M\u00e1m tu ko\u0159eny, zn\u00e1m tu kdejak\u00fd kopec a jsem velk\u00fd patriot t\u011bchto hor a tohoto kraje,\u201c p\u0159iznal. \u201eA Beskydy jsou kolem mne vlastn\u011b st\u00e1le. Kdy\u017e jsem doma, d\u00edv\u00e1m se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9ho Radegasta,\u201c \u0159ekl s nads\u00e1zkou. Ka\u0148\u00e1k m\u00ednil, \u017ee Radegast je velk\u00fdm symbolem tu\u017eeb prost\u00fdch lid\u00ed. \u201eA je moc dob\u0159e, \u017ee se jm\u00e9no tohoto boha stalo jm\u00e9nem zna\u010dky piva. Pom\u00e1haj\u00ed si navz\u00e1jem,\u201c \u0159ekl \u0159editel pivovaru s t\u00edm, \u017ee cel\u00fd jeho profesn\u00ed \u017eivot je vlastn\u011b spojen\u00fd s Radegastem a \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd leccos u\u017eite\u010dn\u00e9ho pro n\u011bj je\u0161t\u011b ud\u011blat.<br \/>\nHned dv\u011b ocen\u011bn\u00ed si p\u0159ivezl pivovar ze 13. ro\u010dn\u00edku odborn\u00e9 degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017ee piv Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex. Z dvaadvaceti zna\u010dek sv\u011btl\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f z\u00edskal Radegast Premium bronzov\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed a Radegast Original dostal \u201eCertifik\u00e1t kvality\u201c. Celkem se do sout\u011b\u017ee p\u0159ihl\u00e1silo 23 pivovar\u016f se 40 zna\u010dkami piv.<br \/>\nTuzem\u0161t\u00ed piva\u0159i neztr\u00e1celi ani v roce 2005 z\u00e1jem o levn\u00e9 l\u00e1hvov\u00e9 pivo Klasik z portfolia Prazdroje. Jeho prodej byl stabiln\u00ed od roku 1999. Jeho ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav \u010dinil p\u0159ibli\u017en\u011b 600 000 hl a na celkov\u00e9m v\u00fdstavu se pod\u00edlelo \u0161esti procenty. Pod\u00edl Klasiku v tuzemsk\u00e9 maloobchodn\u00ed s\u00edti byl kolem dev\u00edti procent. Levn\u00e9 pivo se pod n\u00e1zvem Radegast Klasik za\u010dalo vyr\u00e1b\u011bt p\u0159ed sedmi lety v no\u0161ovick\u00e9m pivovaru podle receptury, kterou vymysleli zdej\u0161\u00ed sl\u00e1dkov\u00e9. Kv\u016fli vysok\u00fdm n\u00e1klad\u016fm na dopravu se od roku 2004 u\u017e jen jako Klasik vyr\u00e1b\u011blo ve v\u0161ech pivovarech Prazdroje a na smlouvu i v protiv\u00ednsk\u00e9m pivovaru. Klasik dob\u0159e plnil svou roli v segmentu levn\u00fdch piv, jeho prodeje neklesal.<br \/>\nNealkoholick\u00e9 pivo Radegast Birell, bylo nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm nealkoholick\u00fdm pivem na \u010desk\u00e9m trhu a jeho v\u00fdstav ka\u017edoro\u010dn\u011b stoupal. &#8222;Na dom\u00e1c\u00edm trhu dnes tvo\u0159\u00ed birell 70 % v\u0161ech prodan\u00fdch nealkoholick\u00fdch piv. Jen ve srovn\u00e1n\u00ed s rokem 2003 se zv\u00fd\u0161il jeho prodej o dal\u0161\u00edch 6 %,&#8220; uvedl v dubnu 2005 mluv\u010d\u00ed Prazdroje Alexej Bechtin. Rekordn\u00ed n\u00e1r\u016fst zaznamenal p\u0159edev\u0161\u00edm prodej jeho sudov\u00e9 varianty. Nejv\u00edce se jej prodalo na severn\u00ed Morav\u011b, je v\u0161ak roz\u0161\u00ed\u0159en po cel\u00e9 republice. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st exportu m\u00ed\u0159ila na Slovensko, kde se po zlat\u00e9m ba\u017eantovi stal dvojkou tamn\u00edho trhu nealkoholick\u00fdch piv. &#8222;Rostouc\u00ed popt\u00e1vka ze strany motorest\u016f, restaurac\u00ed, ale i po\u0159adatel\u016f fotbalov\u00fdch z\u00e1pas\u016f n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010duje o tom, \u017ee \u0159idi\u010di st\u00e1le v\u00edce respektuj\u00ed zp\u0159\u00edsn\u011bn\u00ed podm\u00ednek pro \u0159\u00edzen\u00ed motorov\u00fdch vozidel a po\u017eaduj\u00ed co nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1hradu sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho n\u00e1poje,&#8220; doplnil \u0161\u00e9f prodeje Milan G\u00e1ba. Radegast Birell poprv\u00e9 uva\u0159ili no\u0161ovi\u010dt\u00ed pivovarn\u00edci v roce 1993 podle licence mal\u00e9ho \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho pivovaru FGH Rheinfelden. Ten u\u017e v roce 2005 sice neexistoval, nealkoholick\u00fd birell v\u0161ak st\u00e1le skl\u00edzel \u00fasp\u011bchy. V roce 2005 slavil pivovar 35 let od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky piva.<br \/>\nT\u0159i zlat\u00e9 medaile si z mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ee kvality Monde Selection, kter\u00e1 se konala na ja\u0159e 2005 v Bruselu, p\u0159ivezla zna\u010dka Radegast. Nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed z\u00edskaly le\u017e\u00e1k Premium, sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo Original a nealkoholick\u00fd Birell. V kategorii piva se sout\u011b\u017ee kvality z\u00fa\u010dastnily pivovary ze 38 zem\u00ed sv\u011bta.<br \/>\nParn\u00ed kotel za bezm\u00e1la 10 mili\u00f3n\u016f korun, kter\u00fd uvedl pivovar Radegast do zku\u0161ebn\u00edho provozu v b\u0159eznu 2005, sni\u017eil v\u00fdrobn\u00ed n\u00e1klady pivovaru. Zajistil i lep\u0161\u00ed plynulost v\u00fdroby a nem\u00e9n\u011b podstatn\u00fd byl tak\u00e9 jeho ekologick\u00fd p\u0159\u00ednos. Uk\u00e1zaly to ji\u017e prvn\u00ed dva m\u011bs\u00edce provozu kotle, b\u011bhem nich\u017e u\u0161et\u0159ili v No\u0161ovic\u00edch 135 tis. kub\u00edk\u016f zemn\u00edho plynu, tj. 751 tis\u00edc korun, v porovn\u00e1n\u00ed se stejn\u00fdm obdob\u00edm roku 2004.<br \/>\nDvan\u00e1ctiprocentn\u00ed meziro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst prodeje nealkoholick\u00e9ho piva Birell na v\u00edce ne\u017e 60 tis\u00edc hektolitr\u016f zaznamenal pivovar v prvn\u00edm pololet\u00ed 2005.<br \/>\nT\u0159i m\u00edsta na Morav\u011b o v\u00edkendu 10.-11.z\u00e1\u0159\u00ed 2005 pat\u0159ily Radegastovi, co\u017e je nejen pohansk\u00fd b\u016fh, ale i patron no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru. Pr\u00e1v\u011b proto se stal hlavn\u00ed postavou oslav t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho p\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky no\u0161ovick\u00e9ho piva. Pivn\u00ed slavnosti na Pustevn\u00e1ch, ve Zl\u00edn\u011b a Olomouci konan\u00e9 pod n\u00e1zvem Radegast\u016fv rej byly b\u00fdt z\u00e1bavou nejen pro piva\u0159e, ale pro celou rodinu. V roce 2004 se akce konala poprv\u00e9 a pouze na Pustevn\u00e1ch, a pro velkou n\u00e1v\u0161t\u011bvnost se po\u0159adatel\u00e9 rozhodli oslavy roz\u0161\u00ed\u0159it do dal\u0161\u00edch m\u00edst. \u201eZna\u010dka Radegast slav\u00ed v leto\u0161n\u00edm roce p\u011btat\u0159icet let od sv\u00e9ho vzniku a takov\u00e9 kulat\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed si zaslou\u017e\u00ed velkolep\u00e9 oslavy. Zah\u00e1jil je druh\u00fd ro\u010dn\u00edk Radegastova letn\u00edho reje, kter\u00fd byl z\u00e1rove\u0148 pozv\u00e1nkou na vyvrcholen\u00ed oslav, kter\u00fdmi byl Velk\u00fd Radegast den, konan\u00fd dne 17. z\u00e1\u0159\u00ed 2005 v pivovaru. Pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky bylo p\u0159ipraveno vystoupen\u00ed historick\u00fdch skupin, soubor\u016f lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed a tanc\u016f, koncert formace Ko\u010dko &amp; Orchestr a zp\u011bv\u00e1ka Dana B\u00e1rty. Oslavy ve Zl\u00edn\u011b byly na parkovi\u0161ti p\u0159ed Velk\u00fdm kinem. B\u011bhem dne se na obou m\u00edstech uskute\u010dnil Radegast\u016fv p\u011btiboj o ceny, kter\u00fd obn\u00e1\u0161el hod m\u00ed\u010dkem do hlavy Radegast, opi\u010d\u00ed dr\u00e1ha s kr\u00fdglem v ruce, ku\u017eelky s plechovkami, zdvihy 15litrov\u00e9ho sudu za \u0161edes\u00e1t vte\u0159in a p\u0159eskl\u00e1d\u00e1n\u00ed obsahu bedny.<br \/>\nP\u011btat\u0159icet let od sv\u00e9ho vzniku oslavil pivovar v Olomouci na Envelop\u011b. Milovn\u00edci p\u011bniv\u00e9ho moku mohli ochutnat speci\u00e1ln\u00ed kvasnicov\u00fd le\u017e\u00e1k. Doprovodn\u00fd program zahrnoval krom\u011b hudebn\u00edch vystoupen\u00ed i p\u0159edstaven\u00ed \u010dinnosti integrovan\u00e9ho z\u00e1chrann\u00e9ho syst\u00e9mu, zaj\u00edmav\u00e9 atrakce a \u010dty\u0159kolky.<br \/>\nDlouholet\u00fd sl\u00e1dek a pivovarsk\u00fd mana\u017eer Jarom\u00edr Franzl, kter\u00fd &#8222;vynalezl&#8220; naho\u0159klou chu\u0165 piva Radegast, byl na Svatov\u00e1clavsk\u00e9 slavnosti \u010desk\u00e9ho piva dne 20.9. 2005 uveden do S\u00edn\u011b sl\u00e1vy \u010desk\u00e9ho pivovarstv\u00ed a slada\u0159stv\u00ed. V roce 2005 ji\u017e sedmaosmdes\u00e1tilet\u00fd Jarom\u00edr Franzl p\u016fsobil v oboru pivovarnictv\u00ed od roku 1942 a s no\u0161ovick\u00fdm pivovarem spojil plodn\u00fd z\u00e1v\u011br sv\u00e9 profesn\u00ed kari\u00e9ry. Symbolicky vstoupil do s\u00edn\u011b sl\u00e1vy v roce, kdy pivovar, u jeho\u017e zrodu st\u00e1l, oslavil p\u011btat\u0159icet let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed.<br \/>\nPo\u010das\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159\u00e1lo Dni Radegasta 17.z\u00e1\u0159\u00ed 2005 v No\u0161ovic\u00edch. D\u00e9\u0161\u0165 odradil hodn\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, t\u011bch bylo znateln\u011b m\u00e9n\u011b ne\u017e v roce 2004. Po\u0159adatel\u00e9 p\u0159itom p\u0159ipravili pestr\u00fd celodenn\u00ed program tak, aby si v n\u011bm na\u0161ly n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho v\u0161echny v\u011bkov\u00e9 kategorie.<br \/>\nNov\u00fd kreativn\u00ed koncept doprov\u00e1zen\u00fd sloganem &#8222;\u017divot je ho\u0159k\u00fd. Bohud\u00edk&#8220; podpo\u0159ila zna\u010dka Radegast mobiln\u00ed venkovn\u00ed kampan\u00ed na form\u00e1tech mobilboard a cityboard v jeden\u00e1ctce m\u011bst severn\u00ed Moravy. Na t\u00e9m\u011b\u0159 stovce voz\u016f m\u011bstsk\u00e9 dopravy bylo nap\u0159. vyu\u017eito pohybu dve\u0159\u00ed k nazna\u010den\u00ed p\u0159\u00edpitku dvou sklenic. Outdoorov\u00e1 reklama byla z\u00e1rove\u0148 zastoupena nosi\u010di form\u00e1tu citylight na zast\u00e1vk\u00e1ch v kampani vyu\u017eit\u00fdch linek MHD.<br \/>\nMana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148ak v listopadu 2005 \u0159ekl:<br \/>\n\u201e* Po\u010das\u00ed v l\u00e9t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 spot\u0159eb\u011b piva nep\u0159\u00e1lo. Poznamen\u00e1 to leto\u0161n\u00ed v\u00fdsledky?<br \/>\nV prvn\u00edm pololet\u00ed tohoto roku \u010desk\u00e9 a moravsk\u00e9 pivovarstv\u00ed p\u0159ekonalo ve\u0161ker\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a zaznamenalo r\u016fst. Kone\u010dn\u00fd v\u00fdsledek ke konci roku bude na \u00farovni roku lo\u0148sk\u00e9ho, co\u017e je ale fantastick\u00fd v\u00fdsledek, proto\u017ee dlouhodob\u00e9 progn\u00f3zy \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee v\u00fdroba piva v \u010cesk\u00e9 republice mus\u00ed v budoucnu nutn\u011b poklesnout. Pokud jde o leto\u0161n\u00ed v\u00fdstav Pivovaru Radegast, bude se pohybovat kolem 2,1 mil. hektolitr\u016f.<br \/>\n* Jak\u00e1 je kapacita Pivovaru Radegast?<br \/>\nPivovar investoval do technologick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed na zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacity a stal se druh\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm producentem piva v republice. Dnes jsme schopni vyr\u00e1b\u011bt 2 mil. 300 tis\u00edc hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b.<br \/>\n* No\u0161ovick\u00fd pivovar letos slav\u00ed 35 let. Co bylo impulsem pro jeho v\u00fdstavbu?<br \/>\nPodle pam\u011btn\u00edk\u016f to hodn\u011b ovlivnila ud\u00e1lost z 13. na 14. dubna 1953. Tehdy byl poddolov\u00e1n pivovar v Karvin\u00e9 natolik, \u017ee musel b\u00fdt uzav\u0159en. Bylo to v dob\u011b intenz\u00edvn\u00ed v\u00fdstavby Hav\u00ed\u0159ova, Poruby, z Ostravska se budovalo ocelov\u00e9 srdce republiky a najednou vznikla nouze o pivo. Zab\u00fdvala se t\u00edm i tehdej\u0161\u00ed \u010deskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da, bylo vytipov\u00e1no p\u011bt m\u00edst a nakonec bylo v roce 1965 rozhodnuto, \u017ee pivovar bude postaven v podh\u016f\u0159\u00ed Beskyd, na \u00fazem\u00ed No\u0161ovic. Jedn\u00edm z naprosto z\u00e1sadn\u00edch d\u016fvod\u016f byla dostupnost skv\u011bl\u00e9 vody z horsk\u00e9 n\u00e1dr\u017ee Mor\u00e1vka. Prvn\u00ed v\u00e1rka piva v nov\u00e9m pivovaru byla uva\u0159ena 3. prosince 1970.<br \/>\n* Pou\u017e\u00edv\u00e1te vodu z Mor\u00e1vky dosud?<br \/>\nJist\u011b. Ob\u010das se sice objevuj\u00ed informace, \u017ee tady m\u00e1me studny, ale nen\u00ed to tak. Po\u0159\u00e1d pou\u017e\u00edv\u00e1me vodu z Mor\u00e1vky, kter\u00e1 m\u00e1 kvalitu vody kojeneck\u00e9. Ostatn\u011b objevuj\u00ed se i informace, \u017ee \u010desk\u00e9 pivovary pou\u017e\u00edvaj\u00ed chmel z dovozu. To se no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru nikdy net\u00fdkalo. Pou\u017e\u00edv\u00e1me v\u00fdhradn\u011b chmel \u017eateck\u00fd. A t\u00edm, \u017ee m\u00e1me vlastn\u00ed sladovnu, pou\u017e\u00edv\u00e1me vybran\u00fd sladovnick\u00fd je\u010dmen, zejm\u00e9na z Moravy. Ten n\u00e1m dod\u00e1vaj\u00ed p\u011bstitel\u00e9 podle toho, jak\u00e9 odr\u016fdy pot\u0159ebujeme. Charakter piva Radegast se sna\u017e\u00edme udr\u017eet tak, jak byl nastaven v 70. letech prvn\u00edm sl\u00e1dkem Jarom\u00edrem Franzlem. Radegast je p\u0159edev\u0161\u00edm region\u00e1ln\u00ed zna\u010dkou a v tomto kraji \u017eij\u00ed tvrd\u00ed lid\u00e9, zvykl\u00ed na tvrdou pr\u00e1ci. Maj\u00ed r\u00e1di ho\u0159k\u00e9 pivo. Odpov\u00edd\u00e1 to jejich naturelu.<br \/>\n* V No\u0161ovic\u00edch se ale va\u0159\u00ed i dal\u0161\u00ed zna\u010dky.<br \/>\nVyr\u00e1b\u00edme sortiment osmi variant \u0161esti zna\u010dek z portfolia na\u0161\u00ed firmy Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj. Ka\u017ed\u00e1 m\u00e1 jasn\u00fd senzorick\u00fd profil, u t\u011bch licen\u010dn\u00edch naprosto shodn\u00fd s t\u00edm, jak se va\u0159\u00ed v domovsk\u00e9m pivovaru. Radegast ale pro n\u00e1s z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u011b\u017eejn\u00edm. Na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku prod\u00e1v\u00e1me 90 procent produkce zna\u010dky Radegast. A p\u0159itom je tato zna\u010dka druhou nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed na \u010desk\u00e9m trhu, pat\u0159\u00ed j\u00ed sedm procent celkov\u00e9ho prodeje ve\u0161ker\u00e9ho piva v \u010cR. O jej\u00ed kvalit\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed nejen pod\u00edl na trhu, ale i \u00fasp\u011bchy v dom\u00e1c\u00edch a zahrani\u010dn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch. Za posledn\u00ed t\u0159i roky jsme z\u00edskali devaten\u00e1ct ocen\u011bn\u00ed.<br \/>\n* Pat\u0159\u00edte vy osobn\u011b k t\u011bm, kdo dr\u017e\u00ed \u010ceskou republiku pr\u016fm\u011brnou ro\u010dn\u00ed spot\u0159ebou piva 160 litr\u016f na osobu na sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce?<br \/>\nVe v\u0161edn\u00ed dny nem\u00e1m \u010das zaj\u00edt si do restaurace na \u010depovan\u00e9, tak\u017ee si ve\u010der mus\u00edm d\u00e1t doma jedno dv\u011b lahvov\u00e1 z lednice. Ale samoz\u0159ejm\u011b m\u00e1m sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 restaurace, kam si ob\u010das na dob\u0159e o\u0161et\u0159en\u00fd radegast zajdu. Ov\u0161em pokud m\u00e1m mo\u017enost, nepiji jen na\u0161e piva, ale i konkuren\u010dn\u00ed zna\u010dky. A r\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee kvalita \u010desk\u00e9ho piva obecn\u011b je velmi vysok\u00e1.\u201c<br \/>\nV r\u00e1mci organiza\u010dn\u00edch zm\u011bn ve v\u0161ech z\u00e1vodech v Plzni, No\u0161ovic\u00edch a Velk\u00fdch Popovic\u00edch propustil Prazdroj k posledn\u00edmu b\u0159eznu 2006 necel\u00fdch p\u011bt procent ze sou\u010dasn\u00fdch 2650 zam\u011bstnanc\u016f. \u0160lo zejm\u00e9na o administrativn\u00ed person\u00e1l, pracovn\u00edky technick\u00e9 podpory a st\u0159edn\u00ed mana\u017eery; redukce se net\u00fdkala p\u0159\u00edmo v\u00fdroby piva. Organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny zv\u00fd\u0161\u00ed v\u00fdkonnost firmy, \u0159ekl mluv\u010d\u00ed podniku Alexej Bechtin. &#8222;O redukc\u00edch v technick\u00e9m \u00faseku jsme rozhodli po dlouhotrvaj\u00edc\u00ed a d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdze v\u0161ech \u010dinnost\u00ed a proces\u016f,&#8220; dodal. Firma t\u00edm naplnila mezin\u00e1rodn\u00ed pivovarnick\u00e9 standardy. Radegast ke dni 31.b\u0159ezna 2006 propustil \u010dty\u0159icet zam\u011bstnanc\u016f. Pivovar ze\u0161t\u00edhloval nev\u00fdrobn\u00ed provozy a v\u00fdpov\u011b\u010f tak dostalo zhruba 40 zam\u011bstnanc\u016f. \u201ePo dlouhotrvaj\u00edc\u00ed a d\u016fkladn\u00e9 anal\u00fdze v\u0161ech \u010dinnost\u00ed a proces\u016f ve v\u0161ech pivovarech Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje se firma rozhodla prov\u00e9st organiza\u010dn\u00ed zm\u011bnu v technick\u00e9m \u00faseku &#8211; ne p\u0159\u00edmo ve v\u00fdrob\u011b, ale hlavn\u011b v \u00faseku technick\u00e9 a administrativn\u00ed podpory, st\u0159edn\u00edho managementu. Tato zm\u011bna p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed s sebou i ur\u010dit\u00e9 sni\u017eov\u00e1n\u00ed stavu zam\u011bstnanc\u016f,\u201c uvedl tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Prazdroje Alexej Bechtin.<br \/>\n&#8222;Jsme r\u00e1di, \u017ee kone\u010dn\u011b za\u010dalo jaro a \u017ee se kone\u010dn\u011b otev\u00edraj\u00ed zahradn\u00ed restaurace. Radegast je &#8220; zahr\u00e1dkov\u00e9&#8220; pivo,&#8220; tvrdil v kv\u011btnu 2006 Ka\u0148\u00e1k. Nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst v\u0161ak zaznamenalo ji\u017e n\u011bkolik let nealkoholick\u00e9 pivo Radegast Birell, kter\u00e9 na dom\u00e1c\u00edm trhu tvo\u0159ilo 70 % v\u0161ech prodan\u00fdch nealkoholick\u00fdch piv. Jen za rok 2005 dos\u00e1hl jeho v\u00fdstav 170 000 hl a v posledn\u00edch letech sb\u00edralo v mezin\u00e1rodn\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch jedno ocen\u011bn\u00ed za druh\u00fdm. &#8220; Nealkoholick\u00e9 pivo odr\u00e1\u017e\u00ed sou\u010dasn\u00e9 trendy \u017eivotn\u00edho stylu a st\u00e1le v\u00edce lid\u00ed, a nejen motorist\u016f, mu dnes d\u00edky jeho chuti, bl\u00edzk\u00e9 klasick\u00e9mu pivu, d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost p\u0159ed limon\u00e1dou nebo miner\u00e1lkou,&#8220; tvrdil mana\u017eer zna\u010dky Radegast Milan G\u00e1ba. Radegast Birell poprv\u00e9 uva\u0159ili no\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci v roce 1993 podle licence mal\u00e9ho \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho pivovaru FGH Rheinfelden. Ten u\u017e sice neexistuje, nealkoholick\u00fd birell v\u0161ak skl\u00edzel st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy. N\u00e1r\u016fst jeho prodeje dos\u00e1hl b\u011bhem posledn\u00edch dvan\u00e1cti m\u011bs\u00edc\u016f rekordn\u00edch 18 %, sudov\u00e1 varianta dokonce 28 %.<br \/>\nP\u0159ed n\u011bkolika lety mana\u017ee\u0159i pivovaru Pilsner Urquell schv\u00e1lili novou podobu etikety a znaku piva, na nich\u017e ov\u0161em b\u016fh Radegast odvr\u00e1til zrak a hled\u011bl n\u011bkam mimo. Tak n\u011bjak nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b. Mo\u017en\u00e1 i proto za\u010dali mana\u017ee\u0159i pivovaru uva\u017eovat o zm\u011bn\u011b. \u201eNa tenk\u00e9m skle u\u017e nyn\u00ed m\u00ed\u0159\u00ed do restaurac\u00ed Radegast oto\u010den\u00fd zp\u011bt k lidem,\u201c \u0159ekl v kv\u011btnu 2006 mana\u017eer zna\u010dky Radegast Milan G\u00e1ba. Dodal v\u0161ak, \u017ee nep\u016fjde o plo\u0161n\u00e9 oto\u010den\u00ed \u201ebo\u017e\u00ed\u201c hlavy na v\u0161ech produktech pivovaru. \u201eNovou podobu znaku piva zavedeme postupn\u011b. Je to sp\u00ed\u0161e evoluce ne\u017e revoluce. Nap\u0159\u00edklad na de\u0161tn\u00edc\u00edch v hospodsk\u00fdch zahr\u00e1dk\u00e1ch se lid\u00e9 mohou setkat v sou\u010dasnosti se t\u0159emi, ale i \u010dty\u0159mi podobami zna\u010dky,\u201c \u0159ekl mana\u017eer. A pro\u010d vlastn\u011b pivovar op\u011bt po n\u011bkolika letech m\u011bnil podobu etikety a zna\u010dky? \u201eNech\u00e1v\u00e1me si d\u011blat pr\u016fzkum. N\u011bkter\u00fdm se prost\u011b nel\u00edb\u00ed, \u017ee Radegast se v posledn\u00edch letech d\u00edv\u00e1 na etiket\u011b a na sklenic\u00edch jinam. Mysl\u00edm, \u017ee to vystihuje i povahu lid\u00ed na Morav\u011b a ve Slezsku,\u201c \u0159ekl Milan G\u00e1ba.<br \/>\nDvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili na jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch profesion\u00e1ln\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed na sv\u011bt\u011b Australian International Beer Award. Porota v Melbourne hodnotila celkem 969 sout\u011b\u017en\u00edch vzork\u016f piva, kter\u00e9 reprezentovaly 31 zem\u00ed. Australian International Beer Award byla zalo\u017eena v roce 1987. Odborn\u00e1 porota b\u011bhem osmidenn\u00ed anal\u00fdzy zkoumala v kv\u011btnu 2006 chu\u0165ov\u00e9 vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotily tak\u00e9 jeho balen\u00ed. No\u0161ovick\u00e9 pivo Radegast Premium na t\u00e9to sout\u011b\u017ei zabodovalo pot\u0159et\u00ed za sebou \u2013 v roce 2005 z\u00edskalo st\u0159\u00edbro a roku 2004 rovn\u011b\u017e bronz. V roce 2006 Radegast na australsk\u00e9 sout\u011b\u017ei poko\u0159ila zna\u010dka Velkopopovick\u00fd Kozel Medium, kter\u00e1 z\u00edskala st\u0159\u00edbro.<br \/>\nRadegast Birell z\u00edskal v australsk\u00e9m Melbourne nejvy\u0161\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed v kategorii nealkoholick\u00fdch piv mezin\u00e1rodn\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017ee Australian International Beer Awards. Ocen\u011bn\u00ed ud\u011blili odborn\u00ed porotci t\u011bm nejlep\u0161\u00edm z celkov\u00e9ho po\u010dtu 969 p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch pivn\u00edch vzork\u016f, kter\u00e9 reprezentovaly 31 zem\u00ed sv\u011bta. Ji\u017e od po\u010d\u00e1tku dubna 2006 prob\u00edhal proces odborn\u00e9ho posuzov\u00e1n\u00ed kvality sout\u011b\u017en\u00edch pivn\u00edch vzork\u016f, kter\u00fdch bylo registrov\u00e1no neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 969. Plody sv\u00e9 pr\u00e1ce vyslalo k odborn\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edmu posouzen\u00ed 31 zem\u00ed v\u010detn\u011b \u010cR. Mezi nealkoholick\u00fdmi pivy nejvy\u0161\u0161\u00ed hodnocen\u00ed z\u00edskal Radegast Birell: \u201eJsme r\u00e1di, \u017ee se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitn\u00edho nealkoholick\u00e9ho piva i mimo dom\u00e1c\u00ed trh, v n\u00e1ro\u010dn\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed s dal\u0161\u00edmi 30 zem\u011bmi sv\u011bta,\u201c uvedl Karel Kraus, mana\u017eer zna\u010dky Radegast Birell.<br \/>\nOd poloviny \u010dervna 2006, kdy ude\u0159ila vedra a tak\u00e9 za\u010dalo mistrovstv\u00ed sv\u011bta ve fotbale, expedoval Radegast k z\u00e1kazn\u00edk\u016fm denn\u011b p\u0159es \u0161est tis\u00edc hektolitr\u016f piva, co\u017e p\u0159edstavovalo ve srovn\u00e1n\u00ed s b\u011b\u017en\u00fdmi m\u011bs\u00edci n\u00e1r\u016fst p\u0159ibli\u017en\u011b o 30 %. &#8220; \u0160estkr\u00e1t se v t\u011bchto m\u011bs\u00edc\u00edch pivovaru Radegast poda\u0159ilo expedovat dokonce rekordn\u00edch dev\u011bt tis\u00edc hektolitr\u016f piva za den. K z\u00e1kazn\u00edk\u016fm vyjede b\u011bhem dne z pivovaru a\u017e sto osmdes\u00e1t n\u00e1klad\u016f s pivem, naproti tomu v zim\u011b kolem \u0161edes\u00e1ti,&#8220; uvedl \u0161\u00e9f pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Pivovar v hork\u00fdch dnech l\u00e9ta 2006 va\u0159il pivo na horn\u00ed hranici sv\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed kapacity, kter\u00e1 p\u0159edstavovala 2,4 milionu hektolitr\u016f piva za rok. &#8220; V letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch funguje pivovar na \u010dty\u0159i sm\u011bny a zam\u011bstn\u00e1v\u00e1me nav\u00edc \u0161edes\u00e1t brig\u00e1dn\u00edk\u016f, zejm\u00e9na na pomocn\u00e9 pr\u00e1ce,&#8220; doplnil Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nRadegast den p\u0159it\u00e1hl dne 16.z\u00e1\u0159\u00ed 2006 do pivovaru tis\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Akci p\u0159\u00e1lo tentokr\u00e1t i po\u010das\u00ed. Pivovar uva\u0159il 120 hl speci\u00e1ln\u00edho kvasnicov\u00e9ho piva. Polovinu tvo\u0159il sv\u011btl\u00fd kvasni\u010d\u00e1k, druh\u00e1 v\u00e1rka byla tmav\u00e1. V No\u0161ovic\u00edch vyrostlo pohansk\u00e9 m\u011bste\u010dko, v n\u011bm\u017e sil\u00e1ci sout\u011b\u017eili v hodu kamenem anebo v b\u011bhu s kancem na z\u00e1dech. D\u011bti si mohly za\u0161ermovat se skute\u010dn\u00fdmi \u0161erm\u00ed\u0159i, zast\u0159\u00edlet si z luku anebo si vyzkou\u0161et, jak se metaj\u00ed kameny. Zcela v pohansk\u00e9m duchu v\u011bdma p\u0159edpov\u00eddala budoucnost, vykl\u00e1dala lidem karty anebo v\u011b\u0161tila z ruky. P\u0159\u00edmo v are\u00e1lu pivovaru vyrostla sportovn\u00ed sc\u00e9na, na n\u00ed\u017e se sout\u011b\u017eilo v \u0161ipk\u00e1ch, volejbalu nebo bungee runningu. Nab\u00eddka kulturn\u00edch program\u016f byla skv\u011bl\u00e1. Na dvou p\u00f3di\u00edch hr\u00e1li Ivan Hlas, Jan Nedv\u011bd, Ji\u0159\u00ed Schmitzer, Peter Nagy, Ivan Ml\u00e1dek, Pepa Streichl, Kuli\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed, pot\u011b\u0161ila i cimb\u00e1lov\u00e1 muzika \u0160ajtar. D\u011bti si nenechaly uj\u00edt vystoupen\u00ed popul\u00e1rn\u00ed Majdy z Kouzeln\u00e9 \u0161kolky &#8211; here\u010dky Magdal\u00e9ny Reifov\u00e9. Pivo \u0161lo v tepl\u00e9m po\u010das\u00ed dob\u0159e na odbyt. Nechyb\u011bly brambor\u00e1ky, op\u00e9kan\u00e9 p\u00e1rky a dal\u0161\u00ed pochutiny v p\u0159\u00edjemn\u00fdch cenov\u00fdch relac\u00edch. Do akce se zapojili tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed \u017eivnostn\u00edci, tak\u017ee spokojeni mohli b\u00fdt skute\u010dn\u011b v\u0161ichni.<br \/>\nV\u00fdroba piva zna\u010dky Radegast v No\u0161ovic\u00edch zaj\u00edmala i turisty ze zahrani\u010d\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm z Polska a N\u011bmecka. Do pivovaru v roce 2006 na exkurzi p\u0159icestovalo t\u00e9m\u011b\u0159 800 cizinc\u016f, co\u017e bylo v meziro\u010dn\u00edm srovn\u00e1n\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b dvojn\u00e1sobek, \u0159ekl Pavel Sobol ze zastupuj\u00edc\u00ed medi\u00e1ln\u00ed agentury. Celkov\u00fd po\u010det n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f pivovaru se ve srovn\u00e1n\u00ed s rokem 2005 zvedl o p\u011bt procent na v\u00edce ne\u017e 5700 lid\u00ed. &#8222;Jsme jeden z m\u00e1la pivovar\u016f, kter\u00fd ukazuje v\u00fdrobu piva v re\u00e1lu. Pivovary st\u00e1le \u010dast\u011bji sm\u011b\u0159uj\u00ed k budov\u00e1n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00fdch center mimo m\u00edsta, kde se pivo skute\u010dn\u011b va\u0159\u00ed. Je to podstatn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed cesta, ov\u0161em rozhodn\u011b m\u00e9n\u011b atraktivn\u00ed,&#8220; dodal v \u0159\u00edjnu 2006 \u0159editel pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k s t\u00edm, \u017ee Radegast chce pro dal\u0161\u00ed rok po\u010det turist\u016f d\u00e1le nav\u00fd\u0161it. Exkurze proto za\u010dal pivovar v\u00edce propagovat v informa\u010dn\u00edch centrech a u poskytovatel\u016f ubytovac\u00edch slu\u017eeb. Podle Sobola souvisel vy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1jem zahrani\u010dn\u00edch turist\u016f o n\u00e1v\u0161t\u011bvu pivovaru sp\u00ed\u0161e se zlep\u0161en\u00edm jejich informovanosti ne\u017e s pl\u00e1novanou stavbou evropsk\u00e9 automobilky jihokorejsk\u00e9 firmy Hyundai Motor Company, kter\u00e1 m\u011bla vyr\u016fst v sousedstv\u00ed pivovaru. &#8222;N\u00e1v\u0161t\u011bvnost host\u016f z ciziny stoupala u\u017e p\u0159ed ozn\u00e1men\u00edm o zah\u00e1jen\u00ed stavby,&#8220; dodal. Prov\u00e1d\u011bn\u00ed exkurz\u00ed m\u011bl v Radegastu dlouhou tradici. Prvn\u00ed pivn\u00ed turist\u00e9 nav\u0161t\u00edvili pivovar za\u010d\u00e1tkem 80. let 20. stolet\u00ed. V roce 2006 m\u011bl pivovar \u0161est pr\u016fvodc\u016f, kte\u0159\u00ed prov\u00e1d\u011bli milovn\u00edky piva \u0161est dn\u016f v t\u00fddnu. St\u00e1le \u010dast\u011bji p\u0159itom host\u00e9 vyu\u017e\u00edvali mo\u017enosti p\u0159ihl\u00e1sit se na exkurzi formou on-line formul\u00e1\u0159e na str\u00e1nk\u00e1ch www.radegast.cz. Za dvouhodinovou prohl\u00eddku pivovaru zpest\u0159enou v\u00fdkladem pr\u016fvodce a dv\u011bma t\u0159etinkami dvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9ho piva zaplatil dosp\u011bl\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk 40 korun. Studenti a d\u016fchodci platili polovinu, abstinenti, d\u011bti a ml\u00e1de\u017e do 18 let, kte\u0159\u00ed se museli obej\u00edt bez degustace piva, zaplatili desetikorunu.<br \/>\nMilovn\u00edci piva skupiny Prazdroje si od listopadu 2006 p\u0159iplatili. Prazdroj toti\u017e ozn\u00e1mil zv\u00fd\u0161en\u00ed cen sudov\u00e9ho piva od 1. listopadu. Nap\u0159\u00edklad p\u016fllitr le\u017e\u00e1ku Pilsner Urquell tak podra\u017eil o 1,40 koruny. P\u016fllitr to\u010den\u00fdch le\u017e\u00e1k\u016f Gambrinus a Radegast zdra\u017eil o korunu, v\u00fd\u010depn\u00ed Gambrinus a Radegast byly dra\u017e\u0161\u00ed o 60 hal\u00e9\u0159\u016f. U Velkopopovick\u00e9ho kozla, kter\u00fd pat\u0159il tak\u00e9 do skupiny Prazdroje, se ceny nem\u011bnily.<br \/>\n\u201eSprava pro generacyju, kera p\u0159yjd\u011b po nas: barabi, bu\u010ft\u011b py\u0161ni na ten na\u0161 fajny kraj, bo ina\u010d vas budu chodi\u0165 v nocy stra\u0161i\u0165. S hajcmanem v jedne pazu\u0159e a s klavesnicu v druhe.\u201c Tato slova napsal p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm generac\u00edm popul\u00e1rn\u00ed bloga\u0159 Ostravak Ostravski a jeho vzkaz skon\u010dil v d\u0159ev\u011bn\u00e9 truhle a zakop\u00e1n na pozemku pivovaru spolu s posledn\u00ed pivn\u00ed lahv\u00ed star\u00e9ho typu, kter\u00e1 ned\u00e1vno sjela z pln\u00edc\u00ed velkokapacitn\u00ed linky pivovaru. Pivovarn\u00edci se tak recesistick\u00fdm poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00edm posledn\u00ed lahve s dal\u0161\u00edmi vzkazy starosty obce, Karla Lopraise \u010di z\u00e1znamem ud\u00edlen\u00ed hudebn\u00edch And\u011bl\u016f rozlou\u010dili s jednou etapou pivovaru a to podobou l\u00e1hvov\u00e9ho piva, jakou dod\u00e1vali do prodejen v posledn\u00edch jeden\u00e1cti letech. Od konce dubna do \u010dervence 2007 zmizely tyto lahve i z prodejen a nahradil je nov\u00e9 lahve typu gold. Lahv\u00ed nov\u00e9ho typu pivovar v prvn\u00ed f\u00e1zi pot\u0159eboval asi dvacet milion\u016f. \u017divotnost ka\u017ed\u00e9 l\u00e1hve je v pr\u016fm\u011bru asi \u010dty\u0159i roky a za tu dobu se ji poda\u0159\u00ed naplnit a\u017e dvacetkr\u00e1t. Hlavn\u00ed mana\u017eer Ivo Ka\u0148\u00e1k \u0159ekl, \u017ee firma investovala dvan\u00e1ct milion\u016f do \u00faprav plnic\u00edch linek a do za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 v\u00edce ochr\u00e1n\u00ed lahve p\u0159ed po\u0161kozen\u00edm povrchu. \u201eMiliony star\u00fdch lahv\u00ed nab\u00edz\u00edme nyn\u00ed pivovar\u016fm, kter\u00e9 do nich st\u00e1le pln\u00ed,\u201c \u0159ekl Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\n&#8222;O \u017e\u00e1dn\u00fdch \u00faprav\u00e1ch cen se neuva\u017euje,&#8220; \u0159ekl v \u010dervnu 2007 Pavel Sobol z agentury, kter\u00e1 medi\u00e1ln\u011b zastupovala pivovar. Naposledy pivovar zdra\u017eoval v listopadu 2006.<br \/>\nP\u0159i pivn\u00ed slavnosti Radegast Den, je\u017e se uskute\u010dnila 15.z\u00e1\u0159\u00ed 2007 byl nab\u00edzen i kvasnicov\u00fd sv\u011btl\u00fd speci\u00e1l s n\u00e1zvem Radhost.<br \/>\nPrazdroj ozn\u00e1mil zv\u00fd\u0161en\u00ed cen sudov\u00e9ho piva od 1.listopadu 2007. P\u016fllitr to\u010den\u00e9ho le\u017e\u00e1ku Radegast zdra\u017eil o korunu, v\u00fd\u010depn\u00ed Radegast byl dra\u017e\u0161\u00ed o 60 hal\u00e9\u0159\u016f. Zdra\u017een\u00ed se t\u00fdkalo jen sudov\u00e9ho piva, u lahvov\u00fdch n\u00e1poj\u016f cht\u011bl Prazdroj upravit ceny postupn\u011b. Ke zv\u00fd\u0161en\u00ed cen p\u0159istoupil pivovar kv\u016fli zdra\u017een\u00ed je\u010dmene i vstupn\u00edch energi\u00ed.<br \/>\nV mezin\u00e1rodn\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017ei Australian International Beer Awards v b\u0159eznu 2008 si Radegast Birell odnesl bronzov\u00e9 ocen\u011bn\u00ed v kategorii nealkoholick\u00fdch piv. Na presti\u017en\u00edm kl\u00e1n\u00ed pivn\u00edch zna\u010dek ze dvaa\u010dty\u0159iceti zem\u00ed sv\u011bta z\u00edskal sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium bronzovou medaili v kategorii piv plze\u0148sk\u00e9ho typu. \u201eVelmi m\u011b pot\u011b\u0161il \u00fasp\u011bch na\u0161ich zna\u010dek na australsk\u00e9 sout\u011b\u017ei. Dv\u011b medaile potvrdily, \u017ee va\u0159\u00edme pivo \u0161pi\u010dkov\u00e9 kvality, kter\u00e9 pr\u00e1vem pat\u0159\u00ed mezi nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed na Morav\u011b,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nNa jubilejn\u00ed desetimiliard\u00e9 pivo \u010dekal nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar na Morav\u011b pouh\u00fdch 37,5 let. O\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed se naplnilo na konci \u010dervna 2008, kdy ze st\u00e1\u010dec\u00ed linky sjel l\u00e1hvov\u00fd sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium. Jubilejn\u00ed pivo si pivovar nenechal pro sebe a p\u0159evzal jej hejtman Moravskoslezsk\u00e9ho kraje Ev\u017een To\u0161enovsk\u00fd.<br \/>\nTepl\u00e9 po\u010das\u00ed po\u010d\u00e1tku srpna 2008 ned\u011blalo radost jen milovn\u00edk\u016fm l\u00e9ta, ale tak\u00e9 pivovarn\u00edk\u016fm. Za\u010d\u00e1tek srpna p\u0159inesl rekordn\u00ed spot\u0159ebu piva. Dokazovala to popt\u00e1vka po nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm pivu na Morav\u011b, zna\u010dce Radegast. \u201eZ no\u0161ovick\u00e9ho pivovaru nyn\u00ed denn\u011b m\u00ed\u0159\u00ed ke spot\u0159ebitel\u016fm v\u00edce ne\u017e milion piv. Z\u00e1sobujeme v\u00edce ne\u017e p\u011bt tis\u00edc z\u00e1kazn\u00edk\u016f, z nich\u017e 250 pat\u0159\u00ed do kategorie sezonn\u00edch,\u201c \u0159ekl mana\u017eer zna\u010dek Vladim\u00edr Jurina. Rekordn\u00edm dnem bylo zat\u00edm pro pivovar prvn\u00ed \u00fater\u00fd v srpnu, kdy za jedin\u00fd den rozvezlo 74 vozidel mezi spot\u0159ebitele do hospod \u010di prodejen 1,28 milionu piv. Podobn\u00fdch \u010d\u00edsel dosahoval pivovar Radegast tak\u00e9 koncem \u010dervna 2008. \u201eV posledn\u00edm \u010dervnov\u00e9m t\u00fddnu, kdy se teplom\u011br vy\u0161plhal ke t\u0159ic\u00edtce, se mno\u017estv\u00ed expedovan\u00e9ho piva na trh velmi podobalo tomu srpnov\u00e9mu,\u201c uvedl. I leto\u0161n\u00ed l\u00e9to op\u011bt potvrzovalo starou zku\u0161enost, \u017ee ve vedrech jde l\u00e9pe na odbyt des\u00edtka, kter\u00e1 se pije takzvan\u011b na \u017e\u00edze\u0148, ne\u017e dvan\u00e1ctka a v\u00edcestup\u0148ov\u00e1 piva. \u201eZat\u00edmco spot\u0159eba des\u00edtky naroste ve srovn\u00e1n\u00ed ledna a \u010dervence a\u017e o sedmdes\u00e1t procent, dvan\u00e1ctka pouze o t\u0159etinu,\u201c dodal Jurina. St\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem byl i o nealkoholick\u00e9 pivo Radegast Birell, jeho\u017e spot\u0159eba se v l\u00e9t\u011b zvy\u0161ila a\u017e na dvojn\u00e1sobek. Nejv\u011bt\u0161\u00ed sezonn\u00ed skok d\u00edky dovolen\u00fdm zaznamenalo pivo v plechovkov\u00e9m balen\u00ed, hospod\u0161t\u00ed v\u00edce objedn\u00e1vali tak\u00e9 sudov\u00e9 pivo.<br \/>\nV listopadu 2008 se pivovar za\u0159adil mezi turisticky v\u00fdznamn\u00e1 m\u00edsta v \u010cesku, disponuj\u00edc\u00ed origin\u00e1ln\u00ed d\u0159ev\u011bnou zn\u00e1mkou. Pro svou exkurzn\u00ed trasu z\u00edskal turistickou zn\u00e1mku s \u010d\u00edslem 1618. \u201eN\u00e1\u0161 pivovar je jeden z m\u00e1la ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, kter\u00fd umo\u017e\u0148uje nahl\u00e9dnout pod pokli\u010dku re\u00e1ln\u00e9 v\u00fdroby piva,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\n\u00dasp\u011bch slavila zna\u010dka Radegast i v roce 2008. Zat\u00edmco prodeje cel\u00e9ho pivn\u00edho trhu poklesly meziro\u010dn\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b o t\u0159i procenta, popularita Radegastu \u0161la vzh\u016fru a prodeje se zv\u00fd\u0161ily o v\u00edce ne\u017e t\u0159i procenta. Da\u0159ilo se tak\u00e9 nealko pivu Radegast Birell, kter\u00e9 zaznamenalo n\u00e1r\u016fst o 15 %. \u201eTradice Radegastu trv\u00e1 ji\u017e 38 let. Po celou tu dobu pe\u010dliv\u011b hl\u00edd\u00e1me recepturu piva, jeho\u017e ho\u0159k\u00e1 chu\u0165 tak zachutnala v\u0161em na Morav\u011b, ale i v \u010cech\u00e1ch. Dom\u00e1c\u00ed zna\u010dkou jsme ale hlavn\u011b na severu Moravy, na Ostravsku,\u201c vysv\u011btlil d\u016fvody prodejn\u00edch n\u00e1r\u016fst\u016f mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nRadegast oslavil v lednu 2009 38. v\u00fdro\u010d\u00ed. Od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky si piva\u0159i vychutnali ji\u017e 51,5 milion\u016f hektolitr\u016f a Radegast si jako tradi\u010dn\u00ed n\u00e1poj moravsk\u00fdch piva\u0159\u016f vybudoval postaven\u00ed nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho a nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edho piva na cel\u00e9 Morav\u011b.<br \/>\nDv\u011b st\u0159\u00edbrn\u00e9 medaile si ze sout\u011b\u017ee Zlat\u00fd poh\u00e1r Pivex \u2013 Pivo 2009 odnesl pivovar. Dvan\u00e1ctce Radegast Premium pat\u0159ilo druh\u00e9 m\u00edsto v kategorii sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k, stejnou p\u0159\u00ed\u010dku v kategorii nealkoholick\u00fdch piv pak obsadil Radegast Birell. Do sout\u011b\u017ee poslalo 18 pivovar\u016f na 40 pivn\u00edch zna\u010dek. Ve dvoukolov\u00e9 anonymn\u00ed degustaci hodnotila odborn\u00e1 porota chu\u0165 piva, \u0159\u00edznost, v\u016fni, ho\u0159kost a p\u0159\u00edpadn\u00e9 dal\u0161\u00ed chu\u0165ov\u00e9 vlastnosti. Krom\u011b degusta\u010dn\u00edho porovn\u00e1n\u00ed zna\u010dek jsou prov\u00e1d\u011bny laboratorn\u00ed rozbory. \u201eJsem r\u00e1d, \u017ee pivovar\u0161t\u00ed odborn\u00edci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro n\u00e1s v\u0161ak st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 hlavn\u00ed porotou samotn\u00fd spot\u0159ebitel,\u201c komentoval v b\u0159eznu 2009 mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nDobr\u00e1 zpr\u00e1va p\u0159il\u00e9tla v b\u0159eznu 2009 z australsk\u00e9ho Melbourne do pivovaru. V mezin\u00e1rodn\u00ed sout\u011b\u017ei Australian International Beer Award se mezi v\u00edce ne\u017e tis\u00edcovkou vzork\u016f z 39 zem\u00ed sv\u011bta neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Ob\u011b zna\u010dky si ze sv\u00fdch kategori\u00ed odn\u00e1\u0161ej\u00ed bronzovou medaili. Australian International Beer Award po\u0159\u00e1d\u00e1 Kr\u00e1lovsk\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd institut oblasti Victoria s\u00eddl\u00edc\u00ed v australsk\u00e9m Melbourne ve spolupr\u00e1ci s univerzitou Ballarat. Porotu tvo\u0159\u00ed v\u00edce ne\u017e 30 odborn\u00edk\u016f.<br \/>\nOd kv\u011btna 2009 bylo mo\u017en\u00e9 koupit Radegast Birell ve zcela nov\u00e9m balen\u00ed, kter\u00e9mu bude v\u00fdrazn\u011bji dominovat n\u00e1pis Birell. \u201ePostupn\u00e9 osamostat\u0148ov\u00e1n\u00ed zna\u010dky Birell od mate\u0159sk\u00e9ho Radegastu byl dlouho zva\u017eovan\u00fd krok. Radegast Birell za\u017e\u00edval v posledn\u00ed dob\u011b dynamick\u00fd r\u016fst a stal se synonymem pro nejlep\u0161\u00ed nealkoholick\u00e9 pivo v \u010cesk\u00e9 republice. 2 ze 3 prodan\u00fdch nealkoholick\u00fdch piv nesou logo t\u00e9to zna\u010dky. Birell m\u00e1 nyn\u00ed jinou c\u00edlovou skupinu a komunikaci ne\u017e Radegast, nav\u00edc v sou\u010dasnosti Birell svou p\u016fsobnost\u00ed ji\u017e p\u0159esahuje dom\u00e1c\u00ed region Moravy, kde m\u00e1 zna\u010dka Radegast sv\u00e9 ko\u0159eny. To v\u0161e vedlo k na\u0161emu rozhodnut\u00ed, \u017ee Birell postupn\u011b osamostatn\u00edme a vytvo\u0159\u00edme z n\u011bj silnou zna\u010dku. Z\u00e1rove\u0148 chceme nov\u00fdm balen\u00edm i komunikac\u00ed prezentovat zna\u010dku jako modern\u00ed a aktivn\u00ed volbu pro pij\u00e1ky piva,\u201c \u0159ekl Vladim\u00edr Van\u011bk, mana\u017eer zna\u010dky Radegast Birell. Nov\u00e9 balen\u00ed bude lad\u011bno do barevn\u00e9 kombinace modr\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9. Krom\u011b n\u00e1pisu Birell mu dominovalo dynamick\u00e9 logo \u201eok\u0159\u00eddlen\u00e9ho\u201c p\u00edsmene B. Na nov\u00e9 etiket\u011b ale st\u00e1le z\u016fstalo i zna\u010dku Radegast. Na v\u0161ech obalech byl um\u00edst\u011bn tak\u00e9 nov\u00fd slogan \u201eZ\u016fsta\u0148 ve h\u0159e\u201c. \u201eI ze sloganu vypl\u00fdv\u00e1 nov\u00fd sm\u011br zna\u010dky. Birell je pro lidi, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed b\u00fdt aktivn\u00ed. Birell sv\u00fdm spot\u0159ebitel\u016fm umo\u017e\u0148uje z\u016fstat ve h\u0159e a pod\u00e1vat dobr\u00fd v\u00fdkon \u2013 a\u0165 u\u017e jsou na slu\u017eebn\u00ed cest\u011b, v pr\u00e1ci nebo na cyklistick\u00e9m maratonu &#8211; bez toho, ani\u017e by se museli vzd\u00e1vat sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 chuti piva,\u201c dodal Vladim\u00edr Van\u011bk. Nov\u00e9 obaly byly d\u00edlem italsk\u00e9 design\u00e9rsk\u00e9 firmy Lumen, kter\u00e1 v domovsk\u00e9 It\u00e1lii p\u0159ipravila a navrhla nap\u0159\u00edklad novou korpor\u00e1tn\u00ed identitu pro fotbalov\u00fd klub AC Mil\u00e1n. Krom\u011b nov\u00fdch obal\u016f se Birell do\u010dkal tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed portfolia. Nov\u011b bude na trhu k dost\u00e1n\u00ed i p\u016fllitrov\u00e1 plechovka, o kterou je mezi spot\u0159ebiteli st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem. Nutn\u00fdm krokem pro osamostatn\u011bn\u00ed zna\u010dky Birell byl tak\u00e9 odkup ochrann\u00e9 zn\u00e1mky Birell od d\u00e1nsk\u00e9ho pivovaru Carlsberg, kter\u00fd vlastnil ve\u0161ker\u00e1 pr\u00e1va na u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zna\u010dky. To se poda\u0159ilo v prosinci 2008. Prazdroj se tak stal vlastn\u00edkem ochrann\u00e9 zn\u00e1mky Birell na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 republiky.<br \/>\nPivovar se v \u010dervnu 2009 z\u00e1soboval na l\u00e9to a tak vyr\u00e1b\u011bl p\u0159es 65 000 hl t\u00fddn\u011b, co\u017e byla jeho maxim\u00e1ln\u00ed kapacita. &#8222;V\u00fdroba z\u00e1sob piva na l\u00e9to te\u010f jede na pln\u00e9 obr\u00e1tky. T\u00fddn\u011b va\u0159\u00edme a\u017e 74 v\u00e1rek a spot\u0159ebujeme p\u0159es 765 tun sladu, co\u017e je o t\u0159etinu a\u017e polovinu v\u00edce ne\u017e v zim\u011b,\u201c uvedl mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nDo zbrusu nov\u00e9ho skla za\u010dali v roce 2009 \u010depovat hostin\u0161t\u00ed pivo Radegast. Na trh postupn\u011b zam\u00ed\u0159ilo p\u016fl milionu pivn\u00edch p\u016fllitr\u016f a t\u0159etinkov\u00fdch sklenic, jejich\u017e podobu navrhl uzn\u00e1van\u00fd \u010desk\u00fd design\u00e9r Jan \u010capek. Dominantou byl pohansk\u00fd b\u016fh Radegast reprezentuj\u00edc\u00ed mu\u017enost a s\u00edlu charakteru. Nov\u00e9 sklo se na trhu objevilo v podob\u011b tradi\u010dn\u00edho p\u016fllitrov\u00e9ho kr\u00fdglu, kter\u00fd doplnila je\u0161t\u011b t\u0159etinkov\u00e1 sklenice. Hlavn\u00ed v\u00fdznam nov\u00e9ho designu skla odhalil mana\u017eer zna\u010dky Radegast Pavel Km\u00ednek: \u201eDominantn\u00edm prvkem na nov\u00e9m skle je symbol zna\u010dky, tedy pohansk\u00fd b\u016fh Radegast reprezentuj\u00edc\u00ed mu\u017enost a s\u00edlu charakteru. Je to prav\u00e9 sklo pro prav\u00e9 pivo pro prav\u00e9 chlapy.\u201c \u201eN\u00e1pad profilu sklenice mus\u00ed vych\u00e1zet ze zna\u010dky a samoz\u0159ejm\u011b je d\u016fle\u017eit\u00e9 odli\u0161it ji od ostatn\u00edch. P\u0159i tvorb\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee pivo Radegast spojuje Moravu, p\u0159\u00edrodu a takov\u00e9 to opravdov\u00e9 chlap\u00e1ctv\u00ed. Proto u sklenice Radegast ne\u0161lo pou\u017e\u00edt minimalistick\u00fd design se stroh\u00fdmi k\u0159ivkami. Cht\u011bl jsem, aby m\u011bla sklenice pohanskou atmosf\u00e9ru, kterou dokonale vystihuje b\u016fh Radegast,\u201c vysv\u011btlil design\u00e9r. \u201eNov\u00e9 sklenice pln\u011b vystihuj\u00ed profil piva Radegast, jeho tradici a z\u00e1rove\u0148 sv\u00fdm vzhledem respektuj\u00ed krajov\u00e9 zvyklosti. Inova\u010dn\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm v\u00fdroby do\u0161lo ke zlep\u0161en\u00ed ergonomick\u00fdch vlastnost\u00ed nov\u00fdch sklenic. Nov\u00e9 p\u016fllitry p\u0159isp\u011bj\u00ed k lep\u0161\u00edmu vyniknut\u00ed v\u0161ech chu\u0165ov\u00fdch vlastnost\u00ed piva Radegast. T\u011b\u0161\u00ed n\u00e1s, \u017ee i v\u00fd\u010depn\u00ed hodnot\u00ed nov\u00e9 sklenice velmi pozitivn\u011b, proto\u017ee prvn\u00ed dojem je velice d\u016fle\u017eit\u00fd,\u201c dodal obchodn\u00ed sl\u00e1dek Zden\u011bk Baszczynski.<br \/>\nOsmapades\u00e1t v\u00fd\u010dep\u016f, David Koller a kapela Turbo byly nejv\u011bt\u0161\u00edmi tah\u00e1ky tradi\u010dn\u00edch oslav pivovaru Radegast den dne 12.9.2009. Na p\u0159ilehl\u00fdch ploch\u00e1ch v okol\u00ed pivovaru se m\u011blo v pr\u016fb\u011bhu dne vyst\u0159\u00eddat na p\u011btadvacet tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, pro kter\u00e9 byly vedle vystoupen\u00ed hudebn\u00edch skupin p\u0159ichyst\u00e1ny i \u010detn\u00e9 sportovn\u00ed atrakce. Tou hlavn\u00ed byl v\u00fdstup na dev\u00edtimetrovou Mount Radegast, kter\u00e9 s \u00fasp\u011bchem konkuroval seskok na lan\u011b, nebo um\u011bl\u00e1 horolezeck\u00e1 st\u011bna.<br \/>\nSt\u00e1tn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e1 a potravin\u00e1\u0159sk\u00e1 inspekce (SZPI) v listopadu 2009 potvrdila, \u017ee zna\u010dka Radegast m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edvat chr\u00e1n\u011bn\u00e9 zem\u011bpisn\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u010cesk\u00e9 pivo. Osv\u011bd\u010den\u00ed vydala SZPI na z\u00e1klad\u011b auditu a kontrol, kter\u00e9 byly prov\u00e1d\u011bny p\u0159\u00edmo v pivovaru. V\u00fdraz \u201e\u010desk\u00e9 pivo\u201c je ofici\u00e1ln\u00edm chr\u00e1n\u011bn\u00fdm zem\u011bpisn\u00fdm ozna\u010den\u00edm, kter\u00e9 je zaps\u00e1no u Evropsk\u00e9 komise na z\u00e1klad\u011b \u017e\u00e1dosti \u010cesk\u00e9ho svazu pivovar\u016f a sladoven. \u201eZaps\u00e1n\u00ed ozna\u010den\u00ed Evropskou komis\u00ed je bezesporu velk\u00fdm zahrani\u010dn\u00edm \u00fasp\u011bchem \u010desk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed a p\u0159isp\u011bje k zachov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho pivn\u00edho fenom\u00e9nu v jeho tradi\u010dn\u00edm pojet\u00ed. Proto jsme si nechali opr\u00e1vn\u011bnost jeho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed potvrdit p\u0159\u00edslu\u0161nou autoritou.\u201c uvedl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nV\u00edt\u011bz presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ee Pivex 2010 v kategorii nealkoholick\u00fdch piv, zna\u010dka Birell, radik\u00e1ln\u011b m\u011bnil v roce 2010 svou image. Redesign Birellu byl mezin\u00e1rodn\u00edm projektem, na kter\u00e9m se pod\u00edlela \u0161pi\u010dkov\u00e1 design\u00e9rsk\u00e1 studia z It\u00e1lie a Anglie i \u010de\u0161t\u00ed v\u00fdrobci. Nov\u00e9 obaly na prvn\u00ed pohled zaujaly p\u0159edev\u0161\u00edm modern\u00edm, osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm a \u010dist\u011b \u0159e\u0161en\u00fdm designem etiket a pr\u00e9miov\u00fdm p\u0159ebalem uz\u00e1v\u011bru lahve. Od dubna 2010 m\u011bl Birell jako jedin\u00e9 \u010desk\u00e9 nealkoholick\u00e9 pivo p\u0159epravku s vlastn\u00edm designem. Pr\u00e1ce na prom\u011bn\u011b image Birellu trvala t\u00e9m\u011b\u0159 dva roky a byla rozd\u011blena do dvou f\u00e1z\u00ed. K prvn\u00ed zm\u011bn\u011b do\u0161lo v kv\u011btnu 2009, kdy se tehdy je\u0161t\u011b Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkr\u00e1cen\u00fdm n\u00e1zvem Birell, vrchol druh\u00e9 f\u00e1ze p\u0159i\u0161el na ja\u0159e 2010. Projekt prom\u011bny image a osamostatn\u011bn\u00ed zna\u010dky Birell za des\u00edtky milion\u016f korun prob\u011bhl i p\u0159es slo\u017eitou finan\u010dn\u00ed situaci v dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 recese. Zak\u00e1zka na kompletn\u00ed v\u00fdrobu v\u00edce ne\u017e 700 000 kus\u016f p\u0159epravek dokonce zajistila brunt\u00e1lsk\u00e9 firm\u011b Alfa Plastik, a.s., pr\u00e1ci na dvou stroj\u00edch na cel\u00fd jeden rok. Sou\u010d\u00e1st\u00ed nov\u00e9 identity, kterou stejn\u011b jako minule navrhovalo renomovan\u00e9 italsk\u00e9 design\u00e9rsk\u00e9 studio Lumen, z\u016fstalo logo Birell a symbol zna\u010dky v podob\u011b \u201eok\u0159\u00eddlen\u00e9ho&#8220; p\u00edsmene B. Unik\u00e1tn\u00ed design z\u00edskala tak\u00e9 sou\u010dasn\u00e1 b\u00edl\u00e1 p\u0159epravka, kter\u00e1 se zm\u011bnila na modrou s v\u00fdraznou grafikou, 3D logem a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm rosen\u00edm. P\u0159epravka byla vyvinuta ve spolupr\u00e1ci s lond\u00fdnskou firmou Radius Design. \u201eNovou podobu obal\u016f a p\u0159epravek jsme zvolili tak, aby se ji\u017e na prvn\u00ed pohled zcela li\u0161ila od balen\u00ed konkurence, ale p\u0159esto spot\u0159ebitel\u00e9 sv\u016fj Birell snadno rozeznali. Od uveden\u00ed nov\u00fdch obal\u016f si slibujeme zv\u00fd\u0161en\u00ed visibility Birellu v obchodech a zv\u00fd\u0161en\u00ed vn\u00edman\u00e9 atraktivity zna\u010dky pro na\u0161e spot\u0159ebitele,\u201c uvedl Vladim\u00edr Van\u011bk, brand manager zna\u010dky Radegast Birell.<br \/>\nV\u00fdznamn\u00fd \u00fasp\u011bch na jedn\u00e9 z nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch pivn\u00edch sout\u011b\u017e\u00ed na sv\u011bt\u011b z\u00edskala piva Radegast. Na sout\u011b\u017ei Australian International Beer Awards v Melbourne z\u00edskal v kv\u011btnu 2010 st\u0159\u00edbro Radegast Birell a bronz Radegast Premium. Sout\u011b\u017ee se z\u00fa\u010dastnilo 243 pivovar\u016f ze 34 zem\u00ed. Ve v\u0161ech sekc\u00edch bylo dohromady p\u0159ihl\u00e1\u0161eno 1170 druh\u016f piv. \u201eZ t\u00e9to v\u00fdznamn\u00e9 sout\u011b\u017ee jsme dovezli dva bronzy za Radegast Birell a Radegast Premium u\u017e v roce 2009,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. \u201eMysl\u00edm, \u017ee spot\u0159ebitel\u00e9 mohou b\u00fdt na na\u0161e piva pr\u00e1vem py\u0161n\u00ed. Je vid\u011bt, \u017ee \u010desk\u00e9 pivo va\u0159en\u00e9 tradi\u010dn\u00edm zp\u016fsobem ze \u0161pi\u010dkov\u00fdch surovin m\u00e1 ve sv\u011bt\u011b \u00fasp\u011bch a d\u00edky sv\u00e9 pln\u00e9 chuti je \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 i ve slep\u00fdch degustac\u00edch,\u201c dodal I. Ka\u0148\u00e1k. Australian International Beer Awards, kter\u00e1 byla zalo\u017eena v roce 1993, se t\u011b\u0161ila ka\u017edoro\u010dn\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu z\u00e1jmu. Jednalo se o t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed pivn\u00ed sout\u011b\u017e na sv\u011bt\u011b.<br \/>\nNejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 nealkoholick\u00e9 pivo Birell p\u0159i\u0161lo s novou, polotmavou variantou. Chu\u0165 i v\u016fn\u011b Birellu Polotmav\u00e9ho byla obohacena o aromatick\u00e9 l\u00e1tky z karamelov\u00e9ho sladu.<br \/>\nMana\u017eer pivovaru No\u0161ovice Ivo Ka\u0148\u00e1k vyr\u00e1b\u00ed pivo u\u017e p\u011btadvacet let. \u201ePivo m\u011b st\u00e1le bav\u00ed,\u201c \u0159ekl v z\u00e1\u0159\u00ed 2010 dev\u011bta\u010dty\u0159icetilet\u00fd Ka\u0148\u00e1k, jen\u017e se pod\u00edlel na v\u00fdvoji st\u00e1le obl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho nealkoholick\u00e9ho Birellu.<br \/>\n* Pivovar No\u0161ovice letos slav\u00ed \u010dty\u0159ic\u00e1tiny. Kolik lid\u00ed v n\u011bm pracuje?<br \/>\nZam\u011bstn\u00e1v\u00e1me 340 lid\u00ed. Drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina doj\u00ed\u017ed\u00ed z Fr\u00fddku-M\u00edstku a okoln\u00edch obc\u00ed. Jsme druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovar v \u010cesku, se \u0161estou nejv\u011bt\u0161\u00ed sladovnou. Krize pominula, ale lid\u00e9 se po\u0159\u00e1d boj\u00ed o m\u00edsta.<br \/>\n* Va\u0161\u00edm sousedem je automobilka Hyundai. Nep\u0159etahujete si lidi?<br \/>\nP\u0159ed spu\u0161t\u011bn\u00edm tov\u00e1rny jsme ur\u010dit\u00e9 obavy m\u011bli. Na\u0161e v\u00fdrobn\u00ed programy jsou ale velmi odli\u0161n\u00e9. Od zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby aut od n\u00e1s do korejsk\u00e9 automobilky ode\u0161el pouze jeden \u010dlov\u011bk.<br \/>\n* Od roku 1999 jste sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, respektive sv\u011btov\u00e9 skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatn\u00fd?<br \/>\nMysl\u00edm, \u017ee m\u00e1me st\u00e1le stejn\u00fd glanc. Pat\u0159\u00edme k nejlep\u0161\u00edm v na\u0161\u00ed skupin\u011b. No\u0161ovick\u00fd pivovar je sv\u00e1z\u00e1n se zna\u010dkou Radegast. Na\u0161i p\u0159edch\u016fdci ji v devades\u00e1t\u00fdch letech budovali republikov\u011b. My se zam\u011b\u0159ujeme na Moravu. P\u0159esto je radegast t\u0159et\u00edm nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm pivem v \u010cesku. Ro\u010dn\u011b ho uva\u0159\u00edme okolo dvou milion\u016f hektolitr\u016f.<br \/>\n* Jak\u00e1 piva se v No\u0161ovic\u00edch vyr\u00e1b\u011bj\u00ed?<br \/>\nS v\u00fdjimkou Pilsner Urquell v\u0161e, co Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj produkuje. Krom\u011b osmi druh\u016f Radegastu sem pat\u0159\u00ed vybran\u00e9 mutace a balen\u00ed zna\u010dek Primus, Gambrinus a Velkopopovick\u00fd kozel.<br \/>\n* Je Radegast n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd? Od ostatn\u00edch piv se li\u0161il hned od za\u010d\u00e1tku. Hlavn\u00ed vlastnost\u00ed je ho\u0159kost. J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee to symbolizuje tento kraj a moravanstv\u00ed. Dal\u0161\u00edmi jsou plnost a \u0159\u00edz. Chu\u0165 je st\u00e1le stejn\u00e1, dr\u017e\u00edme se p\u016fvodn\u00ed receptury.<br \/>\n* Nealkoholick\u00fd Birell je va\u0161e d\u00edt\u011b. Pod\u00edlel jste se na p\u0159\u00edprav\u011b jeho receptury.<br \/>\nChu\u0165 ovliv\u0148uj\u00ed suroviny a receptura. D\u016fle\u017eit\u00e9 jsou taky pivovarsk\u00e9 kvasinky vy\u0161lecht\u011bn\u00e9 ve \u0160v\u00fdcarsku. Kouzlo birellu je v tom, \u017ee chutn\u00e1 jako pivo. Dlouho nem\u011bl \u017e\u00e1dnou reklamu, p\u0159esto si ho lid\u00e9 na\u0161li. Za\u010d\u00ednali jsme na dvou tis\u00edc\u00edch hektolitr\u016f ro\u010dn\u011b, te\u010f ho prod\u00e1v\u00e1me \u010dty\u0159i sta tis\u00edc hektolitr\u016f. Dvakr\u00e1t byl vyhl\u00e1\u0161en nejlep\u0161\u00edm nealko pivem na sv\u011bt\u011b. U\u017e ho nikdo nep\u0159ekon\u00e1. Po\u0159adatel\u00e9 Sv\u011btov\u00e9ho poh\u00e1ru piv tuto kategorii zru\u0161ili.<br \/>\nRok 2010 byl pro pivovar ve znamen\u00ed oslav 40 let od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky. K t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti uvedl Radegast do hospod a restaurac\u00ed novinku v podob\u011b sv\u011btl\u00e9ho nefiltrovan\u00e9ho le\u017e\u00e1ku. Radegast nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k se vyzna\u010duje znatelnou v\u016fn\u00ed \u010derstv\u00fdch pivovarsk\u00fdch kvasinek a typick\u00e9m kvasni\u010dn\u00fdm z\u00e1kalem. No\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci mu vtiskli jadrn\u00fd \u0159\u00edz a v\u00fdraznou ho\u0159kost, tedy vlastnosti typick\u00e9 pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k byl na \u010depu ve vybran\u00fdch hospod\u00e1ch a restaurac\u00edch spl\u0148uj\u00edc\u00edch p\u0159\u00edsn\u00e9 normy v oblasti p\u00e9\u010de o pivo do konce roku 2010. \u201eNefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k va\u0159\u00edme tradi\u010dn\u00edm postupem, kter\u00fd je typick\u00fd pro \u010desk\u00e9 pivo, s vyu\u017eit\u00edm v\u00fdhradn\u011b \u010desk\u00fdch surovin, tedy tr\u0161ick\u00e9ho a \u017eateck\u00e9ho chmele, sladu z vlastn\u00ed sladovny a v\u00fdborn\u00e9 vody z Mor\u00e1vky,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Nefiltrovan\u00fd le\u017e\u00e1k byl na trhu do konce roku 2010.<br \/>\nPoprv\u00e9 ve sv\u00e9 historii uva\u0159il pivovar vedle tradi\u010dn\u00edho v\u00fd\u010depn\u00edho piva a le\u017e\u00e1ku pivo speci\u00e1ln\u00ed. Jednalo se o Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd ( l\u00e1hev) , kter\u00fd uvedl v lednu 2011 na trh. No\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci p\u0159i jeho zrodu nav\u00e1zali na odkaz prvn\u00edho sl\u00e1dka Jarom\u00edra Franzla a vtiskli nov\u00e9mu speci\u00e1lu v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed ho\u0159kost ne\u017e je obvykl\u00e9 u ostatn\u00edch \u010desk\u00fdch sv\u011btl\u00fdch piv. \u201eJak v\u00ed v\u0161ichni milovn\u00edci piva v na\u0161em regionu, je Radegast typick\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm svou v\u00fdraznou p\u0159\u00edjemnou chmelovou ho\u0159kost\u00ed. U nov\u00e9ho speci\u00e1lu Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd jsme tuto charakteristiku je\u0161t\u011b zv\u00fdraznili. Nov\u00fd speci\u00e1l pat\u0159\u00ed k nejv\u00edce ho\u0159k\u00fdm piv\u016fm na \u010desk\u00e9m trhu. Zat\u00edmco b\u011b\u017en\u00e9 le\u017e\u00e1ky se pohybuj\u00ed v ho\u0159kosti kolem 30 jednotek, toto pivo m\u00e1 42 stup\u0148\u016f ho\u0159kosti. P\u0159es svou vysokou intenzitu z\u016fst\u00e1v\u00e1 ho\u0159kost p\u0159\u00edjemn\u00e1 a je vhodn\u011b dopln\u011bn\u00e1 bohatou sladovou chut\u00ed,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil v prosinci 2010 chu\u0165 nov\u00e9ho piva mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k. P\u0159i v\u00fdrob\u011b byla zachov\u00e1na receptura typick\u00e1 pro pivo Radegast. Sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd je v\u0161ak unik\u00e1tn\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed d\u00e1vkou chmele \u2013 \u017eateck\u00e9ho poloran\u00e9ho \u010derve\u0148\u00e1ku. Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd bylo speci\u00e1ln\u00ed pivo, kter\u00e9 bude k dost\u00e1n\u00ed v obchodech i hospod\u00e1ch a restaurac\u00edch od 3. ledna 2011 do konce b\u0159ezna. \u010cepovan\u00fd Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd byl nab\u00edzen ve stovk\u00e1ch hospod po cel\u00e9 Morav\u011b.<br \/>\nPivovar pat\u0159il tradi\u010dn\u011b k atraktivn\u00edm turistick\u00fdm c\u00edl\u016fm Moravskoslezsk\u00e9ho kraje. V roce 2010 se s va\u0159en\u00edm piva p\u0159i\u0161lo do No\u0161ovic sezn\u00e1mit 9 088 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. V\u011bt\u0161ina z nich dorazila z \u010cR, nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed skupinou byli Pol\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se na celkov\u00e9m po\u010dtu n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f pod\u00edleli 5 %.<br \/>\nNejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed moravsk\u00e9 pivo bylo od 30. srpna 2011 k dost\u00e1n\u00ed v nov\u00e9m typu obalu. Tradi\u010dn\u00ed sklo a plechovky doplnila mezi piva\u0159i st\u00e1le obl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed PET lahev. Nov\u00e1 1,5 litrov\u00e1 lahev se sv\u011btl\u00fdm v\u00fd\u010depn\u00edm pivem Radegast Origin\u00e1l najde uplatn\u011bn\u00ed zejm\u00e9na p\u0159i v\u00fdprav\u00e1ch do p\u0159\u00edrody, kdy vynikne jej\u00ed vysok\u00e1 odolnost proti rozbit\u00ed a tak\u00e9 schopnost tohoto obalov\u00e9ho materi\u00e1lu d\u00e9le udr\u017eet pivo ve spr\u00e1vn\u00e9 teplot\u011b. Radegast p\u0159i\u0161el s plastovou PET lahv\u00ed v obdob\u00ed, kdy trh zaznamen\u00e1val r\u016fst obliby tohoto typu obalu. \u201eSign\u00e1l od spot\u0159ebitel\u016f je jasn\u00fd. PET lahev u sv\u00e9ho piva vy\u017eaduj\u00ed. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je pro n\u00e1s nab\u00eddnout v\u00fdbornou chu\u0165 na\u0161eho piva co nejv\u00edce spot\u0159ebitel\u016fm a k tomu n\u00e1m nov\u00e1 PET lahev pom\u016f\u017ee,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil hlavn\u00ed motiv Ivo Ka\u0148\u00e1k, mana\u017eer pivovaru.Tvar i design nov\u00e9 l\u00e1hve byl navr\u017een speci\u00e1ln\u011b pro Radegast, obsahoval mj. tv\u00e1\u0159 tohoto pohansk\u00e9ho boha. Ohled byl br\u00e1n tak\u00e9 na praktick\u00e9 aspekty, jako jsou ergonomick\u00fd tvar pro snadnou manipulaci nebo v\u00fd\u0161ka a \u0161\u00ed\u0159ka pro optim\u00e1ln\u00ed skladnost. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nV\u00fdznamn\u00fd krok v oblasti \u00faspory vody v posledn\u00edch dvou letech se povedl pivovaru Radegast. D\u00edky investic\u00edm do technologicky vysp\u011bl\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed uspo\u0159\u00ed nyn\u00ed 1 000 000 hl vody ro\u010dn\u011b, co\u017e odpov\u00eddalo ro\u010dn\u00ed spot\u0159eb\u011b vody p\u0159ibli\u017en\u011b 3 500 obyvatel Moravskoslezsk\u00e9ho kraje. Mezi kl\u00ed\u010dov\u00e9 projekty pat\u0159ilo zejm\u00e9na instalace kompresoru nov\u00e9 generace na v\u00fdrobu stla\u010den\u00e9ho vzduchu s vyu\u017eit\u00edm odpadn\u00edho tepla. Pivovar c\u00edlen\u00fdmi projekty v oblasti \u0161etrn\u00e9ho nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s vodou uspo\u0159il v roce 2011 v\u00edce ne\u017e 5,5 mil. K\u010d a ve spot\u0159eb\u011b vody na 1 hl piva se vyhoupl mezi 5 nejlep\u0161\u00edch pivovar\u016f v r\u00e1mci skupiny SABMiller. \u0160etrn\u00e9 vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed vody bylo dlouhodob\u00fdm c\u00edlem pivovaru. \u201eVoda je cennou surovinou a tak je sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho zodpov\u011bdn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu maxim\u00e1ln\u00ed \u0161etrnost v jej\u00edm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. V\u00fdsledkem na\u0161ich projekt\u016f v posledn\u00edch dvou letech je, \u017ee m\u011brn\u00e1 spot\u0159eba vody nep\u0159ekro\u010dila v n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch lo\u0148sk\u00e9ho roku 3 hl na 1 hl sto\u010den\u00e9ho piva, co\u017e n\u00e1s \u0159ad\u00ed ke sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k. Hlavn\u00ed investic\u00ed ve v\u00fd\u0161i 3 mili\u00f3ny K\u010d byla v roce 2011 instalace nov\u00e9ho kompresoru pro v\u00fdrobu stla\u010den\u00e9ho vzduchu s rekuperac\u00ed tepla. Kompresor sni\u017eoval ro\u010dn\u00ed spot\u0159ebu vody o 250 000 hl vody, jeliko\u017e umo\u017enil efektivn\u00ed oh\u0159ev chlad\u00edc\u00ed vody a\u017e o teplot\u011b 80\u00b0C a t\u00edm jej\u00ed dal\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed, zat\u00edmco star\u00e9 technick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed toto neumo\u017e\u0148ovalo. Oh\u0159ev chlad\u00edc\u00ed vody zaji\u0161\u0165oval kompresor vestav\u011bn\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm, kter\u00e9 vyu\u017e\u00edvalo ob\u011bh chlad\u00edc\u00ed vody p\u0159es jednotliv\u00e9 komponenty kompresoru. \u201eVoda, kter\u00e1 se p\u0159i chlazen\u00ed kompresoru zah\u0159eje, je d\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1na v teplovodn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed pivovaru. Kompresor produkuje nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou kvalitu vzduchu a pracuje maxim\u00e1ln\u011b efektivn\u011b. Ro\u010dn\u011b uspo\u0159\u00edme v\u00fdznamn\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody a je\u0161t\u011b z\u00edsk\u00e1me 2 300 GJ tepla. Realizace t\u00e9to investice je v\u00fdsledkem \u00fasil\u00ed t\u00fdmu udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje a schopnosti implementovat nejnov\u011bj\u0161\u00ed technologie,\u201c p\u0159ibl\u00ed\u017eil hlavn\u00ed v\u00fdhody kompresoru mana\u017eer pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k. Krom\u011b nov\u00e9ho kompresoru investoval pivovar i do dal\u0161\u00edch zlep\u0161en\u00ed, mezi kter\u00e1 pat\u0159ilo nap\u0159\u00edklad nov\u00e1 technologie myt\u00ed na sudov\u00e9 st\u00e1\u010d\u00edrn\u011b, procesn\u00ed zm\u011bny ve stanici v\u00fdroby a j\u00edm\u00e1n\u00ed CO2, vyu\u017eit\u00ed recyklovan\u00e9 vody na st\u00e1\u010d\u00edrn\u00e1ch k oplach\u016fm a \u010dist\u00edrn\u011b odpadn\u00edch vod. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nPo v\u00fdrazn\u00e9m \u00fasp\u011bchu p\u0159edchoz\u00ed rok se na trhu znovu objevil pivn\u00ed speci\u00e1l z pivovaru v No\u0161ovic\u00edch \u2013 Radegast Extra ho\u0159k\u00fd. V\u00fdjime\u010dn\u00e9 pivo, jemu\u017e zku\u0161en\u00ed sl\u00e1dci vtiskli v\u00fdrazn\u011b ho\u0159kou chu\u0165. Znovu byl k dispozici jako limitovan\u00e1 edice od ledna do b\u0159ezna 2012. Mo\u017en\u00e9 bylo i d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ukon\u010den\u00ed prodeje v p\u0159\u00edpad\u011b vyprod\u00e1n\u00ed z\u00e1sob. Bylo k dost\u00e1n\u00ed nejen v hospod\u00e1ch, ale tak\u00e9 v p\u016fllitrov\u00e9 lahvi v obchodech. \u017divot je ho\u0159k\u00fd. Bohud\u00edk. A pro Moravu to plat\u00ed dvojn\u00e1sob. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va pivovaru)<br \/>\nRadegast se stal v \u0159\u00edjnu 2012 nov\u00fdm partnerem fotbalov\u00e9ho klubu Ban\u00edk Ostrava. Cht\u011bl podpo\u0159it ambici Ban\u00edku vr\u00e1tit se mezi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 \u010desk\u00e9 a evropsk\u00e9 fotbalov\u00e9 t\u00fdmy. Smlouva mezi klubem a Radegastem byla uzav\u0159ena na dva roky. Spolupr\u00e1ce m\u011bla p\u0159in\u00e9st nejen d\u016fle\u017eitou finan\u010dn\u00ed podporu tradi\u010dn\u00edho klubu, ale tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 dlouhodob\u00e9 projekty pro fanou\u0161ky. Prvn\u00edm konkr\u00e9tn\u00edm projektem bylo partnerstv\u00ed Radegastu v r\u00e1mci oslav 90 let Ban\u00edku, kter\u00e9 byly velkou ud\u00e1lost\u00ed pro cel\u00fd region. Hlavn\u00ed d\u016fvod spojen\u00ed Radegastu s Ban\u00edkem p\u0159ibl\u00ed\u017eil mana\u017eer Karel Kraus: \u201eBan\u00edk je symbolem severn\u00ed Moravy, m\u00e1 fanou\u0161ky nap\u0159\u00ed\u010d regionem a reprezentuje ho za jeho hranicemi. A tot\u00e9\u017e plat\u00ed i o Radegastu. Vz\u00e1jemn\u00e1 spolupr\u00e1ce dvou tradi\u010dn\u00edch moravsk\u00fdch subjekt\u016f je logick\u00e1 a jsem r\u00e1d, \u017ee jsme dosp\u011bli k dohod\u011b. Klubu v\u011b\u0159\u00edme, a proto jsme uzav\u0159eli dvouletou smlouvu.\u201c Z nov\u00e9ho partnera m\u011bl radost p\u0159edseda p\u0159edstavenstva FC Ban\u00edk Ostrava Petr \u0160afar\u010d\u00edk: \u201eRadegast je v\u00fdznamnou zna\u010dkou regionu a jej\u00ed podpora a d\u016fv\u011bra v Ban\u00edk je pro klub d\u016fle\u017eit\u00e1. T\u011b\u0161\u00edm se na spole\u010dn\u00e9 projekty a akce pro fanou\u0161ky.\u201c<br \/>\nPoprv\u00e9 v historii uva\u0159ili v roce 2012 sl\u00e1dci v pivovaru polotmav\u00e9 pivo. Le\u017e\u00e1k Radegast Temn\u011b Ho\u0159k\u00fd byl ofici\u00e1ln\u011b uveden do prodeje v den 42. v\u00fdro\u010d\u00ed uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky v no\u0161ovick\u00e9m pivovaru, tedy 3. prosince 2012. Nov\u00fd polotmav\u00fd le\u017e\u00e1k se vyzna\u010doval v\u00fdraznou ho\u0159kost\u00ed, kter\u00e1 byla typick\u00e1 pro v\u0161echna piva Radegast. Unik\u00e1tn\u00ed kombinace slad\u016f a vy\u0161\u0161\u00ed d\u00e1vka chmele mu dodala nezam\u011bnitelnou plnou chu\u0165 a jantarovou barvu. Sezonn\u00ed v\u00e1rka se \u010depovala ve stovk\u00e1ch hospod po cel\u00e9 Morav\u011b a k dispozici byla tak\u00e9 v lahv\u00edch v obchodech. Radegast Temn\u011b Ho\u0159k\u00fd navazoval na \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd le\u017e\u00e1k Extra Ho\u0159k\u00fd, kter\u00fd pivovar uva\u0159il v limitovan\u00e9 edici u\u017e dvakr\u00e1t. .<br \/>\nNov\u00e9 pivo pro letn\u00ed sez\u00f3nu roku 2013 uvedl na trh Radegast. Ve stovk\u00e1ch hospod na Morav\u011b a Slezsku se za\u010dal \u010depovat Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl. Sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed pivo obohacen\u00e9 o p\u0159\u00edrodn\u00ed aroma citrusov\u00fdch plod\u016f si ponech\u00e1v\u00e1 v\u00fdraznou ho\u0159kost charakteristickou pro pivo Radegast. Tato pivn\u00ed kategorie je odli\u0161n\u00e1 od m\u00edchan\u00fdch n\u00e1poj\u016f z piva, tzv. radler\u016f a nen\u00ed dosud v \u010cesku p\u0159\u00edli\u0161 zastoupen\u00e1. V\u00fdjime\u010dn\u00e9 pivo Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl si mohli vychutnat i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci festivalu Colours of Ostrava. Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl byl uva\u0159en tradi\u010dn\u00edm zp\u016fsobem ze stejn\u00fdch surovin jako ostatn\u00ed piva Radegast. V kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi va\u0159en\u00ed bylo nav\u00edc ho\u0159k\u00e9 pivo obohaceno o p\u0159\u00edrodn\u00ed aroma citrusov\u00fdch plod\u016f. To bylo znateln\u00e9 p\u0159i napit\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledn\u011b st\u0159\u00edd\u00e1 p\u0159\u00edjemn\u00e1 dozn\u00edvaj\u00edc\u00ed ho\u0159kost. Radegast Letn\u00ed Kr\u00fdgl m\u011bl obsah alkoholu 4 %.<br \/>\nV konkurenci piv z cel\u00e9ho sv\u011bta zabodoval v z\u00e1\u0159\u00ed 2013 v 10. ro\u010dn\u00edku presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ee European Beer Star v N\u011bmecku sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k Radegast Premium. V kategorii piv plze\u0148sk\u00e9ho typu z\u00edskal st\u0159\u00edbrnou medaili. European Beer Star je degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017e, jej\u00ed\u017e porota je slo\u017een\u00e1 z odborn\u00edk\u016f z 25 zem\u00ed. Celkem se sout\u011b\u017ee z\u00fa\u010dastnilo 1512 piv z v\u00edce ne\u017e 40 zem\u00ed. Sout\u011b\u017e po\u0159\u00e1daj\u00ed Asociace pro mal\u00e9 a nez\u00e1visl\u00e9 pivovary N\u011bmecka a Sdru\u017een\u00ed soukrom\u00fdch pivovar\u016f Bavorska a N\u011bmecka. European Beer Star je degusta\u010dn\u00ed sout\u011b\u017e, ve kter\u00e9 porotci hodnot\u00ed chu\u0165ovou bohatost a vyt\u0159\u00edbenost jednotliv\u00fdch piv. \u201eTato sout\u011b\u017e pat\u0159\u00ed k nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edm v Evrop\u011b a o to v\u00edc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee v\u00fdrazn\u00e1 ho\u0159kost, \u0159\u00edz a pln\u00e1 chu\u0165 Radegastu m\u011bly u porotc\u016f \u00fasp\u011bch. Skv\u011bl\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed v sout\u011b\u017ei je pro n\u00e1s dal\u0161\u00edm d\u016fkazem, \u017ee m\u00e1 na\u0161e pivo piva\u0159\u016fm co nab\u00eddnout.,\u201c \u0159ekl mana\u017eer pivovaru Radegast Ivo Ka\u0148\u00e1k.<br \/>\nNa po\u0159\u00e1dn\u011b ho\u0159k\u00e9 patn\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo se mohli t\u011b\u0161it na T\u0159inecku. Pivovar Radegast toti\u017e uva\u0159il u p\u0159\u00edle\u017eitosti oslav 175 let od zalo\u017een\u00ed T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren speci\u00e1ln\u00ed pivo. To mohli lid\u00e9 ochutnat na Hutnick\u00e9m dni 3. kv\u011btna 2014 a tak\u00e9 v t\u0159ineck\u00fdch hospod\u00e1ch. N\u00e1zev pivu vybrali sami obyvatel\u00e9 T\u0159inecka ve ve\u0159ejn\u00e9m hlasov\u00e1n\u00ed. V\u00e1rku piva Radegast Fajront zalo\u017eili ve \u010dtvrtek v No\u0161ovic\u00edch Jan Czudek, gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel T\u0159ineck\u00fdch \u017eelez\u00e1ren, Petr Kwaczek, sl\u00e1dek pivovaru Radegast a Jan Peterek, hokejista HC Ocel\u00e1\u0159i T\u0159inec.<\/p>\n<p>V roce 2014 ukon\u010dena v\u00fdroba piva Radegast Premium (sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k;<br \/>\nalk.: 5,1 %; l\u00e1hev do r.2006 ; l\u00e1hev od r.2007 ).<br \/>\nPivovar v roce 2014 uvedl na trh nov\u00e9 dvan\u00e1ctistup\u0148ov\u00e9 pivo nazvan\u00e9 Ryze Ho\u0159k\u00e1 12. Nahradilo dosavadn\u00ed Radegast Premium, kter\u00fd se v No\u0161ovic\u00edch va\u0159il 44 let. Nov\u00e9 pivo m\u011bl Radegast odli\u0161it od konkurence. I proto se va\u0159ilo ze t\u0159\u00ed druh\u016f moravsk\u00e9ho chmele. &#8222;Oproti st\u00e1vaj\u00edc\u00edmu pivu Radegast Premium byla Ryze Ho\u0159k\u00e1 12 pln\u011bj\u0161\u00ed, o deset procent v\u00edce ho\u0159k\u00e1. M\u011bla v\u00fdrazn\u00e9 chmelov\u00e9 aroma. Toho jsme dos\u00e1hli pr\u00e1v\u011b pou\u017eit\u00edm t\u0159\u00ed vybran\u00fdch druh\u016f chmele,&#8220; popsal hlavn\u00ed rozd\u00edly sl\u00e1dek Ka\u0148\u00e1k, kter\u00fd byl autorem nov\u00e9 receptury. K va\u0159en\u00ed nov\u00e9ho piva se podle n\u011bj pou\u017e\u00edv\u00e1 odr\u016fda chmele nazvan\u00e1 \u017dateck\u00fd poloran\u00fd \u010derve\u0148\u00e1k, Sl\u00e1dek a \u010desk\u00e1 odr\u016fda Saaz Late. Ta byla podle p\u0159edstavitel\u016f Radegastu d\u00edky vysok\u00e9 kvalit\u011b pova\u017eov\u00e1na za budoucnost \u010desk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed. Samotn\u00e9 pivo se va\u0159ilo tradi\u010dn\u00edm zp\u016fsobem rmutov\u00e1n\u00edm a tekutina se postupn\u011b t\u0159ikr\u00e1t chmel\u00ed. Hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d pivovar m\u011bnil \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 pivo (Le\u017e\u00e1k Premium letos z\u00edskal zlatou medaili v presti\u017en\u00ed sout\u011b\u017ei World Beer Cup v USA), byla podle Ka\u0148\u00e1ka snaha odli\u0161it se od konkurence. Radegast podle n\u011bj byl v\u017edycky jedine\u010dn\u00fd svou ho\u0159kost\u00ed. &#8222;Postupem \u010dasu se dal\u0161\u00ed piva ho\u0159kost\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eila Radegastu. Na\u0161i z\u00e1kazn\u00edci volali po originalit\u011b, proto jsme recepturu upravili a pivo je nyn\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce ho\u0159k\u00e9,&#8220; \u0159ekl. Dodal, \u017ee vych\u00e1zel i z \u00fasp\u011bchu sezonn\u00edch piv, jako byl nap\u0159\u00edklad Radegast Extra Ho\u0159k\u00fd. (zdroj: www.zpravy.aktualne.cz)<br \/>\nHo\u0159k\u00fd sv\u011btl\u00fd le\u017e\u00e1k s extra d\u00e1vkou chmele a jemnou pep\u0159ovou p\u0159\u00edchut\u00ed. Takov\u00e9 pivo p\u0159ichystali no\u0161ovi\u010dt\u00ed sl\u00e1dci k oslav\u011b 45 let od uva\u0159en\u00ed prvn\u00ed v\u00e1rky, kter\u00e9 si pivovar p\u0159ipomn\u011bl 3. prosince 2015. Zat\u00edmco slad, chmel i voda poch\u00e1zely z Moravy, pep\u0159 si sl\u00e1dci vyhl\u00e9dli na druh\u00e9m konci sv\u011bta v oblasti Tellicherri v z\u00e1padn\u00ed Indii. Pr\u00e1v\u011b tady p\u011bstuj\u00ed kuli\u010dky nejkvalitn\u011bj\u0161\u00edho \u010dern\u00e9ho pep\u0159e, na kter\u00e9m spole\u010dn\u011b s chmelem pivo zraje. Radegast Peprn\u011b Ho\u0159k\u00fd se \u010depoval ve vybran\u00fdch hospod\u00e1ch a k dost\u00e1n\u00ed byl i v lahv\u00edch. Pro\u010d se v Radegastu rozhodli uva\u0159it pr\u00e1v\u011b pivo s pep\u0159em vysv\u011btlil \u0159editel pivovaru Ivo Ka\u0148\u00e1k: \u201eNa\u0161e pivo je u\u017e 45 let ko\u0159en\u00edm \u017eivota lid\u00ed na severn\u00ed Morav\u011b. Proto jsme si \u0159ekli, \u017ee k v\u00fdro\u010d\u00ed uva\u0159\u00edme n\u011bco ko\u0159en\u011bn\u00e9ho. Pep\u0159ovou chu\u0165 maj\u00ed chlapi r\u00e1di a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jim bude chutnat i ve spojen\u00ed s pivem.\u201c A jak pep\u0159ov\u00e9 pivo od no\u0161ovick\u00fdch sl\u00e1dk\u016f chutn\u00e1? \u201eJe ho\u0159k\u00e9, co\u017e lid\u00e9 od Radegastu o\u010dek\u00e1vaj\u00ed. M\u00e1 chmelovou v\u016fni s jemn\u00fdm pep\u0159ov\u00fdm aroma. Po napit\u00ed je z\u0159eteln\u00e1 sladov\u00e1 chu\u0165 a v\u00fdrazn\u00e1, ale p\u0159\u00edjemn\u00e1 ho\u0159kost s jemn\u011b \u0161tiplav\u00fdm pep\u0159ov\u00fdm t\u00f3nem,\u201c dodal Ivo Ka\u0148\u00e1k. D\u00edky bohat\u0161\u00ed a intenzivn\u011bj\u0161\u00ed chuti se pep\u0159ov\u00fd le\u017e\u00e1k ide\u00e1ln\u011b hodil k masit\u00fdm j\u00eddl\u016fm. Radegast Peprn\u011b Ho\u0159k\u00fd po uva\u0159en\u00ed zr\u00e1l na extra d\u00e1vce chmele a pep\u0159i. (tiskov\u00e1 zpr\u00e1va)<\/p>\n<p>Rok V\u00fdstav piva Tr\u017eby HV<br \/>\n1991 1 177 000 hl<br \/>\n1992 1 316 000 hl<br \/>\n1993 1 345 000 hl<br \/>\n1994 1 596 000 hl zisk 127 mil.K\u010d<br \/>\n1995 1 763 000 hl 1 400 mil.K\u010d zisk 100 mil.K\u010d<br \/>\n1996 1 921 000 hl 1 600 mil.K\u010d zisk 130 mil.K\u010d<br \/>\n1997 1 850 000 hl 1 850 mil.K\u010d zisk 50 mil.K\u010d<br \/>\n1998 2 144 000 hl 1 900 mil.K\u010d ztr\u00e1ta 253,811 mil.K\u010d (provozn\u00ed zisk 350 mil. K\u010d)<br \/>\n1999 2 306 550 hl ztr\u00e1ta 105 mil. K\u010d<br \/>\n2000 2 076 883 hl zisk 209,268 mil. K\u010d<br \/>\n2001 1 902 000 hl (export: 40 436 hl) 2 030 mil. K\u010d zisk 258,987 mil. K\u010d<br \/>\n2002 2 154 283 hl<br \/>\npo realizaci f\u00faze byly hosp.v\u00fdsledky uv\u00e1d\u011bny jen jako Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj a.s.<br \/>\n2003 1,188 mil. hl piva Radegast, 2 191 351 hl piv osmi zna\u010dek<br \/>\n2004 2 156 595 hl<br \/>\n2005 2 133 000 hl<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Prvn\u00ed v\u00e1rka no\u0161ovick\u00e9ho piva, kter\u00e9 bylo uva\u0159eno 3. prosince 1970, nesla tehdy je\u0161t\u011b pracovn\u00ed n\u00e1zev Beskydsk\u00e1 des\u00edtka. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":83223,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":11920,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-83204","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pivovary"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/83204","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=83204"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/83204\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/83223"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=83204"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=83204"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=83204"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}