{"id":88470,"date":"2021-09-01T10:18:53","date_gmt":"2021-09-01T08:18:53","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=88470"},"modified":"2023-10-30T13:36:45","modified_gmt":"2023-10-30T12:36:45","slug":"vzor-clanek-351-23-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=88470","title":{"rendered":"Pivovar St\u0159\u00ed\u017ekov ( 1874 \u2013 1928 )"},"content":{"rendered":"<p>Kr\u00e1sn\u00e9ho jarn\u00edho dne m\u011b po\u010das\u00ed vyl\u00e1kalo na dal\u0161\u00ed pr\u016fzkum velice star\u00e9ho pivovaru. Cestuji z Bene\u0161ova u Prahy sm\u011brem na Vla\u0161im, kde po velmi kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b odbo\u010duji, proj\u00ed\u017ed\u00edm vesni\u010dky \u2013 Dlouh\u00e9 Pole, Okrouhlice a malou obec St\u0159\u00ed\u017ekov m\u00e1m prakticky na dosah. P\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edm od jihu a asi p\u016fl kilometru p\u0159ed obc\u00ed po\u0159izuji prvn\u00ed sn\u00edmek v d\u00e1li vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed hlavn\u00ed budovy St\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00e9ho pivovaru, co\u017e je sladovna je\u0161t\u011b se zachoval\u00fdm kom\u00ednem.<br \/>\nZ ji\u017en\u00ed strany jsou dochovan\u00e9 otvory po velk\u00fdch oknech, je jich celkem \u0161est, z toho \u010dty\u0159i jsou ve dvou podla\u017e\u00edch a dv\u011b ji\u017e pod \u00farovn\u00ed ter\u00e9nu, tedy ve sklep\u011b. Na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b se d\u00edv\u00e1m na hvozd.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-strizkov\/st%C5%99%C3%AD%C5%BEkov-autor-Ji%C5%99%C3%AD-Pertl%C3%ADk-2010-01.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p>Zde se nach\u00e1z\u00ed celkem \u0161estn\u00e1ct mal\u00fdch podlouhl\u00fdch ok\u00e9nek s klenbi\u010dkou v horn\u00ed \u010d\u00e1sti, z toho sedm jich je zazd\u011bn\u00fdch. Pod nimi je velk\u00fd pr\u016fchod, kter\u00fdm pronik\u00e1m do j\u00e1dra sladovny. Tady si v\u0161\u00edm\u00e1m naho\u0159e je\u0161t\u011b velmi zachoval\u00e9ho zazd\u011bn\u00e9ho tr\u00e1mu, kter\u00fd je opracov\u00e1n do tvaru jak\u00e9hosi oblouku.<\/p>\n<p>Jakmile vstoup\u00edm dovnit\u0159, zaujme m\u011b dlouh\u00e1 chodba, je\u017e se rozd\u011bluje do dal\u0161\u00edch t\u0159\u00ed m\u00edstnost\u00ed. Tam ur\u010dit\u011b upoutaj\u00ed velk\u00e9 pr\u016fchody se zaj\u00edmav\u00fdmi klenbami. Naklon\u00edm hlavu vzh\u016fru a spat\u0159\u00edm je\u0161t\u011b dochovan\u00e9 masivn\u00ed tr\u00e1my, kter\u00e9 nesly n\u011bkolik pater nade mnou. N\u011bkter\u00e9 jsou pom\u011brn\u011b zachoval\u00e9, ale n\u011bkter\u00e9 vypadaj\u00ed, \u017ee je budu m\u00edt brzy na hlav\u011b. P\u0159esto m\u011b neodrazuj\u00ed od dal\u0161\u00edho pr\u016fzkumu. V\u0161\u00edm\u00e1m si om\u00edtnut\u00e9ho stropu, z kter\u00e9ho vystupuje p\u016fvodn\u00ed r\u00e1kos, tak se v t\u00e9 dob\u011b vyztu\u017eovaly stropy.<\/p>\n <script async src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- zpravy -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\"\r\n     style=\"display:block\"\r\n     data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\"\r\n     data-ad-slot=\"3541247592\"\r\n     data-ad-format=\"auto\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script>\n<p>Fascinuje m\u011b, \u017ee je vid\u011bt, a\u017e ke st\u0159e\u0161e celkem p\u0159es t\u0159i patra, kde se v r\u016fzn\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch dochovaly jen pr\u016fchoz\u00ed tr\u00e1my od st\u011bny ke st\u011bn\u011b. Kdy\u017e vejdu do prvn\u00ed ze t\u0159\u00ed m\u00edstnost\u00ed, nejde p\u0159ehl\u00e9dnout, \u017ee se dohl\u00e9dne zespodu a\u017e na vrchol kom\u00edna. Nejde rovn\u011b\u017e si nev\u0161imnout, \u017ee p\u0159i ka\u017ed\u00e9m kroku se propad\u00e1m po n\u011bkolikacentimetrov\u00e9 vrstv\u011b holub\u00edho trusu. A tak lehk\u00fdm krokem opou\u0161t\u00edm tento prostor a pokra\u010duji do druh\u00e9 m\u00edstnosti. Zde mus\u00edm ov\u0161em p\u0159ekonat hromadu na\u0159ezan\u00e9ho metrov\u00e9ho d\u0159\u00edv\u00ed. Na prvn\u00ed pohled je patrn\u00e9, \u017ee je tady naskl\u00e1d\u00e1no velmi dlouho, proto\u017ee je zna\u010dn\u011b ztrouchniv\u011bl\u00e9 a prolezl\u00e9 \u010dervoto\u010dem. Ov\u0161em stoj\u00ed za to p\u0159es n\u011bj p\u0159el\u00e9zt, jeliko\u017e za n\u00edm objevuji dle m\u00e9ho n\u00e1zoru nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1lez v tomto pivovaru. Dlouh\u00e9 asi p\u011btimetrov\u00e9 fo\u0161ny, kter\u00e9 slou\u017eily jako bo\u010dnice schodi\u0161t\u011b s vy\u0159ezan\u00fdmi dr\u00e1\u017ekami na n\u00e1\u0161lapy. I p\u0159es st\u00e1\u0159\u00ed se jev\u00ed zachoval\u00e9 a zub \u010dasu se na nich prakticky neprojevil. Na zdi jsou je\u0161t\u011b patrn\u00e9 obtisky t\u011bchto fo\u0161en od p\u0159\u00edzem\u00ed a\u017e do nejsvrchn\u011bj\u0161\u00edch pater. Detailn\u011b je fotografuji, aby \u010dten\u00e1\u0159i sami vid\u011bli, \u017ee si nevym\u00fd\u0161l\u00edm a mohli mi sami d\u00e1t za pravdu. Po op\u011btovn\u00e9m p\u0159ekon\u00e1n\u00ed on\u00e9 hromady d\u0159\u00edv\u00ed se dost\u00e1v\u00e1m do t\u0159et\u00ed m\u00edstnosti. Ta je a\u017e ke st\u0159e\u0161e dochovan\u00e1 bez jedin\u00e9ho tr\u00e1mu. T\u011bsn\u011b pod st\u0159echou se ve v\u0161ech \u010dty\u0159ech roz\u00edch nach\u00e1zej\u00ed cihlov\u00e9 p\u016flkruhov\u00e9 klenby. T\u011b\u017eko se to popisuje, a tak pro up\u0159esn\u011bn\u00ed vkl\u00e1d\u00e1m fotografii.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-strizkov\/st%C5%99%C3%AD%C5%BEkov-autor-Ji%C5%99%C3%AD-Pertl%C3%ADk-2010-02.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p>Zde jsou rovn\u011b\u017e dochovan\u00e1 mal\u00e1 pod\u00e9ln\u00e1 ok\u00e9nka, v n\u011bkter\u00fdch je\u0161t\u011b z\u016fstaly p\u016fvodn\u00ed r\u00e1my s mal\u00fdmi okenn\u00edmi r\u00e1me\u010dky. T\u00edmto dokon\u010duji pr\u016fzkum vnit\u0159n\u00edch prostor a jdu zmapovat venkovn\u00ed severn\u00ed stranu.<\/p>\n<p>Tady odhaluji, \u017ee sladovna se v\u010detn\u011b sklepen\u00ed skl\u00e1dala ze \u010dty\u0159 pater. Odvozuji to podle rozlo\u017een\u00ed oken a v\u00fdklenk\u016f nad sebou. V lev\u00e9 \u010d\u00e1sti sklepen\u00ed jsou zazd\u011bn\u00e1 dv\u011b okna s kulat\u00fdm otvorem nad nimi. T\u011b\u017eko si dom\u00fd\u0161l\u00edm \u00fa\u010del t\u011bchto t\u0159\u00ed pr\u016fduch\u016f. Nad nimi v dal\u0161\u00edm podla\u017e\u00ed je dochovan\u00e1 n\u00e1sypka sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed od kom\u00edna. Co na severn\u00ed stran\u011b rovn\u011b\u017e nelze p\u0159ehl\u00e9dnout je, \u017ee podle obtisku na zbyl\u00e9 fas\u00e1d\u011b p\u0159il\u00e9hala k sladovn\u011b dal\u0161\u00ed budova, z n\u00ed\u017e nez\u016fstalo prakticky nic, jen z\u00e1klady. Na z\u00e1v\u011br popisu sladovny m\u016f\u017eu \u0159\u00edci, \u017ee zch\u00e1tral\u00e1 st\u0159echa s rozpadl\u00fdmi ta\u0161kami je rovn\u011b\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed z\u0159\u00edcen\u00edm. P\u0159esto nejsem u konce s prohl\u00eddkou pivovaru.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-strizkov\/st%C5%99%C3%AD%C5%BEkov-autor-Ji%C5%99%C3%AD-Pertl%C3%ADk-2010-03.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p>Naproti p\u0159es silnici se nach\u00e1zej\u00ed dal\u0161\u00ed dva rozpadl\u00e9 objekty, kter\u00e9 dle m\u00e9ho n\u00e1zoru ur\u010dit\u011b pat\u0159ily ke St\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00e9mu pivovaru. Stav v\u011bt\u0161\u00ed budovy p\u0159\u00edmo hrani\u010d\u00ed s rizikem ohro\u017een\u00ed \u017eivota, a tak se neodva\u017euji do n\u00ed v\u016fbec vstoupit. Je zde kompletn\u011b spadl\u00e1 st\u0159echa a zasypan\u00fd sklep. P\u0159esto m\u00e1 co nab\u00eddnout. Ve velk\u00fdch oknech z\u016fstaly p\u016fvodn\u00ed r\u00e1my s mal\u00fdmi ok\u00e9nky. I vstupn\u00ed dve\u0159e jsou d\u0159ev\u011bn\u00e9 a p\u016fvodn\u00ed, jen do nich vstoupit. P\u0159esto byste nikam nedo\u0161li, jeliko\u017e za nimi je ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 spadl\u00e1 st\u0159echa. A tak je\u0161t\u011b stoj\u00ed za to zm\u00ednit \u0159\u00edmsovou v\u00fdzdobu tvo\u0159enou mal\u00fdmi kv\u00e1d\u0159\u00edky sestaven\u00fdmi do tvaru p\u00edsmene T. Za zm\u00ednku zde ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b stoj\u00ed dochovan\u00fd zbytek n\u00e1pisu. Ov\u0161em nejsem z n\u011bj dvakr\u00e1t moudr\u00fd. V\u016fbec nechyt\u00e1m ani za\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ani kon\u010d\u00edc\u00ed p\u00edsmena a tak \u0161estice prost\u0159edn\u00edch p\u00edsmen mi bohu\u017eel nen\u00ed nic platn\u00e1.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-strizkov\/st%C5%99%C3%AD%C5%BEkov-autor-Ji%C5%99%C3%AD-Pertl%C3%ADk-2010-04.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p>Posledn\u00ed t\u0159et\u00ed objekt, kter\u00fd mapuji na z\u00e1v\u011br putov\u00e1n\u00ed, mi rovn\u011b\u017e neprozrad\u00ed v\u00edce. Je to jen ruina o t\u0159ech zdech. Za zm\u00ednku v\u0161ak stoj\u00ed jen uprost\u0159ed dochovan\u00fd asi \u010dty\u0159metrov\u00fd klenbovit\u00fd oblouk z cihel, kter\u00fd je vyztu\u017een \u017eelezn\u00fdmi armaturami, kter\u00e9 vystupuj\u00ed. Pomalu se vrac\u00edm k silnici, naposledy se koch\u00e1m celkov\u00fdm pohledem na St\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00fd pivovar a zji\u0161\u0165uji, \u017ee nedaleko se nach\u00e1z\u00ed ve velmi podobn\u00e9m zubo\u017een\u00e9m stavu statek. Tento statek m\u00e1 velmi zachovalou kamennou br\u00e1nu, kde je naps\u00e1no, \u017ee zde \u017eil prvn\u00ed bene\u0161ovsk\u00fd starosta Karel Drahot\u00edn Villani. D\u016fvod, pro\u010d o n\u011bm p\u00ed\u0161i, je prost\u00fd. Tento \u010dlov\u011bk vlastnil St\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00fd pivovar a to m\u011b p\u0159ivedlo k tomu, aby byly m\u00e9 skromn\u00e9 poznatky ucelen\u00e9. P\u0159id\u00e1v\u00e1m proto pro \u010dten\u00e1\u0159e charakteristiku tohoto v\u00fdznamn\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n<p><br \/>\nMajitel\u016f St\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00e9ho pivovaru bylo celkem deset, z toho dvakr\u00e1t ve veden\u00ed byl baron Karel Villani, kter\u00fd se za\u010dal v\u00edce v\u011bnovat hospoda\u0159en\u00ed na sv\u00e9m statku. Jeho z\u00e1m\u011brem bylo do zdej\u0161\u00edho sp\u00ed\u0161e zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho kraje p\u0159in\u00e9st v\u00edce pr\u016fmyslu. Proto se mimo jin\u00e9 rozhodl p\u0159estav\u011bt lihovar, jen\u017e koupil spolu se st\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00fdm statkem, na pivovar.<br \/>\nPro z\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru vytvo\u0159il v listopadu 1872 akciovou spole\u010dnost. Na jeho p\u0159estavb\u011b se pod\u00edleli z\u00e1mo\u017en\u00ed roln\u00edci z okol\u00ed, kte\u0159\u00ed byli \u010dleny a.s. Ale Villanimu se p\u0159\u00edli\u0161 neda\u0159ilo. Ves le\u017eela mimo hlavn\u00ed trasy i \u017eeleznici, a tud\u00ed\u017e va\u0159en\u00ed piva se zde nevypl\u00e1celo. Pivovar se tak rychle dostal do konkurzu a akciov\u00e1 spole\u010dnost se rozpadla. Zp\u011bt pivovar koupila baronka Matylda, Villaniho \u017eena, kter\u00e1 v\u0161ak v podnik\u00e1n\u00ed man\u017eela u\u017e nepokra\u010dovala.<\/p>\n<p>Pozd\u011bji se st\u0159\u00eddala dal\u0161\u00ed jm\u00e9na a dvakr\u00e1t jej vlastnil Otakar Villani, u kter\u00e9ho, p\u0159es \u00faporn\u00e9 p\u00e1tran\u00ed, jsem nena\u0161el v jak\u00e9 rodinn\u00e9 p\u0159\u00edzni byl ke Karlovi. Jedno je v\u0161ak jist\u00e9: Otakar Villani byl p\u0159edposledn\u00ed majitel St\u0159\u00ed\u017ekovsk\u00e9ho pivovaru a tak p\u0159edkl\u00e1d\u00e1m n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed charakteristiku a informace, kter\u00e9 jsem \u010derpal z www.wikipedie.cz a z diplomov\u00e9 pr\u00e1ce Petry Spoustov\u00e9.<\/p>\n<p><b>Karel Drahot\u00edn Villani<\/b>  (28. ledna 1818 Su\u0161ice \u2013 24. b\u0159ezna 1883 St\u0159\u00ed\u017ekov, obec Struha\u0159ov), vl. jm. Karel Bartolom\u011bj Ign\u00e1c baron Villani de Pillonico, byl \u010desk\u00fd \u0161lechtic, liber\u00e1ln\u00ed politik, vlastenec a b\u00e1sn\u00edk.<\/p>\n <p style=\"margin: 4.5pt 0cm 0.0001pt; text-align: center; background: white;\">\r\n<script async=\"\" src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- fotoalbum 336x280 -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\" style=\"display: inline-block; width: 336px; height: 280px;\" data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\" data-ad-slot=\"4637278565\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script>\n<p>\u017divot a politick\u00e1 \u010dinnost<br \/>\nJeho p\u0159edkov\u00e9 z otcovy strany poch\u00e1zeli z italsk\u00e9 Perugie, do \u010cech p\u0159i\u0161li b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. Matka byla z bohat\u00e9 \u010desky mluv\u00edc\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 rodiny. Karel se vzd\u011bl\u00e1val nejd\u0159\u00edve v Nezna\u0161ov\u011b u T\u00fdna nad Vltavou, pozd\u011bji u piarist\u016f v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. Piaristick\u00e1 \u0161kola, kde se vyu\u010dovalo n\u011bmecky a pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u010de\u0161tiny se trestalo, pro n\u011bj byla velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e1. Ve dvan\u00e1cti letech p\u0159e\u0161el na vojenskou akademii ve V\u00edde\u0148sk\u00e9m Nov\u00e9m M\u011bst\u011b. Tam na n\u011bj p\u016fsobil vynikaj\u00edc\u00ed pedagog, u\u010ditel \u010de\u0161tiny Tom\u00e1\u0161 Burian. Sezn\u00e1mil se tak\u00e9 s jihoslovansk\u00fdmi studenty (jedn\u00edm z nich byl chorvatsk\u00fd b\u00e1sn\u00edk Petar Preradovi\u0107) a pod jejich vlivem p\u0159ijal um\u011bleck\u00e9 jm\u00e9no Drahot\u00edn.<\/p>\n<p>Po absolvov\u00e1n\u00ed akademie slou\u017eil v Praze a \u010c\u00e1slavi. V arm\u00e1d\u011b m\u011bl probl\u00e9my, \u010dasto zanedb\u00e1val sv\u00e9 povinnosti a byl trest\u00e1n. Roku 1846 z vojensk\u00e9 slu\u017eby ode\u0161el, aby nemusel bojovat proti polsk\u00fdm povstalc\u016fm na Krakovsku. Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm se o\u017eenil s Matyldou Herzovou, dcerou cukrovarn\u00edka. S\u0148atek byl v\u00fdhodn\u00fd pro oba \u2013 Matylda se stala \u0161lechti\u010dnou v\u00fdm\u011bnou za velk\u00e9 v\u011bno. Za z\u00edskan\u00e9 pen\u00edze man\u017eel\u00e9 koupili statek St\u0159\u00ed\u017ekov u Bene\u0161ova, kter\u00fd se tak stal jejich rodinn\u00fdm s\u00eddlem. Pro Villaniho tento s\u0148atek znamenal dal\u0161\u00ed odklon tradi\u010dn\u00edch hodnot \u0161lechty k \u017eivotn\u00edmu stylu m\u011b\u0161\u0165anstva.<\/p>\n<p>Po roce 1846 \u017eil st\u0159\u00eddav\u011b v Praze a St\u0159\u00ed\u017ekov\u011b a zapojil se do \u010desk\u00e9ho obrozeneck\u00e9ho hnut\u00ed. Stal se \u010dlenem M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 besedy v Praze a sbl\u00ed\u017eil se s vlasteneckou spole\u010dnost\u00ed na Bene\u0161ovsku. Jeho \u201ejazykov\u00e9\u201c vlastenectv\u00ed (podpora \u010de\u0161tiny proti n\u011bm\u010din\u011b), typick\u00e9 pro m\u011b\u0161\u0165anstvo, se li\u0161ilo od \u0161lechtick\u00e9ho \u201ezemsk\u00e9ho\u201c (l\u00e1ska k rodn\u00e9 zemi a regionu). Krom\u011b Villaniho podporovali v t\u00e9 dob\u011b \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed snahy jen \u0161lechtici Jan Neuberg a Vojt\u011bch Deym.<\/p>\n<p>V roce 1848 byl Villani aktivn\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem revolu\u010dn\u00edho hnut\u00ed v Praze. Dne 11. b\u0159ezna se konalo setk\u00e1n\u00ed ve Svatov\u00e1clavsk\u00fdch l\u00e1zn\u00edch, kter\u00e9 jej zvolilo do 24\u010dlenn\u00e9ho peti\u010dn\u00edho v\u00fdboru. Stal se velitelem \u010desk\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho sboru \u2013 Svatov\u00e1clavsk\u00e9ho bratrstva, pozd\u011bji p\u0159ejmenovan\u00e9ho na Svornost. Vyu\u017eil p\u0159itom sv\u00fdch vojensk\u00fdch zku\u0161enost\u00ed. Sna\u017eil se v\u00e9st tuto organizaci v liber\u00e1ln\u00edm duchu a vylu\u010doval z n\u00ed radik\u00e1ln\u00ed jedince, kte\u0159\u00ed cht\u011bli vyvolat ozbrojen\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. V tomto smyslu m\u011blo pomoci i p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed na Svornost, \u010d\u00edm\u017e cht\u011bl z\u00edskat pra\u017esk\u00e9 N\u011bmce na svou stranu a rozpt\u00fdlit jejich obavy. Jeho snahy o klidn\u00fd pr\u016fb\u011bh revoluce ale narazily na odpor radik\u00e1ln\u00edch student\u016f, veden\u00fdch Josefem V\u00e1clavem Fri\u010dem. Ti z\u00edskali ve Svornosti p\u0159evahu a 12. \u010dervna vyvolali Svatodu\u0161n\u00ed bou\u0159e. Villani ode\u0161el na Malou Stranu, kde byl 14. \u010dervna zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn v Ji\u0159sk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b jako jeden z domn\u011bl\u00fdch v\u016fdc\u016f revoluce. Byl n\u011bkolikr\u00e1t vysl\u00fdch\u00e1n a jeho s\u00eddlo prohl\u00ed\u017eeno Windischgr\u00e4tzov\u00fdmi voj\u00e1ky; \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy protist\u00e1tni \u010dinnosti se ale nena\u0161ly. Kr\u00e1tce po 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1848 byl propu\u0161t\u011bn na amnestii. P\u0159est\u011bhoval se z Prahy na St\u0159\u00ed\u017ekov, kde \u017eil pod policejn\u00edm dohledem.<\/p>\n<p>Ve St\u0159\u00ed\u017ekov\u011b se znovu zapojil do region\u00e1ln\u00edho politick\u00e9ho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota, i kdy\u017e zpo\u010d\u00e1tku omezen\u011b z d\u016fvodu politick\u00e9 perzekuce. Mnoho \u010dasu tak\u00e9 v\u011bnoval spr\u00e1v\u011b statku, kter\u00fd bylo nutn\u00e9 postavit na nov\u00e9 ekonomick\u00e9 z\u00e1klady po zru\u0161en\u00ed roboty. Roku 1850 byl na \u010dty\u0159i roky zvolen starostou obce Jezero. Dne 28. dubna 1861 po p\u00e1du Bachova absolutismu ukon\u010dili policejn\u00ed dohled, co\u017e mu otev\u0159elo dal\u0161\u00ed mo\u017enosti zapojen\u00ed do region\u00e1ln\u00ed politiky. V letech 1865 \u2013 69 byl zvolen za bene\u0161ovsk\u00e9ho okresn\u00edho starostu. V t\u00e9to funkci se sna\u017eil o zv\u00fd\u0161en\u00ed \u017eivotn\u00ed \u00farovn\u011b m\u00edstn\u00edch obyvatel. Zvolen byl i podruh\u00e9 po skon\u010den\u00ed funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed, ale rakousk\u00e1 vl\u00e1da jeho volbu nepotvrdila; od t\u00e9 doby p\u016fsobil jen jako \u010dlen okresn\u00ed rady. Roku 1867 se stal poslancem \u010desk\u00e9ho sn\u011bmu za Bene\u0161ov, Neveklov a Vla\u0161im. Prosazoval obnoven\u00ed \u010desk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho pr\u00e1va, \u00fa\u010dastnil se n\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdstavy v Moskv\u011b, pod\u00edlel se na oslav\u00e1ch p\u0159ivezen\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene N\u00e1rodn\u00edho divadla z Blan\u00edku. Roku 1870 byl zvolen i za poslance rakousk\u00e9 \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady, ale do funkce nenastoupil kv\u016fli politice pasivn\u00edho odporu, p\u0159ijat\u00e9 \u010desk\u00fdmi stranami. Od roku 1874 jeho politickou a ve\u0159ejnou \u010dinnost v\u00fdrazn\u011b omezila du\u0161evn\u00ed choroba.<\/p>\n<p>Villaniho man\u017eelka Matylda organizovala v Praze i St\u0159\u00ed\u017ekov\u011b \u201esalon\u201c, pravideln\u00e1 p\u0159\u00e1telsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed v reprezentativn\u00ed m\u00edstnosti domu pod veden\u00edm majitelky dom\u00e1cnosti. Koncept poch\u00e1zel z Francie 17. stolet\u00ed. V \u010desk\u00fdch pom\u011brech existoval \u201e\u0161lechtick\u00fd salon\u201c, s d\u016frazem na ok\u00e1zalost a eleganci, a \u201em\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd\u201c, soust\u0159ed\u011bn\u00fd na v\u00fdm\u011bnu vz\u00e1jemn\u011b obohacuj\u00edc\u00edch n\u00e1zor\u016f a zku\u0161enost\u00ed. Villaniho salon m\u011bl bl\u00ed\u017ee k m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9mu, ale nav\u0161t\u011bvovali jej i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u0161lechty. Hovo\u0159ilo se tam podle n\u00e1rodnosti \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f \u010desky, n\u011bmecky nebo francouzsky.<\/p>\n<p>Villani ve sv\u00e9 politick\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 aktivit\u011b podporoval \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnostn\u00ed snahy, ale v\u017edy za p\u0159edpokladu zachov\u00e1n\u00ed celistvosti rakousk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Prosazoval federalizaci Rakouska; argumentoval, \u017ee n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1ty jako Francie a Anglie jsou siln\u00e9 v p\u0159\u00edpad\u011b centralizace, zat\u00edmco mnohon\u00e1rodn\u00ed st\u00e1ty jako Rakousko z\u00edskaj\u00ed podporu sv\u00fdch obyvatel, jen pokud ka\u017ed\u00e9mu n\u00e1rodu daj\u00ed prostor k rozvoji. P\u0159\u00e1telil se s otcem Svatopluka \u010cecha, rovn\u011b\u017e posti\u017een\u00fdm po revoluci 1848.<br \/>\n<\/p>\n<p>Um\u011bleck\u00e1 tvorba<br \/>\nVillaniho b\u00e1snick\u00e1 tvorba nen\u00ed obecn\u011b vysoce cen\u011bna. M\u011bl snahu, ale nikoliv b\u00e1snick\u00fd talent a jeho v\u00fdrazov\u00e9 prost\u0159edky byly omezen\u00e9. B\u011bhem \u017eivota byl sou\u010dasn\u00edky oslavov\u00e1n a podporov\u00e1n, ale p\u0159edev\u0161\u00edm kv\u016fli sv\u00e9 politick\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 aktivit\u011b, o n\u00ed\u017e mnoz\u00ed doufali, \u017ee p\u0159ivede dal\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 \u0161lechtice do \u0159ad vlastenc\u016f.<\/p>\n<p>Liter\u00e1rn\u011b tvo\u0159it za\u010dal u\u017e na vojensk\u00e9 akademii. P\u0159isp\u00edval do \u010cesk\u00e9 v\u010dely a Kv\u011bt\u016f a napsal autobiografickou \u010drtu Ze \u017eivota sv\u00e9ho. Jeho spolu\u017e\u00e1k, chorvatsk\u00fd b\u00e1sn\u00edk Petar Preradovi\u0107, uve\u0159ejnil n\u011bkolik jeho b\u00e1sn\u00ed v \u010dasopise Danica. Pozd\u011bj\u0161\u00ed Villaniho b\u00e1sn\u011b maj\u00ed epigonsk\u00fd charakter. Obsahem je zpravidla oslava vlasti, slovansk\u00e9 vz\u00e1jemnosti, mor\u00e1ln\u00edch hodnot, state\u010dnosti \u010cech\u016f a kr\u00e1sy \u010desk\u00fdch \u017een. Pro jednoduchost a zp\u011bvnost byly n\u011bkter\u00e9 zhudebn\u011bny. K jeho liter\u00e1rn\u00edm prac\u00edm pat\u0159\u00ed b\u00e1snick\u00e9 sb\u00edrky Lyra a me\u010d, Spisy, veselohra \u0160t\u011bdr\u00fd den. Zaj\u00edmav\u00e1 je n\u011bmecky psan\u00e1 bro\u017eura Vorwort zur nationalen Vers\u00f6hnung und staatsrechtlichen Verst\u00e4ndigung, v n\u00ed\u017e vyjad\u0159uje n\u00e1zor na n\u00e1rodnostn\u00ed usm\u00ed\u0159en\u00ed a st\u00e1topr\u00e1vn\u00ed vyrovn\u00e1n\u00ed v r\u00e1mci rakousk\u00e9 monarchie. Jeho tvorba m\u011bla rysy \u010desk\u00e9ho romantismu z Tylova kulturn\u00edho okruhu \u2013 na rozd\u00edl od p\u016fvodn\u00edho z\u00e1padoevropsk\u00e9ho individualistick\u00e9ho postoje (se kter\u00fdm se ztoto\u017e\u0148oval nap\u0159\u00edklad M\u00e1cha) tu byl d\u016fraz na spole\u010denskou aktivitu a v\u00fdchovn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed. Romantismus v tomto pojet\u00ed p\u0159ech\u00e1zel do biedermaieru, zalo\u017een\u00e9ho na podpo\u0159e klidn\u00e9ho rodinn\u00e9ho \u017eivota a l\u00e1sce k vlasti.<\/p>\n<p>V\u00fdznam a odkaz<br \/>\nVillani jako b\u00e1sn\u00edk byl brzy po smrti zapomenut\u00fd, hlavn\u011b kv\u016fli n\u00edzk\u00e9 um\u011bleck\u00e9 \u00farovni jeho prac\u00ed. Ob\u010das se p\u0159ipom\u00ednalo jeho vlastenectv\u00ed, a to i za 1. republiky (vzd\u00e1len\u00fd p\u0159\u00edbuzn\u00fd, historik Alexander Berndorf) a po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce (Mary\u0161a \u0160\u00e1reck\u00e1-Rado\u0148ov\u00e1). Na Bene\u0161ovsku jej dlouho vzpom\u00ednali jako v\u00fdznamn\u00e9ho okresn\u00edho starostu. Jeho poz\u016fstalost \u2013 6 karton\u016f rukopis\u016f, v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f z \u010dasopis\u016f, osobn\u00edch doklad\u016f a korespondence \u2013 je ulo\u017eena v Pam\u00e1tn\u00edku n\u00e1rodn\u00edho p\u00edsemnictv\u00ed ve Star\u00fdch Hradech.<\/p>\n<p>autor: Ji\u0159\u00ed Pertl\u00edk, 2010<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kr\u00e1sn\u00e9ho jarn\u00edho dne m\u011b po\u010das\u00ed vyl\u00e1kalo na dal\u0161\u00ed pr\u016fzkum velice star\u00e9ho pivovaru. Cestuji z Bene\u0161ova u Prahy sm\u011brem na Vla\u0161im, kde po velmi kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b odbo\u010duji, proj\u00ed\u017ed\u00edm vesni\u010dky \u2013 Dlouh\u00e9 Pole, Okrouhlice a malou&#46;&#46;&#46;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":125257,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":22864,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-88470","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/88470","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=88470"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/88470\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/125257"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=88470"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=88470"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=88470"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}