{"id":99000,"date":"2022-06-16T12:42:00","date_gmt":"2022-06-16T10:42:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=99000"},"modified":"2022-11-25T10:46:45","modified_gmt":"2022-11-25T09:46:45","slug":"historie-budejovickeho-piva","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=99000","title":{"rendered":"Historie bud\u011bjovick\u00e9ho piva"},"content":{"rendered":"<p>Osud piva v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch je stejn\u011b star\u00fd jako d\u011bjiny samotn\u00e9ho m\u011bsta. Psal se rok 1265, kdy\u017e purkrab\u00ed hradu Zv\u00edkov Hirzo z Klingenberga za\u010dal r\u00fdsovat hlavn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed a p\u0159ilehl\u00e9 ulice kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta Bud\u011bjovice. I kdy\u017e dnes s ur\u010ditost\u00ed nev\u00edme, zda s\u00e1m kreslil p\u016fdorys pozd\u011bj\u0161\u00ed metropole ji\u017en\u00edch \u010cech, je t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee si p\u0159i sv\u00e9 urbanistick\u00e9 \u010dinnosti p\u0159ih\u00fdbal piva. V\u0161echny ulice spole\u010dn\u011b tvo\u0159\u00ed vyv\u00e1\u017eenou, pravidelnou, rovnou s\u00ed\u0165.<br \/>\n<strong>Jak se dostalo pivo do Bud\u011bjovic<\/strong><\/p>\n<p><br \/>\nP\u0159esto pivo v t\u00e9to dob\u011b na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 u\u017e d\u00e1vno znali a pili. Pravda, tehdej\u0161\u00ed pivo bylo trochu odli\u0161n\u00e9 od toho dne\u0161n\u00edho. Tak p\u0159edev\u0161\u00edm jinak se su\u0161il slad, sl\u00e1dci m\u011bli tak\u00e9 probl\u00e9m dr\u017eet optim\u00e1ln\u00ed teplotu na varn\u011b, a tak se pivo \u010dasto p\u0159ipalovalo, a proto bylo i podstatn\u011b tmav\u0161\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b i jinak chutnalo. P\u016fvodn\u011b si pivo mohl va\u0159it ka\u017ed\u00fd s\u00e1m pro svoji pot\u0159ebu, ale konkr\u00e9tn\u011b se vznikem Bud\u011bjovic byla i zde tato zd\u00e1nliv\u011b samoz\u0159ejm\u00e1 v\u011bc zm\u011bn\u011bna ve v\u00fdsadu pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f. Ona to ostatn\u011b nebyla nijak lacin\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. I proto se postupem \u010dasu za\u010dala mezi bud\u011bjovick\u00fdmi m\u011b\u0161\u0165any vytv\u00e1\u0159et ur\u010dit\u00e1 specializace. Ti, co vlastnili pole, se zab\u00fdvali p\u011bstov\u00e1n\u00edm je\u010dmene na slad, jako sladovn\u00edci, tzv. braseatores. A jin\u00ed ve sv\u00fdch p\u00e1nv\u00edch pivo zase va\u0159ili. Ti byli ozna\u010dov\u00e1ni za pivovarn\u00edky, sl\u00e1dky, tedy braxatores. Pivo p\u0159in\u00e1\u0161elo i nemal\u00e9 zisky. Nap\u0159\u00edklad jist\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Zachari\u00e1\u0161, jeden z prvn\u00edch zdej\u0161\u00edch pivovarn\u00edk\u016f, natolik rozmno\u017eil va\u0159en\u00edm piva sv\u016fj majetek, \u017ee n\u011bkdy kolem roku 1300 zalo\u017eil vlastn\u00edm n\u00e1kladem pro chud\u00e9 spolum\u011b\u0161\u0165any \u0161pit\u00e1l. Jeho jist\u011b chv\u00e1lyhodn\u00e9ho p\u0159\u00edkladu pozd\u011bji n\u00e1sledovali i dal\u0161\u00ed sladovn\u00edci a sl\u00e1dci. V\u00fdhodou Bud\u011bjovic, jako kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta, bylo, \u017ee panovn\u00edk dbal na jejich prosperitu. Proto Karel IV. zde b\u011bhem sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy m\u011bsta v roce 1351 vystavil \u0159adu privilegi\u00ed a jedn\u00edm z nich bylo i tzv. pr\u00e1vo m\u00edlov\u00e9, podle n\u011bho\u017e v okruhu jedn\u00e9 m\u00edle od m\u011bsta nesm\u011blo b\u00fdt provozov\u00e1no \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0159emeslo a otv\u00edr\u00e1na kr\u010dma. A tak obyvatel\u00e9 z obc\u00ed ve vzd\u00e1lenosti zhruba 10 kilometr\u016f si v\u0161echny sv\u00e9 pot\u0159eby museli obstar\u00e1vat ve m\u011bst\u011b, a kdy\u017e u\u017e tam byli za obchodem, tak ur\u010dit\u011b n\u011bjak\u00e9 to pivo v kr\u010dm\u011b urazili. Obrat se zvy\u0161oval, a jak b\u00fdv\u00e1 v \u010cech\u00e1ch b\u011b\u017en\u00e9, bujela z\u00e1vist. T\u0159eba i proto, \u017ee p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st m\u011bstsk\u00e9ho patrici\u00e1tu byla n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Kr\u00e1l V\u00e1clav IV. nav\u00edc v roce 1410 dokonce roz\u0161\u00ed\u0159il v\u00fdnosn\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 pr\u00e1vo na z\u00e1kaz \u010dinnosti venkovsk\u00fdch sladoven i pivovar\u016f. Prvn\u00ed \u00fadaje o po\u010dtech osob, kter\u00e9 se v\u011bnovaly v\u00fdrob\u011b piva, jsou a\u017e z p\u0159elomu 14. a 15. stolet\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b seznam uv\u00e1d\u00ed 23 sladovn\u00edk\u016f a sl\u00e1dk\u016f \u010desk\u00e9 i n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Ale za necel\u00e1 dv\u011b desetilet\u00ed se t\u00e9to \u010dinnosti u\u017e v\u011bnovalo 58 sladovn\u00edk\u016f a 9 sl\u00e1dk\u016f. A to bylo v dob\u011b, kdy m\u011bsto m\u011blo necel\u00e9 3000 obyvatel a husitsk\u00e9 bou\u0159e byly na spadnut\u00ed. I kdy\u017e pr\u00e1v\u011b husitsk\u00e1 revolta nep\u0159\u00edmo podporovala va\u0159en\u00ed piva. Za pevn\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 hradby se toti\u017e tehdy uch\u00fdlilo mno\u017estv\u00ed lid\u00ed z okol\u00ed a ti v\u0161ichni pot\u0159ebovali spl\u00e1chnout sv\u016fj strach a \u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e pr\u00e1v\u011b pivem. Jen\u017ee pivo bylo stejn\u011b dobr\u00e9, jako i v\u00fdnosn\u00e9, a tak se o jeho produkci, navzdory m\u011bstsk\u00fdm privilegi\u00edm, pokou\u0161eli i v okol\u00ed m\u011bsta. Proto se roku 1464 sebral bud\u011bjovick\u00fd rycht\u00e1\u0159 (to byl v \u010dele prosperuj\u00edc\u00ed obce prvn\u00ed \u010cech Ond\u0159ej Puklice, jeho\u017e z\u00e1sluhou se za\u010dalo pou\u017e\u00edvat v t\u00e9 dob\u011b i n\u00e1zvu \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice) a se skupinou bi\u0159ic\u016f v okruhu jedn\u00e9 m\u00edle ni\u010dili sladovny, pivovarnick\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed i kr\u010dmy. Dnes bychom \u0159ekli, \u017ee se silou dom\u00e1hali sv\u00e9ho pr\u00e1va. Takhle p\u0159epadli i vesnice, kter\u00e9 pat\u0159ily Ro\u017emberk\u016fm, jako byly Plan\u00e1, Homole, Kamenn\u00fd \u00dajezd a nebo vsi Bor\u0161ov a Plav, kter\u00e9 zase pat\u0159ily kl\u00e1\u0161teru ve Vy\u0161\u0161\u00edm Brod\u011b. Stejn\u011b tak neu\u0161et\u0159ili ani svobodn\u00fd dv\u016fr Vidov. Kr\u010dm\u00e1\u0159i si st\u011b\u017eovali, vrchnost se jich zastala, ale v\u00fdsledkem bylo, \u017ee \u010ceskobud\u011bjovi\u010dt\u00ed opr\u00e1vn\u011bnost sv\u00e9ho z\u00e1sahu nakonec uh\u00e1jili. Jen vznesen\u00e9 pochybnosti o dosahu m\u00edle vedly je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku k \u00fa\u0159edn\u00edmu p\u0159em\u011b\u0159en\u00ed vzd\u00e1lenosti. Vykut\u00e1len\u00ed m\u011bst\u0161t\u00ed radn\u00ed tu\u0161ili spr\u00e1vn\u011b, \u017ee by to nemuselo dopadnout dob\u0159e, a tak p\u0159esv\u011bd\u010dili kr\u00e1lovsk\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00edky, \u017ee m\u011b\u0159it se za\u010dalo a\u017e od mostu p\u0159ed Ro\u017enovskou branou a nikoliv jako d\u0159\u00edve od kostela sv. Prokopa a sv. Jana K\u0159titele. M\u011bstsk\u00e1 rada v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch si moc dob\u0159e spo\u010d\u00edtala, \u017ee takov\u00fd pivovar m\u016f\u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pom\u00e1hat plnit obecn\u00ed pokladnu, a tak po dlouh\u00fdch tahanic\u00edch se pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 v roce 1495 vzdali \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho pr\u00e1va ve prosp\u011bch m\u011bsta. M\u011b\u0161\u0165an\u00e9 si podr\u017eeli va\u0159en\u00ed piva z je\u010dn\u00e9ho sladu a m\u011bsto p\u0159evzalo do sv\u00e9 re\u017eie zase va\u0159en\u00ed piva b\u00edl\u00e9ho, tedy p\u0161eni\u010dn\u00e9ho.<br \/>\nAutor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-budejovicky-budvar\/Budvar-01.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\n<strong>Bud\u011bjovi\u010dt\u00ed se p\u0159eli o pivo u\u017e v 15. stolet\u00ed<\/strong><br \/>\nV roce 1495 dalo m\u011bsto \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice postavit sv\u016fj prvn\u00ed pivovar na va\u0159en\u00ed tzv. b\u00edl\u00e9ho (p\u0161eni\u010dn\u00e9ho) piva. Jeho staveni\u0161t\u011b bylo vybr\u00e1no pobl\u00ed\u017e tehdej\u0161\u00ed Ro\u017enovsk\u00e9 br\u00e1ny mezi sou\u010dasnou \u0160irokou ulic\u00ed a hradebn\u00ed zd\u00ed (v prostoru dne\u0161n\u00ed kav\u00e1rny Savoy ve Stejskalov\u011b ulici). U\u017e na p\u0159elomu 15. a 16. stolet\u00ed vznikly prvn\u00ed spory. M\u011bsto postupn\u011b rozmno\u017eovalo sv\u016fj majetek o p\u0159ilehl\u00e9 vsi a tam v\u0161ude tak\u00e9 m\u011bstsk\u00e1 rada uplat\u0148ovala sv\u00e9 pr\u00e1vo \u010depovat jen b\u00edl\u00e9 pivo z vlastn\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho pivovaru. T\u00edm se pochopiteln\u011b sni\u017eovala spot\u0159eba m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho piva. Trvalo to 15 let, a\u017e do roku 1510, ne\u017e do\u0161lo k dohod\u011b. M\u011bstsk\u00e1 rada potvrdila v\u00e1re\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo v\u0161em obyvatel\u016fm m\u011bsta, pokud byli plnopr\u00e1vn\u00fdmi m\u011b\u0161\u0165any, co\u017e znamenalo, \u017ee platili celou stanovenou hodnotu dan\u00ed a d\u016fm m\u011bli uvnit\u0159 hradeb. Tehdy \u0161lo o 300 dom\u016f. V\u00fdjimku tvo\u0159ilo asi 50 chud\u0161\u00edch m\u011b\u0161\u0165an\u016f a pr\u00e1va va\u0159it pivo byli zbaveni lazebn\u00edci a mlyn\u00e1\u0159i. Jednozna\u010dn\u011b pivo nesm\u011bli tak\u00e9 va\u0159it lid\u00e9 usazen\u00ed na p\u0159edm\u011bst\u00edch a obyvatel\u00e9 m\u011bsta nevlastn\u00edc\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fm. Dohoda podporovala rovn\u011b\u017e dom\u00e1c\u00ed v\u00fdrobce sladu. Nav\u00edc do m\u011bsta se pivo mohlo v t\u00e9 dob\u011b dov\u00e1\u017eet jen ze Svidnice ve Slezsku. Povolen\u00ed svidnick\u00e9ho piva byla sp\u00ed\u0161 uk\u00e1zka vychytralosti m\u011bstsk\u00e9 rady, kter\u00e9 tak nikdo nemohl vytknout snahu o dosa\u017een\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho pivn\u00edho monopolu a p\u0159itom spr\u00e1vce obecn\u00ed pokladny mohl klidn\u011b sp\u00e1t sp\u00e1nkem spravedliv\u00fdch. Ostatn\u011b jen si p\u0159edstavte mapu st\u0159edn\u00ed Evropy, tehdej\u0161\u00ed mo\u017enost dopravy formansk\u00fdmi vozy a k tomu pivo, kter\u00e9 vlivem tepla logicky podl\u00e9h\u00e1 zk\u00e1ze. Pak je hned jasn\u00e9, \u017ee pivo ze Svidnice by byla pro \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00e1 ud\u00e1lost, jako kdyby v\u00e1m v ned\u011bli o pr\u00e1zdnin\u00e1ch zaparkoval p\u0159ed domem Eskym\u00e1k se sob\u00edm sp\u0159e\u017een\u00edm. Pokud se n\u011bjak\u00fd m\u011b\u0161\u0165an, v souladu se sv\u00fdm v\u00e1re\u010dn\u00fdm pr\u00e1vem, rozhodl, \u017ee si pivo uva\u0159\u00ed, pak m\u011bl dv\u011b mo\u017enosti. Bu\u010f si je\u010dmen a chmel vyp\u011bstoval s\u00e1m, s\u00e1m si p\u0159ipravil i slad, anebo musel v\u0161echno koupit na m\u011bstsk\u00e9m trhu, kde jeho cenu stanovovala m\u011bstsk\u00e1 rada. Potom musel \u010dekat, a\u017e na n\u011bj p\u0159ijde \u0159ada s v\u00e1rkou v m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 v\u00e1re\u010dn\u00e9 p\u00e1nvi. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 varna byla v dne\u0161n\u00ed Kn\u011b\u017esk\u00e9 ulici, v objektu pozd\u011bj\u0161\u00edho kapuc\u00ednsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Bylo ur\u010deno z\u00e1vazn\u00e9 po\u0159ad\u00ed podle m\u011bstsk\u00fdch ulic a \u010dtvrt\u00ed. I kdy\u017e sou\u010dasn\u011b mohli va\u0159it a\u017e \u010dty\u0159i m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, zdaleka se nemuseli b\u011bhem roku vyst\u0159\u00eddat v\u0161ichni z\u00e1jemci. Kdy\u017e v\u00e1rka dopadla dob\u0159e, \u0161rot\u00fd\u0159i (to byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se starali o se\u0161rotov\u00e1n\u00ed sladu) zavezli sudy k majiteli a nastal probl\u00e9m, jak prodlou\u017eit trvanlivost piva, proto\u017ee se tehdy je\u0161t\u011b ledy k chlazen\u00ed nepou\u017e\u00edvaly. Tak\u00e9 proto se do piva p\u0159id\u00e1val jalovec a s\u016fl, ale nejjist\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem jak zabr\u00e1nit zka\u017een\u00ed piva, bylo jej rychle vyp\u00edt. Ov\u0161em je t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee toto je\u010dn\u00e9 pivo se obsahem alkoholu rovnalo asi tak dne\u0161n\u00edmu 23stup\u0148ov\u00e9mu pivu, tak\u017ee pij\u00e1ci moc piva vyp\u00edt zase nemuseli&#8230; V t\u00e9to dob\u011b se \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 pivo je\u0161t\u011b net\u011b\u0161ilo takov\u00e9 chv\u00e1le jako \u0161iroce vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 pivo z Rakovn\u00edka, ale postupn\u011b si u\u017e za\u010d\u00ednalo budovat svou dobrou pov\u011bst. Ostatn\u011b pr\u00e1v\u011b kr\u00e1l Ferdinand I. zde ochutnal b\u011bhem zemsk\u00e9ho sn\u011bmu v roce 1532 m\u00edstn\u00ed pivo a nedal jinak, ne\u017e \u017ee mu p\u0159edstavitel\u00e9 m\u011bsta museli poslat na dv\u016fr do Augsburgu sl\u00e1dka i s \u010del\u00e1dkou. Pivo plnilo m\u011bstskou pokladnu a okoln\u00ed \u0161lechta to op\u011bt cht\u011bla zkusit s naru\u0161en\u00edm \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho m\u00edlov\u00e9ho pr\u00e1va. Pivo za\u010dala nez\u00e1konn\u011b va\u0159it na sv\u00fdch majetc\u00edch v Doubravici, Srubci, Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed, Hou\u017en\u00e9 a \u010cejkovic\u00edch. Ve Vidov\u011b dokonce vyrostl velk\u00fd pivovar se sladovnou a v\u00fd\u010depem vladyky Jana Krenauera K\u0159enov\u00e9ho. T\u0159eba\u017ee se m\u011bst\u0161t\u00ed bi\u0159ici pokou\u0161eli n\u00e1sil\u00edm p\u0159eru\u0161it v n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech pivovarnickou \u010dinnost, majitel\u00e9 si st\u011b\u017eovali u dvora, kde vyu\u017eili sv\u00e9 rodov\u00e9 kontakty, a panovn\u00edk rozhodl, \u017ee \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice mus\u00ed uhradit ve\u0161ker\u00e9 vznikl\u00e9 \u0161kody a sm\u00ed\u0159it se s existenc\u00ed \u0161lechtick\u00fdch pivovar\u016f. \u0160lecht\u011b se nav\u00edc poda\u0159ilo natolik omezit vliv m\u011bstsk\u00fdch privilegi\u00ed, \u017ee Svatov\u00e1clavskou smlouvou z roku 1517 bylo stanoveno, \u017ee m\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo se vztahuje pouze na poddan\u00e9.<br \/>\nautor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p> <script async src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- zpravy -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\"\r\n     style=\"display:block\"\r\n     data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\"\r\n     data-ad-slot=\"3541247592\"\r\n     data-ad-format=\"auto\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script><br \/>\n<strong>Rudolfov m\u011bl vlastn\u00ed pivovar u\u017e koncem \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed<\/strong><br \/>\nZ p\u016fvodn\u011b n\u00e1mezdn\u00edch pivovarnick\u00fdch sl\u00e1dk\u016f, kte\u0159\u00ed sv\u00e9 \u0159emeslo zpo\u010d\u00e1tku provozovali jen ve slu\u017eb\u00e1ch z\u00e1mo\u017en\u00fdch \u010deskobud\u011bjovick\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f, se za\u010dali tak\u00e9 st\u00e1vat bohat\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9. Co do po\u010dtu mistr\u016f je v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch p\u0159evy\u0161oval pouze cech \u0159eznick\u00fdch, ale ji\u017e v polovin\u011b 16. stolet\u00ed, a\u010d po\u010detn\u011b st\u00e1le o n\u011bkolik \u010dlen\u016f slab\u0161\u00ed, cech sl\u00e1dk\u016f svou z\u00e1mo\u017enost\u00ed p\u0159edstihl bud\u011bjovick\u00e9 \u0159ezn\u00edky o po\u0159\u00e1dnou hromadu m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00fdch kop. Tak\u00e9 m\u011bstsk\u00fd pivovar za\u010dal zvy\u0161ovat svou produkci a to zejm\u00e9na d\u00edky tomu, \u017ee m\u011bsto p\u0159ikoupilo n\u011bkolik poddansk\u00fdch vs\u00ed. Pokud v nich byly pivovary, tak ty byly zru\u0161eny a m\u011bstsk\u00e1 rada na\u0159\u00eddila v\u00fdhradn\u00ed odb\u011br piva z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic. Jak\u00fd v\u00fdznam p\u0159ikl\u00e1dala m\u011bstsk\u00e1 rada tomuto obchodu, sv\u011bd\u010d\u00ed i fakt, \u017ee sladovna byla z\u0159\u00edzena p\u0159\u00edmo v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti star\u00e9 radnice na rohu dne\u0161n\u00ed Biskupsk\u00e9 a Radni\u010dn\u00ed ulice. Jedna m\u011bstsk\u00e1 chmelnice dod\u00e1vala chmelov\u00e9 \u0161i\u0161ky na Lineck\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed a druh\u00e1 na Svineck\u00e9m. Dokonce chmela\u0159, pov\u011b\u0159en\u00fd spr\u00e1vou chmelnic, byl p\u0159\u00edmo zam\u011bstnancem obce, nikoliv pivovaru. V\u0161ak tak\u00e9 zisk z prodeje piva p\u0159edstavoval t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed polo\u017eku v m\u011bstsk\u00e9m rozpo\u010dtu hned po prodeji hornorakousk\u00e9 soli a ryb. Nav\u00edc velk\u00e9 deput\u00e1ty dost\u00e1val purkmistr, radn\u00ed, kaplan, rektor \u0161koly, zam\u011bstnanci pivovaru, ale t\u0159eba i m\u011bstsk\u00fd kat jako odm\u011bnu za \u00faklid ne\u010distot. Ro\u010dn\u011b bylo takto v z\u00e1jmu obce pou\u017eito a\u017e kolem 130 sud\u016f piva. Zhruba v t\u00e9to dob\u011b, v polovin\u011b 16. stolet\u00ed, se do kopcovit\u00e9ho p\u00e1sma v\u00fdchodn\u011b od m\u011bsta za\u010dali stahovat horn\u00edci za obnovenou t\u011b\u017ebou st\u0159\u00edbrn\u00e9 rudy. Zalo\u017eili si vlastn\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b nazvan\u00e9 Velk\u00e9 Hory a relativn\u011b dob\u0159e prosperuj\u00edc\u00ed horn\u00edci se stali vd\u011b\u010dn\u00fdmi odb\u011brateli zlatav\u00e9ho moku z Bud\u011bjovic. Jen\u017ee panovn\u00edk\u016fm z\u00e1le\u017eelo mnohem v\u00edc na zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed t\u011b\u017eby st\u0159\u00edbra ne\u017e na prosperit\u011b m\u011bst, a tak hornick\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b postupn\u011b vybavili nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi privilegii. Za\u010dalo to pr\u00e1vem, \u017ee si mohli sami \u010depovat pivo zat\u00edm je\u0161t\u011b dov\u00e1\u017een\u00e9 z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic. V roce 1585 v\u0161ak byly Velk\u00e9 Hory pov\u00fd\u0161eny na svobodn\u00e9 horn\u00ed m\u011bsto c\u00edsa\u0159e Rudolfa (Rudolfov) a m\u011bsto dostalo \u0159adu privilegi\u00ed, jako nap\u0159\u00edklad postavit si vlastn\u00ed pivovar. Do provozu byl uveden v roce 1588. T\u00edm se je\u0161t\u011b v\u00edc zdramatizoval ji\u017e tak napjat\u00fd vztah mezi ob\u011bma m\u011bsty, kter\u00fd u\u017e p\u0159edznamenalo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b luter\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed Rudolfovsk\u00fdch. A z Rudolfova p\u0159i\u0161la tak\u00e9 ne\u010dekan\u00e1 a t\u011b\u017ek\u00e1 r\u00e1na \u010deskobud\u011bjovick\u00fdm radn\u00edm. \u0160lo toti\u017e o to, \u017ee hutn\u00ed p\u00edsa\u0159 v Rudolfov\u011b Adam Brunn ozna\u010dil bud\u011bjovickou m\u011bstskou radu jako bandu zlod\u011bj\u016f. Proto rada podala na prosto\u0159ek\u00e9ho p\u00edsa\u0159e \u017ealobu a ten na svou obranu uvedl a dolo\u017eil, \u017ee \u010ceskobud\u011bjovi\u010dt\u00ed ji\u017e del\u0161\u00ed dobu okr\u00e1daj\u00ed c\u00edsa\u0159e na dan\u00edch z piva! Komorn\u00ed soud celou z\u00e1le\u017eitost p\u0159ezkoumal a zjistil, \u017ee za posledn\u00edch 30 let p\u0159ipravilo m\u011bsto c\u00edsa\u0159skou pokladnu o 30 tis\u00edc kop gro\u0161\u016f, a to u\u017e byla po\u0159\u00e1dn\u00e1 suma. Jen na z\u00e1klad\u011b p\u0159\u00edmluvy vlivn\u00fdch osob bylo rozhodnuto, \u017ee na m\u00edsto v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho potrest\u00e1n\u00ed mus\u00ed m\u011bsto celou dlu\u017enou \u010d\u00e1stku zaplatit nejpozd\u011bji b\u011bhem t\u0159\u00ed let. A nutno poznamenat, \u017ee v roce 1594, kdy byla uhrazena posledn\u00ed dlu\u017en\u00e1 \u010d\u00e1stka, se t\u00edm kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto dostalo do velmi t\u00ed\u017eiv\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch probl\u00e9m\u016f. M\u011bstsk\u00e1 rada proto op\u011bt hledala v\u00fdchodisko z krizov\u00e9 situace a op\u011bt se nab\u00edzela slibn\u00e1 \u0161ance p\u0159es pivo. Nab\u00eddku k odkoupen\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho pivovaru pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 v\u0161ak zat\u00edm je\u0161t\u011b odm\u00edtli, ale p\u0159esto do\u0161lo v roce 1605 k ur\u010dit\u00fdm zm\u011bn\u00e1m, kter\u00e9 m\u011bly p\u0159in\u00e9st v\u00edce pen\u011bz do pr\u00e1zdn\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 pokladny. Kon\u0161el\u00e9 mohli ro\u010dn\u011b uskute\u010dnit 14 var\u016f piva, pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci deset var\u016f piva, a pokud by snad pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk vlastnil dva domy, mohl sv\u016fj n\u00e1rok (samoz\u0159ejm\u011b \u017ee n\u00e1le\u017eit\u011b zdan\u011bn\u00fd) zv\u00fd\u0161it na 13 var\u016f. Stavovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v roce 1618 p\u0159ivedlo do pomalu se vzpamatov\u00e1vaj\u00edc\u00edho m\u011bsta c\u00edsa\u0159skou arm\u00e1du gener\u00e1la Boquoye a p\u0159ed hradbami se pro zm\u011bnu rozlo\u017eilo stavovsk\u00e9 vojsko s hlavn\u00edm stanem v Rudolfov\u011b. Oble\u017een\u00ed trvalo a\u017e do \u010dervna roku 1619, dokud se obl\u00e9hatel\u00e9 v d\u016fsledku nep\u0159esn\u00fdch informac\u00ed nedali na zmaten\u00fd \u00fastup. C\u00edsa\u0159\u0161t\u00ed se pustili hned do pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, zat\u00edmco m\u011bst\u0161t\u00ed ozbrojenci si to zam\u00ed\u0159ili p\u0159\u00edmo do Rudolfova a rabovali a ni\u010dili. Zk\u00e1ze neu\u0161la ani budova a za\u0159\u00edzen\u00ed konkuren\u010dn\u00edho rudolfovsk\u00e9ho pivovaru. Rudolfov pak byl dekretem kr\u00e1le Ferdinanda II. darov\u00e1n \u010cesk\u00fdm Bud\u011bjovic\u00edm (na \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice byl tak\u00e9 p\u0159enesen titul svobodn\u00e9ho horn\u00edho kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta). Obnova pivovaru v Rudolfov\u011b nep\u0159ich\u00e1zela v \u00favahu.<br \/>\nautor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/03\/09\/20210309162819-f4d460d9.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\n<strong>V\u00e1re\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo v Bud\u011bjovic\u00edch vy\u0161et\u0159ovala i c\u00edsa\u0159sk\u00e1 komise<\/strong><br \/>\nDrahota chmele i obil\u00ed p\u0159ivedla na p\u0159elomu 17. a 18. stolet\u00ed pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165any v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch k drastick\u00e9mu omezov\u00e1n\u00ed va\u0159en\u00ed piva. Zaniklo i tradi\u010dn\u00ed \u010depov\u00e1n\u00ed po domech pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f. To pochopiteln\u011b v\u00fdrazn\u011b posilovalo postaven\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho pivovaru. Proto tak\u00e9 v roce 1711 za\u010dal pod\u00e1n\u00edm st\u00ed\u017enosti u c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora dlouholet\u00fd spor sl\u00e1dk\u016f a pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f s m\u011bstskou radou. C\u00edlem bylo navr\u00e1cen\u00ed star\u00fdch pr\u00e1v. Jeden\u00e1ct let trval spor, na jeho\u017e konci byla koup\u011b rohov\u00e9ho domu u Svinensk\u00e9 br\u00e1ny, kter\u00fd pat\u0159il sl\u00e1dkovi Mat\u011bji Konvi\u010dkovi (dnes je zde v ulici Karla IV. Hotel Mal\u00fd pivovar). V tomto ur\u010den\u00e9m dom\u011b mohli nyn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 se souhlasem m\u011bstsk\u00e9 rady va\u0159it svoje pivo. A od t\u00e9 doby byly ve m\u011bst\u011b pivovary dva. <b>M\u011bstsk\u00fd<\/b>, zvan\u00fd tak\u00e9 b\u00edl\u00fd nebo velk\u00fd, a <b>m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd<\/b> neboli hn\u011bd\u00fd \u010di tak\u00e9 mal\u00fd. M\u011bstsk\u00e1 rada nav\u00edc stanovila, \u017ee m\u011bsto bude va\u0159it pivo od sv. Ji\u0159\u00ed do sv. Havla (tedy od dubna do \u0159\u00edjna) a druhou (m\u00e9n\u011b v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed) polovinu roku budou zase va\u0159it m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 pivo pro sebe a nav\u00edc s n\u00e1le\u017eit\u00fdm odvodem do m\u011bstsk\u00e9 pokladny. U\u017e od za\u010d\u00e1tku t\u00e9to dohody bylo jasn\u00e9, \u017ee to dlouho nem\u016f\u017ee vydr\u017eet. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 cht\u011bli va\u0159it pivo po cel\u00fd rok, a tak spor pokra\u010doval. A kdy\u017e ani jedna strana necht\u011bla ustoupit, tak nezb\u00fdvalo ne\u017e z\u0159ejm\u011b n\u011bkoho p\u0159emluvit. Podobn\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010dovac\u00ed metody jsou od doby vyn\u00e1lezu pen\u011bz velmi prost\u00e9. P\u0159edev\u0161\u00edm bud\u011bjovick\u00fd magistr\u00e1t n\u011bkdy kolem roku 1745 nab\u00eddl z\u00e1stupc\u016fm m\u011b\u0161\u0165an\u016f velmi nev\u00fdhodnou smlouvu umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed v pr\u016fb\u011bhu p\u016flroku jen 30 var\u016f. Z\u00e1stupci pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f se smlouvou p\u0159ekvapiv\u011b souhlasili. P\u0159es ostr\u00e9 protesty zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch m\u011b\u0161\u0165an\u016f nakonec do\u0161lo i k podpisu dokumentu. Smlouva byla rychle posl\u00e1na ke dvoru Marie Terezie k potvrzen\u00ed. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci si v\u0161ak zvolili jin\u00e9 d\u016fv\u011brn\u00edky a ti se odebrali do V\u00eddn\u011b vysv\u011btlit, jak se vlastn\u011b v\u011bci maj\u00ed. Celou z\u00e1le\u017eitost m\u011bl nakonec pro\u0161et\u0159it hejtman Bechy\u0148sk\u00e9ho kraje, ale ten dal za pravdu magistr\u00e1tu. V\u00edde\u0148 proto smlouvu schv\u00e1lila a za jej\u00ed zn\u011bn\u00ed se p\u0159ekvapiv\u011b postavili i n\u011bkte\u0159\u00ed ned\u00e1vn\u00ed odp\u016frci z \u0159ad pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f&#8230; Podobn\u011b pro m\u011bsto v\u00fdhodn\u00e1 smlouva byla uzav\u0159ena i s cechem sl\u00e1dk\u016f. Ale pak se stala v\u011bc v d\u011bjin\u00e1ch m\u011bsta a snad i cel\u00e9 zem\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nev\u00eddan\u00e1 a a\u017e poh\u00e1dkov\u011b neskute\u010dn\u00e1. Na z\u00e1klad\u011b opakovan\u00fdch st\u00ed\u017enost\u00ed o zpupnosti, zkorumpovanosti a nekompetentnosti m\u011bstsk\u00e9 rady p\u0159ijela do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic v roce 1751 c\u00edsa\u0159sk\u00e1 vy\u0161et\u0159ovac\u00ed komise v \u010dele s hrab\u011btem Larischem. Komise shledala \u0159adu z\u00e1va\u017en\u00fdch provin\u011bn\u00ed, v\u010detn\u011b sv\u00e9voln\u00e9ho po\u0161kozov\u00e1n\u00ed z\u00e1jm\u016f pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f. Nap\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e oba pivovary nem\u011bl spravovat magistr\u00e1t, ale dva k tomu \u00fa\u010delu zvolen\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9. A aby bylo v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u00fapln\u00e9, tak z rozhodnut\u00ed komise osmi \u010dlen\u016f rady v\u010detn\u011b prim\u00e1tora Jana Bernarda Cammerera byli zbaveni funkce a p\u016fvodn\u011b dokonce odsouzeni na nucen\u00e9 pr\u00e1ce v \u017eelezech p\u0159i stavb\u011b pevnosti na \u0160pilberku v Brn\u011b. Nakonec jim byl trest (po mnoha intervenc\u00edch) zm\u00edrn\u011bn na n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pobyt ve v\u011bzen\u00ed v Praze. Nov\u011b ustaven\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada za\u010dala opravdu pe\u010dovat o oba pivovary a hned prvn\u00ed rok p\u0159inesl nemal\u00fd zisk jak pro m\u011bstskou pokladnu, tak i pro pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165any. Proto\u017ee ov\u0161em podobn\u00e9 nesrovnalosti jako v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch byly i v \u0159ad\u011b jin\u00fdch m\u011bst, tak V\u00edde\u0148 p\u0159i\u0161la s da\u0148ovou reformou. Ta spo\u010d\u00edvalo v tom, \u017ee v\u0161echny m\u011bstsk\u00e9 p\u0159\u00edjmy m\u011bly b\u00fdt nad\u00e1le pevn\u011b zaji\u0161t\u011bny pron\u00e1jmem za nejvy\u0161\u0161\u00ed nab\u00eddnutou \u010d\u00e1stku. V roce 1752 byly v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch vydra\u017eeny oba pivovary, kter\u00e9 na 16 let opanoval obchodn\u011b zdatn\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Josef Steinbigl. Z pachtovn\u00e9ho se odpo\u010d\u00edt\u00e1vala i \u010d\u00e1stka pro pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165any, kte\u0159\u00ed byli takto zbaveni sv\u00e9ho pr\u00e1va. Po smrti n\u00e1jemce Steinbigla p\u0159e\u0161la smlouva na jeho d\u011bti a zet\u011b, \u010d\u00edm\u017e bylo zad\u011bl\u00e1no na katastrofu. Zanedlouho musel b\u00fdt d\u011bdic\u016fm zabaven ve\u0161ker\u00fd majetek na uhrazen\u00ed zp\u016fsoben\u00fdch \u0161kod a oba pivovary p\u0159evzal do spr\u00e1vy op\u011bt magistr\u00e1t. Postupn\u011b se da\u0159ilo i s p\u0159isp\u011bn\u00edm v\u0161ech 387 pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f sni\u017eovat dlouhodobou zadlu\u017eenost m\u011bsta a p\u0159i\u0161ly i nezbytn\u00e9 \u00faspory v pivovarnictv\u00ed. Na 15 let byl do\u010dasn\u011b uzav\u0159en mal\u00fd pivovar. S jeho znovuzprovozn\u011bn\u00edm v roce 1792 magistr\u00e1t p\u0159ijal vyhl\u00e1\u0161ku zakazuj\u00edc\u00ed dovoz ciz\u00edho piva do m\u011bsta, bude-li m\u00edstn\u00ed pivo dostate\u010dn\u011b kvalitn\u00ed. Bylo! A tak p\u0159i\u0161la na po\u0159ad dne znovu \u017e\u00e1dost m\u011b\u0161\u0165anstva o odkoupen\u00ed, respektive vr\u00e1cen\u00ed obou pivovar\u016f. Samotn\u00fd magistr\u00e1t poznal, \u017ee n\u00e1vrh je tentokr\u00e1t pro m\u011bsto v\u00fdhodn\u00fd, a podporoval jej i u dvorsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Sou\u010d\u00e1st\u00ed dohody bylo i pr\u00e1vo v\u00fd\u010depn\u00ed v Rudolfov\u011b a ve v\u0161ech poddansk\u00fdch vs\u00edch. Smlouvu o p\u0159evodu mal\u00e9ho i velk\u00e9ho pivovaru do neomezen\u00e9ho majetku pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f nakonec potvrdil i c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek II. a po souhlasu Zemsk\u00e9ho gubernia vstoupila smlouva 4. srpna 1795 v platnost.<br \/>\nautor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p><br \/>\n<strong>M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar p\u0159in\u00e1\u0161el slu\u0161n\u00e9 p\u0159\u00edjmy \u010cech\u016fm i N\u011bmc\u016fm<\/strong><br \/>\nPodpisem smlouvy mezi m\u011bstem a pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edky v roce 1795 nastala nov\u00e1 etapa pivovarnictv\u00ed v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. I kdy\u017e zpo\u010d\u00e1tku to vypadalo pro nov\u00e9 majitele velmi \u0161patn\u011b. P\u0159edev\u0161\u00edm se mno\u017eily st\u00ed\u017enosti na kvalitu piva. I kdy\u017e m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 urychlen\u011b vym\u011bnili sl\u00e1dka, p\u0159idal se ke kritik\u016fm i magistr\u00e1t, kter\u00e9mu vedle nevaln\u00e9 chuti piva vadily p\u0159edev\u0161\u00edm sn\u00ed\u017een\u00e9 v\u00fdnosy. A\u017e teprve po \u010dase se uk\u00e1zalo, \u017ee za zhor\u0161enou kvalitou st\u00e1la v\u011bt\u0161ina nepoctiv\u00fdch bud\u011bjovick\u00fdch \u0161enk\u00fd\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed si \u0159ekli, \u017ee vodou pan\u010dovan\u00e9 pivo m\u016f\u017eou n\u011bjak\u00fd \u010das s \u00fasp\u011bchem sv\u00e1d\u011bt na nezku\u0161en\u00e9 majitele pivovaru. Za\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed se produkce i kvalita piva stabilizovala a jen pro zaj\u00edmavost nap\u0159\u00edklad v roce 1805 \u010dinil celkov\u00fd v\u00fdstav 6798 sud\u016f. Z tohoto po\u010dtu bylo ve m\u011bst\u011b vy\u010depov\u00e1no 5099 sud\u016f, Rudolfov\u0161t\u00ed vypili 501 sud, poddansk\u00e9 vesnice zkonzumovaly dohromady 475 sud\u016f. Vojensk\u00e1 pos\u00e1dka za \u00fa\u010delem &#8222;v\u00fdcviku&#8220; zu\u017eitkovala 207 sud\u016f a ve\u0161ker\u00e9 duchovenstvo ve m\u011bst\u011b vypilo 97 sud\u016f. Na povinn\u00e9 deput\u00e1ty bylo ur\u010deno 74 sud\u016f a tak bychom mohli pokra\u010dovat d\u00e1l. Celkov\u00e9 p\u0159\u00edjmy v t\u00e9 dob\u011b \u010dinily p\u0159es 131 tis\u00edc zlat\u00fdch. Kdy\u017e byla v roce 1815 dokon\u010dena p\u0159\u00edstavba ji\u017e nevyhovuj\u00edc\u00edho mal\u00e9ho pivovaru, p\u0159i\u0161la zhruba na 70 tis\u00edc zlat\u00fdch. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci pokra\u010dovali ve chv\u00e1lyhodn\u00fdch kroc\u00edch sv\u00e9ho d\u00e1vn\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce m\u011b\u0161\u0165ana Zachari\u00e1\u0161e, kter\u00fd zbohatl na va\u0159en\u00ed piva a n\u011bkdy kolem roku 1300 na sv\u00e9 n\u00e1klady nechal postavit \u0161pit\u00e1l pro chud\u00e9. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci nyn\u00ed podporovali \u0161kolstv\u00ed, vykupovali pro n\u011b budovy, platili u\u010ditele, postavili chudobinec a nemocnici pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00ed hlavn\u00ed po\u0161ty, stejn\u011b tak i budovu Ferdinandov\u00fdch kas\u00e1ren na Mari\u00e1nsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Paradoxn\u011b tato jist\u011b nadm\u00edru prosp\u011b\u0161n\u00e1 \u010dinnost pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edky neust\u00e1le finan\u010dn\u011b vy\u010derp\u00e1vala, a tak nezb\u00fdvalo ne\u017e my\u0161lenku na vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru st\u00e1le odkl\u00e1dat. Drobn\u00e9 rekonstrukce obou pivovar\u016f v\u0161ak nemohly splnit o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, a tak i p\u0159es nemalou zadlu\u017eenost se pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci v roce 1847 p\u0159ece jen rozhodli za\u010d\u00edt alespo\u0148 s v\u00fdstavbou pot\u0159ebn\u00e9ho lednicov\u00e9ho sklepa. Pro tento \u00fa\u010del byly vybr\u00e1ny pozemky na Lineck\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed t\u011bsn\u011b soused\u00edc\u00ed s \u0159ekou Mal\u0161\u00ed. T\u00edm byl kone\u010dn\u011b polo\u017een z\u00e1klad k postupn\u00e9mu budov\u00e1n\u00ed modern\u00edho velkopivovaru. Dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd krok pak byl u\u010din\u011bn v roce 1851, kdy\u017e byli vysl\u00e1ni na zku\u0161enou do V\u00eddn\u011b do tamn\u00edch pivovar\u016f takzvan\u00e9ho bavorsk\u00e9ho typu zn\u00e1m\u00fd bud\u011bjovick\u00fd stavitel Josef Sandner a sl\u00e1dek Josef Arnold. V\u00fdsledek jejich cesty na sebe nenechal dlouho \u010dekat, proto\u017ee ji\u017e 17. \u0159\u00edjna 1852 byla dokon\u010dena stavba, kter\u00e1 kone\u010dn\u011b umo\u017e\u0148ovala modern\u00ed zp\u016fsob spodn\u00edho kva\u0161en\u00ed. \u0160lo o pokrokovou technologii, kter\u00e1 vych\u00e1zela z ov\u011b\u0159en\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f oboru kvasn\u00e9 chemie. Nemal\u00e1 investice se vyplatila, proto\u017ee u\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok p\u0159inesla odbyt vy\u0161\u0161\u00ed o cel\u00fdch 11 procent. Ve velk\u00e9m pivovaru se pivo va\u0159ilo je\u0161t\u011b do roku 1856, ale potom oba p\u016fvodn\u00ed pivovary slou\u017eily ji\u017e jen jako pomocn\u00e9 provozy na v\u00fdrobu sladu a podobn\u011b. Novostavba pivovaru by docela dob\u0159e a rychle pokra\u010dovala d\u00e1l, neb\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee dlouholet\u00fd spr\u00e1vce pivovaru A. Rohrw\u00f6ckh ne\u010dekan\u011b zmizel a s n\u00edm i t\u00e9m\u011b\u0159 40 tis\u00edc zlat\u00fdch. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016fm se po t\u00e9to nemil\u00e9 p\u0159\u00edhod\u011b u\u017e moc necht\u011blo investovat, ale nakonec v prosinci roku 1871 byla dokon\u010dena i posledn\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 stavba &#8211; velk\u00e1 sladovna, a t\u00edm se ve\u0161ker\u00e1 v\u00fdroba u\u017e definitivn\u011b sjednotila do nov\u00e9ho pivovaru. Nutno je\u0161t\u011b p\u0159ipomenout zd\u00e1nliv\u011b podru\u017en\u00e9, ale pro pivovar velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 ujedn\u00e1n\u00ed s m\u011bstskou radou. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci postoupili m\u011bstu jakousi k\u016flnu v prostoru b\u00fdval\u00e9 chmelnice na Lineck\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed a v\u00fdm\u011bnou z\u00edskali pr\u00e1vo bez omezen\u00ed a kdykoliv t\u011b\u017eit p\u0159\u00edrodn\u00ed led na \u0159ek\u00e1ch Mal\u0161i a Vltav\u011b. Nov\u00fd pivovar prosperoval a nutno poznamenat, \u017ee 387 n\u011bmeck\u00fdch a \u010desk\u00fdch pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f m\u011blo ze sv\u00fdch ro\u010dn\u00edch pod\u00edl\u016f z pivovarsk\u00e9ho zisku velmi slu\u0161n\u00fd a nezanedbateln\u00fd p\u0159\u00edjem.<br \/>\nautor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/03\/09\/20210309162820-9ec1fe6d.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\n<strong>Bud\u011bjovick\u00e9 pivo z m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru dob\u00fdv\u00e1 Evropu<\/strong><br \/>\nS histori\u00ed \u010deskobud\u011bjovick\u00e9ho piva je spjato i jm\u00e9no vzd\u011blan\u00e9ho a pokrokov\u00e9ho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka Adolfa Haase, kter\u00fd se v roce 1870 stal p\u0159edsedou v\u00fdboru pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f a tak\u00e9 jeho z\u00e1sluhou byla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok kone\u010dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dokon\u010dena novostavba modern\u00edho pivovaru. A proto\u017ee Adolf Haas setrval v \u010dele spr\u00e1vy pivovaru p\u0159es dv\u011b des\u00edtky let, m\u011bl \u0161anci v\u00fdraznou m\u011brou ovlivnit jeho dal\u0161\u00ed rozvoj. Byly schv\u00e1leny nov\u00e9 stanovy se zm\u011bn\u011bn\u00fdm n\u00e1zvem spole\u010dnosti Bud\u011bjovi\u010dt\u00ed pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci, respektive Budweiser Br\u00e4uberechtigten. V tomt\u00e9\u017e roce za\u010dalo bud\u011bjovick\u00e9 pivo tak\u00e9 v\u00fdrazn\u011bji opou\u0161t\u011bt hranice m\u011bsta a objevilo i vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed trhy. U\u017e v roce 1872 bud\u011bjovick\u00e9 pivo poprv\u00e9 vstoupilo na americk\u00fd kontinent. V\u0161ak se tak\u00e9 i majetek firmy ut\u011b\u0161en\u011b rozr\u016fstal o \u010detn\u00e9 sklady, pohostinstv\u00ed a hotely, dokonce za\u010dala i v\u00fdstavba \u017eelezni\u010dn\u00ed vle\u010dky. Dokonce po\u010det zahrani\u010dn\u00edch zastoupen\u00ed vzrostl a\u017e na dv\u011b des\u00edtky. Bud\u011bjovick\u00e9 pivo z m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru se ji\u017e od roku 1802 naz\u00fdvalo Budweiser Bier a 5. listopadu 1879 M\u011bstsk\u00e1 rada Bud\u011bjovic ud\u011blila firm\u011b souhlas s vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm m\u011bstsk\u00e9ho znaku na etiket\u00e1ch pro lahvov\u00e9 i sudov\u00e9 pivo. K registraci ochrann\u00fdch zn\u00e1mek pak do\u0161lo v roce 1882. V\u011bhlas piva se \u0161\u00ed\u0159il po cel\u00e9 Evrop\u011b. Nov\u00e9 veden\u00ed pivovaru proz\u00edrav\u011b povolalo do sv\u00fdch slu\u017eeb dva zku\u0161en\u00e9 sl\u00e1dky z Plzn\u011b a to v roce 1881 Karla Petzelbauera a po n\u011bm v roce 1887 Adolfa Kerschbauma. I jejich z\u00e1sluhou rostla kvalita a dobr\u00e9 jm\u00e9no bud\u011bjovick\u00e9ho piva. M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar pravideln\u011b z\u00e1soboval letn\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr v Bad Ischlu, a dokonce od roku 1895 se pivovar stal i dvorn\u00edm dodavatelem wurtenbersk\u00e9ho kr\u00e1le Wilhelma II. V t\u00e9 dob\u011b u\u017e ve firm\u011b za\u010d\u00ednaly panovat velmi napjat\u00e9 n\u00e1rodnostn\u00ed vztahy mezi \u010deskou men\u0161inou a majoritn\u00edmi N\u011bmci. Tak\u00e9 proto, z \u010dist\u011b nacionalistick\u00fdch d\u016fvod\u016f, se pivovar, t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed export\u00e9r v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, nez\u00fa\u010dastnil slavn\u00e9 Jubilejn\u00ed v\u00fdstavy v Praze v roce 1891. N\u011bkdy v polovin\u011b 19. stolet\u00ed koupil americk\u00fd v\u00fdrobce m\u00fddla jist\u00fd pan E. Anheuser mal\u00fd pivovar bavorsk\u00e9ho typu ve m\u011bst\u011b St. Louise. Ov\u0161em teprve s p\u0159\u00edchodem jeho zet\u011b Adolfa Busche z N\u011bmecka za\u010dala pivovarsk\u00e1 v\u00fdroba od roku 1863 pomalu stoupat. Jin\u00fd n\u011bmeck\u00fd p\u0159ist\u011bhovalec pan Carl Conrad, obchodn\u00edk s n\u00e1poji, po\u017e\u00e1dal firmu, zda by nevyrobila z \u010dist\u011b komer\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f pivo \u010desk\u00e9ho typu. V roce 1876 se panu Buschovi poda\u0159ilo vyrobit pivo podobn\u00e9 chut\u00ed a barvou p\u016fvodn\u00edmu z m\u011bsta Budweis. Ostatn\u011b se k tomu tak\u00e9 v roce 1892 p\u0159ihl\u00e1sili na pr\u016fvodn\u00edm firemn\u00edm let\u00e1ku. Tam se p\u00ed\u0161e, \u017ee jde o pivo sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 s mal\u00fdm m\u011bstsk\u00fdm s\u00eddli\u0161t\u011bm kdesi v \u010cech\u00e1ch na soutoku \u0159ek Mal\u0161e a Vltavy, kde se nach\u00e1z\u00ed men\u0161\u00ed pivovar s nep\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fdm obchodn\u00edm jm\u00e9nem. A proto\u017ee se oba Ameri\u010dan\u00e9 domn\u00edvali, \u017ee jde o nep\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e9 obchodn\u00ed jm\u00e9no, chut\u011b jej pou\u017eili. V roce 1878 si firma Conrad nechala v USA registrovat ochrannou zn\u00e1mku Budweiser Lager Bier a tuto ochrannou zn\u00e1mku si nakonec prop\u016fj\u010dil not\u00e1\u0159sk\u00fdm z\u00e1pisem i vznikaj\u00edc\u00ed koncern Anheuser-Busch v roce 1891. Ale proto\u017ee to v\u0161echno bylo daleko za mo\u0159em, tak se s t\u00edm onen men\u0161\u00ed region\u00e1ln\u00ed pivovar kdesi v \u010cech\u00e1ch zat\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 nezab\u00fdval. V\u011bt\u0161\u00ed pozornost firma v\u011bnovala hroz\u00edc\u00ed dom\u00e1c\u00ed konkurenci. V\u0161e toti\u017e nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed zah\u00e1jen\u00ed provozu nov\u00e9ho pivovaru. Proto se v roce 1894 uskute\u010dnila dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 zm\u011bna firemn\u00edho n\u00e1zvu na Bud\u011bjovi\u010dt\u00ed pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci &#8211; M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar Bud\u011bjovice. Kdy\u017e m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar slavil 1. \u010dervence 1895 100. v\u00fdro\u010d\u00ed sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed, mezi pozvan\u00fdmi chyb\u011bli z\u00e1stupci vznikaj\u00edc\u00edho \u010cesk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru. Stejnou minc\u00ed jim pak zanedlouho oplatili i pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci. Kdy\u017e na Pra\u017esk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed 7. \u0159\u00edjna 1895 zahajovali provoz \u010cesk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru, jejich konkurent &#8211; m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar &#8211; pro zm\u011bnu chyb\u011bl zase tady.<br \/>\nautor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/03\/09\/20210309161726-824b2e45.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><br \/>\n<strong>V nov\u00e9 republice prosperovaly oba \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 pivovary<\/strong><br \/>\nNov\u00fd \u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar na Pra\u017esk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch sv\u016fj hlavn\u00ed vklad, kter\u00fd v dob\u011b rozbou\u0159en\u00fdch nacionalistick\u00fdch v\u00e1\u0161n\u00ed p\u0159edstavoval stoprocentn\u00ed \u010desk\u00fd kapit\u00e1l, promarnit rozhodn\u011b nenechal. U\u017e po velk\u00e9 p\u0159estavb\u011b pivovaru v roce 1906 se mu da\u0159ilo v\u00fdrazn\u011b zvy\u0161ovat produkci piva, a\u017e na konec p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se \u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar natrvalo dostal svoj\u00ed v\u00fdrobou p\u0159es 200 000 hl do \u010dela v\u0161ech jiho\u010desk\u00fdch pivovar\u016f. Vznik konkuren\u010dn\u00edho pivovaru z\u00e1konit\u011b p\u0159inesl i p\u0159ehodnocen\u00ed n\u011bkter\u00fdch odbyti\u0161\u0165, proto\u017ee u mnoha n\u011bmeck\u00fdch a rakousk\u00fdch odb\u011bratel\u016f se v\u00fdrobky (m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho a \u010desk\u00e9ho pivovaru z Bud\u011bjovic) navz\u00e1jem potk\u00e1valy. Nav\u00edc od roku 1906 za\u010dal tak\u00e9 \u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar vyv\u00e1\u017eet do USA. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee p\u0159es dlouholet\u00fd v\u00fdvoz do USA se m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar z nepochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f nikdy neuch\u00e1zel o z\u00edsk\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed registrace. Z\u0159ejm\u011b tehdej\u0161\u00ed obchodn\u00edci podcenili v\u00fdznam americk\u00e9ho trhu. Ale pak p\u0159i\u0161el 23. \u010dervenec 1907, kdy si koncern AnheuserBusch nechal pro \u00fazem\u00ed USA poprv\u00e9 na sebe zaregistrovat obchodn\u00ed ozna\u010den\u00ed Budweiser Beer. Bud\u011bjovick\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar proti tomuto kroku okam\u017eit\u011b protestoval, k protestu se p\u0159ipojil i \u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar a Ameri\u010dan\u00e9, aby si zajistili neru\u0161en\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sv\u00e9 obchodn\u00ed zn\u00e1mky, byli donuceni k jedn\u00e1n\u00ed. To se uskute\u010dnilo a\u017e v roce 1911 s v\u00fdsledkem, \u017ee bud\u011bjovick\u00e9 pivovary se nevzdaly sv\u00e9ho ozna\u010den\u00ed Original Budweiser Bier, kter\u00e9 jim n\u00e1le\u017eelo jako ozna\u010den\u00ed m\u00edsta p\u016fvodu piva, ale nav\u00edc dostaly i zaj\u00edmav\u00e9 finan\u010dn\u00ed vyrovn\u00e1n\u00ed za tich\u00fd souhlas s americkou registrac\u00ed Budweiser Beer. Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka l\u00e9ta p\u0159inesla i pro pivovarskou v\u00fdrobu komplikace. Nedost\u00e1valy se z\u00e1kladn\u00ed suroviny, ale na druh\u00e9 stran\u011b rostla cena piva. A tak i p\u0159es statis\u00edcov\u00e9 \u010d\u00e1stky, kter\u00e9 spr\u00e1vy pivovar\u016f musely pravideln\u011b upisovat jako v\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u016fj\u010dky st\u00e1tu, do nov\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky vstoupily oba pivovary jako dob\u0159e prosperuj\u00edc\u00ed podniky. Export bud\u011bjovick\u00fdch pivovar\u016f m\u011bl za mo\u0159em ne\u010dekan\u00fd \u00fasp\u011bch a to se velmi nel\u00edbilo americk\u00e9mu konkurentu. Nic na tom, \u017ee obnoven\u00ed v\u00fdvozu bylo p\u016fvodn\u011b s firmou Anheuser-Busch p\u0159edjedn\u00e1no. V t\u00ed\u017eiv\u00e9 politick\u00e9 situaci, kdy v sousedn\u00edm N\u011bmecku nar\u016fstaly velmocensk\u00e9 choutky, podepsaly v roce 1939 oba bud\u011bjovick\u00e9 pivovary, \u017ee se za finan\u010dn\u00ed n\u00e1hradu vzd\u00e1vaj\u00ed pr\u00e1va na pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed obchodn\u00edho zna\u010den\u00ed Budweiser a Budweis pro oblast Severn\u00ed Ameriky a p\u0159ilehl\u00fdch \u00fazem\u00ed. Budvar dokonce zru\u0161il i svou americkou registraci ochrann\u00e9 zn\u00e1mky Budweiser Beer z roku 1937. Tak\u00e9 druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lky je\u0161t\u011b o pozn\u00e1n\u00ed siln\u011bji poznamenala i v\u0161eobecnou kvalitu a kvantitu pivovarsk\u00e9 v\u00fdroby. P\u0159edseda spr\u00e1vn\u00ed rady N\u011bmec \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu David Hahn bezprost\u0159edn\u011b po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b v roce 1938 rezignoval a na jeho m\u00edsto poprv\u00e9 v historii m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru nastoupil \u010desk\u00fd pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk peka\u0159 Josef Havel. Ve sv\u00e9 funkci nevydr\u017eel dlouho, proto\u017ee nacistick\u00fdmi \u00fa\u0159ady byl do \u010dela pivovaru u\u017e 23. dubna 1939 dosazen n\u011bmeck\u00fd pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk Leopold Schweighofer. Pivovar byl vyhl\u00e1\u0161en za vlastnictv\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda se v\u0161emi d\u016fsledky. V t\u00e9 dob\u011b z 387 v\u00e1re\u010dn\u00fdch pr\u00e1v bylo 150 v \u010desk\u00fdch rukou. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee v pivovaru, kter\u00fd byl vyhla\u0161ov\u00e1n jako majetek n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1roda, byly podstatn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed platy ne\u017e v sousedn\u00edm protektor\u00e1tn\u00edm pivovaru Budvar. Mo\u017en\u00e1 to bylo i proto, \u017ee firma velmi \u0161t\u011bd\u0159e podporovala r\u016fzn\u00e9 nacistick\u00e9 a velkon\u011bmeck\u00e9 organizace. Od roku 1940 se v protektor\u00e1tu \u010depovalo pouze sedmistup\u0148ov\u00e9 pivo a od roku 1943 byla maxim\u00e1ln\u00ed stup\u0148ovitost upravena jen na 4 stupn\u011b. Na\u0159\u00edzen\u00edm kancel\u00e1\u0159e \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora v roce 1941 byly v\u00fdrobky obou pivovar\u016f shodn\u011b ozna\u010dov\u00e1ny jako \u010deskobud\u011bjovick\u00e9 pivo. V lednu 1945 byla v\u00fdroba m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru rozhodnut\u00edm Pivovarsk\u00e9ho \u00fast\u0159ed\u00ed v Praze zastavena a seznam odb\u011bratel\u016f firmy byl p\u0159ed\u00e1n d\u00e1le produkuj\u00edc\u00edmu Budvaru. Kdy\u017e se 17. b\u0159ezna 1945 uskute\u010dnil americk\u00fd n\u00e1let na \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice, sedmn\u00e1cti trhav\u00fdmi bombami byl zasa\u017een i m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar. Dlouho o\u010dek\u00e1van\u00fd konec v\u00e1lky p\u0159inesl i definitivn\u00ed po\u010de\u0161t\u011bn\u00ed kdysi n\u011bmeck\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru. Ale na druh\u00e9 stran\u011b americk\u00fd koncern Anheuser-Busch vyu\u017eil pos\u00edlen\u00e9 postaven\u00ed USA jako v\u00edt\u011bzn\u00e9 mocnosti a za\u010dal se sv\u00fdm pivem Budweiser pronikat i do t\u011bch zem\u011bpisn\u00fdch oblast\u00ed, kde dosud aktivn\u011b nikdy nep\u016fsobil.<br \/>\nautor: Petr Hoffmann<\/p>\n<p>\u010cesk\u00fd akciov\u00fd pivovar v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch byl zn\u00e1rodn\u011bn Vyhl\u00e1\u0161kou ministra v\u00fd\u017eivy ze dne 9. ledna 1946 o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed podnik\u016f pr\u016fmyslu potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho. Podle \u00a7 1, odst. 4 dekretu o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch podnik\u016f pr\u016fmyslu potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u010d. 101\/1945 Sb.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Osud piva v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch je stejn\u011b star\u00fd jako d\u011bjiny samotn\u00e9ho m\u011bsta. Psal se rok 1265, kdy\u017e purkrab\u00ed hradu Zv\u00edkov Hirzo z Klingenberga za\u010dal r\u00fdsovat hlavn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed a p\u0159ilehl\u00e9 ulice kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta Bud\u011bjovice. I&#46;&#46;&#46;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":99012,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":15739,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-99000","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/99000","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=99000"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/99000\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/99012"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=99000"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=99000"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=99000"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}