{"id":99074,"date":"2021-06-16T14:20:00","date_gmt":"2021-06-16T12:20:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=99074"},"modified":"2025-01-28T14:15:44","modified_gmt":"2025-01-28T13:15:44","slug":"mala-zimni-prochazka-tesinskou-nejen-pivovarnickou-historii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=99074","title":{"rendered":"Mal\u00e1 zimn\u00ed proch\u00e1zka t\u011b\u0161\u00ednskou nejen pivovarnickou histori\u00ed"},"content":{"rendered":"

A\u010d nevl\u00eddn\u00e1 zaml\u017een\u00e1 \u00fanorov\u00e1 zima doporu\u010dovala neopou\u0161t\u011bt teplo dom\u00e1c\u00edho krbu, vydali jsme se za sv\u011bdky star\u00e9 t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 pivovarsk\u00e9 tradice.
\nSnad \u010dten\u00e1\u0159e na \u00favod \u010dl\u00e1nku neuraz\u00ed trocha historick\u00fdch fakt\u016f.<\/p>\n

Roku 1281 zem\u0159el opolsko-ratibo\u0159sk\u00fd kn\u00ed\u017ee Vladislav I. a jeho synov\u00e9 si \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 ovl\u00e1dal, mezi sebe rozd\u011blili. T\u011b\u0161\u00ednsko, Osv\u011btimsko a Ratibo\u0159sko z\u00edskali do spole\u010dn\u00e9 vl\u00e1dy M\u011b\u0161ek a P\u0159emysl, ale u\u017e v roce 1290 si \u00fazem\u00ed rozd\u011blili a M\u011b\u0161ek se tak stal prvn\u00edm t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem. M\u011b\u0161ek si za sv\u00e9 s\u00eddlo zvolil patrn\u011b hrad v T\u011b\u0161\u00edn\u011b a za\u010dal se p\u0159ikl\u00e1n\u011bt k \u010cesk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed, co\u017e se projevilo tak\u00e9 s\u0148atkem jeho dcery Violy T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 s \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem V\u00e1clavem III. Tak od roku 1327 bylo T\u011b\u0161\u00ednsko v lenn\u00ed z\u00e1vislosti na \u010desk\u00e9m kr\u00e1li a jako sou\u010d\u00e1st zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9.
\n
\nV roce 1653 zem\u0159ela kn\u011b\u017ena Al\u017eb\u011bta Lukr\u00e9cie, \u010d\u00edm\u017e vym\u0159ela dynastie t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdch Piastovc\u016f jak po me\u010di, tak po p\u0159eslici, a kn\u00ed\u017eectv\u00ed t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 se stalo jako odum\u0159el\u00e9 l\u00e9no \u010desk\u00e9 koruny majetkem \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le, j\u00edm\u017e tehdy byl c\u00edsa\u0159 Ferdinand III. Habsbursk\u00fd (1637 \u2013 1657). Ten kn\u00ed\u017eectv\u00ed ud\u011blil sv\u00e9mu synovi Ferdinandu IV. Habsburkov\u00e9 resp. rod Habsbursko-Lotrinsk\u00fd dr\u017eeli T\u011b\u0161\u00ednsko v majetku a\u017e do roku 1918. Ferdinand IV. Habsbursk\u00fd potvrdil d\u00e1vn\u00e1 privilegia T\u011b\u0161\u00edna, v\u010detn\u011b pr\u00e1va \u0161enkovat a va\u0159it pivo. Nov\u00fd vl\u00e1dce v\u0161ak zem\u0159el u\u017e rok pot\u00e9 a vl\u00e1du p\u0159ejal jeho otec c\u00edsa\u0159 Ferdinand III. Od t\u00e9to chv\u00edle Habsburkov\u00e9 p\u016fsob\u00ed v T\u011b\u0161\u00edn\u011b ve dvoj\u00ed \u00faloze, jako vl\u00e1dcov\u00e9 \u010desk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a jako majitel\u00e9 soukrom\u00fdch majetk\u016f t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdch kn\u00ed\u017eat. Tyto majetky spravovala T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e1 komora, kter\u00e1 m\u011bla sv\u00e9 s\u00eddlo na t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9m z\u00e1mku. Regenti Komory brzy p\u0159estali br\u00e1t ohled na pr\u00e1va m\u011bsta T\u011b\u0161\u00edna. Ji\u017e v roce 1659 byl na z\u00e1mku zprovozn\u011bn pivovar. Byl tak naru\u0161en pivn\u00ed monopol t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f.<\/p>\n

Ji\u017e privilegium z roku 1416 garantovalo t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdm m\u011b\u0161\u0165an\u016fm v\u00fdhradn\u00ed pr\u00e1vo na \u0161enkov\u00e1n\u00ed piva a v roce 1467 kn\u00ed\u017ee povolil m\u011bstu va\u0159it pivo. Toto pr\u00e1vo vlastnilo 155 majitel\u016f dom\u016f ve m\u011bst\u011b. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byl p\u0159ijat po\u0159\u00e1dek, podle kter\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 postupn\u011b, ne v\u0161ichni najednou, vyr\u00e1b\u011bli pivo a jin\u00ed jej od nich museli kupovat.<\/p>\n

V roce 1523 t\u011b\u0161\u00edn\u0161t\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 obdr\u017eeli v\u00fdhradn\u00ed pr\u00e1vo na prodej piva do vzd\u00e1lenosti 1 m\u00edle od m\u011bsta, tzv. m\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo. Toto na\u0159\u00edzen\u00ed nedodr\u017eovala \u0161lechta vlastn\u00edc\u00ed vesnice, proto\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z nich obdr\u017eeli od kn\u00ed\u017eat privilegia na va\u0159en\u00ed piva na sv\u00fdch majetc\u00edch.<\/p>\n

V roce 1565 byl z\u0159\u00edzen prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd m\u011bstsk\u00fd pivovar na Star\u00e9m Trhu, ale syst\u00e9m postupn\u00e9ho va\u0159en\u00ed piva (tzv. pivn\u00ed po\u0159\u00e1dek) byl i zde zachov\u00e1n.<\/p>\n

S r\u016fstem popt\u00e1vky po chmelov\u00e9m moku a rozvojem pivovarnictv\u00ed posl\u00e9ze vznikla pot\u0159eba postavit modern\u011bj\u0161\u00ed provoz. M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 obec proto za vl\u00e1dy starosty Aloise Kaufmanna zakoupila na ulici \u015arutarske klasicistn\u00ed d\u016fm pobl\u00ed\u017e m\u011bstsk\u00fdch hradeb. P\u0159estav\u011bla ho a v roce 1810 zah\u00e1jil provoz nov\u00fd m\u011bstsk\u00fd pivovarsk\u00fd provoz. Bylo to v roce oslav tis\u00edcilet\u00e9ho legend\u00e1rn\u00edho zalo\u017een\u00ed m\u011bsta T\u011b\u0161\u00edna. M\u011bstsk\u00fd pivovar \u010derpal vodu ze Studny T\u0159\u00ed brat\u0159\u00ed, kter\u00e1 navazuje na legendu o zalo\u017een\u00ed m\u011bsta v roce 810.<\/p>\n

V roce 1838 se arcikn\u00ed\u017ee Karel Ludv\u00edk Habsbursk\u00fd rozhodl od z\u00e1kladu p\u0159estav\u011bt svou t\u011b\u0161\u00ednskou rezidenci. V\u00edde\u0148sk\u00fd architekt Jozef Kornh\u00e4usl nechal zbourat zbytky p\u016fvodn\u00edho piastovsk\u00e9ho hradu krom\u011b v\u011b\u017ee a rotundy a na jeho m\u00edst\u011b na Z\u00e1meck\u00e9m vrchu postavil modern\u00ed klasicistn\u00ed pal\u00e1c s parkem.<\/p>\n

Karel Ludv\u00edk Habsbursk\u00fd nahradil zanikl\u00fd z\u00e1meck\u00fd pivovar a p\u0159ikro\u010dil k v\u00fdstavb\u011b zcela nov\u00e9ho provozu pod Z\u00e1meck\u00fdm vrchem. Oproti nevelk\u00e9mu m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9mu, kter\u00fd va\u0159il tradi\u010dn\u00ed svrchn\u011b kva\u0161en\u00e1 piva, byla v nov\u00e9m pansk\u00e9m pivovaru vyu\u017eita nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technologie a m\u011blo se v n\u011bm va\u0159it spodn\u011b fermentovan\u00e9 pivo plze\u0148sk\u00e9ho typu. V roce 1846 byl zah\u00e1jen provoz pivovaru. Z\u00e1meck\u00e9 t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 pivo z\u00edskalo rychle popularitu nejen v regionu, ale za\u010dalo se vozit do mnoha m\u00edst Rakouska-Uherska. Syn Karla Ludv\u00edka arcikn\u00ed\u017ee Albrecht Fridrich Habsbursk\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edce zv\u00fd\u0161il v\u00fdrobu provozu a nav\u00edc v roce 1856 zalo\u017eil nov\u00fd pivovar ve m\u011bst\u011b \u017bywiec.<\/p>\n

Tak se mi ten historick\u00fd \u00favod kap\u00e1nek nat\u00e1hnul. Bylo mi prost\u011b l\u00edto nesezn\u00e1mit \u010dten\u00e1\u0159e s pozoruhodnou histori\u00ed T\u011b\u0161\u00edna. Vydejme se tedy nyn\u00ed ji\u017e do ulic t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdch.<\/p>\n

P\u0159e\u0161li jsme \u0159eku. Opu\u0161t\u011bn\u00e1 budova celnice snad u ka\u017ed\u00e9ho ze zdej\u0161\u00edch lid\u00ed vybud\u00ed n\u011bjak\u00e9 vzpom\u00ednky. Region T\u011b\u0161\u00ednska byl jako celek sou\u010d\u00e1st\u00ed Rakouska-Uherska. Po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se \u00fazem\u00ed ocitlo na hranici dvou nov\u011b vznikl\u00fdch st\u00e1t\u016f. Na konci roku 1918 se rozho\u0159el mezi \u010ceskoslovenskem a Polskem ostr\u00fd spor a nez\u016fstalo jen u diplomatick\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed. Dne 1.listopadu 1918 obsadila polsk\u00e1 arm\u00e1da T\u011b\u0161\u00ednsko. Polsko tak z\u00edskalo i kontrolu nad Ko\u0161icko-bohum\u00ednskou dr\u00e1hou, jedin\u00fdm \u017eelezni\u010dn\u00edm spojen\u00edm \u010cesk\u00fdch zem\u00ed s v\u00fdchodn\u00edm Slovenskem. \u010ceskoslovensk\u00e1 vl\u00e1da a \u010desk\u00e1 ve\u0159ejnost toto rozd\u011blen\u00ed vn\u00edmaly jako dlouhodob\u011b nep\u0159ijateln\u00e9. Na konec ledna 1919 Polsko napl\u00e1novalo kon\u00e1n\u00ed voleb do polsk\u00e9ho Sejmu. Tyto volby se m\u011bly konat i v Polskem kontrolovan\u00e9 \u010d\u00e1sti T\u011b\u0161\u00ednska, kde t\u00e9\u017e Polsko zah\u00e1jilo odvody m\u00edstn\u00edho obyvatelstva do polsk\u00e9 arm\u00e1dy. \u010ceskoslovensk\u00fd protest proti kon\u00e1n\u00ed voleb a vojensk\u00fdm odvod\u016fm m\u00edstn\u00edho obyvatelstva ve sporn\u00e9m \u00fazem\u00ed byl Polskem odm\u00edtnut a \u010ceskoslovensko se rozhodlo pro vojensk\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed sporu.
\n
\nProb\u011bhla tzv.Sedmidenn\u00ed v\u00e1lka, kdy \u010deskoslovensk\u00e9 jednotky zatla\u010dily polskou arm\u00e1du hluboko do jej\u00edho t\u00fdlu. Definitivn\u00ed rozhodnut\u00ed padlo na konferenci mocnost\u00ed Dohody dne 28. \u010dervence 1920, jej\u00edm\u017e rozhodnut\u00edm bylo T\u011b\u0161\u00ednsko rozd\u011bleno mezi oba st\u00e1ty. Hlavn\u00ed m\u011bsto kn\u00ed\u017eectv\u00ed T\u011b\u0161\u00edn bylo tehdy t\u00e9\u017e rozd\u011bleno a na jeho p\u0159edm\u011bst\u00ed Sask\u00e1 Kupa (Sachsenberg) p\u0159i\u0159\u010den\u00e9m \u010ceskoslovensku vzniklo nov\u00e9 m\u011bsto \u010cesk\u00fd T\u011b\u0161\u00edn. Hranice prob\u00edh\u00e1 z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u0159ekou Ol\u0161\u00ed. V\u011bt\u0161ina \u010deskoslovensk\u00e9ho T\u011b\u0161\u00ednska byla v\u0161ak v \u0159\u00edjnu 1938 po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b vojensky obsazena a anektov\u00e1na Polskem.<\/p>\n

Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem op\u011bt bezd\u011bky sklouznul k historii, av\u0161ak d\u011bjiny t\u011bchto m\u00edst jsou opravdu zaj\u00edmav\u00e9. Dnes jsou b\u00fdval\u00e9 celnice vyu\u017e\u00edv\u00e1ny k obchodn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. Za mostem jsme odbo\u010dili doprava a za\u010dali stoupat \u00fazk\u00fdmi uli\u010dkami star\u00e9ho t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho centra. Netrvalo dlouho a nalezli jsme prvn\u00ed z c\u00edl\u016f dne\u0161n\u00ed historicko-pivovarsk\u00e9 v\u00fdpravy. Budovu b\u00fdval\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho pivovaru.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Ud\u011blal jsem n\u011bkolik sn\u00edmk\u016f. Ulice star\u00e9ho m\u011bsta jsou velmi \u00fazk\u00e9, muselo b\u00fdt slo\u017eit\u00e9 zaj\u00ed\u017ed\u011bt s povozy do are\u00e1lu pivovaru. V pr\u016f\u010del\u00ed se nach\u00e1z\u00ed erb m\u011bsta a pam\u00e1tn\u00fd latinsk\u00fd n\u00e1pis: „Pod protektor\u00e1tem c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka a podpo\u0159e Alberta kn\u00ed\u017eete t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho vybudov\u00e1no na z\u00e1klad\u011b usnesen\u00ed Rady a pomoci starosty tento pivovar ke \u0161t\u011bst\u00ed obyvatel“.
\nNepoda\u0159ilo se mi zjistit, kdy M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar zanikl, ale odhadoval bych konec 19.stolet\u00ed, proto\u017ee po zru\u0161en\u00ed propina\u010dn\u00edho pr\u00e1va nem\u011bl zastaral\u00fd provoz proti konkuren\u010dn\u00edmu modern\u00edmu pansk\u00e9mu moc \u0161anc\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Pivovar stoj\u00ed na ulici \u015arutarska, ale kolmo k n\u011bmu m\u00ed\u0159\u00ed ulice Browarna (tedy Pivovarsk\u00e1). Touto ulic\u00ed jsme opustili m\u00edsto, kde se na po\u010d\u00e1tku 19.stolet\u00ed va\u0159ilo m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 pivo. Dostali jsme se na ru\u0161nou ulici vedouc\u00ed z n\u00e1m\u011bst\u00ed k z\u00e1mku. P\u0159ekvapiv\u011b tu bylo oproti \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta vcelku ru\u0161no, v\u011bt\u0161ina obch\u016fdku byla je\u0161t\u011b otev\u0159en\u00e1, a\u010dkoliv bylo kolem jedn\u00e9 hodiny sobotn\u00edho odpoledne.<\/p>\n

Pro\u0161li jsme habsbursk\u00fdm klasicistn\u00edm z\u00e1mkem a vystoupali na vrchol kopce. Tady po star\u00e9m kn\u00ed\u017eec\u00edm piastovsk\u00e9m hradu zbyla pouze v\u011b\u017e a rotunda. Na vrchol star\u00e9 v\u011b\u017ee je mo\u017en\u00e9 vystoupat za m\u00edrn\u00fd poplatek. Ov\u0161em mlhav\u00e1 obla\u010dnost s kapkou smogu, kter\u00e1 toho dne p\u0159ikryla jako \u0161ed\u00e1 pe\u0159ina Slezsko, n\u00e1s od \u0161lap\u00e1n\u00ed schod\u016f odradila. Zase na m\u011b na tomhle prad\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b d\u00fdchla historie. Jak se asi c\u00edtila Viola, kdy\u017e se z t\u011bchto m\u00edst vyd\u00e1vala na dlouhou cestu do Prahy za sv\u00fdm budouc\u00edm p\u0159emyslovsk\u00fdm man\u017eelem? Lou\u010dila se v\u00fdhledem z oken hradu se sv\u00fdm rodn\u00fdm krajem? Hled\u011bla z hradn\u00ed v\u011b\u017ee z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem a snila o sv\u00e9m dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b v komnat\u00e1ch hradu nad \u0159ekou Vltavou?v
\nP\u0159\u00edmo pod pam\u00e1tn\u00fdm kopcem stoj\u00ed Z\u00e1meck\u00fd pivovar. Na prvn\u00ed pohled budova provoz, kde se produkuje pivo, nep\u0159ipom\u00edn\u00e1. Pokud tedy aplikujeme model zn\u00e1m\u00fd z \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch luh\u016f a h\u00e1j\u016f. Celistv\u00e1 budova m\u00e1 tvar obd\u00e9ln\u00edku s vnit\u0159n\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00edm.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Vra\u0165me se op\u011bt na chvilku k historii tohoto pivovaru. Po rozpadu Rakouska-Uherska byl majetek Habsburk\u016f v \u010ceskoslovensku a Polsku zest\u00e1tn\u011bn. V roce 1920 se tak stal pivovar sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dnosti St\u00e1tn\u00ed z\u00e1meck\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 z\u00e1vody v T\u011b\u0161\u00edn\u011b. V roce 1933 provoz fungoval pod \u0158editelstv\u00edm st\u00e1tn\u00edch les\u016f. T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 pivo se nep\u0159estalo va\u0159it ani v t\u011b\u017ek\u00fdch letech druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po roce 1945 t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fd pivovar vystavoval chmelov\u00fd mok pod k\u0159\u00eddly Pivovarsk\u00e9ho podniku v \u017bywci. Po privatizaci v 90.letech minul\u00e9ho stolet\u00ed koupil celou skupinu holandsk\u00fd koncern Heineken.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b za\u017eil Z\u00e1meck\u00fd pivovar redukci sortimentu piv a provoz za\u010dal va\u0159it pouze sv\u011btlou dvan\u00e1ctku pod n\u00e1zvem \u017bywiec Brackie. S p\u0159\u00edchodem nov\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed se veden\u00ed pivovarnick\u00e9 spole\u010dnosti \u017bywiec rozhodlo zm\u011bnit charakter a postaven\u00ed t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho pivovaru. Provoz pod Z\u00e1meck\u00fdm vrchem dostal glejt region\u00e1ln\u00edho slezsk\u00e9ho v\u00fdrobce. Pr\u00e9miov\u00e9 pivo je od t\u00e9 doby naz\u00fdv\u00e1no Brackie (podle legendy o zalo\u017een\u00ed T\u011b\u0161\u00edna a t\u0159ech brat\u0159\u00edch) a postupn\u011b se ve zdej\u0161\u00edch varn\u00e1ch za\u010daly va\u0159it r\u016fzn\u00e9 pivn\u00ed speciality (porter, doppelbock, amber, pale ale).<\/p>\n

Od roku 2010 je pivovar tak\u00e9 z\u00e1kladnou Polsk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed dom\u00e1c\u00edch pivovar\u016f. \u010casto se zde realizuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 zku\u0161ebn\u00ed v\u00e1rky, jsou zde testov\u00e1ny rozli\u010dn\u00e9 pivn\u00ed receptury. Firma Bracki Browar Zamkowy w Cieszynie Sp. z.o.o. doposud fungovala jak dce\u0159ina spole\u010dnost skupiny \u017bywiec. V roce 2011za\u010dal proces f\u00faze, tedy spojen\u00ed obou subjekt\u016f do jednoho.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Pivovar je na d\u00e1lku odizolov\u00e1n neprody\u0161n\u00fdm plotem a je tak trochu nep\u0159\u00edstupn\u00fd. Nav\u00edc chladn\u00e9 po\u010das\u00ed \u010dlov\u011bka nutilo k pohybu. Nezbylo ne\u017e se vr\u00e1tit zp\u011bt do rodn\u00e9 vlasti.<\/p>\n

\u00fanor 2011<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

A\u010d nevl\u00eddn\u00e1 zaml\u017een\u00e1 \u00fanorov\u00e1 zima doporu\u010dovala neopou\u0161t\u011bt teplo dom\u00e1c\u00edho krbu, vydali jsme se za sv\u011bdky star\u00e9 t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 pivovarsk\u00e9 tradice. Snad \u010dten\u00e1\u0159e na \u00favod \u010dl\u00e1nku neuraz\u00ed trocha historick\u00fdch fakt\u016f. Roku 1281 zem\u0159el opolsko-ratibo\u0159sk\u00fd kn\u00ed\u017ee Vladislav...<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":99086,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":23661,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-99074","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/99074","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=99074"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/99074\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/99086"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=99074"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=99074"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=99074"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}