{"id":99562,"date":"2021-06-23T11:03:00","date_gmt":"2021-06-23T09:03:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=99562"},"modified":"2023-10-30T12:44:17","modified_gmt":"2023-10-30T11:44:17","slug":"historie-pivovarnictvi-v-brne-a-starobrnensky-pivovar-do-roku-1989","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=99562","title":{"rendered":"Historie pivovarnictv\u00ed v Brn\u011b a starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar do roku 1989"},"content":{"rendered":"<p>Pivo se v Brn\u011b va\u0159ilo odnepam\u011bti, dlouhou dobu v\u0161ak podom\u00e1cky a z r\u016fzn\u00fdch surovin. Zhruba od po\u010d\u00e1tku XII.stolet\u00ed se va\u0159en\u00ed piva st\u00e1v\u00e1 v\u00fdsadou m\u011bst a je v\u00e1z\u00e1no pouze na ur\u010dit\u00e9 domy &#8211; tzv. domy pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9. S t\u00edmto privilegiem souviselo i pr\u00e1vo m\u00edlov\u00e9 &#8211; m\u00edli od m\u011bsta nesm\u011bl nikdo pivo va\u0159it ani \u010depovat.<\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><b><span style=\"color: #800000;\">Prav\u011bk brn\u011bnsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed<\/span><\/b><br \/>\nSt\u00e1l\u00fd r\u016fst spot\u0159eby piva postupn\u011b vytvo\u0159il p\u0159edpoklady pro jeho &#8222;\u0159emeslnou&#8220; v\u00fdrobu &#8211; jednotlivci se sdru\u017eovali do r\u016fzn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, za\u010dali budovat prvn\u00ed pivovary a zam\u011bstn\u00e1vali v nich prvn\u00ed odborn\u00edky. Vznikaj\u00ed v\u00e1\u017een\u00e9 cechy &#8211; sladovnick\u00fd a sl\u00e1dk\u016f. V roce 1205 (za vl\u00e1dy \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le P\u0159emysla I.) v\u011bnoval moravsk\u00fd markrab\u011b Vladislav Jind\u0159ich nov\u011b zalo\u017een\u00e9mu velehradsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru pozemky a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy na Star\u00e9m Brn\u011b. Kr\u00e1l V\u00e1clav I. pak v roce 1243 ud\u011blil Brnu pr\u00e1vo m\u00edlov\u00e9 vztahuj\u00edc\u00ed se na hostinec U modr\u00e9ho lva, kter\u00fd st\u00e1l v bl\u00edzkosti dne\u0161n\u00edho pivovaru, vedle kaple sv.Prokopa. Hostinec vlastnil m\u011bstsk\u00fd p\u00edsa\u0159 a od roku 1314 vy\u0161ehradsk\u00fd kanovn\u00edk a probo\u0161t Jan z Brna (nevlastn\u00ed syn kr\u00e1le V\u00e1clava II.), kter\u00fd se v roce 1323 vzdal u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u0161enku a hospody a daroval je nov\u011b zalo\u017een\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru na Star\u00e9m Brn\u011b. T\u00fd\u017e rok zalo\u017eila kr\u00e1lovna Eli\u0161ka Rej\u010dka na Star\u00e9m Brn\u011b <b>cisterci\u00e1ck\u00fd kl\u00e1\u0161ter<\/b> a v\u011bnovala mu rozs\u00e1hl\u00fd majetek. Kl\u00e1\u0161ter, naz\u00fdvan\u00fd &#8222;kl\u00e1\u0161ter kr\u00e1lov\u00e9&#8220;, postavil pak v roce <b>1325<\/b> &#8211; s pomoc\u00ed velehradsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera &#8211; pivovar, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed kl\u00e1\u0161tern\u00edch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov. Pivovar nikdy nepodl\u00e9hal pravomoci brn\u011bnsk\u00fdch kon\u0161el\u016f. Spolu s cel\u00fdm hospod\u00e1\u0159stv\u00edm kl\u00e1\u0161tera ho spravoval brn\u011bnsk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Mo\u0159ic. Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b byla kvalita piva p\u0159\u00edsn\u011b kontrolov\u00e1na. V roce 1353 nap\u0159\u00edklad brn\u011bn\u0161t\u00ed kon\u0161el\u00e9 rozhodli: &#8222;<i>Kdo chce pivo va\u0159it, na celou v\u00e1rku a\u0165 t\u0159icet \u010dty\u0159i m\u011b\u0159ice b\u00e9\u0159e, na v\u00e1rku polovi\u010dn\u00ed pak sedmn\u00e1ct m\u011b\u0159ic sladu. Z cel\u00e9 v\u00e1rky a\u0165 nava\u0159\u00ed osm sud\u016f a dv\u011b v\u011bdra, z polovi\u010dn\u00ed \u010dty\u0159i sudy a jedno v\u011bdro. Kdo toto ustanoven\u00ed nedodr\u017e\u00ed, zaplat\u00ed p\u016fl kopy pokuty, a kdyby pen\u011bz nem\u011bl, z v\u016fle kon\u0161el\u016f bude vsazen do pran\u00fd\u0159e krkem do kl\u00e1dy a na n\u00e1m\u011bst\u00ed <\/i>(rozum\u00ed se Zeln\u00fd trh) <i>vystaven&#8220;.<\/i><br \/>\nDobrou jakost piva m\u011bli zajistit i &#8222;spr\u00e1vci piva&#8220;, kte\u0159\u00ed byli od roku 1437 ustanovov\u00e1ni p\u0159\u00edmo m\u011bstskou radou.<br \/>\n<br \/>\nV roce 1444 odkoupil cisterci\u00e1ck\u00fd kl\u00e1\u0161ter zbytek majetku velehradsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera a tento majetek mu z\u016fstal cel\u00fdch 400 let. Prod\u011blal ov\u0161em nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed osudy &#8211; u\u017e za husitsk\u00fdch v\u00e1lek, a stejn\u011b tak o sto let pozd\u011bji za boj\u016f kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho s uhersk\u00fdm Maty\u00e1\u0161em byly kl\u00e1\u0161ter, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy a pivovar vyp\u00e1leny a pobo\u0159eny, ale po \u010dase v\u017edy znovu obnoveny.<br \/>\nV b\u011blohorsk\u00e9 dob\u011b, v roce 1624 byla v Brn\u011b zavedena zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u00e1vka (poplatek) z piva, tzv. <b>pivn\u00ed t\u00e1c<\/b>. Kdy\u017e se v\u0161ak Brno ubr\u00e1nilo \u0161v\u00e9dsk\u00e9mu oble\u017een\u00ed, dostalo v z\u00e1\u0159\u00ed 1645 pr\u00e1vo vyb\u00edrat tuto d\u00e1vku na v\u011b\u010dn\u00e9 \u010dasy ve sv\u016fj prosp\u011bch. Roku 1779 byla tato zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1pojov\u00e1 da\u0148 nov\u011b upravena, a kdy\u017e roku 1788 bylo zru\u0161eno m\u011bstsk\u00e9 m\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo a byl dovolen dovoz ciz\u00edho piva do m\u011bsta ka\u017ed\u00e9mu, byla \u00fapln\u011b zru\u0161ena. M\u00edsto n\u00ed bylo zavedeno zvl\u00e1\u0161tn\u00ed clo z pivn\u00edch v\u011bder (20 krejcar\u016f z v\u011bdra), kter\u00e9 se vyb\u00edralo na tzv. <b>akc\u00edzu<\/b>, zru\u0161en\u00e9m v roce 1942. Roku 1782 nastal soumrak &#8222;kl\u00e1\u0161tera kr\u00e1lov\u00e9&#8220; a cel\u00e9ho jeho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed &#8211; 18.3. 1782 byl patentem c\u00edsa\u0159e Josefa II. zru\u0161en a jeho majetek p\u0159evzali augustini\u00e1ni od Sv.Tom\u00e1\u0161e, kte\u0159\u00ed p\u0159eb\u00fdvali v nov\u00fdch budov\u00e1ch kl\u00e1\u0161tera a star\u00e9 pou\u017e\u00edvali jen jako hospod\u00e1\u0159sk\u00e9. Mezi lety 1782 a 1825 nem\u00e1me o osudu pivovaru \u017e\u00e1dn\u00fdch zpr\u00e1v, nebo\u0165 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd arch\u00edv v Jezer\u00e1ch u Pozo\u0159ic lehl popelem.<br \/>\n <script async src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- zpravy -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\"\r\n     style=\"display:block\"\r\n     data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\"\r\n     data-ad-slot=\"3541247592\"\r\n     data-ad-format=\"auto\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script><br \/>\nStarobrn\u011bnsk\u00fd pivovar nebyl odjak\u017eiva pivovarem m\u011bstsk\u00fdm. M\u011bsto Brno m\u011blo sv\u016fj vlastn\u00ed pivovar \u00fapln\u011b jinde, a to pr\u00e1v\u011b na on\u00e9 Starobrn\u011bnsk\u00e9 ulici. Dnes u\u017e z n\u011bho z\u016fstal jen p\u011bkn\u011b upraven\u00fd star\u00fd pivovarsk\u00fd dv\u016fr, do n\u011bho\u017e m\u016f\u017eete vej\u00edt p\u0159\u00edmo z n\u00e1ro\u017e\u00ed Starobrn\u011bnsk\u00e9 a \u0160ilingrova n\u00e1m\u011bst\u00ed pod klenut\u00edm se znakem m\u011bsta Brna. \u00dadajn\u011b se vn\u011bm va\u0159ilo pivo u\u017e od roku 1504 a zpo\u010d\u00e1tku cel\u00fd pivovar tvo\u0159ilo vlastn\u011b p\u011bt star\u00fdch m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch tzv. pr\u00e1vovare\u010dn\u00fdch dom\u016f, je\u017e m\u011bly &#8211; jak jinak &#8211; pr\u00e1v\u011b ono pr\u00e1vo va\u0159it pivo. Kr\u00e1sn\u011b o tom v\u0161em p\u00ed\u0161e pan Karel Kosa\u0159 ve sv\u00e9 spanil\u00e9 kn\u00ed\u017ece o brn\u011bnsk\u00e9m sl\u00e1dku Franti\u0161ku Ond\u0159eji Poup\u011bti: &#8222;Posledn\u00edm pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edkem byl Hans Kretschmerer, kter\u00fd v letech 1680 &#8211; 1686 provozoval sv\u016fj tzv. mal\u00fd pivovar soub\u011b\u017en\u011b u\u017e s m\u011bstsk\u00fdm pivovarem. Ten p\u0159ed polovinou 17. stolet\u00ed va\u0159il 80 v\u00e1rek ro\u010dn\u011b po 30 sudech, co\u017e m\u011bstu p\u0159in\u00e1\u0161elo 15 000 zlat\u00fdch. Budovy pivovaru st\u00e1ly v Horn\u00ed Brn\u011bnsk\u00e9 (Starobrn\u011bnsk\u00e9) a Doln\u00ed Brn\u011bnsk\u00e9 (Dominik\u00e1nsk\u00e9) ulici. Dodnes je zde vid\u011bt m\u011bstsk\u00fd znak z roku 1511. Pivovar se neust\u00e1le roz\u0161i\u0159oval vykupov\u00e1n\u00edm dom\u016f, kde pracovali jin\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 (ko\u017ee\u0161n\u00edci, \u0159ezn\u00edk). Cel\u00fd are\u00e1l byl dokoupen v roce 1726. Ve Starobrn\u011bnsk\u00e9 \u010d. 18 bydlel i sladovnick\u00fd p\u00edsa\u0159.&nbsp; V roce 1798 p\u0159i\u0161el do tohoto pivovaru jako sl\u00e1dek Franti\u0161ek Ond\u0159ej Poup\u011b, ano, ten, co m\u00e1 pr\u00e1v\u011b v m\u00edstech vjezdu do pivovarsk\u00e9ho dvora pam\u011btn\u00ed desku, vytvo\u0159enou Z. Makovsk\u00fdm a odhalenou v roce 1995. Je na n\u00ed nazv\u00e1n i reform\u00e1torem pivovarnictv\u00ed, a pr\u00e1vem.&nbsp;<br \/>\n<img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepicngg-center\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/galerie-pivovaru-brno-mestsky\/Brno-M%C4%9Bstsk%C3%BD-2006-03.jpg\" alt=\"\"><br \/>\n<b><span style=\"color: #800000;\">Vznik novodob\u00e9ho pivovaru<\/span><\/b><br \/>\nV druh\u00e9 polovin\u011b 19.stolet\u00ed nast\u00e1v\u00e1 v na\u0161ich zem\u00edch velk\u00fd rozmach pivovarnick\u00e9ho pr\u016fmyslu. Zv\u00fd\u0161en\u00e9 n\u00e1roky na v\u00fdrobu<br \/>\npiva u\u017e zastaral\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a mal\u00e1 kapacita letit\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho pivovaru a Star\u00e9m Brn\u011b nebyly schopny uspokojovat. Proto se jeho posledn\u00ed majitel <b>Josef Mandel<\/b> a jeho ze\u0165 <b>Herrmann Hayek<\/b> rozhoduj\u00ed ke stavb\u011b nov\u00e9ho modern\u00edho pivovaru. Novodob\u00e1 historie pivovaru za\u010d\u00edn\u00e1 kolem roku <b>1872<\/b> &#8211; byla vytvo\u0159ena rodinn\u00e1 firma &#8222;Mandel a Hayek&#8220; a zah\u00e1jena stavba nov\u00e9ho pivovaru v ulici V Hlink\u00e1ch, a to hned vedle b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho pivovaru a zhruba na m\u00edst\u011b, kde se dnes nach\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed provoz podniku. P\u0159i cest\u011b do Pis\u00e1rek, pod \u017dlut\u00fdm kopcem, bylo tehdy vykop\u00e1no 19 odd\u011blen\u00ed sklep\u016f, stav\u011bly se budovy varny, sladovny, stroj\u00edrny, kotelna apod.. Budov b\u00fdval\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho<br \/>\npivovaru je pozd\u011bji vyu\u017eito p\u0159i stavb\u011b sladovny. Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee ji\u017e tehdy se \u0159\u00edkalo &#8222;<b>Starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar<\/b>&#8220; a &#8222;starobrn\u011bnsk\u00e9 pivo&#8220;. V b\u0159eznu 1888 bylo mnichovsk\u00e9 firm\u011b &#8222;Kester a Bachmann&#8220;, p\u00e1n\u016fm Zikmundu a Leopoldu Hayekov\u00fdm a firm\u011b &#8222;Michael Hayek&#8220; ud\u011bleno povolen\u00ed ke z\u0159\u00edzen\u00ed akciov\u00e9 spole\u010dnosti pod n\u00e1zvem <b>Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd akciov\u00fd pivovar a sladovna v Nennowitz <\/b>(dne\u0161n\u00ed Brn\u011bnsk\u00e9 Ivanovice). Tato akciov\u00e1 spole\u010dnost p\u0159evzala do sv\u00e9ho vlastnictv\u00ed <b>Pivovar<br \/>\nfirmy M.Hayek v Brn\u011bnsk\u00fdch Ivanovic\u00edch<\/b>, za\u0159\u00edzen\u00fd na ro\u010dn\u00ed v\u00fdrobu cca. 50 000 hl piva. va\u0159en\u00ed piva na \u00fa\u010det nov\u00e9 spole\u010dnosti zde za\u010dalo v \u00fanoru 1888. Akciov\u00fd kapit\u00e1l \u010dinil tehdy 375 000 fl.\u00f6.W. (zlat\u00fdch). V \u010dervenci 1889 kupuje akciov\u00e1 spole\u010dnost <b>Pivovar firmy Mandel a Hayek na Star\u00e9m Brn\u011b<\/b>, Pis\u00e1reck\u00e1 ul.\u010d.p.8, kter\u00fd byl rovn\u011b\u017e budov\u00e1n na ro\u010dn\u00ed kapacitu 50 000 hl. piva, a to za \u010d\u00e1stku 990 000 zlat\u00fdch (odprodej nemovitost\u00ed, za\u0159\u00edzen\u00ed a z\u00e1sob). Akciov\u00fd kapit\u00e1l spole\u010dnosti byl z d\u016fvodu koup\u011b zv\u00fd\u0161en na 1 000 000 zlat\u00fdch. Nov\u00fd n\u00e1zev spole\u010dnosti byl <b>Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd pivovar a sladovna v Brn\u011b<\/b>. V roce 1890 pracovaly oba pivovary je\u0161t\u011b odd\u011blen\u011b, o rok pozd\u011bji je v\u0161ak v\u00fdroba piva soust\u0159ed\u011bna do polohou v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00edho pivovaru na Star\u00e9m Brn\u011b a provoz ivanovick\u00e9ho pivovaru je zastaven. Z\u016fst\u00e1v\u00e1 zde jen provoz sladovny, kter\u00fd je pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en. V\u0161echny tyto zm\u011bny si vy\u017e\u00e1daly velk\u00e9 investice (po\u0159\u00edzen\u00ed chlad\u00edc\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, p\u0159em\u011bna skladovac\u00edho sklepa na mlaty aj.), a proto byl akciov\u00fd kapit\u00e1l op\u011bt zv\u00fd\u0161en &#8211; tentokr\u00e1t na 1 400 000 zlat\u00fdch.<br \/>\n<img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepicngg-center\" src=\"https:\/\/www.pivovary.info\/wp-content\/gallery\/Galerie-pivovaru-Starobrno\/starobrno_budova.jpg\" alt=\"\"><br \/>\n<b><span style=\"color: #800000;\">Technick\u00fd rozvoj na konci 19.stolet\u00ed<\/span><\/b><br \/>\nRo\u010dn\u00ed v\u00fdstav piva akciov\u00e9 spole\u010dnosti se ze 101 860 hektolitr\u016f piva v roce 1889 zv\u00fd\u0161il v roce 1891, kdy se je\u0161t\u011b dostavovaly spodn\u00ed sklepy, na 116 240 hl, o t\u0159i roky pozd\u011bji ji\u017e na 143 167 hl a na konci stolet\u00ed dokonce na 236 490 hl. v\u00fdrazn\u00e9ho r\u016fstu v\u00fdroby bylo dosahov\u00e1no rozs\u00e1hlou v\u00fdstavbou a zav\u00e1d\u011bn\u00edm technick\u00fdch novinek. Stav\u011bly se nov\u00e9 objekty, byla zavedena voda z m\u011bstsk\u00e9ho vodovodu, ji\u017e nevyhovuj\u00edc\u00ed vodojemy m\u011bstsk\u00e9 vod\u00e1rny v bl\u00edzkosti pivovaru byly zakoupeny a p\u0159em\u011bn\u011bny na led\u00e1rny. V letech 1892 a\u017e 1893 byly roz\u0161\u00ed\u0159eny skladovac\u00ed sklepy a roz\u0161\u00ed\u0159ena lednice. V ivanovick\u00e9m provozu byla postavena nov\u00e1 su\u0161\u00e1rna a kapacita sladovny vzrostla na 120 vag\u00f3n\u016f sladu. Ve stejn\u00e9m roce bylo vybudov\u00e1no za\u0159\u00edzen\u00ed na su\u0161en\u00ed kvasinek. V letech 1893 a\u017e 1894 byl star\u00fd parn\u00ed stroj nahrazen nov\u00fdm a rovn\u011b\u017e vestav\u011bn nov\u00fd kotel. Cel\u00fd z\u00e1vod ostal elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed. V letech 1894 a\u017e 1895 byly vybudov\u00e1ny chladni\u010dky a dal\u0161\u00ed chlad\u00edc\u00ed<br \/>\nza\u0159\u00edzen\u00ed, pro dopravu sladu ze sladovny do pivovaru bylo po\u0159\u00edzeno pneumatick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed. Spole\u010dnost d\u00e1le z\u0159\u00eddila sklad piva v Ostrav\u011b. V letech 1894 a\u017e 1896 byla v\u00fdrazn\u011b zv\u011bt\u0161ena varna. Nov\u00e1 varn\u00e1 p\u00e1nev byla ji\u017e vyh\u0159\u00edv\u00e1na p\u00e1rou a rovn\u011b\u017e dv\u011b st\u00e1vaj\u00edc\u00ed varn\u00e9 p\u00e1nve byly od p\u0159\u00edm\u00e9ho topen\u00ed ohn\u011bm p\u0159evedeny na topen\u00ed p\u00e1rou. L\u00e9ta 1896 a\u017e 1897 p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed stavbu nov\u00e9 kvas\u00edrny, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa v\u010detn\u011b um\u011bl\u00e9ho chlazen\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdstavby pneumatick\u00e9 sladovny typu Galland na elektrick\u00fd proud. V roce 1897 je akciov\u00fd kapit\u00e1l spole\u010dnosti zv\u00fd\u0161en na 1 680 000 zlat\u00fdch a v roce 1898 na 2 100 000 zlat\u00fdch. Vestavba pneumatick\u00e9 sladovny bal dokon\u010dena v roce 1898 &#8211; sladovna byla prvn\u00ed tohoto typu v b\u00fdval\u00e9 monarchii (v provozu z\u016fstala a\u017e do roku 1985). Jej\u00ed v\u00fdkon pln\u011b sta\u010dil pro pot\u0159ebu starobrn\u011bnsk\u00e9ho z\u00e1vodu a ivanovick\u00e1 sladovna pak pracovala na export. Doch\u00e1z\u00ed rovn\u011b\u017e k n\u00e1kupu nov\u00e9ho parn\u00edho stroje a nov\u00fdch k\u00e1d\u00ed a jsou zv\u011bt\u0161ena chlad\u00edc\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed v kvas\u00edrn\u011b. Pro p\u0159ipojen\u00ed na \u017eeleznici byla z\u0159\u00edzena vle\u010dn\u00e1 kolej. Do roku 1898 spad\u00e1 tak\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed pivn\u00edho skladu ve V\u00eddni. Byly rovn\u011b\u017e vym\u011bn\u011bny st\u0159\u00edvkov\u00e9 st\u00e1\u010dec\u00ed stroje a nastoupily filtry a st\u00e1\u010dec\u00ed stroje jehlov\u00e9. Firma po\u0159\u00eddila i po\u017eahovac\u00ed stroj na transportn\u00ed sudy a pro sladovnu obrace\u010de sladu na l\u00edsk\u00e1ch a ztu\u017eova\u010dku sudu.<br \/>\n<br \/>\nNa horn\u00ed stran\u011b brn\u011bnsk\u00e9ho \u0160ilingrova n\u00e1m\u011bst\u00ed stoj\u00ed budova, v n\u00ed\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed deseti \u010di dvan\u00e1cti lety b\u00fdvala slavn\u00e1 restaurace U modr\u00e9 hv\u011bzdy. Br\u00e1na s ozdobn\u00fdm renesan\u010dn\u00edm erbem ji spojuje se sousedn\u00edm domem, na jeho\u017e pr\u016f\u010deln\u00ed zdi je na mal\u00e9m soklu um\u00edst\u011bno d\u00edlko zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdznamn\u00e9 pro brn\u011bnsk\u00e9 milovn\u00edky pivn\u00edho moku. Socha\u0159sk\u00fd portr\u00e9t toti\u017e zobrazuje \u010desk\u00e9ho sl\u00e1dka Franti\u0161ka Ond\u0159eje Poup\u011bte. Socha zde nen\u00ed um\u00edst\u011bna n\u00e1hodou. Dochovanou branou se toti\u017e vj\u00ed\u017ed\u011blo do m\u011bstsk\u00e9ho pivovaru, ve kter\u00e9m b\u00fdval Poup\u011b (\u017eil v letech 1753-1805) v 18. stolet\u00ed zam\u011bstn\u00e1n. V\u00fdznam pana sl\u00e1dka<br \/>\nnespo\u010d\u00edval ov\u0161em pouze v tom, \u017ee byl znalcem v\u00fdroby piva. Projevil se p\u0159edev\u0161\u00edm v jeho schopnostech zav\u00e1d\u011bt zcela<br \/>\nnov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed postupy. Socha byla vytvo\u0159ena pr\u00e1v\u011b na oslavu technick\u00e9ho umu slavn\u00e9ho pivovarn\u00edka, ale sou\u010dasn\u011b se stala<br \/>\ni p\u0159ipom\u00ednkou u\u017e d\u00e1vno zapomenut\u00e9 minulosti t\u00e9to \u010d\u00e1sti Brna. V polovin\u011b 90. let minul\u00e9ho stolet\u00ed objednali vytvo\u0159en\u00ed busty u architekta Zde\u0148ka Makovsk\u00e9ho brn\u011bn\u0161t\u00ed milovn\u00edci p\u011bniv\u00e9ho moku, kte\u0159\u00ed m\u011bli na mysli nejen lib\u00fd z\u00e1\u017eitek z p\u0159\u00edjemn\u00e9ho dou\u0161ku, ale tak\u00e9 cht\u011bli obohatit malou galerii v\u00fdtvarn\u00fdch d\u011bl, zdob\u00edc\u00edch ulice jihomoravsk\u00e9 metropole. Mezi socha\u0159sk\u00e9 portr\u00e9ty, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed hlavn\u011b slavn\u00e9 um\u011blce a kulturn\u00ed \u010dinitele, p\u0159ibyl tak dal\u0161\u00ed z nemnoha pomn\u00ed\u010dk\u016f, oslavuj\u00edc\u00edch v\u00fdznamn\u00e9 mu\u017ee v\u011bdy a techniky.<br \/>\n <p style=\"margin: 4.5pt 0cm 0.0001pt; text-align: center; background: white;\">\r\n<script async=\"\" src=\"\/\/pagead2.googlesyndication.com\/pagead\/js\/adsbygoogle.js\"><\/script>\r\n<!-- fotoalbum 336x280 -->\r\n<ins class=\"adsbygoogle\" style=\"display: inline-block; width: 336px; height: 280px;\" data-ad-client=\"ca-pub-5694300196982120\" data-ad-slot=\"4637278565\"><\/ins>\r\n<script>\r\n(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});\r\n<\/script><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><b><span style=\"color: #800000;\">Konkuren\u010dn\u00ed boj v prvn\u00edch letech 20.stolet\u00ed<\/span><\/b><br \/>\nV roce 1903 spole\u010dnost kupuje <b>Pivovar a sladovnu firmy J. a R. Brauner v Brn\u011b,<\/b> Peka\u0159sk\u00e1 ul. \u010d.p.80 za 290 000 K a zastavuje v nich v\u00fdrobu. (Pivovar st\u00e1l na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00ed Starobrn\u011bnsk\u00e9 hospody na Peka\u0159sk\u00e9 ulici; v minulost zde<br \/>\nb\u00fdval jeden z nejstar\u0161\u00edch hostinc\u016f U b\u00edl\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00fd zalo\u017eil u\u017e v roce 1251 kr\u00e1l P\u0159emysl Otakar II.; v minul\u00e9m stolet\u00ed byla hospoda zbour\u00e1na a na jej\u00edm m\u00edst\u011b postaven pivovar, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byl v\u00fd\u010dep nesouc\u00ed historick\u00fd n\u00e1zev s b\u00edl\u00fdm malt\u00e9zsk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem; v\u00fd\u010dep b\u00fdval st\u0159ediskem politick\u00e9ho a kulturn\u00edho \u017eivota.) T\u00edm likviduje nezaplacen\u00e9 pohled\u00e1vky<br \/>\ntohoto pivovaru a z\u00edsk\u00e1v\u00e1 z\u00e1soby surovin, lednice a le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy jako sklady a sou\u010dasn\u011b odb\u011bratele asi na 25<br \/>\n000 hl piva. U\u017e p\u0159edt\u00edm v roce 1901 z\u00edskala spole\u010dnost od ivanovick\u00e9ho velkostatku propachtov\u00e1n\u00edm na 12 let tzv. <b>Star\u00fd pivovar<\/b>. Tak\u00e9 zde byl provoz zastaven a uvoln\u011bn\u00e9 prostory pou\u017e\u00edv\u00e1ny jako skaldy piva. V roce 1908 dos\u00e1hl celkov\u00fd v\u00fdstav spole\u010dnosti 281 000 hektolitr\u016f piva. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok pak kles\u00e1 na 248 000 hl a a\u017e do vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z\u016fst\u00e1v\u00e1 na t\u00e9to v\u00fd\u0161i. Zpo\u010d\u00e1tku se pivo ze starobrn\u011bnsk\u00e9ho pivovaru rozv\u00e1\u017eelo v\u00fdhradn\u011b ko\u0148sk\u00fdmi potahy, po vybudov\u00e1n\u00ed n\u00e1kladn\u00ed vle\u010dky v roce 1894, navazuj\u00edc\u00ed na m\u011bstskou dopravu, se rozvoz piva uskute\u010d\u0148oval i po \u017eeleznici. Pivovar m\u011bl 40 vlastn\u00edch pivovarsk\u00fdch vag\u00f3n\u016f. Prvn\u00ed n\u00e1kladn\u00ed motorov\u00e9 vozidlo zna\u010dky B\u00fcssing zakoupil pivovar v roce 1909. \u0158\u00eddil jej Franti\u0161ek Hrub\u00fd, kter\u00fd vlastnil \u0159idi\u010dsk\u00fd pr\u016fkaz \u010d.3 &#8211; pat\u0159il tedy k pr\u016fkopn\u00edk\u016fm n\u00e1kladn\u00ed automobilov\u00e9 dopravy v Brn\u011b. P\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou va\u0159il starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar <b>sv\u011btl\u00e9 a \u010dern\u00e9 pivo 10%, le\u017e\u00e1k 11%, b\u0159ez\u0148\u00e1k<br \/>\n12%, sv\u011btl\u00e9 a \u010dern\u00e9 14%<\/b> (naz\u00fdvalo se <b>Kaiser Bier<\/b>) a dokonce i pivo <b>Porter 20%<\/b> (va\u0159ilo se do roku 1932). Pivo se v t\u00e9 dob\u011b vyv\u00e1\u017eelo do Polska, tehdej\u0161\u00edch Uher a do Rakous. Pivovar m\u011bl ve V\u00eddni i dva sv\u00e9 sklady, do nich\u017e dod\u00e1val denn\u011b a\u017e p\u011bt vag\u00f3n\u016f piva. V t\u011b\u017ek\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech sice v\u00fdstav piva v\u00fdrazn\u011b kles\u00e1, finan\u010dn\u00ed situace spole\u010dnosti v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 velmi dobr\u00e1. Proto je v roce 1918 v Brn\u011bnsk\u00fdch Ivanovic\u00edch zakoupen u\u017e d\u0159\u00edve propachtovan\u00fd<br \/>\npivovar, sladovna a dva hostince, kter\u00e9 byly majetkem zemsk\u00fdch desek. Pivovar tak\u00e9 kupuje sladovnu Wilhelma Umgeltera v Brn\u011b.<br \/>\n<img decoding=\"async\" class=\"ngg-singlepicngg-center\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/02\/27\/20210227155908-2ceafef7.jpg\" alt=\"\"><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><b><span style=\"color: #800000;\">Pivovar po vzniku \u010cSR <\/span><\/b><br \/>\nPo vyhl\u00e1\u0161en\u00ed samostatnosti \u010ceskoslovenska se v\u00fdroba brzy ust\u00e1lila a vyrovnala, pov\u00e1le\u010dn\u00fd rozmach za\u017e\u00edv\u00e1 i starobrn\u011bnsk\u00fd<br \/>\npivovar. U\u017e v roce 1918 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 majoritu akci\u00ed v Prvn\u00edm brn\u011bnsk\u00e9m akciov\u00e9m pivovaru a sladovn\u011b v Brn\u011b <b>Moravsk\u00e1<br \/>\nbanka<\/b> a o rok pozd\u011bji je akciov\u00fd kapit\u00e1l zv\u00fd\u0161en na 5 500 000 K. Odbyt piva se za\u010d\u00edn\u00e1 orientovat na nov\u00e1 odbyti\u0161t\u011b &#8211; zejm\u00e9na na Slovensku, kde byly z\u0159\u00edzeny odbytov\u00e9 sklady v \u017dilin\u011b (L.Wysko\u010dil, Masarykova ulica), Ru\u017eomberku a Kremnici. Na Slovensku se v t\u00e9 dob\u011b t\u011b\u0161ily velk\u00e9 oblib\u011b zejm\u00e9na piva 14<sup>o <\/sup>, uv\u00e1d\u011bna pod zn\u00e1mkami <b>Triumf<\/b> (tmav\u00e9) a <b>Rekord<\/b> (sv\u011btl\u00e9),<b> <\/b>ale vozila se tam i 12<sup>o<\/sup> Po\u010d\u00e1tkem 20.stolet\u00ed nast\u00e1v\u00e1 konjunktura a pivovar se roz\u0161i\u0159uje a modernizuje. Je sem zavedena p\u00e1ra z m\u011bstsk\u00e9 tepl\u00e1rny. Z\u0159izuje se tak\u00e9 vlastn\u00ed elektr\u00e1rna na st\u0159\u00eddav\u00fd<br \/>\nproud o v\u00fdkonu 300 k a je postaven nov\u00fd parn\u00ed stroj o v\u00fdkonu 500 k. V letech 1922 a\u017e 1924 byla n\u00e1kladem 2 500 000 K<br \/>\nvybudov\u00e1na nov\u00e1 dvojit\u00e1 varna &#8211; t\u00edm bylo umo\u017en\u011bno denn\u011b p\u0159i \u010dty\u0159ech v\u00e1rk\u00e1ch uva\u0159it 1 000 hl mladiny. V roce 1925 je postavena nov\u00e1 modern\u00ed po\u017eahovna na le\u017e\u00e1ck\u00e9 a transportn\u00ed sudy. Jsou roz\u0161\u00ed\u0159eny le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy u\u017e na sou\u010dasn\u00fdch (r.1992) 19 odd\u011blen\u00ed, je\u0161t\u011b v\u0161ak s d\u0159ev\u011bn\u00fdmi le\u017e\u00e1ck\u00fdmi sudy. V roce 1927 jsou z\u0159\u00edzeny nov\u00e9 kvasn\u00e9 k\u00e1d\u011b, \u010d\u00edm\u017e je kapacita spilky zv\u00fd\u0161ena na 12 500 hl. Sou\u010dasn\u011b byl ve varn\u011b postaven ekonomizer , v n\u011bm\u017e se odpadn\u00edmi parami oh\u0159\u00edvala voda. V letech 1927 a\u017e 1929 byla pro odd\u011blen\u00ed lahvov\u00e9ho piva <b>Monopol<\/b> d\u00e1na k dispozici nov\u011b postaven\u00e1 budova a toto odd\u011blen\u00ed bylo vybaveno nejmodern\u011bj\u0161\u00edm pasteriza\u010dn\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm. V nov\u00e9 lahvovn\u011b se zprvu st\u00e1\u010delo 50 hl, pozd\u011bji i 100 hl denn\u011b. Strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, vozov\u00fd park i z\u00e1soby transportn\u00edch sud\u016f byly ka\u017edoro\u010dn\u011b nov\u00fdm po\u0159\u00edzen\u00edm zvy\u0161ov\u00e1ny. V t\u00e9 dob\u011b pivovar vyr\u00e1b\u011bl: 10<sup>o<\/sup> V\u00fd\u010depn\u00ed pivo sv\u011btl\u00e9, 10<sup>o<\/sup> Zdravotn\u00ed pivo karamelov\u00e9, 12<sup>o<\/sup> Le\u017e\u00e1k sv\u011btl\u00fd, 14<sup>o<\/sup> Le\u017e\u00e1k sv\u011btl\u00fd i tmav\u00fd. Pivovar vyu\u017e\u00edval skladu v \u017didlochovic\u00edch (Josef Kr\u00e1tk\u00fd). Od roku 1919 vstupuj\u00ed na<br \/>\nsc\u00e9nu odbory &#8211; vznik\u00e1 Sdru\u017een\u00ed sladovn\u00edk\u016f, bedn\u00e1\u0159\u016f a d\u011blnictva pivovar\u016f, sladoven a vinn\u00fdch sklep\u016f p\u0159i stran\u011b n\u00e1rodn\u011b socialistick\u00e9. V pivova\u0159e se ustavil z\u00e1vodn\u00ed v\u00fdbor d\u011bln\u00edk\u016f a samostatn\u011b z\u00e1vodn\u00ed v\u00fdbor \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Vedle technick\u00e9ho rozvoje \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 spole\u010dnost zahajuje i novou f\u00e1zi konkuren\u010dn\u00edho boje proti jin\u00fdm v\u00fdrobc\u016fm piva, zejm\u00e9na proti nejv\u011bt\u0161\u00edmu<br \/>\nkonkurentu v m\u00edst\u011b &#8211; <b>Pivovaru Moravia a.s.<\/b>. V roce 1921 spolu s Moravskou agr\u00e1rn\u00ed a pr\u016fmyslovou bankou v Brn\u011b a pivovarem Moravia se jednou t\u0159etinou kapit\u00e1lov\u011b \u00fa\u010dastn\u00ed na zalo\u017een\u00ed <b>Akciov\u00e9ho pivovaru a sladovny v Sokolnic\u00edch <\/b>(pivovar zprvu prosperoval velmi dob\u0159e, na za\u010d\u00e1tku 30.let v\u0161ak byl pora\u017een v konkuren\u010dn\u00edm boji). V roce 1922 byl op\u011bt spole\u010dn\u011b s pivovarem Moravia koupen <b>Pivovar v Lomnici u Ti\u0161nova<\/b>, o rok pozd\u011bji byl stejn\u00fdmi partnery od Olomouck\u00e9ho pivovaru z\u00edsk\u00e1n sklad na K\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 ulici \u010d.p.52. Sklad se v dal\u0161\u00edch letech st\u00e1v\u00e1 majetkem firmy  <b>Monopol<\/b>, kter\u00e1 m\u011bla s\u00eddlo p\u0159\u00edmo v are\u00e1lu starobrn\u011bnsk\u00e9ho pivovaru. Firma byla zalo\u017eena v roce 1922 za<br \/>\n\u00fa\u010dasti brn\u011bnsk\u00fdch hostinsk\u00fdch pro zjednodu\u0161en\u00ed distribuce lahvov\u00e9ho piva a rovn\u011b\u017e pro omezen\u00ed konkurence; v roce 1929<br \/>\nse ocitly ve\u0161ker\u00e9 pod\u00edly firmy ve vlastnictv\u00ed starobrn\u011bnsk\u00e9ho pivovaru. Podnikatelsk\u00e9 \u00fasp\u011bchy kapit\u00e1lov\u011b siln\u00ed spole\u010dnosti vrchol\u00ed. V roce 1925 je od p\u00e1n\u016f z Dietrich\u0161tejna odkoupen <b>Pivovar v Doln\u00edch V\u011bstonic\u00edch<\/b> a v roce 1926 spole\u010dn\u011b s Moravi\u00ed <b>Pivovar v Rosic\u00edch u Brna<\/b>. Rok 1927 je ve znamen\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed akciov\u00e9ho kapit\u00e1lu z 5 500 000 na 11 000 000 K a sou\u010dasn\u011b op\u011bt s Moravi\u00ed zakoupen\u00ed <b>Rolnick\u00e9ho pivovaru a sladovny v Hru\u0161k\u00e1ch<\/b> na Slavkovsku. Smlouva uzav\u0159en\u00e1 s m\u011bstem Brnem v roce 1930 stanovila, \u017ee po dobu 15 let nebude <b>M\u011bstsk\u00fd pivovar v Ku\u0159imi<\/b> vyr\u00e1b\u011bt, a za to spole\u010dnost Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd akciov\u00fd pivovar a sladovna v Brn\u011b a Akciov\u00e1 spole\u010dnost Moravia, pivovar a sladovna zaplat\u00ed m\u011bstu ro\u010dn\u011b 50 000 K (tzv.Pachtvertrag mit der Stadt gemeinde Br\u00fcnn bez\u00fcglich Brauerei in Gurein). V roce 1932 pak akciov\u00e1 spole\u010dnost v exeku\u010dn\u00ed dra\u017eb\u011b zakoupila i <b>Pivovar a sladovnu ve Velk\u00e9 Byst\u0159ici u Olonouce <\/b>s ro\u010dn\u00ed v\u00fdrobou 10 000 hl piva a 800 t sladu. V t\u00e9m\u017ee roce je po koupi likvidov\u00e1n provoz v Sokolnic\u00edch. V dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, kter\u00e1 zas\u00e1hla i pivovar, sice v\u00fdstav piva klesl na 175 000 hl, ale spole\u010dnost i tentokr\u00e1t vy\u0161la z t\u011b\u017ek\u00fdch let v\u00edt\u011bzn\u011b. Konkurence v m\u011bst\u011b Brn\u011b krizi nevydr\u017eela a musela zastavit v\u00fdrobu. Tak v roce 1933 se spole\u010dnosti kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo zv\u00edt\u011bzit nad nejv\u011bt\u0161\u00edm konkurentem v Brn\u011b &#8211; pivovarem Moravia. Pasivn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd z\u00e1vod pivovaru Moravia<br \/>\nbyl zastaven a spole\u010dnost p\u0159evzala velkou \u010d\u00e1st jeho odb\u011bratel\u016f. Za to musela v\u00edde\u0148sk\u00fdm bank\u00e1m zaplatit za nekryt\u00e9 pohled\u00e1vky Moravie \u010d\u00e1stku 17 000 000 K. Od p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e9 f\u00faze bylo zat\u00edm upu\u0161t\u011bno. Z akciov\u00e9 spole\u010dnosti Moravia z\u016fstaly v provozu je\u0161t\u011b pivovary Jehnice a R\u00e1jec nad Svitavou. Z\u00edsk\u00e1n\u00edm odbyti\u0161\u0165 po zru\u0161en\u00fdch pivovarech se Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd akciov\u00fd pivovar sv\u00fdm ro\u010dn\u00edm v\u00fdstavem st\u00e1v\u00e1 nejv\u011bt\u0161\u00edm pivovarem na Morav\u011b.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/02\/27\/20210227155911-eb86b3ae.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p align=\"left\">&nbsp;<\/p>\n<p><b><span style=\"color: #800000;\">Starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou a b\u011bhem n\u011bmeck\u00e9 okupace<\/span><\/b><br \/>\nVe\u0161ker\u00fd majetek prvn\u00edho brn\u011bnsk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru byl od po\u010d\u00e1tku v rukou n\u011bmeck\u00fdch majitel\u016f a akcion\u00e1\u0159\u016f. Teprve<br \/>\nv roce 1911 se dostali do spr\u00e1vn\u00ed rady dva \u010de\u0161t\u00ed \u010dlenov\u00e9 &#8211; Dr. Alois Samohrd a Alfons Kadlec. V roce 1918 z\u00edskala v\u011bt\u0161inu akci\u00ed Moravsk\u00e1 agr\u00e1rn\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e1 banka v Brn\u011b a po\u010det \u010desk\u00fdch z\u00e1stupc\u016f se zv\u00fd\u0161il na p\u011bt proti \u010dty\u0159em<br \/>\nn\u011bmeck\u00fdm. Tento kl\u00ed\u010d byl zachov\u00e1n a\u017e do roku 1928. V letech 1928 a\u017e 1929 pak st\u00e1lo \u0161est \u010desk\u00fdch \u010dlen\u016f proti t\u0159em<br \/>\nn\u011bmeck\u00fdm a v roce 1940 byl pom\u011br osm \u010cech\u016f a jeden N\u011bmec (podle stanov m\u011bla spr\u00e1vn\u00ed rada dev\u011bt \u010dlen\u016f, ale kooptov\u00e1n\u00edm mohla b\u00fdt roz\u0161\u00ed\u0159ena na jeden\u00e1ct \u010dlen\u016f). Prvn\u00ed pivn\u00ed etikety v \u010desk\u00e9m jazyce se objevily v roce 1904 &#8211; po tlaku \u010desk\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. Prvn\u00ed chr\u00e1n\u011bn\u00e1 etiketa byla registrov\u00e1na pod \u010d\u00edslem 1412 dne 25.1.1913 u Zn\u00e1mkov\u00e9ho \u00fa\u0159adu ve V\u00eddni pod zna\u010dkou <b>Bayrich Bier<\/b> v n\u011bm\u010din\u011b. Sledujeme-li v\u00fdvoj v\u00fdstavu piva spole\u010dnosti, zjist\u00edme v jednotliv\u00fdch letech velk\u00e9 v\u00fdkyvy. T\u00fdk\u00e1 se to zejm\u00e9na let hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize &#8211; v letech 1930 a 1931 \u010dinil ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav piva 223 026 hl, v roce 1932 poklesl na 175 901 hl. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee i kdy\u017e po roce 1933 za\u010dal v\u00fdstav piva op\u011bt stoupat, hodnoty dosa\u017een\u00e9 v<br \/>\nletech 1903 &#8211; 1904 (275 388 hl) byly p\u0159ekro\u010deny a\u017e v roce 1947 (285 381 hl). T\u011bsn\u011b p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou zam\u011bstn\u00e1val Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd akciov\u00fd pivovar 60 \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f a p\u0159es 200 d\u011bln\u00edk\u016f.<\/p>\n<p align=\"left\">Na za\u010d\u00e1tku okupace bylo do pivovaru dosazeno n\u011bmeck\u00e9 veden\u00ed. V roce 1940 byl akciov\u00fd kapit\u00e1l spole\u010dnosti zv\u00fd\u0161en na 22 000 000 K. Byl rozd\u011blen na 27 500 akci\u00ed na majitele. Majorita akci\u00ed, tzn. 52%, byla v rukou Moravsk\u00e9 banky v Brn\u011b. V roce 1940 bylo v budov\u011b varny um\u00edst\u011bno 6 chladic\u00edch \u0161tok\u016f. V rozs\u00e1hl\u00fdch le\u017e\u00e1ck\u00fdch sklep\u00edch bylo v\u00edce ne\u017e 1 000 le\u017e\u00e1ck\u00fdch dubov\u00fdch sud\u016f o celkov\u00e9m obsahu 54 000 hl. Spilka i le\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy byly vybaveny um\u011bl\u00fdm chlazen\u00edm. Od 1.1. 1941 se obchodn\u00ed rok kryl s  kalend\u00e1\u0159n\u00edm. Spole\u010dnost v t\u00e9 dob\u011b vykazovala tento nemovit\u00fd majetek: pivovar ul. Hlinky \u010d.p. 8 &#8211; 26; nemovitosti pivovaru a sladovny Velk\u00e1 Byst\u0159ice; nemovitosti sladovny v Brn\u011bnsk\u00fdch Ivanovic\u00edch a d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho pivovaru v Sokolnic\u00edch u Brna; \u010dty\u0159i sklady a dv\u011b lednice mimo Brno (Ostrava, Olomouc, Nitra aj.); t\u0159i obytn\u00e9 domy v Brn\u011b; dev\u011bt hostinc\u016f v Brn\u011b a okol\u00ed; dva hotely (Hul\u00edn, Moravsk\u00e9 Bud\u011bjovice) a dal\u0161\u00ed pozemky na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech. Rozs\u00e1hl\u00fd majetek movit\u00fd p\u0159edstavovaly p\u0159edev\u0161\u00edm stroje a vybaven\u00ed v hodnot\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 5 000 000 K (celkov\u011b s majetkem nemovit\u00fdm v\u00edce ne\u017e 21 000 000 K). S ohledem na ulo\u017een\u00e9 p\u0159ebytky nem\u011bl pivovar \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011b\u0159itele.Tzv. p\u0159ipojen\u00fdmi podniky byl &#8222;Monopol&#8220;, <b>Svaz<br \/>\nhostinsk\u00fdch k odb\u011bru a prodeji piva v lahv\u00edch, spol. s r.o<\/b>., a <b>Spojen\u00e9 led\u00e1rny spol. s r.o.<\/b> <b>Brno &#8211; Jundrov<\/b> (spole\u010dnost se zab\u00fdvala z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edrodn\u00edho ledu v Jundrov\u011b a vlastnila t\u0159i velk\u00e9 lednice se skladovac\u00edm prostorem pro 1 400 vag\u00f3n\u016f ledu; vedle dod\u00e1vky ledu pivovaru z\u00e1sobovala i nemocnice, \u0159ezn\u00edky aj.). Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd akciov\u00fd pivovar a sladovna vlastnil v t\u00e9 dob\u011b i 50% kmenov\u00e9ho kapit\u00e1lu <b>Pivovaru a sladovny  Dale\u0161ice<\/b> a \u017ee p\u0159i pivovaru existovala i <b>Spo\u0159itelna Prvn\u00edho brn\u011bnsk\u00e9ho pivovaru a sladovny<\/b> (zalo\u017eena z podn\u011btu pivovaru v roce 1932). V roce 1942 byl na p\u0159\u00e1n\u00ed <b>\u010cesko-moravsk\u00e9ho svazu chmele, sladu a piva v Praze <\/b>provoz pivovaru ve Velk\u00e9 Byst\u0159ici zastaven a v\u00fdroba byla p\u0159evedena do <b>Han\u00e1ck\u00e9ho pivovaru v Holic\u00edch u Olomouce. <\/b>V roce 1943 doch\u00e1z\u00ed ke kone\u010dn\u00e9 f\u00fazi s akciovou spole\u010dnost\u00ed Moravia a vznik\u00e1 <b>Prvn\u00ed akciov\u00fd pivovar a sladovna Moravia v Brn\u011b<\/b>. Tak je sou\u010dasn\u011b z\u00edsk\u00e1n i pivovar v R\u00e1jci nad Svitavou a Jehnic\u00edch. Spole\u010dnost rovn\u011b\u017e p\u0159eb\u00edr\u00e1 z\u00e1ruky v hodnot\u011b 5 mil. K za <b>Spojen\u00e9 v\u00fdvozn\u00ed sladovny Moravia Rajhrad<\/b>. V\u00fdroba je postupn\u011b omezov\u00e1na a m\u00edsto kvalitn\u00edch piv se vyr\u00e1b\u00ed pouze pivo 4%. P\u0159i n\u00e1letu na Brno 20. 11. 1944 byl pivovar zna\u010dn\u011b po\u0161kozen &#8211; dopadlo na n\u011bj 6 bomb, kter\u00e9<br \/>\npo\u0161kodily bedn\u00e1rnu, odd\u011blen\u00ed le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa, sladovnu i spr\u00e1vn\u00ed budovy. Dal\u0161\u00ed \u0161kody utrp\u011bl pivovar p\u0159echodem<br \/>\nfronty v roce 1945, kdy se mj. ztratilo 17 000 kus\u016f transportn\u00edch sud\u016f. P\u0159ed boji o Brno v\u00fdstav piva \u00fapln\u011b ustal.<\/p>\n<p align=\"left\">&nbsp;<\/p>\n<p> <b><span style=\"color: #800000;\">Akciov\u00e1 spole\u010dnost Moravia, pivovar a sladovna v Brn\u011b<\/span><\/b><br \/>\nSpole\u010dnost, kter\u00e1 s\u00eddlila na Kotl\u00e1\u0159sk\u00e9 ulici \u010d.p. 4 v Brn\u011b, zalo\u017eila v roce 1892 V\u00edde\u0148sk\u00e1 bankovn\u00ed jednota, je\u017e zakoupila v Brn\u011b pivovar Moravia, pat\u0159\u00edc\u00ed firm\u011b S. Morgenstern. V tomt\u00e9\u017e roce si spole\u010dnost propachtovala pivovar v Jehnic\u00edch. Velk\u00fd rozvoj spole\u010dnosti v\u0161ak nast\u00e1v\u00e1 a\u017e \u010dtvrt stolet\u00ed pozd\u011bji. V roce 1918 je zakoupena sladovna v Hrad\u010danech u Nezamyslic, v roce 1924 u\u017e d\u0159\u00edve propachtovan\u00fd pivovar v Jehnic\u00edch a rovn\u011b\u017e <b>Pivovar a sladovna v R\u00e1jci nad Svitavou<\/b>. V roce 1925 je od velkostatku Sch\u00f6nburg-Hortenstein pronajata sladovna v Kr\u00e1lov\u011b Poli a sladovna <b>Ernst Scherberle Malzfabrik v \u0158e\u010dkovic\u00edch<\/b>. Spole\u010dnost se v t\u00e9 dob\u011b kapit\u00e1lov\u011b pod\u00edl\u00ed i na firm\u00e1ch <b>Prvn\u00ed akciov\u00fd pivovar a sladovna v Hru\u0161k\u00e1ch<\/b> na Slavkovsku, <b>Akciov\u00fd pivovar a sladovna Sokolnice<\/b> a V\u00fdchodoslovensk\u00fd pivovar a v\u00fdvozn\u00ed sladovna, akciov\u00e1 spole\u010dnost Michalovce. Sou\u010dasn\u011b vlastn\u00ed i cel\u00fd kapit\u00e1l firmy <b>Moravia Rajhrad, v\u00fdvozn\u00ed sladovny, akciov\u00e1 spole\u010dnost. <\/b>Koncem roku 1931 pak p\u0159eb\u00edr\u00e1 tak\u00e9 firmu <b>Slavia, v\u00fdvoz lahvov\u00e9ho piva, Men\u0161\u00edk a Stejskal v Brn\u011b <\/b>a jej\u00edm \u017eivnostensk\u00fdm opr\u00e1vn\u011bn\u00edm zakl\u00e1d\u00e1 vlastn\u00ed st\u00e1\u010d\u00edrnu a obchod s lahvov\u00fdm pivem veden\u00fdm pod firmou <b>Mars<\/b>. Celkov\u00fd v\u00fdstav akciov\u00e9 spole\u010dnosti v t\u00e9 dob\u011b dosahoval t\u00e9m\u011b\u0159 200 000 hl piva. Moravia si upev\u0148ovala sv\u00e9 postaven\u00ed i na Slovensku.<br \/>\n<img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/02\/27\/20210227155647-abd3806d.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p align=\"left\">&nbsp;<\/p>\n<p>Nep\u0159\u00edzniv\u00fd zvrat p\u0159ich\u00e1z\u00ed v p\u016fli t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let. Vlivem zdra\u017een\u00ed suroviny doch\u00e1z\u00ed k celost\u00e1tn\u00ed regulaci pomoc\u00ed  kontingentn\u00edch smluv, kter\u00fdmi si pivovary navz\u00e1jem zaji\u0161\u0165ovaly pod\u00edl na celkov\u00e9m odbytu piva. To se velmi citeln\u011b dotklo pr\u00e1v\u011b Moravie, nebo\u0165 v d\u016fsledku stanoven\u00ed tzv. <b>numerus clausus <\/b>j\u00ed bylo zcela znemo\u017en\u011bno na Slovensku<br \/>\nza\u010d\u00edt znovu vystavovat. A Moravia p\u0159ece u\u017e p\u0159ed lety sv\u00e9 odb\u011bratele na Slovensku p\u0159edala pivovaru v Michalovc\u00edch.<br \/>\nJe\u0161t\u011b t\u00ed\u017eiv\u011bji pak na spole\u010dnost dopadaj\u00ed l\u00e9ta hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize, kdy v\u00fdstav piva kles\u00e1 a\u017e o jednu t\u0159etinu. Naopak zadlu\u017een\u00ed stoup\u00e1 a Moravsk\u00e1 banka, kter\u00e1 z\u00edskala majoritu akci\u00ed, iniciuje koncentraci brn\u011bnsk\u00e9ho pivovarnick\u00e9ho pr\u016fmyslu. Pivovar Moravia v Brn\u011b byl \u00fapln\u011b zastaven a v\u00fdroba i odb\u011bratel\u00e9 byli p\u0159evedeni do Prvn\u00edho brn\u011bnsk\u00e9ho akciov\u00e9ho pivovaru a sladovny v Brn\u011b. Z\u00e1kazn\u00edci firmy Mars byli p\u0159ed\u00e1ni sdru\u017een\u00ed hostinsk\u00fdch pro st\u00e1\u010den\u00ed a prodej piva v lahv\u00edch Monopol, spol s r o.. Firma Moravia sice z\u016fstala jako pr\u00e1vn\u00ed subjekt, ale celou jej\u00ed hospod\u00e1\u0159skou \u010dinnost \u0159\u00eddila a kontrolovala a.s. Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd akciov\u00fd pivovar a sladovna v Brn\u011b, kter\u00e9 tak\u00e9 pat\u0159il cel\u00fd kapit\u00e1l spole\u010dnosti. V roce 1943 pak doch\u00e1z\u00ed k pln\u00e9 f\u00fazi obou akciov\u00fdch spole\u010dnost\u00ed.<\/p>\n<p align=\"left\">&nbsp;<\/p>\n<p><b><span style=\"color: #800000;\">Prvn\u00ed brn\u011bnsk\u00fd pivovar od roku 1945<\/span><\/b><br \/>\nU\u017e 29.dubna 1945 obdr\u017eeli \u00fa\u0159edn\u00edci pivovaru p\u00e1nov\u00e9 Klime\u0161, Novotn\u00fd a Dr\u00e1bek spolu se 14 d\u011bln\u00edky povolen\u00ed ke vstupu do z\u00e1vodu, aby zachr\u00e1nili p\u0159ed zka\u017een\u00edm 25 000 hl piva, kter\u00e9 n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da ji\u017e nesta\u010dila odv\u00e9zt. Vedle velk\u00fdch \u0161kod zp\u016fsoben\u00fdch v\u00e1lkou, kter\u00e9 p\u0159eru\u0161ily provoz pivovaru, nebyly v roce 1945 zprvu ani suroviny a materi\u00e1ly, ani vozidla a dal\u0161\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 prost\u0159edky pro obnoven\u00ed v\u00fdroby piva. Pivovarnictv\u00ed se v\u0161ak op\u011bt uk\u00e1zalo jako obor z nej\u017eivotaschopn\u011bj\u0161\u00edch. Cel\u00e9 osazenstvo pivovaru se s velk\u00fdm el\u00e1nem pustilo do odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed trosek, obnovy z\u00e1vodu i<br \/>\nznovuzaveden\u00ed v\u00fdroby. V\u00fdstav piva tak byl ve velmi kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase znovu obnoven.  T\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b rychle do soudu spole\u010dnosti zasahuje zn\u00e1rod\u0148ovac\u00ed proces. U\u017e 28. 10. 1945 je firma zn\u00e1rodn\u011bna (zn\u00e1rod\u0148ovac\u00edm dekretem \u010d.101\/1945 Sb. o<br \/>\nzn\u00e1rodn\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch podnik\u016f potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu) a k 1. 1. 1946 je z\u0159\u00edzen <b>Starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar a sladovna,<br \/>\nn\u00e1rodn\u00ed podnik<\/b>. Vedle hlavn\u00edho z\u00e1vodu v Brn\u011b byly do jeho majetkov\u00e9 podstaty za\u010dlen\u011bny i firmy Monopol, Sdru\u017een\u00ed hostinsk\u00fdch spol. s r.o. v Brn\u011b, Sdru\u017een\u00e9 led\u00e1rny, spol. s r.o. v Brn\u011b-Jundrov\u011b, sladovna v Brn\u011bnsk\u00fdch Ivanovic\u00edch, pivovar ve Velk\u00e9 Byst\u0159ici u Olomouce, pivovar v Jehnic\u00edch a pivovar a sladovna v R\u00e1jci nad Svitavou. I v tomto obdob\u00ed v\u00fdstav piva neust\u00e1le vzr\u016fst\u00e1, dopl\u0148uj\u00ed se a obnovuj\u00ed v\u00fdrobn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Vyhl\u00e1\u0161kou ministryn\u011b v\u00fd\u017eivy ze dne 16.7. 1948 je n\u00e1rodn\u00ed podnik Starobrn\u011bnsk\u00fd pivovar a sladovna v Brn\u011b zm\u011bn\u011bn na <b>n\u00e1rodn\u00ed podnik St\u0159edomoravsk\u00e9 pivovary Brno<\/b>. Vedle z\u00e1kladn\u00edho z\u00e1vodu v Brn\u011b obsahoval i provozy sladovna Brn\u011bnsk\u00e9 Ivanovice, sladovna Rajhrad, led\u00e1rny Jundrov a d\u00e1le st\u00e1\u010d\u00edrny a vlastn\u00ed sklady lahvov\u00e9ho piva v Doln\u00edch Kounic\u00edch, Hustope\u010d\u00edch u Brna, N\u00e1m\u011b\u0161t\u00ed nad Oslavou, Byst\u0159ici nad Pern\u0161tejnem, Kyjov\u011b, Zast\u00e1vce u Brna, Slavkov\u011b u Brna a Sokolnic\u00edch.<br \/>\n<img decoding=\"async\" src=\"http:\/\/www.labels.pivovary.info\/upload\/2021\/02\/27\/20210227155957-efda646d.jpg\" alt=\"\" class=\"ngg-singlepicngg-center\"><\/p>\n<p align=\"left\">&nbsp;<\/p>\n<p><b><span style=\"color: #800000;\">Technick\u00e1 modernizace v dob\u00e1ch n\u00e1rodn\u00edho podniku<\/span><\/b><br \/>\nV roce 1952 byla uvedena do provozu nov\u00e1 strojovna a pivovar tak z\u00edskal modern\u00ed vzhled. Rok 1957 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed obnoven\u00ed v\u00fdroby tradi\u010dn\u00ed dvan\u00e1ctky, kdy\u017e u\u017e p\u0159edt\u00edm byla obnovena v\u00fdroba sedmi\u010dky, des\u00edtky, \u010dtrn\u00e1ctky a \u0161estn\u00e1ctky. I v dal\u0161\u00edch<br \/>\nletech pokra\u010duje modernizace v\u00fdrobn\u00ed techniky a technologie. Ob\u011b star\u00e9 varny z roku 1924 byly nahrazeny dv\u011bma nov\u00fdmi<br \/>\n\u010dty\u0159n\u00e1dobov\u00fdmi varn\u00fdmi soupravami s mo\u017enost\u00ed va\u0159en\u00ed 10 v\u00e1rek o objemu 4 500 hl za jeden den. Nov\u00e1 varna pak byla p\u0159estav\u011bna v letech 1966 a\u017e 1968 a jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed se stala i nov\u00e1 pln\u011b automatizovan\u00e1 linka mokr\u00e9ho \u0161rotov\u00e1n\u00ed, postaven\u00e1 v roce 1971. Ve stejn\u00e9 dob\u011b byla dokon\u010dena mont\u00e1\u017e odd\u011blen\u00ed chlazen\u00ed mladiny, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed dv\u011b nerezov\u00e9 v\u00ed\u0159iv\u00e9 k\u00e1d\u011b po 500 hl a dva protiproudov\u00e9 deskov\u00e9 chladi\u010de o v\u00fdkonu po 250 hl\/hod. S t\u00edmto za\u0159\u00edzen\u00edm \u00fazce souvis\u00ed teplovodn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed ovl\u00e1dan\u00e9 d\u00e1lkov\u011b z centr\u00e1ln\u00edho vel\u00edna ve varn\u011b. N\u011bkolik etap v\u00fdvoje prod\u011blala vlastn\u00ed spilka. P\u016fvodn\u00ed mal\u00e9<br \/>\nd\u0159ev\u011bn\u00e9 k\u00e1de\u010dky ustoupily stabiln\u00edm d\u0159ev\u011bn\u00fdm k\u00e1d\u00edm, v roce 1957 \u017eelezobetonov\u00fdm k\u00e1d\u00edm s gebitov\u00fdm n\u00e1t\u011brem a v roce 1963 pak \u017eelezobetonov\u00fdm k\u00e1d\u00edm s uponov\u00fdm n\u00e1t\u011brem. V roce 1972 bylo dokon\u010deno zatankov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa s celkov\u00fdm obsahem 68 000 hl v\u010detn\u011b p\u0159etla\u010dn\u00fdch tank\u016f. Pro zlep\u0161en\u00ed biologick\u00e9 \u010distoty byly ve sklep\u011b zhotoveny t\u0159i pivn\u00ed okruhy z nerez potrub\u00ed o pr\u016fm\u011bru 85 mm s mo\u017enost\u00ed denn\u00ed desinfekce horkou vodou. V odd\u011blen\u00ed filtrace piva, samostatn\u00e9 \u010d\u00e1sti le\u017e\u00e1ck\u00e9ho sklepa, se za\u010dalo pou\u017e\u00edvat v\u00fdhradn\u011b k\u0159emelinov\u00fdch filtr\u016f. Star\u00e9 st\u00e1\u010dec\u00ed stroje na sudy byly p\u0159i pou\u017eit\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch jehel p\u0159ed\u011bl\u00e1ny na tzv.bezbubnov\u00e9 pln\u011bn\u00ed. Rozvod piva k jehl\u00e1m byl vy\u0159e\u0161en okruhov\u00fdm nerezov\u00fdm potrub\u00edm. Stoupaj\u00edc\u00ed n\u00e1roky na odbyt lahvov\u00e9ho piva si vy\u017e\u00e1daly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed kapacity o novou linku NAMA 28 se \u0161t\u00edtkov\u00fdm v\u00fdkonem 15 000 ks\/hod., kter\u00e1 doplnila linku typu NAMA 12 o v\u00fdkonu 5 000 ks\/hod. a linku Vandergetten o v\u00fdkonu 12 000 ks\/hod.. Celkov\u011b byly v letech 1971, 1974 a 1978 instalov\u00e1ny 3 st\u00e1\u010dec\u00ed linky lahv\u00ed, kter\u00e9 umo\u017enily v\u00fdrazn\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed kapacity v\u00fdroby lahvov\u00e9ho piva. V roce 1982 bylo chlazen\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159eno o dva kusy chlad\u00edc\u00edch kompresor\u016f v\u010detn\u011b p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed, co\u017e p\u0159ineslo zlep\u0161en\u00ed chlad\u00edc\u00edch podm\u00ednek nar\u016fstaj\u00edc\u00ed v\u00fdroby. Dominantn\u00ed akc\u00ed let 1984 a\u017e 1988 bylo budov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 lahvovny, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed prvn\u00ed \u010d\u00e1st rekonstrukce a modernizace pivovaru, kter\u00e1 p\u0159inesla maxim\u00e1ln\u00ed mechanizaci v\u00fdroby i pasterace lahvov\u00e9ho piva. Nar\u016fstaj\u00edc\u00ed spot\u0159eba elekt\u0159iny si v roce 1985 vy\u017e\u00e1dala novou vysokonap\u011b\u0165ovou p\u0159\u00edpojku v\u010detn\u011b nov\u00e9 trafostanice. Na p\u0159elomu 80. a 90. Let byla pozornost v\u011bnov\u00e1na zejm\u00e9na automatizaci \u010d\u00e1sti technologick\u00e9ho procesu v\u00fdroby piva &#8211; m\u011b\u0159en\u00ed a regulaci teplot hlavn\u00edho kva\u0161en\u00ed &#8211; a v oblasti \u0159\u00edzen\u00ed pak p\u0159\u00edprav\u011b a realizaci automatizovan\u00e9ho syst\u00e9mu zpracov\u00e1n\u00ed dat.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pivo se v Brn\u011b va\u0159ilo odnepam\u011bti, dlouhou dobu v\u0161ak podom\u00e1cky a z r\u016fzn\u00fdch surovin. Zhruba od po\u010d\u00e1tku XII.stolet\u00ed se va\u0159en\u00ed piva st\u00e1v\u00e1 v\u00fdsadou m\u011bst a je v\u00e1z\u00e1no pouze na ur\u010dit\u00e9 domy &#8211; tzv. domy&#46;&#46;&#46;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":99596,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":16803,"footnotes":""},"categories":[189],"tags":[],"class_list":["post-99562","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/99562","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=99562"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/99562\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/99596"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=99562"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=99562"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.pivovary.info\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=99562"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}