{"id":99637,"date":"2021-06-23T13:35:00","date_gmt":"2021-06-23T11:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zpravy.pivovary.info\/?p=99637"},"modified":"2025-01-28T14:12:20","modified_gmt":"2025-01-28T13:12:20","slug":"historie-domazlickeho-pivovarnictvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.pivovary.info\/?p=99637","title":{"rendered":"Historie doma\u017elick\u00e9ho pivovarnictv\u00ed"},"content":{"rendered":"

Pivovarnictv\u00ed bylo v Doma\u017elic\u00edch, stejn\u011b jako v jin\u00fdch \u010desk\u00fdch m\u011bstech, od po\u010d\u00e1tku rozvoje hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota v\u00fdznamnou slo\u017ekou \u0159emesln\u00e9 v\u00fdroby. Va\u0159it pivo pro osobn\u00ed spot\u0159ebu a pro \u010dele\u010f b\u00fdvalo stejn\u011b obvykl\u00e9 jako pe\u010den\u00ed chleba nebo opat\u0159ov\u00e1n\u00ed stravy. V nejstar\u0161\u00ed dob\u011b mohl va\u0159it pivo ka\u017ed\u00fd m\u011b\u0161\u0165an, dr\u017eitel domu, tzv. pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00fd m\u011b\u0161\u0165an. V takov\u00fdch domech b\u00fdvaly \u010dasto z\u0159izov\u00e1ny i \u0161enky, kde se pivo prod\u00e1valo. P\u0159i p\u0159echodu od dom\u00e1ck\u00e9ho va\u0159en\u00ed piva pro vlastn\u00ed spot\u0159ebu k v\u00fdrob\u011b pro \u0161ir\u0161\u00ed okruh z\u00e1kazn\u00edk\u016f doch\u00e1zelo ke specializaci \u0159emesln\u00edk\u016f. Speci\u00e1ln\u011b se vyv\u00edjeli sladovn\u00edci, kte\u0159\u00ed p\u0159ipravovali slad, mlyn\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed slad mleli a pivovar\u0161t\u00ed mist\u0159i s \u010deled\u00ed, kte\u0159\u00ed pivo va\u0159ili. Ti v\u0161ichni se pod\u00edleli na v\u00fdrob\u011b jednoho varu piva pro pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edka za mzdu.<\/p>\n

S prvn\u00ed p\u00edsemnou zpr\u00e1vou o v\u00fdrob\u011b piva v Doma\u017elic\u00edch se setk\u00e1v\u00e1me v roce 1341<\/b>. Tehdy na \u017e\u00e1dost m\u011bstsk\u00e9 rady vyd\u00e1v\u00e1 Jan Lucembursk\u00fd listinu, kterou schvaluje na\u0159\u00edzen\u00ed m\u011bstsk\u00e9 rady, aby se sladovn\u00edci a kov\u00e1\u0159i p\u0159em\u00edstili s provozov\u00e1n\u00edm sv\u00fdch \u0159emesel z m\u011bsta na p\u0159edm\u011bst\u00ed. K tomuto rozhodnut\u00ed p\u0159im\u011bly radn\u00ed po\u017e\u00e1ry, kter\u00e9 \u0159emesln\u00edci p\u0159i manipulaci s ohn\u011bm \u010dasto zap\u0159\u00ed\u010dinili. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee sladovn\u00edci byli \u0159emesln\u00edci s ji\u017e zavedenou v\u00fdrobou, tak\u017ee nem\u016f\u017ee b\u00fdt pochyb o tom, \u017ee pivo se va\u0159ilo v Doma\u017elic\u00edch ji\u017e p\u0159ed uveden\u00fdm datem. Piva se t\u00fdkalo i dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 privilegium pro Doma\u017elick\u00e9 z roku 1395<\/b>. V\u00e1clav IV. v n\u011bm stvrzoval m\u011bstu tzv. m\u00edlov\u00e9 pr\u00e1vo, kde se mimo jin\u00fdch ustanoven\u00ed uv\u00e1d\u011blo, \u017ee „\u2026vokolo t\u00e9ho\u017e m\u011bsta na\u0161eho v m\u00edli \u017e\u00e1dn\u00fdch sladuov ned\u011blali, piva neva\u0159ili ani ne\u0161enkovali, kr\u010dmy nevysadili.“ M\u011b\u0161\u0165an\u016fm tak byl zaji\u0161t\u011bn monopol v\u00fdroby a odbytu piva, co\u017e znamenalo zdroj p\u0159\u00edjm\u016f, kter\u00e9 p\u0159isp\u00edvaly k r\u016fstu bohatstv\u00ed jednotliv\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f i cel\u00e9ho m\u011bsta.
\n
\nV 16.stolet\u00ed<\/b>, kdy dos\u00e1hly Doma\u017elice jednoho z vrchol\u016f sv\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho v\u00fdvoje, st\u00e1ly pivovary a sladovny na p\u0159edm\u011bst\u00edch. Ve m\u011bst\u011b bylo jen n\u011bkolik soukrom\u00fdch sladoven v\u00fdznamn\u00fdch doma\u017elick\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f. V podkosteln\u00ed \u010dtvrti se uv\u00e1d\u00ed tak\u00e9 „d\u016fm obecn\u00edho piva b\u00edl\u00e9ho“, kter\u00fd asi slou\u017eil jako sklad hotov\u00e9ho piva, d\u016fle\u017eit\u00e9ho artiklu m\u011bstsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. V p\u00edsemn\u00fdch pramenech se v 16.stolet\u00ed uv\u00e1d\u00ed jmenovit\u011b 5 pivovar\u016f: u Svat\u00e9 vody nebo Studn\u011b, u Branky, u br\u00e1ny T\u00fdnsk\u00e9, pod branou Doln\u00ed a u Horn\u00ed br\u00e1ny. Druhy piva tehdy va\u0159en\u00e9ho se rozli\u0161ovaly jednak podle suroviny, z n\u00ed\u017e se pivo va\u0159ilo, jednak podle zp\u016fsobu p\u0159\u00edpravy a varu. Z p\u0161enice se va\u0159ilo b\u00edl\u00e9 pivo<\/b>, z je\u010dmene \u010dern\u00e9
\npivo<\/b>. Pivo bylo bu\u010f mlad\u00e9 nebo star\u00e9. V\u00fdroba b\u00edl\u00e9ho piva p\u0159eva\u017eovala nejen v Doma\u017elic\u00edch, ale i v jin\u00fdch
\n\u010desk\u00fdch m\u011bstech. P\u0159\u00edjmy z b\u00edl\u00e9ho piva byly v\u00fdznamnou slo\u017ekou m\u011bstsk\u00e9ho d\u016fchodu. Na po\u010d\u00e1tku 16.stolet\u00ed p\u0159edstavovaly a\u017e 87 % ve\u0161ker\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f. Proto se m\u011bstsk\u00e1 rada pe\u010dliv\u011b o sv\u00e9 pivovary starala. Financovala opravy pivovaru, nakupovala sudy, k\u00e1d\u011b a dal\u0161\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 vybaven\u00ed, obstar\u00e1vala suroviny a zaji\u0161\u0165ovala odbyt piva. Kdy\u017e v roce 1579 z\u00edskali Doma\u017eli\u010dt\u00ed do z\u00e1stavy chodsk\u00e9 vesnice, byl sou\u010d\u00e1st\u00ed kupn\u00ed smlouvy i odstavec, \u017ee pivo „maj\u00ed br\u00e1t Chodov\u00e9 jen z Doma\u017elic, co\u017e platili i o poddan\u00fdch pivo\u0148sk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera“. Na doma\u017elick\u00e9m panstv\u00ed bylo celkem 35 kr\u010dem, kam se doma\u017elick\u00e9 pivo v\u00fdlu\u010dn\u011b dod\u00e1valo. Na spr\u00e1vu m\u011bstsk\u00e9ho pivovarnictv\u00ed dohl\u00ed\u017eela \u0159ada \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, z nich\u017e nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi byli „\u00fa\u0159edn\u00edci piva b\u00edl\u00e9ho“. Odpov\u00eddali za pen\u00edze z\u00edskan\u00e9 z prodeje piva a za n\u00e1klady na va\u0159en\u00ed piva. Ze soudob\u00fdch
\np\u00edsemn\u00fdch pramen\u016f si m\u016f\u017eeme u\u010dinit i p\u0159edstavu o objemu produkce piva. v letech 1576 – 1579 se vyrobilo 3 734 v\u011brtel\u016f
\npiva (926 032 l). O prosperit\u011b pivovarnictv\u00ed v t\u00e9to dob\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed skute\u010dnost, \u017ee v roce 1598 to u\u017e bylo 6 478 v\u011brtel\u016f (1
\n606 544 l). Dostate\u010dn\u00e1 produkce piva a jeho kvalita umo\u017e\u0148ovala i export tohoto artiklu. Doma\u017elick\u00e9 pivo se dov\u00e1\u017eelo na panovnick\u00fd dv\u016fr i do ciziny. Bavorsk\u00e1 Kouba pro n\u011b m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sklady.<\/p>\n

Koncem 16.stolet\u00ed a za\u010d\u00e1tkem 17.stolet\u00ed<\/b> nastala v kr\u00e1lovsk\u00fdch m\u011bstech odbytov\u00e1 krize v souvislosti s konkurenci rostouc\u00edho po\u010dtu poddansk\u00fdch m\u011bst a m\u011bste\u010dek, kter\u00fdm byla ud\u011blena v\u00fdsada va\u0159it pivo. Do po\u010d\u00e1tku 17.stolet\u00ed se nepoda\u0159ilo za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed \u00fapadek slavn\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed zastavit. Pom\u011bry d\u00e1le zhor\u0161ila t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka. V Doma\u017elic\u00edch poklesl po\u010det m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch v\u00e1rek, nav\u00edc velk\u00e1 \u010d\u00e1st produkce byla uva\u0159ena jako da\u0148, tzv. kontribu\u010dn\u00ed v\u00e1rky. M\u011bsto tedy va\u0159ilo p\u016fl roku pivo kontribu\u010dn\u00ed, ve zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dob\u011b va\u0159ili pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, a to tak, \u017ee se \u010dty\u0159i d\u011blili o jednu v\u00e1rku. V\u00e1rka b\u00fdvala v t\u00e9 dob\u011b r\u016fzn\u011b velk\u00e1 v jednotliv\u00fdch pivovarech: 16 -20 v\u011brtel\u016f. Da\u0148 z piva b\u00fdvala pro pivovarnickou v\u00fdrobu velkou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed. Z ka\u017ed\u00e9ho \u010dty\u0159v\u011bdern\u00edho sudu se odv\u00e1d\u011bl jeden zlat\u00fd. Bylo to tzv. d\u011bdi\u010dn\u00e9 posudn\u00e9<\/b> – trestn\u00ed neboli d\u011bdi\u010dn\u00fd t\u00e1c jako pokuta za \u00fa\u010dast m\u011bst v povst\u00e1n\u00ed v roce 1547. Od roku 1646 platili v\u0161ichni v\u00fdrobci piva bez rozd\u00edlu je\u0161t\u011b mimo\u0159\u00e1dnou n\u00e1pojovou da\u0148, tzv. svolen\u00e9 posudn\u00e9<\/b>.<\/p>\n

P\u0159ehled o existenci pivovar\u016f v letech 1710 – 1712 na Doma\u017elicku napov\u00edd\u00e1, jak rozs\u00e1hl\u00e1 konkurence vyrostla v nab\u00eddce piva. V Doma\u017elic\u00edch je uv\u00e1d\u011bn jeden pivovar a podle po\u010dtu sud\u016f na v\u00e1rku je ozna\u010den jako velk\u00fd. Podle produkce piva v bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed jsou uvedeny dal\u0161\u00ed velk\u00e9 pivovary: m\u011bstsk\u00e9 v Hor\u0161ovsk\u00e9m T\u00fdn\u011b, vrchnostensk\u00e9 v \u010ce\u010dovic\u00edch, Hostouni a
\nKout\u011b. Mezi st\u0159edn\u00ed pivovary pat\u0159ily pivovar statku Grafenried, m\u011bstsk\u00fd pivovar v Hostouni a na statku v Kanic\u00edch a Mut\u011bn\u00edn\u011b. Mal\u00e9 pivovary pak byly v provozu v Dob\u0159\u00edkov\u011b, Mezholez\u00edch a Naho\u0161ic\u00edch.<\/p>\n

V\u00fdvoj pivovarnictv\u00ed v dal\u0161\u00edch letech byl ur\u010dov\u00e1n zdokonaluj\u00edc\u00ed se \u0159emeslnou technikou i technick\u00fdm pokrokem. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed d\u0159\u00edve va\u0159ili priv\u00e1tn\u011b, pronaj\u00edmali pr\u00e1vo varu m\u011bstu a zdatn\u00fd\u00fdm odborn\u00edk\u016fm. V polovin\u011b 19.stolet\u00ed<\/b> byly n\u00e1kladem pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f z\u0159\u00edzeny u Svat\u00e9 studn\u011b sklepy. Od 70.let 19.stolet\u00ed se datuje snaha doma\u017elick\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 obce o osamostatn\u011bn\u00ed a p\u0159evzet\u00ed ve\u0161ker\u00e9 v\u00fdroby piva m\u011bstem. Obec uva\u017euje o stavb\u011b nov\u00e9 sladovny a varny s dokonalej\u0161\u00edm strojov\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm. Obec vyzvala pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo, aby sv\u016fj majetek m\u011bstu prodalo.
\nPr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci po\u017eadovali 400 zlat\u00fdch pro jednoho pod\u00edln\u00edka, m\u011bsto bylo ochotno zaplatit pouze 300 zlat\u00fdch,
\ntak\u017ee se ob\u011b strany nedohodly. Proto se valn\u00e1 hromada pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edk\u016f na sv\u00e9 v\u00fdborov\u00e9 sch\u016fzi rozhodla va\u0159it pivo ve vlastn\u00ed spr\u00e1v\u011b. Pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00e9 m\u011b\u0161\u0165anstvo si nechalo zapsat v obchodn\u00edm rejst\u0159\u00edku firmu M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd pivovar do
\nDoma\u017elic\u00edch<\/b>. Od obce byla p\u0159evzata varna na T\u00fdnsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed, byl zvolen sl\u00e1dek, bedn\u00e1\u0159 a p\u0159ikro\u010dilo se k
\nza\u0159izov\u00e1n\u00ed pivovaru. Pracovalo se na vnit\u0159n\u00edm za\u0159\u00edzen\u00ed varny, byl opraven tzv. pansk\u00fd d\u016fm \u010d.40, kde byly skladovac\u00ed
\nprostory, od obce byla zakoupena lednice a po jej\u00ed nutn\u00e9 oprav\u011b se za\u010dal vozit led a va\u0159it pivo. Pivovar nem\u011bl
\ndlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed, nakonec p\u0159istoupili pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci na p\u016fvodn\u00ed n\u00e1vrh obce prodat pod\u00edly za 300 zlat\u00fdch na hlavu,
\nproto\u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdroba v jejich pivovaru „nezaru\u010dovala tak v\u00fdhodn\u00e9 zu\u017eitkov\u00e1n\u00ed jm\u011bn\u00ed i piva jako nab\u00eddka obce v ohledu
\nzakoupen\u00ed majetku“. V dubnu roku 1887<\/b> pr\u00e1vov\u00e1re\u010dn\u00edci sv\u016fj majetek obci prodali.
\n\"\"
\nObec mezit\u00edm realizovala sv\u016fj z\u00e1m\u011br modernizace obecn\u00edho pivovaru. Vypsala ofertn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed na postaven\u00ed varny p\u0159i sladovn\u011b na T\u00fdnsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed a jej\u00ed nov\u00e9 strojn\u00ed vybaven\u00ed v\u010detn\u011b parn\u00edho stroje. Z p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00fdch z\u00e1jemc\u016f byla d\u00e1na
\np\u0159ednost pra\u017esk\u00e9 firm\u011b Nov\u00e1\u00e1k a Jahn. Tato firma p\u0159edala v roce 1892<\/b> dokon\u010denou varnu, n\u00e1sledovala stavba sladovny s modern\u011bj\u0161\u00ed technologi\u00ed. Sladovalo se tepl\u00fdm vzduchem, na rozd\u00edl od n\u011bkdej\u0161\u00edho sladov\u00e1n\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed na tzv. valacha d\u00fdmem. Sladovna byla dokon\u010dena v roce 1896.<\/p>\n

V letech p\u0159estavby a modernizace pivovaru se vyskytovaly \u010detn\u00e9 st\u00ed\u017enosti na kvalitu piva. Pivo \u00fadajn\u011b nem\u011blo takovou
\nkvalitu, aby obst\u00e1lo v konkurenci odjinud nab\u00edzen\u00fdch piv. Proto byl vyzv\u00e1n sl\u00e1dek, aby se postaral „aby pivo bylo
\nstejn\u00e9, dob\u0159e vyle\u017eel\u00e9, jasn\u00e9 a do hospod se dost\u00e1valo v dobr\u00e9 jakosti“. Na sl\u00e1dkovi spo\u010d\u00edvala nejv\u011bt\u0161\u00ed odpov\u011bdnost p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva. O jeho pr\u00e1vech a povinnostech se dov\u00edd\u00e1me ze slu\u017eebn\u00ed smlouvy, kterou p\u0159i jmenov\u00e1n\u00ed v roce 1885 podepsal nov\u00fd sl\u00e1dek Emanuel Slun\u00ed\u010dko z Mlad\u00e9 Vo\u017eice. M\u011bs\u00ed\u010dn\u011b dost\u00e1val sl\u00e1dek 100 zlat\u00fdch, zdarma u\u017e\u00edval slu\u017eebn\u00ed byt, bezplatn\u011b vyt\u00e1p\u011bn\u00fd a osv\u011btlen\u00fd. Tak\u00e9 pivo m\u011bl podle pot\u0159eby zdarma. Jeho povinnost\u00ed bylo „\u0159\u00e1dn\u00e9, lidsk\u00e9mu zdrav\u00ed ne\u0161kodn\u00e9
\ndob\u0159e vykysan\u00e9 a bezvadn\u011b jasn\u00e9 pivo, kter\u00e9\u017e dobrou chu\u0165 m\u00edti a piteln\u00e9 b\u00fdti mus\u00ed“ vyr\u00e1b\u011bt. Tato smlouva celkem ve 23 bodech konkr\u00e9tn\u011b stanovuje sl\u00e1dkovy povinnosti. Mimo jin\u00e9 ru\u010d\u00ed sl\u00e1dek tak\u00e9 za „chasu“ v pivovaru zam\u011bstnanou. „Chasa“ se \u0159\u00eddila slu\u017eebn\u00edm \u0159\u00e1dem vyv\u011b\u0161en\u00fdm ka\u017ed\u00e9mu k nahl\u00e9dnut\u00ed ve varn\u011b. Podle tohoto slu\u017eebn\u00edho \u0159\u00e1du se „chasa pivovarn\u00ed rozd\u011bluje dle sv\u00e9ho slu\u017eebn\u00edho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed na slad\u00e1ky, va\u0159i\u010de piva a chasn\u00edky pro sklepy, pak bedn\u00e1\u0159e a pomaha\u010de“. Pr\u00e1ci
\nrozd\u011blovali dozorci, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 dohl\u00ed\u017eeli na kvalitu pr\u00e1ce. V doma\u017elick\u00e9m pivovaru byl v sez\u00f3n\u011b 1898\/1899 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed stav zam\u011bstnanc\u016f: Po jednom podstar\u0161\u00edm, sklepn\u00edk, va\u0159i\u010d, strojn\u00edk, mistr bedn\u00e1\u0159sk\u00fd, domovn\u00edk, no\u010dn\u00ed hl\u00edda\u010d, dva hvozdov\u00e9, t\u0159i sladovni\u010dt\u00ed u\u010dni a dva sudovozi\u010di. Konkr\u00e9tn\u00ed instrukce byla vypracov\u00e1na krom\u011b sl\u00e1dka tak\u00e9 pro bedn\u00e1\u0159e a domovn\u00edka. Ten byl bezprost\u0159edn\u011b pod\u0159\u00edzen purkmistrovi, m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b a pivovarn\u00ed komisi. Odborn\u011b dohl\u00ed\u017eel na kvalitu vyr\u00e1b\u011bn\u00e9ho piva V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav pivovarsk\u00fd v Praze. M\u011bstsk\u00e1 rada v Doma\u017elic\u00edch se na sv\u00e9m sezen\u00ed 21.12.1900 rozhodla vstoupit jako p\u0159isp\u00edvaj\u00edc\u00ed \u010dlen do Jednoty pro vydr\u017eov\u00e1n\u00ed V\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pivovarsk\u00e9ho v Praze. \u00dastav sv\u00fdm \u010dlen\u016fm
\nprov\u00e1d\u011bl levn\u011bji rozbory sladu a zdarma zas\u00edlal Zpr\u00e1vy \u00fastavu.
\n\"\"
\nV prvn\u00edm desetilet\u00ed 20.stolet\u00ed zaznamenal Obecn\u00ed pivovar v Doma\u017elic\u00edch zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdroby, roz\u0161\u00ed\u0159il sv\u00e9 sklepy a byla
\nzkolaudov\u00e1na kotelna s parn\u00edm kotlem. V\u00fdznamn\u00e9 obdob\u00ed nast\u00e1v\u00e1 v roce 1908<\/b> kdy se \u0159\u00edzen\u00ed pivovaru ujal vynikaj\u00edc\u00ed odborn\u00edk na pivovarnickou techniku Franti\u0161ek Felix<\/b>. Za jeho spr\u00e1vy bylo zmodernizov\u00e1no technick\u00e9 vybaven\u00ed podniku. Nechal nap\u0159. z\u0159\u00eddit v\u00edceobjemov\u00fd „kornvallsk\u00fd“ parn\u00ed kotel, po\u0159\u00eddil nov\u00fd \u0161totovn\u00edk na slad, setinnou v\u00e1hu, novou k\u00e1\u010f. D\u00e1le zv\u011bt\u0161il chlad\u00edc\u00ed \u0161toky a obstaral nov\u00e9 sudy pro lep\u0161\u00ed vyle\u017een\u00ed piva. V le\u017e\u00e1ck\u00fdch sklepech byla
\nosek\u00e1na om\u00edtka na zdech a po\u0159\u00edzena nov\u00e1, petrolejky a sv\u00ed\u010dky byly nahrazeny elektrick\u00fdm osv\u011btlen\u00edm. Na spou\u0161t\u011bn\u00ed n\u00e1dob do sklepa a spilek po\u0159\u00eddil Franti\u0161ek Felix elektrick\u00fd v\u00fdtah. Dbalo se na \u010distotu a po\u0159\u00e1dek a p\u0159\u00edsn\u011b byla dodr\u017eov\u00e1na k\u00e1ze\u0148. Po ro\u010dn\u00edm p\u016fsoben\u00ed nov\u00e9ho \u0159editele si pivovar prohl\u00e9dla m\u011bstsk\u00e1 rada a byla velmi mile p\u0159ekvapena \u00farovn\u00ed podniku. Konstatovala, \u017ee za\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru vyhovuje nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edm odborn\u00fdm po\u017eadavk\u016fm. S\u00e1m pan Felix prohl\u00e1sil, \u017ee
\ndoma\u017elick\u00fd pivovar je sv\u00fdm \u00fa\u010deln\u00fdm a modern\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm jeden z nejlep\u0161\u00edch pivovar\u016f v \u010cech\u00e1ch. Tato skute\u010dnost se
\nprojevila na zv\u00fd\u0161en\u00e9 v\u00fdrob\u011b piva. Roz\u0161\u00ed\u0159il se i sortiment, od roku 1912 se za\u010dal va\u0159it 12o <\/sup>sv\u011btl\u00fd
\nle\u017e\u00e1k, kter\u00fd podle znalc\u016f pat\u0159il k nejlep\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm piv\u016fm. Pivovar v t\u00e9 dob\u011b zam\u011bstn\u00e1val 40 lid\u00ed.
\n
\nRozmach pivovaru pozastavila prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Je\u0161t\u011b v roce 1914<\/b> ode\u0161el na vojnu tehdej\u0161\u00ed sl\u00e1dek Bed\u0159ich Pol\u00e1k a va\u0159en\u00ed piva bylo omezeno. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byla pro vojensk\u00fd er\u00e1r zabavena z\u00e1soba sladu a spr\u00e1vn\u00ed rada pivovaru ustanovila, \u017ee za\u010d\u00e1tkem \u010dervence bude sn\u00ed\u017een v\u00fdstav piva na 60 % p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho roku. Nedostatek sladu m\u011bl b\u00fdt nahrazen p\u0159im\u00edch\u00e1n\u00edm cukru v mno\u017estv\u00ed 15 – 20 % na v\u00e1rku. Nedostatek je\u010dmene a sladu prov\u00e1zel celou v\u00e1le\u010dnou v\u00fdrobu, proto byla produkce sni\u017eov\u00e1na a pivo zdra\u017eov\u00e1no. V b\u0159eznu 1917 byl vyd\u00e1n z\u00e1kaz v\u00fdroby piva, mohly se sva\u0159it jen star\u00e9 z\u00e1soby sladu.S t\u011bmi vysta\u010dil pivovar do konce kv\u011btna, 1.\u010dervna 1917<\/b> va\u0159ili posledn\u00ed v\u00e1rku. Symbolicky se va\u0159ilo pivo \u010dern\u00e9. Pivovar byl uzav\u0159en a v\u0161ichni zam\u011bstnanci propu\u0161t\u011bni. V obdob\u00ed nedostatku piva se objevila n\u00e1hra\u017eka. V\u00fdrobce pan Pechman z Doubravky uva\u0159il tzv. pivol\u00edn , co\u017e byl n\u00e1poj bez lihu. Po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch, 3.\u0159\u00edjna 1917<\/b>, se va\u0159en\u00ed piva v pivovaru obnovilo. Pot\u00ed\u017ee se surovinami p\u0159etrv\u00e1valy, a to i po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky. Z\u00e1rove\u0148 bylo nutn\u00e9
\nprov\u00e9st zednick\u00e9, pokr\u00fdva\u010dsk\u00e9 a klemp\u00ed\u0159sk\u00e9 opravy pivovarsk\u00e9 budovy a rovn\u011b\u017e opravit strojn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed.
\nV roce 1919<\/b> byl doma\u017elick\u00fd pivovar zaps\u00e1n v podnikov\u00e9m rejst\u0159\u00edku jako Obecn\u00ed pivovar v Doma\u017elic\u00edch.<\/b> Vzestup pivovarsk\u00e9 v\u00fdroby byl zaznamen\u00e1n a\u017e v sez\u00f3n\u011b 1922\/1923<\/b>. I v Doma\u017elic\u00edch se tak jako jinde p\u0159estalo vyr\u00e1b\u011bt v\u00e1le\u010dn\u00e9 pivo. Va\u0159il se le\u017e\u00e1k a oby\u010dejn\u00e9 pivo a jeho cenu bylo mo\u017eno sn\u00ed\u017eit u oby\u010dejn\u00e9ho piva o 40 K\u010d na hl a u le\u017e\u00e1ku o 54 K\u010d. V t\u00e9to sez\u00f3n\u011b p\u0159edstavoval ro\u010dn\u00ed v\u00fdstav 12 000 hl a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech se toto mno\u017estv\u00ed d\u00e1le zvy\u0161ovalo. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech dominovala v\u00fdroba 10o<\/sup> sv\u011btl\u00e9ho a 12o <\/sup>\u010dern\u00e9ho piva. Ke v\u0161em druh\u016fm piva vyr\u00e1b\u011bli v Doma\u017elic\u00edch vlastn\u00ed slad. Dne 1.prosince 1930 byl pro expedici piva zakoupen t\u0159\u00edtunov\u00fd n\u00e1kladn\u00ed automobil zna\u010dky \u0160koda. Nemovit\u00fd majetek pivovaru se v t\u011bchto letech odhadoval na 2 810 000 K\u010d. Na parcele \u010d.498 o rozloze 9 470 m2 <\/sup>m\u011bl pivovar 21 staveb. Byla to zejm\u00e9na obytn\u00e1 budova sl\u00e1dka, budova varny, humna a
\nchmel\u00e1rna, budova se \u0161alandou pro podstar\u0161\u00edho, budova kompresoru, kotelna, strojovna a d\u00edlna, manipula\u010dn\u00ed lednice,
\nle\u017e\u00e1ck\u00e9 sklepy a st\u00e1\u010d\u00edrna, budova kvas\u00edrny a chlad\u00edrny. K majetku pivovaru pat\u0159ily i hostince, nap\u0159. v Pocinovic\u00edch, Milotov\u011b, Sta\u0148kov\u011b-vsi, Pelach\u00e1ch atd.. Dal\u0161\u00ed hostince byly po cel\u00e9m okrese naj\u00edm\u00e1ny. V roce 1936 se m\u011bn\u00ed n\u00e1zev podniku na Pivovar m\u011bsta Doma\u017elic<\/b>.<\/p>\n

L\u00e9ta druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159inesla op\u011bt pot\u00ed\u017ee p\u0159i v\u00fdrob\u011b piva, zejm\u00e9na tzv. \u0159\u00edzen\u00fdm hospod\u00e1\u0159stv\u00edm. Znamenalo to omezen\u00fd
\np\u0159\u00edd\u011bl surovin, ov\u0161em podle p\u0159ehledu o ro\u010dn\u00edm v\u00fdstavu piva ve srovn\u00e1n\u00ed s p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdmi lety se mno\u017estv\u00ed va\u0159en\u00e9ho piva nesni\u017eovalo, pohybovalo se st\u00e1le kolem 18 000 hl. Z nedostatku surovin se va\u0159ilo pivo z p\u0161enice a to 6o <\/sup>, pozd\u011bji ke konci v\u00e1lky i t\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e9. V\u011bt\u0161\u00ed pokles byl zaznamen\u00e1n v roce 1943<\/b> (15 150 hl) a pak zejm\u00e9na v posledn\u00edm roce v\u00e1lky (12 594 hl).<\/p>\n

V pov\u00e1le\u010dn\u00e9m doma\u017elick\u00e9m m\u011bstsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdboru byl ustanoven referentem pro pivovar Franti\u0161ek Jankovec, kter\u00fd na
\nzased\u00e1n\u00edch rady a pl\u00e9na o situaci pivovaru informoval. Na t\u011bchto jedn\u00e1n\u00edch byla tak\u00e9 ocen\u011bna \u010dinnost spr\u00e1vce Jaroslava Webera a sl\u00e1dka Anton\u00edna Holuba, kte\u0159\u00ed pivovar \u0159\u00eddili v dob\u011b v\u00e1lky. Do konce roku 1945 <\/b>v\u00fdrobu piva komplikovaly
\npot\u00ed\u017ee s nedostatkem surovin. Tak\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pivovaru vy\u017eadovalo nezbytn\u00e9 opravy. P\u0159esto se v roce 1946 mno\u017estv\u00ed piva zv\u00fd\u0161ilo, i kdy\u017e musel b\u00fdt v\u00fdstav piva omezen n\u00e1sledkem katastrof\u00e1ln\u00edho sucha. Ve stejn\u00e9m roce ulo\u017eila m\u011bstsk\u00e1 rada stavebn\u00edmu \u00fa\u0159adu vypracovat pl\u00e1ny a rozpo\u010det pro nutn\u00e9 opravy pivovaru. Opravy byly provedeny v roce 1948<\/b> a p\u0159edstavovaly nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejn\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed investice (2 734 628 K\u010ds) za celou dobu existence podniku. Byla p\u0159estav\u011bna budova pro stroj\u00edrnu, v\u00fdrobu um\u011bl\u00e9ho ledu a pro v\u00fdstav piva a postaveno chlad\u00edc\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed ve v\u0161ech odd\u011blen\u00edch pivovaru. Z kl\u00e1\u0161tern\u00edho pivovaru Tepl\u00e1 u Mar. L\u00e1zn\u00ed bylo p\u0159ivezeno 12 kus\u016f ocelov\u00fdch a smaltovan\u00fdch pivn\u00edch tank\u016f, d\u00e1le byly
\ndovezeny le\u017e\u00e1ck\u00e9 sudy ze zastaven\u00e9ho invent\u00e1\u0159e z Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna. Z tov\u00e1rny v Hlubok\u00e9 nad Vltavou byly opat\u0159eny nov\u00e9 dopravn\u00ed a le\u017e\u00e1ck\u00e9 sudy. V takto opraven\u00e9m a za\u0159\u00edzen\u00e9m pivovaru se mohla v\u00fdroba piva zv\u00fd\u0161it na 36 000 hl ro\u010dn\u011b.
\n\"\"
\nRokem 1949 <\/b>za\u010daly \u010dast\u00e9 ekonomicko-provozn\u00ed reorganiza\u010dn\u00ed zm\u011bny v pivovaru. V \u0159\u00edjnu 1949 se stal pivovar komun\u00e1ln\u00edm podnikem. K tomuto datu byla vypracov\u00e1na rozvaha, podle n\u00ed\u017e byl odhadnut investi\u010dn\u00ed majetek na 7 406 925 K\u010d, finan\u010dn\u00ed ve v\u00fd\u0161i 1 654 256 K\u010ds. Vlastn\u00ed kapit\u00e1l p\u0159edstavoval 2 749 023 K\u010d. V prosinci 1951 byl doma\u017elick\u00fd pivovar v\u010dlen\u011bn do velkopodniku Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p.<\/b>. Pracovalo zde tehdy 50 zam\u011bstnanc\u016f. V roce 1953 do\u0161lo k dal\u0161\u00ed zm\u011bn\u011b, a to ke z\u0159\u00edzen\u00ed Chodsk\u00fdch pivovar\u016f<\/b>. Krom\u011b doma\u017elick\u00e9ho pivovaru sem pat\u0159ily pivovary v B\u011bl\u00e9, Blatn\u00e9, B\u0159eznici, Kout\u011b a \u017delezn\u00e9 Rud\u011b. V tomto obdob\u00ed byla dokon\u010dena gener\u00e1ln\u00ed oprava kotelny a z\u00e1me\u010dnick\u00e9 d\u00edlny a stav\u011bla se dechloriza\u010dn\u00ed stanice. Vzrostla tak\u00e9 v\u00fdroba piva – v roce 1954 se uva\u0159ilo celkem 80 946 hl piva. V tomto roce doch\u00e1z\u00ed znovu k reorganizaci, ru\u0161\u00ed se Chodsk\u00e9 pivovary a \u010d\u00e1st z\u00e1vod\u016f tohoto podniku v\u010detn\u011b doma\u017elick\u00e9ho a z\u00e1vod\u016f ze Z\u00e1pado\u010desk\u00fdch pivovar\u016f vytv\u00e1\u0159\u00ed nov\u00fd celek pod n\u00e1zvem Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 pivovary n.p. Sta\u0148kov <\/b>se s\u00eddlem podnikov\u00e9ho \u0159editelstv\u00ed ve Sta\u0148kov\u011b. Po roce 1958 se stal doma\u017elick\u00fd pivovar sou\u010d\u00e1st\u00ed Z\u00e1pado\u010desk\u00fdch pivovar\u016f k.p. Plze\u0148. <\/b>Pivovar nebyl za \u0159editele a sl\u00e1dka Vladim\u00edra Wimmera p\u0159\u00edli\u0161 modernizov\u00e1n. Obrat nastal a\u017e po n\u00e1stupu Tom\u00e1\u0161e V\u00edsnera ke konci 60.let. Za jeho p\u016fsoben\u00ed byla po\u0159\u00edzena nov\u00e1 varna, skl\u00e1p\u011bc\u00ed l\u00edstky na sladovn\u011b, byla zmechanizov\u00e1na sladovna, roz\u0161\u00ed\u0159ena kapacita sklep\u016f a spilky le\u017e\u00e1ck\u00fdmi tanky. Z\u00e1rove\u0148 byla po\u0159\u00edzena st\u00e1\u010d\u00edrna lahv\u00ed. Kde byla instalov\u00e1na my\u010dka lahv\u00ed s st\u00e1\u010dec\u00ed apar\u00e1t. Celkov\u011b bylo investov\u00e1no 23 000 000 K\u010d. V 80.letech se stal pivovar sou\u010d\u00e1st\u00ed podniku Plze\u0148sk\u00e9 pivovary s.p.<\/b>.<\/p>\n

Dne 22.6. 1994 byla dokon\u010dena privatizace a spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, akciov\u00e1 spole\u010dnost<\/u><\/b> byla zaps\u00e1na do obchodn\u00edho rejst\u0159\u00edku dne 1.9. 1994. Firma sdru\u017eovala pivovary Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, Gambrinus, Karlovy Vary, Doma\u017elice a sladovnu v Plzni (pozd\u011bji i pivovar v Chebu) a stala se nejv\u011bt\u0161\u00ed pivovarnickou skupinou v \u010cesk\u00e9 republice,
\npokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed v tvrd\u00e9 konkurenci sv\u00fdmi v\u00fdrobky kolem 20% dom\u00e1c\u00edho trhu. V roce 1994<\/strong> pivovar vystavil
\n157 000 hl, z toho 45 000 hl piva Purkmistr (co\u017e bylo 29 % produkce). Pln\u00fdch 23 % tohoto v\u00fdrobku pivovar vyvezl do
\nzahrani\u010d\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00edm odb\u011bratelem bylo N\u011bmecko, ale velk\u00fd z\u00e1jem m\u011bl i Tchaj-wan. Krom\u011b t\u011bchto zna\u010dek se v roce 1994
\nvyr\u00e1b\u011bl i P\u00edsa\u0159, Primus a Radn\u00ed. Prvn\u00ed v\u00e1rky p\u0161eni\u010dn\u00e9ho kvasnicov\u00e9ho piva Prior dodal pivovar na trh na v\u00e1noce 1994.
\nVlastn\u00edk pivovaru, Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, zavedl v\u00fdrobu tohoto piva na z\u00e1klad\u011b zv\u00fd\u0161en\u00e9 popt\u00e1vky. V pivovaru se kvasnicov\u00e9
\npivo se skv\u011blou pov\u011bst\u00ed, tehdy naz\u00fdvan\u00e9 t\u00e9\u017e jako „b\u00edl\u00e9 pivo“, va\u0159ilo ji\u017e v 16.stolet\u00ed. V roce 1994 vyr\u00e1b\u011bly kvasnicov\u00e1 piva tak\u00e9 b\u0159eznick\u00fd pivovar a Chodovar. \u0158editelem byl ing. V\u00e1clav \u0160pa\u010dek.V roce 1995<\/strong> vyrobil pivovar 10 000 hl piva Prior, nicm\u00e9n\u011b hlavn\u00edm produktem z\u016fst\u00e1valo pivo Purkmistr 12 %. V roce 1995 byl \u0159editelem V\u00e1clav \u0160palek.<\/p>\n

Spole\u010dnost Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj, akciov\u00e1 spole\u010dnost v roce 1996<\/b> doma\u017elick\u00fd pivovar uzav\u0159ela. Origin\u00e1ln\u00ed zna\u010dky doma\u017elick\u00e9ho piva zanikly (Purkmistr, Prior, Radn\u00ed), v Plzni se pod zna\u010dkou Gambrinus za\u010daly va\u0159it podobn\u00e9 druhy piva (\u010cern\u00fd Gambrinus, B\u00edl\u00fd Gambrinus). \u010c\u00e1st technologie byla z pivovaru p\u0159evezena do litevsk\u00e9ho pivovaru Ragutis.<\/p>\n\n\n\n\n
sortiment piva p\u0159ed uzav\u0159en\u00edm<\/strong><\/font><\/td>\n<\/tr>\n
\n

Purkmistr 10 %<\/font> (tmav\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed)
\nPurkmistr 12 %<\/font> (tmav\u00fd le\u017e\u00e1k)
\nP\u00edsa\u0159 8 %<\/font> (sv\u011btl\u00e9 lehk\u00e9)
\nPrior<\/font> (sv\u011btl\u00fd p\u0161eni\u010dn\u00fd kvasnicov\u00fd
\nle\u017e\u00e1k; alk.: 5,0 %)
\nRadn\u00ed 10 %<\/font> (sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u010depn\u00ed)<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

V\u00edt\u011bzstv\u00edm m\u011bsta skon\u010dil t\u0159\u00edlet\u00fd soudn\u00ed spor Doma\u017elic<\/b> o \u0161estinu m\u00edstn\u00edho pivovaru, na kterou si d\u011blal n\u00e1rok i
\nPlze\u0148sk\u00fd Prazdroj. N\u00e1roky m\u011bsta na n\u011bkter\u00e9 objekty pivovaru, pova\u017eovan\u00e9 za historick\u00fd majetek, toti\u017e nejprve zam\u00edtl okresn\u00ed soud. P\u0159ekazil tak snahy Doma\u017elick\u00fdch o obnoven\u00ed v\u00fdroby piva, kterou Plze\u0148\u00e1ci u\u017e d\u0159\u00edve zastavili. Chodsk\u00e1 metropole vyhr\u00e1la spor a\u017e u Nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu po nemal\u00fdch tahanic\u00edch. Na za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna 1999<\/b> ob\u011b strany dohodly na
\nvst\u0159\u00edcn\u00e9m p\u0159\u00edstupu k prodeji zbyl\u00e9 \u010d\u00e1sti are\u00e1lu. Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj se p\u016fvodn\u011b s Doma\u017elicemi dohodl na prodeji sv\u00fdch budov za 5 milion\u016f korun. (Obec pivovar nejprve informovala, \u017ee je pro n\u00ed p\u0159ijateln\u00e1 suma asi 7,5 milionu K\u010d. Vzhledem k ur\u010dit\u00fdm pohled\u00e1vk\u00e1m v\u016f\u010di pivovaru m\u011bsto po\u010d\u00edtalo s t\u00edm, \u017ee by muselo zaplatit asi 5 milion\u016f. To sl\u00edbili pivovar\u0161t\u00ed p\u0159edn\u00e9st majoritn\u00edmu vlastn\u00edkovi.) Chodov\u00e9 u\u017e vid\u011bli \u00bbruku v ruk\u00e1v\u011b\u00ab. S p\u0159\u00edchodem nov\u00e9ho vlastn\u00edka Prazdroje (SAB) se v\u0161ak cena vy\u0161plhala na v\u00edce ne\u017e 26 milion\u016f korun. Jihoafrick\u00e1 pivovarsk\u00e1 spole\u010dnost n\u00e1vrh Doma\u017elic neakceptovala a po\u017eadovala sumu, kterou stanovil znaleck\u00fd odhad. Pro Doma\u017elice je tato cena naprosto nep\u0159ijateln\u00e1. Nere\u00e1lnost ceny
\ntak\u00e9 souvis\u00ed i se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee v\u0161echny nemovitosti Prazdroje jsou na pozemc\u00edch m\u011bsta a bez jeho souhlasu s nimi nic nem\u016f\u017ee d\u011blat. Vy\u0159e\u0161en\u00ed majetkov\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed v b\u00fdval\u00e9m pivovaru v Doma\u017elic\u00edch se tedy na konci roku 1999 op\u011bt vzd\u00e1lilo. Obec Doma\u017elice hodl\u00e1 v are\u00e1lu zprovoznit mal\u00fd pivovar s restaurac\u00ed. Tento projekt m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt hned, proto\u017ee obec si vysta\u010d\u00ed s nemovitostmi, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed m\u011bstu. Ve zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch \u010d\u00e1stech b\u00fdval\u00e9ho pivovarsk\u00e9ho are\u00e1lu ve st\u0159edu m\u011bsta by cht\u011bla radnice po odkoupen\u00ed budov vybudovat takzvan\u00fd inkub\u00e1tor pro za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed podnikatele. Doma\u017elice maj\u00ed op\u011bt \u0161anci koupit nemovitosti v b\u00fdval\u00e9m pivovaru od Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje za p\u011bt milion\u016f korun. M\u011bsto se v roce 1999 s Prazdrojem dohodlo na koupi objekt\u016f za zm\u00edn\u011bnou sumu. S p\u0159\u00edchodem nov\u00e9ho vlastn\u00edka pivovarsk\u00e9ho gigantu v\u0161ak cena vzrostla na \u0161estadvacet milion\u016f korun, kter\u00e9 m\u011bsto odm\u00edtlo zaplatit. „Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj nyn\u00ed sn\u00ed\u017eil nab\u00eddku sv\u00fdch nemovitost\u00ed na p\u011bt milion\u016f korun. U\u017e v okam\u017eiku, kdy skon\u010dil soudn\u00ed spor, prohl\u00e1sili jsme, \u017ee d\u00e1me maxim\u00e1ln\u011b p\u011bt milion\u016f korun. \u010c\u00e1stku i nyn\u00ed akceptujeme,“ uvedl doma\u017elick\u00fd starosta Jan L\u00e1tka.
\n\"\"
\nV polovin\u011b b\u0159ezna<\/strong> 2000 <\/b>kone\u010dn\u011b Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj potvrdil, \u017ee uzav\u0159en\u00fd objekt pivovaru prod\u00e1 za 5 mili\u00f3n\u016f korun radnici. Po t\u0159ech letech tak plze\u0148sk\u00fd gigant akceptoval nab\u00eddku Doma\u017elic. Radnice se ji\u017e na ja\u0159e 2000 pokou\u0161ela naj\u00edt podnikatele, kter\u00fd by zprovoznil \u010d\u00e1st pivovarsk\u00e9ho are\u00e1lu tak, aby se v n\u011bm op\u011bt za\u010dalo va\u0159it pivo. „Plze\u0148sk\u00fd Prazdroj za\u010dal s likvidac\u00ed technologie. Nejpozd\u011bji v \u0159\u00edjnu 2000 by m\u011bl b\u00fdt cel\u00fd are\u00e1l vyst\u011bhovan\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd k p\u0159ed\u00e1n\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee do konce roku budou v\u0161echny nemovitosti pat\u0159it m\u011bstu,“ sd\u011blil v \u010dervnu 2000<\/strong> starosta Doma\u017elic Jan L\u00e1tka, na \u010dem se m\u011bsto s pivovarem dohodlo. Doma\u017elice vlastnily v pivovaru \u010d\u00e1st historick\u00e9ho majetku. Za nemovitosti, je\u017e pat\u0159ily Prazdroji, zaplatily p\u011bt milion\u016f korun. „Za\u010d\u00edn\u00e1me hledat n\u00e1jemce, kter\u00fd by \u010d\u00e1st pivovaru vyu\u017eil v souladu s pl\u00e1ny radnice. R\u00e1di bychom vid\u011bli, aby se v Doma\u017elic\u00edch za\u010dalo znovu va\u0159it pivo, i kdy\u017e nikoliv v takov\u00e9m mno\u017estv\u00ed, jako d\u0159\u00edve. Na\u0161e p\u0159edstava je, \u017ee v are\u00e1lu vznikne restaurace, kter\u00e1 by byla
\nz\u00e1sobovan\u00e1 vlastn\u00edm pivem,“ p\u0159ipomn\u011bl pl\u00e1ny m\u011bsta starosta. Zbytek rozs\u00e1hl\u00e9ho are\u00e1lu, kter\u00fd le\u017e\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v centru m\u011bsta,
\nradnice rovn\u011b\u017e nab\u00eddla k podnik\u00e1n\u00ed. Radn\u00ed v Doma\u017elic\u00edch se v roce 2000 zaj\u00edmali i o zku\u0161enosti V\u00e1clava Mayera, majitele berounsk\u00e9ho minipivovaru, kter\u00fd se rozhodl v roce 2001 vybudovat minipivovar v Rakovn\u00edku. Ten nab\u00eddku odm\u00edtl s t\u00edm, \u017ee by to, \u010dasov\u011b nezvl\u00e1dl.<\/p>\n

Skute\u010dnost, ze soud sv\u00fdm rozhodnut\u00edm p\u0159i\u0159kl historickou \u010d\u00e1st doma\u017elick\u00e9ho pivovaru m\u011bstu Doma\u017elice, je\u0161t\u011b v srpnu 2001<\/strong> nebyla zaps\u00e1na v katastru nemovitost\u00ed. Sd\u011blil to starosta Doma\u017elic Jan L\u00e1tka. „Konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159edstavu, jak s na\u0161\u00edm historick\u00fdm majetkem nalo\u017e\u00edme, m\u00e1me ji\u017e del\u0161\u00ed dobu. Ale dokud to nebude fyzicky zapsan\u00e9 v katastru, nem\u016f\u017eeme prakticky s ni\u010d\u00edm h\u00fdbat. Podle mne to potrv\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bkolik t\u00fddn\u016f,“ uvedl L\u00e1tka. Jakmile okresn\u00ed m\u011bsto historickou \u010d\u00e1st pivovaru p\u0159evezme, chce v n\u011bm z\u0159\u00eddit restauraci. V dal\u0161\u00ed etap\u011b by se k n\u00ed m\u011bl p\u0159i\u0159adit minipivovar, v n\u011bm\u017e by se va\u0159ilo pivo pouze pro restauraci a mo\u017en\u00e1 pro n\u011bkolik dal\u0161\u00edch hosp\u016fdek. Radn\u00ed cht\u011bj\u00ed do provozu minipivovaru zainteresovat m\u00edstn\u00ed firmy a podnikatele. „Tak\u00e9 jsme ji\u017e uva\u017eovali o n\u00e1zvu a shodli jsme se na tom, \u017ee by m\u011bl obsahovat slovo m\u011bstsk\u00fd, p\u0159\u00edpadn\u011b jeho odvozeniny,“ vysv\u011btlil Jan L\u00e1tka. M\u011bsto m\u00e1 tak\u00e9 z\u00e1jem o zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed
\n\u010d\u00e1st are\u00e1lu, kter\u00e1 je st\u00e1le v majetku Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje. Ten pivovar nevyu\u017e\u00edv\u00e1, ale st\u00e1le jej nech\u00e1v\u00e1 st\u0159e\u017eit. N\u00e1jem za pozemky, na nich\u017e \u010d\u00e1st pivovaru v majetku Prazdroje stoj\u00ed, plze\u0148sk\u00fd pivovar Doma\u017elic\u00edm neplat\u00ed. „Pen\u00edze bychom samoz\u0159ejm\u011b uv\u00edtali, ale jedn\u00e1me s veden\u00edm pivovaru o p\u0159ed\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho are\u00e1lu. V\u011b\u0159\u00edme, \u017ee \u010d\u00e1stka, kterou n\u00e1m Prazdroj za n\u00e1jem dlu\u017e\u00ed, se prom\u00edtne v cen\u011b,“ vyj\u00e1d\u0159il se doma\u017elick\u00fd starosta. Radn\u00ed v Doma\u017elic\u00edch rozhodli, \u017ee m\u011bsto odkoup\u00ed od Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje \u010d\u00e1st b\u00fdval\u00e9ho pivovaru, kter\u00e1 je doposud v majetku pivovarsk\u00e9ho podniku. Ji\u017e p\u0159ed \u010dasem z\u00edskaly Doma\u017elice \u010d\u00e1st are\u00e1lu, kter\u00e1 byla historick\u00fdm vlastnictv\u00edm m\u011bsta. „Dohodli jsme se se z\u00e1stupci Prazdroje, \u017ee budeme jednat o odkoupen\u00ed na z\u00e1klad\u011b ceny, kterou stanov\u00ed nov\u00fd odhad. S touto cenou jsme se ji\u017e sezn\u00e1mili a akceptujeme ji. Pro m\u011bsto je velice zaj\u00edmav\u00e1,“ \u0159ekl 12.z\u00e1\u0159\u00ed 2001<\/strong> starosta Doma\u017elic Jan L\u00e1tka. „P\u0159esnou sumu v\u0161ak nemohu prozradit. Rozhodli jsme se, \u017ee ji zve\u0159ejn\u00edme a\u017e p\u0159i zased\u00e1n\u00ed zastupitelstva m\u011bsta, kter\u00e9 mus\u00ed radou doporu\u010denou
\nkoupi schv\u00e1lit,“ dodal. Podle zdroj\u016f bl\u00edzk\u00fdch doma\u017elick\u00e9 radnici cena nep\u0159esahuje deset milion\u016f korun. Pokud zastupitel\u00e9 n\u00e1vrh radn\u00edch schv\u00e1l\u00ed, m\u016f\u017ee se m\u011bsto Doma\u017elice st\u00e1t vlastn\u00edkem cel\u00e9ho pivovarsk\u00e9ho are\u00e1lu je\u0161t\u011b do konce roku 2001. V historick\u00e9 \u010d\u00e1sti, kterou ji\u017e vlastn\u00ed, chce radnice vybudovat restauraci s minipivovarem. P\u0159edstavitel\u00e9 m\u011bsta u\u017e tak\u00e9 maj\u00ed jasno ve vyu\u017eit\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti are\u00e1lu, kde by m\u011bly b\u00fdt komer\u010dn\u00ed provozovny. M\u011bsto Doma\u017elice se rozhodlo 19.z\u00e1\u0159\u00ed 2001 koupit za 2,8 milionu K\u010d od Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje pivovar, kde se pivo p\u0159estalo vyr\u00e1b\u011bt v prosinci 1996. Projekt po\u010d\u00edt\u00e1 s t\u00edm, \u017ee se v are\u00e1lu op\u011bt otev\u0159e d\u0159\u00edve popul\u00e1rn\u00ed loutkov\u00e9 divadlo a t\u011blocvi\u010dna, ostatn\u00ed prostory nab\u00eddne radnice podnikatel\u016fm ke z\u0159\u00edzen\u00ed obchod\u016f, sklad\u016f a nev\u00fdrobn\u00edch prostor. O b\u00fdval\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed prostory pivovaru se m\u011bstu p\u0159ihl\u00e1silo n\u011bkolik z\u00e1jemc\u016f. Cht\u011bj\u00ed tu otev\u0159\u00edt nap\u0159\u00edklad sklad a prodejnu n\u00e1poj\u016f a potravin, mohl by zde vzniknout i mal\u00fd pivovar s vlastn\u00ed v\u00fdrobou piva a restaurac\u00ed
\n\"\"
\nAre\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho pivovaru se v roce 2002<\/strong> stal majetkem m\u011bsta. Radnice za nemovitosti zaplatila jejich dosavadn\u00edmu vlastn\u00edkovi Plze\u0148sk\u00e9mu Prazdroji ve dvou spl\u00e1tk\u00e1ch 2,8 milionu korun. M\u011bsto se rozhodlo are\u00e1l komer\u010dn\u011b vyu\u017e\u00edt. Uvedl to doma\u017elick\u00fd starosta Jan L\u00e1tka. M\u011bsto hodlalo zadn\u00ed trakt pivovaru prodat soukrom\u00e9mu vlastn\u00edkovi. Podle L\u00e1tky u\u017e jedn\u00e1 s n\u011bkolika z\u00e1jemci, kte\u0159\u00ed by mohli za objekty zaplatit t\u0159ikr\u00e1t v\u00edce, ne\u017e je suma, kterou radnice uhrad\u00ed Prazdroji. P\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st are\u00e1lu si m\u011bsto ponechalo ve sv\u00e9m majetku.“St\u00e1le n\u00e1s neopustila my\u0161lenka op\u011btovn\u00e9ho zah\u00e1jen\u00ed v\u00fdroby piva. R\u00e1di bychom v are\u00e1lu vid\u011bli mal\u00fd pivovar, kter\u00fd by va\u0159il pivo pro svou restauraci,“ doplnil m\u00edstostarosta Doma\u017elic Dalibor Kub\u016f.
\nAre\u00e1l n\u011bkolik let zav\u0159en\u00e9ho doma\u017elick\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd v dubnu 2002<\/strong> z\u00edskalo m\u011bsto do sv\u00e9ho vlastnictv\u00ed od Plze\u0148sk\u00e9ho Prazdroje, mo\u017en\u00e1 naprosto zm\u011bn\u00ed podobu. M\u011bsto zva\u017euje, \u017ee star\u00e9 budovy nech\u00e1 zbourat a na
\njejich m\u00edst\u011b vyrostou modern\u00ed objekty. Tradice va\u0159en\u00ed piva m\u00e1 v\u0161ak v are\u00e1lu z\u016fstat zachov\u00e1na – m\u011bsto zde chce m\u00edt
\nmal\u00fd pivovar s restaurac\u00ed. V b\u00fdval\u00e9m pivovaru z\u0159ejm\u011b vyroste tak\u00e9 obchodn\u00ed centrum s parkovi\u0161t\u011bm. „O zadn\u00ed \u010d\u00e1st are\u00e1lu se uch\u00e1zej\u00ed dva z\u00e1jemci. M\u011bsto chce za nemovitosti z\u00edskat alespo\u0148 8,5 milionu korun. Jedna z firem nab\u00edz\u00ed v\u00edce. Rozhodnut\u00ed z\u00e1vis\u00ed na zastupitelstvu,“ \u0159\u00edk\u00e1 starosta Doma\u017elic Jan L\u00e1tka. „Firma navrhuje zbourat i p\u0159edn\u00ed historick\u00e9 budovy, kde chce m\u011bsto m\u00edt mal\u00fd pivovar s restaurac\u00ed. Zpo\u010d\u00e1tku se mi n\u00e1vrh nezd\u00e1l, ale n\u011bco na n\u011bm je,“ p\u0159izn\u00e1v\u00e1 starosta. Pivovar v Doma\u017elic\u00edch je n\u011bkolik let zav\u0159en\u00fd a historick\u00e9 budovy jsou ve \u0161patn\u00e9m stavu. „V\u0161e mus\u00edme d\u016fkladn\u011b zv\u00e1\u017eit. Pravdou je, \u017ee p\u0159edn\u00ed budova je na mal\u00fd pivovar s restaurac\u00ed zbyte\u010dn\u011b velik\u00e1, sta\u010dily by men\u0161\u00ed prostory. Z p\u016fvodn\u00edho are\u00e1lu by mohla z\u016fstat jen vstupn\u00ed br\u00e1na,“ nab\u00edz\u00ed nov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed starosta L\u00e1tka, kter\u00fd p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 o probl\u00e9mu \u0161irokou diskusi. „Mo\u017en\u00e1 se takov\u00fd z\u00e1m\u011br nebude zamlouvat pam\u00e1tk\u00e1\u0159\u016fm. Mysl\u00edm ale, \u017ee i nejv\u011bt\u0161\u00edmu patriotu Doma\u017elic nejde o to, aby v pivovaru z\u016fstaly p\u016fvodn\u00ed budovy, jako sp\u00ed\u0161e o to, aby se tam va\u0159ilo pivo,“ m\u00edn\u00ed starosta. Doma\u017elice cht\u011bj\u00ed na v\u00fdstavbu a provozov\u00e1n\u00ed pivovaru naj\u00edt partnera, kter\u00fd p\u0159inese pen\u00edze. M\u011bsto do projektu vlo\u017e\u00ed nemovitosti.
\n

\r\n