- V březnu 2024 v prodej Rebel Výroční speciál. Silné polotmavé spodně kvašené pivo měděné barvy, jemné sladové chuti, s příjemným aroma ovocných tónů, které díky chmelení za studena mělo vyšší hořkost. Pivo uvařené k 190. výročí založení pivovaru. Obsah alkoholu: 5,6 % obj. IBU (hořkost): 33.
- V prosinci 2023 v prodeji Rebel José. Kávou ochucený a provoněný tmavý ležák karamelové vůně a nasládlé čokoládové chuti, obohacený o výrazné ovocné a citrusové tóny. Obsah alkoholu: 4,7 % obj. IBU (hořkost): 20.
- V prosinci 2023 v prodeji Zimní speciál. Jantarová barvy, uvařený ze čtyř druhů sladů a tří druhů českých chmelů. Díky použitým surovinám, dlouhému studenému kvašení a vyššímu zbytkovému extraktu si vychutnáte sladkou chuť typickou pro silná piva, karamelový dozvuk po pražených sladech, jemnou hořkou vůni žateckých chmelů a hustou, dohněda zabarvenou pěnu. Alk.: 5,7 %.
Starší info:
Počátky zdejšího Měšťanského pivovaru najdeme v bývalém rytířském domě Bukovských, který právovárečníci z tehdejšího Německého Brodu zakoupili v roce 1880. Rozhodli o rekonstrukci zdejšího maličkého ručního pivovaru. S tou se však tak dlouho váhalo, až k obdobné rekonstrukci došlo v sousedním Humpolci a tím tento pivovar předhonil zdejší jak výkonností, kvalitou, hlavně však výši zisku. Proto v roce 1899 došlo i zde k dlouho uvažované rekonstrukci. Po první světové válce se vařilo okolo 5 000 hl, v roce 1931 již 31 000 hl. V té době se vařilo nejen světlé pivo, ale i tmavý Granát. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar „Pravovárečného měšťanstva v Havlíčkově Brodě“.
V roce 1956 došlo v pivovaru k požáru a uvažovalo se o jeho uzavření. Naštěstí k tomu nedošlo a výstav dosáhl v 80.letech 20.století výše 80 000 hl.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Horácké pivovary n.p.
1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p.
1955-1959 Horácké pivovary n.p.
1960-1990 Východočeské pivovary n.p.
V roce 1995 byl pivovar vydán v restitučním řízení potomkům původních vlastníků. V roce 1997 pivovar stagnoval. Jeho tržby dosáhly stejně jako v roce 1996 asi 140 mil.Kč. Zvýšily se však náklady, takže byl menší zisk. Jen přechod na nové lahve stál více než čtyři miliony korun, navíc zřídili v republice tři mezisklady, kam museli přijmout nové lidi. Investice do obchodu se však pivovaru vyplatily. Pivovar přešel od lahví Euro na pistolové NRW v polovině května 1997. Ředitel pivovaru Jan Holoubek dne 21.5.1997 řekl : “Staré lahve typu Euro samozřejmě vykupujeme, protože máme 650 stálých odběratelů, kterých si vážíme. Do naplnění salda budeme platit 3 Kč za láhev, potom už jen po koruně.“ Přestože královéhradecký Právovárečný pivovar zastavil výrobu, pivo pod značkou Královský lev ze světa nezmizelo. Od roku 1999 se vařilo dál v pivovaru v Havlíčkově Brodě, který měl o královéhradeckou značku zájem. Její majitel, státní podnik Pivovary Hradec Králové, však prodej značky neodsouhlasil. Výrobě Královského lva na Vysočině proto hrozilo zastavení. „Dohodli jsme se s hradeckým pivovarem, že je škoda, aby zavedená značka z trhu zmizela, proto jsme její výrobu na čas převzali. Oni se stále nevzdali myšlenky na obnovení výroby, my jsme měli zájem značku koupit, ale byli jsme odmítnuti,“ uvedl ředitel pivovaru Jan Holoubek. „Nemáme dost kapacity, lidsky i technologicky jsme vytíženi na sto deset procent. Chvíli pro nás vyráběli Lva v Pardubicích, nyní ho vaříme u nás, ale těžko odhadnout, jak ještě dlouho. Možná pár dní, možná měsíc,“ řekl v listopadu 1999 Holoubek. Podle předsedy dozorčí rady královéhradeckého pivovaru Františka Kučery bránilo prodeji značky rozdílné představy o její ceně. „Nic jsme neodmítli, ale o ceně a podmínkách prodeje jsme se zatím nedohodli.“
U příležitosti roku 2000 pivovar uvařil speciální světlý ležák Rebel Stop 2000 (alk: 5,4 %; plněno do 0,5 l lahví). Pivo pak podnik vyráběl i v dalších letech.
Za 15 miliónů korun rozšířil pivovar celkovou kapacitu ze 148 000 hl na 175 000 hl ročně. „Uvedli jsme do provozu tři nové stáčecí monobloky,“ řekl obchodní ředitel Pavel Prchal. A. s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod ukončila rok 1999 s tržbami 226 milionů Kč, což znamenalo více než pětadvacetiprocentní nárůst v porovnání s tržbami 175 milionů Kč v roce 1998. „Pivovar prodal v roce 1999 pod značkou Rebel a Lev celkem 174 000 hl piva, když 148,5 tisíce hl tvořila vlastní výroba a zhruba 25 tisíc hl bylo vyrobeno pro nás v jiných pivovarech“, dodal Prchal. „Na hospodářském výsledku se nepodílí jen prodej piva, v posledních letech jsme vybudovali tři distribuční velkosklady v Brně, Třebíči a Hradci Králové, z kterých prodáváme i některé nealkoholické nápoje,“ upřesnil Prchal. Zhruba 10 % produkce šlo z pivovaru na export do Švédska, Německa, na Slovensko a do USA. Na americkém trhu si pivovar v posledních letech značně upevnil pozici. Newyorská agentura AC Nielsen, která zveřejnila žebříček TOP 100, zařadila pivo Rebel na 17.příčku. Z českých piv v žebříčku ještě figuroval Radegast na 22.místě a Prazdroj na 31.místě. Pivovar zdražil o 40 až 60 haléřů v březnu 2000. „Čekáme, že výrazně vzroste cena sladovnického ječmene, jehož úroda utrpěla nedávnými suchy. Proto se dá předpokládat další růst cen piv hned v prvním polovině příštího roku,“ řekl sládek Oldřich Záruba. Pivovar zaměstnával 109 lidí a jeho vlastníky bylo 24 fyzických osob, dědiců práva várky na pivo, které udělil už v roce 1333 Jan Lucemburský. Od roku 1996 byly v pivovaru připraveny základy k uložení dalších tří cylindrokonických tanků. Tento okamžik přišel 28.3. 2000, kdy se jejich montáže chopili pracovníci firmy ZVÚ Hradec Králové Potez, kteří také tanky vyrobili. Montáž byla zdárně ukončena 14.4.2002 a montéry vystřídala skupina elektrikářů firmy ProjcSoft Hradec Králové, která zajistila „oživení“ nových tanků. Koncem dubna 2002 byly tanky naplněny mladinou, aby se již koncem května mohlo ochutnat první pivo. Pivo Lev Lion Pale Double Back známé též jako Rebel 2000 z produkce pivovaru získalo v červnu 2000 na nejvýznamnější světové soutěži kvality piv World Beer Cup v New Yorku ve kategorii plzeňských piv druhé místo. Anonymní degustační soutěže se zúčastnilo více než jedenáct set piv z téměř čtyř set pivovarů ze sedmatřiceti zemí. „Bereme to nejen jako úspěch samotného pivovaru, ale také jako ohodnocení tradičního českého způsobu vaření piva,“ řekl obchodní ředitel Pavel Prchal. Pivovar se na amerických trzích začal prosazovat před necelými třemi lety, v roce 2000 bylo tam možno pivo známé jako Rebel nebo Lion koupit na stovce míst. Na prvním místě se umístil americký pivovar ze státu Illinois a třetí skončil výrobce piva z Missouri.
„Boj o prestižní ocenění nám začal vlastně už v roce 1999 v říjnu, kdy jsme organizátorům zaslali přihlášku. Odborné poroty vzápětí začaly s důkladnými degustacemi, teprve v dubnu 2000 bylo jasno, jak na tom které pivo je,“ přibližoval události Pavel Prchal. Dne 25.5.2000 pak přišlo do havlíčkobrodského pivovaru z New Yorku důležité psaní: vaše pivo postoupilo do užšího finále, dostavte se na slavnostní vyhlášení výsledků a převzetí ceny! „Do USA jsme vyrazili 16.6.2000. Těch následujících pět dní pak bylo ojedinělým zážitkem mezi pivem, pivovarníky i znalci piva z celého světa. Vždyť jsme dosud byli pouze na domácím Pivexu a to s newyorkskou přehlídkou nedá srovnat,“ vyprávěl Prchal. Stovky pivovarů ze všech kontinentů. Desítky typů piva, našinci tradiční nápoj připomínající jen velmi vzdáleně. V kategorii označené jako šestnácté, mezi pivy plzeňského typu, čekal majestátně na pocty také už zmíněný Český lev, pro Američany Lion, u nás známý spíše jako Rebel. „Do odpoledne 19.6.2000 jsme nevěděli nic bližšího. Absolvovali jsme spoustu setkání i obchodních jednání, ale výsledky nám zůstávaly utajeny,“ popisoval chvíle čekání obchodní ředitel. Samotné slavnosti se zúčastnilo na dvě stě padesát hostů. Když přišla na řadu šestnáctá kategorie napětí v havlíčkobrodském táboře vrcholilo. „Nejdříve vyhlásili třetí místo. Hned mě napadlo, že bychom mohli být až na vrcholu. Proto taky v první chvíli stříbrné umístění trochu zklamalo, ale pak jsme si uvědomili, že i to je skvělým úspěchem,“ řekl Pavel Prchal. První oslavy se odehrály na už slavnostní večeři, znalci se předháněli při doporučování nejvhodnější piv k nejrůznějším pokrmům, svět piva měl svůj svátek. Přes náročný program oslavy pivovarníků z Vysočiny ještě ten večer v hotelu. „Během pobytu v Americe jsme spali vždy sotva pár hodin, ale velký úspěch nakonec pomohl únavu zmírnit. Oslavy vyvrcholily na hotelu byly podobné, jako když naši hokejisti vyhráli olympiádu v Naganu, nemohli jsme to jen tak odbýt,“ poodhalil noc v New Yorku její přímý aktér. Oceněné dílo s rukopisem sládka Oldřicha Záruby se právem pyšní americkou plaketou, lidé z pivovaru ale nechtěli, aby zůstala osamocena. „Za dva roky se chceme zúčastnit znovu, pozvání už máme v kapse. České pivo si podobné ocenění zaslouží,“ plánoval Pavel Prchal.
Ředitel pivovaru Jan Holoubek uvedl v červenci 2000, že současných ročních sto pětasedmdesát tisíc hektolitrů bylo optimální množství, a neplánoval výrazné zvýšení objemu produkce. Výstav pivovaru se do září 2000 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 10 % na 131 tisíc hl piva. Podle obchodního ředitele pivovaru Pavla Prchala za zvyšujícími se tržbami stála lepší práce se zákazníky a dobrá marketingová politika firmy. Pivovar se v potýkal s nárůstem cen vstupů. U sladovnického ječmene v roce 2000 stoupla cena o 35 % na čtyři a půl tisíce korun za tunu a u chmele se zvýšila ze 130 na 180 tisíc korun za tunu. „Jako menší pivovar si nemůžeme dovolit promítnout zvýšené vstupy, dokud to neudělají větší pivovary,“ poznamenal v listopadu 2000 Prchal.
Pro předvánoční trh neuvařili žádné speciální pivo, zákazníci si však mohli v prosinci 2000 zakoupit dárkově zabalenou dvanáctku, označenou jako Pivo 2000. O 13 % zvýšil v meziročním srovnání pivovar výstav piva. Ředitel Jan Holoubek uvedl, že podnik v roce 2000 prodal rekordních 166,5 tisíce hl piva, což bylo absolutně nejvyšší číslo, které kdy v historii pivovaru bylo zaznamenáno. Tím se stal největším producentem z devíti pivovarů východních Čech. Z tohoto množství bylo 14 tisíc hl určeno na export (10 %). Pod obchodními názvy Rebel, Lev a Lion putovaly pravidelné dodávky především do USA, Německa a na Slovensko. Pivovaru patřilo v roce 2000 z tuzemských pivovarů druhé místo v objemu vývozu piva do USA. Pivovar tam vyvezl 10 500 hl piva. Po Prazdroji se stal druhým největším importérem českého piva do USA. Export piva do USA se pivovaru v roce 2000 meziročně zvýšil o 90 % . Pivovar měl v roce 2000 pohledávky ve výši 1,4 mil. Kč. Na pokrytí energií padlo 9,5 mil. Kč, další desítky milionů investovalo vedení společnosti do budování meziskladů a obnovy technologie. Na mzdách zaměstnanců firma v roce 2000 vyplatila 19,3 mil. Kč. Ve společnosti bylo zaměstnáno 125 lidí, kteří pracovali v samotném pivovaru a v meziskladech v Hradci Králové, Brně a Třebíči. Firma byla v držení 24 majitelů. V roce 2000 pivovar vyvezl 19 100 hl piva. Čistý zisk ve výši 9,816 mil. Kč byl podle schváleného auditu výsledkem hospodaření společnosti v roce 2000. Dosažený hospodářský výsledek byl zatím nejvyšší od založení akciové společnosti. Na tvorbě zisku se kladně projevila úspora nákladů, nevytváření zákonné rezervy na opravy a snížení odpisů o 2,195 mil. Kč. Tržby pivovaru dosáhly v roce 2000 částky 238,804 mil. Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 18,215 milionu, tedy o 8,3 %. Na dosažených tržbách se podílel především zvýšený výstav piva na 166 670 hl a zvýšený prodej piva a nealko nápojů v jednotlivých skladech. Se zvýšeným exportem došlo také ke zvýšení obratu do zahraničí o 3,436 mil. Kč oproti roku 1999. Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl 17 123 tisíc Kč, přitom asi jedna čtvrtina těchto peněžních prostředků byla použita v provozní oblasti na snížení závazků, zbytek pak v investiční oblasti. Zlato z Tábora přivezli v lednu 2001 pracovníci pivovaru. Čtrnáctistupňové pivo Rebel 2000 bylo na jedné z nejvýznamnějších soutěží v ČR ověnčeno prvním místem a titulem Pivní pečeť města Tábor. „Obstát v konkurenci dvaadvaceti vzorků piv je určitě velký úspěch,“ řekl sládek Oldřich Záruba. Pivovar se do Tábora vypravil už počtvrté a ani v předešlých letech si nevedl špatně. V roce 2001 ovšem dosáhl nejvýše. Příznivci zlatavého moku Rebel si dne 9.února 2001 večer dali dostaveníčko ve velkém sále KD Ostrov. Pivovar byl pořadatelem již tradičního plesu a na parketu se točilo pod taktovkou kapely Amix více než 400 mladších i starších „pivařů“ v doprovodu svých nejbližších. Stejně jako v minulých letech i od 1.března 2001 zvýšil pivovar cenu o 40 až 50 haléřů za půl litru. Důvodem bylo výrazné zdražení výrobních nákladů. Druhou nejžádanější položkou u pokladen newyorského obchodního řetězce Food Emporium se za rok 2000 stalo pivo Rebel. Vedení společnosti o tom v březnu 2001 informoval Petr Boháček z pražské firmy Czech Beer Importers Inc., která exportovala česká piva do USA. Podle Boháčka bylo uplatnění havlíčkobrodského piva na americkém trhu malým zázrakem.
Pivovar za první čtvrtletí vyvezl do USA asi 3 000 hl piva. Očekával, že v roce 2001 zvýší také export do ostatních zemí. Před podpisem byly v květnu 2001 smlouvy na dodávky piva do Itálie, kam mělo v roce 2001 směřovat až 5 000 hl. Asi o 5 % nižší výstav hlásil pivovar za první tři měsíce 2001. Prodeje za duben 2001 se však meziročně zvedly o desetinu a celkově tak za první čtyři měsíce roku vystavil 45 200 hl piva. Obchodní ředitel Pavel Prchal označil za důvody nižšího výstavu i cenový boj na marketech, kde se regionální pivovary uplatňovaly hůře než velké. Dne 24.května 2001 navštívil pivovar kuvajtský velvyslanec Ahmad Bu-Zuobar. Pivo se po úspěchu v USA stále lépe prodávalo doma i v zahraničí. Den 15.června 2001 podepsali zástupci pivovaru kontrakt do Litvy a v červnu jednáli také v Itálii. „Konkurence na trhu je stále ostřejší,“ povrdil Pavel Prchal. „Vývoz potravinářského zboží podléhá tvrdým normám jednotlivých zemí, a proto si své úspěchy v exportu ceníme o to víc. V Litvě jsme našli silného partnera, který byl schopen naše pivo prodávat po celé zemi, v Itálii jsme měli úspěch v severní, silně průmyslové části státu. Pivo už máme certifikované a v příštím týdnu bychom měli podepsat v Pordenone smlouvu,“ dodal. Pivovar měl v červnu 2001 celkem 26 akcionářů a 125 zaměstnanců s průměrným měsíčním platem 13 500 Kč. Cenu českých sládků v kategorii speciálů získal pivovar v září 2001 za pivo Rebel 2000. Ředitel pivovaru Jan Holoubek řekl, že do soutěže, pořádané časopisem Pivní kurýr, zaslali havlíčkobrodští tři vzorky ze svých devíti výrobků. V anonymním hodnocení 40 vzorků produkce z celé republiky vybrala odborná porota do soutěže o Cenu českých sládků 2001 osm finalistů. U podobného výrobku podle Holoubka nikdy nešlo jen o práci jednotlivce, protože na kvalitě produkce, a tím i dobrém jménu pivovaru, se podílel celý kolektiv.
Na konci roku 2001 pivovar plánoval nákup a instalaci nové myčky lahví. Celonerezová mycí linka představovala investici ve výši 10 milionů korun. Pivovar v roce 2001 zvýšil prodejní cenu piva o 80 korun na hektolitr. Reagoval tím na růst cen vstupních surovin, který se pohyboval kolem 30 %. Jen sladový ječmen zdražil průměrně o 1 200 korun za tunu, cena chmele se zvýšila meziročně ze 140 tisíc korun za tunu na 180 tisíc.“Cena surovin je dnes určující; proto si nemůžeme dovolit velké cenové ústupky. Piva, která se dnes prodávají kolem 4,90 korun (za láhev), jsou z hlediska surovin hodně šizené, je to cenová politika pivovarů, které mají velice slabý prodej,“ uvedl v listopadu 2001 obchodní ředitel Pavel Prchal. Zdražení se promítlo do výroby piva. Výsledky v pololetí naznačily pokles výstavu asi o 6 %, proto se pivovar rozhodl zastavit všechny slevové akce a tím omezit prodej piva tak, aby jeho roční produkce nepřesáhla 150 tisíc hl. „Kdybychom se dostali přes 150 tisíc, zaplatili bychom větší spotřební daň. Proto raději vyrobíme méně za vyšší cenu. Kdybychom překročili tuto hranici, znamená to pro nás zaplatit na spotřební dani asi o 4,5 milionu korun víc,“ dodal Prchal. Podle něj přes meziroční pokles výstavu piva o 10 % očekával pivovar vyšší zisk než v roce 2000, tedy více než 12 milionů korun. Pivo se pod značkami Rebel a Lion prodávalo především v českých maloobchodech a restauracích. Kromě výroby piva se společnost zabývala i distribucí nealkoholických nápojů. Akciová společnost zaměstnávala 125 pracovníků. Základní jmění společnosti činilo 112 milionů Kč a podílelo se na něm rovným dílem 24 vlastníků. Celkem 16 tisíc hl piva vyvezl pivovar v roce 2001. Uvedl to v prosinci 2001 obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal. Export do USA činil 10 tisíc a na Slovensko 6 000 hl. Firmě v roce 2001 klesly tržby o 3 % na 233 milionů korun. „Výstav piva se snížil o 10 % na 149 tisíc hl,“ řekl obchodní ředitel Pavel Prchal. „Přes pokles výstavu se nám meziročně podařilo zvýšit tržby na hektolitr piva. Tím pivovar dosáhl vyššího zisku než v roce 2000,“ řekl Prchal. Pivovar vlastnilo několik fyzických osob a jeho akcie nebyly veřejně obchodovatelné. V roce 2001 již pivovar nebyráběl pivo Brilliant (speciální tmavý ležák; alk.: 5,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) (Pivo bylo vyrobeno klasickou technologií podle původních receptur z roku 1333. Mělo nasládlou karamelovou chuť a jemnou hořkost). Obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal v lednu 2002 uvedl, že firma zatím o jarním zdražení piva nerozhodla. „Ceny vstupních surovin nás k tomu nutí, ale je tu i vliv konkurence,“ řekl. Několik druhů lahvového piva dočasně pivovar zlevnil na konci ledna 2002. Sleva se týkala lahvového piva v celém regionu, a to s výjimkou obchodních řetězců. Haškův Rebel byl na půllitr zlevněn o 70 haléřů, Rebel tradiční o korunu, Garnet Rebel o 80 a Rebel 2000 o 60 haléřů. Slevy platily do 15. února. Od března 2002 zvýšil pivovar cenu sudového piva, a to o 60 korun na hektolitr. U lahvového v roce 2002 ceny zvyšovat nehodlal. Společnost Pivovar a sodovkárna Svitavy v květnu 2002 ukončila výrobu piva a svitavský pivovar prodal své nosné značky Doktor a Svitavák pivovaru Havlíčkův Brod. Zde se oba druhy piva začaly vařit a pokračovalo zásobování trhu i na Svitavsku. Jak 11.června 2002 potvrdil ředitel Jan Holoubek, dělo se tak za přísného dodržení původních receptur. “ Svitavský pivovar za deset let zaznamenal výrazný pokles výroby piva, a tak došlo jeho uzavření. Proto jsme vstoupili do jednání o prodeji tradičních značek Doktor a Svitavák, abychom je zachovali pro trh,“ upřesnil Holoubek. Tím došlo v pivovaru k dalšímu rozšíření výroby bez navýšení počtu pracovníků. Pivovar v červnu 2002 předpokládal, že v příštích dvou letech ročně vystaví minimálně 20 000 hl svitavského piva. „Naší snahou bude výrobu tradičního svitavského piva zvyšovat. Hodláme investovat do jeho propagace a prodávat ho i v cizině,“ řekl ve Svitavách obchodní ředitel havlíčkobrodského pivovaru Pavel Prchal. Pivovar podle něj značky svitavského piva i s recepturami koupil poté, co zkrachovala jednání o koupi celého pivovaru. „Cena za celý svitavský pivovar se nám zdála vysoká. Pivovar stál více než padesát milionů korun,“ řekl. Za značky Svitavák a Doktor pivovar i s recepturami zaplatil podle Prchala „řádově miliony“. Bez přestávek i v červnu 2002 pokračovala humanitární akce pivovaru “ Rebel proti drogám“, která začala v roce 2000 s výrobou nového druhu piva. “ Zároveň s pivem nazvaným Rebel 2000, určeným pro oslavy milenia, se zrodila myšlenka oslovit mládež, aby se místo drog začala věnovat jiným prospěšnějším aktivitám, především sportu,“ vysvětlil počátky humanitární akce sládek Oldřich Záruba. “ Impulsem byla rovněž informace od policie, kolik dětí a celkově mladých lidí z okresního města má zkušenosti s drogou. Původně jsem se domníval, že drogy město vůbec nezasáhly,“ doplnil ředitel pivovaru Jan Holoubek. Pod vlivem těchto informací začal pivovar z výroby a prodeje piva financovat sportovní aktivity nejen na Havlíčkobrodsku, ale všude tam, kde měl pivovar sklady. Tak se mnohé sportovní kluby dočkaly vybavení hřišť a pivovar podporoval humanitárně sportovní akci Handball Help i Dětský domov v Nové Vsi u Chotěboře. Dále pomáhal Sdružení zdravotně postižených a s žádostí o příspěvek se na pivovar obraceli organizátoři dalších akcí pro mládež v celém regionu. To, že pivovar podporoval boj proti drogám, když pivo je označováno za drogu rovněž škodlivou, může někomu vrtat hlavou. “ Je vědecky dokázáno, že pivo není droga,“ oponoval sládek Záruba. “ V menších dávkách léčí a člověku dodá vitamíny i potřebné tekutiny. Navíc pivo rozšíří cévy a tím snižuje náchylnost k infarktům. Ale samozřejmě i v tomto případě platí, že všeho moc škodí.“ Kvantita na úkor kvality. Tak v létě 2002 mnozí hospodští na Havlíčkobrodsku označili strategii pivovaru. Spotřeba zlatavého moku značně s teplým počasím stoupla a proto se pivovary snažily přizpůsobit poptávce zvýšeným výstavem. Z toho, podle vyjádření majitelů či provozovatelů hospod a restauračních zařízení, logicky pramenila velice chabá kvalita piva. Největší počet hospodských, kteří kriticky zhodnotili kvalitu prodávaného nápoje, se našlo zcela jasně v Havlíčkově Brodě. Na zdejšího Rebela pěl v červnu 2002 chválu jen málokdo. “ Pivo je úplně bez pěny, nikdo ho tady nechce pít, “ sdělil majitel jedné z brodských hospod, jež si z obav z postihu dodavatele piva raději nepřál zveřejnit jméno své ani svého zařízení. “ Kvalita Rebela není stálá. Každoročně přes léto, kdy je jeho spotřeba mnohem větší, se opakuje stálý problém a tím je velice nízká, řekl bych až nulová pěnivost. A to je na pivu to nejhorší. Musím ale dodat, že poslední várka už byla o něco lepší, “ uvedl provozovatel hostince U Zlodějky Zdeněk Strašil, jediný z dotázaných, který měl odvahu uvézt své jméno. Slova svých kolegů potvrdilo i množství ostatních výčepních. “ Když se vezmu jiné pivo, třeba Plzeň nebo Gambrinus, to je stejné po celý rok. Ale Rebel je v létě vždycky mizerný, “ upozornil majitel malé hospůdky poblíž Havlíčkova Brodu. Jak dále dodal, mezi štamgasty panoval názor, že je pivo ředěné, popřípadě že je mícháno s pivem svitavským, jehož značku pivovar Rebel nedávno odkoupil. Veškeré tyto úvahy ředitel pivovaru Jan Holoubek jednoznačně odmítl. “ Kvalita piva je stejná po celý rok, “ vyjádřil se. “ Zvýšenou poptávku po pivu je nutno řešit dostatečným zásobením, a to se týká jak malých, tak i velkých pivovarů. Takže i teď, kdy spotřeba značně stoupla, neexpedujeme pivo mladší padesáti dnů, “ dodal v červnu 2002 Jan Koubek. Pivovar za první pololetí roku 2002 téměř zdvojnásobil zisk přes meziroční pokles výstavu o desetinu. Za prvních šest měsíců zisk činil devět miliónů korun proti 5,2 miliónu z roku 2001. Tržby se do června meziročně zvýšily o 5 % na 116 miliónů korun a vystavilo se 66 700 hl piva. Pivovar v roce 2002 uvařil nejvíce piva z pivovarů kraje Vysočina. Ještě před osmi lety se tento výrobce orientoval pouze na svůj okres. V roce 2002 už ale polovinu svých nápojů směřovala mimo Havlíčkobrodsko. Značka Rebel byla dnes známá hlavně v Hradci Králové či Brně. Více než desetina produkce šla z Havlíčkova Brodu do USA, Německa, Slovenska a Itálie. „Celý trh, cenu a všechno kolem určují giganti. Nám se ale v pivovarnictví daří čestně a ziskově podnikat,“ zhodnotil v říjnu 2002 ředitel pivovaru Jan Holoubek. Pivovar zaznamenal 10.října 2002 historickou událost. Vůbec poprvé bylo expedováno do Londýna, hlavního města Velké Británie, takzvané cisternové pivo. Doposud pivovar vyvážel do zahraničí pivo v lahvích a v sudech, ale nyní byla dvanáctistupňovým zlatavým mokem Rebel naplněna pod dohledem sládka Oldřicha Záruby cisterna „na kolech“o obsahu 250 hl. „Je to první zkouška, ale jinak kontrakt s odběratelem v Londýně je podepsán zatím na půl roku a každý měsíc vypravíme za hranice republiky jednu cisternu“. „V letním období prodáme kolem 45 hl a v ostatních měsících kolem 25 hl nealkoholického piva, které odebíráme od jiných pivovarů. Nejmenší množství, které bychom mohli vyrobit je 160 hl. Není tedy opodstatněné, abychom toto pivo vyráběli,“ vysvětlil v říjnu 2002 sládek Oldřich Záruba důvod proč podnik nevyráběl nealkoholické pivo. Osmnáct let sloužila v pivovaru myčka lahví. V listopadu 2002 ji vystřídala zcela nová, o výkonu 20 tisíc lahví za hodinu, původem z Rakouska. Tím, jak stoupal výstav piva a rebel expandoval do evropských zemí i do USA, se jasně ukázala potřeba zastaralou technologii vyměnit. Představenstvo proto rozhodlo o největší investici roku 2002 do výroby ve výši 10 miliónů korun. „Nebude to jednoduché ji sem dopravit,“ přiblížil stěhování kolosu o rozměrech 3,5 krát 8 metrů ředitel Jan Holoubek. „Naštěstí je to věcí dodavatele. My jsme ale museli také rozbourat nějakou tu zeď, aby se dostala dovnitř.“ Sto osmdesát kilometrů dlouhá cesta skončila 22.11. odpoledne. Pivovar se na tuto neobvyklou akci dobře připravil, především tím, že se předzásobil. Pivovar se stal v roce 2002 jedním ze sponzorů atletického svazu. „Podporujeme nejen sportovní aktivity, ale také kulturu a další činnosti. Naše heslo Rebel proti drogám hovoří jasnou řečí a má dopomoci k tomu, aby nejen mládež, ale všichni naši občané odvrátili svou pozornost od fenoménu, který je v dnešní době velice nebezpečný. Při jednom setkání s atletickým svazem jsme byli osloveni a požádáni o spolupráci. Slovo dalo slovo a my jsme se rozhodli podpořit atletický svaz. Sponzorství probíhá ve finanční formě, kterou dáváme do rozpočtu atletického svazu, smlouva se uzavírá vždy na jeden rok,“řekl v prosinci 2002 ředitel Jan Holoubek. Při akcích, které pořádal atletický svaz, se vždy objevila reklama výrobce pěnivého moku. „Nevím přesně, kolik sponzorů má atletický svaz ani to, zda jsme jediným na Vysočině. Co se však týče sportu, nepodporujeme jenom atlety, ale také například hokejisty, házenkáře a další druhy sportu,“dodal ředitel pivovaru.
Pivovar na počátku roku 2003 zatím o žádném zdražení neuvažoval, a to i přesto, že v roce 2002 investoval 17 milionů korun do nové myčky lahví. „V předchozích letech jsme tradičně zdražovali v měsících březnu a dubnu. Letos se zatím nic podobného nechystá,“potvrdil v lednu 2003 ředitel pivovaru Jan Holoubek. V nejnavštěvovanější brodské restauraci U Zlodějky se od 21.1.2003 čepovalo již výhradně plzeňské pivo. Domácí Rebel po pětiletých službách provozovatelé už nechtěli. Důvodem byla od května 2002 zhoršená kvalita brodského zlatavého moku. “ Každý rok se Rebel přes léto zhoršil, ale loni se problémy táhly prakticky celý rok,“ vysvětlil důvod nelehkého rozhodnutí jeden z provozovatelů Zdeněk Strašil. Číšník Martin Špinar přidal vlastní zkušenost: “ Nešlo pořádně natočit, protože věčně skoro vůbec nepěnilo.“ Řada štamgastů se postupně od Rebelu odvracela a přecházela k desítce Gambrinusu nebo Prazdroji. “ Ke konci roku jsme už točili víc drahé Plzně než brodského piva,“ doplnil druhý ze šéfů Zlodějky Ivo Jelínek, i když si byl vědom, že všechny zákazníky nepotěšil. Zlodějka nebyla první havlíčkobrodskou hospodou, která se k Rebelu otočila zády. Na konci léta 2002 přestoupila k plzeňským barvám vyhlášená pivnice U Němce. “ S majitelem restaurace panem Kerbrem jsme absolvovali tři jednání a dali jsme mu konkrétní nabídku na další spolupráci, na kterou nám ale do dneška neodpověděl. Že, na Zlodějce končíme slyším poprvé oficiálně až od vás,“ zněla překvapivé stanovisko obchodního ředitele pivovaru Pavla Prchala. Sníženou kvalitu piva v roce 2002 Prchal přiznal: “ Měli jsme drobné problémy, související s technickým stavem pivovaru. Ale tyto závady jsou už odstraněny.“ Za rozvodem se Zlodějkou však viděl něco jiného: “ Myslím, že to hlavní důvod nebyl. Movitý plzeňský pivovar dokáže v případě zajímavé lokality pořádně přitlačit na pilu, za dlouhodobou smlouvu je údajně schopen přihodit zpropitné v řádech stovek tisíc korun.“ Oldřich Záruba, sládek pivovaru dne 9. června 2003 představil novinku v podobě zařízení pro takzvanou studenou pasteraci piva. Původní paster byl v pivovaru nahrazen filtrem MMS (mikromulti systém filtrace piva), což výrazně zvyšilo kvalitu zejména sudového piva a to je v podstatě přírodní nepasterované. Pivovar byl teprve 23. v České republice, který uplatnil tuto metodu. Pivovar v teplých červnových dnech roku 2003 „jel“doslova nadoraz. „Denně opouští pivovar kolem 650 hl všech vyráběných druhů piva a nejdále putuje brodský Rebel až na Slovensko do Bzence,“řekl sládek Oldřich Záruba. To, že žízeň je veliká, potvrzovaly poloprázdné sklady. Pivovar vyšel vstříc svým odběratelům i tím, že zavedl nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou službu pro výdej zlatavého moku.
„Žádná majetková změna neproběhla a ani se nechystá. Pivovar zůstává i nadále stoprocentní českou akciovou společností,“ vyvrátil v červenci 2003 kolující fámy ředitel pivovaru Jiří Hušek. Ten vystřídal ve funkci Jana Holoubka, který se koncem května rozhodl odstoupit.
„Máme vlastní obchodní politiku, používáme všechny běžné konkurenční prostředky, ale proti velkým konkurentům, kteří používají na uplácení hospod peníze, je to velice složité,“ řekl v červnu 2003 obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal. Pivovar s ročním výstavem kolem 135 000 hl byl největším výrobcem piva v kraji Vysočina.
Na letní sezónu 2003 připravil pivovar akci se svým novinkovým pivem Tudor. Za tři vypité piva spotřebitel obdržel třetinku exportního ležáku Rebel.
Na léto 2003 také pivovar připravil spotřebitelskou soutěž o 5 000 cen. Pivaři sbírali pivní zátky s emblémem výhry a posílali je do pivovaru. Prázdniny roku 2003 byly o poznání žíznivější než ty minulé. Meziroční letní produkce pivovaru vzrostla téměř o 12 %. „V červenci a srpnu letošního roku jsme stočili celkem o 5 172 hl piva více než v roce 2002,“uvedl vedoucí marketingu Petr Bouda a dodal, že i novinka značky Tudor se na trhu dobře uchytila. Tisíc vyexpedovaných sudů týdně bylo toho dostatečným důkazem. Už měsíc od svého vzniku se desítkový Tudor točil ve více než sto padesáti hospodách a restauracích. „Poptávka po něm stále roste, a tak v současnosti navyšujeme kapacity, abychom uspokojili všechny zájemce o tento druh piva,“ dodal Bouda. V lahvích si Tudor zatím zájemci nekoupili. Rebel byl tradičním partnerem pro vozíčkáře při pořádání každoroční letní společensko sportovní události Handball help, jejíž výtěžek pomáhal handicapovaným lidem.
V pivovaru se v průběhu roku 2003 událo mnoho změn. Ty nejzásadnější se týkaly oblasti investic především v úseku sudového piva. Jednalo se o nový filtr a nové mycí a plnící hlavy na sudové lince. Pivovar na tyto investice uvolnil sumu přes pět milionů korun. V prosinci pak také firma zavedla velmi výhodné obchodní podmínky pro inertní plyn, což byla alternativa vzduchového kompresoru na restauracích, která zajistila kvalitu piva. Pivovar se rozhodl částečně tuto službu dotovat, protože to bylo ku prospěchu kvality piva. Inertní plyn byl součástí hygienických podmínek pro restaurace při vstupu ČR do EU. Nejen restaurace, ale i havlíčkobrodský pivovar se chystal na vstup do EU a od července 2003 se připravil na certifikaci ISO 9000 a 14000, která ulehčila vstup na evropský trh. Certifikát by měl být udělen v prvním čtvrtletí následujícího roku. Ředitelem v roce 2003 byl Jiří Hušek.
Dodávky piva z pivovaru nesměřovaly jen do míst Havlíčkobrodska a blízkého okolí. Jak informoval ředitel společnosti Jiří Hušek, vedení pivovaru na konci roku 2003 zhodnocovalo distribuční cestu k zákazníkovi ve vzdálenějších místech. „Důsledky minulosti nás přinutily zaměřit se na nové regiony. Získání prestižních ocenění v druhé polovině tohoto roku 2003 a úspěch v nových regionech dokazuje, že pivo po stránce, která se týká kvality, nemá problém, ale budování prestiže značky bude záležitost na delší dobu,“vysvětlil v prosinci 2003 ředitel. V létě 2003 se na trhu objevilo nové desítkové pivo s názvem Tudor. Jak potvrdil ředitel, právě Tudor umožnil pivovaru úspěch v jiných regionech. Přesto se čekalo, že prodej piva této značky bude vyšší. „V tomto směru velmi záleží na dostatku peněz na reklamu a propagaci. Nyní tedy chceme zvážit, do jaké lokality budou náklady na podporu značky směřovat. Pokud totiž zavedeme celoplošnou reklamu, podraží pivo, a to nechceme,“podotkl ředitel. Pivo Czech Rebel Beer, dříve určené pouze pro export do USA, bylo pro tuzemské konzumenty k dostání prozatím v lahvových třetinkách, a tak šlo na odbyt hlavně v barech a na diskotékách. „Pro rok 2004 zvažujeme jeho uvedení i v půllitrech. Jedná se o pivo s odlišnou technologií výroby a musí být spíše v kategorii dražších piv.“ Ačkoliv horké počasí léta 2003 pomohlo k prodeji piva, plány odbytu jsou vyšší. „Určité procento volné kapacity existuje. Pro rok 2004 máme nasmlouvané kontrakty pro export do zahraničí, které vzniklý prostor bez problému vyplní,“nechal se slyšet ředitel. Zároveň podotkl, že se ale pivovar jednoznačně orientoval na tuzemský trh a neměl v plánu přesáhnout 25 % exportu do zahraničí. Ziskovost společnosti se nezměnila, a tak v roce 2003 dosáhla podobné úrovně zisku jako v minulých letech. Celkový podíl exportu z výstavu, který v roce 2003 dosáhl 109 000 hl piva, byl 10 %.
V roce 2004 již pivovar nevyráběl piva: Rebel Garnet (polotmavé výčepní, určeno především pro ženy; alk.: 3,9 %; plněno do 0,33 l a 0,5 l lahví a sudů; obsahovalo mnichovský slad, ječný slad, karamelový slad a barevný slad); Lev Tradiční (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Zlatý Lev (světlé výčepní; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Lev Originál (světlý ležák; alk.: 5,1 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Hradecký Votrok (světlé výčepní; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Doktor Pito (světlé, nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví a 0,5 l plechovek; obsahovalo přísady diavital a juwim; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru).
Správu spotřební daně od ledna 2004 převzaly od finančních úřadů celní správy. A právě na nich záleželo, jak si pravidla výběru vyloží. „Žádali jsme královéhradecké Celní ředitelství o upuštění od zajištění daně, ale nebylo nám to umožněno. Abychom nemuseli ukončit činnost, bylo nutné složit zálohu v řádu statisíců,“ konstatoval ředitel společnosti Jiří Hušek. Počátkem roku není nikdy peněz nazbyt, a tak blokovat hotovost, která by se dala využít na úhradu provozních nákladů, přišlo poctivým plátcům daně nesmyslné. Nejednoznačný výklad zákona umožnil zaujímat celním úřadům odlišný postoj k jednotlivým subjektům, čímž vláda podporovala možnosti korupce.
„Letos jsme se rozhodli, že zůstaneme u cen loňských. Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet,“řekla v březnu 2004 Miroslava Petrová z ekonomického oddělení pivovaru v reakci na jarní zdražování piva.
V roce 2004 již pivovar nevařil pivo Doktor 10 (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; 100 ml piva mělo využitelnou energii 155 kJ – 37 kcal a obsahuje 1,7 g sacharidů, 0,3 g bílkovin a 0,0025 g tuků; podstatná část cukru uvedeného ve složení, byla během výroby piva přeměněna na alkohol, CO2 a tepelnou energii. Obsahovalo bylinné extrakty Diavital a Juwim, v restauracích bylo čepováno do 0,4 l lahví. Výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru.) a pivo Doktor 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; 100 ml piva mělo využitelnou energii 185 kJ – 44 kcal a obsahovalo 3 g sacharidů, 0,45 g bílkovin a 0,003 g tuků; podstatná část cukru uvedeného ve složení, byla během výroby piva přeměněna na alkohol, CO2 a tepelnou energii. Obsahovalo bylinné extrakty Diakohelan a Juwim, v restauracích čepováno do 0,4 l lahví.Výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru.)
Pivovar vstoupil do Evropské unie připraven čelit konkurenci a využít nových možností rozvoje. Jako do této chvíle jeden z mála českých malých či středních pivovarů získal certifikaci systémů řízení i jakosti. Velkou výhodou Rebelu byl tunelový paster na lahvová piva, který zvyšoval trvanlivost zboží. Pivovar tak mohl počítat s rozšířením svého exportu do zahraničí, protože nabízel obchodníkům stejné podmínky jako velké pivovary. Dne 28. dubna 2004 jeho zástupci podepsali smlouvu se silným slovenským partnerem na výhradní dovoz svého zboží do oblasti Trenčína a Bratislavy. Rebel vyvážel pivo do řady zemí světa, největší podíl – kromě Slovenska – měl export do USA. „Zaměstnáváme v současné době 100 lidí, ale kromě toho dáváme příležitost i českým zemědělcům, aby u nás uplatnili své výpěstky,“ řekl v dubnu 2004 předseda představenstva akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Jaromír Hlaváč. „Orientujeme se výhradně na české suroviny, slad si vyrábíme sami. Sladový ječmen odebíráme od zemědělců z Vysočiny, z okruhu čtyřiceti až padesáti kilometrů, používáme chmel žatecké provenience a budvarský kmen pivovarských kvasnic ze svého oborového výzkumného ústavu,“ dodal Hlaváč. Pivovar si chtěl udržet a pokud možno zvýšit svůj podíl i na regionálním trhu. Proto i přes stoupající ceny vstupů nezdražuje, vyřešil to zvýšením produktivity. V dubnu také uvedl v souladu s přáním zákazníků na český trh novou značku. Jedenáctistupňový Rebel Beer se vařil podle stejné receptury jako pivo oceněné v USA a je to typ světlého ležáku.
„U sudového piva je proti očekávání pokles prodeje o 10 %. Na lahvové pivo nemá počasí takový dopad,“ dodal k chladnějšímu počasí první poloviny roku v červnu 2004 Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Z ročního výstavu přes sto tisíc hektolitrů podnik prodával v sudech více než polovinu.
Pivovar zahájil na jaře 2004 vývoz na Slovensko. Do okolí Bratislavy, Trenčína a Žiliny dodal během měsíce června asi dvě stovky hektolitrů sudového piva. Podle ředitele Jiřího Huška se Rebel čepoval v několika desítkách slovenských restaurací. „Během letošního roku bychom na Slovensko chtěli vyvést alespoň dva tisíce hektolitrů,“ řekl. Na konci června 2004 pivovar dodal i první zásilku lahvového piva do obchodní sítě v Dánsku, a spolupráci navázal také v Maďarsku a v Polsku. Zvyšování vývozu mělo podle Huška vyrovnat nepříznivou situaci na českém trhu. „Velké pivovary mají sílu uplácet hospody. Výrobky se pak nemohou prosadit kvalitou a cenou,“ zdůvodnil. Do Dánska se vyváželo jedenáctistupňové pivo Czech Rebel Beer, které od dubna pivovar dodával i tuzemským restauracím. „Přes útlum prodeje kvůli nepříznivému počasí nám tato značka již pomohla získat několik nových zákazníků, podotkl ředitel. Slovenský obchodní partner zatím požadoval desetistupňové a dvanáctistupňové pivo.
„Nemůžeme řešit, jaké bude počasí. Teplo nám sice prospívá, ale nelze se odvolávat na to jak bude,“poukázal v červenci 2004 Petr Bouda, vedoucí marketingu pivovaru. Podle něj by se nemělo v celoročních hospodářských výsledcích chladnější léto promítnout. Prodej brodského piva zvyšoval export. „U něj hrají důležitou roli především výkyvy kurzů, které mohou pivo prodražovat,“uvedl.
Pivovar obdržel počátkem září 2004 jako první z malých a středních pivovarů v zemi certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. To znamenalo, že splnil vysoké nároky technologie výroby, která je maximálně šetrná k životnímu prostředí – tzv. enviromentální systém řízení. Obdržení a obhájení certifikátů ISO bylo podmíněno velmi náročnými kontrolami externích odborníků.
Pivovar v uplynulých měsících výrazně změnil přístup k výrobě zlatavého moku ve smyslu dosažení vysoké kvality, a s tím spojeného úspěchu na domácím i zahraničním trhu. To bylo hlavní téma pro rozhovor s Jiřím Huškem v září 2004, ředitelem pivovaru:
* Nyní jste převzali jako první z malých a středních pivovarů certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Co to pro vás znamená? ISO 14 001 představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, takzvaný systém managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem s tím, že výrobní procesy a kvalita piva je vynikající. Při současném soupeření na přeplněném trhu s pivem je často používáno metod subjektivních hodnocení a osobních názorů. Dokonce se potýkáme s případy, kde se jedná o lži. Vyjádření některých obchodních řetězců o kvalitě piva Rebel považuji za lacinou snahu vysvětlit své vlastní jednání, které zákazníka omezuje ve výběru svého oblíbeného piva. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti a vysoké kvality známého brodského piva. * Patříte mezi malé a střední pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, kolik vašich konkurentů již dosáhlo certifikace? Zatím není malý či střední pivovar s úspěšnou certifikací těchto obou norem. * Jak dlouho trvalo zavedení systému managementu kvality? Přesně jedenáct měsíců poctivé práce. * Normy ISO jsou významné pro exportní politiku zejména do zemí Evropské unie. Daří se vám i v této oblasti? Zvýšení exportu na celkovém objemu prodeje považujeme za významnou stabilizační složku v obchodní politice firmy. Letos jsme již úspěšně začali vyvážet do Německa, Anglie a zejména na Slovensko. První dodávky piva odešly už i do Dánska a Švédska. * O vývoji v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod je mnoho dohadů a spekulací, proto se zeptáme, jak si pivovar vede a kolik zaměstnává lidí? Pivovar se v roce 2002 potýkal s kvalitou vyráběného piva. Tehdy došlo ke strategickým chybám řízení a zákazník zareagoval tak, jak je běžné v konkurenčním prostředí. Musel následovat propad prodejů, a vnímání značky zákazníky bylo citelně poznamenáno. Během roku 2003 došlo k zásadním personálním změnám, v pivovaře v současnosti pracuje 80 lidí. Jak se pivovaru daří, lze vyjádřit tak, že vyrábíme vynikající pivo za rozumnou cenu, pokles výstavu byl zastaven, při současném objemu produkce dosahuje pivovar uspokojivé ziskovosti a zadluženost akciové společnosti je minimální. * Pro regionální pivovar je vždy klíčový patriotismus, jste se současným stavem spokojen? Jak jsem již řekl, vnímání značky Rebel bylo v minulosti negativně poznamenáno, ale dlouhodobou stabilní kvalitou můžeme budovat pevnější postavení značky Rebel. Budování patriotismu je velmi dlouhodobý proces, kterému budeme věnovat maximální pozornost. Jsem přesvědčen, že zákazník ocení kvalitní výrobek za nižší cenu než u konkurence. * Kterým směrem půjde vaše úsilí v následujícím roce? Kvalita piva bude vždy maximální prioritou. Trvalá modernizace výroby a zlepšování servisu našim zákazníkům budou ústřední činností. Pokud bych se mohl vyjádřit osobněji, budu veškeré své úsilí věnovat tomu, aby každý broďák byl hrdý na domácí pivo Rebel. Zároveň vždy respektuji právo volby zákazníka, jeho svobodu. Ale velmi těžko chápu opačné jednání jiných regionálních firem, které preferují okamžitý zisk, ne dlouhodobou prosperitu, a svým chováním zákazníkům berou to nejposvátnější, svobodu nakoupit si za své peníze pivo, které chtějí.
Pivovar v prosinci 2004 vyvezl první kontejner piva na australský trh. „Získání zajímavého partnera, který je významným distributorem nápojů v Sydney, předcházelo zaslání vzorků, které prošly několika degustacemi odborných komisí, „vysvětlil 5.1.2005 ředitel pivovaru Jiří Hušek. Podle jeho vyjádření pivovar zvýšil po vstupu do EU export piva o více než 50 %. K největším odběratelům tohoto piva patřilo Slovensko a USA. Vývoz ovlivnila i skutečnost, že pivovar byl jediný z nezávislých pivovarů s certifikáty kvality pro tradiční výrobu českého ležáku.
Pro export do USA pivovar vyrobil světlý ležák s názvem Mala Strana (alk.: 4,5 %). a Prague Pilsner Beer.
Začátkem února 2005 se pod patronací města Tábor uskutečnil již 15. ročník reprezentačních slavností piva. Ve velmi silné konkurenci dosáhl vynikajícího úspěchu v královské disciplíně speciálních světlých piv i pivovar Havlíčkův Brod. Jeho zástupci si z Tábora odvezli Stříbrnou pivní pečeť pro rok 2005.
Dva plesy společnosti pivovar Havlíčkův Brod, které se konaly 25.a 26.února 2005 v KD Ostrov, udělaly pomyslnou tečku za úspěšným rokem 2004. Přestože do prvních hudebních taktů plesu chyběla necelá hodina, Jiří Hušek, ředitel pivovaru, zatím ještě neodložil pracovní myšlenky. „Museli jsme především napravovat chyby minulosti, které měly negativní dopad na kvalitu piva Rebel. Abychom demonstrovali kompletní vyřešení tohoto problému minulosti, zaměřili jsme se na dosažení co nejvyšší kvality našeho piva. To se podařilo, což je příjemné konstatování.“ Nejvyšší muž pivovaru to doložil certifikáty jakosti 9001 a ISO 14 001 ze září 2004, které jako jediný z českých nezávislých pivovarů brodský Měšťanský pivovar obdržel. Tento úspěch zejména při vyjednávání o exportech představoval pádný argument pro potencionální exportéry s tím, že pivovar patřil k technologicky nejlépe vybaveným v Čechách. Proto přicházely i úspěchy v exportu piva Rebel, a to od USA přes Slovensko až po Austrálii. „Od vstupu ČR do Evropské unie jsme navýšili export piva o 50 %, ale prioritou jednoznačně zůstává mateřský region,“zdůraznil ředitel. V pivovaru bylo hodně peněz vloženo do modernizace technologie. Proto Hušek připomenul novou filtraci pro sudové pivo, umožňující vyrábět nepasterizované pivo, přičemž se jednalo o významný posun v kvalitě vlastností piva. Co stálo za velkou změnou v pivovaru ? Ředitel Jiří Hušek připomněl, že musely přijít změny v organizaci výroby. „Dříve v podniku pracovalo více než sto lidí, teď vše zajistíme s 85 pracovníky. Začali jsme o ně také komplexně pečovat. Vytvořili jsme sociální fond, jehož prostředky jsou určeny pro příplatek na dovolené, poznávací zájezdy a kulturní akce. Nám to pomáhá vytvořit sounáležitost pracovníků se společností. Nevím teď o jednom, který by za firmu nedýchal, „zdůraznil Hušek.
Z pivovarů, které vařily svoje pivo na Vysočině, měl zde největší prodej Rebel. „Loni jsme v kraji Vysočina prodali 53 000 hl našeho piva,“ uvedl v květnu 2005 Petr Bouda z pivovaru. Největší prodej přitom pivovar měl na „domovském“ havlíčkobrodsku: 32 000 hl.
Tmavý ležák Rebel získal druhé místo v největší degustační soutěži Pivo České republiky, která se uskutečnila v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích v červnu 2005. V roce 2005 se soutěže zúčastnilo 41 pivovarů se 179 pivy. Jak prozradil ředitel pivovaru Jiří Hušek, tmavý ležák se v Havlíčkově Brodě vyrábí tradiční technologií podle starých receptur. V roce 2005 se jednalo o druhé ocenění zdejšího piva, v únoru 2005 obdrželo speciální světlé čtrnáctistupňové pivo stříbrnou Pivní pečeť pro rok 2005.
Pivovar dne 20.6.2005 navštívil místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, kterého doprovázel sládek Václav Korda. Účelem návštěvy byla konzultace několika sporných zákonů s členy představenstva, které v současnosti komplikovaly život malým a středním pivovarům. Neopomenul ani prohlídku pivovaru. „Patřím k té části poslanců, kteří se domnívají, že různorodost české společnosti je dána také i různorodostí druhů českého piva. Proto se domnívám, že je potřeba podporovat a do jisté míry i zvýhodňovat malé pivovary, které tuto rozmanitost zajišťují,“nechal se slyšet Kasal po prohlídce pivovaru.
Pivovar v první polovině roku 2005 rozšiřoval svůj vývoz do zemí EU. Jak uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, vstup ČR do EU podstatně zjednodušil export piva do zemí unie. „Vedle obvyklých lahví putuje v současnosti pivo za hranice v cisternách. Náš nový odběratel požadoval stáčení piva takovým způsobem, který nejsme schopni zatím v pivovaru zajistit. Proto jsme se rozhodli vyvážet různé druhy piv v cisternách,“zdůraznil Petr Bouda, vedoucí marketingu. Měsíčně opustělo brány pivovaru osm cisteren, což představovalo téměř 2 000 hl piva Rebel.
Pivovar za první pololetí 2005 meziročně zvýšil výstav i tržby. Piva uvařil 42 000 hl, proti stejnému období roku 2004 o 8 % více. Tržby za pivo se zvýšily o 12 % na 48 milionů korun. Podle ředitele Jiřího Huška sice podnik více než desetinu produkce vyvezl do zahraničí, na vyšším prodeji se ale podílel především domácí trh. „Jsme regionální pivovar a naší prioritou je trh Vysočiny,“ řekl v srpnu 2005. Na prodeji se projevilo i počasí. „Letošní červen byl lepší než červenec, což je výkyv v ročních průměrech,“ podotkl Hušek. Podnik začal do jedné restaurace v Havlíčkově Brodě dodávat kvasnicové pivo, jaké se běžně čepovalo ještě před půl stoletím. Jeho prodej byl podle Huška náročnější, protože u nepasterizovaného a nefiltrovaného moku musel hostinský zajistit i dobré chlazení sudů. Produkci bylo navíc nutné vytočit během dvou dnů. Export se proti roku 2004 zvýšil asi o 15 % a na výstavu se nyní podílí asi 12 %. Největší odběratele měl pivovar šestým rokem v USA. Pivo Rebel se vozilo i do Dánska, na Slovensko, do Ruska a od roku 2004 také do Austrálie. Do supermarketů v oblasti Tasmánie v létě 2005 podnik poslal třetí zásilku. „Je to perspektivní trh,“ uvedl ředitel. Pivovar byl jediný, který na tento kontinent dodal pivo uvařené v Česku. Ostatní tuzemské značky byly zastoupeny licenčně.
Tmavý ležák Rebel se stal třetím nejlepším pivem ve své kategorii při degustacích v září 2005 v rámci Dočesné 2005 v Žatci. „Tmavý ležák je chuťově vyvážené pivo s karamelově nasládlou chutí, jemnou hořkostí a granátovou barvou,“ představil ředitel pivovaru Jiří Hušek. Pivovar v roce 2005 za tmavý ležák obdržel už druhý vavřín. V polovině června 2005 se umístil na druhém místě největší degustační soutěže u nás, Pivo České republiky. Dočesná v Žatci se konala v roce 2005 už po osmačtyřicáté. Byla jednou z největších pivních slavností v republice, každým rokem se jich účastnily desítky pivovarů z celé republiky.
Na podzim 2005 začal pivovar zásobovat maloobchodní síť Plus pivem Troll (alk.: 4,4 %).
Pivovar v roce 2005 uvařil 93 500 hl piva, v porovnání s předchozím rokem o 16 % více. Nové odběratele získal především mezi restauratéry v okolí. „Počet zákazníků u sudového piva se meziročně zvýšil o 12 %,“ řekl ředitel Jiří Hušek. Naopak o něco méně se pivovaru dařilo v zahraničí. „Koncentrujeme se na tuzemský trh, kde jsou velmi dobré výsledky. Export spíš stagnuje,“ uvedl Hušek. Za hranice směřovalo 6 500 hl piva, tedy asi 7 % ročního výstavu. Největší množství pivovar dodal na Slovensko, menší zakázky měl například v Austrálii nebo ve skandinávských zemích. Pivovar vařil tmavá i světlá piva především pod značkou Rebel.
Mrazy v lednu 2006 brzdily rozvoz piva z pivovarů na Vysočině. Pivovar dne 23.1.2006 sháněl pro odvoz piv skříňové auto, kde je izolace lepší než pod plachtou. S dalšími podobnými dodávkami si ale počkal na konec týdne. „Ve čtvrtek se mají ty teploty změnit, takže na konci týdne pojede dvojnásobek aut,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Hušek.
Tmavý ležák Rebel byl druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom v únoru 2006 odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu.
K většímu prosazení značky v regionu měla pomoci nová pivovarská restaurace, která měla být v areálu podniku otevřena během června 2006.
Pivovar dne 1.července 2006 slavil až do rána. Na narozeninové party nechyběla hudba, pivo ani středověcí rytíři. Takové oslavy místní věru nepamatovali. Celé náměstí, s ním Dolní i Horní ulice a samozřejmě areál pivovaru si užívaly už 107 let tradice vaření piva. Rebel pustil svoje příznivce a zvědavé návštěvníky téměř až do “ kuchyně“. Lidé se tak dostali nejen na místa, kam smrtelník jen tak nemůže, ale na vlastní oči viděli celý postup při výrobě piva. Atraktivní informace ze zákulisí pivovaru si poté mohli probrat při rockové, dechové nebo španělské muzice. Tu zprostředkovali kejklíři ze skupiny Krless odění do historických kostýmů. Oslavit svátek piva přijela i zpěvačka Ilona Csáková, která je spíše známá jako příznivkyně kvalitního vína. Zlatým mokem se stosedmiletou tradicí však nepohrdla ani ona. Cimbálovka nebo hardrock? Každému podle jeho chuti. Zkrátka nepřišly ani děti, které se dosyta mohly vyžít v nafukovacím hradu nebo na trampolíně.
Při své návštěvě Havlíčkova Brodu v srpnu 2006 navštívil prezident Václav Havel pivovarský hostinec, kde se sešel s ředitelem pivovaru Jiřím Huškem. „Václav Havel se zajímal o výrobu piva. Sám pracoval v minulosti v trutnovském pivovaru, kde pivo filtroval, a proto znal kvasnicové pivo,“ uvedl Jiří Hušek. Na závěr své návštěvy se prezident, stejně jako moderátor Václav Moravec, podepsal na památku na zeď hostince. Svůj podpis připojil na zeď i o dva dny později další host Letní žurnalistické školy, senátor a bývalý válečný zpravodaj Jaromír Štětina.
Pivovar získal v prosinci 2006 cenu českých sládků za tmavé pivo Rebel. „Letošního třináctého ročníku soutěže se zúčastnilo pětatřicet pivovarů s padesáti čtyřmi značkami piva,“ uvedl Richard Crha, šéfredaktor časopisu Pivní kurýr, který soutěž každoročně pořádal.
V roce 2006 již pivovar nevyráběl značku Tudor (světlé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno pouze do sudů )
Pivovar vyrobil méně piva, ale přesto na tom vydělal. 90 tisíc hektolitrů oproti 93 tisícům z roku 2005, to byla bilance roku 2006. I tak se ale mohl pochlubit ziskem dvou milionů korun. Pivovar zaznamenal nárůst i proto, že opustil málo placenou výrobu privátních značek pro obchodníky a jiné výrobce a že zvyšuje výhodnější prodej sudového piva do restaurací. Tržby za pivo se v roce 2006 pohybovaly kolem 100 milionů korun, což bylo podle ředitele podniku Jiřího Huška podobná částka jako v roce 2005. Hušek podotkl, že se získáváním nových zákazníků v gastronomii byly spojeny i vysoké náklady na podporu prodeje. Pivovar zásoboval přes 350 restaurací, v sudech prodával 60 % svého výstavu. Za hranicemi v roce 2006 prodal sedm procent produkce, z toho nejvíce na Slovensku. Hušek uvedl, že pivo Rebel mohli ochutnat i zákazníci horských restaurací ve Vysokých Tatrách. „Poslední stovky metrů do nich horalé donášejí pivo na zádech,“ přiblížil. Naopak kvůli nízkému kurzu dolaru klesaly tradiční dodávky do USA.
První březnový víkend roku 2007 byl v havlíčkobrodském Kulturním domě Ostrov ve znamení piva Rebel a tradičního Pivovarského plesu pivovaru, který se každoročně těšil velkému zájmu veřejnosti. „V letošním roce byly oba plesy zcela vyprodány a celkově se vypilo více než padesát sudů piva. O zábavu se postaraly skupiny Fortuna a E. M. I. L, velký úspěch slavila bohatá tombola a vystoupení fitness teamu juniorek sportovně relaxačního centra Fanatic,“ přiblížil průběh akce Jiří Hušek, ředitel pivovaru. V zimním období bylo hlavní akcí pivovaru právě Pivovarský ples. V roce 2007 se mohli obyvatelé Vysočiny těšit na tradiční Slavnosti piva nazvané Rebel má narozeniny, které se měly konat 30. června 2007. „Právě kultura, sport a veřejný život na Vysočině je pro nás důležitý, a proto jako regionální pivovar považujeme za nezbytné podobné aktivity podporovat,“ doplnil Jiří Hušek. Pivovar i v roce 2006 spolupracoval s pořadateli řady kulturních a sportovních aktivit nejen v samotném Havlíčkově Brodě. „V Brně a Hradci Králové provozujeme velkosklady s kompletním sortimentem nealkoholických nápojů a v roce 2006 jsme nově otevřeli Pivovarský hostinec Rebel, který se nachází přímo v historické budově pivovaru,“ dodal ředitel pivovaru. Na rok 2007 byla naplánována investice do nové stáčecí linky pro sudové pivo. „Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudové piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru“. Kvůli rostoucímu odbytu piva v sudech v roce 2007 budoval novou stáčecí linku. Za technologii a stavební úpravy zaplatil osm milionů korun. Podnik se zaměřil především na regionální trh. „Dodávky do zahraničí vnímáme spíš jako posílení prestiže,“ řekl v březnu 20007 Hušek. Stále více návštěvníků by mělo přicházet i do pivovaru. V roce 2006 byla v jeho areálu otevřena restaurace, s venkovními zahrádkami nabídne kolem 200 míst. Pivovar také pro léto 2007 plánoval pravidelné exkurze. Veřejnost se mohla s výrobou piva seznámit každé páteční odpoledne.
Pravidelné exkurze pivovar nabídnul od června 2007. „Osobní kontakt se spotřebitelem považuji za účelnější než draze placenou reklamu,“ zdůvodnil ředitel Jiří Hušek. Lidé mohli přicházet každý pátek od 16 do 18 hodin. Vstup byl zdarma. „Chceme to spojit s návštěvou restaurace,“ doplnil ředitel. V pivovarské restauraci, zprovozněné v roce 2006, bylo 90 míst. Dalších více než 100 lidí mohlo pivo značky Rebel ochutnávat na venkovní zahrádce. Hušek podotkl, že dosud se exkurze pro veřejnost konaly jednou ročně, při slavnosti piva.
Se začátkem sezony byl spokojen ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek. „Duben dopadl výborně. První čtyři měsíce jsou nejlepší za posledních pět let,“ zhodnotil.
V pivovaru se používá od roku 2004 technologie HGB. Znamená to, že se vaří výhradně dvanáctka a z části objemu se pomocí zařízení HGB vyrobí jedenáctka a desítka.
Pivovar vydal za rekonstrukci svých výrobních prostor přes 10 milionů korun. Pořídil za ně novou technologii stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory. Oznámil to ředitel pivovaru Jiří Hušek. Jednalo z největších investičních akcí podniku v posledním desetiletí a začala v říjnu 2007 a trvala půl roku. Pivovar vařil tmavé i světlé pivo. V roce 2007 pivovar předpokládal výstav o 5 000 hektolitrů nižší. „Ukončili jsme výrobu privátních značek,“ zdůvodnil ředitel. Dodal, že pivovar posiloval výrobu vlastní značky Rebel. Nejsilnější pozici měl na Vysočině. Podle Huška se převážná část produkce prodávala v okruhu do 30 kilometrů od Havlíčkova Brodu.
Do konce roku 2007 se mohli radovat příznivci havlíčkobrodského rebelu. Podle slov ředitele pivovaru Jiřího Huška se chystalo vzrostou ceny až příští rok.
V roce 2007 již pivovar nevyráběl značku Troll (světlý ležák; alk.: 4,6 %; plněno jen do 0,5 l lahví; láhev; Vyráběno od podzimu 2005 pro pro maloobchodní síť Plus.)
Pivovar se stal v kategorii výrobců do sto tisíc hektolitrů pivovarem roku 2008, anketu pořádal měsíčník Pivní Kurýr a jednalo se o další ocenění piva Rebel. „Rok 2007 byl pro pivovar velmi úspěšný. Podařilo se získat ocenění v celém šíři vyráběných piv, nejcennější úspěchy se dostavily u tmavé a světlé dvanáctky, které získaly při anonymních degustacích piv z celé ČR první místa,“ přiblížil úspěchy brodského piva Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Pivovar v prvním čtvrtletí roku 2008 dokončil největší investiční záměr za posledních deset let. „Jedná se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. Investiční akce přesáhne částku 10 milionů korun a technologie pro stáčení piva bude patřit k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ dodal Jiří Hušek. Prodej piva značky Rebel se na tuzemském trhu v roce 2007 zvýšil o 5 %, a to zejména v restauracích regionu Vysočiny. Zdvojnásobil se také export brodského piva, kterého nejvíc ochutnali milovníci zlatavého moku na Slovensku, v USA, Dánsku či Finsku. Celkový výstav pivovaru činil v roce 2007 82 tisíc hektolitrů.
Pivovar v roce 2007 uvařil 82 000 hl piva, což bylo zhruba o 7 000 hl méně než v roce 2006. „V roce 2006 jsme dělali privátní značky pro obchodní řetězce, s tím jsme skončili,“ uvedl Hušek. V roce 2007 se v pivovaru vařilo pouze pivo značky Rebel. Tržby za pivo převýšily 100 milionů korun.
Pivovar do září 2008 hodlal obnovit výrobu sladu, aby nebyl závislý na dodavatelích a snížil své výrobní náklady. Pivovarská sladovna byla uzavřena asi před čtyřmi lety z ekonomických důvodů. Nyní ale pivovar nakupoval slad za dvojnásobnou cenu, což podle ředitele Jiřího Huška nezpůsobilo jen zdražování ječmene, ale i velká přirážka sladoven. „Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní sklad se ziskem,“ uvedl v lednu 2008 Hušek. Nákup sladu podle něj komplikovalo to, že jeden subjekt ovládal přes 60 % trhu. „To vidíme do budoucna jako hrozbu. Ve výrobě sladu chceme být soběstační,“ konstatoval. Sladovna dosud fungovala jako sklad O dodávkách sladovnického ječmene již podnik jednal se zemědělci v regionu. „Padesát procent množství potřebného k výrobě piva v roce 2009 už máme zajištěno,“ dodal Hušek. V prvním čtvrtletí roku 2008 pivovar dokončil rekonstrukci části výrobních prostor za více než deset milionů korun. Pořídil novou technologii na stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory. Podnik zaměstnával 88 lidí, ve sladovně vzniklo dalších šest pracovních míst.
V Táboře proběhl v lednu 2008 osmnáctý ročník pivních slavností, pivo z pivovaru Havlíčkův Brod, získalo zlatou a stříbrnou pivní pečeť. Zlatou pivní pečeť obdrželo pivo Rebel v kategorii tmavých ležáků, stříbrnou pivní pečeť mezi světlými ležáky. „Pivní slavnosti v Táboře jsou největší událost svého druhu v ČR a získání ceny je pro náš pivovar jedním z nejcennějších ocenění,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Rok 2008 začal pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., opravdu výjimečně. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Jiří Hušek. Vedle dvou výše zmíněných cen byl pivovar Pivovarem roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.
Pivovar dokončoval na počátku roku 2008 největší investiční záměr za posledních deset let. Jednalo se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. „Investiční akce přesáhne částku deset milionů korun a technologie pro stáčení piva patří k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ doplnil Jiří Hušek. Linka na stáčení sudů byla spuštěna počátkem března 2008. „Nová technologie pro stáčení piva zajistí spolehlivější mytí sudů a následné stočení. Je vybavena nejmodernějšími systémy, které jsou schopny včas identifikovat vadný sud či únik tlaků,“ dodal Jiří Hušek.
Pivovar zprovoznil v dubnu 2008 novou linku na mytí sudů. Zaplatil za ni přes deset milionů korun. „Moderní technologie pomohou zkvalitnit výrobu piva,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Výrobce piva značky Rebel se v nejbližší době také chystá obnovit vlastní sladovnu. Ta přestala sloužit z ekonomických důvodů před čtyřmi lety. Nákup sladu se ale v poslední době prodražoval. Hušek sdělil, že v roce 2004 stála tuna sladu kolem 7 000 korun, za tunu sladovnického ječmene se tehdy platilo 3 500 korun. „V současnosti stojí ječmen 7 000 a slad se pohybuje nad 14 000 korunami,“ řekl ředitel Hušek. Pivovar předpokládal, že díky vlastnímu sladu ušetří ročně kolem 1,5 milionu korun. Stoupne i objem surovin kupovaných na Vysočině; to umožní pivovaru požádat o novou značku pro místní produkty. „Což je pro nás jako pro regionální pivovar velmi cenné,“ podotkl Hušek. Nová linka umyje za hodinu až osmdesát sudů, nahradila deset let staré stroje. Měla by vyloučit možnost chyby obsluhujících pracovníků, odhalí i závady na sudech.
Dne 28.června 2008 se uskutečnil v Havlíčkově Brodě další ročník Slavností piva, místní pivovar si tak připomněl 174. výročí své existence a na návštěvníky čekal program na Havlíčkově náměstí, v městském parku Budoucnost a v areálu Měšťanského pivovaru.
V degustační soutěži, která se konala o ve dnech 4.-5. září 2008 v Žatci při příležitostí Žateckých slavností chmele, získal tmavý ležák pivovaru první místo, jedenáctistupňový Czech REBEL Beer se umístil v konkurenci 34 přihlášených vzorků v kategorii světlých výčepních piv na místě třetím. „Černé pivo Rebel je v Žatci na prvním místě oceňováno už od roku 2006 a v roce 2008 tak obhájilo prvenství už po třetí. Vítězství v žatecké degustaci za přítomnosti 160 degustátorů znamená pro pivovar už osmé ocenění piva Rebel během roku 2008, a to jak ve světlých, tak v tmavých pivech. Pivovar obdržel na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů ročního výstavu,“ uvedl Jiří Hušek.
Evropská unie zapsala v roce 2008 značku České pivo do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, mohlo to pomoci i pivovarům na Vysočině. Jiří Hušek, ředitel pivovaru, viděl význam nové značky České pivo jako v významný atribut ochrany spotřebitele nejen na Vysočině. „Má tedy svůj význam nejen v případě exportu, ale dává i tuzemskému zákazníkovi informaci, že daná značka piva je vyráběna z předepsaných surovin, stanoveným způsobem a na území ČR:
* Jak to může ovlivnit další budoucnost pivovaru v Havlíčkově Brodě?
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. používá označení České pivo už několik let, protože od samého vzniku iniciativy ochranného označení původu splňuje veškeré podmínky pro právoplatné užívání tohoto označení. V budoucnu může tato ochrana pomoci malým pivovarům, tedy nejen pivovaru v Havlíčkově Brodě, k odlišení na exportních trzích a tak dát značce Rebel vyšší přidanou hodnotu, resp. zařadit České pivo mezi piva s vyšší cenou.
* Je udělení nové značky České pivo podle Vás spíš signálem dovnitř do České republiky, nebo naopak do zahraničí?
V současné době se jedná o velmi pozitivní signál zejména směrem dovnitř České republiky, protože v současné době jsou úspěšné malé a střední pivovary etablovány zejména na tuzemském trhu. Dosud malé a střední pivovary, jež zvolily strategii exportu piva, se musely vyrovnat se skutečností, že jejich značky byly zpravidla umístěny v nejnižších cenových segmentech, a tudíž se musely přizpůsobit ve výrobních nákladech na takové pivo. V budoucnosti je zeměpisná ochrana a ochrana původu České pivo velkou příležitostí i pro exportní aktivity, protože už nebude značka piva z malého českého pivovaru přímých konkurentem piv, které jsou vyráběna v dané zemi, ale byla označována jako české pivo. Právě to byla hlavní konkurenční nevýhoda při exportu, protože globální značky vyráběly ryze české značky piv licenčně v dané zemi a tak mohly dosáhnout zcela jiné realizační ceny pro spotřebitele. Dnes už takové pivo nemůže být označeno jako české“.
Dne 18.listopadu 2008 pivovar stočil do lahví nový výrobek Sváteční speciál Rebel, jednalo se pivo s vyšší stupňovitostí s objemem alkoholu 5,4 %. Bylo to světlé speciální pivo vařené tradičním postupem. Pivo charakterizovala jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz. Všechna piva vyráběná v pivovaru Havlíčkův Brod splňovala kritéria pro právo označení symbolem „Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo“. Do konce roku 2008 tak měly projít změnou všechny etikety, které byly opatřeny nejen tím symbolem, ale došlo k významnému redesingu stávajících etiket.
Pivovaru v roce 2008 stouply tržby za pivo o 12 % na 100 milionů korun. Objem uvařeného piva se pohyboval kolem 82 000 hl, podobně jako v předchozím roce. „Podniku ale pomohl vyšší prodej sudového piva, který je výhodnější,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Pivovaru stoupl odbyt hlavně v regionu Vysočiny, nová výčepní místa přibyla například v krajském městě Jihlavě. Podnik nyní začal používat značku Vysočina – regionální produkt.
Pivovar byl v roce 2009 prvním pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina – regionální produkt. Udělení certifikátu bylo podmíněno používáním surovin, které pocházely z Vysočiny. „Díky otevření sladovny odebere pivovar od zemědělců na Vysočině více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Logo certifikátu Vysočina – regionální produkt pivovar uváděl na etiketách. „Hlavní smysl takového ocenění vidím zejména pro spotřebitele, který se může lépe orientovat v nabídce obrovského množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo a současně podpořit nákupem výrobce a producenty z Vysočiny,“ dodal Jiří Hušek.
Nový sládek pivovaru Libor Čech pocházel ze severních Čech. Jeho profesní život je spojený s českým pivovarnictvím, kde začal pracovat v roce 1990, a to v pivovaru Louny jako pracovník ve výrobě piva. Postupně se přes četaře spilky a ležáckého sklepa, podsládka vypracoval až na pozici sládka a ředitele pivovaru Krásné Březno v Ústí nad Labem. Má zkušenosti jak z malých pivovarů, tak z nadnárodních společností, kde pracoval naposledy pro společnost Heineken. „Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu. Přišla nabídka z Brodu a já jsem za ni rád,“ uvedl ke svému příchodu na Vysočinu Libor Čech.
„K jakým změnám v technologii výroby piva po vašem příchodu došlo a jak to poznají spotřebitelé?
Po seznámení s technologií, která je v havlíčkobrodském pivovaru na vysoké úrovni, a po posouzení technologického postupu jsem změnil časový okamžik chmelení piva. Pivo tak vyniká intenzivnější chmelovou vůní.
Od března jste začali vyrábět České pivo, kterému se zatím pivovary na Vysočině brání kvůli složitým legislativním podmínkám. Co znamená vyrábět České pivo? Co je třeba splnit?
V havlíčkobrodském pivovaru se vždy vařilo pivo způsobem, který je pro české pivo typický. Pro nás to znamená pouze jinou metodiku zpracování výkaznictví výroby. Klasická technologie vaření a kvašení v otevřených kádích je doménou malých a středních pivovarů, které i přes vyšší pracnost a výrobní náklady preferují tradiční výrobu českého piva. Dnešní vývoj konkurenčního prostředí dává tušit, že během několika málo let bude v České republice takových pivovarů velmi málo. Havlíčkobrodský pivovar je jeden z posledních pivovarů u nás, který je stále v českých rukou a patří mezi tzv. nezávislé pivovary.
Díky otevření sladovny vyrábíte pivo REBEL převážně z místních surovin a díky tomu jste uspěli v certifikaci na regionální produkt Vysočiny. Proč jste se pro certifikaci rozhodli?
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., je jediným pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina – regionální produkt. Podmínkou udělení byla skutečnost, že při výrobě musí být používány zejména místní suroviny. Díky otevření sladovny odebírá pivovar od zemědělců Vysočiny více než 1 700 tun sladovnického ječmene ročně. Hlavní smysl takového ocenění pro spotřebitele je skutečnost, že se může lépe orientovat v nabídce velkého množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo.
V současné době jsou vidět láhve REBEL s novou etiketou, co vedlo pivovar ke změně?
Vedle doplnění etikety o zeměpisnou ochranu České pivo či ochrannou známku Vysočina – regionální produkt jsme se rozhodli o zcela jiný design a materiál etikety. Pivo REBEL patří druhým rokem k nejoceňovanějším pivům v České republice a chceme, aby tomu odpovídala kvalita a zpracování etikety.“
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Mezi 7 přihlášenými tmavými ležáky obsadil první místo Rebel černý.
Pivovar se stal nejoceňovanějším pivovarem degustační soutěže Pivo České republiky 2009. Za pivo Rebel si odvezl čtyři ocenění na stupních vítězů a dvě čtvrtá místa. Prestižní soutěž se konala v Českých Budějovicích. Zúčastnilo se jí 39 pivovarů z Česka i Slovenska, degustátoři porovnávali 204 vzorků. V kategorii tmavý ležák putuje do Brodu ocenění za druhé místo, v kategorii světlý ležák za první, ve speciálních světlých pivech za druhé a v kategorii kvasnicové pivo za místo třetí. V dalších dvou kategoriích se Rebel umístil na čtvrtém místě. „Už třetím rokem patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům v Česku a obhajoba tří cen, které jsme získali vloni, se povedla na výbornou,“ spokojeně konstatoval ředitel měšťanského pivovaru Jiří Hušek.
Prostory, kde je pivo Rebel doma, si mohli 27.6.2009 prohlédnout návštěvníci pivovaru. „Jaké mám rád pivo? Samozřejmě že to naše,“ odpovídal s úsměvem sládek Libor Čech na dotazy, kterému pivu on dává nejčastěji přednost, když mezi sudy a lahvemi s brodským Rebelem tráví většinu času. Stáčírnu, varnu, lahvárnu, sklepy. To všechno si mohli prohlédnout návštěvníci pivovaru v rámci pivních slavností. Měšťanský pivovar slavil už celých 175 let. „My jdeme na exkurzi,“ hlasili se podle pracovníků pivovaru první zájemci už během rána a dopoledne. Ale nedalo se nic dělat, museli počkat. Pivovar otevřel svoje brány hodinu před polednem. „Samozřejmě že všechno nemohu provádět sám, to bych se umluvil. Prohlídky jsou tak každých 30 minut pro 30 až 40 lidí. Kromě mě provádí ještě podsládek, laborantka a sladmistr,“ prozradil Libor Čech. Některé prostory ale přesto zůstaly zvědavým návštěvníkům skryty. Například sladovna, která není v létě v provozu, a proto v ní nebylo nic k vidění. Dále prostory, kde dochází ke kvašení a nejsou přístupné z hygienických důvodů. „Samozřejmě se snažíme, aby návštěvníci při prohlídce rozuměli. Výklad podáváme co nejjednodušším způsobem, bez odborných termínů,“ zdůraznil sládek.
„Byl to zatím nejlepší měsíc za posledních pět let,“ radoval se z července 2009 ředitel pivovaru Jiří Hušek. I když jeho podnik vyrobil v pololetí asi o dvě a půl procenta piva méně než před rokem, červencový výstav 13 % nad loňskými čísly schodek rychle srovnal. „Pokud počasí vydrží, vyrobíme během léta o desetinu více piva než loni,“ rychle propočítával ředitel.
K oslavě 175 let od založení Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě byl uvařen speciální světlý ležák s 8 % alkoholu Výroční 17,5 stupňový Rebel láhev.
V dubnu 2009 pivovar v Havlíčkově Brodě zaregistroval značku piva Hradecký Votrok 11% ( láhev )a v září 2009 se pivo bez velké reklamy objevilo v některých hradeckých výčepech, například U Letců, v restauraci Severka či Sokol na Novém Hradci, i v podnicích okolo Hradce. „Dnes se už obnovené hradecké pivo čepuje v šestatřiceti podnicích, v jednání jsou další. Rádi bychom, kdyby se pivo ujalo,“ přál si bývalý pracovník královéhradeckého pivovaru Jindřich Klazar, který spolu s bývalými pracovníky zaniklého pivovaru na chuť staronového piva dohlížel. Dodal, že bývalí pracovníci hradeckého pivovaru dbali na to, aby pivo bylo hořčí a aby co nejvíc chutnalo jako původní Votrok. „Hradec vždy vařil pivo s výraznou hořkou chutí. Samozřejmě, že to není přesně Votrok, který se vařil ve městě na konci minulého století. Už jen proto, že se k jeho výrobě dnes používá jiná voda než tehdy v Hradci,“ vysvětluje Klazar. „Myslím, že některým pivařům přestala chutnat desítka velkých pivovarů. Jiní chtějí jiné značky piva než ty globální, které koupí na každém rohu. A chtějí značky regionální. Je v tom i kus patriotismu,“mínil ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek. „Mnoho pivovarů navíc dnes dělá jedenáctku ve velmi podobné stupňovitosti a objemu alkoholu jako dvanáctku, takže někdy je rozdíl mezi nimi nepoznatelný. K tomu jsme také přihlíželi i při zavedení výroby Votroka,“ dodal ředitel. Hradecký Votrok zatím dělal pivovaru radost, ale ředitel nechtěl chválit dne před večerem. „Nestihli jsme s Votrokem letní sezonu, začali jsme ho distribuovat až v září. Lidé ho zatím chutnají a bude trvat tak dva tři měsíce, než se ukáže, kolik z nich u něj zůstane. Je třeba se dívat do budoucnosti obezřetně a s patřičnou pokorou,“ řekl Hušek.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii světlá speciální piva třetí cenu obdrželo pivo Rebel sváteční speciál.
Tmavý ležák Rebel se stal ve své kategorii pivem roku 2009. Na Svatováclavských slavnostech v Praze získal titul České pivo 2009. Soutěž byla jednou z nejprestižnější v republice, pořádal ji Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Jejich pracovníci vzorky anonymně odebrali a provedli analytické rozbory. „Letos se jedná už o šestou cenu, kterou pivo Rebel získalo na nejrůznějších degustačních soutěžích, jakými jsou například Pivo České republiky, Dočesná Žatec či Česká pivní pečeť. Pro pivovar je tento úspěch výjimečný i v tom, že se jedná o obhajobu prvního místa z loňska,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. „Spotřeba piva ve většině českých restaurací klesá, ale náš pivovar prodal o pět procent více piva než loni, což reprezentuje více než stovku nově získaných podniků, kde se Rebel začal letos točit,“ doplnil Hušek.
Rebel od ledna 2010 podražil. V souvislosti s nárůstem spotřební daně sáhlo vedení pivovaru k výraznějším úpravám cen, než tomu bylo v minulosti. „Hlavním důvodem zdražení jsou úpravy daní, ale do ceny se promítají i další vlivy. U lahvového piva představuje zdražení částku odpovídající navýšení spotřební daně a DPH. Zdražení lahvového piva se pohybuje od 0,50 do 0,75 koruny na půl litru piva. Jde tedy zhruba o pětiprocentní navýšení,“ uvedl v prosinci 2009 ředitel pivovaru Jiří Hušek. Firma zároveň od ledna 2010 nabídla veškerý sortiment lahvového piva i v papírových multipacích po osmi či deseti lahvích. „Zákazníkům nabídneme toto balení za zaváděcí cenu, která se bude blížit ceně před zdražením,“ dodal Hušek. O něco více však podražilo sudové pivo. „Důvod je prostý, v minulosti jsme oproti konkurenci zdražovali méně. Nyní už reagovat musíme,“ vysvětlil ředitel. Průměrně se zvýšila cena o korunu na jeden půllitr, nejprodávanější pivo Rebel Original Premium podražil o 1,40 koruny.
Výroba piva v Havlíčkově Brodě se v roce 2009 zvýšila o jedno procento na 83 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k obecně předpokládanému poklesu tuzemské spotřeby piva v roce 2009 zhruba o deset procent považujeme náš výsledek za velmi pozitivní,“ zhodnotil ředitel pivovaru Jiří Hušek.
Během prvního čtvrtletí roku 2010 pivovar uvedl na trh nové kartony po osmi a deseti lahvích – v celém sortimentu lahvového piva. Investice v Havlíčkově Brodě směřovaly do podnikového informačního systému a do chlazení sklepů a spilek. „Celkově letos překročili 10 milionů korun,“ sdělil Jiří Hušek.
Pivovar v roce 2010 přestal vařit pivo Svitavák 10 světlé (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; láhev ; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru), pivo Svitavák 11 (světlé výčepní; alk.: 4,8 %; láhev ; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru) a pivo Svitavák 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru).
Pivovaru, který byl jediným nezávislým pivovarem na Vysočině, se přes pokles spotřeby piva v celé republice dařilo zvyšovat produkci. „Jsem přesvědčený, že hlavním důvodem je kvalita a chuť piva, které vyrábíme tradiční technologií vaření, kvašením v otevřených spilkách, poté poctivě leží v našich sklepích. Hostinští se samozřejmě snaží řešit pokles návštěvnosti své restaurace a my jsme zaznamenali, že zařazení našeho piva do nabídky hospod často přiláká další hosty,“ vysvětlil v květnu 2010 Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Nárůst představoval v pivovaru v roce 2009 zisk více než sto padesát nových hospod. Vedle regionu Vysočiny se podařilo obchodníkům pivovaru získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Trend v roce 2010 akceleroval a v prvním čtvrtletí roku 2010 pivovar prodal o více než 7 % více piva než ve stejném období roku 2009. „Pozorujeme velmi intenzivní odklon spotřebitelů od značek piv globálních konkurentů ve prospěch regionální značky piva. Jsme přesvědčeni, že naši zákazníci jsou nejnáročnější pivaři na světě a kvalita piva hraje klíčovou roli. Dobrému výsledku prodejů též pomohlo zavedení nového balení lahvového piva, které je nyní k dostání jak v praktických kartonech po deseti lahvích, tak po osmi lahvích,“ uzavřel ředitel pivovaru.
Sladovna byla pro pivovar, a samozřejmě pro piva, která vařili, mimochodem pod prestižní značkou České pivo a Regionální produkt Vysočiny, velkou devizou. Ne vždy tomu ale tak bylo. „Sladovna byla integrální součástí pivovaru po dlouhá léta. V roce 2004 byl nicméně, a to z ekonomických důvodů, její provoz pozastaven. Nákupní ceny sladu byly totiž v té době velice nízké a provoz sladovny nebyl rentabilní. O čtyři roky později se ale situace na trhu diametrálně změnila, a proto jsme se rozhodli už slad nenakupovat. Sladovnu jsme opětovně uvedli do provozu na podzim roku 2008,“ poznamenal ředitel Hušek. Současně připustil, že sladovnu bude nutné zmodernizovat. „Teď jsme odkázáni na počasí a sladovat můžeme jen v době, kdy teploty nepřesáhnou zmíněných patnáct stupňů. „Uvažujeme proto, že provoz doplníme o klimatizaci. Půjde o investici za zhruba do milionu korun,“ pokračoval Hušek.
Velmi dobrým krokem se ukázal nápad bývalých pracovníků zaniklého pivovaru v Hradci Králové přemluvit havlíčkobrodský pivovar, aby začal znovu vyrábět pro Hradec Králové pivo značky Votrok. V některých hospodách v Hradci se tato značka objevila v září 2009 a v srpnu 2010 už se jedenáctistupňové pivo točilo ve sto padesáti podnicích ve městě. „Někde pivo Votrok točíme společně s naší vlajkovou značkou Rebel jako hlavní pivo. Vesměs v těch podnicích, kde je doma fan klub královéhradeckých fotbalistů,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek a dodal: „Za ten rok se pivo Votrok v Hradci usadilo a myslíme si, že ho Hradečáci přijali za vlastní. To nás moc těší.“ Votrok se už objevoval i v hostincích kolem Hradce Králové. „Ale my ho zatím cílíme jen na Hradec a nejbližší okolí, takže s žádnými expanzemi do okolí moc nepočítáme. Uvidíme, jak se mu povede dál,“ uvedl Hušek. Potvrdil, že pivo Votrok v některých podnicích porážel u hostů i piva velkých známých pivovarů. Těší ho ale především to, že si tam pivo Votrok žádají samotní zákazníci. „V takovém podniku se pak naše pivo objeví i přesto, že velké pivovary mají často větší možností hostinské si připoutat ke své značce,“ líčil Hušek. Právě velký zájem o pivo Votrok v roce 2010 jeho pivovaru pomohl zvýšit výrobu o 6 % oproti předchozímu roku, což bylo o dva a půl tisíce hektolitrů prodaného piva víc než za stejné období roku 2009.
Pivovar rozšířil na podzim 2010 sortiment svých výrobků o světlé nealkoholické pivo Rebel ( láhev ). Přistoupil k tomu kvůli rostoucí popularitě tohoto nápoje bez alkoholu. Příprava na zahájení výroby trvala přes rok, uvedl ředitel Jiří Hušek. Pivovar dosud vařil sedm druhů piv. „Na trhu je nyní opravdu velké množství značek piv, ale ne každý pivovar vyrábí své nealkoholické pivo,“ uvedl Hušek. Další motivací pro rozšíření řady výrobků bylo podle ředitele i to, aby podnik mohl zákazníkům a restauracím nabídnout celý sortiment piv – od nízkoalkoholických přes ležáky po speciály, tmavá i světlá. Podniku se dařilo zvyšovat hlavně prodej piva v sudech, což bylo podle Huška pro výrobce výhodnější, než dodávky v lahvích.
V roce 2009 se pivovar rozhodl vrátit obyvatelům Hradce Králové jejich pivo. Spolu se sládky ze zaniklého východočeského pivovaru začal vyrábět Votroka. Slovo patří k lidovým označením obyvatel Hradce a pivo se v některých hospodách opět stávalo hlavní značkou. „Od počátku roku 2009 se snažilo několik pamětníků, kteří se kolem výroby piva Votrok v Hradci Králové kdysi pohybovali, přiblížit maximálně chuti, kterou měl původní mok. Na něj někteří obyvatelé Hradce až nostalgicky vzpomínali,“ řekl vedoucí distribučního centra Jindřich Klazar Dodal, že po roce existence bylo pivo Votrok ve více než sto padesáti restauracích a hostinců. „Znovuzrozená značka si našla rychle místo i na regálech supermarketů a dobře se prodává,“ dodal Jindřich Klazar. Za první rok existence vypili pivaři bezmála 1,5 milionů půllitrů této značky. „Dokazuje to, že Hradečtí přijali pivo za své,“ řekl Jindřich Klazar. Dodal, že pivovar podporuje různé akce na Královéhradecku, například Divadelní léto, airshow CIAF nebo fotbalový klub FC Hradec Králové.
Pivovaru stoupla během roku 2010 výroba přibližně o 2 % na pětaosmdesát tisíc hektolitrů piva. I tento pivovar posiloval hlavně v tuzemsku. „Asi o tři procenta se podařilo zvýšit prodej sudového piva,“ přiblížil ředitel pivovaru Jiří Hušek. Tento výrobce rozšířil koncem října 2010 svůj sortiment o nealkoholické pivo. Podle Huška to však výstav kvůli krátké době ještě moc ovlivnit nemohlo; růst podílu piva bez alkoholu ve výrobě se očekává dále.
Pivovaru v roce 2010 vlivem krize mírně klesly tržby i zisk. Tržby dosáhly 155 milionů korun, což bylo o pět procent méně než o rok dříve, čistý zisk se snížil o 11 % na 8,33 milionu korun. Výstav ale pivovar v době poklesu celého pivního trhu v tuzemsku o 8 % naopak zvýšil o dvě procenta na 85 tisíc hektolitrů. „Meziroční pokles tržeb o osm milionů korun byl způsoben především poklesem tržeb za zboží, tedy nealko nápojů. Samozřejmě, že úměrně tržbám poklesly i náklady na nákup tohoto zboží. Tato skutečnost se také projevila na mírném poklesu zisku mezi roky 2010 a 2009,“ řekla ekonomka pivovaru Jan Ambrožová. Na distribučních centrech pivovaru ale pokles prodejů nealka kompenzovala firma vyšším výstavem piva „S ohledem na celorepublikový pokles spotřeby piva v roce 2010 je nárůst výstavu o dvě procenta docela slušný výsledek,“ podotkla.
Pivovar v Havlíčkově Brodě neměl v únoru 2011 ředitele. Po osmi letech tuto funkci opustil Jiří Hušek. Rozhodlo o tom představenstvo společnosti, které po valné hromadě doznalo, stejně jako dozorčí rada, některé personální změny. Potvrdil to předseda představenstva Josef Petrlík. „Optimalizujeme a modernizujeme vedení společnosti, a rozhodli jsme se proto snížit počet článků řízení. Pivovar povede přímo tříčlenné představenstvo, které bude pravidelně úkolovat vedoucí jednotlivých provozních úseků,“ zdůvodnil výše uvedený krok Petrlík a dodal, že pivovar zůstával i nadále v českých rukou. „Nikdo ho nekoupil, byť se takové zvěsti v Havlíčkově Brodě už samozřejmě objevily,“ zdůraznil Petrlík. Pivovar se stovkou zaměstnanců byl podle jeho slov v dobré ekonomické kondici. „Svědčí o tom především výstav, který vzrostl na zhruba pětaosmdesát tisíc hektolitrů piva. A to v době, kdy tuzemský trh zaznamenal výrazný pokles prodeje sudového i lahvového piva ve výši několika procent,“ připomněl Petrlík. Bývalý ředitel pivovaru Jiří Hušek nechtěl rozhodnutí představenstva Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě komentovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat, již pracuji v jiném oboru,“ sdělil Hušek. Nový způsob vedení brodského pivovaru, tedy bez obsazeného postu ředitele, byl možný, ale rozhodně není obvyklý.
Tradiční pivní slavnosti Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě se opět vrátily na Havlíčkovo náměstí. Slavnosti si v průběhu 2dne 5.6.2011 nenechalo ujít na dva tisíce lidí. Mnozí z nich viděli i bohatý doprovodný program. Tvořilo ho vystoupení devíti hudebních skupin a kapel, ohňová šou a v neposlední řadě také autogramiáda dřívějších i současných havlíčkobrodských hokejistů. Desítky lidí využily také příležitosti a prohlédly si v rámci exkurzí provozy havlíčkobrodského pivovaru. „Odhaduji, že se v průběhu slavností vypilo deset tisíc půllitrů našeho piva,“ uvedl Milan Janírek, vedoucí prodeje pivovaru a dodal, že na náměstí lidé popíjeli světlou dvanáctku, kvasnicové pivo a točené nealkoholické pivo. „V areálu pivovaru pak měli lidé k dispozici celý náš sortiment, který vaříme tradiční technologií,“ pokračoval Janírek. Výčepních míst na náměstí byl dostatek, dlouhé fronty nikoho z účastníků slavností netrápily. „Kromě stálých provozoven, restaurací a kiosku na náměstí, jsme měli otevřená ještě tři vlastní výčepní místa. Další tři přidali jiní provozovatelé,“ konstatoval Janírek. Vícestupňová piva a nealko si lidé kupovali za obvyklé ceny, desítka byla levnější. „To proto, že návštěvníci slavností neplatili, na rozdíl od loňska, žádné vstupné,“ vysvětlil Janírek. Na otázku, zaznamenal–li v průběhu sobotních pivních slavností jakýkoliv problém, odpověděl, že ne. „Vyšlo nám i počasí, zejména pak odpoledne, a také tato skutečnost jistě přispěla k tomu, že se lidé na náměstí dobře bavili,“ mínil Janírek. (zdroj: Havlíčkobrodský deník)
Nedávná soutěž Pivo České republiky v Českých Budějovicích opětovně potvrdila kvalitu piv z brodského pivovaru. Rebel černý, tmavý ležák, tam získal druhé místo, a neztratila se ani novinka brodského pivovaru, Rebel nealko, která skončila pátá. „Uspět na trhu s nealkoholickým pivem není vůbec jednoduché. Přesto můžeme konstatovat, že si naše nealkoholické pivo své odběratele velmi rychle našlo,“ konstatoval vedoucí prodeje Milan Janírek a dodal, že v prvním pololetí prodal pivovar přes sto tisíc půllitrů nealkoholického piva. „Rebel nealko jsme začali vařit na podzim 2010. Mnozí nás varovali a říkali, že to je riskantní krok, a doporučovali uvést tento druh piva na trh až před letní sezonou. Nyní se ale ukazuje, že to chyba nebyla. V průběhu podzimu jsme doladili jeho chuť, precizovali výrobní postup a pivovar se teď může chlubit dalším špičkovým pivem,“ řekl Janírek. Rebel nealko, stejně jako další brodská piva, získal také značku Vysočina regionální produkt. „Není to náhoda. I vzhledem k tomu, že z velké části využíváme k výrobě piva produkty z Vysočiny. Zejména pak sladovnický ječmen, který zpracováváme ve vlastní sladovně,“ zamyslel se Janírek. Nosným výrobkem pivovaru zůstává i nadále Rebel Originál, světlý ležák. Sekundují mu Haškův Rebel C. K. a Czech Rebel Beer. Do rodiny brodských piv patří také značka Votrok, která má své tradiční konzumenty na Královéhradecku, a nově i Santiniho hvězda ( láhev ) , kterou brodští pivovarníci vaří pro město Žďár nad Sázavou. „Je to zajímavé, ale jsou regiony, které preferují různé druhy našich piv. Na Chrudimsku a Žďársku jde na odbyt zejména Czech Rebel Beer, na Čáslavsku a Kutnohorsku to je zase Haškův Rebel C. K.,“ poznamenal Janírek. Výstav piva postupně narůstal. Rostl i v době, kdy celorepubliková čísla padala dolů. „V roce 2010, kdy pivovary hlásily propad v rozmezí šesti, deseti i více procent, vzrostl náš prodej na sto jedno procento roku 2009. A letos jsme na tom ještě lépe. Koncem června překročíme hranici 105 procent roku 2010. V tuzemsku jsme prodali za první polovinu tohoto roku více než 38 350 hektolitrů piva,“ řekl Janírek a poznamenal, že sudové pivo se prodává na více než čtyřech stovkách výčepních míst a pivo v lahvích na pěti stech prodejních místech. Příznivá čísla zaznamenal brodský pivovar i v exportu. „Koncem června je exportní prodej na 157 procentech stejného období roku 2010,“ vypočítal Janírek a dodal, že brodské pivo se vyváží také do zámoří. „V USA máme distribuční místa ve východní i v západní části. Velmi zajímavě se rozvíjí i obchod v Rusku,“ uvedl Janírek a dodal, že dalšími zeměmi, kam brodský pivovar své pivo exportuje, jsou Slovensko, Dánsko či Finsko. (zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz)
Za první pololetí roku 2011 zaznamenal pivovar nejlepší hospodářský výsledek ve své historii, dosáhl zisku sedmi milionů korun. „Přestože celkové tržby poklesly o 8,5 milionu korun, zejména kvůli snížení tržeb za zboží, například šlo o nealkoholické nápoje jiných výrobců, ale i kvůli nižším průměrným cenám piva, u kterého při růstu výstavu o 8,8 % proti stejnému období loňského roku vzrostly tržby jen o 3,3 milionu korun, podařilo se nám dosáhnout odpovídajících úspor i v nákladech, které klesly o 8,9 milionu korun. Vliv na oba poklesy mělo především správné rozhodnutí změnit způsob distribuce piva Rebel v Brně,“ řekl Josef Racek, člen představenstva zodpovědný za investice. Nárůstu výstavu dosáhli v pivovaru za výjimečných podmínek, kdy v těsné blízkosti vyrostl úplně nový průmyslový pivovar, nikoli minipivovar. Pivovar Havlíčkův Brod se tak dostal do daleko náročnějšího konkurenčního prostředí, než je v Česku obvyklé. Navýšení odbytu piva bylo rozhodující pro dobré hospodářské výsledky. „Nemalá část prostředků je věnována na eliminaci negativních vlivů na životní prostředí. V průběhu prvního pololetí jsme rekonstruovali chlazení ležáckých sklepů a spilek v rozsahu téměř sedmi milionů korun. Nahradili jsme více než šest tisíc kilogramů nebezpečného chladiva, čpavku, za naprosto bezpečné chladivo, které neohrožuje zdraví lidí při eventuální havárii, ale ani neohrožuje životní prostředí. Zároveň nový řídicí systém chlazení umožňuje v automatickém režimu řídit kvasný proces s přesností jednoho stupně Celsia,“ pokračoval Racek. Pivovar uvedl nákladem pěti milionů korun do provozu i nový informační systém akciové společnosti, který pracoval s využitím nejnovějších produktů jak v oblasti programového vybavení, tak i v oblasti hardwarového zajištění. „Při snížení pracnosti zároveň umožňuje daleko rychlejší a podrobnější analýzu aktuální situace společnosti tak důležitou pro přehled a rozhodovací proces vedení pivovaru. Důležitý je i velice pozitivní vliv na řízení kvality vyráběného produktu,“ vysvětlil Racek. (zdroj: havlickobrodsky.denik.cz)
Po zisku prvního místa pro Czech Rebel Beer mezi světlými ležáky v soutěži Dočesná – Žatec přivezl pivovar na Vysočinu v krátké době za sebou další významné ocenění. Dne 29. září 2011 vyhlásili v pražském hotelu Ambassador v rámci Svatováclavské slavnosti českého piva výsledky jedenáctého ročníku soutěže České pivo 2011. Pivovar získal ocenění v kategorii tmavých piv, když se za nejlepším tmavým pivem, tmavým ležákem Ferdinand z Benešova, umístil Rebel černý na druhém místě. „Výroba tmavého ležáku má v brodském pivovaru dlouhou tradici, začal se vyrábět pod označením Rebel už v letech 1967-68. Jedenáctý ročník soutěže České pivo 2011 pořádal Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a zúčastnilo se ho celkem 69 piv, což byl druhý nejvyšší počet v historii soutěže. „Soutěž se skládá z analytických rozborů a ze dvou kol degustací v dubnu a červnu piv, které hodnotí čtyřiadvacet degustátorů. V komisi vybírali kromě sládků a pivovarských odborníků nejlepší piva také zástupci Chmelařského institutu ze Žatce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce z Brna,“ uvedl Milan Janírek, vedoucí prodeje pivovaru. (zdroj: www.vysocina-news.cz)
V soutěži Miss chmele a piva 2011 zvítězila devatenáctiletá Lenka Hovorková, která reprezentovala Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. „Soutěž měla tři části, jednu přímo na Dočesné v Žatci, druhou na soustředění miss v Dubaji a na přelomu pátku 30. září a sobotu 2. října proběhl finálový galavečer v žateckém divadle s celkovým vyhlášením Miss chmele a piva 2011,“ popsal soutěžní měření Milan Janírek z pivovaru.
Havlíčkobrodský pivovar zaznamenal v roce 2011 z hlediska prodeje a ve srovnání s rokem 2010 stoprocentní výstav. Celkově se v roce 2011 prodalo 84 822 hl piva. Z toho v tuzemsku to bylo 77 754 hl. Z nabídky brodského pivovaru u spotřebitelů jednoznačně vedl světlý ležák, jehož prodej se vyšplhal na 47 045 hl. Měšťanský pivovar vyvážel pivo také do zahraničí, směruje tam 7 068 hl. Největšími odběrateli byly Rusko, Spojené státy americké a Slovensko. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar nabídl v lednu 2012 svým zákazníkům nové pivo – Rebel 11° řezaný ležák. „Je pravdou, že řezané pivo v našem sortimentu i na místním trhu chybělo,“ řekl podsládek Pavel Pilař. „Chtěli jsme zkusit jinou variantu než klasické vaření. Inspirací pro nás byla i chuť a požadavky zákazníků,“ doplnil Pilař. Pod přísným dohledem odborníků se tak na podzim zrodilo pivo s vyváženou chutí. Rebel řezaný měl už podle názvu říz. Jednalo se o jedenácti stupňové pivo a vařilo se ze tří speciálních druhů sladu: karamelového, mnichovského a praženého. „Podle ohlasů, které zatím máme, řezaná jedenáctka zákazníkům chutná,“ prozradil podsládek. „Při vyšším zájmu je pivovar připraven plnit nového Rebela i do lahví,“ dodal. Rebel 11° řezaný ležák se chlubí nezaměnitelnou chutí, kterou podtrhuje český slad z vlastní humnové sladovny, voda z podzemí Železných hor a ječmen, který vyrostl v okolí Havlíčkova Brodu. (tisková zpráva pivovaru)
Havlíčkobrodské pivo Rebel nechybí ani u zimních sportů. Nedávno mělo možnost zlatavý mok z produkce Měšťanského pivovaru ochutnat zhruba 40 tisíc diváků. Tolik jich dorazilo od středy do neděle (11.1 – 15.1.2012) do Nového Města na Moravě na Žďársku, kde se konaly závody Světového poháru v biatlonu. Na závodech panovala dobrá nálada nejenom díky pivu Rebel – havlíčkobrodské pivo se točilo ve čtvrtek a sobotu do pozdních nočních hodin na náměstí v Novém Městě na Moravě, kde probíhalo vyhlášení vítězů – ale také atraktivním vystoupením, jež obstarali Marek Ztracený a Janek Ledecký. (tisková zpráva pivovaru)
Měšťanský pivovar se ve dnech 24. až 27. ledna 2012 zúčastnil mezinárodního veletrhu v německém Essenu. Pivo Rebel se čepovalo v rámci prezentace české firmy Plastia, která se věnovala zpracování plastů a výrobnímu programu pro zahradu. Stánek Plastie s ochutnávkou havlíčkobrodského piva navštívilo celkem 136 zájemců z celého světa, nejvíce pochopitelně z Německa. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar zabodoval u sběratelů pivovarských suvenýrů na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2012. Parkán klub Tábor udělil pivovaru 3. místo v soutěži o nejhezčí pivní tácek. Sběratelé ocenili modročervený tácek Rebela Nealko.
Dne 28.9.2012 proběhly na nádvoří pivovaru I. Svatováclavské trhy s Rebelem. Takovou pomyslnou třešničkou na dortu celého svátečního dne bylo speciálně uvařené nové pivo s názvem Svatováclavský drsoň. Jak vysvětlil sládek Pavel Pilař, pivo vyznačovalo vyšší hořkostí, kořenitým až citrusovým aroma. Mělo 14 stupňů a jeho zvláštností bylo dávkování chmele do vařícího piva. (zdroj: havlickobrodsky.denik.cz)
Pivovar zhodnotil letní sezonu roku 2012. Celkový prázdninový výstav ve srovnání s rokem 2011 stoupl o 7 %, což byl nárůst o 1062 hl. „Naším nejprodávanějším pivem na tuzemském trhu je Czech Rebel Beer, zaznamenal nárůst o 5 %,“ informoval v říjnu 2012 vedoucí obchodu Michal Šimek. Stále výraznějším faktorem pro pivovar byla orientace na export. Od začátku roku 2012 až do září toho roku se za hranice vyvezlo o 17 % více piva než ve stejném období roku 2011. Pro rok 2012 se pivovar, rozhodl připravit několik novinek. „Naši zákazníci již měli možnost ochutnat novinku, speciál uvařený na svátek svatého Václava, patrona všech pivovarníků, Svatováclavského Drsoně. Kromě toho chystáme na vánoční trh další překvapení: bude jím Rebel Vánoční speciál. Toto vícestupňové pivo najdou zákazníci na pultech prodejen od druhé poloviny listopadu až do Vánoc. Speciál bude k dispozici jak ve standardním balení, tak i ve vánočním multipacku s dárkem,“ doplnil Michal Šimek.
V Pivovarském hostinci Rebel v Havlíčkově Brodě se v září 2012 točilo pivo Rebel 12° světlé kvasnicové (0,5 l za 24 Kč).
Pivovar uvařil na podzim 2012 novinkové pivo. Hradecká 10 byla pokřtěna dne 18.října 2012. Hradecká 10 bylo světlé výčepní pivo s výraznou, plnou chutí a bohatou pěnou. Byla uvařena tradiční technologií, vykvasila v otevřených spilkách a zrála při nízké teplotě v ležáckých sklepích.
Dne 14. listopadu 2012 převzali zástupci pivovaru v německém Norimberku ocenění za první místo v soutěži European Beer Star 2012 (EBS, Evropská pivní hvězda 2012). Prvenství získalo pivo Rebel Original Premium v kategorii světlých piv plzeňského typu. „Ocenění si velice vážíme, nejenom pro skutečnost, že naše pivo zvolili degustátoři soutěže jako nejlepší, ale především proto, že se jedná o náš Rebel Original Premium, který je co do výstavu pro nás nejdůležitější a má zásadní vliv na hospodářský výsledek pivovaru. Receptura tohoto piva je pro nás takřka posvátná. Zároveň je to i signál, že cesta, na kterou jsme se před pár lety vydali, je správná. Jde nám především o kvalitu a spokojenost konzumentů,“ uvedla Jana Ambrožová, ředitelka pivovaru. Soutěže European Beer Star 2012 se v padesáti kategoriích účastnilo 1366 piv ze 44 zemí světa. Pivo Rebel Original Premium ve své kategorii nenašlo přemožitele, když ho většina ze 102 degustátorů označila jako nejlepší. „Pro mě, jako sládka, je to velmi potěšující zpráva. To, že tak význační odborníci z celé Evropy ocenili naše pivo jako nejlepší v tak významné soutěži, je pro náš pivovar veliká pocta a pro zaměstnance uznání. Ale důležitější než uznání degustátorů je pro mě přízeň našich konzumentů. Časté pochvaly, ať už stálých návštěvníků oblíbených hospůdek, nových konzumentů v restauracích či anonymní ohlasy na FB dokazují, že je pro ně pivo Rebel navzdory silné konkurenci dobrou volbou a pro nás ujištění, že pivo pro ně vaříme správně,“ doplnil Pavel Pilař, sládek pivovaru.
Pivovar odstartoval jaro roku 2013 speciálním pivem velikonoční Drsoň a také účastí ve třetím ročníku projektu Řídím, piju nealko pivo. „Snažíme se našim zákazníkům vyjít vstříc, a proto jsme na Velikonoce připravili speciální pivo velikonoční Drsoň, který vyniká svojí vyšší hořkostí a kořenitým až citrusovým aroma. Nezapomínáme ani na podporu bezpečnosti na silnicích, a proto jsme se znovu zapojili do projektu Řídím, piju nealko pivo, který pořádá Český svaz pivovarů a sladoven,“ popsala Jana Ambrožová, ředitelka pivovaru. Na léto 2013 připravovali v Brodě další pivní novinky. Nová piva Rebel mohli očekávat milovníci zlatavého moku už v květnu, kdy by se na trhu měla objevit první ovocná piva z havlíčkobrodského pivovaru. „Jedním z nich je ochucený tmavý speciál s příchutí višně a s objemem alkoholu 4,7 %. Chtěli jsme, aby z nového piva byla cítit vůně a chuť višní, jejich pecek, stejně jako hutná karamelová chuť černého piva. Pivo Rebel Višeň bylo určeno jak našim dlouholetým konzumentům, tak i labužníkům, kteří mohli nově vychutnat vyváženost tolika chutí,“ uvedl Pavel Pilař, sládek brodského pivovaru. „Druhým je míchaný nápoj Rebel Grep & Citron s 2 % alkoholu. Jeho příjemná ovocná vůně i chuť osloví i zákazníky, kteří typickou pivní chuť nevyhledávají. Proto je vhodný pro každodenní letní osvěžení.“
Na sváteční den, tedy 28. září 2013, připravil pivovar do areálu celodenní program pro celou rodinu v rámci oslav sv. Václava.Svatováclavské trhy nabídly vedle vystoupení kapel Garde, El Brkas a Jelen, kulturního programu s rytíři, soutěžemi a skákacím hradem především možnost ochutnávat piva z brodského pivovaru. Vyvrcholením akce pak byl křest nového piva IPA, jeho kmotrou se stala herečka Markéta Hrubešová. Po pivu Drsoň, hořkém speciálu, uvařili v brodském pivovaru pivo, které se v českých zemích běžně nevaří a nepije. „Jedná se o svrchně kvašený polotmavý nefiltrovaný speciál, s velmi výraznou hořkostí. Ve světě nese označení India Pale Ale – zkráceně IPA. Pivo začali vařit angličtí sládkové v 19. století pro vojáky v daleké Indii. Muselo mít vysoký obsah alkoholu a být silně nachmeleno, což zabránilo jeho zkažení během dlouhé plavby do Indie,“ uvedl sládek Pavel Pilař. Ten dodal, že Rebel IPA brodští pivovarníci uvařili ze čtyř druhů ječných sladů a jednoho pšeničného sladu, které pivu dodávají měděnou barvu a typickou, slabě ovocnou chuť. „Na varně jsme sladinu nachmelili velmi vysokou dávkou tří druhů českých hořkých a aromatických chmelů. Hlavní kvašení probíhalo v otevřené spilce pomocí speciálních kvasnic svrchního kvašení, při neobvyklé teplotě 22 °C, protože ležáky kvasí běžně maximálně při teplotě 10,5 °C. Po hlubokém prokvašení a zchlazení pivo dokvášelo v ležáckých tancích při nízké teplotě. Zde jsme použili takzvané dry hopping, neboli studené chmelení – přidání aromatických chmelů v průběhu dokvášení. Díky němu má naše IPA nejenom výrazně hořkou chuť, ale i velmi silné chmelové a nepatrně ovocné aroma,“ pokračoval Pilař. V roce 2013 se jednalo už o třetí pivní novinku brodského pivovaru. „Po speciálu Rebel Višeň a beermixu Rebel Grep & Citron, kterým se daří získávat přízeň odběratelů i odborných komisí, přicházíme s tímto výrazně jiným a zajímavým pivem, a chceme tak obohatit místní pivní trh a rozšířit nabídku našich piv Rebel,“ dodal Pilař.
V březnu 2013 pivovar připravil pivo Rebel Velikonoční speciál. Šlo o čtrnáctistupňové pivo uvařené z českých sladů tradičním dvourmutovým způsobem. Ve srovnání s jinými pivy byl k aromatickému českému chmelu přidán chmel vyšlechtěný z kavkazského divokého chmele. Ten vynikal vyšší hořkostí a kořenitým, až citrusovým aroma. K dostání byl točený od 15.3, v praktickém 2 l balení a ve skleněných lahvích.
Novinka Rebel IPA. Oficiální křest proběhl dne 28.9. o Svatováclavských trzích s Rebelem.
V říjnu 2013 v prodeji nefiltrovaný Rebel 2 l PET s obsahem alkoholu 5,3 %.
Sládek na svátky vánoční uvařil po roce opět Rebel Vánoční speciál. Byl vařen tradičním způsobem a poté zrál šedesát dní v ležáckých sklepích při nízké teplotě. Použity byly čtyři druhy speciálních sladů a tři druhy chmele.
Od 24.2.2014 v prodeji – Výroční speciál Rebel 18° (limitovaná edice silného polotmavého piva připraveného sládkem Pavlem Pilařem speciálně ke 180. výročí založení pivovaru. Pivo bylo uvařeno již v listopadu 2013 z českého sladu z vlastní humnové sladovny a vysokého podílu sladů speciálních, které pivu dávaly medovou barvu. Pivo bylo nachmeleno čerstvě sklizeným „Žateckým poloraným červeňákem“. Po kvašení v otevřených spilkách dlouhé tři měsíce dokvašovalo při 2°C v ležáckém sklepě.
V únoru v prodeji jedenáctka v novém hávu – Rebel Tudor.
V říjnu 2014 bodovala v rámci soutěže Cerevisia specialis – Pivní speciál roku 2014 v Praze piva Rebel z havlíčkobrodského pivovaru. Soutěž speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v ČR se uskutečnila ve Výzkumném senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Tohoto ročníku se zúčastnilo dvanáct pivovarů, které přihlásily do soutěže celkem 35 vzorků piv.V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály získal Rebel Výroční speciál mezi deseti přihlášenými vzorky druhé místo. V nejpočetněji obeslané kategorii neobvyklých získalo druhé místo piv mezi čtrnácti přihlášenými značkami pivo Rebel IPA a třetí příčku obsadilo pivo Rebel Višeň. „Soutěž Cerevisia specialis je tak trochu jiná degustační soutěž. Soutěží zde pouze piva na českém pivním trhu neobvyklá, která si nastávající generace zákazníků vyžaduje. Toto ocenění ukazuje, že v tomto směru havlíčkobrodský pivovar drží krok s ostatními pivovary a tak máme informovaným konzumentům co nabídnout,“ vysvětlil sládek havlíčkobrodského pivovaru Pavel Pilař. Po letošních cenách v degustačních soutěžích Pivo České republiky 2014 v Českých Budějovicích a na Dočesné v Žatci slavil pivovar další úspěchy. „Věříme, že tato ocenění nejsou letos posledními. Želízka v ohni máme ještě v soutěži Česká chuťovka 2014 a na prestižní soutěži v sousedním Německu European Beer Star 2014,“ podotkl Petr Sysel, vedoucí obchodního oddělení pivovaru. (zdroj: /www.vysocina-news.cz)
Ve středu 12. listopadu 2014 převzali v německém Norimberku zástupci Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., cenu za třetí místo v soutěži European Beer Star. Do jedenáctého ročníku soutěže European Beer Star 2014 se letos přihlásilo 1613 piv ze 42 zemí celého světa. Degustaci soutěže, která je jedním ze tří světově nejrespektovanějších degustačních měření piva, hodnotilo ve 52 kategoriích piv 105 mezinárodních degustátorů. Po světlém ležáku Rebel Original Premium si tentokrát z Německa odváželo ocenění pivo Rebel Černý, které se umístilo na třetím místě v kategorii Tmavé pivo českého typu. „Tmavý ležák je dlouhou dobu stálicí v prodeji našeho pivovaru. Je vařený ze sladu brodské sladovny a čtyř dalších speciálních sladů, které dávají pivu charakteristickou vůni a chuť,“ uvedl sládek brodského pivovaru Pavel Pilař, který si spolu s podsládkem Janem Vasilem po roční pauze znovu vychutnal atmosféru předávání ocenění. „Je příjemné přebírat cenu před tolika sládky a pivovarskými odborníky z celého světa. Jsem rád, že se podařilo potvrdit úspěch z této soutěže z roku 2012, kdy jsme zvítězili s pivem Rebel Originál Premium,“ dodal k vyhlášení výsledků sládek Pavel Pilař. (zdroj: www.vysocina-news.cz)
Rok / Výstav piva / Tržby / HV
1995
1996 / 135 000 hl / 103 mil. Kč
1997 / 133 457 hl / 113 mil. Kč
1998 / 149 641 hl / 177 mil. Kč
1999 / 148 051 hl / 226 mil. Kč
2000 / 167 528 hl / 238,8 mil. Kč/ + 9,816 mil.Kč
2001 149 000 hl / 233 mil. Kč / zisk
2002 / 131 404 hl
2003 / 108 485 hl
2004 / 81 163 hl
2005 /93 542 hl (export: 6 619 hl)
2006 / 89 321 hl (export: hl) / zisk 2 mil.Kč
2007 / 82 000 hl (export: hl) / 100 mil.Kč
2008 / 82 000 hl (export: hl)
2009 / 83 000 hl (export: hl)
2010 / 85 000 hl (export: hl) / 155 mil.Kč /čistý zisk 8,33 mil.Kč
2011 84 822 hl (tuzemsko: 77 754 hl, export: 7 068 hl)
2015 97 250 hl |
fotogalerie
etikety
Pokud zatoužíte si odpočinout od cyklisty a automobily zahlceném vrcholu Klínovce či od davů turistů procházejících uličkami Božího Daru, vydejte… 
