Historické pivovary C,Č

Cerekvice nad Bystřicí

 

Pivovar rytíře Kleeborna Cerekvice
2 000 hl; HK
V květnu 1889 vyhořel cerekvický pivovar, který byl založen již za Zárubů z Hustířan. Nebyl obnoven a nahradil ho sklad smiřického piva.
Cerhenice

  
 

Tereziánský pivovar Cerhenice

foto lokace
Založen údajně v roce 1118, ale pravděpodobně to bylo později; zrušen 1937; max. 4 100 hl
Majitelem v letech 1458-1926 byl Tereziánský ústav šlechtičen v Praze na Hradčanech, který pivovar od 19.stol. pronajímal, v letech 1927-1937 byl vlastníkem Jaroslav Liska.
Cerhonice

 

Klášterní pivovar Cerhonice
Zrušen asi 1890; 1 000 hl; PI
Cerhovice

  

 

  

 

 

 
 

 

 

 
 

 

Mayerův parostrojní pivovar a sladovna v Cerhovicích ; Nový pivovar ; 1.parostrojní pivovar

foto lokace etikety
Majitelem byla rodina Mayerů, po ukončení výroby sklad plzeňských pivovarů; Pivovar vznikl v době hosp.oživení obce na konci 19.století.
Šillingerův starý pivovar v Cerhovicích ; Městský pivovar ; Starý pivovar

foto lokace
1516 – 1943 zastaven provoz, 1949 zrušen; max.4 700 hl; BE
Majitelé: rod Šillingerů, kteří tu i sládkovali, do roku 1945, vařil m.j. piva 20o Ale, 20o Dobroděj Povýšením na městečko privilegiem krále Vladislava II. 24. února  1516 získala obec i právo vařit pivo. V této době vznikl jeden ze dvou již zaniklých pivovaru. Starý pivovar sehrál důležitou úlohu v odboji za druhé světové války. Po rozdrcení vojenské organizace Obrana národa na Berounsku a Hořovicku v únoru až červnu roku 1940 zde majitel
pivovaru bývalý legionář Čeněk Šillinger udržoval středisko odporu s ilegální vysílačkou. Dne 30.června 1942 přepadlo pivovar, Č.Šillinger zastřelil jednoho gestapáka a jednoho těžce postřelil, když se pokoušeli přelézt vrata pivovaru.
Poté vyskočil z okna a dal se na útěk přes pole směrem na Drozdov. Gestapáci odvázali jeho psa, který se vydal po stopě svého pána a v tomto směru postřelovali pole z kulometu. Čenka Šillingera jedna ze střel zasáhla, raněný věděl, že není úniku, ale než padnout do spáru gestapa volil smrt vlastní zbraní. Jeho manželku Bohdanu gestapo popravilo na Pankráci.
Cetviny

 

Obecní pivovar Cetviny ; Cetvina ; Zettwing
konec 16.stol. – 1928; max. 800 hl; CK
V roce 1577 Vilém z Rožmberka dal Cetvinským právo vařit pivo, které se zde vařilo ještě v roce 1930. Obec vlastnila pivovar do roku 1907 ; pronajímán (Wenzl Schoisser, Otto Hawelka); Obec zrušena z důvodu pohraničního pásma, budovy zbořeny.
Církvice u Uhl. Janovic

  
 

Pivovar Církvice u Uhl. Janovic

foto lokace
Zrušen 1902; 900 hl
Hrabě Leopold ze Štenberka připojil ke dvoru pivovar. V roce 1855 patřil hraběti Gottfriedu Rummenskrirchovi a uvařilo se asi 900 hl piva. Po roce 1895 se stal majitelem hrabě Sternberg Leopold a ten ho pronajal Karlu Linhartovi.
Cítoliby

  
 
 
 

Panský pivovar Cítoliby

foto lokace
Podle zápisů v zemských deskách došlo v roce 1562 na dělení majetku. Mj. se dělil i pivovar. Jan Kuneš z Lukovce se zasloužil o založení vrchnostenského pivovaru. Pivovar byl zásobovány vodou z vodovodu. V roce 1879 byly Cítoliby povýšeny na městys. V této době tu působilo 14 druhů řemesel, pivovar, tři hostince, pět výčepů lihovin, dvě trafiky, koloniál, záložna a obchody s ovocem, obilím a prasaty. V roce 1879 se ve zdejším pivovaru bohužel také přestalo vařit pivo. Zbourán v 70. letech 20.století.
Cítov

 

Pivovar barona Vodinanského Cítov ; Zittow
Zrušen v roce 1886; max. 1 500 hl; PR
Posl.majitel: Paulina Hevin de Navarre, ale provoz byl pronajímán.
Cvikov

  

 

  

 

 

 

 

 

 
 

Měšťanský pivovar Cvikov ; Pivovar právovárečného měšťanstva

foto lokace etikety
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
článek: Minipivovar Cvikov >>>
1560 – 1968; max.20 000 hl; CL
Právovárečné měšťanstvo bylo majitelem do roku 1948, v letech 1945-19148 národní správa.
Od 16. století má ve Cvikově tradici i vaření piva, když pivovar stával přímo na náměstí do roku 1731. Dnešní stavba za městem je z let 1867, ale provoz byl ukončen roku 1968.
Původní pivovar se sladovnou, který stával od počátku 18. století v dnešní Žitavské ulici, byl zrušen a v letech 1866–1882 byl na východním okraji města při silnici do Jablonného postaven pivovar nový. V roce 1909 byl rozšířen o nové sklepy, mechanizován a přestavěn. Po skončení II. světové války prošel další modernizací (varna, parní kotel, strojní myčka sudů a lahví, strojní požahovačka, sladovna s humny a dvoulískovým hvozdem, sací zařízení na slad). Přilehlý tzv. Hoffmannův rybník byl vysušen již kolem roku 1938. Právovárečné měšťanstvo pivovar vlastnilo do roku 1948, po znárodnění se stal součástí n. p. Severočeské pivovary. Jeho provoz byl ukončen roku 1968 a budovy sloužily ke skladování. V roce 2014 v budovách obnovena výrova piva.
Cvrčov

 

Pivovar Cvrčov
Zrušen 1899; 800 hl; PR
při hosp.dvoru
Čábová (Moravský Beroun)

 

Pivovar při statku Čábová ; Pivovar knížete Lichtensteina Čábová ; Brockersdorf
Zrušen po roce 1880; max. 900 hl; BR
V majetku rodu Lichtensteinů, kteří ho pronajímali (Josef Tittman)
Čachrov

  
 

Zámecký pivovar Čachrov ; Parostrojní pivovar v Čachrově

foto lokace etikety
1380 – 1943; 5 000 hl; KT
Posl.maj.: Bohumil Jerman, vařil mj. pivo 10° a 12° Světlozdroj
Čáslav

  

 

  
 

 

 

 

 

  

 

  
 

 

 

 

 

  

 

 
 

 

 

 

  

 

 
 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Čáslav ; Pravovárečné měšťanstvo v Čáslavi

Čáslav Měšťanský nejstarší foto lokace
Čáslav Měšťanský starý foto lokace
Čáslav Měšťanský nový foto lokace
etikety
1260 – 1951; max. 14 000 hl; KH
Právovarečné měšťanstvo pivovar vlastnilo do roku 1948; v letech 1943-1945 provoz nevyráběl.
Konkurenční tlak vedl v roce 1523 k založení společenství pravovárečníků a nakonec roku 1654 vzniká první centrální pivovar v Čáslavi, který dodnes stojí na svém místě v dřívější Pivovarské ulici, dnes v ulici Jana Karafiáta při Kostelním náměstí. Výstav pivovaru byl v polovině 18. století kolem 1 400 hektolitrů. Postupem času jednotliví měšťané prodávali či pronajímali své právo a docházeli tím k rozmělnění čáslavských pravovárečníků. To nakonec vedlo město roku 1834 k ustanovení samostatného společenstva várečníků, čímž se stalo vaření piva soukromou záležitostí.
Tímto obdobím začíná další etapa čáslavského pivovarnictví. Původní pivovar již nedostačoval, ať už díky omezeným prostorům, nebo díky zastaralé technologii. Proto bylo přistoupeno ke stavbě pivovaru nového, na Táborském předměstí při Podměstském rybníce. Jeho základem se stala středověká sladovna, která zde stála již od roku 1383, ke které bylo přistavěno dvojkřídlí se střední části ve klasicistním slohu. V rámci podniku byli dva provozy – provoz sladovní a provoz pivovarní. Nedaleko pivovaru, ve stráni, byly zřízeny sklepy s lednicemi. V tuto dobu také vznikl místní park Vodranty, k libosti místních. Prvním sládkem a nájemcem pivovaru byl Josef Černý, tehdejší sládek starého pivovaru. Kolem roku 1870, již za sládkování Jana Krátkého, vystavoval zdejší pivovar kolem 5 000 hektolitrů ročně. Zde se zřejmě projevila technologická zastaralost pivovaru, neboť při stavbě se počítalo převážně s ručními pracemi, přičemž již přicházela doba páry. Dalším problémem zřejmě byl i fakt, že pravovárečníci pivovar pronajímali, místo aby se ho sami ujali. Prozření však přišlo, takže si rokem 1895 pivovar převzali do své správy a výsledek byl znát – sice již v tu dobu produkoval 9 000 hektolitrů ročně, tak před koncem století již produkoval přes 12 000 hektolitrů ročně. Výsledek byl znát, po začátku 20. století pivovar dokázal vyprodukovat 13 800 hektolitrů piva. V tu dobu byl oblíbený 13° granát. Technologická zaostalost vedla k výstavbě třetího a moderního pivovaru.
Stavba pivovaru započala v roce 1908 a o dva roky později z něj vyšlo první pivo. Kapacita pivovaru byla stanovena na 15 000 hektolitrů. Produkce v prvním roce byla jen 12 610 hektolitrů piva a nejlepší výsledek druhého pivovaru se nikdy nepodařilo překonat. Ten ostatně už zůstal jen v záloze a dále fungoval jen jako sladovna. Je zřejmé, že výstavba pivovaru přišla příliš pozdě a nedokázal se prosadit jak v konkurenci velkých pivovarů, tak především v konkurenci okolních pivovarů, jako byli třeba Tupadly či Golčův Jeníkov. Nicméně pivo se vařilo dál a v 20. letech se produkce ustálila na přibližných 10 000 hektolitrů ročně. Dále se v pivovaru vyráběli sodové vody a limonády, čímž pravovárečníci kompenzovali nižší produkci. Těžká léta přišla během okupace, kdy byla výroba piva zastavena a dále běžela jen produkce sodovek. Produkce byla obnovena v roce 1946, nicméně pivovar byl v roce 1948 znárodněn a jeho činnost skončila definitivně v roce 1950.
(zdro: www://www.geocaching.com/geocache/GC3F46Y_po-stopach-zaniklych-pivovaru-caslav)
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar „Pravovárečného měšťanstva v Čáslavi“. 1948-1950 Východočeské pivovary n.p.
Starý měšťanský pivovar se sladovnou byl zbourán v roce 1985. Budovy nového ještě v roce 2003 existovaly.
Častolovice

 

 

Šternberský pivovar Častolovice

foto lokace etikety
1410 – 1949; max. 13 500 hl
Majitelé byl rod Šternberků; vařil mj.pivo 14° Kastelán. V letech 1588 až 1615 původní vodní tvrz rodina Oprštorfů přebudovala na renesanční zámek. Za ním stály sádky a rybárna, o kus dál mlýn, prádelna, pivovar, pálenka a špitál s kaplí. Dnes už tam stojí jen pivovar a prádelna.
Čechtín

  

 

  

 

 

 

 
 

 

 

 

Pivovar Josefa hraběte Waldsteina Čechtín ; Czechtin

foto lokace
Zrušen po roce 1884; max. 1 200 hl; TR
Majitelem byl rod Waldstein-Wartenberg (posl.-Josef Walsdstein), kteří ho pronajímali
Bývalý panský pivovar v Čechtíně se stal kulturní památkou. Pivovar byl založený pravděpodobně okolo roku 1560, poprvé byl písemně zmíněn roku 1591. V polovině 18. století byl v produkci piva z celkem 25 pivovarů na katastru současného okresu Třebíč na druhém místě. Na přelomu 18. a 19. století ale docházelo k poklesu výroby piva a v roce 1884 byla jeho činnost ukončena. Po znárodnění se do pivovarských budov nastěhovala strojní a traktorová stanice a od konce 50. let 20. století v objektech hospodařilo místní JZD. V té době proběhly velmi necitlivé adaptace budov. I když se pivovarnické zařízení již prakticky nedochovalo, památkářům se podařilo lokalizovat bývalé části technologie provozu: máčírnu, sladovnu, hvozdy, varnu, chladicí štoky, spilku i sklepy. V objektu se zachovaly i drobné relikty technologie, jako je například pozůstatek korečkového výtahu či ocelové záklopy párníku a dymníku. „Za pozornost mimo jiné stojí i dobře zachované krovy, opomenout nelze ani hodnotné staré sklepy zaklenuté valenými klenbami,“ upozornila ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Martina Indrová. Na jednom z pilířů v bývalé spilce se také nachází cenný česky psaný nápis z roku 1644 vztahující se k přestavbě pivovaru. Kompozičně ucelený areál bývalého pivovaru je hodnotným dokladem a ukázkou architektonické podoby velkého venkovského vrchnostenského pivovaru.
Čekyně

 

Pivovar Čekyně ; Čekyň
1581 – zrušen před 1900; max. 1 000 hl; PR
Posl.maj. byl Josef svobodný pan Eichhoff st.
Čelákovice

  

 

 

Šulcův pivovar Čelákovice ; Měšťanský pivovar ; Tschelakowitz

foto lokace
zrušen 1938; max. 3 000 hl; PAV
V Čelákovicích mělo právo várečné 50 usedlých, kteří si postavili pivovar přímo uprostřed náměstí. Majitelé právovár.měšťanstvo do roku 1912 (pronajímán); poté jej vlastnila rodiny Šulců, kteří tu působili jako sládci; 1925-1929 nevyráběl.
Čelechovice na Hané

 

Klášterní pivovar Čelechovice
V roce 1500 koupil Čelechovice olomoucký klášter. V 17. století zde majitelé kláštera vybudovali pivovar, který stál na místě dnešního cukrovaru.
Čelina

  

 

Kučerův pivovar Čelina

foto lokace
Zrušen asi 1890; 500 hl; PB
Posl. maj: svobodný pán Kučera. Součást manského statku. Doba vzniku není známa. Lenní dvůr včetně pivovaru získali v polovině 18. století Machtové z Löwenmachtu. V roce 1820 prodán do majetku svobodného pána Kučery, jehož rodině patřil do konce 19. století. Pivovar vařil cca 400 hl piva ročně. Zrušen okolo roku 1890. Sestupně řazený, trojčástný objekt bývalého pivovaru, jehož součástí bývala i hospoda.
Čeminy

  

 

  
 

Maškův parostrojní pivovar a sladovna Čeminy ; Parostrojní pivovar Čemíny u Plzně ; Brauerei Tschemin ; Freiherrl. Starck`sches Bräuhaus in Tschemin ; Dampfbrauerei Tschemin bei Pilsen

foto lokace
Zrušen 1949; 3 000 hl; PS
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 2. >>>
Čermná ve Slezsku

 

Obecní pivovar Čermná
V polovině 19. st. obec založila vlastní pivovar . OP
Černá

 

Pivovar Černá ; Tscherna
Zrušen v roce 1884; max. 1 000 hl; ZS
Posl.majitel byl Emanuel kníže Collalto, který ho pronajímal.
Černá Hora

 

Rolnický akciový pivovar Černá Hora ; Černohorský pivovar, rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře
foto
článek: Pivovar Černá Hora >>>
Černá v Pošumaví

 

Schwarzenberský pivovar Černá v Pošumaví

foto lokace
článek: Pivovar Černá v Pošumaví >>>
Černovice

 

Pivovar Černovice
Zrušen 1912; 500 hl; PE
Posl.maj.: hraběnka Reichenbach-Lessonitzová
Zámek byl postaven roku 1641 tehdejším majitelem panství Martinem Jindřichem Paradysem de la Saga, který se do něho téhož roku nastěhoval. Černovice si zvolil za své sídlo a proto tam postavil zámek na místě, kde stával pivovar.
Černý Dub

 

Panský pivovar Černý Dub
V roce 1645 je zmiňován pivovar se sladovnou, nacházel se při zdejší tvrzi CB
Červená Lhota u Jižné

 

Pivovar Červená Lhota
Zrušen asi 1896; 900 hl; JH
Posl.maj.: kníže Schönburg
Červená Řečice

 

Arcibiskupský pivovar Červená Řečice

foto lokace
Zrušen 1903; max. 3 000 hl; PE
Majitelem bylo Knížecí arcibiskupství pražské.
Červené Janovice

 

Pivovar Červené Janovice

foto lokace
Zrušen 1900; 2 000 hl; KH
Vlastník město Kutná Hora (1725-1900).
Červené Pečky

 

 
 
 

Josefa svobodného pána Hrubého z Gelenj, parostrojní pivovar, sladovna a továrna na hliněné a šamotové zboží v Červených Pečkách, se sídlem v Červených Pečkách, spr. okr. Kolín

foto lokace
1613 – 1945; 15 000 hl; KO
Posl.maj.: J. Hrubý-Gelenj; Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn zestátněním Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 27.6.1948 o znárodnění podniků podle zákona č. 114/1948 Sb. Podle § 1, odst. 4 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.
Červené Poříčí

  

 

  

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

 

Společný pivovar Červené Poříčí (Korunní Poříčí) ; Státní pivovar Červené Poříčí

foto lokace
Zrušen 1932; 5 000 hl; KT
V 18. století se v účetních materiálech poříčského velkostatku objevují výkazy o výnosu pivovaru, který k němu přináležel. Byl založen roku 1715. Tehdy ho vlastnila Rakousko-uherská říše. Podle některých pověstí na místě dnešní stavby pivovaru stával ve středověku klášter. Pivovar hned v prvních dokladech uvádí roční výnos 2800 zlatých, což nebylo rozhodně málo a souviselo to s úspěšným hospodařením Jana Jiřího von Hauben. To znamenalo výrobu 700 sudů piva ročně (cca 1736 hl). V 18. století zde výrobu piva řídí sládci z rodiny Chmelíčků. Posléze se na poříčském pivovaru střídají sládci z různých rodin, většinou i z jiných částí panství. Produkce se neustále zvyšuje. Na podzim roku 1873 byl rozšířen místní zámecký pivovar o nové sklepy a lednici. Práci dělala firma klatovského stavitele Josefa Mayera. Od nového roku se také vařilo jakostně lepší pivo a cena byla stanovena na 15 krejcarů za máz. Na přelomu 19. a 20. století činí už 7047 hl ročně. Významným obdobím v historii pivovaru v Poříčí se stalo 21 let trvající působení sládka Františka Tichého, který sem přišel v roce 1903 z dalšího pivovaru pod císařskou správou v Buštěhradu. V těchto letech jsou zrekonstruovány ležácké sklepy a výstav piva dosahuje nejvyšší hranice (např. v období 1909 / 1910 to bylo 9130 hl). V roce 1922 se pivovar stává státním podnikem. V následujícím roce odchází František Tichý do pivovaru ve Smiřicích. Na jeho místo přichází obratem ze Smiřic Zdeněk Pavelka. Do historie pivovaru pak zasáhl pozemkový úřad, který v roce 1925 Státní velkostatek Červené Poříčí zabral. Od pozemkového fondu pak pivovar získává Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v Čachrově).
Od roku 1927 se pivovar jmenuje „Společný pivovar“ a vystavuje pivo pod značkou Regent.
V roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto výdaje ovšem znamenaly finanční potíže. Berní úřad dokonce prodal v roce 1932 sládkovi Jermanovi dvě krávy a jednu svini pro nezaplacení daně. Z problémů se už Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z Přeštic. Ten pivovar pronajal Václavu Kuželkovi a Františku Rubášovi, kteří jej provozovali až do roku 1935, kdy byla po uvaření pouhých 602 hl za rok výroba k 1.1. 1936 zastavena.
Červené Záhoří

 

Pivovar Červené Záhoří
Zrušen 1903; 2 000 hl; TA
Posl.maj.: baron Nádherný
Červený Hrádek (Jirkov)

 

Knížecí pivovar Červený Hrádek ; Rothenhaus
Zrušen 1923; 10 000 hl
Maj.: Hohenlohe-Langeberg, Společenský pivovar hostinských, Gasteria
V panském červenohrádeckém pivovaru, jehož ruina stála do 60. let v místech dnešní Edeky, podnikatel Samel z Chomutova v roce 1917 vyráběl sušenou zeleninu pro válečné účely.
Červený Hrádek (Bečváry)

 

Pivovar Červený Hrádek
Zrušen 1890; 1 000 hl; KO
Posl.maj.: svobodný pán Vražda
Červený Újezdec

 

Pivovar Červený Újezdec
Zrušen 1892; 1 000 hl; PI
Posl.maj.: kníže Schwarzenberg
Česká Bělá

 

Pivovar Česká Bělá
Zrušen asi 1890; 600 hl; HB
Posl.maj.: Jan Seifert; Budovy v roce 2003 ještě existovaly.
Česká (Německá) Bříza

  

 

  

 

Pivovar Česká Bříza

foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>
Založeno 1885. Majitel a sládek Jaromír Dyk v letech 1893 – 1908 krčmář-mlynář v Životicích, Německé Bříze a v Bučí. Známý výstav: 1893/94 – 1800 hl; 1897 – 1404 hl; 1908 pivovar zanikl.
Asi 10 km severně od Plzně. Dnes je na jeho místě rekreační zařízení, na mapách je označen jako Starý pivovar (budova stojí blízko silnice Česká Bříza-Hromnice při říčce Třemošné). PS
Česká Kamenice

  

 

  

 

 
 

 
 

 

 

Pivovar hraběte Kinského v České Kamenici ; Knížecí pivovar

foto lokace
článek: Minipivovar Kotouč Česká Kamenice >>>
1640 – 1951; 30 000 hl; CL
1948-1951 Severočeské pivovary n.p. V objektu byly v roce 2003 skladovací prostory a výrobna krmiv pro zemědělce.
Oživit v obci výrobu piva chtěl nový majitel zdejšího pivovaru. Jeho vlastníkem se stal na konci roku 2006 Jaroslav Čapek, právní zástupce Františka Oldřicha Kinského, který se s městem soudil o pozemky a další rodový majetek. V roce 2015 v povozu minipivovar.
Měšťanský pivovar Česká Kamenice ; Společenský pivovar

foto lokace
1394 -1929; 10 000 hl
V roce 1552 zakoupilo město novou pivní pánev v Pirně a započalo s výstavbou prvního pivovaru. Není však jisté, zda se první varna ztotožňovala s nejstarším pivovarem, který známe a o němž víme, že stával u západní brány a nesl čp. 277. Dnes již tato budova neexistuje. Městské pivo se zde vařilo až do poloviny 18. století, kdy byla zahájena stavba nového pivovaru. V roce 1929 kníže Kinský vykupuje Měšťanský pivovar a stává se výhradním výrobcem. Zbytek budov stály v roce 2018 pod dnešním koupalištěm, které je vlastně jedním z pivovarských rybníků.
Česká Lípa

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

  

  

 
 

 
 

 

 

  

 

  

 
 

 

 

  

 

 
 

 
 

 

 

  

 

 

 
  

  

 

 

 

 
 

Měšťanský pivovar Česká Lípa

foto lokace
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
článek: Který pivovar měl ve znaku rozesmátého trpaslíka s červenou čepicí >>>
1381 – 1948; 40 000 hl
1948 Severočeské pivovary n.p. Pivovar je ve městě zmiňován již roku 1381, ale dnešní budova je z roku 1698. Podle ujednání z roku 1660 se v českolipském městském pivovaru (za radnicí) mělo ročně vařit 12 várek piva po 19 sudech, každý sestával ze čtyř věder, přičemž jedno vědro mělo 60,6 litrů, což podle tehdejšího počítání bylo 40 mázů. V České
Lípě postavili pivovar v roce 1698 Kounicové. Šlechtický rod záhy na to vedl spory s městskou správou kvůli pivovárečnému právu. Od roku 1901 slul pivovar Měšťanský, zaměstnával řadu lidí a pokračoval v tradici (celkem téměř 250 let) vaření dobrého českolipského piva, např. desítky nebo šestnáctky. Budovy v roce 2003 ještě existovaly. V technologické části pivovaru je sklad ovoce-zelenina, v bývalých administrativních prostorách sídlí autoškola, výroba razítek a další drobné firmy. Proti budově stojí barokní sloup Vzkříšení Krista. Bývalý pivovar stojí v Moskevské ulici přímo u kruhového objezdu pod českolipskou nemocnicí. ¨Na území České Lípy se ale pivo vařilo už mnohem dříve, a to v roce 1371, kdy se pivo vařilo v měšťanském pivovaru v zadním traktu budovy radnice. To byl ale pivovar založený měšťany a vařit pivo chtěla i vrchnost, tedy Kounicové. Od roku 1680 tedy byly v České Lípě pivovary hned dva, a to až do roku 1905. V ten rok se totiž vrchnost s měšťany spojila a vytvořila pivovar ve formě akciové společnosti. Do budovy v dnešní Moskevské ulici tak přitekl velký kapitál a českolipský pivovar se stal velkou konkurencí všech menších pivovarů v kraji a konkurenci se mu v brzké době také podařilo zničit. V první polovině dvacátého století tak zanikly malé pivovary v Zahrádkách, Jezvé, Dubé, v Horní Polici a problémy měl i pivovar ve Cvikově, ze kterého se stala jen stáčírna a pivo se zde také vařit přestalo.
V roce 1948 pak i českolipský pivovar končí. Ne proto, že by se nedokázal uživit, ale proto, že vařit pivo nedaleko německých hranic několik let po válce prostě nebylo žádoucí. Zavření pivovaru inicioval především ruský rodák Lipájev, který měl jako předseda Svazu přátel Sovětského svazu na městském národním výboru velký vliv.
V pivovaře se do té doby tradičně vařilo osmi a desetistupňové pivo a o Vánocích a na konci roku i dvanáctka a čtrnáctka.
O místním pivu se zmiňuje v jednom svém dopisu i Jakub Arbes, který byl v letech 1873 a 1874 vězněný právě v České Lípě a jemuž do žaláře lidé pivo nosili. V dopise píše, že zdejší pivo je kyselé. Těžko říci, zda mu připadalo kyselé, protože jej musel pít v žaláři či proto, že mu skutečně nechutnalo. Více pravděpodobná je ale verze, že mu opravdu nechutnalo. Jakub Arbes je totiž rodákem ze Smíchova, kde se vařilo jedno z nejlepších piv v Evropě, a když je někdo zvyklý na nejlepší, jen těžko se spokojí s českolipskou osmičkou.
Začátkem sedmdesátých let pak zanikla i pivní stáčírna ve Cvikově a Českolipsko se tak definitivně ocitlo bez pivovaru.
Právo vařit pivo získala Česká Lípa již v roce 1381, přímo ve městě až do konce 17. století fungovaly pivovary hned tři, dva panské a jeden měšťanský. Jeden z pivovarů byl přímo na hradě Lipý, další v dnešní Berkově ulici, měšťanský pivovar pak fungoval na dvoře českolipské radnice. Stejně tak jako město však i pivovary za dobu jejich fungování decimovaly požáry.
Poté, co oheň zcela zničil pivovar, který stál v dnešní Berkově ulici, rozhodl se tehdejší majitel zdejšího panství Jan Vilém hrabě Kounic postavit pivovar nový. Ten se začal budovat v roce 1698 na vnější straně městských hradeb, aby stavba byla chráněná před častými požáry. Tato filosofie se vyplatila, areál pivovaru stojí v dnešní Moskevské ulici dodnes.
Až do konce 19. století, kdy se spotřeba piva v České Lípě vyšplhala na 137 litrů na hlavu, se panskému pivovaru dařilo. Na přelomu 19. a 20. století však zřejmě kvůli špatnému hospodaření pivovar přestal prosperovat a tehdejší majitelka se ho rozhodla prodat. V roce 1901 byl pivovar koupen městem za půl milionu korun. Vznikla akciová společnost s nadpoloviční většinou akcií v držení města a začala zlatá éra pivovaru, který byl ročně schopen uvařit až 27 000 hl piva, které se rozváželo i do širokého okolí, tento objem navíc každoročně stoupal.
Areál se dočkal modernizace, v roce 1912 navíc v areálu vyhloubili 207 metrů hluboký vrt, aby se pivo vařilo z kvalitní vody. V zimě se led pro chlazení lámal z pěti rybníčků, které stály na svahu za pivovarem (v místě dnešních slunečních hodin v Purkyňově ulici). V pivovaru se vařilo pivo světlé i tmavé, 10°, 12° i 16°. V roce 1939 bylo dosaženo největšího výstavu v množství 41 391 hl piva. Ve znaku měl pivovar rozesmátého trpaslíka s červenou čepicí a se sklenicí piva v každé ruce.
Bezprostředně po 2. světové válce se ještě podařilo výrobu piva zdárně obnovit. Poté byl ale pivovar znárodněn a následné rozhodnutí Krajské odborové rady ze 16. prosince 1948 výrobu piva v České Lípě zastavilo. Veškeré zařízení bylo z areálu odvezeno pryč nebo zničeno. Vstupní budova k obrovskému areálu je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou, což plně respektuje i současný vznikající projekt.
Česká Olešná

 

Pivovar Česká Olešná
Zrušen asi 1880; JH
Posl.maj.: K.Brdlík
Česká Skalice

  

 

  

 

 

 

Pivovar prince Schaumburg-Lippe Česká Skalice ; Skalice ; Velká Skalice ; Böhmisch Skalitz

foto lokace
1750 – 1955; max. 36 400 hl; NA
Roku 1707 vyhořela v České Skalici radnice, městský pivovar na náměstí. Roku 1723 začala vrchnost stavět u řeky pod špitálem vlastní pivovar a sladovnu s bečkárnou. Pivovar do roku 1945 v majetku rodu Schaumburg-Lippe; 1946-1948 čs.stát; 1948-1952 Hradecké pivovary n.p., 1953-1955 Krkonošské pivovary n.p. Prázdný a nevyužívaný areál bývalého pivovaru v České Skalici, majetek ZD Dolany, začal 19.4.2008 vyhořel.
Česká Třebová

  

 

Pivovar Česká Třebová

foto lokace etikety
článek: Pivovar Česká Třebová >>>
České Budějovice

  

 

  

 

 

Český akciový pivovar České Budějovice ; Budějovický Budvar ; Budweis

foto lokace etikety
článek: Pivovar Budějovický Budvar >>>
článek: Historie budějovického piva >>>
1.měšťanský pivovar České Budějovice ; Pivovar Samson

foto lokace etikety
článek: Budějovický měšťanský pivovar >>>
článek: Historie budějovického piva >>>
Český Brod

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

  

  

 

 

 

 
 

Měšťanský pivovar Český Brod ; Pravovárečné měšťanstvo v Českém Brodě

foto lokace etikety
článek: Minipivovar Český Brod >>>
1437 – 1969; max. 54 000 hl
Právovár.měšťanstvo pivovar vlastnilo do roku 1948; Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském bylo dnem 1. ledna 1948 znárodněno „Pravovárečné měšťanstvo v Českém Brodě“. 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p.,1955-1969 Středočeské pivovary n.p.; vyráběl mj. 10° výčepní světlé, 12° světlý ležák, 14° tmavý specielní Granát Sladovna v areálu českobrodského pivovaru, který v roce 1994 zakoupila soukromá společnost, by se měla brzy rekonstruovat. Majitel by chátrající budovu někdejší sladovny rád využil v oblasti cestovního ruchu. Sladovna je architektonicky zajímavou stavbou. Jde o skvělou ukázku průmyslové architektury z roku 1933, jejíž fasáda je zdobena dobovými prvky, dřevěnými obloukovými vazníky, její dominantou je vysoký komín a věž s kopulí. Firma Noveta pivovar zakoupila v 90. letech v rámci takzvané velké privatizace za několik milionů korun. V opravených budovách pivovaru dnes sídlí několik místních firem. Kromě rekonstrukce sladovny by vlastník rád navázal na dlouhou tradici českobrodského pivovarnictví, která se datuje již od středověku. Původní českobrodský pivovar stával vedle dnešního městského úřadu, ale byl v polovině 80. let 20. století zbořen. Nový areál pivovaru se začal stavět postupně od roku 1861 na místě bývalého kamenného lomu. Nejprve byly dokončeny ležácké sklepy, pivovar samotný byl otevřen v roce 1884. V roce 1912 byla přistavěna varna a konečně v roce 1933 sladovna a také administrativní budova. Po válce byl pivovar znárodněn a výroba se zde udržovala až do roku 1968. Sladovna fungovala až do konce 70. let.
Českobrodský pivovar, založený před polovinou 17. století jako společný podnik měšťanů vlastnících domy s takzvaným várečným právem, navazoval na předbělohorské soukromé pivovary, jejichž tradice sahala až do 14. století, a kterých ve městě bylo několik desítek. Zhruba do počátku 19. století jej měšťanstvo provozovalo se střídavými úspěchy samo, posléze se o zisky i ztráty plynoucí z této činnosti dělilo s dlouhou řadou nájemců. Posledním z nich byla koncem 19. století, kdy se již podnik ze svého původního sídla v centru města přestěhoval do nové, prostornější lokality „pod skálou“, Akciová společnost pro výrobu piva a sladu, která se roku 1904 s měšťany spojila do nové společnosti s názvem Právovárečné měšťanstvo v Českém Brodě. Po znárodnění roku 1949 byl pivovar, který ještě za 2. světové války dodával pivo do oblasti sahající od východního okraje Prahy až do Kolína a Lysé nad Labem, nejprve silně postižen takzvanou rajonizací odbytišť, která během 50. let snížila počet odběratelů piva z původních 160 na 97. Tedy takřka o polovinu, což znamenalo postupný pokles produkce, která se na přelomu 40. a 50. let pohybovala okolo 35 000 hektolitrů ročně, zhruba o 10 000 hektolitrů. To nejhorší však mělo teprve přijít. Na úsvitu šedesátých let si Český Brod připomněl 600. výročí městského pivovarnictví. Navzdory optimistických prognózám doprovázejícím oslavy velkého jubilea se však nad českobrodským pivovarem, jenž byl jako součást kolínského pivovaru začleněn do národního podniku Středočeské pivovary s centrálou ve Velkých Popovicích, již stahovala mračna. Počátek 60. let byl pro něj totiž dobou krajně nepříznivou – k dřívějším problémům se přidružily nové, ohrožující nakonec již samu jeho existenci. V první řadě lze jmenovat zejména další pokles počtu odběratelů – hostince v Českém Brodě a okolí se postupně zavíraly a zaváděl se prodej lahvového piva do potravinářských prodejen, což ovšem vzniklé ztráty nemohlo nahradit. Roku 1962 tak pivovar zásoboval 8 hostinců – byly to hospody „Na Bulánce“ V Palackého ulici, „Pražská“ u nemocnice, „U Prokopa Velikého“ na Husově náměstí, „Modrá hvězda“ tamtéž, „Sport“ u dnes již zrušeného fotbalového hřiště, „U Steinerů“ na Havlíčkově předměstí za drahou, „Lidový dům“ a nádražní restaurace. Lahvové pivo pak odebíralo ještě 10 prodejen sítě „Pramen“ a 2 závodní jídelny. Ještě větší hrozbu však představovaly plány rozvoje národního hospodářství, které zahrnovaly i rozvoj pivovarského průmyslu. Ve výhledovém plánu bylo již v závěru 50. let počítáno s omezením počtu pivovarů a jejich soustředěním do větších, ekonomicky lépe vyhovujících celků. Pivovary byly proto rozděleny do tří kategorií, a to na pivovary vývojové, pivovary na dožití a pivovary k uzavření. Českobrodský pivovar byl zařazen do druhé jmenované skupiny – na dožití, v důsledku čehož neměl do budoucna dostávat z Velkých Popovic žádné větší investice nebo prostředky na potřebné opravy. Několik dalších let tak jen živořil a byl v případě oprav odkázán jen na to, co si sám zajistil, respektive zaplatil. Vzhledem k zastarávajícímu zařízení, od jehož poslední velké renovace uplynulo půl století, se tak stávalo stále obtížnějším udržet plný provoz, aby bylo možno plnit podmínky státního plánu a uspokojovat odběratele včasnými dodávkami, ale i jakostí produktů. V pozdějších letech sice došlo k částečnému zlepšení, ale hlavní problémy, představované špatnou energetickou vybaveností a zastaralým strojním zařízením, nadále zůstávaly. Vedení závodu se bránilo a poukazovalo především na dlouhou tradici pivovarnictví v Českém Brodě, výhodnou polohu podniku vzhledem k železniční a silniční síti, jakož i na jiné výhody, plynoucí z pokračování činnosti pivovaru, například zaměstnání pro zdejší obyvatelstvo. Přestože tyto argumenty měly nesporně racionální jádro, bylo již při prvních jednáních na podzim 1959 počítáno s uzavřením pivovaru k roku 1962 a vedení podniku bylo sděleno, že se do budoucna nepočítá s pivovary o ročním výstavu pod 100 000 hektolitrů, a že by v Českém Brodě měla zůstat jen stáčírna lahvového piva, popřípadě výrobna sladu. Českobrodští se však nehodlali vzdát bez boje a postupně se obrátili na kompetentní správní i stranické orgány a jiné odpovědné činitele s dopisy, kde žádali zachování existence závodu a nastiňovali i možnosti jeho dalšího rozvoje. Ty byly podmiňovány především investicemi do technického vybavení. Sázka na aktivní odpor se jim vyplatila – dotázané instance přikázaly věc vyšetřit a nakonec bylo původní rozhodnutí novým vedením Středočeských pivovarů anulováno a uzavření pivovaru odsunuto na pozdější dobu – optimistické varianty počítaly minimálně se zachováním do roku 1970. Výrobna a stáčírna lahvového piva byla sice roku 1963 přesunuta do Kostelce nad Černými lesy, na druhé straně však byly pivovaru přiřčeny dodávky sudového piva na Slovensko – roku 1964 to bylo 15 000 hektolitrů ročně. Roku 1966 činil roční výstav 42 130 hektolitrů piva, přičemž čtyřicetitisícová hranice byla překonána naposledy roku 1929. To byl však poslední úspěch českobrodského pivovaru. Od 1. ledna 1967 byla totiž v rámci liberálních ekonomických reforem zrušena rajonizace odbytišť v potravinářském průmyslu a přikročilo se k zavedení volné soutěže podniků, kde hlavním ukazatelem měla být jakost piva. Na to ovšem podnik, po stránce investic do vybavení po léta Středočeskými pivovary více méně zanedbávaný, již neměl síly a záhy začal ztrácet svá česká odbytiště – z 39 odběratelů na počátku roku jich na podzim téhož roku zbývalo ve 27 obcích již jen 33. Také s dodávkami na Slovensko to šlo od desíti k pěti. Fakticky jedinou ekonomicky ziskovou činností závodu tak byla výroba sladu, z čehož pak velkopopovický národní podnik vycházel při dalších jednáních o jeho zrušení, která se opět rozběhla. Již od poloviny 60. let mohli ostatně českobrodští pozorovat varovné signály, že se situace bude dále ztěžovat, když byly po celé republice zavírány malé pivovary, nucené ustoupit novým, moderním velkokapacitním závodům, stavěným především na Slovensku. Bylo tak nevyhnutelně již jen otázkou času, kdy bude na řadě i pivovar českobrodský. Do roku 1980 bylo údajně ve Středočeském kraji počítáno se 7 činnými pivovary, k nimž byl ještě s otazníkem počítán osmý Kolín. Oficiálně začal proces směřující k uzavření pivovaru na informativní poradě, konané 15. listopadu 1967 v pivovarské kanceláři, která byla svolána za účelem objasnění odbytu českobrodského piva v následujícím roce. Bilance byla neradostná – závod ztratil pozice v Mrzkách, Rostoklatech, Velimi, Pečkách a Tatcích. Ale ani zbylá odbytiště nebyla jistá – zástupci cizích pivovarů (například Braník) je soustavně objížděli a snažili se je získat. Zástupci národního podniku poukazovali na špatnou kvalitu piva – docházelo prý k mnoha reklamacím. K tomu se přidalo také neseriózní jednání ze strany RaJ a prodejen Jednoty, které nedodržovaly vyhlášku o čtvrtletní výpovědní lhůtě hospodářských smluv a dále tak zvyšovaly nejistotu vedení pivovaru, zda se podle plánu vyrobené pivo vůbec prodá.
Pro rok 1968 bylo nakonec naplánováno 20 000 hektolitrů piva na Slovensko a alespoň 15 000 hektolitrů pro místní okruh, aby mohl být závod udržen v provozu. Pokud šlo o dlouhodobější perspektivu ohroženého pivovaru, názory nadřízených instancí se různily. Zatímco vedení Středočeských pivovarů navrhovalo, aby byl v provozu do roku 1972, kdy bude mít velkopopovický pivovar dostatek vody z nádrže Želivky, aby mohl zvýšit výrobu a převzít českobrodská odbytiště, požadovali zástupci kolínského závodu nekompromisně jeho okamžité uzavření pro nízkou kvalitu piva. Sami českobrodští nebyli ve svém postoji jednotní – vedoucí provozovny Oldřich Malý s uzavřením z odbytových důvodů souhlasil, zástupci českobrodského MNV se obávali dopadu takového rozhodnutí na obecní volby v následujícím roce. Druhé kolo jednání proběhlo 6. prosince 1967 a jeho účastníci dospěli k závěru, že další výroba piva je zde naprosto nerentabilní, nedojde-li k investicím do technického vybavení. Výsledky byly veškeré žádné – bylo zřejmé, že si nikdo nechce vzít na zodpovědnost jeho uzavření, ale nikdo se také nehodlal angažovat pro zlepšení jeho situace. Do výrobního roku 1968 vstupovali českobrodští s obavami, jak bude rozhodnuto o osudu jejich pivovaru. Nejistota ale neměla mít dlouhého trvání. Již 4. ledna rozhodl národní podnik Středočeské pivovary o definitivním zastavení výroby k 1. únoru 1968, vyjma sladovny; uvolněná odbytiště byla přiřčena Kolínu, dodávky na Slovensko převzaly pivovary v Berouně a Krušovicích. Poslední várka v českobrodském pivovaru proběhla 4. ledna a jejím výsledkem bylo 160 hektolitrů desetistupňového piva, které se do sudů naposledy stáčelo 6. února a o tři dny později bylo odebráno českobrodskou restaurací „Prokop Veliký“, spadající pod podnik RaJ Kolín, a hostinci ve Štolmíři a Tuchorazi. Podle záznamu v pivovarské kronice byl poslední půllitr českobrodského piva načat 4. dubna téhož roku. (zdroj: www.kolinsky.denik.cz/zpravy_region/ko_pivovar_cesky_brod20080102.html)
Český Dub

  

 

  

 

Pivovar Český Dub ; Böhmisch Aicha

foto lokace
Zrušen asi 1900; 2 000 hl; LB
Pivovar dal v jihovýchodní části areálu postavit někdy po roce 1552 Jan z Oprštorfu. Sloužil do roku 1886. V době jeho provozu sloužil jako pivovarský sklep i hlavní polosuterénní prostor johanitské komendy, jako součást pivovaru využíváno i podkroví sousední kaple sv. Jana. Budova pivovaru je dodnes dochovaná, ovšem v podobě z poč. 20. stol. – exteriérově pivovar již nic nepřipomíná. Posl.maj.: kníže Rochan
Český Krumlov

  

 

  

 

 

 

 
 

 

 

 
 

 
 
 

Městský pivovar Český Krumlov ; Měšťanský pivovar

foto lokace
článek: Historie pivovarnictví Českém Krumlově >>>
1578 – 1949; max. 22 000 hl
Právovár.měšťanstvo mělo pivovar v majetku do roku 1946; 1946-1949 jej vlastnila obec.
Prelátský pivovar Český Krumlov

foto lokace
článek: Historie pivovarnictví Českém Krumlově >>>
Zrušen asi 1900; 2 000 hl
V roce 1596 byl v levém křídle budovy prelatury vystavěn prelátský pivovar, který fungoval až do roku 1865. Právě tento pivovar byl příčinou četných požárů budovy. Třetí, béžová deska na levé fasádě oznamuje obnovu činnosti prelátského
pivovaru zásluhou preláta Dr. Loberschinera roku 1865. Součástí prelatury byl také pivovar, kde se vařilo tmavé a
později i pšeničné pivo. Od roku 1763 zde byl i výčep piva, který ovšem fungoval na úkor města, proto jej od roku 1770 směli využívat pouze zaměstnanci a poddaní prelatury. Od roku 1782 byl pak pivovar pronajímán. (www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_objekt_hor155.xml)
Schwarzenberský pivovar Český Krumlov ; Zámecký pivovar ; Knížecí pivovar

foto lokace
článek: Pivovar Český Krumlov >>>
článek: Historický minipivovar Český Krumlov >>>
Český Rudolec

  

 
 

Pivovar Český Rudolec

foto lokace
článek: Zámecký pivovar Český Rudolec (před 1539 po 1885) >>>
Zrušen po roce 1884; max.1 200 hl; JH
Posl.majitel byl Angelo rytíř Picchioni; pronajímán.
Čejkovice

 

 

Pivovar hraběte Šternberka Čejkovice ; Tschejkowitz

foto lokace
článek: Putování po historických pivovarech Dolního Posázaví II. >>>
video: Historické pivovary Dolního Posázaví >>>
V roce 1899 vyhořel a následně znovuobnoven, roku 1902 definitivně zrušen; max. 900 hl; KH
Majitelem byl rod Šternberků; po ukončení výroby měl areál v nájmu holešovický pivovar (sklad piva). Na základech pivovaru postaveno rekreační středisko. I toto bylo zbořeno.
Čestice

 

Waldsteinův hraběcí pivovar Čestice
Zrušen 1900; 1 000 hl; ST
V Česticích je více historických staveb, jak v majetku obce, tak církve. Z jedné strany sýpky se nachází zámek a z druhé někdejší pivovar, který už také prošel rekonstrukcí.
Čím

 

Pivovar Čím – Moráň

foto lokace
Zrušen 1900; 500 hl; PB
Posl.maj.: Václav Hotovec. Místo je pod hladinou Slapské přehrady
Čimelice

 

Zámecký pivovar knížete Schwarzenberga Čimelice
zrušen 1900; 3 000 hl; PI
Po téměř šedesátiletém panství Tluksů z Vrábí se stal v roce 1531 dalším držitelem Čimelic rod Deymů ze Stříteže a zůstal jím téměř sto let. Po polovině 16. století provedli Deymové renesanční přestavbu tvrze, vystavěli nový pivovar a ke konci století nechali nákladně přestavět a vyzdobit kostel.
Čísovice

 

Pivovar Čísovice
Zrušen 1875; PAZ
Čistá

  

 

  

 

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Čistá

foto lokace
1531 – 1939; max. 2 000 hl; RA
V roce 1526 se stává obec městečkem s právem pivovaru a sladovny. Právovárečné měsťanstvo v Čisté založilo pivovar již v roce 1531, později od roku 1904 převzat městskou obcí, která jej vlastnila do roku 1948. Stával i s nezbytným výčepem v těsné blízkosti radnice na místě dnešního prostoru před obchodním střediskem. Jako nájemci a většinou zároveň sládci se zde vystřídali Jan Svoboda (1899-1911), Václav Ouřada (1911-1918), Jan Woldan (1918-1920), Emil Jakubec (1920-1927), Jan Padevět (1927-1938) a Františka Padevětová (1938-1939). Objem výroby od počátku století neustále klesal, v roce 1939 byl provoz pivovaru zastaven.
V letech 1871 až 1876 nechal postavit starosta Matěj Stanislav pivovarské sklepy, které zde zůstaly až do roku 1982, kdy bylo na jejich místě postaveno nákupní středisko.
Čistá u Horek

  

 

 

Společenský pivovar Čistá

foto lokace
Zrušen 1945; 3 000 hl; SM
Posl.maj.: J. Marks
K požáru starého pivovaru v Čisté u Horek vyjeli 27.2.2006 ráno hasiči z Libereckého kraje. Při příjezdu na místo byla již celá střecha budovy v plamenech. V prostorách starého pivovaru v roce 2006 sídlila stavební firma Setter a.s.
Čížkov

  

 

  

 

Pivovar Čížkov ; Czischkow ; Tschischkow

foto lokace
17.stol. – 1907 ukončení výroby; max. 1 000 hl; PE
posl.majitel: František Liebzeit ; 1907-1911 sklad humpoleckého pivovaru
Dne 3. července 1879 v budově bývalého panského pivovaru spatřila poprvé světlo světa Marie Hoppe-Teinitzerová, majitelka gobelinářských dílen. Pamětní deska na zdech pivovaru ale připomíná jiného rodáka, prvního českého humoristu Františka Jaromíra Rubeše.
Čížkovice

  

 

  

 

 

Zámecký pivovar Čížkovice

foto lokace
1623 – 1935; 6 000 hl; LT
Posl.maj.: E. Karsch.
Po roce 1529 pak byla postavena i dolní renesanční tvrz a později založen pivovar. Těsně před druhou světovou válkou byl roku 1937 zavřen místní pivovar – k velké lítosti znalců, kteří čížkovické pivo považovali za velice chutné a kvalitní. Pivovar vařil mj. pivo Březňák nebo Kapucínské pivo a vydával své vlastní pivní etikety a tácky. Budovy zbořeny.
Čížová

 

Panský pivovar Čížová

foto lokace
Šlechtický pivovar (dnes čp. 20) postavil v 2. polovině 17. století Václav Mikuláš Deym. Šlechtický pivovar měl dvě velké výhody – měl zajištěn odbyt mezi poddanými, pro které byl nákup piva z panského pivovaru víceméně povinností a na šlechtické pivo se nevztahovala ochranná cla měst. Tak se stalo, že roku 1674 písecký děkan Jan Šebastian Schindteler pořádal oslavu nejsvětější trojice a požádal Václava Mikuláše, aby mu věnoval sud piva. Pivo bylo v městské bráně zabaveno a na radnici zapečetěno. Děkan pivo dostal teprve třetí den a tak si stěžoval. Město obdrželo z Prahy důtku a poučení, že zákaz dovozu cizích piv se vztahuje pouze na města. Budova přestavěna do dnešní podoby v roce 1924, kdy byla pravá polovina objektu snížena. PI
Čkyně

 

Pivovar Dr. Claudiho Čkyně
zrušen asi 1900; 1 500 hl; PT