- V květnu 2021 novinka – Dudák Letní. Lehké letní pivo s pouhými 3,0 % alkoholu. Díky chmelům Mandarina Bavaria, Fuggles a Enigma šlo ucítit mandarinkové aroma s tóny tropického ovoce a melounu.
Starší info:
Pivovar byl od roku 1989 součástí společnosti Pivovary České Budějovice s.p.(Kněžskodvorská 29; Č.Budějovice; 370 21) .Rok 1995 ukončil pivovar hrubým ziskem 19,2 mil. Kč , výstav dosáhl 195 000 hl. Svými výrobky zásoboval až 1 500 zákazníků. V předchozích letech pivovar investoval do technologie. Po úpravě spilek a zabudování tanků do ležáckých sklepů byla dokončena i rekonstrukce chlazení a šrotovny a instalován průtokový pastér.
Výstřel z historického děla ohlásil v sobotu 1.7.2000 všem milovníkům dobrého moku, že se pro ně otevírá strakonický pivovar.
Každá pivní etiketa, která provázela láhve s Nektarem, byla zejména poslední léta malým grafickým dílem. Pivovar na konci roku 2000 vydal nové etikety na desítku. Výrazným motivem byla tentokrát barevná fotografie strakonického hradu, v jejímž popředí byla perokresba dudáka v prácheňském kroji. Nové etikety sběratelům přinesl i Staročeský ležák s historickou pivní grafikou. Pěkným grafickým dílem byl i pivovarský kalendář na rok 2001.
„S Nektarem na strakonickém Podskalí“ byly nazvány akce, které v průběhu roku 2001 chystal pivovar pro děti a dospělé společně s městem, Muzeem středního Pootaví, Městským kulturním střediskem a deníkem Listy Strakonicka. „Nejde nám jen o komerční záměr, ale chceme znovu vdechnout společenský život tak krásnému místu, jakým je Podskalí,“ řekl v lednu 2001 při pracovní schůzce s představiteli města, kulturních institucí a tisku ředitel pivovaru Jindřich Vondřička. První společná akce s Nektarem byla naplánována na 19.5.2001. Kromě rybářských závodů, kterých se mohl zúčastnit i ten, kdo nemá rybářský lístek, bylo připraveno pohádkové Podskalí pro děti, závod netradičních plavidel, posezení s Nektarkou a dalšími kapelami. Ve velké pozornosti byl i Den otevřených dveří. Ten se v pivovaru uskutečnil dne 14.7.2001. K Mezinárodnímu dudáckému festivalu, který se ve Strakonicích konal v létě roku 2000, vydal pivovar serii etiket s vyobrazením dudáků jednotlivých zúčastněných zemí. Tyto etikety zvítězily v celostátní soutěži o nejhezčí pivní etiketu roku 2000 vyhlášené v únoru 2001 . Soutěž uspořádalo Sdružení klubu sběratelů pivních suvenýrů a historie pivovarnictví v ČR. Dudácká série získala hned dvě první místa, a sice v klubovém hodnocení i v kategorii jednotlivců. V pivovaru se v únoru 2001 začala provádět oprava a modernizace vodárny, která měla být hotova zhruba do konce března. Stará vodárna byla z roku 1948 a pouze v sedmdesátých letech na ní byly provedeny dílčí úpravy. Fungovala však stále. „Hlavním důvodem rekonstrukce staré vodárny byla modernizace vyměněním pískových filtrů za filtry s keramickými médii, které umožní vysoce účinnou filtraci mechanických nečistot a jemných koloidních nečistot až do velikosti pěti mikronů,“ uvedl vedoucí laboratoře pivovaru Miroslav Hrúz. Podle vedení pivovaru plně automatizovaný systém zaručí vysokou kvalitu vody podle požadavků pivovaru. Pivovarské dny se uskutečnily 19.května 2001 a přišlo 7 000 zájemců. Produkce roku 2001 byla zejména složena z 78 % světlého výčepního piva a 12 % jedenáctky. Také v roce 2001 byly na korunkách lahví zvýrazňovány různé akce – 400 let města Blatná, velkonoční přání, k svátků Josefů, propagace pivních snů apod.. Pivovar byl znám tradicí vkusných etiket, ceněných i mezi sběrateli. Den otevřených dveří v pivovaru, konaný dne 14. července 2001, navštívilo 5 000 návštěvníků. V roce 2001 začal podnik vyrábět i nealkoholické pivo. Nektar v roce 2001 prodal a uvařil skoro o 10 % méně než v roce předchozím – 109 tisíc hl. Spoléhal hlavně na okolí, vždyť naprostou většinu své produkce prodal v okruhu do 70 kilometrů od Strakonic. „Dvakrát do měsíce pošleme dodávky do Brna, ale to jsou jen takové bonbónky,“ sdělil šéf pivovaru Jindřich Vondřička. Nektar byl jako jediný z bývalé skupiny Jihočeských pivovarů stále v rukou státu a čekal na privatizaci. Pivovar, který společně s Budvarem tvořil poslední dvojici pivovarů v jižních Čechách ve státních rukou, se v roce 2002 zřejmě dočká soukromého majitele. Takový záměr mělo coby současný majitel pivovaru ministerstvo zemědělství. Úřad na jaře 2002 čekal jen na to, až se definitivně vyřeší a ukončí soudní spory ohledně vlastnictví pivovaru. O navrácení Nektaru totiž už několik let usilovali takzvaní právováreční měšťané, kteří ho drželi před znárodněním v roce 1948. Založili kvůli tomu dokonce společnost Pivovar právovárečného měšťanstva, jak se předchůdce Nektaru kdysi jmenoval. Okresní i krajský soud jejich práva však zamítl, proto se obrátili na pražský Vrchní soud. „To je poslední šance, nevzdávám se,“ konstatoval zástupce strakonických právovárečníků Jaroslav Rejžek. K privatizaci byl stát odhodlán, ať už soud dopadne tak, či tak. „Pokud soud vyhoví právovárečníkům, získají pivovar. Pokud jejich žalobu zamítne, přistoupíme k privatizaci – ať už formou výběrového řízení, či přímého prodeje,“ sdělil mluvčí ministerstva. Nektar stále patřil státnímu podniku Pivovary České Budějovice. Když pivovarský vozka ve filmových Postřižinách ztratil s nástupem automobilismu práci, a milované koně proto musel dát utratit, dostal od správce dva dny volna. „Jako úmrtí v rodině,“ uslyšel zdůvodnění. Václav Červenka ze Strakonic se toho bát nemusí. Už 10 let rozváží pivo po městě koňským povozem v barvách Nektaru. „A tak to také zůstane,“ řekl v květnu 2002 šéf pivovaru Jindřich Vondřička. „Není to o penězích, ale o reklamě a tradici.“ Neobvyklou atrakci v ulicích města si oblíbily hlavně děti a turisté – jedni si hladí koně, druzí povoz fotografují. Nektar jako by historickým rozvozem chtěl zmírnit jinou svou slabinu – chybějící tradiční komín, který po výstavbě plynové kotelny zboural. Čtyřiašedesátiletý Červenka zajišťuje rozvoz pro pivovar se svým o dva roky mladším kamarádem Vilémem Peškem. Oba důchodci tvrdili, že to pro ně není jen přivýdělek k penzi, ale především zábava a užitečnou věcí strávený čas. Na jaře a v létě jezdí pravidelně každý den, v zimě zaleží na počasí. Červenka třicet let dělal řidiče České pošty, dva hnědáky – valacha a kobylu – si pořídil až v důchodu. „Jezdíme pořád pravidelné trasy, takže koně si už zvykli a provoz ve městě jim skoro vůbec nevadí,“ vysvětlil Červenka. To už je krátce po osmé hodině ráno a koňský potah stojí na pivovarském dvoře. Za sebou má okšírování koní, Pešek jim ještě češe hřívy a utahuje řemeny. „Včera jsme jim dávali nové podkovy, pěkně nás pokopali,“ usmíval se. Pak přichází představení par exelance, které rádi sledují zaměstnanci pivovaru a především řidiči nákladních vozů. Červenka musí s koňským potahem zacouvat k rampě – přesně do úzké mezírky mezi dva náklaďáky. Muž, jenž strávil celý život za volantem, to s opratěmi umí skvěle. „Nikdy jsem nic neodřel.“ Na zelený vůz popsaný nápisy Nektar a Dudák se vejde maximálně 60 sudů plus 40 bas. K tomu si kočí do zvláštních držáků pod sedačkou vloží čtyři lahvová piva, která během cesty popíjejí. Kuriózní manévry rádi sledují též hospodští před svými podniky. „Jsou spolehlivější než nákladní doprava, vždy přijedou přesně a ještě se tím ušetří benzin. Navíc jsou to fajn pánové,“ tvrdila servírka z restaurace V Ráji Šárka Pitulová. Vykládání sudů pozorovala z dostatečného odstupu, protože se koní bojí. Při cestě do další hospody koně jakoby zničehonic odbočí na autobusovou zastávku a zabrzdí, byť jim Červenka nedává žádné pokyny. „To je normální, už si tady zvykli udělat přestávku,“ objasňuje a sestupuje z vozu. Každému koni dává krajíc chleba. „Také potřebují svačinku, získají pocit vděčnosti, vysvětlil muž.“
První ročník Nektar poutě, kterou pořádal stejnojmenný pivovar, začala 29. června 2002 ve Strakonicích. „Minulé dva roky jsme pořádali rybářské závody a dny otevřených dveří. V roce 2002 jsme se rozhodli pro pivovarskou pouť,“ řekl Jiří Štěpánek z pivovaru. Pro pivaře bylo připraveno 7 výčepů, z nichž dva jsou určeny na kvasnicové pivo. „Kvasnicové pivo je taková specialita. Diky tomu, že výčepy budou přímo u zdi pivovaru, bude točené přímo z tanků ve sklepě,“ uvedl Štěpánek. Cena všech druhů piva na slavnostech byla jednotná, deset korun včetně kelímku. V programu nechyběly pivní soutěže o ceny, vystoupení mažoretek, šerm. Návštěvníky pobavily vodácké závody a Neckyáda na Otavě. Ráno se v jídelně pivovaru uskutečnila burza pivních kuriozit. V minulých letech nedostatek malých soudků, stále častěji požadovaných zákazníkem na nejrůznější soukromé oslavy, přestal již distribuci pivovaru trápit. „Letos jsme u jedné německé firmy nechali předělat padesátilitrové sudy na menší třicetilitrové, takže nyní máme dostatek jak třicetilitrových, tak dvacetilitrových sudů,“ uvedl v srpnu 2002 ředitel pivovaru a zároveň jeho sládek Jindřich Vondřička. Šedesát piv z třicetilitrového sudu plně vyhovuje společnostem, které se sejdou třeba u dnes tak oblíbeného opékání selat či grilování kuřat. Soudky jsou výhodné i proto, že nepotřebují speciální chlazení. „Zcela postačí, když jsou před naražením uloženy v chladničce, potom už vydrží,“ upozornil na výhody menších soudků Jindřich Vondřička. Ničivé povodně v srpnu 2002 částečně pocítil i pivovar Nektar, když musel na několik hodin přerušit vaření. Voda do závodu sice nepronikla, ale odřízla jej od přívodu tepla nezbytného pro výrobu. V srpnu 2002 pivovar stáčel lahvové pivo z českokrumlovského pivovaru, jež byl postižen ničivou povodní. Pivo, vařené nad Otavou, se ještě v roce 2002 dočkalo nových etiket. V pivovaru se v říjnu 2002 seznámili s návrhy dodanými od výrobce Artypa Holubov. Jednalo se o pět etiket v tradičních barvách, které provázely lahvovou desítku, jedenáctku i dvanáctistupňového Dudáka. Každá z navržených etiket byla takovým malým uměleckým dílem propagujícím nejen strakonické pivo, ale i tradice města na soutoku Otavy a Volyňky. Tištěny byly koncem roku 2002 a zaujaly nejen pivaře, ale i sběratele. Druhy etiket strakonického piva šlo počítat již na stovky a je pravdou, že se jim dostalo na soutěžích řady nejvyšších ocenění. Několikaleté spory o to, kdo bude vlastnit pivovar, skončily v prosinci 2002. Soud neuznal nároky právovárečníků jako oprávněné, a proto se již začala chystat jeho privatizace. Zastupitelstvo jednomyslně rozhodlo, že se bude město účastnit privatizace a bude chtít vlastnit pivovar či alespoň jeho část. „Byla by čest pro město, kdyby se mohlo chlubit, že má vlastní pivovar,“ řekl starosta Vondrys. Nová strojovna chlazení od pražské firmy BOHEMIACHLAD byla v pivovaru dne 6.12.2002 uvedena do provozu. Slavnostního zahájení se zúčastnil i známý český herec Václav Vydra. V roce 2002 pivovar ukončil výrobu pivních speciálů Nektar Žen-šen (světlý ochucený bylinný ležák; alk.: 3,8 %; plněno do 0,5 l lahví; obsahuje potravní doplněk žen-šen) (Nápoj kombinuje tradiční chuť s výraznější hořkostí žen-šenového extraktu. Projevuje se zklidňujícími účinky, snižováním napětí, omezením stresu, podporou imunitního systému a úpravou krevního tlaku); Vavřínový Nektar (světlý ochucený bylinný ležák; alk.: 4,5 %; plněno do 0,5 l lahví; obsahuje extrakt z Laurus Nobilis – bobkový list) (Účinné látky Vavřínu vznešeného s příjemnými hořčinami podporují metabolismus, pomáhají při špatném trávení a působí jako podpůrný prostředek při lehčích formách cukrovky) a Staročeský ležák (polotmavý ochucený ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů) (Připravováno podle původních staročeských receptur, obsahuje výluh z plodů rostlin. Vyniká jemnou jalovcovou hořčinou, příjemnou nasládlostí bezinek a zářivým červenooranžovým zbarvením. Juniperin jalovce příznivě ovlivňuje chuť k jídlu, bezinkový extrakt podporuje přirozenou obranyschopnost organizmu proti nachlazení. Výrobce pivo doporučuje pro zimní období) (vyrobeno poprvé pro vánoce roku 2000)
Zájem města Strakonic o koupi místního pivovaru i v dubnu 2003 stále trval. Potvrdil to místostarosta města Pavel Pavel. Připomněl usnesení městského zastupitelstva přijaté v této souvislosti a potvrdil, že představitelé města za tímto účelem v současnosti vedou jednání. Termín, ve kterém by mohlo dojít ke koupi pivovaru, ale neuvedl. „Počítáme s provozováním pivovaru,“ odmítl Pavel představu, že by město koupilo pivovar s tím, že jej vzápětí prodá, jak se stalo například v nedalekém Protivíně. Pivovar vlastnil stát prostřednictvím s. p. Pivovary České Budějovice. Zřizovatelem pivovaru bylo ministerstvo zemědělství a s ním především vedlo město jednání. Na ministerstvu financí pak ležel návrh na zprivatizování pivovaru přímým prodejem městu. Účetní hodnota pivovaru byla 119 milionů korun. Podle Pavla Kováře z tiskového oddělení ministerstva zemědělství bylo na majetek pivovaru předloženo 6 konkurenčních privatizačních projektů. Z důvodu velkého zájmu o pivovar byl ministerstvu financí předložen zakladatelský privatizační projekt s návrhem na veřejnou soutěž. „O formě privatizace nebylo dosud rozhodnuto,“ uvedl Kovář. V případě přímého prodeje rozhoduje o prodeji předem určenému nabyvateli Vláda ČR, o jiných formách, jako je veřejná soutěž nebo bezúplatný převod, pak ministerstvo financí. Podle představitelů města bylo hned několik důvodů, proč Strakonice chtěly koupit pivovar. „Pokud ho někdo koupí a udělá z něj třeba sklady, tak může o práci přijít zhruba 80 lidí, což pro město není zanedbatelné,“ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys. Dalším důvodem bylo například to, že pivovar byl celoročním odběratelem nemalého množství páry z místní teplárny, a tím stabilizoval cenu pro obyvatele. „Odebírá páru i přes léto,“ uvedl Pavel. Podle jeho názoru byl také pivovar, který ve Strakonicích existuje již 354 let, součástí kulturního života města, i když byl v nedávné minulosti necitlivě obklopen sídlištěm. Pivovar byl po Budvaru posledním jihočeským pivovarem, který ještě v roce 2003 vlastnil stát. V roce 2003 obměnil pivovar etiket svých piv.
Ministr financí Bohuslav Sobotka doporučil v září 2003 vládě, aby Strakonický pivovar, který funguje už 354 let, získalo město. Pivovar bude do konce roku 2003 na prodej. Městští radní a zastupitelé proto začali chystat dokumenty, které budou potřebovat při jeho privatizaci. Chtějí založit městskou akciovou společnost, která by pivovar spravovala. Zájemců o podnik je ale více, a ačkoliv ministerstvo financí zatím nestanovilo cenu, za kterou se bude chtít státního závodu zbavit, jeho hodnota je 118 milionů korun. Strakoničtí zastupitelé budou v nejbližší době hlasovat o založení akciové společnosti, která by po privatizaci pivovar provozovala. „Chceme být připraveni, protože máme o pivovar zájem. Nechceme totiž dopustit, aby za několik let zanikl, protože jde i o prestiž města,“řekl v říjnu 2003 starosta města Pavel Vondrys. Zastupitelé věří, že do pivovaru by z rozpočtu nemusela putovat po privatizaci na jeho provoz ani koruna, či jen minimum. „Věříme, že by byl ekonomicky samostatný. Co se týče zaměstnanců, tak v současné době zřejmě jejich počet odpovídá potřebám pivovaru,“řekl starosta Vondrys. Odmítl zatím sdělit, kolik by město bylo maximálně ochotno za pivovar zaplatit. „Zatím je cena v jednání,“řekl Vondrys. Cena, za kterou bude stát ochoten prodat strakonický pivovar, není dosud jasná. Údajně se bude blížit účetní hodnotě, tedy 118 milionům korun. „Cenu teď stanovujeme. Běžné je prodávat majetek za účetní cenu, ale můžeme jako vyhlašovací částku stanovit i sumu stanovenou znalcem,“řekl ředitel odboru privatizace majetku ministerstva financí Igor Fojtík. Potvrdil, že privatizace pivovaru je na spadnutí. „Určitě to bude ještě letos.“ Ačkoliv stát i vedení státního podniku chce, aby po privatizaci připadl strakonický závod tomu, kdo jej neuzavře, ale bude v tradici vaření piva pokračovat, zda to budou právě Strakonice, není vůbec jisté. „Zájemců bylo dost, zhruba osm. Nechá se ale čekat, že se ještě další potencionální kupci najdou, protože privatizace zatím nebyla oficiálně zveřejněna,“řekl Bořivoj Pech, ředitel státního podniku Pivovary České Budějovice, pod který strakonický závod patří. Strakoničtí radní schválili otevření úvěru na koupi pivovaru. Místostarostka Zdeňka Tomšovicová 9.10. řekla, že rada také vyhodnotila výběrové řízení na poskytovatele investičního úvěru na nákup této nemovitosti. Vybranou banku rada doporučí městskému zastupitelstvu, které bude mít poslední slovo. „Dvě nabídky peněžních ústavů byly vyřazeny, takže jsme posuzovali celkem tři. Zastupitelstvu předložíme i návrh na založení provozovatelské akciové společnosti,“ uvedla Tomšovicová. Rada podle ní doporučuje otevřít úvěr do 50 miliónů korun. „Neznamená to však, že pivovar bude stát 50 miliónů korun. Cena bude daná po jednání vlády a město na ni nějak zareaguje,“ upozornila.
Zastupitelé Strakonic dne 16.10.2003 schválili návrh usnesení k uzavření smlouvy se strakonickou pobočkou Československé obchodní banky (ČSOB), která zakázku na poskytnutí úvěru jako jeden z pěti zájemců vyhrála. Město si půjčilo formou investičního úvěru až 50 miliónů korun na koupi pivovaru. Město předpokládalo, že čerpat úvěr začne ještě před koncem roku 2003. Čtvrtletně jej chtělo splácet deset let.
Pivovar začal s výrobou nealkoholického nektaru na jaře 2003. „Nejsme velký podnik, ale chtěli jsme doplnit náš sortiment, tak aby byl co neucelenější. Snažíme se dodávat nealko pivo i do menších míst a předpokládáme, že si najde u našich zákazníků své místo,“ řekl v říjnu 2003 ředitel pivovaru Jindřich Vondráčka.
Podle ministerstva financí byl termín prodat pivovar obci do konce roku 2003 příliš nereálný. Problém je v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. Ministerstvo zemědělství musí předložit nové ocenění, a to do konce roku 2003. Teprve potom bude možné pokračovat v dalších krocích.
Dne 20.února 2004 pořádal pivovar tradiční ples.
Zastupitelstvo Strakonic už v roce 2003 schválilo přijetí investičního úvěru do výše 50 miliónů korun od ČSOB a založení městské akciové společnosti, která by pivovar provozovala. Prodej ovšem brzdilo ocenění majetku. Problém byl v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. Ministerstvo zemědělství proto mělo předložit ministerstvu financí do konce roku 2003 nové ocenění. „Dosud tento materiál k dispozici nemáme. Podle aktuálních informací bychom ho měli získat během několika dnů,“ řekl v březnu 2004 Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva financí. Město chtělo získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chtěl ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. Podle Němečka ale město pivovar jistý nemá. „Ve hře jsou všechny varianty, tedy například i veřejná soutěž,“ uvedl už před časem.
V 10. ročníku soutěže o nejhezčí pivní etiketu, tácek, korunku a sérii etiket za rok 2003 se v sérii etiket se hlasujícím jednotlivcům nejvíce líbily oválné nálepky Pivovaru Strakonice.
Ani na jaře 2004 zatím privatizace pivovaru nepostoupila kupředu. „Nechci spekulovat, ale předpokládám, že znalci, kteří postupují podle určité metodiky, dospějí k podobným závěrům. Dali jsme určitou nabídku a teď čekáme,“ řekl 15.dubna 2004 starosta města Pavel Vondrys.
Se zhruba pětiměsíčním zpožděním předalo v závěru května 2004 ministerstvo zemědělství svým kolegům z financí nové ocenění majetku dosud státního Pivovaru Strakonice. Úředníci ministerstva financí poté připravovaly pro vládu návrh způsobu jeho prodeje.
Zájemce o Pivovar Strakonice musel zaplatit o 20 miliónů korun více. Ministerstvo zemědělství původně odhadlo cenu pivovaru na 50 miliónů korun, ministerstvo financí ji však zvýšilo na 70 miliónů. Strakonickou radnici ale tento požadavek od koupi neodradil a byla za pivovar ochotna zaplatit i vyšší sumu, řekl starosta města Pavel Vondrys. Zastupitelé podle něj uložili radním, aby vyhlásili výběrové řízení na poskytovatele úvěru, ze kterého by město pivovar zaplatilo. Kvůli vyšší nabídce město ukončilo původní úvěrovou smlouvu, kterou dříve uzavřelo s ČSOB na 50 miliónů korun.
Strakonický výrobce piva Nektar a Dudák stejně jako ostatní pivovary v roce 2004 vinou studeného léta pocítil v měsících květen až červenec nižší odbyt ve srovnání s předchozím rokem. „Vliv má také to, že okolní kempy byly v tyto měsíce téměř prázdné a venku lidé kvůli nepřízni počasí nepořádali tolik akcí jako například loni,“ konstatoval v srpnu 2004 ředitel pivovaru Jindřich Vondřička.
Vláda dne 20.10.2004 schválila prodej pivovaru, který byl spolu s Budvarem posledním státním pivovarem na jihu Čech. Strakonická radnice, která jej v přímém prodeji získala, za něj zaplatila 68,2 milionu korun, které požadovalo ministerstvo financí. Původní cena přitom byla padesát milionů korun, na které jej ocenilo ministerstvo zemědělství. Město chtělo nadále vyrábět tradiční pivo.
Za prestižní záležitost považovalo město Strakonice pivovar, který rozhodnutím vlády získalo v privatizaci. Přestože za něj zaplatilo 70 milionů korun, jež si muselo půjčit od banky, věřilo, že na pivovaru nakonec bude vydělávat. „Pivovar pomůže například stabilizovat výkony a ceny tepla z místní teplárny, ale důležitý je také pro zaměstnanost,“ řekl v listopadu 2004 starosta města Pavel Vondrys. Podle něj se mělo město snažit, aby akciová společnost Měšťanský pivovar Strakonice, kterou pro jeho správu založilo, dokázala lépe využít výrobní potenciál pivovaru, který byl více než dvojnásobný oproti současné produkci. Zastupitelé schválili vítěze soutěže na úvěr, kterým se stala banka ČSOB. Město bude polovinu peněz (asi 35 milionů korun) splácet po deset let a potom by mělo zbytek uhradit jednorázově. Podle Vondryse je ale ve smlouvě pojistka, která umožňuje splácení druhé poloviny rozložit opět do deseti let. Radnice bude mít také možnost v případě dobré finanční situace splatit celou částku dříve.
Nejvýznamnější akcí alespoň podle objemu vložených financí bylo pro město Strakonice v roce 2004 zahájení prací na odvodnění viaduktu u vlakového nádraží. „Z obecného hlediska lze však považovat za nejdůležitější to, že se podařilo odkoupit strakonický pivovar, který od Nového roku funguje jako měšťanský,“ zmínil se v lednu 2005 starosta Pavel Vondrys. Podle něj právě získání tohoto „rodinného stříbra“ nejvíce zajímalo také obyvatele města.
Nový ředitel městské akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice byl vybírán z pěti kandidátů, kteří postoupili do užšího výběru. Z nich byli vytipováni dva vhodní kandidáti, ale ani s jedním nebyl dohodnut nástup. Protože bylo potřeba od začátku ledna 2005 do funkce ředitele někoho zvolit, tak byl vybrán tajemník města Karel Seknička. V pivovaru dle názoru starosty města bylo třeba posílit či změnit například úsek marketingu a zajistit bezproblémový chod. Z tohoto hlediska bylo nutné co možná nejdříve ředitele zvolit.
Získat nová odbytiště a udržet nynější výrobu – to byly hlavní pivovaru v roce 2005, jehož majitelem bylo od Nového roku město. „Zvýšit výrobu není problém, ale horší je uplatnit pivo na trhu,“ uvedl v únoru 2005 ředitel pivovaru Karel Seknička. Pivovar hledal nová odbytiště, aby nemusel snižovat výstav. Ten postupně klesal ze 125 000 hl v roce 1999 na 77 tisíc v roce 2004. „V lednu jsme otevřeli pátou hospodu v Brně, kde se točí dvanáctka Strakonický dudák. Na Moravě je naše pivo oblíbené, takže tam vidím potenciál. Ale prosadit se chceme hlavně u nás na Prácheňsku,“ vysvětlil Seknička. Nejdříve však pivovar musel vydobýt ztracené pozice, které obsadila konkurence. Oslovoval proto s nabídkami předchozí i nové odběratele. Zákazníky zkoušel pivovar zaujmout i novou Měšťanskou desítkou, jejíž první várku uvařil během února. Měla čtyři a půl procenta alkoholu – o půl procenta více než předchozí desetistupňové pivo, ale pivovar ji prodával za stejnou cenu – 8,82 koruny za litr. „Uvidíme, jak bude chutnat,“ poznamenal Seknička. Výhody si sliboval i od spolupráce s městem, které pivovar koupilo za 69,2 milionu korun od Fondu národního majetku, a zachránilo ho tak před zrušením. „Budeme spolupracovat při různých kulturních akcích pořádaných městem,“ naznačil starosta Strakonic Pavel Vondrys. Město chtělo strakonické pivo propagovat i v zahraničí, ve svých partnerských městech.
Pivovar začal v roce 2005 vyvážet své pivo do Anglie. Britské ostrovy se přitom staly jedním z nejvýznamnějších odběratelů piva ze Strakonic a ročně tam měla putovat až pětina produkce, tedy bezmála patnáct tisíc hektolitrů piva ročně. Podpis smlouvy se zprostředkovatelskou firmou na vývoz piva byl prvním větším obchodním počinem nového vedení. „Jednotlivé smlouvy bychom už podepisovali my. Už jsme poslali do Anglie vzorky piva a věříme, že do měsíce bude první kontrakt do Velké Británie,“ řekl v březnu 2005 ředitel pivovaru Karel Seknička. Pivovar na břehu řeky Otavy musel za zprostředkování firmě zaplatit. Kolik, to ale tajil. „Je to obchodní tajemství a tato provize se promítne do ceny piva,“ řekl Seknička. Z pivovaru do Anglie zamířil celý sortiment piva. Tedy desetistupňové, jedenácti, dvanácti i nealko, a to balený jak v lahvích, tak i v plechovkách. Postupem času chtěl pivovar distribuovat svůj výrobek i v cisternách. „Angličané strakonické pivo znají, protože radnice už roky spolupracuje právě s anglickou oblastí Calderdalle. Naše pivo není pasterované, a přitom vydrží 8,3 měsíce. To je pro zahraniční odběratele zajímavé, protože takové pivo oni vyrobit neumějí,“ řekl ředitel Karel Seknička.
Pivovar do léta 2005 plánoval otevřít vlastní hospodu. Nacházela se v pivovaru, v prostorách spilky. Podle místa, kde dříve kvasilo pivo, i dostala jméno. Pivovar ji chtěl využívat při turistických exkurzích spojených s ochutnávkou piva.
Pivovar nehodlal na jaře 2005 zvýšit cenu svého piva. Nové vedení pivovaru chtělo vydobýt ztracené pozice a nechtělo zákazníky odradit vyššími cenami. V souvislosti s výrobou Měšťanské desítky pivovar přestal vyrábět pivo Nektar Gold (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
V pivovaru využíval část výrobních kapacit pražský minipivovar Pivo Praha, který se zaměřoval na výrobu speciálních piv. Strakonické pivo využíval jako základ pro svůj pivní sekt s názvem Šamp. Ten vznikal přidáním cukru a sektových kvasinek do půllitrové lahve piva, ve které potom ještě měsíc dozrával. Ročně se ve Strakonicích vyrobilo asi dvě stě beden Šampu, tedy 20 hl. „Nabízíme ho pouze v naší pražské restauraci Pivovarský dům, pijí ho převážně ženy a hodně turisté, zvláště u Rusů je oblíbený,“ poznamenal spolumajitel firmy Pivo Praha Václav Potěšil.
Z ambiciózních plánů pivovaru vyvážet pivo do zahraničí sešlo. Vedení pivovaru tvrdilo, že dokud nebude mít jistotu, že se její pivo na zahraničním trhu ujme, nebude expandovat do zahraničí. Nejvzdálenějšího odběratele měl tak teď pivovar v Brně. Pivovar viděl ve vývozu piva do zahraničí obrovskou šanci: chtěl až pětinu výstavu, tedy více jak 15 tisíc hl ročně vozit do Anglie. Také do italského města Matelica chtěl exportovat pivo a Italové na oplátku k nám zase víno. Z toho všeho sešlo. „Měli jsme s Angličany podepsat smlouvu, ale nestalo se tak. Zatím tyto úvahy pozastavíme a nebudeme pivo vyvážet, dokud nebudeme mít jistotu, že by vše probíhalo hladce a nehrozilo žádné riziko,“ řekl v září 2005 obchodní manažer pivovaru Jiří Štěpánek. Zatím tak pivovar prodával své pivo pouze v Česku. Přesto za první pololetí 2005 měl po odečtení nákladů i nájemného pivovar čtyři miliony zisku.
Pivovar, který od začátku roku 2005 patřil strakonické radnici, si zatím vedl z finančního pohledu velmi dobře. Jen za první polovinu roku 2005 byl zisk přes čtyři miliony korun, za celý rok pak očekávali okolo devíti milionů korun. „Chystáme nové finanční operace, kterými se například zbavíme nedobytných pohledávek z doby, kdy byl pivovar ještě státním podnikem, a které na nás byly převedeny s jeho privatizací. Zisk devět milionů korun rozhodně nechceme z pivovaru odčerpávat a používat jinde, ale půjde na rozvoj pivovaru, na další strategické kroky, ale zároveň i na splacení úvěru, který si město před rokem na koupi pivovaru vzalo. Ten byl ve výši sedmdesát milionů korun, a je proto potřeba, aby tento úvěr nezatěžoval rozpočet města, proto se umoří ze zisku, který pivovar má. Jinak zatím jsme s vývojem ve strakonickém pivovaru spokojeni, protože dosáhl zisku a splnil vytyčené hospodářské záměry. Samozřejmě výroční zprávu za letošní rok budeme připravovat až začátkem příštího roku.“ řekl v prosinci 2005 starosta Strakonic Pavel Vondrys.
Pivovar v roce 2005 snížil pokles výroby. Zatímco v předchozích letech klesala výroba ročně přibližně o 12 %, za rok 2005 to bylo zhruba o čtyři procenta. Podnik zároveň ukončil první rok hospodaření pod správou města s hrubým ziskem přibližně deset milionů korun. Pivovaru se roku 2005 podařilo získat 58 nových odbytišť. Na konci roku 2005 již pivovar nevyráběl pivo Nektar Black (tmavé výčepní; alk.: 3,8 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Na 16. ročníku táborských pivních slavností se představilo rekordních 59 pivovarů. Jihočeské pivovary slavily vítězství,v jedenácti kategoriích obsadila jihočeská piva čtyři první místa. Mezi světlými prémiovými ležáky získal cenné první místo Strakonický dudák. Mezi světlými ležáky se třetí umístil opět strakonický Nektar. „Ocenila nás nejen odborná porota, ale i laická porota, u níž jsme získali třetí místo,“ pochvaloval si v únoru 2006 ředitel pivovaru Karel Seknička. Pivovar získal ceny nejen za pivo,ale i první místo za návrh pivního tácku. Jeho laboratoř byla vyhodnocena jako čtvrtá nejlepší v republice. Pivovar vyráběl nepasterizované pivo, jehož kvalitu kontrolovala právě laboratoř. „Pouze ho filtrujeme a hlídáme čistotu prostředí. Oficiální minimální trvanlivost uvádíme dva měsíce. Ale nezávislé laboratoře v Německu a Budějovického Budvaru potvrdily, že i bez pasterizace vydrží přes osm měsíců,“ doplnil ředitel Seknička.
V roce 2006 plánoval pivovar uvařit 75 000 hl piva, na počátku 90. let přitom vyráběl ročně okolo 220 000 hl piva. Společnost v roce 2005 investovala zhruba pět milionů korun do technologického vybavení. Roku 2006 plánoval pivovar investovat 12 milionů korun. Pivovar zaměstnával všech 74 původních pracovníků. „Zvýšení produktivity práce chceme do sáhnout růstem výroby a prodeje, nikoli redukcí pracovníků,“ uvedl v únoru 2006 ředitel pivovaru Karel Seknička.
V roce 2006 uzavřel pivovar smlouvu na dodávku dvaceti tisíc hektolitrů piva, které si jeho zákazník stočil do vlastních lahví.
Na výstavu pivovaru se podle obchodního ředitele Václava Moravce nealko pivo podílelo v roce 2005 asi jedním procentem. Produkce ale vzhledem k rostoucí poptávce výrazně rostla. „Letos je to asi o sto procent,“ uvedl Moravec.
Pivovar přišel v roce 2006 na trh s novinkou: šestnáctistupňovým pivem. Pod názvem Strakonický dudák přišlo na trh v třetinkových lahvích. Pivo bylo specialitou a rozhodně nebylo nosným výrobkem. „Šestnáctistupňové pivo má 7 % alkoholu, takže jako slabší víno. Specialitou je, že opět jde o pivo vyráběné tradičně ve spilkách z kvalitních surovin, třeba z chmele ze Žatce. Nekupujeme náhražky chmele, třeba levnější granule, protože to by se odrazilo na kvalitě,“ řekl ředitel pivovaru Karel Seknička. Tradiční hořkost se u novinky spojila s příjemnou nasládlou chutí. „Pivovar chce oživit trh. Proto budeme i třeba jen měsíc vyrábět podobná piva, ať už například vánoční pivo, Václavské, pouťové a podobně vždy u nějaké příležitosti,“ řekl obchodní ředitel Václav Moravec. Pivo mohli lidé poprvé ochutnat na akci Pivovarská pouť 24.června 2006 na strakonickém Podskalí přímo pod pivovarem u řeky Otavy. Tam bylo na prodej za vyšší ceny, než pak bylo v obchodech. „Protože chceme, aby pivo bylo spíše na ochutnání a neměli jsme pak problémy s opilými lidmi, je to opravdu silné pivo. Třetinka bude za 20 korun, půllitr za třicet korun,“ řekl ředitel Seknička.
Pivovar ukončil první rok svého hospodaření pod křídly města s čistým ziskem ve výši přibližně 3,4 miliónu korun. Novému vedení městské akciové společnosti se současně podařilo významně přibrzdit propad výroby, s nímž se podnik v minulosti dlouhodobě potýkal. Ještě na počátku 90. let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva. V roce 2004 se jeho výstav propadl až na 77 tisíc hektolitrů. „V minulých letech klesala výroba ročně přibližně o 12 %, za loňský rok to byla zhruba čtyři procenta, což vzhledem k chladnému létu, které negativně ovlivnilo prodej většiny pivovarů, považujeme za dobrý výsledek. Pro letošní rok plánujeme výrobu v objemu 75 tisíc hektolitrů,“ uvedl v červnu 2006 ředitel pivovaru Karel Seknička. Podnik v roce 2005 investoval zhruba pět miliónů do technologického vybavení, v roce 2006 to bylo asi 12 miliónů korun. Pivovar již instaloval novou myčku lahví za devět miliónů korun, za půl miliónu koupí deskový chladič mladiny. Dvěma novými výčepními auty rozšířil vozový park. Pivovaru se v roce 2005 podařilo získat přes 50 nových odbytišť. Pivo dodával především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsku. „Po vzniku Měšťanského pivovaru se počet míst na jižní Moravě a především v Brně ztrojnásobil,“ poznamenal Seknička. Zástupci pivovaru také jednali o exportu do Británie. Podle obchodního ředitele společnosti Václava Moravce bylo ale hlavním cílem firmy především oživení regionálních odbytišť. K tomu mělo pomoci i nové šestnáctistupňové kvasnicové pivo Dudák, které začal pivovar vařit. „Nové pivo bude mít premiéru na naší červnové Pivovarské pouti. Pro jeho další prodej jsme nakoupili 250 nových třicetilitrových sudů,“ řekl Karel Seknička.
Rakousko sice nepatří k pivním velmocím, ale v kosmopolitní Vídni je možné volit mezi desítkami zahraničních značek. Bylo možné tady ochutnat i pivo z Měšťanského pivovaru Strakonice. Dvanáctistupňový ležák Dudák nabízela od srpna 2006 jedna z restaurací u zámku Schönbrunn. Pivovar začal do Vídně dodávat lahvové i sudové pivo. Podle ředitele pivovaru Karla Sekničky šlo o zkušební vývoz. Strakonické pivo se do rakouské metropole vozilo jednou za dva týdny. „Zájem v Rakousku je především o dvanáctistupňového Dudáka a nealko pivo. Majitelka restaurace má vztah ke Strakonicím a prodává výhradně české pivo. Máme domluveno, že pozve své známé na ochutnávku. Pokud se to rozeběhne, počítáme s další distribucí,“ řekl Seknička. Pivovar již v minulosti zkoušel vyvážet do Itálie. Kvůli problémům s nevrácenými obaly ale od toho ustoupil. V létě 2006 jeho vedení jednalo o exportu do Anglie. Seknička předpokládal, že pokud se kontrakt podaří uzavřít, pivovar by mohl do Velké Británie dodávat až třetinu svého ročního výstavu. „Angličané preferují netradiční piva. Uvažujeme o nealko pivu ve třetinkách a šestnáctistupňovém pivu v plechovkách. Máme spíše zájem dostat se do nějakého místního pivovaru,“ dodal Seknička.
Pivovar po více než 50 letech na podzim 2006 uvedl na trh novinku – tmavý ležák Strakonický dudák Black s obsahem alkoholu 4,8 % obj. Nezaměnitelnou karamelovou chuť s jemnou hořkostí, tmavé až černé barvy byl dán vyšším podílem bavorského, karamelového a barevného sladu a vybraného žateckého chmele. Byl charakterizován silnou plností, středním řízem a dobou pěnivostí.
Rozpočet Strakonic na podtzim 2006 už nezatěžoval sedmdesátimilionový úvěr na koupi pivovaru. Na splátky dluhu si totiž dokázal vydělat sám pivovar. Strakonická radnice si vzala v roce 2005 úvěr na nákup pivovaru, který patřil ministerstvu zemědělství. Sedmdesát milionů korun měla splácet deset let. „Pivovar je soběstačný a dokáže si na splátky sám vydělat, takže to nezatěžuje městský rozpočet, “ řekl v říjnu 2006 starosta Strakonic Pavel Vondrys. Vedení pivovaru přitom věřilo, že ani v budoucnu nebude mít podle svých propočtů se splácením půjčky problémy. „Loni jsme vyrobili 73 tisíc hektolitrů piva, letos počítáme o dva tisíce více. Dostáváme se na nové trhy, do nových restaurací i do zahraničí, takže jsme samostatní,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Ekonomové mínili, že pivovar byl dobrým příkladem, jak by městské společnosti měly podnikat. „Je to výhoda, když má město nějakou svou společnost, kterou nemusí dotovat. To, že si pivovar sám vydělá na sedmdesátimilionový úvěr, je úctyhodné, obzvláště v této branži. Je to ukázka toho, že podnikat může i městská společnost s velmi dobrým výsledkem, “ řekl na adresu pivovaru českobudějovický ekonom Martin Janoušek.
Na nákup pivovaru použilo město v roce 2004 úvěr v celkové výši 69 171 000 korun. Jeho splatnost včetně úroků byla deset let v pravidelných čtvrtletních splátkách, přičemž ta první byla zaplacena v červnu 2005. Úroky při zaplacení v průběhu uvedeného období činily 16 460 000 korun, to ovšem při zachování výše úrokové sazby, která je ale pohyblivá. Úvěr byl splácen z nájemného, které pivovar městu platil. To znamenalo, že splátky nezatěžovaly městský rozpočet. Do městské pokladny přišlo v roce 2005 takto 5 906 000 korun a dalších 960 000 jako mimořádná platba. Nájemné roku 2006 činilo 5 500 000 korun.
„Ke konci října dosáhl prodej 64 493 hl piva, což je v porovnání s předchozím rokem o zhruba 4,5 procenta více. Navýšení o přibližně 200 hektolitrů dosáhneme i za listopad, takže plán ve výši 75 tisíc hektolitrů letos určitě překročíme. Bude to první nárůst prodeje od roku 1992, kdy začal jeho trvalý pokles,“ řekl v listopadu 2006 ředitel pivovaru Karel Seknička. „Pro příští rok počítáme s dalším navýšením prodeje na úroveň 76,5 tisíce hektolitrů a plánujeme investice za přibližně pět miliónů korun,“ doplnil Seknička.
Prodej piva v roce 2006 poprvé stoupl o více než čtyři procenta. Investice, které šly zpět do provozu, přitom byly ve výši jedenáct milionů korun.
Pivovar v roce 2006 vyrobil celkem 76 tisíc hektolitrů piva. Celkové tržby firmy, která ukončila druhý rok svého působení pod křídly města, dosáhly téměř 98,5 miliónu korun, což bylo o zhruba 3,5 miliónu více než v předchozím roce. Ačkoli v porovnání s tuzemskými pivovarnickými podniky typu Prazdroje nešlo o nijak závratná čísla, pro firmu ze soutoku Otavy a Volyňky šlo o velmi významný údaj. Pivovar, druhý rok vlastněný městem, totiž v roce 2006 poprvé po čtrnácti letech trvalého poklesu prodeje piva zaznamenal jeho růst. „Rok 2006 z tohoto důvodu můžeme hodnotit velmi pozitivně a ve vývoji růstu produkce i prodeje chceme pokračovat i nadále,“ řekl 9.1.2007 ředitel pivovaru Karel Seknička. Město i nové vedení si daly za cíl stabilizaci hospodaření. Ozdravná kúra se obešla bez propouštění a společnost v roce 2006 zaměstnávala 70 lidí. V roce 2006 pivovar investoval do modernizace technologického vybavení více než 11 miliónů korun, dalších 5,5 miliónu plánoval proinvestovat v roce 2007. Pivovaru se také dařilo rozšiřovat odbytiště. Pivo dodával především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsko. Pivo ze Strakonic už odebírali i dva partneři v Rakousku a zástupci podniku se snažili uzavřít exportní dohodu pro území Velké Británie. Hlavním cílem pivovaru přesto zůstávalo oživení kdysi tradičních regionálních odbytišť.
„Od dubna zahájíme plnění našeho prémiového ležáku, tmavého a nealko piva do třetinkových lahví,“ poznamenal v lednu 2007 Seknička.
Třetí místo za tmavý ležák si odvezl pivovar z táborských slavností piva v únoru 2007.
Pivovar začal vyrábět nealkoholické pivo v třetinkových lahvích. Strakonický dudák pod označením Soft se vyráběl od poloviny března 2006 a od začátku dubna 2007 ho pivovar stáčel do lahví o objemu 0,33 litru. „Tímto krokem chceme vyjít vstříc těm, kteří nevypijí po jídle půl litru nealkoholického piva, protože je to pro ně příliš. Tak si pivo nedají raději vůbec. Nyní si mohou koupit pivo bez alkoholu ve třetinkových lahvích. Novinku prodáváme i v nových vratných přepravkách na čtyřiadvacet kusů,“ poznamenal obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Pivo změnilo chuť, znalci sice rozdíl jasně poznali, ale běžný konzument si změny téměř nevšiml. „Nikdy to samozřejmě nebude to pravé pivo, protože má jen minimum extraktu a žádný alkohol,“ prohlásil Moravec.
Pivovar měl důvody slavit. Poprvé po patnácti letech zastavil propad výstavu piva, podnik ho naopak zvýšil o tři tisíce hektolitrů. Na trh uvedl nová piva v třetinkových lahvích a nových chutí. „Podařilo se nám rozšířit odbyt, například na Brněnsku se naše pivo čepuje už v patnácti restauracích. Poprvé v historii exportujeme pivo do sousedního Rakouska. Díky novým výrobkům a vyšší kvalitě nápojů se znovu dostáváme do restaurací, které dosud čepovaly některé z konkurenčních piv. Třeba restaurace na Blatensku,“ pochvaloval si v červnu 2007 ředitel pivovaru Karel Seknička. Pivovar v roce 2006 investoval do modernizace svého závodu, založeného roku 1649 na břehu řeky Otavy naproti strakonickému hradu, jedenáct milionů korun. „Třeba do nové myčky lahví či automatické regulace teploty ve spilce, která zajišťuje vyrovnané kvašení a umožňuje větší variabilitu výrobků,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Podnik začal vyrábět nová piva: dvanáctistupňový tmavý ležák, šestnáctistupňové pivo, nealko pivo ve třetinkových lahvích, pro pivovarskou pouť poslední červnový víkend ve sklepích zrál čtrnáctistupňový Velkopřevor. „Je to pivo vyráběné podle nové receptury, není pasterované a místo chmelového extraktu se do něj přidává pravý upravený chmel. Nemůžeme si dovolit pivo šidit, jinak by se neuchytilo na trhu,“ domníval se ředitel Seknička. V plánu byla i polotmavá třináctka Klostermannovo pivo. ( lahve piva Klostermann a Velkopřevor) Nové bylo i pivo Šamp, přezdívané dámské. Šlo o nasládlý nápoj vonící po bylinkách, jehož základem byla strakonická jedenáctka s přídavkem šampaňské kvasnice. Protože ho pivovar vyráběl pro pražskou firmu, koupili ho zákazníci pouze v pivní pohotovosti v pivovaru a v restauracích v Praze.
Cena desítky Nektar a jedenáctky vzrostla od května 2007 o 50 haléřů. Ležák Dudák se pak prodával o 70 haléřů dráž. „Zdražení lahvového piva pivovar nechystá,“ řekl ředitel Karel Seknička.
Má střídmé pití piva vliv na obranyschopnost člověka? Na tuto otázku se snažili na jaře 2007 najít odpověď lékaři v českobudějovické nemocnici. Zkoumali, zda díky pravidelnému pití piva z pivovaru ve Strakonicích zvýší odolnost vysokoškolských studentů vůči nemocem či stresu. Jednadvacet studentů převážně z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích popíjelo denně třetinky piva a lékaři sledovali chování jejich těla. Dělali jim jaterní testy a rozbory krve. „Studenti pijí jen takovou dávku, která podle světové zdravotnické organizace nepřesahuje nebezpečnou míru,“ řekl tajemník sekce klinické farmakologie českobudějovické nemocnice Petr Petr. Pivo jim lékaři „naordinovali“ těsně před zkouškami, tedy v období největších stresů. Pro pivovar to byl marketingový tah. „Samozřejmě bychom to použili pro naši reklamu. Věřím, že kvalitně uvařené pivo, které není šizené, má opravdu takové vlastnosti,“ řekl ředitel pivovaru Karel Seknička.
Personální rošádu a zeštíhlení zažíval na konci roku 2007 pivovar ve Strakonicích. Nově byl v jeho čele sedmatřicetiletý Jaroslav Tůma, který dosud vedl finanční úsek pivovaru. Radní dosavadního ředitele odvolali. V čele pivovaru stál od roku 2005, kdy jej zprivatizovala radnice, tehdejší tajemník města Karel Seknička. K ruce měl ředitele pro obchod, finance i výrobu. To chtěli radní změnit a jediný odpovědný za fungování podniku na břehu Otavy byl nový ředitel Tůma. Proč ale výměna na postu šéfa? Radní, kteří byli ze zákona členy valné hromady, to vysvětlili tím, že chtějí zeštíhlit management a zlepšit ekonomické fungování pivovaru. „V čele pivovaru bude finančník. Byli jsme se podívat jak fungují obdobné pivovary. Veškeré naše kroky mají směřovat ke snížení nákladů a vylepšení výsledků. Čtyři ředitelské posty proto redukujeme a za chod pivovaru bude odpovědný jediný člověk,“ prohlásil v listopadu 2007 starosta města Pavel Vondrys. Práci po jednotlivých ředitelích převzali jiní, kteří už v pivovaru pracovali, například za celou výrobu bude zodpovědný sládek. Sedm desítek zaměstnanců pivovaru nemuselo mít podle radních strach o práci. „Neplánujeme masivní propouštění, kdy bychom dali výpověď polovině zaměstnanců. Budeme ale u zaměstnanců hledat ještě větší potenciál,“ nastínil starosta Vondrys. Dosavadní ředitel podniku Karel Seknička odešel v okamžiku, kdy se podařilo pivovaru zastavit propad a po patnácti letech zvýšit výstav o tři tisíce hektolitrů na 76 tisíc. Za rok 2006 pivovar, který jako jediný v kraji stoprocentně kontrolovala radnice, měl zisk 95 milionů korun a samostatně si splácel bezmála sedmdesátimilionový úvěr, který si na jeho koupi radnice vzala. Své odvolání Seknička nechtěl moc komentovat. „Je to citlivá věc. Byl jsem odvolán, zatím ani nevím, jestli v pivovaru zůstanu na jiném postu, či nikoliv. Výsledky pivovaru ke konci září byly čtyři miliony korun zisku, což si myslím, že je slušné,“ konstatoval Seknička.
Pivovar prodal v roce 2007 méně piva. U konzumentů v Česku, ale i v zahraničí skončilo 74 000 hl, meziročně zhruba o 2 000 hl méně. Důvodem byl nižší prodej cisternového piva, odbyt v lahvích a sudech zůstal prakticky stejný. Přesto by měl pivovar vykázat zisk, přesnou výši zatím nemá spočítanou. V roce 2006 zisk dosáhl 4,1 milionu korun.
V roce 2008 chtěl pivovar, který od roku 2005 patřil jako jediný na jihu Čech městu, výstav udržet. V polovině února 2008 navíc představil nový produkt, polotmavou třináctku Klostermann. Speciální pivo vzniklo k 160. výročí narození a 85. výročí úmrtí známého šumavského spisovatele Karla Klostermanna.
Na 18.Reprezentačních slavnostech piva v lednu 2008 v Táboře získal pivovar v kategorii kvasnicové pivo Českou pivní pečeť roku 2008 za pivo Strakonický dudák.
Král Šumavy – vimperský ležák láhev – tak se jmenovalo nové světlé pivo, které uvařil pivovar na podzim 2008. Oficiálně bylo pokřtěno 6.listopadu 2008 večer v Kulturním domě ve Vimperku v rámci oslav 100 let vimperské radnice. „V ten okamžik budou mít také hospodští možnost Krále objednat a prodávat,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. Stáčení ve čvrtek 30. října 2008 se v pivovaru zúčastnil také starosta Vimperka Pavel Dvořák. „Zájem z naší strany i lidí na Šumavě je obrovský. Jde o obnovení pivovarnické tradice u nás,“ řekl. Sládková pivovaru Dagmar Vlková vyzdvihla především říz a plnost nového piva. „Je uvařen ze světlého sladu ve směsi se sladem bavorským a karamelovým. Obsahový objem alkoholu je 5,5 %,“ upřesnila. „Je určeno pro znalce a pochutnání. Ne pro běžnou konzumaci,“ dodal Tůma. Král Šumavy bylo lahvové pivo nepasterované.
Pivovar vyrobil v roce 2008 méně piva. Na domácím a zahraničním trhu skončilo 72 800 hl, což bylo v meziročním srovnání o 1 200 hl méně. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Tůmy pokles prodeje způsobila hlavně změna spotřebitelského chování daná reformou veřejných financí ze začátku roku a také nepříznivé počasí v létě. Přesto pivovar vykázal zisk, který se pohyboval v řádech milionů korun. Rok 2007 završil regionální producent zlatavého moku se ziskem 0,6 milionu korun a s devadesátimilionovým obratem. Pivovar investoval zhruba 1,7 milionu: necelý milion do obnovy vozového parku, zbytek do podpory prodeje. Pivo se prodávalo i do Brna či Vídně Hlavním odbytištěm pivovaru zůstával však region a blízké okresy. Strakonické pivo točily i tři desítky restaurací na Brněnsku. Vyvážel minimálně. Ležák Dudák se ale čepoval i ve vídeňském Schönbrunu. Všechna piva, která pivovar vařil, byly nepasterovaná, vyráběná klasickou metodou bez použití cylindrokonických tanků. Pivovar zaměstnává okolo 60 lidí.
S obnovou pivovar začal počátkem března 2009. Za přibližně 1,2 milionu korun pořídil do strojovny chlazení nový vzduchový kompresor. Největší investicí roku 2009 byla výměna technologie stáčení lahví, která měla zlepšit chuťovou stabilitu piva a prodloužit jeho trvanlivost. Navíc firma, která dodala původní zařízení, končíla s produkcí náhradních dílů. Pivovar měl stáčírnu měnit už na přelomu května a června. Nakonec vše přesunul na říjen a listopad. „Chceme zamezit tomu, aby v případě nepředvídatelných událostí nedošlo v hlavní sezoně k přerušení dodávek našeho lahvového piva do tržní sítě,“ uvedl v březnu 2009 ředitel podniku Jaroslav Tůma. Výměna stáčírny byla součástí první etapy modernizace, která trvala do roku 2010 a přišla na více než 33 milionů korun. S dalšími přibližně 17 miliony korun pivovar počítal pro druhou etapu. Ta byla naplánována na roky 2011 až 2014 a zahrnula výměnu linky na stáčení sudů a rekonstrukci dvou nádob na varně.
Strakonický pivovar dosáhl v roce 2009 čistého zisku 5,2 milionu korun, meziročně o 2,8 milionu více. Tržby měl meziročně vyšší o zhruba tři miliony, dosáhly 109,7 milionu korun. Pivovar vyrobil 70,3 tisíce hektolitrů piva.
Pivovar skončil v roce 2010 ve ztrátě 916 000 korun. V roce 2009 vytvořil zisk po zdanění 5,1 miliónu korun. Rok 2010 korespondoval s nedobrou situací na trhu piv. Výsledek byl také ovlivněn investicemi do oprav budov a technologického vybavení či přechodem na nový typ lahve.
Polotmavý ležák Klostermann získal na 20. ročníku tradiční akce Slavností piva v Táboře v únoru 2011 v kategorii polotmavých ležáků Stříbrnou pivní pečeť. (zdroj: www.denik.cz)
Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. od prvního července 2011 změnil název společnosti na Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice, a. s. . Se změnou názvu došlo také k formální úpravě podpisových práv, kdy nově budou rozhodnutí podepisována dvěma členy představenstva. Změna se dotkla také merkantilií pivovaru (nové etikety, pivní korunky). Poslední měšťanský pivovar v Česku skončil v roce 2010 ve ztrátě 916 tisíc korun, která byla ovlivněna hlavně investičními náklady v celkovém objemu 19,9 mil. Kč. Celkový roční obrat činil více jak 106 milionů korun. S ročním výstavem 66 590 hl, který představoval meziroční pokles 5,3 % ve srovnání s celorepublikovým poklesem o 8,6 %, se výsledek výstavu pivovaru pohyboval nad celorepublikovým průměrem. „Věříme, že název nepasterovaného piva Dudák, povýšený do názvu pivovaru, otevírá zcela novou etapu našeho podnikání a napomůže k posílení celé značky,“ říká ředitel pivovaru Jaroslav Tůma a dodává: „Realitou současného trhu je na jedné straně boj o zákazníka, na druhé straně bojujeme s levnými dovozovými pivy, proto je třeba hledat stále nové cesty, jak zaujmout konzumenta a posilovat zejména kvalitu a značku. Kvalita piva je pro nás prvořadá, proto také neustupujeme tlaku některých obchodních řetězců, které tlačí zejména na cenu. Abychom zachovali stávající kvalitu, produkci z výhradně českých surovin, byli jsme nuceni takovou neefektivní spolupráci ukončit. V loňském roce jsme ustoupili od spolupráce s Kauflandem právě z těchto důvodů.“ V oblasti sortimentu uvedl pivovar s novou pitnou sezonou nefiltrované pivo Sklepák v 1,5litrové plastové lahvi. „Uvedením nového piva v plastovém obalu posloucháme naše zákazníky a trh. Reagujeme tím na vzniklou poptávku,“ komentoval novinku obchodní ředitel pivovaru Marek Pohanka. Sklepák bylo nefiltrovaný světlý ležák uvařený z ječného sladu a žateckého chmele. (zdroj: Tisková zpráva Dudák – Měšťanského pivovaru Strakonice)
„Za kvalitu piva ručí sládek paní Dagmar Vlková“, našli jste v roce 2011 na nových etiketách pivních lahví z pivovaru ve Strakonicích. O tom, že Dagmar Vlková na kvalitu piva dohlíží pečlivě svědčil polotmavý ležák Klostermann, který v září 2011 obhájil prvenství na odborné degustaci na Žateckých slavnostech chmele. ,,Klostermann nám dělá radost. Je to pivo, které určitě ocení i ženy, i když já osobně mám raději světlá piva. Z naší produkce mám asi nejradši Otavský zlatý ležák, to je takové to pivo, že když vypiju jedno, tak mám chuť na další,“ vysvětlil strakonický sládek. Označení „sládková“ se prý v pivovarnictví vůbec nepoužívá, protože žena na této pozici je v Čechách vzácností. Dagmar Vlková je pivovaru od osmnácti let a prošla si všemi profesemi, od laboratoře po výrobu než si ji na pozici sládka vybral muž, který byl sládkem ve Strakonicích přes 41 let. „Pivo je má životní láska, je to živý organismus,“ řekla Dagmar Vlková. Pivovar v roce 2011 vařil 9 druhů nepasterovaných piv a v roce 2010 dosáhl výstavu přes 66 tisíc hektolitrů. (zdroj: taborsky.denik.cz)
Na přání zákazníka a jím dodaných receptur vařil na podzim 2011 pivovar pivo do Ameriky. Do Ruska plánoval vyvážet své ležáky opatřené značkami pivovaru i vlastními značkami odběratele. Šlo o lahvové pivo. Potvrdil do ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Mohli bychom tímto krokem získat nové odbytové kanály. I tak pro nás však zůstane tuzemský trh prioritní,“ dodal v říjnu 2011 Jaroslav Tůma. Smlouva na prodej piva do USA platila do 30. června 2012. Smlouva na prodej piva do Ruské federace byla v jednání. „Její platnost předpokládáme do 30. září příštího roku. Obě smlouvy je možno následně prodloužit po dohodě obou smluvních stran o další rok,“ pokračoval Tůma. Do USA šlo přibližně 1300 hl piva do USA a cca 2000 hl do Ruské federace.
Modernizace pivovaru byla jednou z priorit pro další rok. Ředitel firmy Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Jaroslav Tůma ale k plánům na další rok zatím více uvést nechtěl. „Zatím zpracováváme zásady plánu. Takže z těchto důvodů zatím víc informací dát nemohu,“ vysvětlil Tůma.
• Loni dosáhl výstav strakonického pivovaru 65 509 hektolitrů piva. Jaký je současný výstav?
V podstatě kopírujeme úroveň výstavu dosaženou v loňském roce.
• Firma podstupuje dost náročnou modernizaci. Jak je na tom pivovar v současnosti technologicky?
V současné době v rámci projektu modernizace pivovaru realizujeme investici do nové úpravny vody a opravujeme rozvody technologické vody (teplé i studené) v areálu pivovaru, které dlouhodobě nepříznivě ovlivňují kvalitu našich piv. V první polovině roku jsme zakoupili dva nové nákladní automobily na rozvoz piva. Zároveň jsme zrealizovali nové propojení záložního zdroje vody do prostor nynější úpravny vody a vodovodního rezervoáru na Podskalí. S výjimkou pořízení nových nákladních aut se jedná o činnosti, které se dějí uvnitř pivovaru a nejsou tak vidět na veřejnosti.
• Pivovar vaří speciální piva do Ameriky podle dodaných receptur. A to i při modernizaci. Jak to zvládá technologie pivovaru?
Zákazník si sám dodal receptury a technologické postupy k jejich vaření. Po seznámení se s těmito materiály jsme dospěli k závěru, že jsme schopni za použití nynějšího technologického vybavení tato piva uvařit.
• Víte, kdo je váš zákazník?
Firma, sídlící tady, která pivo do Spojených států vyváží. O více jsme se v souvislosti s dalším nezajímali, nebylo to nutné.
• Vraťme se domů k Otavě. Jak si vede vaše kvasnicová novinka Sklepák v plastových lahvích?
Od uvedení na trh koncem letošního června se jedenáctky nefiltrovaného Sklepáka prodalo již přes 281 hektolitrů. Můžeme tedy říci, že se jedná o velice zajímavý výrobek, který si již získal své stálé příznivce. (zdroj: strakonicky.denik.cz)
Pivovar zařadil na konci roku 2011 do prodeje dva nové produkty. V omezených edicích zákazníkům od 18. listopadu 2011 nabízel piva Čokoládový speciál a Vánoční světlý speciál, řekla za podnik Monika Urbanová. Šlo o piva s vyšším obsahem alkoholu. Vánoční světlý speciál byl šestnáctistupňový, Čokoládový speciál měl 13 stupňů. Oba výrobky si zákazníci mohli koupit pouze v PET lahvi. „Speciály uvádíme jako vánoční přání našim zákazníkům. Novým sortimentem dovršujeme letošní pivovarnický rok ve Strakonicích,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. Čokoládový speciál obsahoval kromě klasických komponentů také čokoládový prášek. Vánoční speciál zase možná konzumenty zaujal vysokým obsahem alkoholu, který činil 7,1 %.
Měšťanský pivovar se tradičně účastnil 22. Reprezentačních slavností piva v Táboře, kde v roce 2012 v degustační soutěži bodoval Dudák světlý ležák 11°. Stal se jedním z vítězů „Zlaté pivní pečetě“ – získal bronzovou pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Strakonický pivovar zastupovala při degustačním klání Dagmar Vlková – sládek pivovaru. 22. Reprezentační slavnosti piva v Táboře se konaly od 8. února do 11. února 2012, kdy proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů. Slavnosti byly pořádány pod záštitou ministra zemědělství České republiky a hejtmana Jihočeského kraje. Degustační soutěže se zúčastnilo na 108 pivovarů tuzemských i zahraničních a přihlášeno bylo na 500 vzorků. Kromě oceněné jedenáctky stálo za zmínku i umístění ostatních produktů z varny Měšťanského pivovaru, a to 6. místo pro Vánoční čokoládový speciál a 7. místo pro nefiltrované pivo Sklepák. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar nabízel na jaře 2012 Velikonoční ležák o objemu 1,5 l za 49 Kč. Velikonoční pivo byl poctivý ležák se stupňovitostí 12,90%, se silnou plností. Jeho výroba začala 3 měsíce před jeho stáčením do spotřebitelských obalů.10 dní probíhalo hlavní kvašení ve spilce a 2 měsíce dozrávalo a získávalo říz v ležáckém sklepě. Mělo krásnou zlatavou barvu, kterou mu dodal český slad ve spojení se speciálními slady. (tisková zpráva) Pivo Dudák Premium tmavý ležák získal v Českých Budějovicích při degustační soutěži Pivo České republiky 2012 zlatou příčku v kategorii tmavý ležák. Již 16. ročník Slavností piva se konal na českobudějovickém výstavišti ve dnech 30. května až 1. června 2012 pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje a primátora města České Budějovice. Sládková Dagmar Vlková, si chválila. „Na zlato jsme patřičně hrdi,“ řekla. „Ještě více nás těší získání čtvrtého místa u našeho strakonického výčepního piva, které se na tomto čestném pořadí umístilo poprvé,“ dodala. Za zmínku jistě stálo, že strakonická jedenáctka a Klostermann se probojovaly až do finálového kola. „Všechna naše piva se probojovala do vyšších kol – semifinále a finále, což je především radostné pro sládka pivovaru,“ řekl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Tento úspěch je potvrzením toho, že naše investice a píle, vynaložené za poslední týdny a měsíce do technologie, se vyplácí a kvalita piva Dudák stále stoupá,“ uzavřel Tůma. (zdroj: strakonicky.denik.cz)
Švandova Dorotka byla věrná milá světlého výčepního piva Švanda. Její síla byla v poctivých 10,30 % stupňovitosti a 4,1 % obj. alkoholu. Poprvé mohli pivaři novou limitovanou edici Dorotka ochutnat na pivovarské pouti, která se již tradičně konala poslední sobotu v červnu, která v roce 2012 připadla na 30. června. Na pouti návštěvníci Dorotku ochutnali v točené podobě. Dorotka 3. července 2012 doprovodila strakonickou procházku s dudáky za úplňku zakončenou slavnostním odhalením sochy Dorotky na Podskalí. Lahodné pivo Dorotka byla limitovaná edice, její čistota byla zaručena českým sladem a žateckým chmelem bez ředění, silný charakter Dorotky podtrhla hustá a krémová pěna.
Dudák Premium světlý ležák získal zlato při 55. ročníku degustace piv u příležitosti tradiční žatecké Dočesné 2012. Bylo to v krátké době již druhé zlaté ocenění strakonických ležáků. V červnu 2012 získal v Českých Budějovicích zlato Dudák Premium tmavý ležák v kategorii tmavý ležák, čímž se honosil titulem Pivo České republiky. Pivo Královák, uvařené ve spolupráci s městem Volyně, se probojovalo až do semifinále. V soutěži bylo hodnoceno celkem sto vzorků z více jak třiceti českých pivovarů. „Jsme velmi rádi, že naše ležáky bodují. V Žatci je do hodnocení vtažena i laická veřejnost, která především klade důraz na chmelení piva a „pitelnost“ jednotlivých piv. Z celkového výsledku tedy plyne, že spotřebitelům naše ležáky chutnají,“ řekla Dagmar Vlková, sládek pivovaru Strakonice. Jednotlivé vzorky jsou posuzovány laickou i odbornou veřejnosti. V průběhu dvou dnů hodnotilo piva 204 degustátorů. Degustace finálové kola probíhala za užšího výběru degustátorů, kdy komise byla složena z 26 osobností.
K příležitosti konání 20. Mezinárodního dudáckého festivalu, který proběhl 22. – 26. 8. 2012, vydal pivovar Strakonice nové pivní speciály – Zlaťák bukový 18 %, Zlaťák čokoládový 17 %, Zlaťák Imperiál 17 %.
U příležitosti Mezinárodního dudáckého festivalu měli možnost milovníci strakonického piva si zakoupit speciální edici strakonických speciálů -multipack s osmi speciály. Velkopřevor, letní speciál, který byl k dostání většinou u příležitosti pivovarské pouti, byl nyní k dispozici i 0,5l lahvi.
V národním zemědělském muzeu v Praze byly 18. října 2012 slavnostně vyhlášeny výsledky IV. ročníku soutěže o značku Dobrý tuzemský výrobek „Česká chuťovka 2012“. V kategorii pivo, vína, lihoviny a destiláty bodoval Klostermann a Dudák Premium světlý ležák. O nositelích ocenění Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2012“ rozhodla dvanáctičlenná hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Odborným garantem soutěže byl Výzkumný ústav potravinářský Praha. Zásadním kritériem, které musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vysoké chuťové parametry, samozřejmým předpokladem je jeho vysoká kvalita.
Polotmavý strakonický Klostermann získal ocenění „Milevská pivní korunka“ v kategorii speciální piva. Přehlídka pivovarů a pivních produktů probíhala ve dnech 19. 10. – 20. 10. 2012 v Domě kultury Milevsko. Čtvrtého ročníku Milevských pivních slavností se účastnilo celkem šestnáct pivovarů. Účastníci ochutnali kromě dobrého piva i výtečné vepřové speciality. „Milevská pivní korunka je dalším oceněním v řadě v letošním podzimu, velice si toho ceníme,“ řekla Dagmar Vlková, sládek pivovaru. „Stejně jako Dudák Premium světlý ležák, tak i Klostermann získal v krátké době po sobě ocenění, za jeho kvalitu a chuť. Ukazuje se, že naše snaha o zvyšování kvality a držení receptur přináší své ovoce,“ uzavřela Dagmar Vlková. Polotmavý Klostermann byl poprvé uvařen v roce 2008 u příležitosti sto šedesátého výročí narození spisovatele Klostermanna. Pivo má mírně nasládlou karamelovou chuť a vyznačuje se plností a řízem. Je vyroben ze světlého českého sladu ve směsi s bavorským karamelovým barvícím a žateckým chmelem.
Polotmavý ležák Klosterman získal Zlatou pivní pečeť v kategorii Polotmavých ležáků. Již 23. ročník mezinárodních Pivních slavností v Táboře proběhl ve dnech 5. – 9. února 2013. Strakonický pivovar byl zastoupen v šesti kategoriích a také do bojů nasadil svou novinku pivo Královak, které bylo uvařeno ve spolupráci s městem Volyně. „Letos byla opravdu tvrdá konkurence, do degustační soutěže se přihlásilo 150 pivovarů z celé republiky a zahraničí. Jsem ráda, že jsme slavili úspěch s naším polotmavým ležákem Klostermann,“ řekla členka komise a sládek pivovaru Dagmar Vlková.
Světlý velikonoční ležák byl v prodeji od poloviny března 2013 v PET lahvích. Stupňovitost tohoto ležáku byla 12,80 % a obsah objemového alkoholu byl 5 %. Bylo možné ho zakoupit i v sudech.
Pivovar představil letní novinku roku 2013. Pivní míchaný nápoj s příchutí grapefruitu. Tento nápoj se prodával pod značkou Zlaťák s příchutí grapefruitu. Novinka byla k dostání na pivovarské prodejně strakonického pivovaru od 3. června 2013. K dostání byla v 1,5l PET lahvích nebo 20 l KEG sudech. Zlaťák s příchutí grapefruitu byl připravený ze světlého výčepního piva s přídavkem 50% rekonstituované grapefruitové šťávy, obsahoval výhradně sladidlo z byliny stévia rebaudiana a neobsahuje žádné konzervanty, antioxidanty ani barviva. Míchaný pivní nápoj měl snížené procento alkoholu, které bylo 2,4% obj. „Zlaťák s příchutí grapefruitu považuji skutečně za zpestření pivařské chutě. Jako sládek pivovaru však nadále zůstávám věrná staré dobré klasice a tradiční výrobě, která se ve strakonickém pivovaru uchovává. Přesto si myslím, že malá „grepová“ pivní romance může i klasika okouzlit,“ řekla Dagmar Vlková.
Blateňák bylo nové pivo uvařené v září 2013 ve spolupráci s městem Blatná ve Strakonickém pivovaru Dudák. Jednalo se o světlou 10, která se vyznačovala hořčí a plnější chutí něž 10 Švanda.
Pivovar měl za sebou klíčové roky svého fungování. Za poslední rok a půl investoval historicky největší částky do plánovaných oprav a nutné výměny technologií. K tomu měl pivovar v roce 2013 obrat více než 105 milionů korun a na účtech bylo na konci roku 2013 více než 18 milionů, což bylo o 700 tisíc více než v roce 2012. Po odečtení nepeněžních operací (tzv. odpisů) dosáhl pivovar zisku 7,1 milionů korun, což byl lepší výsledek než v roce 2012. „Náš pivovar je finančně zabezpečený. Rozhodně nehrozí to, že by město Strakonice chystalo jeho prodej. I když se takové poplašné informace po posledním jednání zastupitelstva města znovu objevily. Opakuje se tak stejný scénář jako před minulými komunálními volbami. Byli bychom velice hloupí, kdybychom se zbavovali našeho prosperujícího rodinného stříbra,“ uvedl Pavel Vondrys, starosta Strakonic. V březnu 2009 zodpovědně naplánovalo tehdejší představenstvo a dozorčí rada pivovaru Dudák nutné výměny zastaralých pivovarských technologií a s tím spojené investice a opravy majetku. Ty byly naplánované až do roku 2018. „Z naplánovaného sedmdesáti milionového objemu jsme investovali již více než 44 milionů korun. K plánovaným investicím bylo nutné zrealizovat další opravy o objemu 16 milionů korun. To vše za plného provozu pivovaru a z vlastních peněz uspořených za předchozí roky. Bez jediné koruny z úvěru. Navíc se daří opravy urychlit nad rámec běžné doby,“ uvedl Jaroslav Tůma, ředitel pivovaru Dudák s tím, že generální oprava v pivovaru skončí o rok dříve, než bylo v plánu. Největší položku – okolo 6 miliónů spolkla rekonstrukce výrobny ledové vody pro chlazení a jejího rozvodu po areálu pivovaru. Bylo nutné nahradit zastaralou kanalizační přípojku na Podskalí (1,1 milionu Kč). Pivovar měl také od roku 2013 svou vlastní fotovoltaickou elektrárnu. Veškerou elektrickou energii, kterou vyprodukoval, v pivovaru spotřebují. Investice do ní se vrátí zhruba za šest let. „Snad nejdůležitější investiční akcí byla výměna linky na stáčení sudů KEG. Ta zajišťuje snížení nákladů na plnění sudů a výrazné zlepšení chuťových vlastností piva. Výměna končí v těchto dnech, vyšla na osm milionů korun,“ uvedl Jaroslav Tůma. Více než dva miliony korun stála oprava dna dvou důležitých nádob při výrobě piva přímo na varně – rmutovacího kotle a vystírací kádě. Vlastní úpravna vody pivovaru je navíc nově vybavena o další technologii zajišťující lepší kvalitu základní suroviny nutnou při výrobě piva – vody. „Abychom mohli expandovat také směrem na Moravu, investovali jsme do našeho expedičního zachlazeného skladu v Holasicích“ uvedl Marek Pohanka, obchodní ředitel pivovaru Dudák. „Na další podporu prodeje jsme nakoupili nové prodejní stany a výčepní zařízení. Vedle toho i nové propagační předměty, které v dudáckých restauracích výborně slouží k dalšímu budování dobré a kvalitní značky našeho piva Dudák,“ doplnil Pohanka. Co se hospodaření pivovaru týkalo, byl jeho zisk po odečtení nepeněžních operací 7,1 milionů korun. Výstav činil v roce 2013 více než 62 tisíc hektolitrů piva, což byly podobné hodnoty jako v předchozích třech letech. „Loňský výstav také ovlivnily povodně na Vltavě a Otavě, kde logicky klesla výtoč piva a také sychravý a studený červen,“ uvedl ředitel Dudáku Jaroslav Tůma. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem se ve Strakonicích prodává více sudového piva. „To je také náš cíl, který dlouhodobě plníme. V celkovém objemu prodáváme více než 58 procent piva sudového. Na celorepublikové přitom představuje podíl prodaného sudového piva 40 procent.“ vysvětlil Jaroslav Tůma (zdroj: www.parlamentnilisty.cz)
Tak jako Česká republika získala zlato na Olympiádě, stejně tak vybojoval strakonický Otavský Zlatý zlatou pozici v kategorii Prémiových ležáků na XXIV. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře v únoru 2014. Vítězové jednotlivých kategorií k titulu získali i právo užívat příslušné označení na etiketách a k propagačním účelům a tím označit prestiž svých piv.
Dudák Měšťanský pivovar Strakonice a.s. měl vlastní hymnu. O hudbu i text se v rámci dlouholeté spolupráce a zcela zadarmo postarala legendární strakonická skupina Parkán. Autorem hudby byl Ivo Trojan, frontman této legendární strakonické kapely. O text se postarala jeho žena Pavlína. „Uprostřed Strakonic na břehu řeky, stojí tam pivovar už dlouhý věky. Tisíce hospůdek tady na jihu, drží nás Dudákem poctivě v lihu,“ – těmito verši začíná píseň „Natoč nám Dudáka“, která je od léta hymnou strakonického pivovaru Dudák. „Vlastní hymna je věc, na kterou se nás naši pivaři často ptali. A kdy jindy by měla vzniknout, než v roce 2014, kdy slavíme 365 let od založení pivovaru?! Je to veselá, rytmická píseň, kterou si u půllitru oblíbeného strakonického piva, všichni hned začnou zpívat nebo pobrukovat,“ vysvětlil Jaroslav Tůma, ředitel pivovaru. Hymna poprvé zazněla v červnu na pivovarské pouti. Od té doby ji Párkáni zahráli nejméně stokrát a bouřlivé reakce fanoušků překvapily i zkušeného Ivo Trojana. „Nestává se často, že publikum reaguje tak výjimečně spontánně a zpívá s námi od prvního verše. Za pár měsíců je z písně hit,“ uvedl Trojan. (zdroj: www.parlamentnilisty.cz)
Pivovar dne 1.10. 2014 otevřel originální degustační místnost. Její design měl být inspirací pro plánované značkové „dudácké“ restaurace po celé republice. Originální degustační místnost bude fungovat jako součást prohlídky, kterou pivovar nabízel již standardně několik let. Pivovar si od ní sliboval ale mnohem víc. „Nová degustovna vyjadřuje nový směr marketingu pivovaru Dudák. Má originální a ucelený design, který navozuje příjemnou atmosféru při posezení u našich piv,“ plánoval ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. Degustovnu chce pivovar nabídnout i cestovním kancelářím, které jsme dosud museli z kapacitních důvodů odmítat. Do pivovaru se tak podívá mnohonásobně víc lidí. Ti všichni ochutnají naše piva, těšil se Tůma. Podobu místnosti navrhl architekt Antonín Malec, který pracuje v pivovarnickém oboru přes 23 let. Interiér degustovny je moderní a neotřelý. „Při návrhu jsme použili nové výrazové prostředky, které mají spotřebitelé s pivem spojené. Lustry jsou vyrobené ze sklenic, nástěnné vitríny z lahví, stěna z nasvětlených pivních tácků, umyvadla z KEG sudů,“ přiblížil výsledek Malec. Rekonstrukce místností, ze kterých vznikla degustovna, vyšla na 875 tisíc korun. Pivovar si na její zřízení vydělal více než stoprocentním meziročním nárůstem prodeje svého polotmavého, třináctistupňového speciálu Klostermann, které je nejúspěšnějším pivem v novodobé historii pivovaru.
Vikář Jan Löffelmann požehnal dne 28.11. 2014 Vánočnímu nefiltrovanému ležáku z Měšťanského pivovaru. V dudáckých restauracích byl na čepu od 8. prosince. Pivo uvařila sládková Dagmar Vlková. „Vánoční ležák se vyznačuje výraznou chmelovou hořkostí, přitom jeho sametová plnost pohladí každého, kdo se napije. Vyrobený je z českého světlého sladu, který je navíc vhodně doplněný bavorským sladem a sladem karamelovým. Chmel je samozřejmě dovezený ze Žatce,“ uvedla Dagmar Vlková. Podle vikáře Jana Löffelmanna je žehnání tradicí, kterou brali lidé dříve velmi vážně. „Naši předkové říkali, že bez božího požehnání je marné lidské namáhání. A tak si žehnali před každou započatou prací, ale žehnali si také před jídlem. Tím si uvědomili, že pokrm a nápoj je darem božím a připomínali si slova z Bible – Ať jíte, pijete nebo cokoliv jiného děláte, dělejte to k oslavě boží,“ uvedl páter Jan Löffelmann. Pivo neobsahuje žádné konzervanty, antioxidanty ani barviva. Je vyrobené na čistěpřírodní bázi. Stejně jako všech základních devět druhů piv, která strakonický pivovar vyrábí. (zdroj: strakonicky.denik.cz)
V prosinci pivovar uvedl do prodeje Vánoční speciál 15 % (obsah alkoholu se pohyboval okolo 6,5 %, pivo mělo vyšší hořkost a hustou krémovou pěnu. K dostání bylo v 1,5 l PET lahvích a v KEG sudech.
V lednu 2015 výrazně zasáhla rada města do struktury svého majetku – akciové společnosti Dudák, Měšťanský pivovar Strakonice. Kompletně vyměnila představenstvo. V čele byla výkonná ředitelka akciové společnosti Moira CZ Marcela Vlčková, jejími dalšími členy pak radní a členové koalice Josef Štrébl (Volba pro město) a Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost). Nahradili ve funkcích dosavadního předsedu a šéfa pivovaru Jaroslava Tůmu, bývalého starostu Pavla Vondryse (Jihočeši 2012) a radního Josefa Samce (ČSSD). „Vedl nás k tomu celkový ekonomický stav pivovaru včetně jeho marketingu. Hospodaření v něm nebylo dobré,“ řekl starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).
Pavel Vondrys považoval tuto výměnu za neprofesionální. „Dostal jsem usnesení o mém odvolání, ale doteď ani nevím, kdo členem představenstva je. Vím jen, že v něm není nikdo z managementu pivovaru, což považuji za chybu. A hospodaření? Necháme se překvapit,“ dodal Pavel Vondrys.
Starosta Břetislav Hrdlička byl opačného názoru. „Čekám od představenstva, že zastaví zbytečné úniky peněz. Odborníci na vaření piva a na obchod v pivovaru zůstali,“ dodal ve stručnosti. (zdroj: www.denik.cz)
Za rok 2014 vykázal pivovar ztrátu 7,9 milionu korun. Kumulovaná ztráta společnosti za roky 2012 až 2014 byla pak 15,1 milionu korun. Tato čísla uvedl dne 17. února 2015 místopředseda nového představenstva Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice, a. s., Rudolf Oberfalcer. „Příčinu vidíme jednak v setrvalém poklesu výstavu piva, ale také ve špatném hospodaření bývalého vedení společnosti,“ pokračoval na tiskovce s novináři. Jako příklad uvedl Rudolf Oberfalcer uzavírání nevýhodných reklamních smluv. „V letech 2012 až 1014 tak zaplatila společnost na tzv. financování sportu a kultury 5,6 milionu korun aniž by z toho pivovar vůbec něco měl,“ pokračoval Rudolf Oberfalcer. Bývalý člen představenstva a starosta Pavel Vondrys tvrdil, že v době jeho působení ztráta v této výši rozhodně nebyla. „Naposledy se původní představenstvo pivovaru sešlo někdy koncem října 2014. Ztráta tehdy nebyla ani poloviční. Existují zákonné možnosti, jak takové údaje vylepšit nebo zhoršit podle potřeby. Chci říci, že nevím, co se v pivovaru od doby našeho odvolání dělo,“ řekl pro Strakonický deník. Podle něj se do konečné ztráty za rok 2014 promítly i opravy v pivovaru provedené ke konci roku. „Šlo například o opravy podlah,“ uvedl. Odmítl tvrzení, že by pivovar byl minulým představenstvem veden špatně nebo dokonce neprofesionálně, jak tvrdí jeho současné vedení. Tiskovky se zúčastnili ještě předsedkyně představenstva Marcela Vlčková, člen Josef Štrébl a šéf dozorčí rady pivovaru Josef Moučka. Ředitel pivovaru Jaroslav Tůma na tiskovku přizván nebyl. (zdroj: strakonicky.denik.cz)
Po šesti letech přestala být Dagmar Vlková sládkovou strakonického pivovaru. Sama tuto zprávu Strakonickému deníku potvrdila v pondělí 27. dubna 2015 dopoledne. „V sobotu 25. dubna jsme se v pivovaru s představenstvem akciové společnosti dohodli, že ukončím svůj pracovní poměr,“ řekla Dagmar Vlková pro Strakonický deník. Dodala, že veškerá jednání vedly obě strany v klidu a bez zbytečných emocí. Ve stejném tónu hovořil také člen představenstva akciové společnosti Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice Josef Štrébl. „Byl jsem v sobotu v Liberci, ale mám stejné zprávy jako vy – jednání byla v klidu, obě strany se dohodly,“ zmínil Josef Štrébl.
Poté byla výroba piva zajištěna kmenovými zaměstnanci, kteří plynulý provoz zajišťovali v době čerpání řádné dovolené pozice sládka. „Odborný dohled nad samotnou výrobou bude mít firma Pivo Praha, s.r.o. v čele s Ing. Petrem Janíkem,“ doplnila mluvčí radnice Markéta Bučoková. Důvody svého odchodu Dagmar Vlková rozebírat nechtěla. „Už delší dobu jsem zvažovala rozhodnutí, že u dalších záležitostí kolem pivovaru být nechci,“ tvrdila. (zdroj: http://strakonicky.denik.cz)
Výstav piva:
rok 1995: 195 000 hl
rok 1996: 178 000 hl
rok 1997: 162 229 hl
rok 1998: 132 668 hl
rok 1999: 125 624 hl
rok 2000: 121 414 hl
rok 2001: 109 000 hl
rok 2002: 95 474 hl
rok 2003: 87 919 hl
rok 2004: 84 285 hl
rok 2005: 72 717 hl (export: 0 hl)
rok 2006: 73 016 hl
rok 2007: 74 000 hl
rok 2008: 72 800 hl
rok 2009: 70 300 hl
rok 2010: 66 590 hl (export 100 hl)
rok 2013: 62 000 hl
Hospodářský výsledek:
rok 1995: zisk 19,2 mil. Kč
rok 2005: čistý zisk 3,4 mil.Kč
rok 2006: čistý zisk 4,1 mil.Kč
rok 2007: čistý zisk 0,6 mil.Kč
rok 2009: čistý zisk 5,2 mil.Kč
rok 2010: ztráta 916 000 Kč
rok 2013: zisk 7,1 mil. Kč
rok 2014: ztráta 7,9 mil.Kč
Tržby:
rok 2005: 98,5 mil.Kč
rok 2006: 94,6 mil.Kč
rok 2007: 90,0 mil.Kč
rok 2008: 106,0 mil.Kč
rok 2009: 109,7 mil.Kč |
fotogalerie
etikety
Kunčice pod Ondřejníkem leží v sedle mezi beskydskými horami Ondřejník, Radhošť a Kněhyně. Obec byla založena na konci 13. století… 
