Knihy o pivu: Brtnické pivovary
Dne 28. října 2012 v Brtnici proběhl křest publikace Filipa Vrány Brtnické pivovary.
Město Brtnice leží v kraji Vysočina na půl cesty mezi Jihlavou a Třebíčí. První písemná zmínka pochází z roku 1234, osada ale byla pravděpodobně založena již ve 12. století. Rozhodující pro vývoj Brtnice bylo více než 200 let vlastnictví lomnické větve Valdštejnů. Po Bílé hoře získává panství benátský rod Collaltů a drží jej až do roku 1947.
V Brtnici fungovaly minimálně do počátku 18. století dva pivovary, avšak nejednotnost panuje v určení zakladatelů provozů. Filip Vrána se přiklání k závěru, že v obci byly pivovary vrchnostenské. Jeden se nacházel přímo v zástavbě, druhý byl součástí hradního areálu. V roce 1760 vyhořel a začátkem 19. století vrchnost postavila pivovar nový, který vyráběl pivo až do druhé světové války.
Následuje popis dějinného vývoje Brtnice a jeho odrazu na zdejší pivovarnictví.
Z druhé poloviny 18. století se již zachovaly podrobné statistiky jednotlivých várek a celkových výstavů brtnického piva, včetně přehledů odběratelů. Data autor reprodukoval z historických, většinou německy psaných zápisů a přepočítal většinou týdenní přehledy na celková roční data v aktuálně používaných dutých mírách.
V roce 1803 byla dokončena stavba nového panského pivovaru u zámeckého rybníka. Opět můžeme nahlédnout do přehledů produkce a odběratelů vrchnostenského piva. Brtnický pivovar byl dle autora v té době na panství jediný, a tudíž byl odbyt víceméně zajištěn.
Další kapitola je věnována nájemcům, kteří se od roku 1825 hojně střídali v brtnickém pivovarském provozu.
Publikace pokračuje popisem pivovaru po rekonstrukci v roce 1886, včetně půdorysového plánu. Čtenář si prohlédne snímek historických lahví brtnického pivovaru.
Vyprávění se poté přelévá do 20. století, kdy byl brtnický podnik vrchností nadále pronajímán. Mezi nájemci se střídali pivovarníci, majitelé místních hospod a další.
Na dalších stránkách se autor obšírněji věnuje působení rodiny Nikodémů v brtnickém pivovaru. Rodina je známá například i z pivovari ve Vladislavi nebo Dalešic.
Dozvíme se o problémech spojených s hospodářskou krizí nebo kontingenční dohodou československých pivovarů.
Na rozdíl od celé řady jiných přežil brtnický pivovar těžká léta a vařil pivo i po příjezdu německých okupantů.
Brnické varny definitivně vyhasly v roce 1942, kdy byl ministerským výnosem protektorátní vlády nájemce František Nikodém přinucen provoz uzavřít.
Po skončení 2. světové války byl pivovar jako majetek rodiny Collaltů zkonfiskován. V dalším textu je podrobně popisována marná snaha F. Nikodéma o získání povolení k obnově výroby piva.
Jako důkaz k připravenosti znovuzavedení várek je doložen inventurní soupis zařízení podniku z roku 1946. Ministerstvo však povolení výroby nevydalo a pivovar byl v roce 1948 definitivně zrušen.
V poslední kapitole Filip Vrána popisuje současný stav objektu. Následuje přehled nájemců a sládků v brtnickém pivovaru a tabulka výstavů od roku 1734. Jako bonus čtenář na konci publikace nalezne výběr míst, kde se v 19. století na Jihlavsku vařilo pivo. U každého z pivovarů je uveden krátký historický vývoj a popsán je i současný stav.
Text šedesátistránkové publikace je pestře doplněn jak historickými ilustracemi, tak fotografiemi současného stavu panského pivovaru.
Publikace Brtnické pivovary je další autorovou prací mapující úseky historie moravského pivovarnictví. Je výsledkem tříletého bádání v Moravském zemském archivu, jihlavském oblastním archivu a také v Brtnici. Autor hojně čerpá z historických dokumentů, které mu poskytla rodina Nikodemů.
