Pivovar Březnice

 

   fotogalerie

   etikety

   galerie tácků

adresa: Zámecký obvod 31, 262 72 Březnice

www.pivovar-herold.cz

e-mail: info@pivovar-herold.cz


Základní sortiment:

 

 

Střízlík
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

Herold světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Světlý zámecký ležák Herold 11°
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Světlý Březnický ležák Herold 12°
světlý ležák
alk.: 5,2 %

Světlé plné pšeničné pivo Herold 12°
svrchně kvašené pšeničné pivo
alk.: 5,1 %

Tmavé silné pivo Herold 13°
tmavý ležák
alk.: 5,2 %

Světlé silné pivo Herold 14°
světlý ležák
alk.: 5,8 %

Silné světlé pivo Bastard 14°
světlý ležák
alk.: 6,1 %

Polotmavé silné pivo Herold 14°
polotmavý ležák
alk.: 5,8 %

  • U příležitosti 515 let pivovaru v roce 2021 uvařili Výroční speciál 1506 – světlou šestnáctku.

Starší info:
Přesné datum založení pivovaru není známo, ale usuzuje se období let 1506-1512 za panství pana Zdeňka Malovce z Chejnova a na Vimperku. První dochovaná zmínka o něm pochází již z roku 1506, kdy Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal zdejší panství i s pivovarem nejvyššímu písaři království českého Zdenku Malovcovi z Chejnova za čtyři tisíce pět set českých grošů. Další písemná zmínka pochází z dílčí cedule Petra Malovce z Chejnova z roku 1531, ve které Jan Malovec z Chejnova postoupil bratru Petrovi mimo jiné březnický zámek, k němuž patřil pivovar se sladovnou. Zámecký urbář z roku 1590 o pivovaru vypovídá: „pivovar jest při zámku, v němž se pivo vaří a vystavuje bílého piva 24 věrtele, do roka ječného se svařuje na 4 věrtele, patok několik varů, jak kdy, více i méně. Při témž pivovaru pod jednou střechou jest spilka klenutá, hvozd prostorný, humno klenutý, štok cihelný, pánev velká a všechny potřeby k tomu náležící. Na témž pivovaře půdy na slady, chmele, též sejpky na všeliké obilí, proti témuž pivovaru sklep na dvě přehrazený, buďto na stará nebo jakékoliv piva, prostorný na množství sudů, chmelnice při témž zámku jest, v kteréž spotřeba chmele bývá a podle úrody i několik drahně kop se prodati může“. Tehdy se zde vařilo pivo třikrát týdně po třiceti věrtelích, což bylo asi sto osmdesát hektolitrů. A bylo to pivo bílé, pšeničné, i staré, hořké nebo červené, jak se tehdy říkalo pivu z ječmene.Pivovar, v té době (po roce 1600) v majetku bratrů Lokšanů, zásoboval pivem tehdejší březnické a tochovské panství a ročně vystavil asi 1 800 sudů pšeničného a ječného piva. Voda se přiváděla po rourách z haltýře nad malým Radenínským rybníkem. V roce 1623 byl majetek pánů Lokšanů zabaven. Pivovar byl již z kamene a cihel. V polovině 17.století vlastnil pivovar pan František Přibík z Újezda. Ten zemřel v roce 1662. V té době se v pivovaru vařilo 30 varů ročně. Pánev z roku 1761 byla na 26 sudů. Konec Asi kolem roku 1700 pivovar postavil budovu, která stojí dodnes. Ihned po její dostavbě pivovar koupila rodina hrabat Kolowratů Krakovských, která ho vlastnila téměř sto padesát let. Kolowratský erb s orlicí zdobí etikety březnického piva Herold i v současnosti. Období 18.století znamenalo pro pivovar nepříznivé období. Neúroda způsobila nedostatek základní suroviny pro výrobu piva. Pivovar museli majitelé v roce 1831 pronajmout. V letech 1931-1852 byl nájemcem František Schönbeck, v letech 1853-1867 byl nájemcem Jan Tille (roční výstav asi 1 000 sudů), v letech 1867-1873 měl pivovar v nájmu Josef Temel, poté do roku 1876 si pivovar pronajal za 2 200 zl ročně Čeněk Šillinger. Od roku 1876 byl ředitelem panství Gabriel Tschapek, který prosadil vzít pivovar opět zpět do vlastní réžie. Čeněk Šillinger zůstal sládkem s odměnou 10 zlatých za var. V této době byl pivovar přestavěn na parní vyhřívání, firma Martínek a spol. dodala nové strojní zařízení. Byly rozšířeny i sklepy. Využity byly prostory bývalé „flusárny“, které spojily s pivovarem podzemní chodbou. V roce 1901 byla postavena nová kotelna. Do zařízení pivovaru se investovalo 16 890 korun. Opět byly rekonstruovány sklepy a zřízeny nové lednice. Tuto práci provedla pražská firma Josef Rosenberg nákladem 54 615 korun, a v roce 1903 v ceně 38 852 korun. V oboře byla vykopána nová studna a pořízena zvláštní nádrž (firma Raab z Písku v roce 1903 v ceně 8 062 korun). Vedení pivovaru se v těch letech snažilo zajistit větší odbyt piva. Nákladem 58 339 korun byla v roce 1903 až 1905 vybudována nová restaurace Karlův Týn. Požár v roce 1906 zcela zničil celé křídlo rozsáhlé pivovarské budovy. Následně majitel panství hrabě Hanuš Pálffy znovuobnovil zničenou část a pivovar zmodernizoval. Zaveden byl parní pohon a elektrické osvětlení. Pánev měla obsah 72 hl. Veškeré parní a strojní zařízení dodala pražská firma Novák & Jahn. Cílem přestavby byla roční kapacita 20-25 000 hl piva. V lednu 1908 byla vysvěcena březnickým děkanem Františkem Šáchem za asistence kaplana P.M. Nováka nová varna. V té době byl sládkem František Jílek. On a ředitel panství Josef Nevrla se nejvíce zasloužili o modernizaci pivovaru. V říjnu 1921 byl přijat za sládka Josef Chlad. I nadále byla zaváděna nová technologie. Pořízena byla moderní myčka na lahve, poloautomat na plnění piva do sudů, nový šrotovník a přistavěno bylo nové oddělení ležáckých sklepů. Tehdejší ředitel panství Jan Kovář, který docenil prospěch zdokonaleného zařízení pivovaru pro výrobu piva a prospěch velkostatku, prosadil i opravu sladovny a hvozdu. V těch letech pivovar produkoval 12 % světlý ležák a 12 % tmavý granát. V hospodářském roce 1929-30 dosáhla výroba 20 219 hl. „Pekař, farář, rolník, řeznice, všichni pijou pivo z Březnice,“ říkalo se prý za první republiky. Následná krize a válečná léta znemožnila další rozvoj podniku. Po roce 1945 byl pivovar jako majetek hrabat Pálffyů z Erdödů zkonfiskován.

dřívější názvy piv:
Březnické světlé pivo 10 %
Březnický světlý ležák 12 %
Lokšan 11 % (světlý ležák)
Březnický speciál 14 % (světlý ležák)

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1950-1950 Brdské pivovary n.p.
1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.
1953-1953 Chodské pivovary n.p.
1954-1957 Brdské pivovary n.p.
1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.
1960-1988 Středočeské pivovary n.p.

V roce 1995 začal pivovar vyrábět „pivní limonádu“ , tedy nízkoalkoholický mixovaný nápoj s citrusovou příchutí Herold mix. Novinka připomínající pěnivostí pivo byla vyráběna z přírodních surovin bez použítí konzervačních látek a měla trvanlivost 90 dnů. Litr nápoje byl obsahem alkoholu srovnatelný s 0,35 litru desetistupňového piva. Bývalý ředitel a majitel Bohemia Art i Poldi Ocel Kladno Vladimír Stehlík měl zájem o koupi rozhodujícího podílu akcií pivovaru. Cena, za kterou Stehlík měl pivovar získat, podle odhadů mohla být zhruba 35 milionů korun. „V obdobných případech bývá obvyklé, že se cena pohybuje kolem jednoho milionu korun na každých tisíc hektolitrů roční produkce pivovaru,“ připustil ředitel pivovaru Stanislav Janoštík v lednu 1996. Roční výroba byla právě 35 000 hl, což podnik řadilo mezi menší pivovary. Ve spojení s Poldovkou vidělo vedení pivovaru cestu, jak obstát v silné konkurenci na pivovarském trhu. „Navíc může mít pan Stehlík k našemu podniku ještě zvláštní vztah, protože je původně architekt a budova pivovaru je mimo jiné významnou architektonickou památkou,“ mínil v roce 1996 ředitel Janoštík. Podle něho již Vladimír Stehlík získal složením jednoho milionu korun předkupní právo na 51 % akcií pivovaru. Tento podíl prodával Fond národního majetku. Stehlík je ovšem nemohl získat přímo, protože podle privatizačního projektu na ně měly přednostní právo pivovarské a sladovnické firmy a teprve od nich je mohl koupit jiný zájemce. Předmětem privatizace byla totiž společnost Pivovary a sladovny, výzkum a služby, jejíž součástí byl kromě pivovaru také Výzkumný ústav pivovarský. Jeho zachování bylo podle odborníků pro domácí pivovarnictví natolik významné, že privatizační projekt dal přednost při prodeji celé společnosti podnikatelům v oboru. „Tyto podniky však chtějí jen výzkumný ústav, pivovar jsou ochotny prodat panu Stehlíkovi,“ předpokládal v lednu 1999 ředitel pivovaru Stanislav Janoštík. Představitelé Českého svazu pivovarů a sladoven ovšem zmíněné předpoklady nepotvrdili. Pivovar ročně vyprodukoval kolem 30 000 hl piva, které vyvážel v roce 1996 i do Švédska, Finska, Ruska a na Ukrajinu. Jako jediný pivovar na světě exportoval sudové pivo i na Kubu.
Pivovar v roce 1997 podílem vývozu na celkové produkci patřil mezi špičku českých pivovarů. V roce 1996 byl na třetím místě za Budvarem a Starobrnem. Pivo vyvážel například do Německa, Švédska, Finska, Francie, zemí bývalého Sovětského svazu i na Kubu. V tuzemsku zásoboval svým zlatavým mokem především Příbramsko. V roce 1997 vařil pivovar šest druhů piva. Přechod mezi alkoholickými a nealkoholickými nápoji tvořila takzvaná pivní limonáda s obsahem 1,4 % alkoholu. Pivovar se rovněž v roce 1997 podílel na výrobě mladinových koncentrátů, což jsou trvanlivé mladinové konzervy pro následnou výrobu piva v domácích či průmyslových podmínkách. Mezi nejvýznamnější ocenění, která pivovar získal, patřilo druhé místo v kategorii dvanáctistupňových piv na tuzemském veletrhu Pivex v roce 1995 a první místo za tmavé pivo na světovém veletrhu roku 1996 ve Stockholmu. Pivovar obhájil v říjnu 1997 se svým třináctistupňovým tmavým ležákem své prvenství roku 1996 na pivním festivalu ve švédském Stockholmu. Přes veškeré úspěchy na trhu i v různých soutěžích však žilo v roce 1997 pětatřicet zaměstnanců pivovaru v nejistotě o svou budoucnost.
Představenstvo akciové společnosti Pivovary a sladovny Praha, která pivovar dosud vlastnila, rozhodlo konečnou platností v únoru 1997 o změně majitele pivovaru. Pivovary a sladovny Praha se snažily pivovar prodat déle než rok. Jen za posledních šest měsíců roku 1996 klesla jeho cena z osmatřiceti na pětadvacet milionů korun. Jedním ze zájemců o jeho koupi byla například i společnost Bohemia Art Vladimíra Stehlíka. Ten dokonce získal na pivovar předkupní právo, po problémech v Poldi Kladno od svého záměru však ustoupil. Pražská společnost s ručením omezeným S-Progres, která podnikala v potravinářství, si od akciové společnosti Pivovary a sladovny – výzkum a služby Praha pronajala pivovar od září do konce roku 1997. Od ledna 1998 se měla stát jeho majitelem. Jednatelem společnosti S-Progres a zároveň i novým ředitelem pivovaru byl kazašský Čech Alexej Samik. „Hodláme zachovat současnou produkci pivovaru i název piva, které vyrábí, a připravujeme rekonstrukci historických objektů i technologického zařízení. Nikdo ze zaměstnanců se nemusí obávat, že přijde o práci,“ shrnul záměry své firmy Alexej Samik, který se přestěhoval do Čech před třemi lety. Pivovary a sladovny Praha se marně snažily pivovar prodat již téměř dva roky. Každý z potenciálních kupců však odstoupil od kupní smlouvy ve chvíli, kdy měl zaplatit dohodnutou částku. „Pivovar jsme chtěli koupit již na jaře 1997, ale nenabídli jsme nejvíc,“ řekl v září 1997 Alexej Samik, který řadu let pracoval v jednom z kazašských lihovarů. Pivovar v roce 1997 zaměstnával 37 lidí a ročně vyprodukoval kolem třiceti tisíc hektolitrů piva.
V roce 1998 podnik ukončil výrobu piva Herold 12 % (pšeničný kvasnicový ležák alk.: 5,2 %; plněno do 0,5 l lahví; speciální pivo vyrobené z pšeničného sladu technologií svrchního kvašení používanou v Bavorsku, specifickou chuť i vůni vytváří především odlišný druh kvasinek, které trvale zůstávají v pivu, pivo se vyznačovalo bohatou pěnou a charakteristickým zákalem)
V roce 1999 vlastnila majoritu v pivovaru společnost Childe Herold s.r.o (Praha 9, Peluškova 1398; založena: 12.10.1992) s americkou kapitálovou účastí. Název Pivovar Herold Březnice, a.s. platil od 3.3.1999.
Pivovar zvýšil v roce 1999 objem výroby téměř o 300 % na 26 000 hl piva. Důvodů bylo několik. Vedení výrazně zkvalitnilo především obchodní politiku, a to ve vytvoření sítě obchodních zástupců. Zlepšila se i kvalita sortimentu piva, v němž se nově objevil čtrnáctistupňový speciál. Za světlou desítku dostal pivovar na veletrhu Pivex 1999 druhou cenu. Pivovar opustil zahraniční trhy a zaměřil se pouze na tuzemského zákazníka.
V pivovaru se chystali zdražovat od ledna 2001. „Zřejmě to bude jen u nízkoalkoholických piv. O kolik? To budeme vědět až v polovině prosince, kdy dokončíme kalkulaci nových cen,“ tvrdila v listopadu 2000 Vendula Rybárová, obchodní ředitelka pivovaru.
Pivovar na jaře 2001 pivo nezdražil. „Od 1. dubna rozhodně ne. Možná v sezóně, ale pokud k tomu dojde, tak to odběratelům v předstihu oznámíme měsíc předem,“ řekl sládek František Pinkava. V dubnu 2001 podnik prodával svou desítku v sudech za 5,50 kč, v lahvích za 5,80 Kč za půllitr. Do USA pivovar v roce 2001 exportoval piva s názvy Old Stork Herold („starý čáp“) (světlý ležák; alk.: 4,8 %) a Herold Bohemian Black Lager (tmavý ležák; alk.: 5,2 %). „Letos v létě jsme tři týdny pivo vůbec nestáčeli, neboť jsme vyměňovali myčku. To se samozřejmě projevilo na mírném poklesu výroby. Jinak jsme ale snížení spotřeby piva nijak nepocítili,“ řekla v prosinci 2001 ekonomka pivovaru Ivana Klimešová.
Tesco 10 % bylo světlé výčepní pivo (alk.: 4,1 %; plněno do 0,5 l lahví) vyráběna od července 2002 pro maloobchodní síť Tesco.
Na dvoře pivovaru se 21.9.2002 konaly oblíbené pivní slavnosti. Během odpoledne na návštěvníky čekala zábava a různé soutěže. Rekordman v soutěži o nejlepšího držáka, domácí Josef Kratochvíl, tuplák s litrem piva dokázal v napjaté paži držet pět a půl minuty. Herec a producent Jiří Pomeje předal sládkovi Františku Pinkavovi cenu Zlatý korbel, kterou pivovaru udělilo Sdružení sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví za dlouholetou činnost ve prospěch sběratelů. „Slavnosti pořádal pivovar již popáté, v loňském roce jsme je však vynechali,“vysvětlil sládek František Pinkava. „Po čtyřech ročnících jsme museli loni vyčkat, protože akci děláme v bývalém areálu školního statku, který jsme měli pronajatý a zrovna se prodával jinému majiteli. Nyní je statek v rukou jedné stavební firmy, která tu vytvořila ještě vhodnější zázemí pro podobnou akci. Vstup na pivní slavnosti byl tak díky firmě, která tu vybudovala venkovní občerstvení, nejenom od nás z pivovaru, ale i ze zámku. Návštěvníci zámku si tak mohli zpestřit svůj sobotní výlet.“ Na slavnost platily dvě ceny za vstup. Jedna stála padesát korun. Ti, kteří prošli brankou vysokou 150 cm, zaplatili pouhou dvacetikorunu. „K ochutnání byl pochopitelně prakticky celý sortiment naší výroby,“ dodal sládek. „Všichni mohli ochutnat desetistupňové pivo, ale i dvanáctistupňové, naši třináctku i čtrnáctku.“ „Po šesti letech jsme se vrátili k výrobě světlé dvanáctky svrchně kvašené. Tak zvané kvasnicové pivo vaříme především na přání amerického zákazníka.“ Právě až ze USA byli nejvzdálenější z přibližně tří stovek návštěvníků pivobraní. „Děláme okružní jízdu po evropských městech a ochutnáváme pivo,“ řekl nám Mike Saxton, prezident společnosti BeerTrip z Montany. „Březnické pivo patří k těm nejlepším, co jsme v ČR dosud pili. Já dávám přednost tmavému. Vaše české pivo je lepší než bavorské, ale nejvíce mi zatím chutnalo pivo v Belgii.“
V pivovaru měli v roce 2002 nejprodávanější světlou desítku, nejvíce piva prodali v Praze a na Klatovsku. Pokud šlo o region, pochvalovali si okolí Březnice a Příbrami. „Jde však jen o 20 % naší produkce,“ upozornil v říjnu 2002 obchodní zástupce pivovaru Jan Belanský. Když mluvil o přežití na trhu, přišel s netradičním argumentem. „Nás to prostě baví, proto tady ještě stojíme. My jsme totiž jeden z nejmenších pivovarů v Čechách a daří se nám přežívat hlavně kvůli exportu do zahraničí,“ vysvětlil.
Pivovar získal v lednu 2003 stříbro v kategorii tmavý speciál za třináctistupňové pivo na 13.pivních slavnostech v Táboře. „Prakticky od roku 2000 se nám daří držet šňůru ocenění s našim pivem,“ pochválil si výsledky České pivní pečetě 2003 v Táboře František Pinkava z pivovaru. „Táborské soutěže se účastníme od roku 2000, a tehdy jsme si za třináctistupňový tmavý speciál přivezli zlato,“ vzpomínal Pinkava. „Stejný úspěch jsme si zopakovali i za rok. Vloni jsme s třináctkou vyhráli třetí místo.“ Na jaře 2003 pivovar vyrobil speciální pivo Kameňák (světlý ležák; alk.: 4,9 %; plněno do 0,5 l lahví) v souvislosti se stejnojmennou českou komedii režiséra Trošky.
Společnost pro záchranu vojenských historických památek spolu s městem pořádala v květnu 2003 oslavy výročí konce 2. světové války. Byla uspořádána bitva o pivovar a osvobození Březnice.
Nádvoří pivovaru celé odpoledne a večer patřilo tradičním pivním slavnostem. Pro tanečníky bylo připraveno od
Pivovar, který patřil k nejmenším českým producentům piva, se chtěl v roce 2003 více prosadit na regionálním trhu. „Po investicích do technologie začínáme postupně budovat i novou obchodní síť,“ řekl v červenci 2003 sládek František Pinkava. Kapacita pivovaru byla až 53 000 hl. Významné postavení na regionálním trhu pivovar ztratil v minulých letech kvůli častému střídání nájemců. V roce 2002 na Příbramsku prodal zhruba 20 % produkce. Vedle Příbramska pivo prodal hlavně v Praze, Klatovech. Zhruba 7 % produkce šlo na export, a to do USA, Anglie, v roce 2002 i do Ruska. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko-sladařským vyrábí v Březnici také mladinové koncentráty. Vyváží je do Japonska, Austrálie a Ruska, kde se z nich vyrábí domácí pivo. Nejprodávanějším produktem bylo v roce 2002 světlé výčepní pivo. Pivovar měl v sortimentu také světlý ležák, třináctiprocentní tmavý a čtrnáctiprocentní světlý speciál. Od výroby „pivní limonády“ – nízkoalkoholického mixovaného nápoje s citrusovou příchutí už upustil. Naopak po šesti letech v roce 2002 obnovil produkci dvanáctiprocentního pšeničného svrchně kvašeného ležáku. V roce 2002 také začal na zakázku hypermarketů Tesco vyrábět stejnojmenné světlé výčepní pivo.
Letní teploty přilákaly na nádvoří pivovaru 18. července 2003 několik stovek návštěvníků. Konaly se zde totiž oblíbené Pivní slavnosti, jejichž kmotrem se v roce 2003 stal režisér Zdeněk Troška. Jeho účast na slavnostech nebyla náhodná – pro jeho film Kameňák, který byl v letošním roce uveden do kin, se totiž v Březnici vařilo pivo. „Jedná se o jedenáctistupňový světlý ležák Starý čáp, který se ve filmu objevuje a který vyrábíme pro americký trh,“ vysvětlil sládek František Pinkava. „Spolu s premiérou filmu Kameňák jsme však na tuzemský trh uvedli stejnojmennou značku piva, které je dostupné v běžné prodejní síti nebo v naší pivovarské podnikové prodejně a které nese logo filmu na své etiketě.“ „Poslední šlechtický rod Pállfyů z Erdödu, jimž pivovar patřil až do konfiskace v roce 1945, vynikal dokonale promyšleným hospodářským systémem. Všechny zužitkovatelné odpady z pivovaru prošly živočišnou výrobou sousedního statku, která pak skončila na bohatých tabulích při hostinách. A čím jiným se mohlo zapíjet, než právě pivem ze zámeckého pivovaru,“ vyprávěl sládek Pinkava. Na slavnost připravili organizátoři slavností pro každého něco: zatímco starším a nesoutěživým vyznavačům zlatého chmelového produktu vyhrávaly k poslechu skupiny Přescent a Toulavá kapela, ti ostatní včetně pivovarského dorostu mohli své schopnosti změřit v řadě soutěží. Svou tradici mezi nimi má Březnický tuplák, v němž zvítězí ten, kdo nejdéle udrží litr piva ve skleněném korbelu v natažené ruce svírající s tělem pravý úhel. Nejlepší loňský „držák“ zvítězil s časem 5,5 minuty. Zajímavou a pro pivní slavnosti typickou soutěží je také štafeta, v zahraničí nazývaná také loď. Účastní se jí dvě družstva po pěti hráčích, jejichž úkolem je postupně co nejrychleji vypít půllitr piva a předat štafetu dalšímu soutěžícímu ťuknutím prázdné sklenice. Konzumační soutěží je také závod v rychlosti pití piva, v němž zvítězí ten, kdo nejrychleji prolije hrdlem jedno lahvové pivo. K večeru pak přišla vhod i záchranářská soutěž spočívající v přesunu „postiženého pivaře“ na trakaři.
Sobotní odpoledne dne 11.října 2003 patřilo v Březnici setkání motorkářů Harley Davidson z celé republiky. Do areálu pivovaru se sjelo přes padesát nablýskaných dvoukolových krasavců, které si přišlo prohlédnout dvě stě obdivovatelů. Motocyklisté, mezi nimiž nechyběly ani ženy, měli možnost při exkurzi do pivovaru nahlédnout „pod pokličku“ výroby chmelového moku, ale hlavně se sejít se svými přáteli. O hudební kulisu příjemného odpoledne se postarala oblíbená rožmitálská kapela Venkovanka.
Pivovar pořádal 20. února 2004 reprezetační pivovarský ples. Konal se v Kulturním domě v Březnici. K tanci a poslechu hrála country skupina Přescent a Toulavá kapela. Předtančení zajistil taneční kroužek z Bělčic. Pivovar se mohl pochlubit mnoha oceněními. Zatím posledním bylo třetí místo v soutěži O pivní pečeť, která se konala na konci ledna 2004 v Táboře. Bronzovou pivní pečeť získal Herold za speciální tmavou třináctku. Uspěl v konkurenci 47 pivovarů. Informovala o tom Květa Soldátová z obchodního oddělení pivovaru.
Nejrůznější druhy piva nechyběly dne 4.března 2005 na pivovarnickém plese Herold v Kulturním domě v Březnici.
Pivovar v roce 2005 exportoval pivo s názvem Herold Bohemian Bronze Lager 14° (světlý speciál; alk.: 5,8 %).
Pivovar plánoval na podzim 2005 zvýšení cen moku. „Vyčkáváme,jak se zachovají velké pivovary,“ uvedl v listopadu 2005 obchodní ředitel Jiří Turek.
Pivovar v roce 2006 oslavil už 500. výročí založení. Při té příležitosti v průběhu celého roku pořádal různé společenské akce. Mezi jinými i Herold Music Fest, který se konal v sobotu 2.září 2006 v areálu bývalé nafukovací tenisové haly. Počasí jako na objednávku přilákalo mnoho příznivců zlatavého moku a také dobré rockové hudby. Návštěvníci od rána soutěžili o pivní ceny v Pivní maturitě. Úkolem soutěžících byla ochutnávka a rozpoznání nového výrobku pivovaru Bastard vedle ostatních produktů. K dobré zábavě hrála dechová kapela Rožmitálská Venkovanka, kterou v průběhu dopoledne vystřídala country skupina Křemeňáci. Odpoledního rockfestu se zúčastnilo více než 620 návštěvníků.
Pivovar zabodoval v soutěži v Táboře. Sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví ČR udělilo pivovaru čtyři diplomy. Ze 13. ročníku soutěže si v březnu 2007 přivezl pivovar 2. místo za nejhezčí sérii pivních etiket. Třetí místo získal v soutěži o nejhezčí pivní korunku roku 2006. Pivo Bastard přineslo druhé místo v soutěži o nejhezčí etiketu. Pivovar sebral i druhé místo za nejhezčí sérii pivních etiket.
Pivovar se v roce 2007 zdražit nechystal. „V příštím roce se tomu ale pravděpodobně nevyhneme, nezáleží na nás, ale na ceně surovin, takže konečná částka, o kterou bude pivo zdraženo, není známa,“ řekla v říjnu 2007 Květuše Soldátová z obchodního oddělení pivovaru.
Na 18.Reprezentačních slavnostech piva v lednu 2008 v Táboře získal pivovar v kategorii tmavé speciální pivo Českou pivní pečeť roku 2008 za pivo Herold Bohemia Black Lager 13%.
Američany ovládaný pivovar Herold v roce 2007 vyexpedoval za hranice, především do Anglie, 40 % své celkové výroby a v roce 2008 podíl podle ředitele Davida Porteouse vzroste zhruba na padesát procent. Ani on neprodával lacino. V Anglii někde i za dvě libry, srovnatelně s nejdražšími tamními značkami. „Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. V tom konkurují hlavně laciná polská piva. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě, a tedy za odpovídající cenu,“ řekl Porteous.
Deset let vládli pivovaru Američané. S tím měl být v létě 2008 konec. Malý pivovar se známou značkou byl na prodej. Důvodem byla ekonomická situace Heroldu, který byl už několik let ve ztrátě a vyráběl jen něco přes 14 tisíc hektolitrů ročně – tedy ani ne polovinu toho, jakou měl kapacitu. Podle starostky Březnice Jany Krajmerové bylo zájemců o pivovar několik, podle neoficiálních informací byl favoritem blíže nespecifikovaný český investor. Lidé z pivovaru ale naznačovali, že oním investorem tentokrát nebyla tajemná skupina českých akcionářů ze společnosti K Brewery, která už druhým rokem skupovala podíly v regionálních pivovarech. Ředitel Heroldu byl dosud David Porteous, Američan, žijící už 16 let v Česku. „Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují,“ hodnotil situaci Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil. Příchod nového vlastníka mohl být podle Košaře pro pivovar dobrou zprávou. Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii. A pivo, zejména speciální značky, které vyhrávaly nejednu degustační soutěž, odmítal prodávat doma i v cizině lacino. „Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě za odpovídající cenu,“ uvedl nedávno ředitel Heroldu. Od roku 2005 vlastnila pivovar společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Před ní patřil Herold Američanovi Charlesi Corrymu, který měl stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS. Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.
Pivovar koupila pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Pivovar od roku 2005 vlastnila společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA ovládaná americkými finančními fondy a důvodem prodeje byla špatná ekonomická situace pivovaru. Pivovar, který vyráběl značky Herold, Bastard, Porter a Kameňák, vyvážel podstatnou část své produkce do zahraničí, především USA, Anglie a Finska. Na domácím trhu ale prodej klesal a podnik byl už několik let ve ztrátě. V roce 2008 vyráběl přes 14 tisíc hektolitrů piva ročně, což byla necelá poloviny jeho kapacity. Nový vlastník chtěl vybudovat silnou regionální značku, obnovit českou distribuční síť i některé chátrající objekty. Podle nového ředitele pivovaru Miroslava Abraháma byla obchodní politika orientovaná na vývoz do USA a Británie díky neustálému posilování kurzu české koruny pro malý pivovar neudržitelná. Prodeje piva podle něj klesaly i přesto, že pivovar vybudoval v minulých letech v devíti státech USA síť 60 odběratelů.
V květnu 2009 pivovar znuvuobnovil výrobu pšeničného piva.
Pivovaru se v červenci 2009 zvýšil proti předchozímu roku výstav trojnásobně. Zatímco v roce 2008 vyrobil 504 hektolitrů, v roce 2009 celkem 1562 hektolitrů.
Ochrannou značku Evropské unie získal další český výrobek. Šlo o pivo Březnický ležák. Informovala o tom Evropská komise. V případě Březnického ležáku šlo o první kategorii, tedy chráněné zeměpisné označení.
Pšeničné pivo je vařeno bavorským způsobem bez surogace cukru a je svrchně kvašené. Při výrobě mladiny jsou v pivovaru používány čistě české odrůdy chmele z žatecké oblasti a to granulovaný chmel žatecký poloraný červeňák a další granulovaný chmel poloraný červeňák odrůdu Sládek. U některých vybraných druhů mladiny dolaďují hořkost piva přidáním chmelového extraktu.
V Březnici se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, od ledna 2010 to bylo o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Heroldu s tím, že jim pomáhal export.
Nejhezčí pivní etiketu roku 2009 měl kvasnicový pšeničný ležák pivovaru Herold Březnice. Rozhodli o tom sběratelé pivních etiket a pivovarských suvenýrů. Na 36. setkání sběratelů v Táboře řekl tajemník sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů František Pinkava. Sběratelé vybírali z téměř 600 pivních etiket, 66 tácků a 84 pivních korunek, které se objevily v roce 2009.
Když se před lety řeklo pivo Herold, nenašlo se mezi pivaři mnoho nadšených tváří. Ale mnozí z těchto odpůrců dnes už možná nevědí, oč přicházejí. Pivovar už dva roky patřil českému majiteli, a zdálo se, že šlape. Alespoň se tak dá soudit podle dosavadních úspěchů. Březnický Herold se totiž v roce 2009 dočkal ocenění Pivovar roku v soutěži mezi malými pivovary České republiky. Když se vejde do dvora barokní stavby pivovaru, oči nevědí, kam by pohlédly dříve, jestli na pivovar nebo na sladovnu. Krásné architektuře z roku 1720 dominuje pivovarský komín, na kterém nyní sídlí čapí rodinka s třemi mláďaty. František Trantina je prý pravidelně pozoruje z vikýře na půdě sladovny, kde se skladuje zrno. „Jsou to naši miláčci a pivovarští věří, že čápi přinášejí štěstí. To, že zde hnízdí a vyvedou mláďata znamená, že je v okolí pivovaru zdravá příroda,“ řekl František Trantina, který měl na starosti marketingové záležitosti pivovaru. Pivovar si vyrábí vlastní slad ze sladovnického ječmene z okolí Březnice. K výrobě piva se používala kojenecká voda ze zámecké studny, v jejímž okolí se široko daleko nehnojilo. Sortiment piv byl v roce 2010 poměrně široký. Měli zde klasickou desítku, dvanáctku, tmavé pivo a granátové pivo, což byla čtrnáctka. „V poslední době jsme se vrátili k výrobě pšeničného piva. V něm nejsou žádné přísady, je to stoprocentně přírodní produkt. Kvasinky mají regenerační účinky, je dobré při únavě k celkovému povzbuzení,“ vyzdvihl kvality kvasinkového piva František Trantina. Zaměstnanci jsou tady poměrně stálí, někteří tu pracují už desítky let. Důkazem může být Bohumil Kočka. Vaří pivo už sedmačtyřicet let. „Dříve jsem byl sladovník, dneska už jsem biochemik. Pořád ale vařím pivo,“ řekl Bohumil Kočka a vyprávěl, jak si pro pšeničné pivo do Březnice pravidelně jezdí několik lidí z Příbrami. Prý ho užívají jako žaludeční lék. Zapomenout nelze na sládka pivovaru Františka Pinkavu, kterého si tu prý lidé moc váží. „Nebudete věřit, ale ve stáčírně mají chlapci vodku,“ směje se František Pinkava a vede nás na pravidelnou kontrolu do stáčírny. Ukazuje nám novinku v podobě plastových sudů, které jsou výborné hlavně na export. A právě zátky k těmto sudům se namáčejí ve vodce. Minulí majitelé, Američané, prý zanechali pivovar ve zcela zdevastovaném stavu, který se nechvalně podepsal nejen na celkovém vybavení, ale hlavně na domácím trhu. „Dva roky se věnujeme dokupování zařízení a vozového parku. Zároveň se snažíme, aby se Herold dostal do povědomí lidí. Dostat se do hospod není zrovna jednoduché. Každý hospodský dnes čeká, že mu pivovar hned hospodu vybaví. Něco dobrého nám ale předchůdci přeci jen zanechali, a to byly kontakty do zahraničí,“ kvitoval obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva. „Ještě ale budeme muset prodat několik hektolitrů piva, než bude možné obléknout tuto krásnou historickou památku do nového kabátu,“ doplnil Tomáš Kopřiva. Připomínal také, jak nákladná je tradiční výroba piva, které dlouho zraje. Desítka třeba zrála třicet dní. Pět dní ve spilce, tam začne kvasit, a potom jde do ležáckého tanku. Neustále potřebuje obsluhu, a ta se musí zaplatit.
Pivovar zaznamenal v letních měsících roku 2010 rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou. „Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrdil v červenci 2010 Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold. Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ řekl Tomáš Kopřiva. „Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodal Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracoval na všechny obrátky, čemuž přispěli i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady. Pivovaru pomáhal i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrdil František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Herold nezůstával pouze na Příbramsku, ale vyvážel do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popsal obchodní ředitel při průchodu skladem. Pivovar v létě 2010 vyráběl šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popsal sládek Pinkava.
Jeden z nejmenších průmyslových pivovarů, pivovar Herold, v roce 2010 zvýšil výstav o procento na 11 330 hl piva. Přes 50 % výstavu pivovar vyvezl do zahraničí. Řekl to obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva s tím, že na nárůstu se projevila zejména vyšší výroba pšeničného piva. Celý tuzemský trh s pivem přitom pivovarů klesl o 12 % a pokles.
V roce 2010 ale pivovar začal vyrábět i pivo nealkoholické s názvem Střízlík.
Obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva očekával v roce 2011 zostřený konkurenční boj na tuzemském trhu. „Letos bychom chtěli vyrobit zase o něco více piva, ale bude to těžké,“ uvedl. Hlavní část výroby obstarávalo světlé výčepní pivo a ležák.
V pravidelné rubrice Naše řemeslo vyzpovídal Deník sládka březnického pivovaru Františka Pinkavu. Popsal samotnou výrobu piva, produkty Pivovaru Herold a také historii znaku, který březnické pivo reprezentuje.
• Jak jste se dostal k řemeslu sládka?
Bydlel jsem v Plzni, takže jsem vztah k pivu měl od útlého věku. V té době bylo v Plzni jen několik možností uplatnění. Buď jít pracovat do Plzeňského pivovaru Prazdroj, či do Škodových závodů nebo k Pozemním stavbám Plzeň. Máma byla zaměstnaná v pivovaře, takže jsem k pivu měl vztah už od mládí. Při stěhování z Plzně v roce 1979 jsem si mohl vybrat mezi pivovarem Vysoký Chlumec nebo Březnicí. Druhá varianta se mi líbila více. Prošel jsem si tady všemi provozy. Od sladovny až po rozvoz piva. Některé partie jsem dělal několik let, jiné jen chvíli. Sládkuji od roku 1993.
• Co všechno je náplní vaší práce?
Je to vše od příjmu surovin, plánování výroby až po stáčení piva a jeho přípravu k samotnému prodeji. Dopodrobna bychom o jednotlivých fázích mohli mluvit hodně dlouho. Důležité je, aby si každý uvědomil, že pivo je živý organizmus a probíhá v něm spousta mikrobiologických procesů, a to nejen při jednotlivých fázích výroby, ale po celou dobu tj. od nákupu surovin až po jeho konzumaci – vypití.
• Do jaké velikostní kategorie se pivovar Herold řadí?
Součastným výstavem by se dalo říci, že mezi minipivovary, s tím rozdílem, že pivovar je technologicky vystavěn jako průmyslový pivovar a ne restaurační pivovárek. Jsme nejmenší průmyslový pivovar v barokním stylu postavený do historického jádra města.
• Jste vy osobně vyloženě pivař nebo máte rád také jiné nápoje?
V současné době rád ochutnám každé pivo. Když někdo přiveze pivo z jiného kraje, děláme si různé degustace. Jsem tedy spíše profesní pivař. Rád porovnávám chuť našeho piva s jinými. Člověk si tak porovnává úroveň jednotlivých piv a rozšiřuje si své obzory. Toto jsou tzv. naše interní degustace, ale pak jsou různé odborné degustační soutěže, v kterých jsme získali i několik významných ocenění. Za tento rok máme šest cen. Poslední ocenění získal tmavý třináctiprocentní speciál Herold Bohemian Black Lager.
• Co je reprezentativní pro březnické pivo Herold? Je to chuť, sortiment, kterým disponuje, nebo jiné tajemství?
Zakládáme si na úspěšnosti při odborných degustacích. Největší ohlas má naše pšeničné svrchně kvašené pivo, které vyrábíme podle bavorského způsobu. Dalším úspěšným reprezentantem je tmavá třináctka, která také získala hodně ocenění. Mladší generace si oblíbila pivo Bastard s twist-off uzávěrem. U žen má úspěch čtrnáctka polotmavá, která je spíše jemnější chuti. Opakem je nealkoholické pivo Střízlík, které je extra hořké. Herold tedy dokáže vyhovět mnoha chuťovým požadavkům. Máme také samozřejmě klasickou dvanáctku a desítku.
• Proč bylo březnické pivo pojmenováno zrovna Herold?
Herold je postava ceremoniáře, která chodila před průvodem krále a zvěstovala dobré zprávy a určovala směr. Náš pivovar fungoval jako určitá zkušebna piva, která poté sdělovala zprávy o výsledcích a možnostech práce s pivem. My jsme postavu Herolda umístili i na etiketu. Název Herold má březnický pivovar od roku 1989, ale první zmínky o místním pivovaru jsou již z roku 1506.
• Co vás nejvíce baví na vaší práci?
Je to kontakt s lidmi. Pokud kolem sebe máte dobrý kolektiv, tak vás práce baví. Můžete za sebou vidět kus práce a kvality. Moje práce není stereotypní. Stále něco upravuji a dělám, jak už jsem podotkl, pracujeme s živým organizmem.
• Do jakých koutů světa je Herold vyvážen? Má někde v zahraničí velkou fanouškovskou základnu?
V době, kdy mezi vlastníky patřili Američané, jsme získali velkou klientelu za hranicemi. Bohužel se v té době ekonomicky příliš nedařilo, takže nyní musíme znovu získávat přední pozice. Paradoxem je, že máme větší klientelu ve světě než na tuzemském trhu. Dodáváme pivo do Švédska, Finska, Anglie, Irska, Slovensko, do Ruska a minulý týden jsme dělali vzorky do Japonska a do Číny. Padesát pět procent piva jde na export a zbytek na domácí trh. Za výzkumného ústavu jsme také vyváželi do Německa, Mongolska i na Kubu.
• Jak dlouho trvá výroba piva? Mohl byste ji v krátkosti popsat?
Nejdříve si vybereme optimální suroviny např. odrůdu ječmene, chmele, kvasinek…, která nám podle výzkumu nejvíce vyhovuje. Náš pivovar má vlastní sladovnu, kde probíhá proces sladování. Musíme přijmout ječmen, poté přijde na řadu namáčení, které trvá sedmdesát dva hodin. Pak šest až sedm dní ječmen klíčí na humnech. Dva dny se zelený slad hvozdí a pak se slad čistí. Dále se umístí na půdu, kde leží tři týdny až měsíc. Než dojde k na navařování. Takto si připravíme ostatní surovinu. Používáme celkem pět druhů sladů a dva druhy žateckého chmele, který nakupujeme. Připravený slad, pak rozšrotujeme a osm hodin vaříme mladinu. Následuje ochlazení a zakvašení. Poté se mladé pivo přesune do ležáckého sklepa, kde dokvašuje podle vyráběného druhu minimálně dvacet až osmdesát dní. Potom se ještě pivo filtruje a rozdělí se do sudů, lahví či cisterny. Celý proces je děje v areálu pivovaru, a to klasickou technologií výroby bez použití CK-tanků či HGB přístroje za přísné kontroly naší závodní laboratoře. (zdroj: pribramsky.denik.cz)

O výrobě dobrého českého piva si Příbramský deník v únoru 2013 povídal se sládkem březnického pivovaru Herold Františkem Pinkavou:
• Jak dlouho pracujete v Pivovaru Herold? Na jaké pozici jste začínal?
Do Březnice jsem nastoupil 1. srpna 1978. Profesně jsem si prošel, dá se říci vším, co je s pivovarem společné. Směnař na sladovně, sladmistr, vařič, kaďomyč, spilečný, tankomyč, sklepmistr, zaměstnanec filtrace piva, stáčeč sudů, zaměstnanec přípravny sudů, pracovník lahvovny, závozník na rozvozu piva, sanitační technik, záskok za nočního hlídače, vrátného, skladníka, dispečera expedice, ředitel pivovaru, sládek, plánovač, nákupčí… Bylo to takové pivovarské kolečko – někde jsem byl měsíce jinde roky. Po roce 2008 jsem se stal opět ředitelem výroby čili sládkem Pivovaru HEROLD Březnice a.s.
* Být vrchním sládkem v pivovaru je snem mnoha lidí. Co je vlastně náplní vaší práce? Asi to není jen o ochutnávání piva …
Ochutnávání piva je až vlastní finále. To, co tomu předchází, si mnozí vůbec neuvědomují. Je to mravenčí práce, která začíná výběrem surovin, jejich uchování a zpracování. Vytvoření a dodržování jednotlivých receptur pro daný sortiment. Sledování a snižování výtrat. Vedení základní výrobní evidence. Plánování zabezpečení výroby, jednotlivých postupů. Vstupní a výstupní kontrola. Hlavně, je to kolektivní práce se všemi zaměstnanci, kteří se podílejí na výrobě. Nejhorší však je to, že se někdy můžete snažit jak chcete.Vše od samého začátku hlídat jako oko v hlavě a na samém konci pak někdo špatně ošetří pivní vedení u čepu či pivní sklo a celá práce vyzní úplně jinak. Zde si můžeme připomenout staré přísloví, které přetrvává dodnes: „Pivovar pivo vyrábí, ale hostinský ho dělá!“
* V čem je chuť piva Herold specifická?
Za jakostní pivo považujeme takové, které má čistou chuť prostou pachutí, je řízné, chlebnaté, jiskrné, které má hustou, přiměřenou, trvalou pěnu a odpovídá typu a místním zvyklostem. Toto hovoří samo za sebe. Charakter jednotlivých druhů našeho piva je dán především použitím specifické surovinové skladby, různých pivovarských kvasinek, přírodní pramenité vody čerpané ze zámecké obory, ale hlavně je volena tak, aby oslovila jednotlivé konzumenty pro danou chvíli s daným sortimentem.
* Změnila se během let i receptura, či se vracíte k lety prověřeným?
Máte pravdu, jsou receptury, které se nemění, ale jsou věci, se kterými se člověk musí poprat a upravit je k obrazu svému. Hodně věcí jsem po škole okoukal od svých kolegů i přímo u nás v pivovaru, ale největší školu do života jsem absolvoval asi v době, kdy Březnici vlastnil Výzkumný ústav pivovarsko sladařský Praha. Zde se jednalo o různé zkoušky chmelových odrůd, produkci mladinových koncentrátů, sladinových nápojů na bázi piva s grepovou nebo citrónovou příchutí, různé altbiery, bocky, pšeničná svrchně kvašená piva, portery, dochmelování v tanku za studena. V roce 2011 náš pivovar získal celkem osm ocenění z výstav a degustačních soutěží. V roce 2012 jsme jich získali devět.
* Jaké jsou výhody menších pivovarů oproti velkým koncernům?
Protože jsme nejmenší průmyslový pivovar v barokním stylu, tak si dovolím říct, že my s velkými pivovary již léta nesoutěžíme. My si hlavně chceme zachovat svoji tvář, nabízet konzumentům tradiční, postaru vyráběnou potravinu, kde dáváme velký důraz na kvalitu než kvantitu. A jak přesvědčujeme lidi? Rozšířili jsme nonstop prodej na vrátnici pivovaru, nabízíme pivo na prodejních farmářských dnech, jezdíme na různé pivní slavnosti, kde se každý osobně může přesvědčit o tom, zda nalezne v některém našem druhu zalíbení či nikoliv. (zdroj: pribramsky.denik.cz)
Pivo z březnického pivovaru, které na jaře 2013 obdrželo cenu Potravinářský výrobek Středočeského kraje za Polotmavé speciální pivo Herold a Tmavé speciální pivo Herold. „K nejnovějším oceněním patří cena Pivo České republiky 2013 pro třináctistupňové tmavé speciální pivo Herold Czech Black Lager 13%, které jsme získali 8. června,“ sdělil Příbramskému deníku sládek František Pinkava. Pivovar vyvážel 60 % své produkce do zahraničí, takže březnické pivo lidé ochutnávali v Řecku, Rusku, na Ukrajině, v Číně, ve Švédsku, na Slovensku a dokonce i ve Finsku.
A kde ochutnají březnické pivo krajané? „V Březnici čepují Herold v café restaurantu Na statku, kde je pivo celoročně. Dále také naše pivo točí i v restauraci na kurtech a na stadionu. U Jehudy teď můžete ochutnat nefiltrovanou dvanáctku,“ zval nejen pivaře Pinkava. Herold měl navíc zastoupení i v Praze a Plzni. Pivovar také pravidelně pořádal pivní slavnosti, které mají dlouholetou tradici. „Loňský rok jsme slavnosti pořádali za podpory Středočeského kraje a města Březnice. Letos se spojí s otevíráním březnického náměstí 6. července. Typické pivní slavnosti se soutěžemi a programem plánujeme na podzim. V současné době chystáme také nový druh piva, ale vše je zatím ještě v plenkách,“ prozradil Pinkava. A jaké pivo doporučil sládek v letním období? „Na zahnání žízně je vhodné výčepní pivo a nealko, na večerní grilování pak tmavé třináctistupňové pivo či Granát,“ doporučil Pinkava a vzápětí dodal, že cyklisté pak mohou iontový nápoj vyměnit za pšeničné pivo, jehož obliba stále stoupala . „Navíc prodáváme na vrátnici i pivo nonstop, takže fungujeme i jako taková pivní pohotovost,“ vtipkoval sládek. (zdroj: pribramsky.denik.cz)
Pivovaru se v roce 2013 podařilo najít nové exportní odbytiště. Svá piva začal vyvážet do Číny. Malý pivovar s 23 zaměstnanci v roce 2013 dosáhl výstavu 8885 hl, což bylo o 1600 hl víc než v předchozím období. Na vývoz mířila z Heroldu polovina produkce a tento poměr se už několik let neměnil. „Nejvíce se na exportu podílel prodej do Anglie a Irska, který se nám po letech podařilo obnovit. Novým exportním odbytištěm se stala Čína. Stabilně vyvážíme do Ruska, Ukrajiny, na Slovensko, v malé míře pak do Finska a Švédska,“ shrnul obchodní ředitel Tomáš Kopřiva. V roce 2008 pivovar koupila pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Předtím ho vlastnila společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Kvůli špatné ekonomické situaci ho ale prodala. Nový vlastník musel nakoupit drahé laboratorní přístroje a čerpadla, kvůli investicím byl ve ztrátě. To se už ale podle Kopřivy zlomilo. „Pokud se týká ekonomických výsledků, jsme v mírném zisku, tedy kladná nula,“ uvedl. V minulosti se v pivovaru vystřídala řada nájemců. Zájem o jeho koupi kdysi projevil i bývalý majitel Bohemia Art a Poldi Ocel Vladimír Stehlík. Pivovar kdysi produkoval ročně kolem 30 tisíc hektolitrů piva, obchodní podmínky už ale takový výstav neumožňují.: (zdroj: zpravy.e15.cz)
V roce 2014 pivovar uvařil košér pivo do Izraele.

Rok Výstav piva
1994
1995 35 000 hl
1996
1997 18 826 hl
1998 10 243 hl
1999 25 238 hl
2000 22 641 hl
2001
2002 20 182 hl
2003 13 824 hl
2004 9 379 hl
2005 10 247 hl (export: 3 129 hl)
2006 13 632 hl (export: hl)
2009 10 000 hl (export: hl)
2010 11 330 hl (export: 50 %)
2012 7 285 hl (export: 50 %)
2013 8 885 hl (export: 50 %)

You may also like...