- Společnost Moravská pivovarská, majitel skupiny Pivovary CZ Group, pod niž spadaly pivovary Zubr, Litovel a Holba, podepsala dne 22.11.2023 smlouvu o prodeji sto procent akcií se společností Pivovary Triangl, ovládanou firmou Kofola ČeskoSlovensko.
- Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od 1. října 2021 spojily do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Smyslem je zvýšení konkurenceschopnosti všech tří značek, posílení jejich postavení na trhu a optimalizace procesů především v oblasti logistiky a distribuce.
- V listopadu 2020 v prodeji limitovaná edice – Pšeničné pivo s květy levandule, Nefiltrované. Alk.: 4,7 %.
- Novinka v únoru 2017 – Extra chmelená 13°. Nefiltrovaný kvasnicový speciál přímo z ležáckého sklepa. Neobvyklé studené chmelení a výjimečná síla chmele zajišťují nezapomenutelný chuťový zážitek.
- Na závěr roku 2016 připravil Pivovar Litovel nový pivní speciál. Litovel Granát byl jedenáctistupňový nefiltrovaný polotmavý ležák, jehož jméno odkazuje na slavný český minerál. Litovel Granát vynikal především dlouhodobě doznívající hořkostí a sytou barvou, kterou získal díky čtyřem druhům sladů.
- Od 14.3.2016 v nabídce Litovel Patrik 11% ležák, který v pivovaru uvařili pro sváteční chvíle a oslavy příchodu jara. Nefiltrovaný speciál s barvou smaragdu.
- Dne 15.4.2015 ve vybraných podnicích čepovali novinku Litovel Ale. Šlo o svrchně kvašené pivo vyšší hořkosti s vyladěným poměrem tří druhů chmele a tří druhů sladu. První dojem navodila jantarová barva, chuť zdobilo aroma tropických plodů.
- V dubnu 2014 pivovar přišel s ozdravným jarním elixírem – poctivým litovelským pivem příjemně okořeněným chutí bylinek. Nefiltrovaný speciál s názvem sv. Patrick Zelený ležák 11° byl po omezenou dobu k dostání ve vybraných restauracích a hospodách.
- Od 7.6.2013 začali stáčet nové nealkoholické ochucené pivo Litovel Pomelo Free. Bez umělých barviv, sladidel a konzervačních látek. Jako první v ČR dodávali od července 2013 tmavé ochucené nealkoholické pivo. Litovel Citron Free byl osvěžující radler s vyšším podílem hořkosti, která se snoubí s osvěžující chutí citrusů.
Starší info:
Prvním dochovaným dokumentem o pivovarnictví na Litovelsku je zápis z roku 1291, kdy městu Litovli udělil král Václav II. právo mílové. V roce 1892, kdy byl založen Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, fungoval zde již německý Měšťanský pivovar, který v roce 1910 konkurenci podlehl. V té době výstav pivovaru dosahoval již 88 000 hl. Za první republiky se pivu říkalo „moravská Plzeň“. V roce 1938 zažaloval Prazdroj litovelský pivovar pro používání reklamního sloganu „Litovelské pivo je všeobecně uznáváno za jediné konkurenční s pivem plzeňským“. Na veřejném líčení v březnu 1938 soud šalamounsky rozhodl, že pivovar může používat text sloganu takto: „Litovelské pivo je všeobecně uznáváno za jediné konkurenční s pivy světových značek“. O oblibě piva svědčí i různá ocenění z tehdejších mezinárodních i našich gastronomických výstav. Pivovar tehdy zásoboval také Zlín, Bratislavu, Piešťany, Košice i Užhorod. Zakladatelem pivovaru byl Josef Svozil, rolník ze Seničky, který pak předsedal i správní radě. Jeho vnučka spisovatelka Herma Svozilová-Johnová pivovar navštívila v roce 1987. Nejslavnější český zápasník Gustav Frištenský si vzal za manželku dceru prvního sládka, bydlel vedle pivovaru, kam i často docházel trénovat na pivovarskou zahradu.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli“, (akciová společnost).
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Hanácké pivovary n.p.
1953-1954 Severomoravské pivovary n.p.
1955-1959 Hanácké pivovary n.p.
1960-1989 Severomoravské pivovary n.p.
Jako součást společnosti Moravské pivovary a.s. byl podnik od 10.5.1994 do 4.3.1996. Poté pivovar se stal součástí holdingu Moravskoslezské pivovary Přerov a.s., který byl v roce 2000 přejmenován na PMS a.s. Přerov. V roce 1994 pivovar vystavil 340 000 hl. V roce 1995 přišel pivovar na trh se třemi novinkami: černou desítkou i dvanáctkou a nealkoholickým pivem Free. V lednu 1996 ukončil pivovar plnění piva do hliníkových sudů. Do těchto sudů stáčel pivo od roku 1973, kdy hliník nahradil dřevo. Stáčecí linka a nákup 17 000 sudů z potravinářské nerezi si vyžádala investici ve výši téměř 70 mil. Kč. Do KEG sudů začal pivovar stáčet jako druhý z Moravskoslezských pivovarů po Olomouci. Společnost se ve svých obchodních aktivitách zaměřila zejména na moravský a východočeský trh. V roce 1997 pivovar vyrobil 350 000 hl piva, což bylo o 30 000 více než v roce 1996, kdy společnost kvůli dlouhé zimě a neobvykle chladnému létu zaznamenala pokles výstavu o 8,5 %. Výrobní kapacity byly v roce 1997 díky nárůstu poptávky využity na sto procent. Pivovar vykázal v roce 1998 ztrátu přes 40 milionů korun proti ztrátě 1,64 milionu korun o rok dříve. V pivovaru se v roce 1999 objevily dva odlišné trendy. Na jednu stranu uzavřeli výrobu v olomouckém pivovaru (provozovna a.s. Pivovar Litovel) a na druhou stranu rozšířili nabídku o pivo Maestro, připomínající zatím známější Velvet.
Ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek v prosinci 1999 řekl:
* Proč jste ukončili činnost v olomouckém pivovaru?
Znalost této značky byla na nízké úrovni již před lety a nyní nebylo možné, vzhledem ke konkurenci ostatních pivovarů se známými značkami, tuto značku prosadit. Olomoucké pivo mělo prostě málo patriotů.
* A o přenesení výroby některého druhu litovelského piva do Olomouce jste neuvažovali?
Nebylo by to vhodné. Litovelské pivo nelze vařit všude, záleží i na vodě a dalších věcech.
* Zavedením Maestra jste vyrovnávali pokles jiného druhu piva, nebo výpadek olomouckého pivovaru?
Naším úmyslem nebylo něco nahrazovat, ať se to týká piva z Litovle či Olomouce. V každém případě ale jeho prodej přinesl pozitivní ekonomické výsledky. Od září do prosince 1999 jsme ho prodali za téměř šest milionů korun.
* Čekali jste takový úspěch Maestra?
Nečekali jsme, že se tak chytí. I lidé, kteří dříve pivo nepili, si dají i dvě a nevyhýbají se mu ani klasičtí pivaři. To nás velmi potěšilo, zvlášť proto, že to bylo bez reklamy. V dnešní době jsou na našem trhu hodně zastoupena unifikovaná piva, o kterých se říká, že jsou takzvaně „prázdná, příliš sterilní, a že nemají svoji identitu – jsou tuctová“. Maestro proti těmto pivům působí zcela mimořádně jak po stránce chuťové, tak i vizuální. Velmi vhodně doplňuje náš sortiment a je vlastně speciálem mezi speciály. Posunuje vnímání našeho zákazníka do pozice výjimečnosti, která se vlastně ke královskému pivu Litovel váže.
* V poslední době začínají u minerálek plasty vytlačovat skleněné lahve. Nehrozí to i u piva?
Předpokládáme, že i pivo v umělohmotných lahvích najde své zákazníky, ale myslím si, že se bude jednat pouze o velmi malé procento lidí, které tím neovlivní trh. Do plastových obalů jsou zejména výrobci minerálek tlačeni zákazníkem, ale myslím si, že v této oblasti šláplo lidstvo vedle.
Hospodaření pivovaru se v roce 1999 vrátilo zpět do černých čísel. Společnost podle auditovaných výsledků vykázala čistý zisk 637 tisíc Kč proti ztrátě 40,7 milionu Kč v roce 1998. Pivovar měl na konci roku 1999 celková aktiva 738,273 milionu Kč, vlastní jmění 595,691 milionu Kč a cizí zdroje 142,35 milionu Kč. Hospodaření roku 1999 skončilo podle auditovaných čísel ziskem necelých 640 tisíc korun.
Pracovníci pivovaru 20.4.2000 instalovali do provozu nové tanky, v nichž pivo odpočívá před stáčením. Do každého se vešlo 600 hl a byly vysoké osm metrů. Touto investicí se zdvojnásobil objem zásobních tanků. Než se dostaly na své místo, musel je jeřáb přenést přes devět metrů vysokou zeď. „Nové tanky nejsou již ocelové, ale nerezové a mají větší kapacitu, “ uvedla Vladislava Křížková z pivovaru. Tanky dodala firma ZVU POTEZ Hradec Králové.
Symbolika znaku pivovaru vyjadřovala filozofii podniku. První dva symboly – obilné klasy a srp – vyjadřovaly sepětí s historií kraje litovelského Pomoraví, který poskytoval dostatek bohaté úrodné země pro růst sladovnického ječmene. Třetí symbol, který zaujímal ve znaku význačné místo, byla včela. Tvůrci znaku poukázali na její píli, neodmyslitelně patřící k lidem, kteří vaří litovelské pivo. Štika a kapr ve znaku připomínaly dobu zrodu města Litovle jako rybářské osady a dodnes jsou součástí městského erbu. Neoddělitelnou součást znaku pivovaru tvořila královská koruna. Je nositelkou odkazu našich předků z doby českých králů, kteří udělovali městům právo vařit pivo. Městu Litovel toto právo udělil v roce 1291 král Václav II.
Unikátní technologie založené na systému Bio Control Systém (B.C.S.) začal v roce 2000 využívat pivovar při vaření piva jako jediný na světě. Takto vyrobené pivo neslo název Pí-pivo. Vařilo se z takzvané Pí-vody, která se svou čistotou blíží kvalitě vody při jejím vzniku. Podle ředitele pivovaru Miroslava Koutka vyvinuli technologii založenou na B.C.S. japonští a maďarští vědci. „Výsledné pivo je co do chuťových vlastností velmi jemné a plné a je nazýváno živým pivem,“ poznamenal v prosinci 2000 ředitel. Vývoj Pí-technologie pro pivovarnictví podle něj trval čtyři roky a její tvůrci se rozhodli poskytnout sublicence státům bývalého východního bloku, ve kterých má vaření piva dlouhou tradici. Dodal, že ne náhodou byla zvolena České republika a Pivovar Litovel. Koutek odmítl zveřejnit částku, kterou pivovar do výroby Pí-piva investoval. Ředitel neuvedl, kolik Pí-piva pivovar vyrobí. „Vše bude záviset na poptávce. Probíhají i jednání se zahraničními partnery,“ dodal s tím, že Pí-pivo bude stáčeno do lahví a jeho cena bude ve srovnání s běžným průměrem vyšší. V černých číslech uzavřel pivovar rok 2000.
Skupina pivovarů v Litovli, Přerově a Hanušovicích přistoupila ke zvýšení cen začátkem března 2001. „Úprava musela přijít po vyhodnocení našich skutečných výrobních nákladů. Půllitr našich piv bude dražší o čtyřicet až šedesát haléřů,“ informoval ředitel skupiny Antonín Chytil. Ta naposledy zdražovala díky úsporným opatřením v únoru 2000.
Pivovar zahájil v červnu 2001 reklamní kampaň, která poprvé zahrnovala také televizní spot. Spolu s billboardy ho vytvořila zlínská reklamní agentura Comtech. Imageová televizní reklama byla dílem režiséra F. A. Brabce a hudebního skladatele Jana Jiráska, a měla oslovit především zákazníky s vyšším vzděláním a příjmy. Comtech pracoval pro celý holding Zubr/Litovel/Holba, televizní reklama na značku Zubr běžela v televizi už několik týdnů. V souvislosti s reklamní kampaní přišel pivovar i s novým designem svých lahvových piv. Pivo Litovel Classic tmavé bylo přejmenováno na Litovel Dark. Horko, které panovalo po většinu dnů srpna 2001, zvyšilo zájem o pivo. „Dá se říci, že odbyt vzrůstá se vzrůstající teplotou,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Tomáš Halouska. Podle jeho vyjádření opouštělo v horkých dnech pivovar každý den v průměru o sto hektolitrů piva více, než je jinak v létě běžné. Pivovar v roce 2001 vyrobil na export pivo s názvem Czech Well (plněno do 0,33 l lahví). V říjnu 2001 pivovar použil na propagaci svého piva bilboardy, na kterých se objevil slogan: „Zvol si svůj rytmus. Litovel.“. Na konci roku 2001 pivovar pozměnil design i plechovkového balení piva Classic (alk.: 3,5 %).
V roce 2001 pivovar vystavil kvůli nepřízni počasí a kapacitní možnosti pivovaru jen necelých 210 tisíc hl piva. „Úzkým výrobním místem se stala část hlavního kvašení – spilka, která bude zrekonstruovaná,“ zdůvodnila pokles Markéta Hoduláková z marketingu pivovaru. Kromě tradičních světlých piv vyráběl pivovar i piva speciální, jako bylo Maestro – pivo s lavinovým efektem, Pí-pivo, pivo tmavé a nealkoholické. Pivovar v roce 2001 vložil do investic, údržby a oprav částku přes 29 milionů korun. Největší část peněz směřovala do oblasti energetiky a obnovy strojního zařízení.
Pivo z Litovle uspělo na 12. ročníku soutěže o Zlatou českou pivní pečeť, která se uskutečnila v lednu 2002 v Táboře. Pětačtyřicet pivovarů nabídlo do soutěže celkem 184 vzorků, které ochutnávalo 83 degustátorů. Středomoravští pivovarníci získali zlato za světlý ležák Litovel Moravan a bronz za pivo Litovel světlý Classic. Další tři druhy litovelského piva se probojovaly do finále. „Pivovar Litovel se této celostátní soutěže zúčastňuje od roku 1999. Dosaženými výsledky na této a dalších soutěžích, jako je Pivo České republiky a Pivex, potvrzuje vysokou kvalitu Královského piva Litovel,“ uvedla Markéta Hoduláková z marketingu pivovaru.
Pivovar v roce 2002 více než zdvojnásobil investice do výrobních technologií na 25 miliónů korun z deseti miliónů korun v roce 2001. Hlavní část investic byla podle ředitele Miroslava Koutka směřovat do modernizace hlavní kvasírny, která by měla být dokončena až v roce 2003. „Tato investice nám umožní vyrábět širší sortiment speciálních piv,“ uvedl.
Pivovar se v květnu 2002 pustil do první etapy rekonstrukce spilky. Sedmdesát let staré betonové kvasné kádě a pětatřicet let staré ocelové kvasné kádě nahradí novými nerezovými. Do nové spilky pivovar instaluje 17 kádí s vnějším plášťovým chlazením o obsahu celkem 4 800 hl. V nich probíhá hlavní kvašení, které trvá pět až sedm dnů. „Ke zchlazené mladině se ve spilce přidávají pivovarské kvasnice a začíná kvasný proces. Hlavní kvašení je bouřlivé – vzniká alkohol, kysličník uhličitý a uvolňuje se teplo,“ popsala proces Markéta Hoduláková z pivovaru. „Hlavní kvašení probíhá při teplotách zhruba do deseti stupňů Celsia. Po něm se mladé pivo suduje do ležáckého sklepa, kde pozvolně dokvašuje při teplotách jednoho až dvou stupňů Celsia,“ dodala. Nerezové kádě vyrobila firma Sekos z Ústí nad Labem, která do pivovaru nedodala své výrobky poprvé. „V roce 1967 jsme v Litovli instalovali semispilku a v průběhu let 1964 až 1992 ležácké tanky,“ upřesnil obchodní ředitel Luboš Šourek. Rekonstrukci, kvůli níž se provoz pivovaru ani na den nezastavil, měla na starosti společnost VHH Thermont z Troubelic. „Nejnáročnější bylo rozbourání železobetonových kádí,“ přiznal stavbyvedoucí Michal Pleník. Kvašení na nové spilce, která umožní navařování piva bez odstavení vaření, spustí pivovar v červnu. Začátkem roku 2003 se pak pustili do druhé etapy rekonstrukce, během níž nahradili nerezovými káděmi i zbylou část staré spilky. Celkový obsah kádí potom byl 7 400 hl, což bylo o 1 200 hl více, než měla původní spilka.
V pivovaru prošel ředitel Miroslav Koutek všechny profese. Před více než třiceti lety začínal jako učeň, o deset let později byl už nejmladším sládkem v ČR a od roku 1992 řediteloval pivovaru.
* Kam byste v pitném režimu zařadil pivo?
V naší zemi asi hned za vodu, protože klasické pivo patří k nejzdravějším nápojům vůbec.
* Není to trochu nadnesené?
Rozhodně není, pokud jde o piva vyráběná tradičními, a to slovo zdůrazňuji, metodami. Tím mám na mysli osvědčené technologické postupy a receptury našich sládků, nikoli uniformní piva vyráběná v globálním měřítku.
* Jaké přednosti klasického piva tedy máte na mysli?
Díky kvalitním přírodním surovinám sladu, chmelu a vodě a díky klasickému procesu kvašení dostáváme do piva zvlášť cenné látky jako jsou stopové prvky např. vápník, hořčík, draslík, fosfor, chrom, také minerální látky vitamíny, zejména skupiny B, bílkoviny a aminokyseliny. Například pivo Litovel obsahuje více než dva tisíce různých složek.
* Pivo je ale, jak známo, alkoholický nápoj…
Jenže ho obsahuje toliko malé množství! Například v desítce je to 4,2 %, v 11 stupňovém pivu 4,6 % a ve dvanáctce 5 %, například ve srovnání s vínem obsahuje až 3krát méně alkoholu. Nízké procento alkoholu v pivu působí příznivě na rozkládání tuků v lidském organismu, ovlivňuje také „kladný“ cholesterol a podle nejnovějších výzkumů řadíme pivo k nápojům obsahujícím protirakovinové látky. Tím samozřejmě netvrdím, že pivo je jediný univerzální zdravý nápoj, ale jsem přesvědčen, že v pitném režimu občana ČR má klasické pivo své nezastupitelné místo.
* Obezita pijáků piva vám nevadí?
Vadí, ale ne každá otylost je z piva. Tu obvykle přináší až nadměrná konzumace chmelového moku a hlavně pak nedostatek pohybu. Na základě již zmiňovaných výzkumů lékaři doporučují konzumovat mužům 2 půllitry denně a jednu až dvě třetinky dobrého piva ženám.
* Ale co kalorie?
Vidíte, a tohle je další všeobecný blud. Například půllitr piva obsahuje pouze 200 kcal, zatímco mléko nebo ovocná šťáva 250 kcal, víno dokonce 300 kcal. Rozumná konzumace piva umožňuje postupné spalování jednoduchých cukrů a dextrinů, což zase má příznivé regenerační účinky. Podívejte se na mne. Je mi 46 let, měřím 173 cm a moje hmotnost se dlouhodobě pohybuje kolem 64 kilogramů. Pivo piji i celý život a určitě více, než je v současné době doporučováno.
* Jaká je současná nabídka litovelských piv?
Pro každodenní konzumaci to jsou světlá piva Classic, Moravan a Prémium, pivo s lavinovým efektem Maestro a bezalkoholové Free pivo. Sortiment doplňuje černé pivo Dark a zcela novou samostatnou kapitolou jsou piva, které náš pivovar vyrábí z unikátní vody jako první na světě.
Současný sortiment akciové společnosti Pivovar Litovel se ustálil na nabídce světlých piv, které zákazníci znali pod obchodními názvy Classic, Moravan a Premium. Podle někdejších zvyklostí šlo o desítku, jedenáctku a dvanáctku. Naproti tomu speciálními pivy bylo tmavé královské Dark a mimořádně lahodné Maestro s celou plejádou vjemových efektů včetně lavinového. Do výčtu neodmyslitelně patřily i bezalkoholové Free pivo a světový unikát – Pí-pivo, vyráběné z regenerované a harmonizované vody. „Máme tedy letos malé i velké výročí zároveň,“ hodnotil v lednu 2003 historické datum ředitel Miroslav Koutek. „Malé proto, že to nejsou čisté kulatiny, velké především proto, že pivovar přečkal všechna složitá období 20. století, tedy první světovou válku, krizi třicátých let, druhou světovou válku i období pětiletek, kdy absolutní přednost měl těžký průmysl a kdy potravinářství, kam se pivovary radí, stálo na okraji zájmu. Po Listopadu zase bylo obtížné se prosadit vůči ekonomicky daleko silnějším zahraničním producentům piva.“ Nebylo jiné cesty než zastaralý pivovar postupně modernizovat, což si vyžádalo mnoho desítek miliónů korun. K nejvýznamnějším investicím patřily nová lahvárna, přetlačné tanky, filtrační stanice, sudová stáčírna anebo přebudování energetického hospodářství. V roce 2002 přišla na řadu první etapa rekonstrukce a rozšíření kapacity hlavní kvasírny – spilky, kdy staré zařízení nahradil nerezový materiál. Vyměněno bylo i strojové chlazení ledové vody. V roce 2003 pokračovala nejen rekonstrukce chladiče mladiny, kvasničárny a vířivé kádě, ale i okruh solanky pro sklepy a spilku, včetně zastaralých čpavkových kompresorů. „Tak rozsáhlá modernizace je nezbytně nutná pro to, abychom naplnili nás dlouhodobý cíl – stále vyrábět a nabízet skutečnou klasiku,“ zdůraznil sládek Petr Kostelecký a hned upřesnil: „Výroba v pivovarech se méně nebo více liší. Někde se odklonili od osvědčených postupů a dali se cestou uniformních piv bez charakteru a osobitosti. Taková piva chutnají stejné kdekoli na světě a při jakékoliv příležitosti. My právě naopak zachováváme a prohlubujeme klasické postupy tak, aby Královské pivo Litovel, což je od roku 1992 naše chráněná značka, oslovilo co nejširší okruh zákazníků. A mají si opravdu z čeho vybírat.“ Budovy pivovaru byly krásným historickým objektem na kterých vykonal své zub času. Vždyť některé z budov měly více než sto let. Nešlo se proto divit, že vedení akciové společnosti dbalo nejen na modernizaci technologie, ale postupně vyspravuje i vnější vzhled těchto pivovarských objektů, které postupně dostávaly barevně vylepšený kabát. Fasády provozů, kde v živé materii probíhaly pivovarské procesy, měly světle žlutou barvu ječmene, provozy s převahou strojních částí jsou naproti tomu označeny světle zelenou představující barvu chmele. Samostatnou kapitolou bylo zkrášlení fasády varny, která si vyžádala rekonstrukci původních historických oken z roku 1938.
„Máme vlastní obchodní politiku, která je jiná, než jakou mají velké pivovary. Jejich konkurenci čelíme nabídkou širokého sortimentu piv, které vyrábíme klasickou českou cestou. Na rozdíl od většiny tuzemských pivovarů jsme totiž nedali přednost průmyslové výrobě piva,“ řekl v červenci 2003 ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Pivovar dosud soustředil své obchodní aktivity na střední a jižní Moravu a část východních Čech. „Vzhledem k současné situaci na trhu je náš loňský nárůst výstavu pozitivním výsledkem. I přes tlak větších konkurentů si v okolí držíme síť restaurací, které zásobujeme,“ uvedl Koutek. Pivovar již několik let otevíral brány návštěvníkům, kteří mohli na vlastní oči vidět postup výroby piva či si prohlédnout místní pivovarské muzeum. „Do našeho pivovaru ročně přijede z tuzemska i zahraničí více než osm tisíc návštěvníků, kteří si sami udělají obrázek, jak u nás pivo vaříme. Na podporu jeho prodeje organizujeme i ochutnávkové akce a účastníme se pivních festivalů a soutěží,“ řekl Koutek. Úspěch podle něj slavily nové druhy litovelského piva, jako byly Maestro či Pí-pivo. Zaměstnanci pivovaru se i ve vedrech léta 2003 asi do práce těšili. Vyprahlá hrdla mohli totiž za požehnání svého zaměstnavatele klidně zvlažit zlatavým mokem, na jehož výrobě se podíleli. Ředitel Miroslav Koutek 6.srpna 2003 řekl, že vedení společnosti s nástupem vysokých teplot nad konzumací piva při práci přimhouřilo oči. Pitný režim svých zaměstnanců hodlalo ale mít pod kontrolou. Zahánění žízně pivem při vaření oblíbeného moku mělo podle Koutka jednu nespornou výhodu. „Lidé, kteří se pohybují kolem výroby našeho piva, mají díky ochutnávkám výrobní proces ještě více pod kontrolou. Za starých časů to bývalo běžné, i tehdy ale v pivovaru platilo, že žízeň se musí zahánět s mírou,“ podotkl Koutek.
Přišel, viděl, Litovel! Přesně tak by se daly charakterizovat oslavy výročí založení pivovaru v Litovli, které proběhly na konci listopadu. Pivovaru, který vznikl před 110 lety ze vzdoru proti německému elementu a který byl i v současné ekonomicky nelehké době jako jeden z mála v zemi stále v českých rukách a stále vaří pivo starou klasickou českou metodou. Pivovarem zněla skutečná klasika. Poprvé v historii českého pivovarnictví i kultury se konal přímo ve varně hudebně-literární večer. Díla italských mistrů hrál na kytaru světově proslulý kytarista Miloslav Klaus, z děl Boccaccia, Petrarky či Buonarrotiho přednášel charizmatický herec Bořivoj Navrátil. „Už jsem vystupoval ledaskde, ale na varně pivovaru věru ne. Byl to úžasný zážitek. Koukal jsem, že už zařízení varny jsou samy o sobě nádherné umělecké artefakty,“rozplýval se po vystoupení slavný herec. U příležitosti 110. výročí si potom litovelští pivovarníci nadělili „malý“dárek. V prostorách hotelu a kulturního domu Sidia v Olomouci otevřeli klasickou stylovou restauraci. „Když jsme hledali využití pro zdejší restaurační provozy, chtěli jsme, aby to mělo domácí styl a především aby to měl někdo, za kým je jen český kapitál. Náš objekt je také jen za české peníze. Proto jsem velice rád, že jsme se dohodli právě s domácím pivovarem Litovel,“konstatoval majitel Sidie Vladimír Nemajer. Pivovar na jaře 2004 uspořádal spotřebitelskou soutěž Spanilá jízda. Zájemci sbírali symboly (postýlky, lehátka, vaničky a piva), které nalezli na těsnění pod soutěžními uzávěry. Symbol piva mohl spotřebitel směnit ve vybraných litovelských restauracích (označených samolepkou akce) za čepované pivo. Z ostatních symbolů se sestavovali sady a posílali do pivovaru. Podle počtu sad mohl vylosovaný výherce získat originální klíčenku, polokošili či mikinu s logem pivovaru.
Nové pivo představil dne 27.května 2004 u příležitosti oslav 111. výročí založení pivovaru jeho sládek Petr Kostelecký, který také narazil jeho první soudek. Pivo neslo název Výroční speciál. Mělo více než šest procent alkoholu.
Malé muzeum kompresorů a topenářské techniky vybudoval pivovar ve svém areálu. Umístěny v něm byly exponáty, které se v továrně používaly od začátku minulého století, a to mimo jiné například k chlazení vody. „Expozici jsme vybudovali z úcty k lidem, kteří jednotlivá zařízení vytvořili a využívali je. Chceme také zájemcům ukázat to, co se už nikdy nevrátí,“ řekl novinářům ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Muzeum závod umístil do předsálí nové strojovny chlazení, aby lidé mohli srovnat historickou techniku s novým vybavením. Strojovna byla uvedena do provozu při příležitosti 111. výročí založení pivovaru. Obdobná malá muzea chtělo vedení pivovaru zřídit také u dalších nových provozů, například u spilky. „Všechna budou navazovat na muzeum, které jsme vybudovali už v roce 1988. Mapuje vývoj pivovarnictví na Moravě od roku 1291,“ poznamenal Koutek. Muzea litovelského pivovaru si lidé mohli prohlédnout při exkurzích.
Na čtyřicet milionů korun odhadl pivovar škody způsobené bouří spojenou s tornádem dne 9.června 2004. „Poškozené jsou skoro všechny střechy a většina budov. Vytrhané a polámané byly i stromy v pivovarském parku. Co nezvládla zničit větrná smršť, dokonaly přívaly vody do odkrytých výrobních a kancelářských prostor,“ popsal ředitel Miroslav Koutek. Výroba zlatavého moku se však nezastavila. „Máme i zásoby piva do příštího týdne, takže zákazníci vůbec nic nepocítí. Stáčíme a expedujeme jako jindy,“ tvrdil Koutek. Hned večer po pohromě po obnovení dodávek energie litovelští pivovarníci pokračovali ve vaření. Uchráněny byly i rozvařené dávky. „Také spolupracujeme tři pivovary jako bájné Svatoplukovy pruty. A tak nám hned přispěchali na pomoc při odklízení škod zaměstnanci z pivovaru Holba i Zubr,“ řekl ředitel.
O oblibě litovelského piva nejlépe svědčila skutečnost, že nedávné 111. výročí založení „svého“ pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako byli Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří “ skutečná klasika“. Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem. Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek se deník Olomoucký den zeptal v říjnu 2004 ředitele Pivovaru Litovel a.s. Miroslava Koutka:
* Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu ?
Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání – dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme. Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.
* Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva ?
Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.
* Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem ?
Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo. Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.
* Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte ?
Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.
* V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat ?
Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.
* Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější “ speciály“, jako je například Pí- pivo.
Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.
* Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí ?
Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.
* Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána – červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.
Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout. Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí, řekl ředitel.
Jen málokterý problém v pivovaru mohl Miroslava Koutka překvapit. V roce 2004 osmačtyřicetiletý ředitel totiž v podniku, kterému už přes deset let šéfoval, vystřídal kromě místa vrchního sládka také všechny dělnické profese. I díky tomu patřil mezi úspěšné manažery. „Od doby, kdy jsem se v pivovaru začal učit, jsem tam také zůstal,“ řekl v listopadu 2004 Koutek. Na dobu, kdy v domovském pivovaru začínal jako učeň, rád vzpomínal. „Dnešní patnáctiletá děcka se jenom dívají, jak se co dělá. Ale my jsme si to i zkusili, což je mnohem lepší. Spoustu věcí jsme se tím naučili,“ tvrdil ředitel, který později vystudoval pražskou průmyslovou školu zaměřenou na pivovarnictví. Po studiích a vojně se do Litovle vrátil. Z dělníka povýšil na mistra na různých střediscích a roku 1982 se byl vrchním sládkem, po řediteli nejdůležitější osobou v pivovaru. Odtud byl jen krůček k tomu, aby se o deset let později stal šéfem celého pivovaru. „Já toho ředitele vlastně ani dělat nechtěl, ale tak nějak to vyplynulo,“ podotkl. Žádnou personální revoluci v pivovaru dělat nemusel. Nejtěžší úkol pro Miroslava Koutka v pozici nejvyššího manažera bylo najít nového vrchního sládka. Trvalo mu to dva roky. „Musel jsem hledat k sobě kolegu, který by byl na stejné frekvenci jako já. Názor může mít různý, ale bylo potřeba, abychom šli stejným směrem. V roce 1994 jsem si našel sládka, kterého jsem tři roky předtím sám zaučoval. Dodneška to táhneme spolu,“ popisoval Koutek. Pivovar měl v roce 2004 asi dvě stě zaměstnanců a Miroslav Koutek tvrdil, že jen málokterý podnik je po personální stránce tak stabilizovaný. „V jiných firmách se managementy už třikrát vyměnily, ale my jsme tady pořád. Možná je v tom jiný motiv, než peníze. Nás poutá láska k řemeslu, k odkazu dřívějších sladovníků a pivovarníků,“ vysvětlil ředitel. Miroslav Koutek pracoval i čtrnáct hodin denně. „Hlavu mám ale v pivovaru 24 hodin denně. Naše práce je hodně tvůrčí, všechno si navrhujeme sami a to mě baví,“ uzavřel muž, který přiznal, že svou práci by nemohl dělat bez podpory rodiny. „Kdyby moje paní nebyla taková, jaká je, tak by se to dělalo těžko. Stejné je to i s mými syny. Všichni pivovarem žijí taky.“
Pivovar na konci roku 2004 etikety svých piv ozvláštnil vánočním motivem.
Světlý Výroční Speciál z pivovaru, zvaný také 111 dle počtu let uplynulých v roce 2004 od založení pivovaru se objevil na konci roku v maloobchodních prodejnách v papírových krabicích po osmi kusech.
Více než 235 000 hl piva vystavil pivovar v roce 2004, když nárůst produkce podpořil zejména export, který se podařilo významně navýšit.“Například jen v Londýně se vypijí téměř čtyři tisíce hektolitrů sudového piva značky Litovel,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Podle jeho slov se v Litovli vyrábělo více než sto let tradiční české pivo klasickou technologií. K těm patřilo např. dvoufázové kvašení a dodržení doby zrání, které u ležáků představovalo více než 50 dnů.
Pivovar i v roce 2005 pokračoval ve výrobě piva Holan. Tato značka byla vařena do roku 2000 v pivovaru Olomouc a po uzavření byla jeho produkce přenesena do Litovle (tehdejší majitel olomouckého pivovaru). Zejména pro olomoucký region byl kromě světlého výčepního Holana (alk.: 4,2 %) v Litovli vařen i světlý ležák Václav (alk.: 5,0 %).
Ředitel pivovaru Miroslav Koutek sice nevěděl, co bude za 20 let, ale mínil, že nyní není pro mixy piva spolu s nealkoholickými nápoji na českém trhu mnoho prostoru. „Je také zbytečné do již tak přeplněného nápojového trhu dodávat další ‚slátaninu‘,“ uvedl v květnu 2005 ředitel s tím, že by pivovary měly raději dělat klasicky vařené pivo, které se osvědčilo a dobylo svět.
Pivovar získal nová zařízení na chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala téměř 10 milionů korun. „Touto akcí jsme zakončili technologické úpravy, na kterých jsme pracovali bezmála pět let,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. „Pivovar se připravoval na modernizaci zařízení chlazení mladiny, která zahrnovala výměnu vířivé kádě, chladiče a čistící stanice, dva roky. Investovali jsme do modernizace spilky, kvasničárny a strojovny chlazení,“ prohlásil Koutek. Nová zařízení zpřesnila technologii výroby a zvýšila jakost výsledné produkce. Moderní technologii mohli návštěvníci pivovaru srovnat s expozicí zařízení, které závod používal v minulosti. Minivýstavu historické techniky pivovar umístil do předsálí chladiče mladiny. Mezi exponáty byla například dřevěná káď pro uchování kvasnic. „Lidé ji znají. Je podobná té, ve které se koupala ve filmu Postřižiny Magda Vášáryová,“ usmál se ředitel pivovaru. Závod již v minulosti vybudoval minigalerii historických kompresorů a topenářské techniky v předsálí nové strojovny. „Koncem roku 2005 bychom chtěli obnovit muzeum historie pivovarnictví, které jsme zřídili v roce 1988. Exponáty jsme museli schovat kvůli rekonstrukcím,“ prohlásil Koutek. Pivovar si lidé mohli prohlédnout při exkurzích. V roce 2004 jich branami závodu prošlo asi 8500.
Nárůst v odbytu v řádu desítek procent hlásil pivovar na konci května 2005.“Zájem je především o desetistupňová a jedenáctistupňová piva a pivo Maestro. U něj byl nárůst až stoprocentní,“sdělil obchodní ředitel pivovaru Tomáš Halouska. Závod posílil počty pracovníků především o prázdninách. Přijímal brigádníky z řad studentů.
Jedenáctistupňové pivo z Litovle získalo v kategorii světlých ležáků prestižní titul Pivo České republiky na degustační soutěži, která se uskutečnila v Českých Budějovicích v červnu 2005. Odborná degustační porota složená ze sládků a pivovarských odborníků hodnotila v devíti kategoriích celkem 179 piv ze 39 českých a dvou slovenských pivovarů. Českobudějovické klání bylo počtem soutěžících piv nejvýznamnější tuzemskou degustační soutěží. „Získaného ocenění od pivovarských odborníků si nesmírně vážíme. Úspěch v tak velké konkurenci dokládá, že na Moravě se vaří pivo, které patří k absolutní špičce,“ uvedl ředitel Miroslav Koutek.
Pivovar plánoval v roce 2005 zvýšit vývoz piva až na 15 % své produkce. Vedení společnosti očekávalo navýšení v souvislosti s dosavadním vývojem exportu po vstupu Česka do EU. Před začleněním do EU závod exportoval zhruba 5 % produkce. „Domácí trh je již nasycen a dá se předpokládat, že zde již nebude příliš prostoru pro další růst. Češi drží se svými 162 litry světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu a víc už se toho snad ani vypít nedá,“ sdělil v červnu 2005 ředitel pivovaru Miroslav Koutek.
„Sudového piva jsme v letošním červnu a červenci vystavili o 3,5 % více než ve stejném období loňského roku. Nárůst byl o sedm stovek hektolitrů,“ uvedl v srpnu 2005 ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Velkému zájmu se podle něj těšilo především pivo Maestro, které bylo hodně sezónní záležitostí. “ Toho jsme prodali o dvě stovky hektolitrů více,“ prozradil Koutek, který viděl příčinu zvýšeného odbytu i v rozšiřování výroby.
Unikátní dokument byl nalezen v létě 2005 na půdě pivovaru. Brigádníci, kteří prostory vyklízeli, pod střechou objevili téměř sto let starý diplom, který byl pivu vyrobenému v Litovli udělen na mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1906. Půda pivovaru vydala svá tajemství již několikrát. „Před sedmnácti lety jsem našel diplom k bronzové medaili, který se datoval ke stejnému roku. Bohužel byl značně poškozený. Nově objevený poklad je neporušený, stačilo jen odstranit vrstvy prachu,“ sdělil v srpnu 2005 ředitel Miroslav Koutek. Stoletá písemnost je prý graficky nápaditě zpracována. „Společně se zlatou medailí, která k diplomu patří, ho vystavíme v našem připravovaném pivovarském muzeu. Zprovoznit ho chceme do konce letošního roku,“plánoval Koutek. Ještě počátkem dvacátého století byly mezinárodní výstavy piva prestižní záležitostí. „Jednou za dva roky probíhala výstava ve Vídni. Pivovary byly hrdé na to, že se jí mohly alespoň zúčastnit. O to cennější pak bylo získání jakéhokoliv ocenění. V roce 1906 jsme získali hned dvě medaile – zlatou a bronzovou,“dodal Koutek. Zajímavý objev v Litovli se podařil jednomu z místních občanů. Na půdě svého domku nalezl na čtyři stovky pivovarských lahví, část z nich dokonce pamatovala Rakousko- Uhersko. Nálezce je věnoval muzeu litovelského pivovarnictví.
Areál pivovaru zdobila od srpna 2005 dřevěná plastika připomínající ničivé tornádo v roce 2004. Do pivovaru, který před rokem přírodní pohroma nejvíce poškodila, musela být socha z místního parku přemístěna kvůli vandalům. Sochu musel její autor znovu opravit. „I přes obrovské poškození pivovaru tornádem, které si na obnovu střech a zařízení vyžádalo desítky milionů korun, jsme se rozhodli přispět na sochařské sympozium. Dobrá myšlenka byla zrealizována, ale vandalismus nezná hranic,“řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek.
Pivovar se po dvou letech vrací na švédský trh. První dva kamióny, což představovalo zhruba 240 hl pěnivého moku, odjížděly z pivovaru do Stockholmu dne 29.srpna 2005. Ještě do konce roku 2005 by měl pivovar vyvézt do Švédska více než tisíc hektolitrů klasicky vařeného ležáku Litovel Premium. Ten, jak sdělil zástupce pivovaru Miroslav Slaný, se exportoval do Švédska v letech 1998 až 2003. Export byl však přerušen, protože tehdejší švédský dovozce ukončil svou činnost. „O klasicky vařené litovelské pivo je ale ve Švédsku stále zájem,“ uvedl Slaný. „Velké světové pivovary používají jiné technologické procesy a tuctových světových značek, které se sobě chuťově podobají jako vejce vejci, jsou plné regály,“ tvrdil v této souvislosti ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Klasicky vařený litovelský ležák, který byl dodáván do asi 300 prodejen v celém Švédku, obsahoval pět procent alkoholu. „Vstup na švédský trh je velice složitý. Kromě vysokého zdanění alkoholu a piva je totiž problémem pro řadu zahraničních výrobců navázat obchodní vztahy se státní monopolní prodejní sítí Systembolaget. V běžných obchodech se dá koupit pouze nízkostupňové pivo obsahující maximálně 3,5 procenta alkoholu. Zahraniční výrobci se tedy často přizpůsobují místním podmínkám a dodávají do Švédska nízkostupňové pivo pro soukromé obchodní společnosti,“ doplnil šéf exportu pivovaru Radoslav Marek.
„Léto bylo sice chladné, ale například u sudového piva se odběr za červen až srpen zvýšil oproti loňsku o 3,8 %,“ řekl v září 2005 mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný ze společnosti Previa. Nejvíce se podle něj prodávalo pivo Maestro, které šlo na odbyt o sto procent více než v roce 2004. „Je to lehké pití oblíbené zejména na letních zahrádkách,“ podotkl Slaný. Naopak prodej lahvového piva z pivovaru klesl o 2,4 %.
Sváteční speciál, který byl poprvé uvařen v roce 2004 u příležitosti 111. let založení pivovaru, už opět v listopadu 2005 zrál v ležáckých sklepích. Uvařené várky již prošly hlavním kvašením a měly za sebou už přes 50 dnů zrání v ležáckém sklepě. Ještě zde ležely až do začátku prosince. Speciální ležák zde zrál při teplotě 1° C minimálně 80 dnů. „Podle průběhu hlavního kvašení na spilce lze usuzovat, že speciál bude opravdovou lahůdkou,“ řekl sládek pivovaru Petr Kostelecký a dodal: „Při ležení se pivo čiří, získává svůj charakter a přirozeně se sytí CO2. Dále se pivo už jen filtruje a stáčí. Tak tomu velí klasická výroba poctivého piva“. „Sváteční speciál je vlastně 13% pivo, které obsahuje kolem 6 % alkoholu. Vzhledem k jeho velikému úspěchu na trhu jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících, neboť takto silné pivo zahřeje. Jeho prodej plánujeme od prosince do května. Svátečního ležáku se vypije přes 1.600 hl. Na trh dodáme jak sudové tak i lahvové ve speciálním balení po 8 ks“, prozradil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.
Pivovar uvedl na podzim 2005 do provozu novou závodní kuchyni s jídelnou. Šlo o investici za více než milión korun. V pivovaru se denně uvařilo přes 100 obědů. Kromě jeho zaměstnanců využívali služeb tohoto zařízení i strávníci z okolních firem. „Jedná se o další etapu sociálního programu pro naše zaměstnance. V nedávné době jsme opravili celé sociální zařízení mužů a údržby“, uvedl v listopadu 2005 ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Kuchyně v pivovaru má tradici od roku 1955. „Sám si pamatuji, když kuchařky ve sporáku topily ještě uhlím. V průběhu let docházelo k menším úpravám, ale ve srovnání s dnešním nerez vybavením je to však úsměvné,“ poznamenal Koutek.
Ochutnáváním vánočního třináctistupňového ležáku trávil již několik týdnů v listopadu 2005 četař sklepa a degustátor Kamil Šlancar. O pivní speciál uložený ve 180 hektolitrových tancích se staral po dobu nejméně 80 dní. K zákazníkům se specialita dostala začátkem prosince 2005. Čtyřiatřicetiletý Kamil Šlancar pracoval v pivovaru patnáct let. V roce 1990 začínal jako pomocník vařiče. „Později jsem se věnoval také vaření a spílání, což je vlastně chlazení mladiny. Četaře dělám už osmým rokem. Je to tradiční pivovarská funkce. Zřejmě se jí tak říká proto, že mám pod sebou četu několika pracovníků,“vysvětlil Šlancar. Protože pivo zraje při velmi nízkých teplotách, je už na „studený odchov“za léta praxe zvyklý. V ležáckých sklepích tráví většinu pracovní doby. „Teplota v nich po celý rok nepřesáhne jeden stupeň nad nulou. V prostorách, kde probíhá filtrace, je asi o čtyři stupně víc. Revma zatím nemám, angínu maximálně jednou ročně,“usmál se četař-degustátor. Kvalitu a průběh zrání pěnivého moku kontroloval několikrát denně. Jednou týdně pak společně se sládkem posuzoval, která várka už je vhodná k filtrování a stáčení. „Někdy si lidé mylně myslí, že degustátor jen popíjí pivo a ještě za to bere peníze. Denně ale v práci dohromady nevypiji víc jak jedno nebo dvě piva. Každý vzorek totiž obnáší jen asi deci,“ řekl Šlancar. Vždy po pěti letech si musel obnovovat odborné degustační zkoušky. „Rozlišujeme při nich stopová množství různých přísad přidaných do vody. Celoročně si proto dávám pozor například na vyšší konzumaci cibule nebo pálivé papriky. Mám zkušenost, že ostrá jídla dokáží moje chuťové buňky na další den úplně odrovnat. Na takové lahůdky jako je vánoční ležák si je musím šetřit,“ usmál se Šlancar.
Pivovar kromě svého speciálu ozdobil své etikety na konci roku 2005 vánoční motivem.
„Pivní patriotismus samozřejmě existuje. Zejména v malých městech a vesnicích. Lidé si zde uvědomují svou příslušnost k rodnému kraji a na to své pivo si nedají sáhnout. Pivo má svůj charakter, své kouzlo, a proto i své patrioty,“ uvedl mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný.
Pivovarníci z Litovle obdrželi na počátku roku 2006 jedno z nejprestižnějších tuzemských ocenění. Jejich jedenáctka získala právo užívat celý rok 2006 uznávaný titul a známku Česká pivní pečeť 2006. Odborná degustační porota složená ze sládků a pivovarských odborníků tak anonymně rozhodla na již šestnáctém ročníku Slavností piva a minerálních vod, které se uskutečnily v Táboře. Tento ročník největší akce svého druhu v ČR byl rekordní počtem přihlášených pivovarů. Z ČR se jich přihlásilo 55, ze Slovenska čtyři. Celkem se mezi sebou v degustační soutěži utkalo 250 vzorků piv. Na regulérnost klání dohlížela renomovaná mezinárodní společnost Bureau Veritas. „Tohoto prestižního ocenění od pivovarských odborníků si nesmírně vážíme. Úspěch v tak mimořádně velké konkurenci, zvláště v kategorii tak oblíbených jedenáctek, potvrzuje, že v Litovli umíme vařit špičkové pivo. Úspěch je znásoben stříbrnou Českou pivní pečetí za litovelské černé pivo a mimořádným stříbrným oceněním novinářské a laické poroty za litovelskou jedenáctku,“ uvedl v únoru 2006 ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Úspěch z Tábora byl podle něj důkazem toho, že dodržování klasického výrobního postupu a tradičních receptur se na výsledné kvalitě piva musí odrazit. „Vůbec nejdůležitější pro nás ale je, že naše pivo chutná lidem – pro ty ho přece vaříme“, dodal ředitel.
Pivovar kvůli hrozícím sankcím stáhl soutěž Litovel Turín, kterou rozjel ve svých hospodách. Pivovar pořádal soutěž, během které host za každých pět vypitých piv získal krabičku zápalek a po setření stíracího pole mohl vyhrát zájezd na olympijský hokejový turnaj. „Nechceme se k tomu vyjadřovat, ale Litovel případný spor ustojí,“ uvedl v únoru 2006 jeho mediální zástupce Miroslav Slaný.
Pivní fajnšmekři měli na jaře 2006 další příležitost vychutnat si nevšední pivní lahůdku z produkce pivovaru. Pivovar uvařil pro velikonoční svátky další várku oblíbeného Svátečního 13° speciálu. „Várku velikonočního speciálu jsme uvařili ještě v minulém roce. Přesně to bylo na Mikuláše 6. 12. 2005. Slad pro várku byl vyroben dokonce v polovině října minulého roku“, řekl v březnu 2006 sládek Petr Kostelecký a dodal: „Suroviny pro výrobu speciálu pečlivě vybírám již půl roku před tím, než se takové pivo pije“. Výsledným produktem vaření je 13% mladina, která ještě ani zdaleka chuťově nepřipomíná pivo. Čeká ji ještě dlouhá cesta hlavním kvašením a zejména pak zrání v ležáckém sklepě, než se promění v tolik oblíbený mok. Takový je zákon výroby klasickými technologickými postupy, které dělají české pivo českým pivem. Speciální litovelský ležák zraje v pivovarských sklepích při teplotě 1° C minimálně 80 dnů. „Alkohol v pivu vzniká převážně při hlavním kvašení ve spilce. Ve svátečním ležáku je ho tam kolem 6 %. Říz piva se však ladí až při dlouhém zrání v ležáckém sklepě. Zde velikonoční ležák zraje již od 14. prosince roku 2005,“ zdůraznil sklepmistr pivovaru Radovan Štábl. Sváteční 13° velikonoční ležák byl kromě sudového piva dodáván na trh také v balení po 8 lahvích v kartonu s velikonoční tematikou a malým dárkem.
Pivovar povodeň během dubna 2006 nepoškodila. Zaplavený byl jen park před pivovarem, do samotného pivovaru se tentokrát voda nedostala. Distribuce piva plynule pokračovala beze změn. Po zkušenostech z minulých povodní zde byli připraveni. Na vyvýšená místa přemístili vše, co se dalo.
Od počátku května do konce července 2006 postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovaly litovelské promohlídky. Ty štamgastům přivážely soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera se milovníci piva mohli zúčastnit řady soutěží o atraktivní ceny. „V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promo aktivity přímo v restauracích našich sudových odběratelů, které mají soutěživý a zábavný charakter“, řekla v květnu 2006 Markéta Hoduláková, marketingová manažerka pivovaru. Podle Hodulákové mohou mít nápadité a zábavné podlinkové aktivity mnohem větší dopad na budování značky, než by se na první pohled mohlo zdát. V restauraci je sice oproti televizní reklamě mnohem menší publikum, ale o to intenzivnější je kontakt s ním a o to silněji se buduje vztah a loajalita ke značce. Proto věnoval pivovar v posledních letech většinu finančních prostředků určených na propagaci právě do podlinkových aktivit, které přinášely štamgastům zábavu a daly jim tak další hodnotu navíc.
Novou degustační místnost zprovoznil pivovar v červnu 2006. Prostory začali litovelští pivovarníci využívat při dolaďování chuti svých výrobků. „Profesionální degustace je opravdová věda a i zkušeného degustátora jeho práce stojí mnoho sil, chce-li objektivně zhodnotit a popsat své vjemy. Vždyť jenom k rozlišení vůně je zapojeno mnoho tisíc receptorů a vůně je přitom jen jeden z mnoha hodnocených parametrů,“ řekl sládek pivovaru Petr Kostelecký.
Nejlahodnějším nealkoholickým pivem v ČR byl Litovel Free. Rozhodlo tak 65 profesionálních degustátorů na desátém ročníku soutěže Pivo České republiky, která se uskutečnila v Českých Budějovicích v červnu 2006. V prestižní anonymní degustaci zaštítěné ministrem zemědělství se utkalo v deseti kategoriích celkem 220 vzorků piv ze 47 pivovarů. V kategorii nealko piv chuťové pohárky zkušených degustátorů nejvíce oslovilo nealko pivo z pivovaru vařené klasickým postupem. „Náš technologický postup je náročný. Nealkoholické pivo se vyrábí ze stejných surovin jako všechna ostatní piva. Při výrobě se musí více hlídat, ale výsledek stojí za to, uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Pivovar vařil nealkoholické pivo Free od roku 1999, jeho roční výroba činila přes 10 500 hl. „Používané technologické postupy jsou vedeny přirozenou cestou, kdy se při výrobě řízeným klasickým kvašením omezuje tvorba alkoholu,“ uvedl mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný.
Pivovar pracoval během léta 2006 ve třísměnném provozu, aby pokryl poptávku. „Jsme schopni zvládnout i další nárůst zájmu, i když po zkušenostech z minulých let víme, že už nebude nijak výrazný,“ sdělil v červenci 2006 obchodní náměstek pivovaru Tomáš Halouzka. S větší spotřebou potřeboval pivovar také víc obalů jak lahví, tak nerezových sudů. „Na léto myslíme už dlouho dopředu a předzásobujeme se dostatečným množstvím lahví a sudů,“ řekl Halouzka.
O dvacet procent více piva, než ve stejném měsíci roku 2005, vystavil pivovar v červenci 2006. Zatímco před rokem to bylo necelých dvacet tisíc hektolitrů, roku 2006 téměř čtyřiadvacet tisíc hektolitrů. „V porovnání s chladnějšími mimosezónními měsíci stoupá během letní pivařské sezóny spotřeba zlatavé klasiky každoročně téměř o čtyřicet procent. Letos to bylo díky extrémním teplotám ještě více,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Jako každý rok v létě vzrostl podle něj i v roce 2006 nejvíce zájem o jantarově zbarvené pivo s lavinovým efektem Maestro. Jeho spotřeba narostla v červenci 2006 o třicet procent. „Maestro je hodně sezónní záležitostí. Pivaři a velmi často pak pivařky ho často popíjejí především na letních zahrádkách restaurací a hospůdek“, dodal Koutek. Za prvních sedm měsíců roku 2006 vystavil pivovar celkem 116 508 hl piva. Za stejné období roku 2005 to bylo 112 875 hl.
Litovel Premium se stal vítězem soutěže České pivo 2006 mezi světlými ležáky, kterých v roce 2006 výrobci přihlásili rekordní počet 35. Mezi 23 světlými výčepními pivy získalo prvenství Starobrno Tradiční z pivovaru Starobrno. Výsledky dvoukolové degustační soutěže, při níž 24 sládků a pivovarských odborníků vybírá nejlepší piva, byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva. Na druhém místě se mezi ležáky umístil Staropramen, vyrobený Pivovary Staropramen, a třetí skončil Zubr Premium z pivovaru Zubr. V kategorii světlých výčepních piv bral druhou příčku Zubr Gold a třetí byl Holba Šerák z Pivovaru Holba. Po časové odmlce se letos uskutečnila i soutěž v kategorii tmavých ležáků. Z osmi přihlášených piv zvítězil Primátor Premium Dark.
Kdyby mohl, udělal by ze své kanceláře muzeum pivovarnického řemesla. Opotřebované dřevěné nářadí, repasovaná plnička lahví nebo sto let starý diplom z degustační soutěže pro něj mají větší cenu než třeba počítač. Miroslav Koutek, ředitel pivovaru, byl v podniku víc než doma. Obrazně i doslova.
„Tradice vaření piva se u nás v pivovaru předává téměř jako z otce na syna. Mnoho z nás je tu už od patnácti let a k tomuto překrásnému prastarému řemeslu se stavíme jako k něčemu, co není jen naše povinnost, ale i koníček. Tradice si hrozně vážíme, a proto se také snažíme poctivé české pivovarnictví zachovat,“ řekl v říjnu 2006 muž, který do pivovaru nastoupil jako učeň a nedávno tu oslavil padesátku.
* Pane řediteli, kdysi jste řekl, že pivo je hned po vodě druhý nejzdravější nápoj. Čeho vypijete přes den víc?
Já vodu piji v pivu. Člověk potřebuje dostat do sebe kromě vitaminů a minerálů tekutiny. A pivo obsahuje zhruba devadesát procent vody. Takže to mám pěkně všechno promícháno.
* A co varování lékařů, že i malé ale pravidelné množství alkoholu může vyvolat závislost?
S tím zásadně nesouhlasím. Něco takového hrozí možná malé části populace, ale kvůli tomu si přece neodepřeme tak božský nápoj, jakým pivo v každém případě je. Pivo je naopak velice zdravé, když ho pijete s mírou. Spousta věcí na světě je prospěšných, dokud je používáte v rozumném množství, a když je konzumujete nadmíru, mohou být škodlivé. Je jedno, jestli je to pivo nebo citron.
* Která konkurence v oboru vám chutná nejvíce?
To bych se musel zamyslet. Konkurenční piva samozřejmě degustujeme, protože z odborného hlediska není možné pít jenom to naše. Pokud ale mohu, piji piva, která jsou vyráběna klasickou metodou.
* Některé české pivovary už ale mění technologie, vyrábějí více a levněji. Vydržíte tomuto tlaku odolávat?
Celou situaci jsme si vyhodnotili už na začátku devadesátých let, kdy nám bylo jasné, že ve světě jsou úplně jiné trendy výroby piva. Tyto tendence jsou dnes běžné i v naší republice. Viděli jsme, že se všechno urychluje jen kvůli ekonomickým ukazatelům a že už mnohdy málo záleží na kvalitě piva – na jeho pitelnosti, kterou se vyznačuje právě české pivo.
* Co znamená pitelnost?
To, že máte znovu chuť se piva napít. Když pivo děláte klasickým českým postupem, tak se všech dva tisíce složek, které pivo obsahuje, dobře propojí, sladí a zakulatí. V pivu tak zůstávají velmi důležité látky pro člověka. Takové pivo má velice pozitivní vliv i například na trávicí trakt.
* Jak dlouho ještě ale budete schopni takové pivo vyrábět?
Tuto otázku mi pokládali už v roce 1993. Dneska se píše rok 2006 a klasická Litovel je stále více žádána. A navíc vítězí na nejprestižnějších anonymních degustačních soutěžích. Důležitým momentem je, že pivovar nerozkrádáme a netunelujeme. My ho budujeme. Postupujeme moderně, když využíváme nejnovější techniku, která nám umožňuje výrobu zpřesnit. Zároveň ale přesně dodržujeme tradiční technologii. Tedy klasické vaření, hlavní kvašení i dlouhé studené dokvašování piva v ležáckém sklepě.
* Litovel je součástí větší pivovarnické skupiny spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou. Byla nutnost zakládat takovou spolupráci?
My jsme ji nezakládali, jenom jsme u ní zůstali. Nikdy jsme se totiž nerozdělili. Již v minulosti jsme si uvědomovali, že naše síla je v tom, když zůstaneme pohromadě. Jsme skupina odborníků, kteří v oboru pracují léta, a fungujeme jako pověstné tři pruty knížete Svatopluka. Tři pruty se konkurenci velice špatně ohýbají. Spojuje nás klasická výroba.
* Pivovary každým rokem pivo zdražují, děláte to i vy. Kde až se cena piva jednou zastaví?
My ceny upravujeme, jen když musíme. Bývá to zpravidla jednou za rok, kdy komplexně vyhodnocujeme celkovou situaci,a hledáme také rezervy u sebe. Nemůžeme ale zacházet tak daleko, abychom při výrobě ošidili třeba suroviny nebo klasický technologický postup. Zvyšujeme cenu o nárůsty cen energií nebo surovin. Myslím ale, že jsme stabilizačním prvkem ceny na trhu.
* Bez větších zisků ale nemůžete plánovat rozvoj firmy. To nemáte žádné plány do budoucna?
Pivo vaříme za peníze, ale ne pro peníze. Areál máme krásný a dostatečně velký. Naším úmyslem není markantně rozšiřovat výrobu. Nechceme zásobovat naším pivem celý svět. To bychom nemohli dělat klasické české pivo. Nehodláme naše zákazníky ohromovat tím, že se nám podařilo zvýšit výrobu o desítky procent. Tím, že děláme pořád to stejné, plus minus pár desítek tisíc hektolitrů, tím zaručujeme našemu spotřebiteli kvalitu.
* Vaše pivo prý popíjejí i státní návštěvy. Jak jste se dostali až na „vládní“ stůl?
Sami nás oslovili. V dnešní době je to paradoxní, protože každý se cpe pomocí ostrých loktů, marketingů a „moderních metod“, kam to jde. Dnes už ale mnozí nestojí o to, aby ochutnali sice české, ve skutečnosti však pivo vyrobené stejně jako jinde ve světě. Chtějí klasicky vařené pivo. Státní návštěvy občas zavítají i do Litovle a zjistí, že tady nežijeme na palmách, ale že se máme čím pochlubit.
* Na exkurzi k vám přijeli i majitelé pubů, hospod v Londýně. Stoupl vám pak export do Anglie?
Ti si nás také našli úplně sami s tím, že chtějí prodávat pravé české pivo. Spolupracujeme už asi pět let. Export do Anglie začínal na pěti stech hektolitrech za rok, dnes je to už čtyři a půl až pět tisíc hektolitrů. Vozíme tam sudové pivo a také pivo v cisternách, které se stáčí v jednom z londýnských pivovarů.
* Kolik procent roční produkce vyvezete do světa?
Naším hlavním cílem není pivo vyvážet za hranice, protože jsme tuzemský pivovar a pivo vaříme pro našince. Vyvážíme kolem deseti dvaceti procent produkce.
* Jakým způsobem si hledáte exportní klienty? Jak se dostanete do Ekvádoru nebo Guinejské republiky?
To jsou náhody. Někdo se o nás dozví, jiný se tam odstěhuje a má zájem prosadit tam klasicky vařené české pivo. Jinak tady po Evropě jsme poměrně známý pivovar.
* V rádiu i v televizi je stále více slyšet reklamu na váš pivovar. Tomu jste se nedokázali vyhnout?
S tímto trendem musíme držet krok. Snažíme se ale, aby naše reklama nebyla agresivní. Nabádáme lidi, aby se v dnešní hektické době zastavili. Třeba u našeho poctivého, klasicky vařeného piva, jehož výrobu také neurychlujeme.
* Ne všem se ale vaše reklama líbí. Například občanské sdružení Kontext kritizuje, že pivo propagujete i na akcích, které navštěvují děti. Souhlasíte s jejich výtkami?
To vše je pouze extrémní a mylný výklad tohoto sdružení. Dal nám zapravdu i živnostenský úřad, který naši reklamu posuzoval. Nechceme, aby málo lidí pilo hodně piva, ale chceme, aby mnoho lidí pilo málo piva. Vždyť pivo je zdravé a doprovází lidstvo po celá tisíciletí.
* V devadesátých letech, kdy se český trh otevřel větší konkurenci, jste přišli o řadu místních hospod. Máte je už zpátky?
To je dlouhodobá záležitost. Ze začátku nás to hodně mrzelo, ale nebylo se ani čemu divit. Dříve byla takzvaná rajonizace. V dané oblasti se mohl pít jen jeden druh piva. Bylo logické, že všichni chtěli zkusit něco jiného a místo jednoho tu rázem bylo třicet druhů piv. Ale poté, co se v pivovarech začalo vařit pivo také jiným způsobem než klasicky českým postupem, mnozí hospodští začali chápat, že pravé české pivo bylo k nezaplacení a vracejí se k němu. Tak se i k nám zákazníci vrací. Proto, že jsme se nezměnili.
* Vy pracujete v pivovaru už 35 let. Kde vidíte sám sebe za dvacet let?
To už budu asi v důchodu. Věřím ale, že tady bude nadále české pivovarnictví a že si ho lidé budou ještě více vážit. Myslím, že i v dalších letech bude v našem pivovaru tolik práce, že i za těch pomyslných dvacet let budu mít od rána až do večera co dělat. Pivo je totiž nevyčerpatelný zdroj inspirace.“
Nová várka třináctistupňového svátečního speciálu už zrála na podzim 2006 v ležáckých sklepích pivovaru. Klasicky vyrobené pivo se muselo uvařit již v průběhu léta, aby do Vánoc stihlo prokvasit a uzrát. „Várku jsme uvařili již 11. srpna. Po velmi dobrém průběhu hlavního kvašení zraje mladé pivo od 18. srpna v ležáckém sklepě, kde je teplota kolem jednoho stupně Celsia. Zde si poleží až 100 dnů,“ uvedl v říjnu 2006 sládek Petr Kostelecký. Dlouhým ležením se chuť piva podle něj krásně zakulatí a pivo získá přirozený nenapodobitelný říz. Speciál se, stejně jako jiné druhy litovelského piva, už pouze filtruje a stáčí do sudů nebo lahví. „Cesta třináctistupňového speciálu na vánoční pult je dlouhá. Kvalitní, klasicky vařené a kvašené české pivo musí projít náročným procesem vaření a zrání, neboť právě tento proces a kvalitní suroviny dělají opravdové české pivo českým pivem. Proto tento speciál vaříme už v období, kdy si lidé ještě užívají letního koupání v plavkách. Na pivo však přijdou, až budou nosit zimní kabáty,“ řekl s úsměvem ředitel pivovaru Miroslav Koutek. Litovelský sváteční speciál se začal vařit poprvé před dvěma lety u příležitosti 111. výročí otevření tohoto pivovaru. Od té doby ho pivovar vařil pravidelně každým rokem.
Dvanáctka Litovel Premium získala stříbro v nejprestižnější kategorii ležáků na mezinárodním pivním festivalu ve Stockholmu. Soutěžilo tu více než tisíc druhů piv vařených po celém světě. „Letošní rok nám přinesl opravdu nevídanou sbírku ocenění. Po třech zlatých medailích na nejprestižnějších domácích soutěžích v jednom roce je tu nyní i medaile celosvětová. To jen dokazuje, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí,“ uvedl v říjnu 2006 ředitel Miroslav Koutek. Pivo z Litovle se v roce 2006 již stalo Českým pivem roku 2006. Na počátku roku vyhrálo i v soutěži Česká pivní pečeť 2006. Litovelské nealkoholické pivo Free, které se rovněž vařilo klasickým způsobem, vyhrálo zase soutěž Pivo České republiky 2006. Stockholmský Beer & Whisky festival se konal každým rokem a byl jedním ze čtyř největších pivních festivalů na celém světě. V prestižní soutěži s vysokou mezinárodní reputací se v roce 2006 během dvou víkendů mezi sebou utkalo v jedenácti soutěžních kategoriích přes tisíc druhů nejrůznějších piv z celého světa. Jednotlivá piva hodnotila vždy šestnáctičlenná komise sestavená z odborníků a novinářů.
Pivovar v roce 2006 uvařil zhruba 322 tisíc půllitrů piva Litovel Free, což bylo o čtyřicet procent více než v roce 2005. Nealkoholické pivo v sudech přitom zatím není zcela obvyklé a většina pivovarů ho nedodávalo. Litovelský to dělal už sedm let a sudové nealko pivo tvořilo asi 11 % z celkového množství nealkoholického pěnivého moku, který pivovar vyrobil.
Velký úspěch dosáhlo pivo z Litovle na mezinárodní soutěži The European Beer Star Award 2006 v německém Norimberku. Získalo tu bronzovou Evropskou pivní hvězdu. Prestižní ocenění za vynikající chuť a výtečnou kvalitu litovelským pivovarníkům udělila mezinárodní komise složená z pivovarských odborníků z celé Evropy. Ti na největším evropském veletrhu nápojářské techniky degustovali piva z celého světa. Litovelské pivo uspělo v konkurenci 440 pivních značek. Jedná se již o páté významné ocenění klasicky vařeného českého piva z Litovle v tomto roce. „Klasicky vařené české pivo tak opět prokázalo svoji jedinečnost. Použití vhodných surovin, varný proces, přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání je na pivu poznat,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek po svém návratu z Norimberku. Na počátku roku 2006 získala litovelská jedenáctka titul v soutěži Česká pivní pečeť 2006, v září 2006 získal klasicky vařený ležák Litovel Premium první místo v soutěži České pivo roku 2006 a v říjnu 2006 stříbrnou medaili na světovém pivním festivalu ve švédském Stockholmu.
Téměř 198 tisíc hl piva vystavil a prodal pivovar v roce 2006. Bylo to o 1 800 hl více než v roce 2005. Na tuzemském trhu zvýšil pivovar svůj prodej o 0,4 %, jeho export se zvýšil o 6 %. Celkem vyvezl 18 552 hl piva. „Mírný nárůst na tuzemském trhu je pro nás velmi příznivý, protože tu má prodej celorepublikově klesající tendenci. Je vidět, že klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. I v roce 2006 podle něj pokračoval rostoucí trend odbytu vícestupňových piv. Celkový roční výstav piva Moravan (dříve 11°) z Litovle překročil poprvé hranici 50 tisíc hektolitrů. Výrazný nárůst zaznamenalo také nealkoholické pivo Free, a to o 57 %. V Litovli se ho v roce 2006 uvařilo přes 16 500 hl. Zdejší pivovar jako jeden ze dvou v ČR dodával na trh nealkoholické pivo také v sudech a měl pro něj speciální sklenice. V zahraničí byly největšími odběrateli litovelského piva zákazníci ve Slovinsku, v Anglii a ve Švédsku. Nezanedbatelný podíl na exportu tvořil také polský a slovenský trh. S nealkoholickým pivem Free pivovar uspěl u poroty na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007.
„Na nový exportní trh do Irska budeme dodávat díky zájmu místního importéra, který nás oslovil. Loni jsme do Irska poslali první testovací dodávku a podle importéra je naše pivo pro místní zajímavé,“ uvedl v únoru 2007 ředitel pivovaru. Na irském trhu mělo v roce 2007 skončit asi 1000 až 2000 hektolitrů litovelského piva.
Stále více lidí si podle ředitele pivovaru Miroslava Koutka uvědomovalo, že kvalita klasicky vařeného českého piva je absolutní špičkou na trhu, což potvrdily i výsledky celostátních anonymních degustací i ocenění získaná v zahraničí. „Předpokládáme, že tuzemský trh bude mít i letos opět klesající tendenci, ale naším cílem je udržet odbyt v Česku minimálně na úrovni loňského roku,“ konstatoval v únoru 2007 ředitel. V roce 2007 očekávalo vedení pivovaru další nárůst exportu, a to především na trzích Anglie, Švédska či Itálie a nově také na irském trhu.
Pivovar nachystal na velikonoční svátky roku 2007 další várku speciálního Svátečního ležáku. Ten dozrál ve studených ležáckých sklepích pivovaru při teplotě 1° C. Aby stihl do Velikonoc poctivě prokvasit a dozrát, uvařili ho litovelští pivovarníci již na Mikuláše roku 2006. Slad pro něj vyrobili dokonce už v polovině října 2006. Speciální třináctistupňový ležák bylo hluboce prokvašené české pivo vyráběné klasickým postupem. Obsahovalo 6 % alkoholu. Po hlavním přirozeném kvašení na spilce v otevřených kádích dozrával v ležáckých sklepích, kde leží poctivých 90 dnů. Dlouhým ležením se jeho chuť krásně zakulatila a silný sváteční ležák tak získal přirozený nenapodobitelný říz. „Výroba litovelského 13° Svátečního speciálu se už stala tradicí. Poprvé jsme ho uvařili před třemi lety u příležitosti 111. výročí otevření pivovaru. Od té doby ho vaříme pravidelně každým rokem na Vánoce a pro jeho velkou oblibu u pivních labužníků i o Velikonocích“, řekl Miroslav Koutek, ředitel pivovaru. Sváteční 13° velikonoční ležák mohli pivní fajnšmekři ochutnat ve vybraných restauracích. Kromě sudového piva se na trhu objevilo také balení po 8 lahvích v kartonu s velikonoční tematikou a malým dárkem.
Dne 18.
srpna 2007 otevřel pivovar své brány veřejnosti. Pivovarskou slavnost zahájil v devět dopoledne průvod městem. O hudbu se postarala pestrá směsice nejrůznějších kapel všech žánrů, kraloval mezi nimi Fleret s Jarmilou Šulákovou a Buty. Slavnostní narážení soudku se uskutečnila v 16.20 hodin. Nechyběl velkolepý ohňostroj, který přesně v půl jedenácté v noci rozzářil letní hvězdnou oblohu za pivovarským komínem. Kromě celodenního programu čekalo na návštěvníky bohaté občerstvení. Devět druhů klasicky vařených piv od nealkoholického přes pivo černé až po kvasnicová piva nebo pivo s lavinovým efektem Maestro teklo proudem z 56 píp. Kromě známých druhů tradičního litovelského piva byla pro návštěvníky připravena i osvědčená lahůdka – Sváteční 13° speciál.
V létě 2007 se v obchodní síti Tesco objevila značka Žejdlík z produkce litovelského pivovaru. Šlo o světlý ležák (alk.: 5,0 %) s nízkou cenou.
Pro vánoční trh roku 2007 a následující zimní měsíce uvařili v pivovaru téměř 900 hl světlého speciálního piva, které obsahovalo 6 % alkoholu. První várky byly uvařeny již 8. srpna 2007, tedy o letních prázdninách, aby speciální třináctka do Vánoc stihla poctivě prokvasit a uzrát. „Pivo bylo vařeno z dlouho odležených sladů, ještě z minulé sklizně. V ležáckém sklepě dobře „táhlo“, to znamená, že si vytvořilo dobrý tlak kysličníku uhličitého pro přirozené nasycení a říz,“ pochvaloval si sládek pivovaru Petr Kostelecký. Vánoční třináctka byla uvařena klasickým varným technologickým postupem, tak jak je v Litovli vždy zvykem. Hlavní kvašení proběhlo na spilce v roce 2007 velmi intenzivně a dávalo předpoklad k velmi dobrému průběhu vlastního zrání – dokvašování v ležáckém sklepě. Zde si speciál z Litovle poležel přes 100 dnů, než ho stočili a vyexpedovali v lahvích i sudech k nedočkavým zákazníkům.
Za celý rok 2007 vystavil pivovar celkem 226 381 hl piva. V meziročním srovnání to představovalo nárůst o 15 % oproti roku předcházejícímu, kdy pivovar uvařil celkem 197 490 hl zlatavého moku. Většinu své produkce (205 256 hl) prodal na tuzemském trhu. Výstav pro tuzemský trh, který měl stagnující tendenci, se zvýšil o 14,5 %. V roce 2006 pivovar vystavil pro domácí trh 179 353 hl. „Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás velmi příznivý výsledek, protože domácí trh má celorepublikově stagnující tendenci. Na těchto číslech je vidět, že spotřebitelé dávají čím dál více přednost kvalitě a více si vybírají. Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje. Stále více lidí si uvědomuje, že klasicky vařené české pivo je absolutní špičkou na trhu. Potvrzují to i výsledky celostátních anonymních degustací i ocenění získávaná v zahraničí,“ komentoval roční výsledky Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a dodal: „Předpokládáme, že celkový tuzemský trh bude mít i v dalším roce mírně klesající tendenci, ale naším cílem je odbyt v tuzemsku minimálně udržet na úrovni odbytu roku 2007.“ „V loňském roce opět pokračovaly změny struktury poptávky. Obecně lze konstatovat, že se zvyšuje výstav především vícestupňových (11° a 12°) piv a piv nealkoholických,“ uzavřel Miroslav Koutek. V roce 2007 vyvezl hanácký závod za hranice 21 125 hl. V roce předcházejícím to bylo 18 552 hl. Export podniku tak meziročně vzrostl o 14 %. Největšími zahraničními odběrateli litovelské klasiky byly Slovinsko, Anglie a Švédsko. Nezanedbatelný podíl na litovelském exportu tvořil také polský a slovenský trh. V roce 2007 narostl export především na trhy Anglie, Švédska a Itálie.
Jako na běžícím pásu získávala medaile piva z produkce pivovaru na největší české degustační soutěži, která se konala v lednu 2008 v Táboře. Zlatou medaili a prestižní titul Česká pivní pečeť 2008 vybojovala desítka Classic. Stříbrnou medaili si litovelští pivovarníci odvezli za své nealkoholické pivo Litovel Free. Bez medaile nezůstalo ani dvanáctistupňové pivo Premium, které skončilo třetí. Litovelští pivovarníci byli na ceny z pivovarnických soutěží zvyklí. Právě ze soutěže o Českou pivní pečeť vozili medaile pravidelně. „Získat tolik ocenění na tak prestižní soutěži je vždy obrovský úspěch. Navíc je to jako ve sportu. Vždycky je těžší pozice stále a stále obhajovat než vyhrát jednou a potom zapadnout,“ sdělil ředitel Miroslav Koutek. Nejvíc si cenili vítězství v kategorii desítek. „Tato kategorie bývá na pivních soutěžích vždy nejnabitější. Vždyť desítka se pije nejvíc a vaří ji v podstatě každý pivovar,“ řekl Koutek. Podle něj na soutěži jasně dominovala klasicky vyráběná piva. Takzvaná europiva vyráběná zrychleným procesem se neprosadila. „Nic se nedá uspěchat ani ošidit. Pivu zkrátka musíte dát potřebnou energii, čas a také srdíčko. Potom může být úspěšné jak u zákazníků, tak u odborníků,“ prozradil recept na úspěch litovelských pivovarníků Koutek. Českou pivní pečeť udělovala komise složená z osmaosmdesáti členů, především sládků. Ti posuzovali zejména vůni, chuť, hořkost, říz, pěnu a čirost. „Sládkové jsou na slovo vzatí odborníci, kteří pivo v pivovarech připravují tak, aby chutnalo jim. Proto je vítězství v takové soutěži tak ceněné,“ podotkl Koutek.
Pivovar navařil na Velikonoce tři zvláštní várky (celkem 450 hl) silného svátečního speciálu. Hluboce prokvašená třináctka s vyšším obsahem alkoholu putovala v sudech do hospod a v lahvích do obchodů. Aby speciální velikonoční ležák stihl do Velikonoc poctivě prokvasit a dozrát, museli ho litovelští pivovarníci uvařit již počátkem prosince 2007. Slad pro něj vyrobili dokonce už v polovině října. Hlavní kvašení ve spilce skončilo v polovině prosince. Od té doby velikonoční speciál ležel a dozrával ve studených ležáckých sklepích pivovaru při teplotě 1° C. Speciální třináctistupňový ležák bylo hluboce prokvašené české pivo vyráběné klasickým postupem. Obsahovalo 6 % alkoholu. Vařilo se z těch nejlepších surovin pečlivě vybíraných pod osobním dohledem sládka už dva měsíce předtím, než se začalo pivo vyrábět. Po hlavním přirozeném kvašení na spilce v otevřených kádích dozrávalo v ležáckých sklepích, kde leželo skoro 100 dnů. Dlouhým a studeným zráním v ležáckém sklepě se jeho chuť krásně zakulatila a silný sváteční ležák tak získal přirozený nenapodobitelný říz. Poté se už pouze filtroval a stáčel. „Výroba speciální várky litovelského 13° Svátečního speciálu je už tradicí. Poprvé jsme ho uvařili před čtyřmi lety u příležitosti 111. výročí založení pivovaru. Od té doby ho vaříme pravidelně každým rokem na Vánoce a na Velikonoce. U pivních labužníků je mimořádně oblíben,“ řekl v březnu 2008 Miroslav Koutek, ředitel pivovaru. Sváteční 13° velikonoční ležák mohli pivní fajnšmekři ochutnat ve vybraných restauracích. 75 % se ho totiž stáčelo do třicetilitrových a padesátilitrových sudů. Okolo 25 % svátečního speciálu se stáčelo také do lahví. Ty se v obchodech objevily v balení po 8 lahvích v kartonu s velikonoční tematikou a malým dárkem.
Padesát tisíc půllitrů piva denně uvařil v pivovaru, ročně jich pak je přibližně 44 milionů. S trochou nadsázky šlo říct, že z každého trochu ochutnal sládek. „V našem pivovaru byl sládek vždy jen jeden, takže je to velice důležitá postava. Každý den se schází s výrobními mistry na degustaci. Ochutnávají všechno, co se v noci nebo v průběhu dne vyrobilo. Nepijí však mohutnými doušky, je to opravdu přiměřené. Dá se spíš mluvit o takové výrobní poradě. Pivo zkoušejí jednak v průběhu výroby, ale také v jeho konečné podobě,“ řekl v dubnu 2008 ředitel pivovaru Miroslav Koutek, který sám zhruba třináct let jako sládek působil. Ovšem sládek jen neochutnával, měl na starosti také techniku. „Dalo by se říct, že je jakýmsi technicko-výrobním ředitelem, ale tento název nezní hezky. My raději zaměstnancům říkáme tradičními jmény – sládek, spílečný nebo sklepmistr. Stejně tradičně se tato funkce i přenáší z jednoho člověka na druhého. Našeho sládka jsem si například sám takříkaje vychovával, když jsem s tímto řemeslem končil,“ uvedl ředitel. V Litovli byli pyšní na to, že používají starý technologický postup výroby, který byl typický pro české pivo. „Vaříme jej nejen stupňovitě, ale prokvášíme také za studena. Příprava při nízkých teplotách způsobí dobrou vázanost kysličníku a piva, a to pak lidově řečeno nenafukuje. Kouzlo je navíc v tom, že kvašení je dvojí – jednak, když uvaříme takzvanou mladinu na stupňovitost, a pak při hlavním kvašení ve spilce,“ popsal Koutek. Spilka je velká místnost s káděmi, kam se napouští mladina. „Tam na ni necháme deset dnů působit kvasinky. Následně dáme pivo do ležáckého sklepa, kde při jednom až dvou stupních Celsia zraje. Desítce to trvá asi dvacet dnů, jedenáctce kolem pětatřiceti a dvanáctce padesát dnů a více. Speciální třináctka, kterou děláváme na Vánoce a Velikonoce, tam zraje až sto dnů. S pivem kromě filtrování už nic víc neděláme. To putuje přímo na stáčení,“ vysvětlil ředitel. Kvalitní pivo se pozná především podle toho, že chutná vždy stejně. Právě na to také dohlíží sládek. „Každý rok se samozřejmě jinak urodí ječmen a slad z něj má proto jiné vlastnosti. Při vaření se tak musí zkoušet, jaké zpracování surovin bude nejvhodnější,“ objasnil Koutek. „Třeba mladina moc na pití není, protože chutná výrazně sladce a hořce zároveň. Polotovar ze spilky, kdy končí kvašení, však už má charakter mladého piva a je v něm cítit spousta kvasnic.“ Velkopivovary v Evropě mají pivo ve velké nádobě a vše mají hotové třeba za dvanáct dnů. „Jenže pivo získává zráním vlastní charakter, tato piva nemají žádnou identitu. Všechno je to stejné, a proto tomu my říkáme bezpohlavní pivo,“ dodal Koutek. Koutek tvrdil, že na dobré výsledky mají recept. „Domníváme se, že je to tím, že pivo vaříme klasickým způsobem na stupňovitost. To znamená, že když pivo přechází z varny, má už deset, jedenáct nebo dvanáct stupňů. Kdežto velkopivovary připraví třeba patnácti nebo osmnáctistupňový polotovar a pak jej vodou ředí do výsledné podoby.“ V pivovaru, stejně jako v dalších jiných, se zájemci mohou podívat, jak hořký mok vzniká. „Chodí k nám mnoho exkurzí z okolí, ale také zahraničí. Rádi jim předvedeme tradiční způsob vaření piva. Na druhou stranu se tu poměrně často zastaví i známí lidé. Když do našeho sklepa přišel například Dominik Hašek, stěžoval si na zimu a říkal, že bychom měli přitopit. To nás překvapil, protože jsme si mysleli, že je z kluziště zvyklý. Vysvětlil nám však, že v bráně je mu naopak velice horko,“ připojil historku ředitel Koutek.
Více než pět set přátel a odběratelů sudového piva z řad majitelů restaurací a hospůdek z nejrůznějších koutů celé republiky se setkalo v areálu litovelského pivovaru, aby společně oslavili výročí 115 let od založení pivovaru. Pro všechny byl připraven celodenní zábavný program. Celá akce se nesla ve fotbalovém duchu pod heslem „Fandíme fotbalu a také již 115 let klasicky vařenému pivu“. Akci slavnostně zahájili ředitel pivovaru Miroslav Koutek v dresu hlavního rozhodčího, sládek Petr Kostelecký a starosta města Litovel Vojtěch Grézl naražením bečky a přípitkem z korbelu, který připomíná několikanásobné vítězství litovelského klasicky vařeného piva na prestižních anonymních degustačních soutěžích. Ředitel pivovaru také poděkoval všem sudovým odběratelům, že pomáhají udržet tradici klasicky vařeného piva, kterého v České republice ubývá, a naplňovat tak odkaz a poctivé myšlenky zakladatele pivovaru Josefa Svozila i v dnešní tolik uspěchané a povrchní době. Kromě bohaté zábavy za doprovodu hudby a pestré nabídky poctivého klasicky vařeného piva (speciálně pro tuto akci pivovar připravil 11° a 13° kvasnicové pivo) a dobrého jídla, se soutěžilo v nejrůznějších fotbalových disciplínách. Hrál se také turnaj v populárním stolním fotbálku s živými figurami. Během celodenní akce mohli všichni zúčastnění postupně ve skupinkách absolvovat exkurze po celém pivovaru a na vlastní oči vidět, jak složitá je výroba klasicky vařeného českého piva, charakteristického svou plností. Počasí přálo a celá akce se vydařila. Přes pět stovek hostinských se rozjelo zpět do všech koutů republiky až v podvečer.
Přesně 115 let poté, co byl litovelský pivovar slavnostně otevřen, se v nádherné historické litovelské varně uskutečnil slavnostní koncert. Tentokrát varnu naplnily španělské rytmy. Mezi naleštěnými měděnými kotli, které jsou uloženy do kardinálského mramoru, zapěla Carmen v podání mezzosopranistky Edity Adlerové s atraktivní vizáží pravé Španělky za vynikajícího doprovodu Miroslava Žáry, který mistrně ovládá španělskou kytaru a rytmy flamenga. Sál litovelské varny byl opět beznadějně vyprodán do posledního místa a oba protagonisté sklízeli v průběhu koncertu zasloužené bouřlivé ovace nadšeného publika.
Speciální třináctkou pivovar zpestřil Vánoce 2008 milovníkům piva. Na vánoční trh přijšlo téměř devět set hektolitrů speciálního světlého piva, které obsahovalo šest procent alkoholu. Sváteční speciál dozrával v ležáckém sklepě. První várky připravili pivovarníci už na počátku srpna, aby pivo stačilo prokvasit a dozrát. „Speciální vánoční pivo jsme uvařili z dlouho odležených sladů, ještě z minulé sklizně. V ležáckém sklepě dobře „táhlo“, to znamená, že si pivo vytvořilo dobrý tlak kysličníku uhličitého pro přirozené nasycení a říz,“ pochvaloval si sládek Petr Kostelecký. Litovelská vánoční třináctka byla uvařena klasickou technologií. V ležáckém sklepě strávila pivo přes sto dnů, než ho zaměstnanci stočili a vyexpedovali v lahvích i sudech k zákazníkům.
Pivovar se znovu prosadil v nejsilněji zastoupené degustační soutěži Česká pivní pečeť, která probíhala v únoru 2009 v jihočeském Táboře. Nealkoholické pivo Litovel Free bodovalo v Táboře už třikrát za sebou. V roce 2007 bylo stejně jako v roce 2009 zlaté, v roce 2008 získalo stříbrnou pivní pečeť.
Pivovar navařil pro pivní fajnšmekry na Velikonoce 2009 speciální várku silnějšího svátečního speciálu. Hluboce prokvašenou třináctku s vyšším obsahem alkoholu stočil do sudů i do lahví. Pivní labužníci si jí mohli během svátků a těsně po nich dopřát jak v restauracích tak v obchodech. Aby speciální velikonoční ležák stihl do Velikonoc poctivě prokvasit a dozrát, museli ho litovelští pivovarníci uvařit již na konci roku 2008. Slad pro něj vyrobili dokonce už na podzim 2008. Hlavní kvašení ve spilce skončilo v polovině prosince. Od té doby až do dubna 2009 silný velikonoční speciál ležel a dozrával ve studených ležáckých sklepích pivovaru při teplotě 1° C.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. V tradičně nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kterých bylo posuzováno 23 značek, se na třetím umístil ležák Litovel Premium. V kategorii tmavé výčepní pivo soutěžilo šest značek, třetí se umístil Litovel Dark, tmavé výčepní.
I v roce 2009 se v pivovaru pro vánoční trh přichystalo speciální pivo. Tento rok to však nebyl pouze Litovelský 13° Sváteční speciál, ale zákazníci se mohli těšit i na úplnou novinku, první punčové pivo na českém trhu, Polotmavý punčový ležák Litovel. Litovelský 13° Sváteční speciál Tradiční třináctistupňový vánoční speciál bylo světlé pivo, které obsahovalo 6 % alkoholu a bylo uvařeno klasickým varným technologickým postupem. První várky byly uvařeny již na počátku srpna, aby speciální třináctka do Vánoc stihla poctivě prokvasit a uzrát. Hlavní kvašení proběhlo na spilce velmi intenzivně s krásnou kvasnou dekou v otevřených kádích a dalo předpoklad k velmi dobrému průběhu vlastního zrání – dokvašování. To probíhalo v ležáckém sklepě celých 100 dní při nízké teplotě okolo 1o C a dalo svátečnímu ležáku příjemnou plnou zakulacenou chuť a ideální říz. Polotmavý punčový ležák Litovel Sváteční polotmavý punčový ležák Litovel byl novinkou a unikátem na českém trhu. Toto pivo bylo charakteristické svojí polotmavou granátovou barvou, výraznou hořkostí, příjemnou plnou a vyváženou chutí a vůní punče s obsahem alkoholu 5,00 % obj. „Nejnáročnější pro náš výrobní tým bylo sladit veškeré suroviny a ingredience tak, aby byl hotový ležák ve vůni a chuti vyvážený,“ řekl Petr Kostelecký, sládek pivovaru a dodal: „Při anonymních degustačních testech byl tento polotmavý speciální punčový ležák hodnocen vybranými štamgasty velmi pozitivně, a tak věřím, že toto ochucené pivo podtrhne vánoční atmosféru v restauracích a hospůdkách s naším litovelským pivem.“ Punčové pivo bylo k dostání pouze čepované v restauračních zařízeních. Odběratelé litovelského piva navíc obdrželi třicetilitrový sud této speciality zdarma jako vánoční dárek při objednávkách uzavřených od 3. prosince 2009.
Pivovar byl jedním z těch, kteří od Nového roku podražily. „Úprava cen kompenzuje nárůst spotřební daně a daně z přidané hodnoty a nepředstavuje pro nás žádný finanční přínos. Naopak poneseme ještě další zvýšené náklady, třeba v souvislosti s růstem spotřební daně pohonných hmot,“ reagoval lednu 2010 Luděk Štěpán, obchodní ředitel skupiny velkých pivovarů, do níž patřily pivovary Holba, Zubr a Litovel. „Cenu piva zvýšíme o 50 až 80 haléřů na půllitr. Některé rostoucí náklady jsme schopni dorovnat z vnitřních úspor, abychom konzumenta zatížili co nejméně, vykrýt spotřební daň si ale nemůžeme dovolit,“ poznamenal Štěpán.
Litovelské pivo získalo na 20. ročníku soutěže pivovarníků o Zlatou pivní pečeť v jihočeském Táboře v únoru 2010 Extra zlatou, stříbrnou i bronzovou pivní pečeť. Táborská soutěž byla nejobsazovanější celostátní anonymní degustační soutěží v České republice. Litovelské pivo zde o vítězné vavříny bojovalo již po desáté. Za tuto „soutěžní dekádu“ získalo 22 pivních pečetí. Tato ojedinělá sbírka dokládá, že dobré pivo se v Litovli vaří dlouhodobě. „Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ řekl Miroslav Koutek, ředitel pivovaru. „Pivo vaříme na stupňovitost, potom přichází hlavní kvašení na otevřené spilce za použití českých kvasinek při teplotách do 10° C. Pak následuje dokvašování v ležáckém sklepě,“ vysvětlil Koutek. Sládek Petr Kostelecký k tomu přidal: „Dokvašování pravého českého piva je vlastně dlouhé vyzrávání mladého piva při velmi nízkých teplotách kolem 1 až 2° C. Zrání tvá desítky dnů až měsíců. Vyzrálé litovelské pivo se v podstatě pak už jen filtruje a stáčí. To je hlavní rozdíl mezi naší výrobou a výrobou tzv. europiv. Ty se vyrábí urychlenou cestou a na konci se uměle dosycují oxidem uhličitým (jako sifon), uměle se dobarvují, ředí studenou vodou a to nemá s pravým českým pivem moc společného.“ Litovelské 12% pivo Premium získalo Extra zlatou pivní pečeť a bylo vyhodnoceno mezi oceněnými kategoriemi piv jako absolutně nejlepší. „Toto pivo zraje v ležáckém sklepě téměř celé dva měsíce. Má krásnou zlatou barvu, je přirozeně samovolně nasyceno oxidem uhličitým a vyznačuje se harmonickou plností. O pivo Premium je značný zájem také v zahraničí např. v Londýně, Švédsku a nová odbytiště si našlo i v sousedním Německu, kde se pivo těší stejné oblibě jako v naší zemi,“ prozradil o absolutním vítězi anonymní degustace v Táboře ředitel Koutek.
Pivovar již tradičně navařil pro pivní fajnšmekry na Velikonoce speciální várku silnějšího svátečního speciálu. Ideálně prokvašenou třináctku s vyšším obsahem alkoholu stočil do sudů i do lahví. Milovníci dobrého piva si ji mohli během svátků a těsně po nich dopřát jak v restauracích, tak v obchodech. „Výroba zvláštní várky litovelského 13° Svátečního speciálu je u nás v Litovli již tradicí. Poprvé jsme ho uvařili v roce 2004 u příležitosti 111. výročí založení pivovaru. Od té doby ho vaříme pravidelně každým rokem na Vánoce a na Velikonoce. U pivních labužníků je mimořádně oblíben,“ řekl v březnu 2010 Miroslav Koutek, ředitel pivovaru. Sváteční 13° velikonoční ležák mohli pivní fajnšmekři ochutnat ve vybraných restauracích. 75 procent zvláštní velikonoční várky se totiž stáčelo do třicetilitrových a padesátilitrových sudů. Okolo 25 % speciálního velikonočního piva se stočilo také do lahví. Ty se v obchodech objevily týden před Velikonocemi v balení multipack po 8 lahvích. Nová velikonoční tematika se objevila na v kartonu i na etiketě. Aby speciální velikonoční ležák stihl do Velikonoc poctivě prokvasit a dozrát, museli ho litovelští pivovarníci uvařit již na počátku prosince roku 2009. Slad pro něj vyrobili dokonce už na podzim. Hlavní kvašení ve spilce skončilo v polovině prosince. Od té doby až do jara 2010 silný velikonoční speciál ležel a dozrával ve studených ležáckých sklepích pivovaru při teplotě 1° C.
Pivovar na léto 2010 přichystal pro všechny příznivce litovelského piva novou ochutnávkovou akci. Akce je zacílena na podporu prodeje lahvového piva během hlavní pivařské sezóny. Každý, kdo natrefil na ochutnávkový promotým, který celé léto jezdil po Moravě, a koupil si v obchodě litovelské pivo, vyhrával. Za okamžitý nákup 5 piv Litovel získají zákazníci 13% Speciální pivo, za nákup 10 piv přívěsek s žetonem, za nákup 15 piv trojpack piva, nebo karabinu, za nákup 20 piv tričko, nebo kšiltovku Litovel a za nákup 40 piv termohrnek, nebo tašku. Za nákup 40 piv navíc každý zákazník postupoval do slosování o freeridové kolo, in-line brusle a skateboard. Jako hlavní výhra čekala na zájemce „Tandemový seskok padákem“!
Lahvové pivo společnosti Pivovar Litovel je od července 2010 v novém kabátě. Všechny značky pivovaru inovovaly své etikety na pivních lahvích. Redesign etiket klasicky vařeného piva z Litovle dostala na starost pražská designérská společnost Toman Design. Nový design etiket byl také nově doplněn o prvek zlatého staniolu na uzávěru láhve u značky Premium a zeleného u značky Moravan. „Se studiem Toman Design jsme navázali na předchozí úspěšnou spolupráci z roku 2007, kdy jsme aktualizovali zastaralý logotyp Litovle. První práce na redesignu etiket začaly již v roce 2008, postupně se změnily etikety všech piv a pilovaly se sebemenší detaily. Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům představit klasicky vařené pivo Litovel s novou vizáží,“ sdělil Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel. „Přes původní požadavek zachování logotypu, jsme s Pivovarem Litovel nakonec dospěli k dohodě na evoluční změně, která by zachovala kontinuitu značky u konzervativních zákazníků. Značka prošla celkovým „úklidem“ a zachovala si pouze barevnost, kompozici a hrubě i kontury liter,“ uvedl Jiří Toman z grafického studia Toman Design. „V další fázi jsme s klientem přistoupili k redesignu etiket. Práce to byla dlouhá a strastiplná, nicméně věříme, že v rámci daných mantinelů produktům výrazně prospěla a bude mnohem více odpovídat jejich kvalitě. Práce na obalech plechovek stále ještě pokračují,“ dodal Toman.
Ve čtvrtek 11. listopadu 2010 zástupci pivovaru převzali zlatou medaili European Beer Star 2010 za svůj černý exportní ležák. European Beer Star Award (Ocenění evropská pivní hvězda) byla největší a nejprestižnější anonymní degustační soutěž piva v Evropě, která se konala již po sedmé. Celkem 88 pivních odborníků ohodnotilo v anonymních degustacích rekordních 995 pivních vzorků. Hodnotily se chuťové a také senzorické vlastnosti piva, tedy barva, vůně a pěna. „Oceněný litovelský černý ležák se vaří tradiční klasickou technologií, jako všechny litovelské značky. Ta právě dělá české pivo českým pivem. Při výrobě jsme kromě českého sladu použili také speciální slady (pražený, karamelový a bavorský). Chuťově vyvážit všechny suroviny včetně chmele se nám podařilo zhruba za tři měsíce,“ uvedl Petr Kostelecký, sládek pivovaru. „V letošním roce jsme export černého ležáku do Německa navýšili o 300 %,“ řekl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. „I přes celosvětovou stagnaci ve spotřebě piva očekáváme také v příštím roce další nárůst spotřeby našeho černého ležáku. Tomuto nárůstu zajisté může dopomoci i ocenění získané letos na veletrhu v Norimberku Brau Beviale 2010,“ dodal Koutek.
I v roce 2010 se v pivovaru pro vánoční trh nachystalo speciální pivo. Tento rok to však nebyl pouze tradiční Litovelský 13° Sváteční speciál, ale zákazníci se mohli těšit i na úplnou novinku, tmavý ležák Litovel Premium Dark, který 11. listopadu 2010 obdržel zlatou medaili v soutěži Evropská pivní hvězda v Norimberku na veletrhu Brau Beviale 2010. Tradiční třináctistupňový vánoční speciál bylo světlé pivo, které obsahuje 6 % alkoholu. První várky byly uvařeny již na počátku srpna, aby speciální třináctka do Vánoc stihla poctivě prokvasit a uzrát. „Letošní vánoční multipacky (0,5l x 8) obsahují 6 sad slaměných vánočních ozdob, kterými si milovníci svátečního 13° speciálu mohou ozdobit své vánoční stromečky,“ uvedl Jaroslav Keprt, vedoucí marketingu pivovaru. Hlavní kvašení 13° speciálu proběhlo na spilce v otevřených kádích. Dokvašení probíhalo v ležáckém sklepě celých 100 dní při nízké teplotě okolo 1 st.C a dalo svátečnímu ležáku příjemnou plnou zakulacenou chuť a ideální říz. Sváteční speciál byl kromě multipacků (8×0,5l) k dostání také v KEG sudech 15, 30 a 50 l. Černý ležák Litovel Premium Dark byl letošní novinkou a unikátem na českém trhu. Toto pivo bylo 11. listopadu ohodnoceno jako nejlepší černý ležák v Evropě na soutěži Evropská pivní hvězda (European Beer Star) a uspělo tak v konkurenci téměř 1000 pivních vzorků, které se do této nejprestižnější anonymní degustační soutěže přihlásily. Černý ležák vyniká zakulacenou chutí danou délkou zrání, má bohatou a kompaktní pěnu, příjemnou hořkost a jedinečnou karamelovou chuť, získanou z praženého, karamelového a bavorského sladu. „Oceněný litovelský černý ležák se vaří tradiční klasickou technologií, jako všechny litovelské značky. Ta právě dělá české pivo českým pivem. Při výrobě jsme kromě českého sladu použili také speciální slady, a to pražený, karamelový a bavorský. Chuťově vyvážit všechny suroviny včetně chmele se nám podařilo zhruba za tři měsíce,“ uvedl Petr Kostelecký, sládek pivovaru. V roce 2010 byl exportní tmavý ležák k dostání pouze čepovaný v restauračních zařízeních, kam byl distribuován v balení KEG 30 l.
Absolutní vítěz minulých Pivních slavností v Táboře ležák Litovel Premium také v roce 2011 uspěl v silné konkurenci. Získal stříbro v kategorii prémiových piv. Stříbro patřil také pivu Litovel Dark, které uspělo mezi tmavými výčepními pivy. Loni byl Litovel Dark bronzový. „Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Každoroční úspěchy v degustačních soutěžích, jako je Zlatá pivní pečeť v Táboře, jsou pro nás potvrzením, že orientace na klasickou výrobu je správná,“ řekl Lumír Hyneček, ředitel pivovaru. „Dodržování tradičních výrobních postupů je také silnou konkurenční výhodou na pivním trhu,“ dodal Hyneček. Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Například světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru až po dvou měsících ležení, což je až čtyřikrát déle oproti pivům, které se již nevyrábí tradiční cestou. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vysvětlil Petr Kostelecký, sládek pivovaru. V 21 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 92 pivovarů, které přihlásily 465 soutěžních vzorků.
V pivovaru od června 2011 mohli vařit pivo nejen odborníci, ale i laici. Firma totiž v areálu podniku otevřela minipivovar, ve kterém si mohli vyzkoušet uvařit vlastní pěnivý mok zájemci z řad veřejnosti. Pivovar plánoval nové zařízení využívat k testování nových druhů piv. Nový minipivovar firma vybudovala za čtyři měsíce. Investice si vyžádala zhruba čtyři miliony korun. „Prioritou projektu není ekonomický efekt. Poslouží nám pro vývoj nových výrobků a prezentaci pivovaru, protože nabídneme lidem možnost uvařit si pod dohledem sládka pivo, a to buď podle námi doporučené, nebo podle vlastní receptury,“ uvedl Hyneček. Doplnil, že součástí minipivovaru byly otevřené spilky, ležácký sklep a dvě varné nádoby. Objem každé činil 250 litrů, což bylo stokrát méně, než měla klasická varna litovelského pivovaru. „Uspořádání a technické provedení minipivovaru nám umožňuje nejen vařit klasický ležák, ale také piva od desítky po šestnáctku, piva světlá, polotmavá a tmavá či pivní speciály,“ řekl ředitel pivovaru. Zájemci o vaření piva v novém minipivovaru si musejí vyhradit na tento úkon asi 11 hodin. Další asi 1,5 až dva měsíce si budou muset podle technologa pivovaru Vojtěcha Grecmana počkat na finální výsledek. „V mezidobí zájemci budou moci pivo, které bude minipivovar opouštět nefiltrované, kontrolovat, a to například jeho prokvašení a zrání,“ uvedl Hyneček. Doplnil, že si lidé mohou objednat vaření piva například na internetové stránce pivovaru.
Teplé červencové počasí si chválili také pivovarníci z Litovle, kteří měli za sebou první rekord. Za jediný den se jim podařilo vyexpedovat více než 2000 hl, což bylo více než dvojnásobek ročního průměru a současně denní maximum za poslední 2 roky. Litovelské pivo si vedlo dobře nejen doma, ale dařilo se i exportu. Za první půlrok 2011 pivovar vystavil celkem 85 tisíc hl piva, což představovalo 10 procentní nárůst v meziročním srovnání.. „Produkci se nám podařilo navýšit i přesto, že pivní trh celkově klesá, o to je dosažený výsledek cennější. Odbyt ovlivňuje především rostoucí poptávka po našem pivu v domácím regionu, tedy převážně na Olomoucku a okolí. Jsme regionální pivovar a většinu produkce prodáme jak se říká kolem komína,“ vyjadřil Lumír Hyneček, ředitel pivovaru. Nejvíce se pila oblíbená jedenáctka Litovel Moravan a strmě v létě rostla poptávka po Maestru. Na export např. do Německa, Británie nebo Polska šlo většinou pivo v lahvích a plechovkách, na Slovensko pak také v sudech. Celkově pivovar vyvezl zhruba 10 % roční produkce, tedy kolem 15 tis. hl piva. Na zvýšenou letní poptávku se pivovarníci dostatečně připravili; ležácké sklepy s kapacitou až 25 tisíc hl umožnily vytvořit dostatečnou zásobu pro plynulé pokrytí odbytu. Na maximum v létě běžela varna a stáčírny, kde se plnily lahve i sudy v nepřetržitém provozu a pivovar tady, kromě stálých pracovníků (198), zaměstnával i 15 sezónních brigádníků. Kromě výroby pivovar posílil i servis pro odběratele a zásobování. Konzumaci sudového piva výrazně ovlivňují zahrádky, některé provozovny s venkovním posezením v letních dnech prodávaly více než dvojnásobek piva v závislosti na počasí i umístění. Na konzumaci sudového piva se podíleli i turisté. Jen pivovar ročně navštívilo více než 10 tisíc lidí, z toho více než polovina právě během léta. (zdroj: tisková zpráva pivovaru)
S ovocnou novinkou přišel pivovar v létě 2011. Svůj míchaný alkoholický nápoj z výčepního piva nazval Escape a uvařil jeho tři různé příchuti. Escape měl dvě a půl procenta alkoholu a vyznačoval se osvěžující ovocnou chutí. Vyráběl se ve třech různých příchutích – limetka, zázvor a malina. Velkou oblibu například zaznamenal na Zubrfestu, který se konal v Přerově. Výrobce také doporučoval používat ovocnou novinku jako základ alkoholických drinků. (zdroj: alkoholia.cz)
Na konci roku 2011 pivovar představil pivo Litovel WIT – pšeničné pivo belgického stylu, zlatožluté barvy, lehce zakaleno. Vonělo po pomerančích, obilí, koriandru a limetce. Jednalo se o velice lehké pivo o stupňovitosti 10,6° a obsah alkoholu je 3,4%. Tohoto piva byly vyrobeny dvě várky o velikosti 200 litrů.
Pivovar v roce 2011 zvýšil výrobu zhruba o deset procent. Vystavil asi 180 000 hl piva. Závodu vzrostl odbyt v tuzemsku i v zahraničí. Export vzrostl zejména do Německa a Británie. Vlajkovou lodí pivovaru je podle mluvčí Litovel Moravan s roční produkcí kolem 70 000 hl, po něm následovaly Litovel Classic, Litovel Premium, Litovel Free, Maestro a tmavá piva Litovel Schwarzbier a Dark.
Gumárny Zubří nechali pro své zaměstnance na vánoční svátky roku 2011 v Litovli vyrobit dárkové balení piva Gumárenský ležák ( láhev ).
Třináctistupňový speciál inspirovaný slavným českým zápasníkem Gustavem Frištenským připravil na velikonoční svátky roku 2012 pivovar. Polotmavé pivo, které pivovar začal stáčet 22.3.2012, nesl jméno Gustav. Českého zápasníka v řeckořímském zápase s pivovarem pojilo nejen samotné město Litovel, ale i jeho vztah k pivovaru.Často zde pobýval a dokonce i trénoval. Jeho manželkou byla dcera prvního litovelského sládka. „Speciál nese nejen zápasníkovo jméno, ale má i podobnou sílu. Vaří se klasickým dekokčním způsobem na dva rmuty a plnou chuť i výborný říz mu přináší dlouhá doba zrání 100 dní. Výjimečné je také chmelení, které probíhá v několika fázích, a díky tomu pivo získává vyšší hořkost i jedinečnou vůni,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Recepturu pivovarníci testovali ve vlastním minipivovaru. Pivo charakterizuje také tmavě jantarová barva v kontrastu s bílou hustou pěnou. „Litovelského Gustava 13 ocenili také pivovarští odborníci a udělili mu Českou pivní pečeť 2012,“ dodala mluvčí. Do restaurací, především na Moravě, šlo v sudech v omezeném množství 200 hl, takže v nabídce zůstalo jen do vyprodání zásob. O sériové výrobě pivovar zatím neuvažoval.
Litovelský speciál Gustav může vzbudit pocit, že „ nic není jako dřív“…., je to však jiná paralela. Nejde o tu politickou, nýbrž historickou. Nese jméno známého zápasníka Gustava Frištenského, který pivovar nejen často navštěvoval, ale dokonce v pivovarském parku trénoval. Jeho manželkou byla totiž dcera litovelského sládka a on sám pivem s chutí připíjel na svá vítězství. Vánoční Gustav je speciální pivo z ječmenného sladu se stupňovitostí 13,5 a šesti procentním obsahem alkoholu, vařený podle staré receptury. Ve srovnání s běžnými pivy vyniká výraznou silou a dokonalou vyladěností. Je charakteristické plnou chutí s déle doznívající hořkostí a vysokou pitelností. Jde o nefiltrované pivo jantarové barvy s mírným zákalem. Sytou barvu mu přináší použitý karamelový slad, zatímco bavorský slad zvyšuje plnost chuti. V prodeji byl na konci roku 2012 Litovelský Gustav v sudech a speciálních skleněných lahvích s objemem 1,5 l které restaurace nabídnou svým štamgastům. Pivovar vyráběl Gustava pouze v omezeném množství, v roce 2012 celkem 1000 hl a při výjimečných příležitostech. Je to vánoční dárek konzumentům a vítané zpestření nabídky. Litovelský Gustav byl součástí Kalendáře speciálů, v němž Litovel spolu s Holbou a Zubrem představil různá speciální piva a termíny, kdy se objeví v restauracích.
Ležák Litovel Premium zvítězil nejen v příslušné kategorii světlých ležáků, ale stal se šampionem celé soutěže EXTRA Zlatápivní pečeť 2013. Svoji jedinečnou chuť a prvotřídní kvalitu obhájil mezi 550 pivy z celého světa. Do Litovle tak putoval „tuplák“ v podobě 2 zlatých medailí pro Litovel Premium, dále zlatá medaile pro nealkoholické pivo a bronz, který získal Litovel Dark, tmavé výčepní. Celkem čtyři medaile opět zpečetily prvotřídní kvalitu piva Litovel. Šlo o mimořádný úspěch značky, kterým pivo z Hané navazovala od roku 1990 na více než 80 získaných ocenění, mezi kterými bylo také vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex 2012 pro Litovel Free a titul České pivo 2012 pro Litovel Premium. Na pivu z Litovle degustátoři vysoce hodnotili nejen jeho chuť, hořkost a výborný říz, ale především celkovou osobitou charakteristiku. Tu ovlivňují domácí suroviny stejně jako tradiční výroba piva a orientace na kvalitu. „ U nás se medaile staly takřka tradicí, která samozřejmě zavazuje. Letos pivovar slaví 120 let a po celou tuto dobu se držíme klasické výroby piva, řemesla, které má na Hané stoleté kořeny. U nás nikdy neuvidíte, že pivo ředíme vodou nebo že na něj spěcháme. Dostává vždy správný čas k dozrávání i kvašení a to v pivu dokážete vnímat. Ovlivňuje to i jeho pitelnost, která se z řady piv v posledních letech vytratila,“ řekl zkušený pivovarník a sládek pivovaru Litovel Petr Kostelecký.
Výrazně si v létě roku 2013 polepšila také Litovel. Ve srovnání s předchozím rokem prodal pivovar za prvních osm měsíců přes 128 tisíc hektolitrů piva, což bylo o více než tři tisíce hektolitrů nárůst. Litovelským pivovarníkům pomohlo hlavně léto, kdy se vypilo téměř 78 tisíc hektolitrů piva. „Přes výkyvy počasí v průběhu roku se nám podařilo prodeje ve srovnání s loňskem navýšit. Navíc jsme získali nové odběratele. Pokud se výrazně neochladí, bude i září prodejně silné,“ odhadl ředitel pivovaru Lumír Hyneček. Úspěšné letní prodeje podle něj pozitivně ovlivnily také novinky. V květnu 2013 se na trhu objevilo ovocné pivo Litovel Red Orange s nízkým obsahem alkoholu a hned za ním další dvě nealko piva Litovel Pomelo Free a Litovel Citron Free. Tradiční jedničkou však zůstával podle Hynečka Litovel Moravan. V létě se ho vypilo přes 33 tisíc hektolitrů. (zdroj: olomouc.idnes.cz)
Pivovar dále rozšířil nabídku sezónních speciálních piv, která v pivovaru vaří při zvláštních příležitostech a v omezeném množství. Součástí kalendáře speciálů roku 2014 bylo nově Zelený ležák Litovel, nefiltrované pivo, výjimečné nejen svojí zelenou barvou, ale také chutí a celkovou charakteristikou. Barvu, která připomíná mladé chmelové listy, získává z výluhu známých bylin, běžně rostoucích u nás. „Bylinný extrakt dokáže pivo zabarvit jemným tónem svěží zelené. My do piva nepřidáváme umělá barviva, a proto může po určité době barva piva mírně slábnout, což je přirozená vlastnost,“ řekl sládek Petr Kostelecký a zdůraznil přírodní složení Zeleného ležáku, který v pivovaru uvařili v historii vůbec poprvé. Jaké byliny byly v pivu obsaženy zatím prozradit nechtěl, protože podle něho právě jejich hledání může být pro konzumenta zážitkem. Zastoupení bylin a jejich poměry ovlivňují nejen barvu, ale současně chuť této pivní velikonoční novinky. Jeho tvrdší a přitom dokonale zaokrouhlená chuť, výraznější tóny hořkosti a bylinné aroma z něho dělají výborný digestiv se schopností podpořit trávení a tedy ideální nápoj třeba k velikonočním masovým jídlům. Příjemná byla také vysoká pitelnost, vybízející k dalšímu doušku a tím delšímu posezení. Zelený ležák Litovel bylo nefiltrované 11° pivo s objemem alkoholu 4,6 % a s vysokým obsahem pivovarských kvasnic, proto je pro něho typický mírný zákal, díky němuž více vynikne barva piva. Nové velikonoční pivo testovali litovelští pivovarníci několik měsíců, aby správně vyladili jeho charakteristiku. Jako jedni z mála mohou zkoušet novinky ve vlastním minipivovaru, zřízeném pro tyto účely. U příležitosti Velikonoc uvařili celkem 500 hl a novinka vzbudila u provozovatelů gastro zařízení velký ohlas. Potvrdil to objem objednávek. Zelený ležák Litovel se čepoval ve více než stovce restaurací na Moravě.
Výstav piva:
rok 1994: 340 000 hl
rok 1998: 227 713 hl
rok 1999: 228 681 hl
rok 2000: 233 250 hl
rok 2001: 210 000 hl
rok 2002: 214 015 hl
rok 2003: 214 034 hl
rok 2004: 235 635 hl
rok 2006: 197 490 hl (tuzemsko: 179 353 hl, export: 18 552 hl)
rok 2007: 226 381 hl (tuzemsko: 205 256 hl, export: 21 125 hl)
rok 2011: 180 000 hl
Výkaz zisků a ztrát (tis.Kč)
1995 1996 1997 1998 1999
Provozní HV
21 217 8 036 11 392 – 30 014
HV z fin.operací
– 9 570 – 293 – 7 414 – 10 148
HV za běžnou činnost
11 647 7 743 3 978 – 40 162
Mimoř. HV
0 0 – 5 620 – 549
HV za úč.období
11 647 7 743 – 1 642 – 40 711
Rozvaha (tis. Kč)
1995 1996 1997 1998 1999
Aktiva
511 626 891 594 850 440 860 573
Stálá aktiva
413 233 683 808 689 079 647 861
Oběžná aktiva
98 386 202 577 149 723 201 016
Ostatní aktiva
7 5 209 11 638 11 696
Pasiva
511 626 891 594 850 440 860 573
Vlastní jmění
409 445 637 535 636 075 595 282
Cizí zdroje
102 181 252 410 213 961 264 727
Ostatní pasiva
0 1 649 404 564 |
fotogalerie
etikety
Na historii vaření piva v Králíkách upomíná dodnes hned několik míst. Ve městě byly podle dostupných pramenů vždy dva pivovary,… →
V provozu od října 2018. Pivovar sídlí v nově zrekonstruované části rodinného domu v místní části Trenčín. →
Pivovárek Melichárek z Hórky nad Moravou má v prodeji Centennial APA 13% - polotmavé pivo typu American Pale Ale. Při… →
Městečko na řece Bystřici se může chlubit dávnou slávou pivovarnictví. Je doloženo, že už v roce 1579 tehdejší majitelé bystřického… →
První dochovaná zmínka o něm pochází již z roku 1506, kdy Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal zdejší panství i s pivovarem nejvyššímu písaři království českého Zdenku Malovcovi z Chejnova. →
Pivní plechovky mají svou vlastní velice zajímavou historii. Pivovarníci Evropy nebyli sice spoutáni omezujícími pravidly v době prohibice jako ti… →
Minipivovar Pacov je situován v budově ve dvoře na začátku Autengruberovy ulice, která je spojnicí mezi náměstím a autobusovým nádražím. →
Jak jsou obsazeny naše hory pivovarskými provozy, který je nejvýše položený minipivovar v ČR ? Rozvoj tzv. řemeslné výroby piva,… →
Pivo Hoegaarden spadá do kategorie belgické bílé pivo (Belgian white ale). Je považováno za průkopníka tohoto stylu a jeho standard.… →
Pivo se v Brně vařilo odnepaměti, dlouhou dobu však podomácky a z různých surovin. Zhruba od počátku XII.století se vaření… →
V červenci jsem si dopřál strávit několik dnů na jihu Čech. Dovolím si uveřejnit pár postřehů ze setkání se zdejším… →
Technologie v rámci usedlosti Zevlův mlýn. Po rekonstrukci všech částí, včetně komplet zprovozněné technologie mlýna z přelomu 19 a 20 století. →
